Virtuální svět je dvousečná zbraň. Dává člověku mnohem větší prostor, výběr i realizaci. Lidé úspěšní v běžném světě, bývají úspěšní i v tom virtuálním. Naopak ti neúspěšní v reálu hledají spásu za klávesnicí a monitorem.

Seznamování je vlastně podobné. Člověk je buď ze zásady nedůvěřivý, nebo naopak důvěřuje a zároveň podléhá iluzím. Spousta lidí podléhá faktu, že na seznamovací servery chodí už jen skuteční zoufalci, kteří v reálném světě neuspějí. Do jisté míry to pravda být může, ale stále se bavíme o tomtéž.
Lidé se seznamují na různých místech a v různých souvislostech. V knihovně, obchodě, hromadné dopravě, zájmovém kroužku, hospodě....zkrátka všude, kde se lidé scházejí. A také na internetu.

Já osobně seznamky moc nevyhledávám, ale nemám o nich tyto předsudky. Každá komunita může být svým způsobem seznamka a nakonec je jedno, je-li skutečná, nebo virtuální.

Vždycky je to ale jen předvoj osobnímu setkání, pokud k němu dojde.

Virtuální svět má ale i rizika. Kromě toho, že se na druhém konci může vyskytovat bůhvi kdo, což se dá dnes jakš takš odbourat hlasovou komunikací, webkamerami, fotkami...atd.

Co se týká skutečných seznamek, tak holky to mají těžší. A pokud jsou trochu hezké a zveřejní si fotku, tak to je úplný konec. Množství vzkazů a e-mailů od různých úchyláků jim zaplní schránku ještě týž den. Ubohé dívky ruší znechucené své profily, takže když napíše kdokoli upřímný a slušný vzkaz, težko si ho někdo vůbec přečte.

Skutečná omezení jsou dvojího druhu.

Jednak se člověk zakouká do určité fikce, iluze a vysní si svůj virtuální protějšek tak, že při prvním osobním setkání následuje celkem pochopitelně deziluze a pád na tvrdou zem.

Druhak se až na výjimky nejedná o opravdový dialog, takže má člověk čas urovnat si myšlenky v hlavě, což v reálu nejde a tudíž je to také zkreslení reality. Zdánlivě nepatrné, ale v reálu někdy fatální.

Toť můj názor. Jaký je Váš?

Ahoj chlape, ráda vidím že jsi v pohodě. :jojo::supr: 
Virtuální seznamování - já našla   pár kamarádek a kamarádů , a to už navždy. Ale partnera tak nehledám, i když , co vím, tak některým se to povedlo.
Ještě zpíváš ? ;):lol:

Ahoj,
také Tě rád zase čtu. :-)

No, mám se celkem fajn. Změnil jsem povolání, oslavil své třicátiny, omezil neřesti a na nezájem si nemůžu ztěžovat. Sebevědomí je holt věc důležitá a kdo jiný by jej uměl rozkrýt lépe, než Vy ženy. :-)

Momentálně jsem sám a spokojen.

A co Vy, jak válčíte?
Scházíte se ještě v Peci? :-)

:offtopic:

Mňa zoznamovanie bavilo, brala som ho ako spôsob komunikácie v danej chvíli zábavný a najpraktickejší. Vzišlo z toho pár vzťahov, väčšinou krátkodobejších, a jeden trochu dlhší. Inak dve krásne rpiateľstvá, tie vydržali prakticky dodnes. Naopak zoznámila som sa vez inetrnet vtedy, keď som sa zoznamovať nechcela, a nebolo to nai na Zoznamke. :) Takže všetko je to asi trochu komplikovanejšie, než sa zdá na prvý pohľad. Ja určite neodsuduzjem a nezatracujem, ale radím brať to mierne s rezervou a spoliehať sa stále na intuíciu a opatrnosť(som vrodene aj získane skeptická :jojo: ).

Máš to všechno moc černobílé

Konkrétně?

Zdravím dlouhovlasatče :)
Vidím, že prospíváš :supr:

V peci už nebýváme, prý jsme moc hlučné :lol:

Cau chlape. Mas nejaku premyslavu. Co sa deje?
Babinet je tiez vlastne taka "virtualna zoznamka" a musim povedat, ze sa nemozem stazovat :P

Tak na Babinet, jako původně ne-seznamovací seznamku, si tu stěžovat nemůže snad nikdo :-)))

Alkedos napsal(a):

Virtuální svět je dvousečná zbraň.
Toť můj názor. Jaký je Váš?

