Máte někdo zkušenosti s terapií RUŠ ?

Čerstvé :)

tak trochu se rozepiš. Jaký máš z toho dojem ...atd... Pomohlo to?

Agewa,
byla jsem na výuce jako terapeut. Dojmy mám velmi dobré, protože si myslím, že metoda je opravdu rychlá a účinná.
Spíš mi řekni, co tě konkretně zajímá.

no, mám jít na terapii ( 4 hod) příští týden, tak chci vědět, co mohu očekávat. Ráda bych vyřešila svůj milostný život, problémy s partnerem, které se jakoby opakují, zbavila se nedváhy a celkově se posunula v životě.

Myslím, že pokud jdeš na terapii, od které vůbec nic nevíš, tak nejspíš důvěřuješ terapeutovi.  A ten ti podrobně vysvětlí, co přesně a jak budete dělat :)

já byla na přednášce pana Nejedlého, právě tam mě to zaujalo.
Chtěla jsem slyšet i zkušenosti lidí, kteří tuto terapii podstoupili.

Z přednášky jistě víš, jak terapie funguje.
Ze své zkušenosti klienta mohu jen poptvrdit, že je to skutečně tak: jde se až "na dřeň", k jádru a hlavně na počátek problému. Není možné kličkovat, uhýbat, "rozumovat". Pokud se chceš upřimně dobrat počátku toho, co tě trápí, tak se tam dostaneš. Tohle není o sáhodlouhém povídání bez efektu. To je o co nejrychlejším a skutečném řešení, aby se člověk ve svých bolístkách zbytečně dlouho nebabral a tím je nezvětšoval.

Šiši Pan, doufám, že jsi dostala můj mail, že se hlásím jako králík. :) Zní to hrozně děsivě, tak to určitě bude fungovat. :D

Nabuko0 napsal(a):

Šiši Pan, doufám, že jsi dostala můj mail, že se hlásím jako králík. :) Zní to hrozně děsivě, tak to určitě bude fungovat. :D

Jo, právějsem ho otevřela a odpověděla.
A neboj se nic, já žeru jen malý děti, dospělý holky mi už nechutnaj ;) :pussa:

Kecá, pančelka děti nežere ;).

lvice napsal(a):

Kecá, pančelka děti nežere ;).

Že by je skladovala ve skříni? :lol:

Pandorraa napsal(a):

Z přednášky jistě víš, jak terapie funguje.
Ze své zkušenosti klienta mohu jen poptvrdit, že je to skutečně tak: jde se až "na dřeň", k jádru a hlavně na počátek problému. Není možné kličkovat, uhýbat, "rozumovat". Pokud se chceš upřimně dobrat počátku toho, co tě trápí, tak se tam dostaneš. Tohle není o sáhodlouhém povídání bez efektu. To je o co nejrychlejším a skutečném řešení, aby se člověk ve svých bolístkách zbytečně dlouho nebabral a tím je nezvětšoval.

To se mi líbí, páč kličkovat umím velmi dobře, instinktů je těžko se zbavit. :)

Pan, chci se zeptat jestli to není podobné nějaké jiné víc známé metodě? třeba kinezce nebo EFT. Páč se vyrojilo takovejch metod od regrese, přes Cestu, etikoterapii, atd. které jsou si  všechny hodně podobné svým principem.
Docela bych ráda natrefila na něco co za mě udělá všechnu práci. Jakože řeknu svůj problém a spolknu pilulku a bude. Nebo ani problém neřeknu, někdo na mě koukne a řekne: jo paninko, máte tady problém v desátém kvadrantu v auře způsobený holčičkou na pískovišti ve dvou letech. Ozáříme to a bude dobře.
A vono ne. Všechny metody chtěj abych se v sobě babrala... ufff.
Nechce se mi.

K čemu by se to RUŠ dalo přirovnat?

poletucha napsal(a):

Docela bych ráda natrefila na něco co za mě udělá všechnu práci.

Ha ha ha, tak to já taky, to by bylo žúžo :jojo: Teda ale nic takovýho neznám :(

poletucha napsal(a):

K čemu by se to RUŠ dalo přirovnat?

Já si myslím, že všechny ty terapie si jsou dost podobné, jen tady je velká snaha, aby to "babrání se v sobě" opravdu moc dlouho netrvalo... Prostě čím dřív danou skutečnost, kterou stejně změnit nemůžeš, příjmeš, tím dřív to máš za sebou :)

Jenže jsem zjistila, že vždycky Rychle a Uspěšně hned Situaci vyřešit nejde, nebo alespoň já to neumím.... Někteří lidé své bolístky tak vytěsnili a tak moc se brání je vynést na světlo boží, že se v tom prostě nejprve musí bolestivě hodně pobabrat Už dvakrát jsem se u svých klientů přesvědčila, že natolik umrtvili své emoce, že prostě buď nic necítí a nebo to tak statečně překonávají, že si asi budu muset zas vzít svůj obouruký meč a sem tam je bacit, abych jim připomněla, co je to opravdová bolest:)
No a nebo druhá možnost je je poslat domů, ať zkusí pro ně vhodnější metodu...

Strach je děsná potvora, zvlášť když se tváří statečně.....

takže chceš říct, že není zaručeno, že mi to pomůže?
myslela jsem, že tato terapie je zvláštní v tom, že jsou vysledky jisté. Protože ač se snažím, řekla bych že i dost, nemohu některé bloky normální cestou najít.Myslím, že bolesti při hledání se ani už nebojím, preotože vím, že pak se mi uleví, přesto prostě sama nedokážu některé bloky najít.Doufala jsem, že tady u té terapie mi to půjde.
Kolik jsi už měla klientů v této terapii?

Pandorraa napsal(a):

Jenže jsem zjistila, že vždycky Rychle a Uspěšně hned Situaci vyřešit nejde, nebo alespoň já to neumím.... Někteří lidé své bolístky tak vytěsnili a tak moc se brání je vynést na světlo boží, že se v tom prostě nejprve musí bolestivě hodně pobabrat Už dvakrát jsem se u svých klientů přesvědčila, že natolik umrtvili své emoce, že prostě buď nic necítí a nebo to tak statečně překonávají, že si asi budu muset zas vzít svůj obouruký meč a sem tam je bacit, abych jim připomněla, co je to opravdová bolest:)
No a nebo druhá možnost je je poslat domů, ať zkusí pro ně vhodnější metodu...

Strach je děsná potvora, zvlášť když se tváří statečně.....

Pan, já mám jinou zkušenost. Pro některé lidi je jen pojmenovat své emoce natolik obrovský krok, že po nich nemůžeš chtít, aby se s nimi dokázali hned vypořádat. Zažila jsem pána, který dělal spoustu let čínskou medicínu, masáže, opravdu úžasný člověk, který pomáhal všem kolem sebe. Říkala jsem si, že ten to bude mít vyřešené raz dva. A houby. Ale dokázal přijmout, že se moc daleko na Cestě nedostal a příště mu to určitě půjde o moc víc. :jojo: Myslím si, že máme každý v sobě jakousi pojistku, která nás nepustí dál, než na co jsme připraveni. :par:

Hani napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Jenže jsem zjistila, že vždycky Rychle a Uspěšně hned Situaci vyřešit nejde, nebo alespoň já to neumím.... Někteří lidé své bolístky tak vytěsnili a tak moc se brání je vynést na světlo boží, že se v tom prostě nejprve musí bolestivě hodně pobabrat Už dvakrát jsem se u svých klientů přesvědčila, že natolik umrtvili své emoce, že prostě buď nic necítí a nebo to tak statečně překonávají, že si asi budu muset zas vzít svůj obouruký meč a sem tam je bacit, abych jim připomněla, co je to opravdová bolest:)
No a nebo druhá možnost je je poslat domů, ať zkusí pro ně vhodnější metodu...

Strach je děsná potvora, zvlášť když se tváří statečně.....

Pan, já mám jinou zkušenost. Pro některé lidi je jen pojmenovat své emoce natolik obrovský krok, že po nich nemůžeš chtít, aby se s nimi dokázali hned vypořádat. Zažila jsem pána, který dělal spoustu let čínskou medicínu, masáže, opravdu úžasný člověk, který pomáhal všem kolem sebe. Říkala jsem si, že ten to bude mít vyřešené raz dva. A houby. Ale dokázal přijmout, že se moc daleko na Cestě nedostal a příště mu to určitě půjde o moc víc. :jojo: Myslím si, že máme každý v sobě jakousi pojistku, která nás nepustí dál, než na co jsme připraveni. :par:

Hani,
máme stejnou zkušenost, jen já to jinak vyjádřila.
Pokud člověk neumí svou emoci pojmenovat, tak ji vlastně ani necítí, natož aby se s ní dokázal vypořádat....
A souhlasím s tebou: respektuji "pojistku" každého, kdo příjde, proto ten meč do ruky neberu :)
RUŠ je sice nekompromisní, ale citlivá a laskavá - takže co se nám nepovedlo dnes, povede se příště :)

ještě jeden dotaz.Pan Nejedlý nám vysvětlil v kostce, jak to funguje a jak máme pracovat.Je mi jasné, že to není tak silné jako s "pomocí" terapeuta. Přesto se mi stalo, že u jednoho "čištění" mi samovolně naběhla emoce z minulého života o níž jsem myslela, že už jí mám zpracovanou.
Jak je možné, že mě to hodilo do minulého života?

agewa napsal(a):

ještě jeden dotaz.Pan Nejedlý nám vysvětlil v kostce, jak to funguje a jak máme pracovat.Je mi jasné, že to není tak silné jako s "pomocí" terapeuta. Přesto se mi stalo, že u jednoho "čištění" mi samovolně naběhla emoce z minulého života o níž jsem myslela, že už jí mám zpracovanou.
Jak je možné, že mě to hodilo do minulého života?