Ba, ba... a proto virtuálního světa užívám jen po kapkách... ono být i tu trochu déle znamená riskovat, že mě uklovou jako ti supi... :dumbom:

Nicolas napsal(a):

Tak na Babinet, jako původně ne-seznamovací seznamku, si tu stěžovat nemůže snad nikdo :-)))

:jojo:

Tak já mám takovou zkušenost,že na seznamce se dá seznámit s lidma,které třeba nemáš šanci v reálném životě potkat (a jsou z toho dlouholetí príma kamarádi)...
Ale myslím si,že partnera pro dlouhodobý vztah se tam podaří najít málokomu.
Za prvé -každý tam může o sobě napsat co chce a nelze poznat,je-li to pravda.Takže zbývá buď důvěřovat anebo nedůvěřovat.
Dál jako překážku vidím tu prezentaci sebe sama - vyplňování různých kolonek...
Takže když někoho oslovíš třeba na základě toho,že se ti líbí na fotce ,tak si přečteš i tu "omáčku" kolem a už si ho někam zařadíš.
Tím,že ta komunikace je "zpomalená" ,tak si můžete promýšlet odpovědi a není to spontánní.
Propíšete se spoustou témat a když se potkáte,tak se sice neznáte ,ale už o sobě víte toho dost ...
Nějak mi tam chybí to postupné poznávání a ten prvotní impulz a i ta chemie.
Kamarádka si takhle dopisovala půl roku s jedním čechokanaďanem,byla hrozně zaláskovaná a když se konečně potkali,tak se to sesypalo jak domeček z karet,protože "na živo" jí byl hrozně nepříjemný.Asi tam nebyla ta správná chemie...

Amysteryjo,

kamarádka udělal jednu ze  základních chyb a porušila princip. Pak se nesmí divit.
- zamilovala se do iluze
- tu iluzi ještě živila a přikrmovala

Jako v ostatních věcech, tak i v této je dobré pochopit realitu. Zopakujme si pro nováčky pár pravidel:

1. Nic není na 100%. O ničem nejde 100% říci, že to vyjde nebo nevyjde (autor výroku: Klubko). Seznámení přes internet je jen jedním z mnoha druhu seznámení. Je to asi jiné než na mši v kostele či naopak v baru "U 3 voš.uka.ných koziček". Proto se musí ctít pravidla pro dané prostředí.

2. Internet umožňuje hrát si s fantazií (tou tvojí především) a dokud člověka nepoznáš na vlastní oči, je to vše jen o jeho literárních schopnostech. Maximálně pak o schopnostech psát SMS.

3. Oproti ustálenému času k první schůzce já osobně doporučuji sejít se CO NEJDŘÍVE!!! Eliminuješ tak svoji vlastní vykonstruovanou bájnou osobu a pana Božského. Čím dříve se setkáte, tím dříve budeš mít možnost reálné reakce a normálního poznávání. Argument, že pokud to je ten pravý, tak nějaký ten měsíc nehraje roli...je bohužel nap.rd. To by totiž žádná holka (či jinoch) neměl mít zároven svoji bujnou fantazii, do které si promítá všechny ty vlastnosti, které požaduje na ideálním protějšku. A pak když se to nesplní, co si vyfantazíroval, tak nadává na osud :-)))

4. První schůzka je nervozní. Vždy. Neočekávej zázraky. Cíl první schůzky je totiž tento...dostat se ke druhé.
Na první schůzce se muž i žena mají tendenci jen předvádět. V co nejlepším světle. A aby nepokazili ten dojem z těch skvěle napsaných vět a SMS. Jen málokdo je tak v pohodě, že řekne: ahoj Jiřino, konečně tě vidím, jsi taková, jakou jsem si tě představoval. Koukám, že jsi stejně nadržená jako já. Co kdybychom na to skočili hned po zákusku :-)

5. Až druhá schůzka je uvolněnější. Už jste překonali šok z toho, že ten druhý vypadá jinak než na fotkách z před 8 lety :-) Alespon něco může být na protějšku sympatické. A pak už podle svých vlastních zajetých kolejí a charakteru směřujeme konverzaci ke třetí schůzce:
- ženy tzv. "motýlkářky" -  musí se jim v kalhotkách rozvířit motýlci, což značí charisma u muže na druhé straně stolu a jistotu, že on je ten pravý. Pokud tam motýlci nejsou, tváří se znuděně a jsou si jisté, že to nemá cenu.
- ženy tzv. rozehřívačky - postupně se jim muž dostává pod kůži (ci jinam), nechávají se dobývat, rozehřát a vyžadují projevy zájmu
- ženy tzv. rovnou na věc - jsou nadšené z protějšku a dávají to patřičně najevo. Svatbu plánují za měsíc či dva.
- či další..

6. Divadlo, kino, koníci, výlet na hrad, projíždka na jachtě..cokoli. Dotek, letmá pusa, ne-už-tak-letmá pusa...

7. Pravidlo velkých holek a šťastná sedmička: schůzky jsou od toho, aby se lidé navzájem poznali. I chodit spolu mohou přeci na začátku jen proto, aby se poznali. Aby zjistili, jestli si vyhovují. A ne nutně proto, aby MUSELI být spolu. Samozřejmě, že to stojí nějaký čas. Ale stejně by se člověk jen rýpal v nose nebo vydělával prachy. Kdežto setkávání s lidmi může velmi obohacovat. Přinejmenším v tom, že velká holka čím dál dříve rozpozná, že TENHLE tedy NE E EE E. A to je taky dobré znamení. Protože stejně tak rychle pak pozná, že TENHLE tedy ANOOOOO :-)))) (aspon na pár měsíců....)