Jednoduše - sama jsi řekla, že sis "myslela, že to máš zpracované".
Jenže nemáš.
Hodilo tě to tedy tam, kde to PRVOTNĚ vzniklo.
Pokud se ti tohle stane, hned se vrať zpět - uvědom si,kolikátého je, kde - v jaké zemi, městě - žiješ, jaký je den...prostě se vrať. Je dobré, když jdeš do očisty sama, nějak se ukotvit, je jedno, jakou pomůcku k tomu použiješ. Třeba si k ruce připrav kamínek, který máte na zahradě...stačí si ale uvědomit datum, nebo si nařiď budík, aby tě jeho zazvonění vrátilo do reality. Je to drsné, ale funguje to :) Pro jistotu si dej do mobilu nějaký jemnější zvuk, aby tě neskolilo leknutí ;)

Prostě se vrať zpět a zkus si vzpomenout, kdy se ti totéž stalo v tomhle životě, tedy kdy se daný blok znovu připomněl a tam to řeš. Nebo si to mentálně uzavři do kouzelné krabičky či láhve jako džina a vypusť to znovu před terapeutem, ten ti s tím pomůže :)

Hlavně nezůstávej v regresi, to se někdy pak hodně težko zavírá, jsme tu nejden, kdo by ti mohl vyprávět :)

já věděla naprosto přesně , jaký život to je a taky o co tam šlo.Šlo o smutek a beznaděj, protože dotyčná se musela vzdát své veliké lásky, kterou "prodali" za majetek.
nedělalo mi problém se vrátit, jen mě překvapilo,že jsem se tam dostala, no vlastně i ta síla emocí, co se objevila.
děkuji za nápovědu, asi tuším kde to bylo ted.

agewa napsal(a):

já věděla naprosto přesně , jaký život to je a taky o co tam šlo.Šlo o smutek a beznaděj, protože dotyčná se musela vzdát své veliké lásky, kterou "prodali" za majetek.
nedělalo mi problém se vrátit, jen mě překvapilo,že jsem se tam dostala, no vlastně i ta síla emocí, co se objevila.
děkuji za nápovědu, asi tuším kde to bylo ted.

Tak si to příjmi, nic jiného s tím stejně udělat nemůžeš :pussa:
V přitomnosti to pak půjde o to lehčeji změnit, takže už to nebudeš muset dál žít :supr:

Pandorraa napsal(a):

A souhlasím s tebou: respektuji "pojistku" každého, kdo příjde, proto ten meč do ruky neberu :)
RUŠ je sice nekompromisní, ale citlivá a laskavá - takže co se nám nepovedlo dnes, povede se příště :)

Hm, Pan, a co kdyby si klient vysloveně přál jít i přes tu pojistku a chtěl vzít tím mečem..? Vzala bys ho? :vissla:

Beze strachu. :)
Pandora už je taková. :D
Protože vidí, jak v nekonečné dáli se všechny křivky našich osudů potkávají.
A protože ví, i kdyby něco bylo přehnané, je možné zase přistoupit z druhé strany.
Též věří ve vnitřní vedení Inspirace.
Které by její ruku zadrželo, kdyby tak nemělo být.
A když si někdo sám řekne, tak je to vlastně pokyn shůry.
Navíc je vždy lepší udělat něco, než nedělat nic.

A tak to prostě je.

Asi tak :)

Andy,
já se vlastně oklikou vracím k tomu, o čem mne všichni přesvědčovali, že je špatně a o čem já intuitivně vím, že je správně :) Jen jsem si tou cestou kolem a kol víc otevřela svou vlastní citlivost a vnímavost, kterou jsem kdysi z pudu sebezáchovy uzavřela. A zjišťuji, že hlavně takoví lidé ke mně přicházejí.

Všechno je jak má být :jojo:

Počkej, Pan, to mi vysvětli. Chceš říct, že kdyby si klient přál, tak ho "sejmeš", "propasíruješ" přes jeho pojistky? Nějak se mi to nezdá, nejspíš ti špatně rozumím. Pokud je RUŠka podobná Cestě, tak "práci" odvádí klient sám, ty ho jen vedeš. Tudíž tohle není možné. A pokud ano, pak osobně raději Cestu. :)

K tomu se všichni nakonec vrátíme, Pan. Ale musíme mít odvahu alespoň na čas se vydat oním opačným směrem, jinak se nám naše "já" vždy schová za vysokou ideu (kostlivec ve skříni) a my ho nikdy nerozkryjeme. Proto jsou naše cesty tak spletité a vlastně nikdy nevedou přímočaře, i když o to usilujem. Tím hůře pak pro ty, kteří ani nechtějí jít rovně.

Klient si může přát jen to, k čemu sám dozrál, Hani. A pokud cítí vnitřní hrůzu, ale i odvahu jí čelit, jenom to nedokáže učinit sám, tak tehdy nastává ona předchozí situace, o níž byla řeč. :pussa:

Hani napsal(a):

Počkej, Pan, to mi vysvětli. Chceš říct, že kdyby si klient přál, tak ho "sejmeš", "propasíruješ" přes jeho pojistky? Nějak se mi to nezdá, nejspíš ti špatně rozumím. Pokud je RUŠka podobná Cestě, tak "práci" odvádí klient sám, ty ho jen vedeš. Tudíž tohle není možné. A pokud ano, pak osobně raději Cestu. :)

Ale hani, ty přece víš, že někoho "přepasírovat" přes jeho pojistky nelze.
Ovšem otázkou je, KDE tu pojistku každý vlastně má..... Víš, jak je to s tím, když člověk říká, že UŽ NEMŮŽE.....

Navíc, není to o tom, že by se lišily nějak metody - ano, práci odvádí klient - to jen my dvě jsme prostě každá jiná.
Možná tam, kde ty skončíš, já to ještě zkusím, protože jak řekl Crab - vím, že "i kdyby něco bylo přehnané, je možné zase přistoupit z druhé strany. Též věří ve vnitřní vedení Inspirace."
A ono vnitřní vedení Inspirace není jen moje, ale i klientovo :)

Pan, ráda bych se zeptala.
Už jsem neměla v plánu chodit na nějaké kurzy a tak, ale pořád mám něco v sobě, co tam  nechci. Nežije se mi s tím dobře. Já vím, člověk může působit dojmem, že je všechno OK, že se přes všechny problémy  přenesl...ale jen on sám ví, že ne všechno je čisté. Vím to taky a pořád jsem se divila, proč mi určité věci vadí, proč je nedovedu vypustit. Prostě cítím ty negativní emoce a nejde mi se přes to dostat.
Nedávno jsi mi poradila, ať tu negativní emoci, kterou jsem pojmenovala,ať zkusím vysledovat, kde začala....šla jsem hloub a hloub a myslím, že to mám. A co dál dělat? Přijmout to?  Nebo jak vůbec poznám, že jsem došla až ke kořenům, k podstatě?  Může to vůbec člověk zvládnout sám, nebo potřebuje terapeuta "na živo"?

Díky za odpověď a pa

poletucha napsal(a):

To se mi líbí, páč kličkovat umím velmi dobře, instinktů je těžko se zbavit. :)

Tsss, zajíčku malinký......zeptej se Hani, jak jsem jí kličkovala já! :tesi::lol: Ale nevykličkovala - žejo, Haníí :pussa:
Holky, vy jste se už setkaly s někým, kdo žádal přecpat přes svoje pojistky? :co: Nějak si to neumím představit....

lupina montana napsal(a):

Tsss, zajíčku malinký......zeptej se Hani, jak jsem jí kličkovala já! :tesi::lol: Ale nevykličkovala - žejo, Haníí :pussa:
Holky, vy jste se už setkaly s někým, kdo žádal přecpat přes svoje pojistky? :co: Nějak si to neumím představit....

Šak jsi taky statečný vlček. :jojo:
Taky mi to nějak furt nesedí, ale snad je to jen o jiném chápání slov. Když jsi kličkovala, tak jsem tě vracela z odboček na hlavní cestu, ale nacpat někoho někam - to fakt nejde. :)

To je pravda - kdybych se byla vzepřela, tak bys mě tam nenacpala ani párem volů, ale co když je někdo - já nevím, jak to honem nazvat - takovej jako oučinlivej? Má ten starý známý pocit, že by "měl vyhovětů - v tomto případě terapeutovi, nebo facilitátorovi? :co: To by mě docela zajímalo, jestli by si ty pojistky přepálil.... :co:
A děkuji za toho statečného vlčka...:pussa: dneska jsem se moc statečně nezachovala :/

Pak by to měl "facilitátor" poznat a vést klienta právě k odblokování tohodle pocitu. :)

Stateční nemusíme být pořád - máme nárok i na schoulení do klubíčka a pohlazení. :jojo: :pussa:

lupina montana napsal(a):

poletucha napsal(a):

To se mi líbí, páč kličkovat umím velmi dobře, instinktů je těžko se zbavit. :)

Tsss, zajíčku malinký......zeptej se Hani, jak jsem jí kličkovala já! :tesi::lol: Ale nevykličkovala - žejo, Haníí :pussa:
Holky, vy jste se už setkaly s někým, kdo žádal přecpat přes svoje pojistky? :co: Nějak si to neumím představit....

Lupi, já si to dokážu celkem reálně představit :P Víš jak, když se přes tu zeď už hrabeš hodně dlouho a fakt už tě to sejří, tak celkem uvítáš, když tě zezadu někdo nakopne do zadnice, což ti pomůže přenést těžiště na druhou stranu :D:D:D ... když už to tak technicky musím popsat :D:D:D V ten moment ta trocha bolesti za to fakt stojí :D

Podle mě se přepálit ani nedá... Tam se aspoň pozná, která zeď je z cihel a která jenom z neprůhledné plachtoviny :D Přece jenom se před ní nezastavíme jen proto, že je to zeď ;)

Tyjo, dneska mi ty metafory vážně jdou :D:D:D

Nojo, Méďo, ale nakopnutí do zadku není přepalování pojistek :P
To je žádoucí a přečasto se nám ho i dostane - toho nakopnutí, myslím....
Výborná situace nastane, když už se přestaneš pokoušet přes tu zeď a sedíš dole a kvičíš "nechte mě tu ůůůmřííít! :grater: " :lol:
Já v takový situaci došla k homeopatce a ta pravila, že tomu tak dokonce říkaj - narazit do zdi - a že je to ta pravá chvíle :lol:
I když já tam došla proto, že už jsem nemohla vydržet se zádama, že....jinak jsem neměla žádné potíže! Hezky jsem si vyseděla důleček u zdi a bylo mi tam vcelku jakžtakž... :gloria:

Lupi, tak to jsme si asi moc nerozuměly, já myslela takový to, že někdo sice chce dál, ale jakoby i nechce, protože má někde nějaký "něco" co buď nevidí, nebo se mu do toho nechce zahnípávat.  Prostě od terapeuta se chce maličký přidušení a donucení tam rýpnout - viz co jsem psala o sobě, že se prostě hnípu v něčem už nějaký čas a sice se snažím na to "přijít", ale mám pocit, že prostě někde něco nevidím, vidět nechci, prostě jakási virtuální slepá ulice, nicméně cítím, že průchozí to je, protože mě to tam pořád dokola háže...