PS: trochu následné statistiky. Znám 3 páry, které se seznámili přes seznamku a jsou spolu. Počet dětí: na jeden pár to vychází 0,66 dítěte.

Nico, to by už rozsahem stálo za knižní vydání :D :supr:

Nicolas napsal(a):

Tak na Babinet, jako původně ne-seznamovací seznamku, si tu stěžovat nemůže snad nikdo :-)))

Tak jsem asi jediná :D

Rači,

tobě snad nějaké setkání s příjemným mužem z Babinetu, u kterého jsi doufala v něco více, nevyšlo??
To mi je líto.
Okamžitě napiš veřejnou stížnost. At se to může zlepšit!! :-)

:D :lol: Nico, né, takhle né :D

Já jen, že je na Babi nesmírně málo mužů, aby vůbec někdo mohl i za ženy napsat, že si snad nikdo (já chápu žena i muž) nemohl stěžovat ;) :D
Ale z pohledu mužů, jasně, že je Babi seznamovací ráj ;) :D

O tom, jestli jsem se tu s někým sešla, či nesešla - to je jiná :D :D

Máš pravdu, zástupkyně předsedy. Holek je tu více.
Ale můžeme udělat družbu se serverem www.chlapinet.cz :-)))

Sííím, já bych ráda spíše oslovení, paní předsedkyně (že to tak není, to nemusí přece nikdo vědět ne :D :P )
Nóó, družba by byla minimálně zajímavá :lol:

Tím vlastně vyvstala jedna odpověď na to, kterou tu pokládalo mnoho holek a žen, a to: "proč chodí muži na babské stránky". No, teď už je mi to jasný - aby se seznámili ;) :D  A já naivně doufala, že taky jen rádi "hovoří"... :D

Račice dračice napsal(a):

:D :lol: Nico, né, takhle né :D

Já jen, že je na Babi nesmírně málo mužů, aby vůbec někdo mohl i za ženy napsat, že si snad nikdo (já chápu žena i muž) nemohl stěžovat ;) :D
Ale z pohledu mužů, jasně, že je Babi seznamovací ráj ;) :D

O tom, jestli jsem se tu s někým sešla, či nesešla - to je jiná :D :D

Môžem to napísať - nebola som sklamaná ani mužmi, ani ženami. ;) Babinet je skvelá "seznamka".

Selima napsal(a):

Račice dračice napsal(a):

:D :lol: Nico, né, takhle né :D

Já jen, že je na Babi nesmírně málo mužů, aby vůbec někdo mohl i za ženy napsat, že si snad nikdo (já chápu žena i muž) nemohl stěžovat ;) :D
Ale z pohledu mužů, jasně, že je Babi seznamovací ráj ;) :D

O tom, jestli jsem se tu s někým sešla, či nesešla - to je jiná :D :D

Môžem to napísať - nebola som sklamaná ani mužmi, ani ženami. ;) Babinet je skvelá "seznamka".

"seznamka" - to pak asi jooo... :)
ikdyž já za sebe toto napsat nemůžu (takže jsem fakt možná jediná:)) - protože já se tady s nikým neseznámila - ale Sel, věřím ti ;) :)

Bráno podle sebe (a babinetu :) ), tak virtuální svět je super na navazování přátelství.

Se seznamkami nevím, nemám zkušenost - nedávno jsem na jednu ze zvědavosti jukla a rychle, opravdu velmi rychle jsem prchla. Ó, to vám byla ozajstná nefalšovaná hrůza. Soudě podle fotek, všichni si ubrali nejmíň deset let, ti největší ušmudlánci se nechali vyfotit před luxusními vozy a tři svalnatci samo vyfotit s rozhalenou košilí a buchtičkami. :lol: Jó, a nejlepší byli ti "zklamaní životem". Kdyby to nebylo tak k pláči, bylo by to k smíchu. :)

Hani napsal(a):

Bráno podle sebe (a babinetu :) ), tak virtuální svět je super na navazování přátelství.

A to je právě to, co já tak nemám a nevím proč.
Já teda na internetové diskuze chodím třeba s problémy a svými splíny,nebo pobavit se, zabít občas čas,kdy se mi nechce pracovat , ale nějak vůbec nemám potřebu se s lidmi s diskuzí setkávat.
Je to možná proto, že si nejvíc rozumím na diskuzích s lidmi, kteří uvažují podobně jak já, mívají na nějakou věc stejný názor, mají podobné zážitky atd.  Ale přátelství - já udržuji většinou s lidmi, kteří na takové diskuze nechodí, vlastně mě od věcí, které tady řeším, úplně vytrhnou a já jsem ráda, že se těchto věcí, které řeším na diskuzích,vůbec nijak nedotknou. Prostě o tom neví vůbec nic, a o takových problémech nemají ani páru.
(a na zájmové diskuze nechodím, protože ty zájmy raděj provozuji, ne že o nich hovořím :) )