Termín přepalovat pojistky je asi už hodně nadnesený, ale myslím, že to by se při tomhle asi každý zvedl a odkráčel pryč, kdyby se to na něj aplikovalo a dotyčný prostě nechtěl ;)

Nojo - v to všichni doufáme :)
A když člověk podnikne tuhle Cestičku, tak mmch půlku času ječí "já tam nechcííí" :lol: Je na facilitátorce, aby odhadla míru odporu...stalo se mi, že jsem nechtěla i "nechtěla" a naštěstí to dobře odhadly - akorát si říkám, co kdyby ne? :co: To vyzkoušený nemám a jako ty tiše doufám, že bych se prostě nehnula :rolleyes:
Možná se ti nedaří to něco vidět proto, že si na to právě přicházíš sama - jednak musíš přepínat mezi emocema a raciem, což jde strašně blbě v situaci, kdy by ses měla soustředit na ty emoce a druhak více rukou snáze nadzvedne pr*el při přelejzání zdí :lol:

sisa70 napsal(a):

Může to vůbec člověk zvládnout sám, nebo potřebuje terapeuta "na živo"?

Díky za odpověď a pa

Siso já nevím.
Osobně si myslím, že je to individuální a že jsou lidé, kterým když to ukážu a vysvětlím jim princip, dovedou na sobě pak už pracovat sami s tím, že si čas od času příjdou udělat "kontrolu".

Právě dnes jsem pracovala s dívkou, která tím, že zvládla domácí "úkol" - tedy popracovala hodně na rozpouštění svého bloků doma - dnes se dostala monhem hloub, než minule :) Ušetřily jsme spoustu času a myslím, že našly důležitý program, který ji dopusud znepřijemňoval život

Na druhou stranu je dost možné, že zkušený terapeut tě tím vším provede za pár hodin a už k němu nemusíš.

A taky si myslím,že jsou lidé, kteří se do toho doma sami nepustí a je to jen dobře, protože by si mohli víc ublížit.
Podle mé zkušenosti jsou to takoví, kteří na sobě nikdy nepracovali.

Jak říkám: myslím, že je to hodně individuální :)

To máš tak jako když někdo chodí po horách jen tak, druhému musíš dát do ruky mapu a určit směr, třetího chytit za ruku a vést....
A i když někoho vedeš, zase záleží na tom, jak zkušený jsi vůdce... :)

lupina montana napsal(a):

poletucha napsal(a):

To se mi líbí, páč kličkovat umím velmi dobře, instinktů je těžko se zbavit. :)

Tsss, zajíčku malinký......zeptej se Hani, jak jsem jí kličkovala já! :tesi::lol: Ale nevykličkovala - žejo, Haníí :pussa:
Holky, vy jste se už setkaly s někým, kdo žádal přecpat přes svoje pojistky? :co: Nějak si to neumím představit....

Podľa mňa chlapi si niekedy myslia, že čím horšie - tým lepšie... :rolleyes: A čím viac to oblí, tým je to lepšie. :dumbom:

já myslela, že pan Nejedlý říkal, že je to metoda, kde většině lidí pomůže hned první návštěva, že jen asi u 1% je potřeba třetí a to už je pry na ty lidí "fakt drsný".a ted tu čtu, že Pandorraa píše o více navštěvách:(
Terapie je dost drahá(tedy pro mne), tak si nedivedu představit, že bych šla několikrát.

No....tak já si po těch zkušenostech zase absolutně nedovedu představit, že by pomohla jedna návštěva čehokoli..... :/ Leda možná tak v sedumnácti, když měl člověk relativně vpořádku dětství a relativně vpořádku rodinu do bůhvíkolikátýho kolene....zkrátka, když nemá vcelku žádný kostlivce....
Jenže proč by takovej chodil kamkoli, že..... :cool:
A bohužel je to tak - čím hlouběji, tím drsnější - Pan ti to jistě potvrdí z druhý strany. Má to tu výhodu, že cestlou "dolů" člověk shazuje zátěže a tím pádem nabírá síly, takže zvládá i to, co si nikdy nemyslel :)

Ano, lidem pomůže už PRVNÍ návštěva a ZKUŠENÉMU terapeutovi, kterým pan Nejedlý bezesporu je, podle jeho slov k vyřešení VŠECH klientových problémů stačí jedno sezení.
Mně zatím ne. Navíc si pořád myslím, že pokud nebudeš pracovat sama na sobě, můžeš si "vyrobit" další problémy už cestou ze sezení.
Proto taky nemám ceny, které ty znáš - vlastně zatím nemám žádné ceny, ale už na tom pracuju. A jak jsme si stačila všimnout, různí terapeutové mají různé ceny.

Lupi,
máš pravdu. Moje zkušenost mi říká, že čím hloub, tím větší tma :jojo: A někdy je toho na jednoho najednou moc...
Tady nastupuje to, co říká hani - nepřepálit pojistky, cítím to stejně jako ona :)

Pandorraa napsal(a):

Ano, lidem pomůže už PRVNÍ návštěva a ZKUŠENÉMU terapeutovi, kterým pan Nejedlý bezesporu je, podle jeho slov k vyřešení VŠECH klientových problémů stačí jedno sezení.

Pan :co: to mi přijde hodně podezřelý...

Mávnu kouzelným proutkem a do konce života mám vystaráno? :co: :dumbom:

Myslím že tomu pánovi se vyhnu velkým obloukem, pokud tohle myslí vážně :gloria:

mě ale nejde o vyřešení VŠECH problémů najednou, jde o to vyřešit ten, který mám nejaktualnější a pak na ostatních pracovat sama, tak jsem to pochopila, že to funguje.
Že pomůže vyřešit ten nejtěžší  nebo aktualní a tím člověk se naučí, jak s metodou zacházet a může na ostatních pracovat sám.

Pandorraa napsal(a):

......a ZKUŠENÉMU terapeutovi, kterým pan Nejedlý bezesporu je, podle jeho slov k vyřešení VŠECH klientových problémů stačí jedno sezení.

Z tohodle mi taky naskakuje husí kůže.

Pandorraa napsal(a):

Mně zatím ne. Navíc si pořád myslím, že pokud nebudeš pracovat sama na sobě, můžeš si "vyrobit" další problémy už cestou ze sezení.

Hele, ale to je móc dobře. :pussa:

Pandorraa napsal(a):

Ano, lidem pomůže už PRVNÍ návštěva a ZKUŠENÉMU terapeutovi, kterým pan Nejedlý bezesporu je, podle jeho slov k vyřešení VŠECH klientových problémů stačí jedno sezení.

No Pan, já nevím.... :/
Zní to PŘÍLIŠ krásně - jako zpěv Sirén :)

No mně jen napadlo, co bude pak ten člověk bez problémů po zbytek života dělat ? :) Já bych teda až tak dokonale upravená bejt nemusela, jen ty hnusný největší strašáky by mně stačilo vyhnat.  Nebo poradit, jak na ně, aby mně pořád nestrašili. A se zbytkem se klidně budu prát sama. 

Zní to trochu jako reklama na Herbalife a asi i proto jsou reakce takový, jaký jsou.

Jedno sezení :co:? Tak tomu opravdu nevěřím..... :). Teda ne že by to znělo špatně, jedno sezení, čáry máry fuk a po zbytek života nemusím hnout brvou :gloria:. Ale na pohádky už jsem moc stará :vissla:. Ale pravdou je, že pokud je člověk otevřený a chce, během jednoho sezení se dá odstranit spousta špíny a vzorců. :jojo:.

Andy, i já měla období, kdy jsem stále hledala a motala se v kruhu a nemohla zaboha přijít na to, v čem je háček :rock:. A stačil jeden nezaujatý profík, který mě navedl, problém jsme odstranili a je pokoj :D. Ale o pálení pojistek nemůže být ani řeč..... :reta:.

Nazdárek, Lvice :):dudlik:

Ahóóój Síso :pussa: :hjarta:.

Martinka1 napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Ano, lidem pomůže už PRVNÍ návštěva a ZKUŠENÉMU terapeutovi, kterým pan Nejedlý bezesporu je, podle jeho slov k vyřešení VŠECH klientových problémů stačí jedno sezení.

Pan :co: to mi přijde hodně podezřelý...

Mávnu kouzelným proutkem a do konce života mám vystaráno? :co: :dumbom:

Myslím že tomu pánovi se vyhnu velkým obloukem, pokud tohle myslí vážně :gloria:

Osobně si myslím, že pokud klient příjme princip přijímání a odpuštění a naučí se s ním pracovat, tak skutečně už žádného terapeuta nemusí vyhledat, protože se umí "pročistit" sám. Umí pracovat se svými mylšnkami, zná jejich sílu a je pozorý k tomu, co právě dělá.
A viděla bych to tak, že TAKHLE to myslel i Karel.

Když se naučíš psát, tak už taky nemusíš do žádné školy, kde tě to znovu učili.
A pokud si myslíš, že se toto nedá srovnávat a že prostě POTŘEBUJEŠ někoho, kdo tě bude neustále vést, tak si to prostě PŘÍJMI ;)

BTW taky mi to zatím nejde, ale pracuji na tom ;):jojo:
Jedno jsem se ale už naučila: myšlenkami tvořím svou realitu - ony mají tu moc. Nu a když si myslím, že něco nejde, tak to prostě nejde.... Když si myslím opak, tak to prostě JDE :)

agewa napsal(a):

mě ale nejde o vyřešení VŠECH problémů najednou, jde o to vyřešit ten, který mám nejaktualnější a pak na ostatních pracovat sama, tak jsem to pochopila, že to funguje.
Že pomůže vyřešit ten nejtěžší  nebo aktualní a tím člověk se naučí, jak s metodou zacházet a může na ostatních pracovat sám.