Asi neberu virtuální svět jako prostředek k navazování přátelství....ale jako naprostého projevení a ukázání na vlastní slabosti,ale v reálném světě si je chci řešit sama, ne před světem.
Jo a mám dost problém uzavírat přátelství s ženskýma.... a s chlapama, s kterýma jsem se seznámila na diskuzích (nemyslím vůbec teď Babi), tak ti zas nechtěli (jen) kamarádit se mnou.... :)

Ale, že se tak lidi seznamují a potkávají, je fajn...:supr:

S Babi mám jednu zkušenost - kdy jsem se domlouvala s jednou Babinetkou - bydlíme od sebe kousek a na vláknech o podobných zkušenostech jsme přesně věděly o čem mluvíme, řešily jsme stejné problémy a v té době jsem měla chuť se sejít, ona taky. Tak jsme si předaly fotky,ať se poznáme, no a ona pak vycouvala s tím, že působím pohodově, a že by se necítíla dobře - že bych ji asi nepochopila...
Tož tak :)

Má to někdo tak podobně, nebo jsem takový exot jen já :) ?

Mám to podobně jako Račice :) .

     I když je fakt, že člověk občas zapřemýšlí nad tim, jaký je "někdo" ve skutečnosti... :) .

Ja som to tiež primárne nebrala ako nadväzovanie čohokoľvek - nakoniec, ženami som obklopená a an Babinete som nečakal ŽIADNYCH chlapov... ale život to nejako vyvrbil inak a ja som sa nebránila. A osm rada, že som sa nebránila. Fajn ľudí môže byť veľa alebo málo, ale nidky nie dosť. :jojo:

Tiffany napsal(a):

Mám to podobně jako Račice :) .

     I když je fakt, že člověk občas zapřemýšlí nad tim, jaký je "někdo" ve skutečnosti... :) .

Tak to je fajn, že nejsem sama :storstark:

Už jsem se podezírala z nějaké nespolečenskosti :)

Račice dračice napsal(a):

Tiffany napsal(a):

Mám to podobně jako Račice :) .

     I když je fakt, že člověk občas zapřemýšlí nad tim, jaký je "někdo" ve skutečnosti... :) .

Tak to je fajn, že nejsem sama :storstark:

Už jsem se podezírala z nějaké nespolečenskosti :)

Už tak je to někdy fuška, stíhat realitu a virtualitu ...:D ;)

Račíku,

já jsem taky velmi nespolečenský a introvert. Ale to je prostě jen nějaký rys člověka. Individuální setkání jsou OK. Ale hromadnější setkání jsou pro sociofobiky obtížnější.
Při setkání je to samozřejmě vždy (téměř) jiné, než při psaní. Nemyslím si, že kvalita myšlenek, které člověk produkuje, se nějak významně liší.
Spíš se může lišit vzájemné naladění při osobním styku.

Tím chci říct, že s některými lidmi to prostě nefunguje osobně, ale psané texty mě pořád inspirují a nemám problém vyjádřit své sympatie (myslím k těm názorům či myšlenkám).
A po celkem slušných zkušenostech z internetu si myslím, že to takto je normální - resp. velmi obvyklé.

PS: internet jako prostředek k přátelství je jen prostředek. Samotný dar a vznik přátelství, souznění, porozumění, lidského pouta a nevím čeho, není závislý na druhu prostředku. Například z mých přátel, které potkávám, jsou jen 2 schopni hlubší a déletrvající diskuse s nějakým vývojem nad duchovními tématy. Kdežto na internetu mám odhadem 5 vynikajících a velmi inspirativních osob, které jsou mi velmi blízké, i když jsem je viděl jen 2x v životě na vlastní oči.

Ovšem každý to má tak, jak mu to vyhovuje a vše je koneckonkonců "správné".

hmm...tak jestli se mezi seznamky počítají i dlouho trvající strategické hry :), tak z těchto vod mám několik velmi dobrých kamarádů :) ...

Já mám se seznamováním po internetu r.o.z.p.o.r.n.é zkušenosti. Pokud se týče seznámení s kamarádkami, tak jsou většinou kladné, i když je taky spousta žen, se kterými jsem si vůbec nesedla, viděly jsme se jednou a konec. Ale mám i několik kamarádek a známých z internetu a i z babinetu, s nimž se stýkám i osobně a je to fajn. Je to jiné, než když má člověk kamarádky z dětství, ale i tak si máme co říct.
Co se týče seznamování s muži, tak tam to u mě naprosto vázne. Myslím si ale, že to ani tak není internetem, ale mnou, hlavně tím, že nejsem schopná překonat bariéru jakéhosi "nuceného" seznamování tímto způsobem  a vadilo by mi to i u normálních tištěných inzerátů nebo nějakých schůzek na slepo. Je tu přece spousta žen  i v mém věku, které se po internetu seznámily, takže úplně zavrhovat to nelze. Ale pro mě osobně to asi není.