Přesně.
A když jsem řekla VŠECH, měla jsem na mysli především pročištění vztahů s nejbližšími lidmi, které jsou na počátku všeho.
Takže jsem se jen špatně vyjádřila, za což se omlouvám.

lupina montana napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Ano, lidem pomůže už PRVNÍ návštěva a ZKUŠENÉMU terapeutovi, kterým pan Nejedlý bezesporu je, podle jeho slov k vyřešení VŠECH klientových problémů stačí jedno sezení.

No Pan, já nevím.... :/
Zní to PŘÍLIŠ krásně - jako zpěv Sirén :)

No říkám: mea culpa, blbě jsem se vyjádřila.

Dneska jsem sii koupila tu knížku, která nadchla Craba.
Už se těším, jak si počtu, zatím jsem namátkou v metru nalistovala "medvědy" a dostalo mne to...

:pussa: :gloria: :godlike: :jojo:

Tak jsem v pátek byla na té terapii.
Trvalo to 5 hodina hlavně jsme tam řešili vztahy prvotní........matka a otec.
Nejvíce problémů mi zřejmě způsobovalo to, že můj milovaný děda, který mi byl velice bízký, umřel ,, když mi bylo 5. Nikdo mi to neřekl a ještě ke všemu jsme se hned pak stěhovali.
Tuhle situaci a emoce jsme řešili nejdéle.Věděla jsem, že tam někde ten problém je, ale sama jsem s tím nedokázala hnout.
Úleva pak obrovská,najednou dávali některé moje nepřiměřené reakce smysl
Ted už vím, jak na to, takže můžu pokračovat sama.
Takže tak.:-)

Crabat napsal(a):

:pussa: :gloria: :godlike: :jojo:

Crabe, to tak úžasne do sebe zapadá.
Mám nápad a vsadím se, že ty víš jaký ;)
Vyzkoušíme to?
:par:

řeknete mi prosím, která knížka nadchla crabata??? Crabate?

Přátelé, tak já to tady čtu se zatajeným dechem...., ale nemám čím přispět, jen poděkuju za starý dobrý babinet...a těším se na pradalžánije...:)

Wiki napsal(a):

řeknete mi prosím, která knížka nadchla crabata??? Crabate?

J. Vitale, Ihaleakala Hew Len: Svět bez hranic
Včera jsem neprozřetelně strčila nos k Joudymu.... tak teda velikonoční žranice, vajíčka ani beránek nebudou, protože jsem je "nechala tam". Já vím, že tam nesmím... No ale stalo se. Zato mám zae co číst :)

Ta knížka je opravdu zajímavá a zapadá mi to zatím přesně do toho, co jsem se naučila u Karla.

Viďže, Pan?.. :) Já si to hned myslel, že ty dvě metody jsou hodně podobné. :pussa: Jak jsi tady řekla pár vět, okamžitě mi sepnulo. ;) A už na tom pracuju hned od prvého okamžiku. :jojo: Tak držím palce. :supr: :supr:

Abysme se takhle nedostali zpátky k tomu co už tu kdysi od kohosi zaznělo, že vesmír je jen hologram ;) A vidíme přesně TO co ... :gloria:

Pandorraa napsal(a):

Jedno jsem se ale už naučila: myšlenkami tvořím svou realitu - ony mají tu moc. Nu a když si myslím, že něco nejde, tak to prostě nejde.... Když si myslím opak, tak to prostě JDE :)

Éé...promiň, Pan, že ti dupu po bábovičce....:rodna: Máš pravdu, ale jen do určité hloubky, bo jak to mám říct. Nebo spíš vrstvy.
Jen tak mmch - nebyla by "vrstva" hezčí, než ten profláklej "level"? :)
Někdy si člověk myslí, že si něco myslí a přitom si myslí něco úplně jinýho, no.....:rolleyes:
To jsou ti kostlivci, co vůbec nevypadaj, jako kostlivci....nálezy, které se člověku nechce nalézt.
Jo a upozorňuju, že jsem byla tak hluboce přesvědčená, že "když se rozhodnu, že to jde, tak to jde", že mi trvalo několik let, než jsem pochopila, že to nemusí být vždycky tak jistý...
I když nejvíc ze všeho mám dojem, že se prostě každý máme naučit něco trošku jiného ;)

Lupi,
asi bych to nebyla ani já, kdybych teď řekla něco jiného, než "jsem si jistá, že mám pravdu :)"

a) level nebo vrstava, je mi to zcela fuk, ani jedno ani druhé se mne nijak osobně nedotýká, nemám mindrák z toho, že je někdo ve vyšším nebo nižším levlu - vrstvě, já jsem, kde jsem :)

b) když se ROZHODNEŠ, tak to tak prostě bude. Jenže ty si kolikrát, stejně jako já pochopitelně, jen MYSLÍŠ - šálíš sama sebe - že ses NĚJAK rozhodla a při tom ses ale rozhodla úplně JINAK. A jak ses skutečně ROZHODLA, tak to prostě je :)
Člověk se kolikrát ROZHODNE a pak mu v MYSLI zase začně strašit - to přece nejde, to nedokážu, to se nesmí...bla bla.

Takže obě říkáme totéž, myslím....

Jo tak to jo....namítala jsem jen, že ROZHODNOUT SE dobře není často jen tak :)
Máš pravdu docela určitě v tom, že pokud se člověku povede vyčistit ty rané vztahy, které to všechno zamotaly, všechno ostatní je mašlička :storstark:
Jen se mi prostě zdá divoká ta představa, že by to vyčištění šlo tak šupito presto - za hoďku, za dvě - vzhledem k tomu, jak dlouho se to často ukládalo. Měla jsem na mysli konkrétně stav, kdy se člověk rozhodne a ono to nejde, ANIŽ by se mu ozývalo "to přece nejde". To jsem myslela těma kostlivcema, co nevypadaj, jako kostlivci.
Vrchol je, když už víš, že když to nejde, že tam je nějaký to "to přece...", ale ne a ne ho najít.....
No a tam je každá dráha ráda.... :vissla:
Ovšem, každej vyčištěnej kousek nám usnadňuje rozhodnutí - to nepochybně. Ostaně - je to úleva, když člověk zjistí, že se může svobodně rozhodnout a ono to funguje ;) není-liž pravda....

Lupino máš na mysli rozpor mezi tím, co myslíš a chceš vědomě, a tím, co myslíš a nechceš podvědomě?
Jestli ano, tak to je můj problém, se kterým teď aktuálně bojuju.
Někdy mám obavu, že není soulad vědomí s podvědomím - kdy za sebe prostě neručím - tak musím to co chci, formulovat - chtít - poněkud neutrálněji, což mě strašně zdržuje a mám pocit, že dělám kompromisy...atd..a to mi zase vadí. ...
Nejsem moc trpělivá , takže je to určitě i z tohoto důvodu....ale přece jenom hledám skulinu a zajímají mě dojmy a schopnosti ostatních..

Te´d to po sobě čtu a nevím,.. nevím, zda-li tomu někdo porozumí...:D

Ééé.....no moc ne.... :co:
On by mezi tím neměl být rozpor, žejo....vědomí by mělo mít pevný základ v pod a nevědomí. Ale často jsou v rozporu...a to hrozně bolí a překáží, což je důvod, proč se s tím pokoušíme dělat něco...cokoli...
Aha, teď koukám, že mluvíme o tomtéž :lol:
Jenže já jsem měla na mysli to, kdy cítíš, že tam je rozpor, chyba - že věci nejsou dobrý - ale zaboha se ne a ne dopátrat, kde je chybka.
Řeknu to na příkladu: jednou jsme s kamarádkou řešily, proč ji už dlouho bolí achillovky.
Obě to umíme "přeložit"- obě jsme k sobě samým dost natvrdo upřímné - a vzájemně ještě víc, kdyby něco, abychom se nemohly očůrat samy v sobě.
Bylo nám jasný, že je to chronický souboj něčeho s něčím, který zasahuje její nejslabší místo...a zaboha! jsme nepřišly na to, kde to místo má.... :rolleyes:
To je ta snadnější varianta.
Ta horší je, že už skoro máš pocit, že je všechno vpořádku, jen ti klinká v hlavě malilinkej zvoneček....Mohla by ses na něj vykašlat - moc nepřekáží. Ale nedá ti to a když se povede ten zvoneček vypátrat v temnotách, zjistíš, jdouc za jeho hlasem, že je z něj obrovský zvon, který ti buší do hlavy a z něj se na tebe hnusně zubí nějakej náramně fešnej, oslintanej a plesnivej kostlivec :lol:

:D

jo, rozumím...ano...ale v tu chvíli- jak píšeš onen příklad -  bych to nechala, a řekla si, udělala jsem maximum a brzo mě ta pravda, ten důvod,  trkne sám.Přijde mi do cesty sám.  Tak bych se jako ROZHODLA. (alibistické?)

Já jsem lupi psala o nečem jiném. Já jsem ale trochu vedle...
Jednou to zkusím, ale pak slibuju, že toho nechám, jen tedy pro objasnění. Já jsem mluvila o tom co CHCI , pro co jsem se ROZHODLA.

Nechci ani napsat jednoduše " přání", protože to už není jednotlivé přání, ale celý vlastně systém přání, chtění, směr...atd.
A já např. něco chci - jakoby mám záměr a chci to vědomě . Rozhodla jsem se, že to bude prostě TAKTO,  a tak to BUDE takto! No a v tu chvíli se mi vloudí pochybnost že to třeba nevyjde... (nevědomá, podvědomá - to právě nevím kde přesně je), ale tu jen chviličkama ucítím, jen prolítne, já se okřiknu a znovu se vědomě "položím" do svého chtění. Ale už znejistím. A to naprosto vědomě. Pak si řeknu, že TO co jsem tak strašně moc chtěla (mluvím ale stále o dlouhodobě akci - směru, záměru)pustím, a nechám to jako na osudu. Zbaběle to vzdám. A jako to tak zahraju do autu. Ani ryba , ani rak a týden to nechám být....prostě sračka...

Takže, jak vybojovat soulad vědomí s pod (ne) vědomím?

Wiki, že do toho pindám, když se ptáš Lupinky.... ale když se rozhodneš, že to bude TAKTO, tak jaký u toho máš pocit, jakou emoci prožíváš? S podvědomím se rozumem nedomluvíš, ale prostřednictvím emocí už to jde lépe. :)

To je, děvčata, proto, že jsme schopni, všechno, co nás v životě potkává, posuzovat jen z jednoho pólu. To, jak se k podstatě věci dostáváme, je poznamenáno naším přístupem. Proto onen nepatrný zvoneček, z kterého je posléze kostroun jako hrom anebo zase naopak přání, jež ale vlastně není tak docela přáním, protože v naší mysli někde zůstává pochybnost, zda-li je vůbec správné si tohle přát (nasměrovat se tam, zvolit tenhle způsob Cesty).

Kdybychom v daném okamžiku dokázali pohlédnout na věc z protipólu, okamžitě bychom viděli, jak snadné a jednoznačné to má řešení a kam která věc doopravdy vede. Proto nás život směřuje k tomu, abychom v sobě onen protipól obsáhli. A činí to většinou tím, že nám do cesty klade zdánlivě nezdolatelné překážky. Také životního partnera si vybíráme z těch, co stojí na opačném břehu. Protože jak jinak bychom to asi už mohli dokázat, když ne z Lásky!

Přesto i to všechno může být málo, jelikož naše mysl je nepředstavitelně zatvrzelá a o nějakých absurdních stromech života, jež mají (dle našeho úsudku) kořeny v nebi, nechce ani slyšet. Beztak nás tam ale život vede (ať chceme nebo nechceme!) a čím dříve v sobě tuto pružnost mysli odhalíme, tím lépe pro nás.

Dotaz pravděpodobně pro Pandorruu, která o tomto tady v současné době ví asi nejvíc...
Ze zajímavosti jsem hledala na netu nějaké další informace o RUŠ a zaujaly mne dvě věci... Jednak, že cena za toto ca. 4 hodinové sezení se někde pohybuje na 900,--, někde na 1200,-- a někde až na 1700,--, příjde mi to již dosti velké cenové rozpětí... kde se asi pohybuje ta běžná cena? Pouze jedna paní uvádí, že si nechá zaplatit každou započatou hodinu 300,-- Kč. 
A druhá věc, většina stran a nabídek je velice hezky zpracovaná, ale všimla jsem si, že některé obsahují v podstatě stejný text s detaily něco jako "můj nejmladší klient měl 7 let" apod.... Vypadá to, jako by ti lidé kopírovali a drobně upravovali jeden text, který někde získali, tak to má správně být (je to třeba jediný doporučený vhodný český oficiální popis metody? Nemyslím, že by masér z Horní Dolní a ezoterická žínka z Ostravy a atd... měli naprosto stejný sloh a zkušenost se stejně starými klienty....

lupina montana napsal(a):

Jo tak to jo....namítala jsem jen, že ROZHODNOUT SE dobře není často jen tak :)
Máš pravdu docela určitě v tom, že pokud se člověku povede vyčistit ty rané vztahy, které to všechno zamotaly, všechno ostatní je mašlička :storstark:
Jen se mi prostě zdá divoká ta představa, že by to vyčištění šlo tak šupito presto - za hoďku, za dvě - vzhledem k tomu, jak dlouho se to často ukládalo. Měla jsem na mysli konkrétně stav, kdy se člověk rozhodne a ono to nejde, ANIŽ by se mu ozývalo "to přece nejde". To jsem myslela těma kostlivcema, co nevypadaj, jako kostlivci.
Vrchol je, když už víš, že když to nejde, že tam je nějaký to "to přece...", ale ne a ne ho najít.....
No a tam je každá dráha ráda.... :vissla:
Ovšem, každej vyčištěnej kousek nám usnadňuje rozhodnutí - to nepochybně. Ostaně - je to úleva, když člověk zjistí, že se může svobodně rozhodnout a ono to funguje ;) není-liž pravda....

Funguje :)

Moje zkušenost říká, že někomu "jako prd", někdo se dost nadře....
Velmi dobře poznám, když příjde někdo, kdo už pro sebe něco udělal, nebo někdo, kdo je úplně na začátku.
Na první pohled se zdá být lehčí pracovat s tím prvním, než s tím druhým, ale opak je pro mne pravdou.
Čím hloub se "spouštíme", tím ubývá čerstvý vzduch :)
A pravdou je, že ten, kdo na sobě maká, dělá spoustu práce sám, ale o to mazaněji taky umí "ukrýt" to, co ho opravdu bolí...
Ale je to individuální, neodvážila bych se zevšeobecňovat.

Ale Wiki, podvědomí velmi často sabotuje vědomí :(
Mít tohle v souladu, to je myslím právě cílem každé práce na sobě :)

Hani napsal(a):

Wiki, že do toho pindám, když se ptáš Lupinky.... ale když se rozhodneš, že to bude TAKTO, tak jaký u toho máš pocit, jakou emoci prožíváš? S podvědomím se rozumem nedomluvíš, ale prostřednictvím emocí už to jde lépe. :)

:supr:
On totiž záměr, i když má velkou sílu, sám o sobě nestačí a především si myslím, že nemá nic společného s rozumem, racionalitou mysli momentálně poznaného :)
Edison by asi nevynalezl žárovku, kdyby se řídil JEN záměrem ji vynaleznout :)

Macex napsal(a):

Dotaz pravděpodobně pro Pandorruu, která o tomto tady v současné době ví asi nejvíc...
Ze zajímavosti jsem hledala na netu nějaké další informace o RUŠ a zaujaly mne dvě věci... Jednak, že cena za toto ca. 4 hodinové sezení se někde pohybuje na 900,--, někde na 1200,-- a někde až na 1700,--, příjde mi to již dosti velké cenové rozpětí... kde se asi pohybuje ta běžná cena? Pouze jedna paní uvádí, že si nechá zaplatit každou započatou hodinu 300,-- Kč. 
A druhá věc, většina stran a nabídek je velice hezky zpracovaná, ale všimla jsem si, že některé obsahují v podstatě stejný text s detaily něco jako "můj nejmladší klient měl 7 let" apod.... Vypadá to, jako by ti lidé kopírovali a drobně upravovali jeden text, který někde získali, tak to má správně být (je to třeba jediný doporučený vhodný český oficiální popis metody? Nemyslím, že by masér z Horní Dolní a ezoterická žínka z Ostravy a atd... měli naprosto stejný sloh a zkušenost se stejně starými klienty....

Ptáš se mne na něco, co já prostě nevím.

Můžu ti říci jen svůj názor:
RUŠ je metoda, jejíž autorství patří Karlu Nejedlému, on je jejím tvůrcem a protože o metodě ještě nenapsal a nevydal žádnou knuihu, jediné informace o ní jsou na jeho stránkách. Takže nejde o ČESKÝ OFICIÁLNÍ POPIS METODY, ale jde o ČESKOU METODU. A já osobně nevím o jiném pramenu informací, než jsou stránky K.N. nebo jeho semináře.
Příjde mi serioznější citovat jeho vlastní slova, než vymýšlet vlastní. Vždyť i já se tu neúmyslně dopustila "nepřesností", které jsem si museli vysvětlit.

Tvému srovnávání cen nerozumím.
Nezlob se na mne, ale z mého pohledu po tom ale vůbec nikomu nic není, jakou kdo si stanoví cenu a kde se pohybuje "běžná" - co je to? - cena opravdu nevím, BI. Stejně tak je na každém, zda si stanoví cenu za sezení nabo za započatou hodinu - tohle já sama zavrhuji, protože to bude klienta jen stresovat.
Příjde mi to jako bys chtěla srovnávat ceny v kadeřnictví. Někde tě ostříhají za stovku, jinde za dvě, onde za sedm nebo taky za tři tisíce.

Čtyřhodinové sezení u Karal stojí 2950,-Kč a cena bude růst s tím, jak roste hodnota jeho času obecně, jak roste zájem o jeho čas.
Myslím, že každý, kdo tuhle metodu používá, má právo si svůj vlastní čas ohodnotit podle svého, tak jako každý, kdo chce terapii podstoupit má právo zvážit, kolik peněz a komu je ochoten za sezení dát.

Naštěstí nic není povinné a každý si může vybrat.
Svůj psychický problém můžeš klidně řešit tak, že si uděláš radost a půjdeš si koupit nové boty za dva litry,  nebo půjdeš za odborníkem - což nutně nemusí být ten, kdo "to studoval" ;)

Můžeme jít k psychologovi "na pokladnu" nebo keš zaplatit tomu, kdo používá RUŠ nebo nějakou jinou metodu.
V obou případech máme v podstatě stejnou šanci, že se "trefíme" nebo "netrefíme".
A v obou případech taky zaplatíme - mám na mysli penězi.

Jinak ti děkuji za dotaz, uvědomila jsem si, že i moje období "pokusných králíků" zdarma už skončilo a je nejvyšší čas se zamyslet nad cenou.
Určitě nebude hodinová.
Určitě nebude stejná pro studentky PŠvP a ostatní.
Určitě bude s každým dalším sezením klesat.

Wiki napsal(a):

:D jo, rozumím...ano...ale v tu chvíli- jak píšeš onen příklad -  bych to nechala, a řekla si, udělala jsem maximum a brzo mě ta pravda, ten důvod,  trkne sám.Přijde mi do cesty sám.  Tak bych se jako ROZHODLA. (alibistické?)

No tak ono člověku v tu chvíli celkem nic jiného nezbyde - mimoto, když se to nechá uležet, leckdy se to snadněji vyvrbí.....