Nicolasi, opět si nezklamal :supr: Nejvíc mě rozesmál bod č. 4, tvoje originální podání nemá chybu.

Se seznamkou jako takovou nemám zkušenosti. Znám pár lidiček jen tady z Babi a musím říct, že většinou jsem byla příjemně překvapená. S některými si rozumím víc s některými míň, ale veskrze báječní lidé se kterými se kdykoliv (pokud to půjde) setkám znova. Jen jedna osůbka mi neseděla, ale to ostatně i jiným, tak mě to uklidnilo, že nejsem sama.

pomněnka napsal(a):

Nicolasi, opět si nezklamal :supr: Nejvíc mě rozesmál bod č. 4, tvoje originální podání nemá chybu.

Se seznamkou jako takovou nemám zkušenosti. Znám pár lidiček jen tady z Babi a musím říct, že většinou jsem byla příjemně překvapená. S některými si rozumím víc s některými míň, ale veskrze báječní lidé se kterými se kdykoliv (pokud to půjde) setkám znova. Jen jedna osůbka mi neseděla, ale to ostatně i jiným, tak mě to uklidnilo, že nejsem sama.

Ale to jsem nebyla já že ne :co::gloria::gloria::gloria:

Nicolas to podal celkem jasně, jen k tomu dodám pár postřehů:

- je hodně veliký rozdíl mezi vyměňováním emialů a "živým" chatem na komunikátorech (ICQ, MSN, Skype atd.)
- je hodně veliký rozdíl mezi živým psaným chatem a telefonováním přes komunikátory
- je rozdíl mezi telefonováním přes komunikátory s kamerou a bez ní
- je rozdíl mezi těmito všemi úrovněmi a osobním setkáním.

Poznala jsem velkou spoustu lidí, které jsem více či méně znala online, i osobně. Ti, které jsem znala jen z psaní, byli naživo často hodně jiní než jsem čekala. Ty, s kterými jsem si psali "živě" jsem odhadla lépe. A z těch několika, se kterými jsem předtím mluvila i na kameru, mě v reálu nepřekvapil nikdo - dojem z audiovideo chatu byl dost realistický.

Nidy jsem ale nehledala partnera, i když některá vytvořená přátelství jsou velmi hluboká. Co se týče hledání partnera, souhlasím na 100 % s Nicolasem že čím dřív se sejdte osobně, tím líp. Nevědomost je sladká a vybásnit si člověka podle svých představ, do kterých nějak zapasuju i jeho psaní, je příliš snadné. A ten pád pak může bolet.

Na druhou stranu, kdybych se ještě nekdy ocitla v situaci hledání partnera, určitě by byl internet mou první volbou - protože totiž psaná komunikace umožňuje svěřit, diskutovat a pořešit věci, které se osobně řeší těžko, bozvláště v první fázi vztahu. Ale chce to rozum do hrsti a uvažovat reálně :)

A ještě jeden postřeh: psaním se dostanete k myšlenkám a názorům toho člověka, se kterým si píšete, ale nedostanete se k charisma. V reálu ten člověk může být usměvavější, vážnější nebo méně sebevědomý, než se vám zdál. Ale pořád vevnitř, je to ten člověk, se kterým jste si psali. Lidé, pro které je "charisma" hooodně důležité, by se měli se svou online známostí vidět rovnou, aby viděli, jak to funguje. Ti, kteří dají spíše na jiné vlastnosti, byť zakopané hlouběji uvnitř, neprohloupí, když se budou chvíli seznamovat přes písmena...to je můj názor.

pomněnka napsal(a):

Nicolasi, opět si nezklamal :supr: Nejvíc mě rozesmál bod č. 4, tvoje originální podání nemá chybu.

Se seznamkou jako takovou nemám zkušenosti. Znám pár lidiček jen tady z Babi a musím říct, že většinou jsem byla příjemně překvapená. S některými si rozumím víc s některými míň, ale veskrze báječní lidé se kterými se kdykoliv (pokud to půjde) setkám znova. Jen jedna osůbka mi neseděla, ale to ostatně i jiným, tak mě to uklidnilo, že nejsem sama.

:P :P :dumbom: Jaroušek ti vzkazuje, že s tebou nebude kamarád, jestli budeš psát  o paničce ošklivé vjeci :lol: :lol: :lol:

No jo...virt.seznamování je paráda, jsem na MD s prckem a vím, že můj partner denodenně v práci vysedává na seznamce a píše si oplzlý vzkazy se slečnama...myslím, že už to přešlo i do fáze, kdy se s nimi viděl reálně...přemýšlím, zda mu říct, že o tom vím, trápím mě to. Toť ta druhá stránka virt.seznamek.

Koukám, že už jsme se ozvaly dvě potrefený husy :D

já si myslim že ve své podstatě seznamování přes internet je mnohem jednodušší, vhodné i pro lenochy :)
A že častěji dopadá nezdarem? Na netu se snadněji než v reálu staví vzdušné zámky díky fotkám atd.
Pro projektanty takových staveb se potom setkání v reálu podobá tvrdému přistání :)

Nico,
řekla bych, že Račík :D je v jádru nespolečenský introvert....ALE - jak ho znají jeho blízcí známí - tak je společenský extrovert :D. Když jim tvrdím, že jsem introvert, vždycky se smějí a nevěří a ani se jim nedivím....často o mě tvrdí, že jsem navíc vůdčí typ a já se strašně dobře cítím v cizí společnosti, ve které lidi vidí jen tu slupku, né to niterno - protože to je jen mé...... (naopak u lidí, kteří znají mé niterno, by pak vstup do jejich reálné společnosti se mnou zamával jak se sociofobikem na počátku jeho problémů...)
Ani mí opravdí přátelé mě neznají takhle "niterně", jak se projevuji tady a to mě vlastně drží v odstupu od lidí na netu, před kterými jsem se vlastně otevřela....
Mám to něco jako - cítím "miluji tě", ale neříkám "miluji tě"....tak nějak to mám i s přátelskými vztahy - netahám do nich duchovno - protože je mi to vlastně i nepříjemné a takové debaty o duchovnu mě s mými přáteli nebaví....ale když jsem "sama se sebou", jako třeba teď, tak s lidmi ve virtuálnu o tom ráda debatím....Ale propojit virtuální debaty s reálným přátelstvím, nebo reálná přátelství propojit s duchovními tématy - ee :D prostě to nejsem já a vůbec by mi to nevyhovovalo - niternost a "duchovnost" je jen má záležitost....- jako kamarádka jsem sice citlivá, ale přátelská, společnská a prý hodně realistická - asi vážně ženská dvojí tváře :)

A co se týká seznamování s mužskými - nevolila bych seznamku přes net....pro mě je důležité charisma, co z člověka vyzařuje, a ráda ho poznávám, když toho člověka vidím, ale samozřejmě jako možnost to úplně nezavrhuji....

PetrHl napsal(a):

já si myslim že ve své podstatě seznamování přes internet je mnohem jednodušší, vhodné i pro lenochy :)
A že častěji dopadá nezdarem? Na netu se snadněji než v reálu staví vzdušné zámky díky fotkám atd.
Pro projektanty takových staveb se potom setkání v reálu podobá tvrdému přistání :)

:jojo: :grater:

Račice dračice napsal(a):

Nico,
řekla bych, že Račík :D je v jádru nespolečenský introvert....ALE - jak ho znají jeho blízcí známí - tak je společenský extrovert :D. Když jim tvrdím, že jsem introvert, vždycky se smějí a nevěří a ani se jim nedivím....často o mě tvrdí, že jsem navíc vůdčí typ a já se strašně dobře cítím v cizí společnosti, ve které lidi vidí jen tu slupku, né to niterno - protože to je jen mé...... (naopak u lidí, kteří znají mé niterno, by pak vstup do jejich reálné společnosti se mnou zamával jak se sociofobikem na počátku jeho problémů...)
Ani mí opravdí přátelé mě neznají takhle "niterně", jak se projevuji tady a to mě vlastně drží v odstupu od lidí na netu, před kterými jsem se vlastně otevřela....
Mám to něco jako - cítím "miluji tě", ale neříkám "miluji tě"....tak nějak to mám i s přátelskými vztahy - netahám do nich duchovno - protože je mi to vlastně i nepříjemné a takové debaty o duchovnu mě s mými přáteli nebaví....ale když jsem "sama se sebou", jako třeba teď, tak s lidmi ve virtuálnu o tom ráda debatím....Ale propojit virtuální debaty s reálným přátelstvím, nebo reálná přátelství propojit s duchovními tématy - ee :D prostě to nejsem já a vůbec by mi to nevyhovovalo - niternost a "duchovnost" je jen má záležitost....- jako kamarádka jsem sice citlivá, ale přátelská, společnská a prý hodně realistická - asi vážně ženská dvojí tváře :)

A co se týká seznamování s mužskými - nevolila bych seznamku přes net....pro mě je důležité charisma, co z člověka vyzařuje, a ráda ho poznávám, když toho člověka vidím, ale samozřejmě jako možnost to úplně nezavrhuji....

Já to chápu. Nebo tomu trochu rozumím.
A ani mi to nepřijde divný. Spousta bavičů to tak má (Kopecký to tak měl např). Ve společnosti jsou středem pozornosti, opájí se smíchem ostatních a svou schopností bavit okolí.
A zároveň se bojí odhalit více ze své pravé podstaty. Aby si nezadali. Aby ten obraz o sobě nezkazili. Anebo jsou na to příliš zvyklí. Těch důvodů je vždy několik a jen odhalit je bývá dlouhá cesta, na kterou se mnozí z nich ani nevydají.