Wiki napsal(a):

A já např. něco chci - jakoby mám záměr a chci to vědomě . Rozhodla jsem se, že to bude prostě TAKTO,  a tak to BUDE takto! No a v tu chvíli se mi vloudí pochybnost že to třeba nevyjde... (nevědomá, podvědomá - to právě nevím kde přesně je), ale tu jen chviličkama ucítím, jen prolítne, já se okřiknu a znovu se vědomě "položím" do svého chtění. Ale už znejistím. A to naprosto vědomě. Pak si řeknu, že TO co jsem tak strašně moc chtěla (mluvím ale stále o dlouhodobě akci - směru, záměru)pustím, a nechám to jako na osudu. Zbaběle to vzdám. A jako to tak zahraju do autu. Ani ryba , ani rak a týden to nechám být....prostě sračka...

Takže, jak vybojovat soulad vědomí s pod (ne) vědomím?

To je na psychologa, Wiki :lol:
Já nevím.....já jsem podobné věci řešila tak, že jsem se zbavovala napřed pochybností - v první řadě o sobě, svých záměrech, úmyslech a hodnotách.
Ne že by se mi to povedlo úplně, ale je to podstatně, podstatně lepší.
Dneska se napřed zamyslím, jestli SE mi to doopravdy chce :)
Ne, že by se mi to dařilo úplně... :vissla: ale je to mnohem lepší :lol:
Jo a je třeba dávat pozor na žaludek - je-li okolo něj dobře a teplíčko, jsi v řádku, když se sevře, jsme mimo...

Své nitro, Wiki, transformujeme láskou. Musíš si cíl cesty zamilovat a položit se do něj citem, nikoli chtěním. A znovu a znovu se nechat inspirovat ze svého srdce, nechat se vést. Pak Tvé kroky budou snadné a lehké, jako když tančíš. :pussa:

Pandorraa napsal(a):

Agewa,
byla jsem na výuce jako terapeut. Dojmy mám velmi dobré, protože si myslím, že metoda je opravdu rychlá a účinná.
Spíš mi řekni, co tě konkretně zajímá.

Díky Pan za info, já reagovala na tento Tvůj příspěvěk, tudíž jsem Tě oslovila jako nejznalejší momentálně na tomto vlákně v této záležitosti.

Opakující se úryvky textu si mi vysvětlila zcela jasně, tušila jsem, že to takto bude. V pořádku.
S cenou mne to zajímalo z důvodu, že nemusí vždy platit, že s cenou roste vždy i kvalita a výkon. A na druhou stranu podezřele levná cena, taky může o něčem vypovídat.. Nechtěla jsem znát Tvoji cenu, ale spíš jen nasměrovaní, že příklad 200,-- za celé sezení je holý nesmysl a 10 000,-- lichva. Protože nikde se člověk nedočte, to má stát stovky, tisíce nebo desetitisíce. To se dozvíš až ze zkušeností jiných, kteří se s tím již setkali.

OK Macex, já ti nemohu říci, jak to MÁ BÝT, či jak to mají ostatní.
Já to mám tak, že když ke mně příjde zoufalá mamina se třemi dětmi, bez práce a naděje, tak si nevezmu nic a ještě ji klidně pozvu na oběd a na kafe.
Když příjde úspěšný podnikatel s burn off a nebo "jen" nevěrou manželky, klidně si řeknu i těch 10 tisíc, protože z vlastní zkušenosti vím, že pokud mu pomohu postavit se zase na nohy, je to pro něj pakatel ve srovnání s tím, co ztratí, když nebude schopen fungovat.

Tím chci jen říci, že všechno je relativní :)

Hani napsal(a):

Wiki, že do toho pindám, když se ptáš Lupinky.... ale když se rozhodneš, že to bude TAKTO, tak jaký u toho máš pocit, jakou emoci prožíváš? S podvědomím se rozumem nedomluvíš, ale prostřednictvím emocí už to jde lépe. :)

Emoci - kladnou, příjemnou, ale je možné (zrovna teď mě tím trknul crabat), že hodně na silu. ....nevím, zkusím poctivě prožít a uvědomit si to...

Crabat napsal(a):

Své nitro, Wiki, transformujeme láskou. Musíš si cíl cesty zamilovat a položit se do něj citem, nikoli chtěním. A znovu a znovu se nechat inspirovat ze svého srdce, nechat se vést. Pak Tvé kroky budou snadné a lehké, jako když tančíš. :pussa:

hm....zeby?
Crabate, to může být opravdu ono. ..

Možná jsem byla urputná a rozhodnutá tak strašně moc, .... já vím, že to má jít lehce... To je ono, ale proboha, prakticky ...transfomovat nitro láskou. .. .ano , mám tady ale trošku zase rozpor. (když jsem o tom přemýšlela).
teď to odlehčím.... :lol: to bude asi člověk vypadat jako debílek?! takový připitomnělý, usmívající se, věřící pevně svému snu a nepřipouštějící si až jakoby naivně komplikace?!.. (pracuji v obchodní branži!!! nejsem snílek...)
Kde mít tu hranici? Proto máme všechny ty génie, kteří se se svým nápadem někam dostali za blázny? :)
ne, že bych prosím vás plánovala perpetum mobile!! :lol:

Myšlenky mi běží, je to docela záběr, pište prosím vás, jste velmi podnětní...:supr:

A od toho tady právě je filosofie, hloubková analysa, všechna ta složitost duchovních nauk (viz Avalokitéšvara :)) atd. Aby právě člověk nechodil s přitroublým úsměvem na rtech, ale pekelně soustředěným výrazem v očích, jak sleduje skrytou nit problému, jež se odehrává uvnitř něj. A nikdo z těch lidí kolem, ale naprosto nikdo!., netuší, že on vlastně miluje svého Avalokitéšvaru a ve své představě leží u jeho nohou a vzdává mu úctu se srdcem na dlani, aby se nechal prostoupit jeho jasem.

Svět se může zbláznit a uragan nám rvát střechy nad hlavou, ale v jeho srdci je ticho, jeho namíření je pevné a oddanost stálá. :)

Wiki,
já si myslím, že je to spíš o tom, procítit si co při svém konání cítím - pokud mám sevřený žaludek, ale mysl mne přesvědčuje, že je to přesně TAKHLE správně, protože co by tomu řekl bla bla, tak je to špatně.

Pokud si "projdu budoucí situaci" a cítím se dobře a uvolněně, je to ono! Jen se musím naučit eliminovat to všechno kolem a myslet jen na to jak JÁ se cítím a co MNĚ to přinese. Jakmile do toho zatahuji druhé lidi - nejlépe s představou, jak to udělat tak, aby byli co nejvíc spokojeni - zatáhne mne to obyčejně někam do jinam...

Příklad: když jsem se rozhodovala, zda odejít u obchodní branže, měla jsem stejný pocit při představě, že už nemusím tuhle práci dělat i při představě, že ji nedělám a konečně nic nemusím - bylo mi zle tak i tak.
Pak jsem od té situace odstranila všechno to: co si počnu, budou mi chybět peníze, jak to zvládnu bla bla...a jednoznačně se mi přestalo břicho kroutit při představě, že jsem se zbavila práce, která mne už nebaví - bylo mi hezky, kdežto v situaci, že tam zůstávám, se mi pořád chvěl žaludek.
Takže nebylo co řešit.
Nu a jsou to tři roky a zatím jsem hlady neumřela :)

Neduchovně - Pan ,mám vypozorováno(a nebudu sama kdo objevil tuto Ameriku) -  lidi, kteří jsou schopní a jdou do všeho s nasazením, opravdově - nikdy neumřou hlady. Budou totiž schopní v každé branži, ať jdou do bankovní sféry, učit do mateřský školy nebo kopat výkopy. A lidi neschopní (krycí název - blbej šéf, blbej kolektiv, blbá práce) budou neschopní a nespokojení všude (nejen v práci i v životě (blbej manžel, blbý kamrádky, blbý bydlení..). I kdyby je posadili za exekutorský stolec (což považuju za jednu z nejzajímavějších prací...dnes  :) )

K prociťování přání - té budoucí situace. Já vím, že má představa již téměř uchopená  je správná, je mi velmi příjemná (ani nemám rozpor s nejbližšími) všechno ok, jen...je tam pár překážek a já potřebuju "nabít si" baterku duševní statečnosti, abych se před nimi nehroutila. Řekla bych, že jsem hodně blízko, už je vše rozběhnuto, už není cesta zpátky , takže o mém nasazení nepochybuju.
Udělám si na "toto" víc času a promyslet si svůj plán, tedy myslím jak na to..jak na to myšlení, na ty úseky, na tu dílčí překážky...protože o celém záměru nepochybuju(žaludek je ok- nechvěje se, je to až blažený stav) , abych už svůj rozpor  nepodporovala..
Už nebudu mlejt, půjdu něco dělat...

Zkus se zamyslet nad těmi "překážkami" - stejně je vytváří jen tvá mysl.
Prostě si je příjmi.
Abysj e mohla příjmout, musíš je přesně definovat.
A tam, přesně tam, se láme chleba :)

Wiki napsal(a):

K prociťování přání - té budoucí situace. Já vím, že má představa již téměř uchopená  je správná, je mi velmi příjemná (ani nemám rozpor s nejbližšími) všechno ok, jen...je tam pár překážek a já potřebuju "nabít si" baterku duševní statečnosti, abych se před nimi nehroutila. Řekla bych, že jsem hodně blízko, už je vše rozběhnuto, už není cesta zpátky , takže o mém nasazení nepochybuju.
Udělám si na "toto" víc času a promyslet si svůj plán, tedy myslím jak na to..jak na to myšlení, na ty úseky, na tu dílčí překážky...protože o celém záměru nepochybuju(žaludek je ok- nechvěje se, je to až blažený stav) , abych už svůj rozpor  nepodporovala..
Už nebudu mlejt, půjdu něco dělat...

Wiki, jestli se můžu vmísit...

Udělej si normálně na papír seznam jednotlivých věcí "co je třeba udělat" a u těch problematických bodů si rozepiš položku po položce přesně co je třeba, co to obnáší a jak by se každý ten podbod dal řešit, klidně i víc řešení ke každému, která tě napadnou (i ta méně reálná). Jo a pak je dobrý se na to vyspat a podívat se na to vypsané trochu s časovým odstupem.