Já jsem byl taky dřív správný chlapík a vtipálek a bavič a tvůrce programu. Ale postupem času jsem zjistil, že si povídáme jen pi.čovinky a meleme a kafráme, ale opravdová blízkost a lidské setkání se daří navázat převážně tehdy, když člověk nechá mluvit i své nitro. Samozřejmě nelze nechat vyhřeznout své nitro každou minutu času stráveného se svými přáteli. Ale vypadá to tak, že díky tomu "odhalení", je šance na větší opravdovost či větší propojení. A to paradoxně (či dokonce zejména), jde-li o různé temnější stránky našich niter. Musím říct po pravdě, že to pro mě bylo nesmírně osvobozující, když jsem pak jednou za čas nebyl ten zábavný frajer a mohl si dovolit být jen "účastník a divák". A moje vztahy se staly jaksi více (jak řekla jedna moje kamarádka) plnějšími a plastičtějšími (nechci říkat bohatšími - to pak má tendenci vyznít jakože to je výhradně lepší než předtím).

Ne, Nico, špatně to chápeš(domnívám se) - nejsem bavič - jsem si jen jistá bez těch nitěrností. Nebavíme se jen o kravinách, nemusím být středem pozornosti, ale ve společnosti blízkých lidí, kteří neví až tak o niternu, které třeba řeším tady, jsem si prostě jistá. Bezfobijní, šťastná....mám elán, ráda se bavím, ráda spoustu věcí podnikám - to nemusím být opravdu bavič :)  Možná jsem na to dala přílišný důraz, že to tak vyznělo....
Bavíme se i o důležitých věcech, řešíme spoustu životního, ale tak nějak ne duchovně,přespříliš niterně, ale pouze racionálně.....  ne, že bychom kafraly o ničem... :)
Kdyby někdo začal o duchovní otázce, neměla bych na to asi prostě sílu a možná především sebemenší chuť.....  neumím to spojit tak, abych se cítila fajn....proto si to "žiju odděleně" a řeším to na dvě strany :) Teď jsem zapřemýšlela - jedinou vyjímkou je můj přítel..... tam se mi to daří skloubit a nevysiluje mě to :)
A nemyslím, že by mi s přáteli něco chybělo....

"Musím říct po pravdě, že to pro mě bylo nesmírně osvobozující, když jsem pak jednou za čas nebyl ten zábavný frajer a mohl si dovolit být jen "účastník a divák"."

a tohle já si dovolím, nejsem zábavná frajerka, jen jsem realistická a neřeším své niterno.....-respektive tu citlivou, duchovní část mého já :)

A víš co, nechtěla bych ani, aby mí přátelé byli jiní... :)

Jo a co se týká těch "bohatších vztahů" - mám to prostě jinak - mě nesmírně obohacují lidé neduchovní... ve smyslu ne moc citliví na tyhle otázky, umějící se okamžitě rozhodnout, nehledající cestu, prostě lidi ne tak emocionální... :)

Jo, jo. Už tomu rozumím lépe.

Somaia napsal(a):

pomněnka napsal(a):

Nicolasi, opět si nezklamal :supr: Nejvíc mě rozesmál bod č. 4, tvoje originální podání nemá chybu.

Se seznamkou jako takovou nemám zkušenosti. Znám pár lidiček jen tady z Babi a musím říct, že většinou jsem byla příjemně překvapená. S některými si rozumím víc s některými míň, ale veskrze báječní lidé se kterými se kdykoliv (pokud to půjde) setkám znova. Jen jedna osůbka mi neseděla, ale to ostatně i jiným, tak mě to uklidnilo, že nejsem sama.

:P :P :dumbom: Jaroušek ti vzkazuje, že s tebou nebude kamarád, jestli budeš psát  o paničce ošklivé vjeci :lol: :lol: :lol:

Ty bambulíno jedna! To vůbec, ale vůbec nebylo o tobě! Tebe přeci miluju i s Jarouškem :pussa:
Ostatně ta osůbka nesedí ani tobě ;)

Želvička17 napsal(a):

pomněnka napsal(a):

Nicolasi, opět si nezklamal :supr: Nejvíc mě rozesmál bod č. 4, tvoje originální podání nemá chybu.

Se seznamkou jako takovou nemám zkušenosti. Znám pár lidiček jen tady z Babi a musím říct, že většinou jsem byla příjemně překvapená. S některými si rozumím víc s některými míň, ale veskrze báječní lidé se kterými se kdykoliv (pokud to půjde) setkám znova. Jen jedna osůbka mi neseděla, ale to ostatně i jiným, tak mě to uklidnilo, že nejsem sama.

Ale to jsem nebyla já že ne :co::gloria::gloria::gloria:

:pussa: ne e

Jen Ti, kteří se dokáží povznést a vnímají tento "svět" jen jako rozšíření a doplněk, mají šanci uspět. Z výše zmíněných důvodů však raději vyjdou ven do skutečné společnosti.