Někdy se stane, že potkáš někoho, kdo ti i mimo řečí v ouplně jiném rozhovoru sdělí něco, co ti s některým tím podbodem pomůže dál - to jen tak na okraj, fakt to funguje :supr:

Věci někdy vypadají v představách mnohem hůř než když to máš rozvržené před očima ;) Líp se pracuje s konkrétní představou, než jen s nejasným pocitem, že na to prostě nemáš ;)

Andýsek má pravdu- a až to budeš mít sepsané, tak jen  soustřeď na to, aby to dopadlo pro tebe co nejlépe, např. "Stane se to, co mi pomůže. Věřím." A pak na to dál nemysli, protože když tomu uvěříš, tak se to stane, nahoře to někdo zařídí tak, aby to dopadlo co nejlíp, a i když ti někdy bude připadat , že se ti dějí divné věci nebo tě potkávají zvláštní příhody nebo zajímaví lidé, tak je to prácě proto, abys něco ve svém životě změnila k lepšímu nebo abys pomohla někomu ty.

Pandorraa napsal(a):

Zkus se zamyslet nad těmi "překážkami" - stejně je vytváří jen tvá mysl.
Prostě si je příjmi.
Abysj e mohla příjmout, musíš je přesně definovat.
A tam, přesně tam, se láme chleba :)

Pan děkuju.

Andromedo, Regi -

já to dělám, dělala (domnívám se..), že přesně tak, jak píšete. Obě. seděla jsem dny a týdny nad rozpisem pořádí možností, kreslila si varianty, cesty - doslova. Pak se z toho vykrystalizovaly body programu. A ty jsem začla plnit jeden za druhým. Tím, že jsem začla, rozhodla se do toho pustit, už jsem se jaqkoby pustila jedné liány a už visím na té druhé (panebože to jsem napsala příměr - ale já to tak i cítím..) a zároveń stojím před jednou z posledních překážek a znejistěla jsem. Jsem ve fázi, kdy sice bojuju, ale spíše věřím, že mi někdo něco přihraje...tak jak píšete, ony náhody, potkání člověka...výhra ve sportce :lol:..) ale nejde jediné! UŽ NA TO NEMYSLET !

Holky, děkuju za účast, mám moc ráda tyto podněty a nápady a vůbec - potkat chytré a hloubavé lidi, jako jste tady, to je věc!! :hjarta:
Budu chvíli na tom spíš pracovat, jak o tom kecat....nechám to uležet ( v láku)

Nemyslíš na to, co pro tebe už není důležité.

Pan, myslíš, že by mi RUŠka pomohla i na odstranění, nebo spíš odkrytí, starých emociálních věcí? Včera vnoci jsem zjistila, že se mě to ještě hodně dotýká, že to nemám zpracované. A to po přečtení pasáže z knihy Astrologie vodnářského věku, kdy Ján psal o směru vývoje duší a bezpodmínečné lásce. Zdánlivě nesouvisející, ale když jsem o tom přemýšlela, tak najednou blik a byla jsem zase v té své nejčernější minulosti a vyhrknuly mi slzy. Takže vím, že to nemám zpracované. Rozumově jo, ale tam uvnitř ne. Je to pro mě zeď, na kterou ani nevím jak mám vylézt.
No holky, a pak, že nemám kostlivce. Tenhle na mě vykouknul bez varování. :dumbom:

Pom, kdo chce kostlivce ze skříně tahati, pro toho se kostlivec najde :lol::supr: Metody na to jsou ;)

Wiki, na mě to působí spíše, že bys to měla na chvíli nechat uležet, podle posledního příspěvku, zřejmě asi moc chceš řešit, tak se to někde na tom zaseklo... Možná tím použitým slovem "bojuju"...

Mě když se podaří něco rozlousknout tak z toho průběhu nemám moc pocit boje nebo přemáhání se, prostě se nějak rozhodnu a ono to nějak proběhne. Možná to je fakt jen o tom (u mě), že si konečně připustím, že to zkusím, a tom rozhodnutí...

Jo, Andy, kdyby to byl mravný kostlivec, tichý a oučinlivý, tak ať si ve skříni třeba čte detektivky....kterej ale chrastí a tancuje "milášku, budu filmová hvěězda", tak to se nedá nic dělat, ten půjde pěkně na sluníčko větrat.... :vissla::dumbom:
Pomněnko, to je právě to, o čem jsem mluvila: člověk má za to, že už to má zpracovaný....rozumově, citově, už to mnohokrát obrečela a odpouštěl - a pak náhle zjistí, že je tam jedna další přilepená vrstva téhož.... :/ jako když odstraňuješ starý plakáty...nahoře jdou snadno a člověk má pocit, že to bude lehárko...a pak se jednou dostaneš až na zeď..... :usch:

Pom, RUŠka jde hodně do hloubky. Myslím, že pomohla.

Andromeda napsal(a):

Pom, kdo chce kostlivce ze skříně tahati, pro toho se kostlivec najde :lol::supr: Metody na to jsou ;)

Wiki, na mě to působí spíše, že bys to měla na chvíli nechat uležet, podle posledního příspěvku, zřejmě asi moc chceš řešit, tak se to někde na tom zaseklo... Možná tím použitým slovem "bojuju"...

Mě když se podaří něco rozlousknout tak z toho průběhu nemám moc pocit boje nebo přemáhání se, prostě se nějak rozhodnu a ono to nějak proběhne. Možná to je fakt jen o tom (u mě), že si konečně připustím, že to zkusím, a tom rozhodnutí...

Máš pravdu, jsem do toho "položená". Bojuju.  To dělám vždy ve všem. Chvíli (jak jinak by blíženec pracoval..:D ).
Jenže jdu proti teorií (i částečně své praxí), že život má jít hravě, hladce, jak napsal crabat - "jako když tančíš". Ten klid , vyrovnanost, jistota mi tam chybí, tak se jdu zklidnit....samu mě to napadá při tom, když to tady píšu....
A nebo...což mě děsí, že bych se mohla na výsledek upnout ...ne. dost. Vypínám se na pár dní. :)

Wiki napsal(a):

Máš pravdu, jsem do toho "položená". Bojuju.  To dělám vždy ve všem. Chvíli (jak jinak by blíženec pracoval..:D ).
Jenže jdu proti teorií (i částečně své praxí), že život má jít hravě, hladce, jak napsal crabat - "jako když tančíš". Ten klid , vyrovnanost, jistota mi tam chybí, tak se jdu zklidnit....samu mě to napadá při tom, když to tady píšu....
A nebo...což mě děsí, že bych se mohla na výsledek upnout ...ne. dost. Vypínám se na pár dní. :)

Tou poslední větou jsi mi připomněla věc, která mi nedávno prolítla hlavou a bylo to cosi o "lpění na duchovním rozvoji" nebo tak něco. Jsem si tak nějak uvědomila, že tohle je věc, které se asi může tak nějak mimoděk stát při honbě za dokonalostí, když to tak blbě řeknu :D A možná je to právě ten moment, kdy se věci začnou řešit silou a najednou i vesmír přestane odpovídat. A teď mě napadlo, snad už to někde nebylo psaný, že by se to dalo nazvat duchovním workoholismem :lol::lol::lol:

... nic, jen taková vsuvka :gloria:

duchovní workoholismus je dobrééj! :supr::lol:
Proto to chce v nestřeženém okamžiku vždycky trochu srandy, nebo skepse.....

Ady, dobrý... krásný výraz. Ale jo, nic se nemá dělat přesmoc, máš pravdu :supr:

Má někdo k tématu aktuální zkušenost, případně zdali se Pandora posunula někam dál a může říct nové zkušenosti. Chystám se a rád bych znal další názor.

Jo, Hugo, Pandora se posunula někam dál zopákla si výcvik a ověřila si, že pokud přistoupíš k něčemu bez jakých koliv očekávání, dějí se zázraky. Metoda za rok a půl, kdy jsem získala certifikát, prodělala několik změn, které ji neobyčejně zjednodušily a zefektivnily.  Líbí se mi to čím dál tím víc a taky to podle toho vypadá, funguje to, pokud se terapeut i klient naladí na stejnou vlnu.

Pandorraa napsal(a):

Jo, Hugo, Pandora se posunula někam dál zopákla si výcvik a ověřila si, že pokud přistoupíš k něčemu bez jakých koliv očekávání, dějí se zázraky. Metoda za rok a půl, kdy jsem získala certifikát, prodělala několik změn, které ji neobyčejně zjednodušily a zefektivnily.  Líbí se mi to čím dál tím víc a taky to podle toho vypadá, funguje to, pokud se terapeut i klient naladí na stejnou vlnu.

Díky, tak už jsem na zítra zvědavý. Budu-li se chtít podělit o zážitek, podělím se.

No tak zítra už si to asi nepřečtu, ale někdy později určo, tak jsem zvědavá a dej vědět (SZ) u koho jsi byl.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli je vůbec možné metodou RUŠ odbourat psychický blok, který je založen na vsugerováváni si určitých pocitů. Tuto metodu jsem sice podstoupila, zdálo se, že je všechno vyčištěné, ale sugesce je ve mě pořád. Je vůbec možné dospět touto metodou ke stavu, kdy si už ony pocity vsugerovávat nebudu a bude mi to jedno?
Předem děkuju za odpověď.

Miksík=) napsal(a):

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli je vůbec možné metodou RUŠ odbourat psychický blok, který je založen na vsugerováváni si určitých pocitů. Tuto metodu jsem sice podstoupila, zdálo se, že je všechno vyčištěné, ale sugesce je ve mě pořád. Je vůbec možné dospět touto metodou ke stavu, kdy si už ony pocity vsugerovávat nebudu a bude mi to jedno?
Předem děkuju za odpověď.

takže si tu metodu vyzkoušel a jsi na tom stejně?

Řekla bych, že je to stejný. Paní terapeutka říkala, že jsme se moc do hloubky nedostali, ale že by to mělo být vyčištěný. Takže to asi absolvovat ještě jednou? Jen mi šlo o to, jestli se takhle dá odstranit i vědomá sugesce.

no já jí taky podstoupila, ale nemám dojem, že mi to pomohlo.