Ti, kteří berou toto prostředí jako substituci, spějí k segregaci a zapomnění.

Ale každý by si to měl zkusit sám.

Co to je skutečná společnost?

Společnost in natura, ne nakreslená, napsaná ani vyretušovaná. :-) Stačí vyjít ven, kde jsou skutečné věci, květiny, zvířátka a lidé. :-)

Nezval odpustí. ;-)

A jseš si jistej, že to co vidíš, cítíš, na co si můžeš sáhnout, že je to skutečný? Jseš si jistej, že to není právě ten internet, co je skutečnej? :)

:)

KALIK: A jseš si jistej, že to co vidíš, cítíš, na co si můžeš sáhnout, že je to skutečný? Jseš si jistej, že to není právě ten internet, co je skutečnej? :)

Ale no tak, Kaliku!!! Až takhle snad ne... :D :D :D

A pročpak ne?

No já na internetu poznala dost dobrých přátel a taky svého partnera. Pár měsíců jsme si psali, ale já to brala jen jako vykládání s někým, s kým si dobře rozumím a mám si s ním co říci. Pak jsme se jednoho dne sešli a zjistili, že je nám spolu dobře i v reálu. A bylo.

Někteří seznamování přes net vyhledávají, jiní odsuzují...u někoho toto seznámení vydrží, u dalšího ne.... Je to jako všude a ve všem. Nejde paušalizovat. Každý jsme jiný, každý stejné věci vnímáme jinak a tak i výsledek je jiný.

virtuální seznamky jsou fajn pokud si člověk místo s prsatou blondýnou nepíše s kriminálníkem, kterému pak koupí auto a věnuje  milión, nedávno to proběhlo v televizi, takže se fakt takový troubové najdou, co někomu koho znají z internetu pošlou peníze. Vlastně není třeba chodit daleko, tady taky nedávno řádila nějaká Estela. Vymyslela si že má AIDS a našlo se pár naivních lidí co jí chtěli pomoc a vytahala z nich peníze, dokonce se nechaly polonahé fotit, aby bylo dost peněz na léčbu. Lidská důvěra a naivita nezná mezí. Někdo si vymýšlí AIDS, nekdo autonehody, nádory a jiné věci, aby vzbudil lítost a byl zajímavým a hodně lidí mu na foru vyjadřovalo soustrast. Holt internet je mocná zbraň a každý s tím naloží  jak dokáže. Pamatuji si na začátku internetu, že mě taky jeden pacient  nutil do schůzky vykládal jak má rakovinu a že už ho nikdy neuvidím, protože jde umřít, tak jsem mu popřála rychlou a bezbolestnou smrt asi po roce se mi ozval, že teda když jsem ho nechtěla má už jinou asi abych věděla, že už je na koni a není sám, prostě psychopat  net jich je plný....takže bacha na ty virtuály co všechno znaj a od všeho maj klíče a jsou ve všem školený, kdo nesmýšlí jako oni bude se smažit v pekle :D


bububu

Já na virtuální svět nedám dopustit, obohacuje mě a obohacuje mi i svět reálný, a to velmi. Dnešek mi o tom přinesl další důkaz.

Ale vezmu to zeširoka: Během těch let, co mám internet, jsem se na netu na různých místech setkala s lidmi, které bych neměla jinak asi šanci potkat. S některými jsem si nějaký čas psala, s některými si píšu dodnes.
Přestože jsou to takřka skoro výhradně muži, jsou to psaní ryze přátelská.

Jeden z těchto přátel, se kterými jsem se dosud nikdy osobně neviděla, dnes přijel přes celou republiku sem k nám, aby se podíval na akci, kterou jsem u nás zorganizovala a o které jsem mu psala. Tak jsme také spolu šli na oběd a bylo to velmi příjemné setkání. Bylo milé k těm mailům si moct přiřadit živého člověka.
A dál si zas budem už jen psát. A je příjemné vědět, že nějakých 250 km daleko žije někdo, komu můžu kdykoli napsat.  S kým jsme si příjemně přátelsky blízcí. :jojo:

Ja mám tiež pár takých priateľstiev - so ženami aj s mužmi  - a z jedného sa dokonca neplánovane vykľul vzťah. :jojo:

Blossom napsal(a):

Já na virtuální svět nedám dopustit, obohacuje mě a obohacuje mi i svět reálný, a to velmi. Dnešek mi o tom přinesl další důkaz.

Ale vezmu to zeširoka: Během těch let, co mám internet, jsem se na netu na různých místech setkala s lidmi, které bych neměla jinak asi šanci potkat. S některými jsem si nějaký čas psala, s některými si píšu dodnes.
Přestože jsou to takřka skoro výhradně muži, jsou to psaní ryze přátelská.

Jeden z těchto přátel, se kterými jsem se dosud nikdy osobně neviděla, dnes přijel přes celou republiku sem k nám, aby se podíval na akci, kterou jsem u nás zorganizovala a o které jsem mu psala. Tak jsme také spolu šli na oběd a bylo