Miksíku,
metodou ruš se dá odstranit i vsugerování pocitů. Nezáleží totiž na tom, zda jsi pocity prožil na základě skutečné události nebo jen představy. Jde spíš o to, že je někdy třeba absolvovat ještě jedno sezení, protože v prvním sezení se kvůli mnoha dalším psychickým blokům nedostaneme ke skutečnému jádru problému nebo se může příčina problému klientovi zdát nesmyslná, takže ji terapeutovi nezmíní a problém se tak nevyřeší.
Na dalším sezení většinou už terapeut klienta lépe zná, a tak dokáže lépe vycítit skryté bloky.

Metodu RUŠ jsem absolvovala v Plzni před dvěma roky. Hodně se mi potom pak ulevilo, ale bohužel bych potřebovala asi těch sezení více. Při metodě jsem zjistila, že bolestivé věci v minulosti, které jsem si myslela, že mám dávno odžité a vyrovnala jsem se s nimi, jsou stále ve mně. Myslím, že je to dobrá věc, osobně mě mrzí, že metodu RUŠ neumím provádět sama bez terapeuta.

Hani,
s Ruš nemám žádnou zkušenost, ale sama si můžeš ťukat EFT a ještě jednodušší je Dynamind, tam se poklepávají pouze čtyři místa na těle, zvládají to i děti , jak píše autor metody.

Tulipánka napsal(a):

Miksíku,
metodou ruš se dá odstranit i vsugerování pocitů. Nezáleží totiž na tom, zda jsi pocity prožil na základě skutečné události nebo jen představy. Jde spíš o to, že je někdy třeba absolvovat ještě jedno sezení, protože v prvním sezení se kvůli mnoha dalším psychickým blokům nedostaneme ke skutečnému jádru problému nebo se může příčina problému klientovi zdát nesmyslná, takže ji terapeutovi nezmíní a problém se tak nevyřeší.
Na dalším sezení většinou už terapeut klienta lépe zná, a tak dokáže lépe vycítit skryté bloky.

Děkuji moc. Nemůže se také třeba stát, že metoda není vhodná pro každého?

Miksíku,
máš také pravdu. S některým klientem to jde "jako po másle", s některým je to těžší, třeba proto, že by mu lépe vyhovovala jiná metoda. Ale ve vztahu klient a terapeut je vždy mnoho různých faktorů, které ovlivňují výsledek léčby.
Spíš se řiď svým pocitem: pokud ti RUŠka nesedí, vyzkoušej třeba EFT, regresní terapii, kinezilogii ... těch metod je opravdu hodně.

Tuli,
tak už jsem něco málo načetla o EFT a jeví se to jako zázračný lék na veškeré nemoci, jak psychické, tak fyzické.:) Máš s tím nějaké zkušenosti, nebo někdo jiný tady?

Nebyla jsem oslovena, ale zkušenosti mám .
Byla jsem na prvním kurzíku, který vedla Sindy- česká jednička, takže jsem se naučila základy, které pro mnoho případů  různých potíží sebeoťukávání plně postačují.
Dělá to Andromeda, ale tu už jsem tu dlouho neviděla, ale taky chodím jen na dvě až tři témata.
Dělá to pár lidí kolem mě, ale ti zase nechodí sem  .

www.eft.cz  -tam bys měla najít certifikované terapeuty  v celé republice, tedy i ve tvém regionu.

Miksíku,
s EFT zkušenosti nemám, ale Heluška ti dobře poradí :)

Mám zkušenosti jak s RUŠ tak s EFT. EFT mne naučila moje terapeutka, takže ho provozuju i sama a RUŠ dělám teď  pod vedením Tulipky.

Dle mého je princip těch metod naprosto ale naprosto stejný. Dokonce u obou jsem zažila stejné účinky. Ale RUŠka se mi jeví z mého pohledu mnohem mnohem rychlejší a tím i efektivnější, odpadá tam ťukání. Ale přiznám se, že já radši ťukám, což je způsobeno tím, že s EFT jsem se setkala jako první. Jsem trochu konzerva.

Jinak ty metody působí skutečně trochu zazračně ale z mojí zkušenosti ten zázrak dost spočívá v té rychlosti. To, co jsem leta řešil u psycholožky a stejně jsem to vlastně nevyřešila, bylo během čtyři hodin EFT s terapeutkou pryč.

Podařily se mi takové husarské kousky, že jsem si vyťukala angínu a nemusela jsem používat antibiotika. Ale pak třeba naopak jsem si nedovedla poradit s bolestí hlavy.

Tyhle metody nejsou o tom, že tě rázem zbaví všech svých problémů a ty jsi happy člověk ale jednoznačně jsou báječnými pomůckami, které mi tu práci dost urychlily a usndnily.

Ahoj, já osobně mám s RUŠ ty nejlepší zkušenosti, ale musím říct, že to u mě rozhodně neprobíhá tak rychle, jak propaguje její zakladatel :). S RUŠkou jsem zacala před více než rokem, nejdříve jsem tam byla každý týden, než jsem si „pročistila“ základní vztahy a poté tak zhruba jednou za měsíc. Začala jsem touto metodou rešit svojí tloušťku a s tou se mi bohužel doteď nepovedlo hnout :(, pokaždé mě to odvedlo někam jinam a řešila jsem všechno možné kolem. Takže někdo by možná řekl, že to nefunguje, ale ja vidím na sobě obrovský posun ve svém vztahu k rodičům, ke svému partnerovi, ale hlavně k sobě, moje srdce se začíná otevírát a já pociťuji čím dále větší radost ze života a i když mám teď období „zatěžkávacích zkoušek“, vidím, jak je dokážu rešit, nebo neřešit s mnohem větším nadhledem a optimizmem. Jak píše Taurus, za ten rok a něco jsem udělala mnohem větší pokrok, než za létá práce s psychologem. A možná příjde jednou řada i na tu tloušťku, ale to už tak nějak přestává být prvořadé…:)

Anet mám to úplně stejně. K těmto metodám jsem se dostala hlavně díky tomu, že jsem chtěla zpracovat tloušťku.
Zpracovala jsem vše možné ale ty kila se mi furt nedaří ale i tak mám radost. Posun tu prostě je vidět.

aneta75 napsal(a):

Ahoj, já osobně mám s RUŠ ty nejlepší zkušenosti, ale musím říct, že to u mě rozhodně neprobíhá tak rychle, jak propaguje její zakladatel :). S RUŠkou jsem zacala před více než rokem, nejdříve jsem tam byla každý týden, než jsem si „pročistila“ základní vztahy a poté tak zhruba jednou za měsíc. Začala jsem touto metodou rešit svojí tloušťku a s tou se mi bohužel doteď nepovedlo hnout :(, pokaždé mě to odvedlo někam jinam a řešila jsem všechno možné kolem. Takže někdo by možná řekl, že to nefunguje, ale ja vidím na sobě obrovský posun ve svém vztahu k rodičům, ke svému partnerovi, ale hlavně k sobě, moje srdce se začíná otevírát a já pociťuji čím dále větší radost ze života a i když mám teď období „zatěžkávacích zkoušek“, vidím, jak je dokážu rešit, nebo neřešit s mnohem větším nadhledem a optimizmem. Jak píše Taurus, za ten rok a něco jsem udělala mnohem větší pokrok, než za létá práce s psychologem. A možná příjde jednou řada i na tu tloušťku, ale to už tak nějak přestává být prvořadé…:)

Jéééééé, antko, ty žiješ? Jsem ráda, že tě vidím, tvlůj mail mi nefunguje :(


Pokud jde o RUŠ, je to skvělá metoda, rychlá a účinná. Jako všechno, ani ona nemusí každému sednout. Je to potřeba zkoušet a neočekávat zázraky po prvním sezení. Ty se mohou, ale taky nemusí dostavit.
Nakonec když si na něco střádáte desítky let, nemůžete čekat, že během pár hodin to bude bezezbytku pryč. Zvlášť, když málokdo opravdu chce ;)

Chm, já mám zkušenosti s týdenním čištění regresí. A víte, co mi po týdnu práce mé vyšší já řeklo? Jdi se projít do lesa, vypadni, máš odmakáno, víc už se řešit nebude..... A já pořád prudila, že teda ještě nějaký problémíček odstraníme a kdepák, neukecala jsem ho ;). Takže, cibulku loupat hezky postupně, příliš mnoho slupek by mohlo způsobit držkopád.....

A propó, mám zkušenost, že spousta věcí se projevuje až časem, zda je vyčištěno či nikoliv. To, co se jeví vyřešené leckdy vyřešené není...... Jsou věci tak zahryznuté uvnitř, že klameme sami sebe aniž bychom to tušili. Jedu na RUŠ za 14 dní, takže práci zdar :supr:.

Podepisuju - a nejen že se věci časem vracejí, ono to má systém! Pyramidovej! Ale něco se úplně odstranit dá, to zase ne že ne :lol:
Lovu zar, holky - zpívejte nad starými kostmi písně uctivosti :par:

Rušku jsem na sobě vyzkoušela. Je to náročné, ale účinné. Pomůže pročistit vztahy, uvědomit si sám sebe. U mě den po RuŠ nastala fáze rozčílení a vzteku, ale ta do tří dnu vyprachala... Zřejmě reakce... Jinak z ní  čerpám doteď. Doporučuju paní psych. Částkovou v Hradci Králové. Má prý vyjít i kniha o RUŠ. Tož se na ni těším.

*** (únor 2014) Nyní - po 3 letech a s odstupem mám jiný náhled. Zpětně můžu říct, že teď bych už RUŠ nedoporučila. Obecně u alternativních terapeutických přístupů postrádám prvek bezpečí a pozvolnější tempo, které umožní člověku s traumatem se vyrovnat a nějak ho zpracovat. Chybí taková ta "následná péče". Klasická psychoterapie je rozhodně bezpečnější než RUŠka.

kikulec napsal(a):

Doporučuju paní psych. Částkovou v Hradci Králové.

Připojuji se, Petra je úžasná bytost :jojo: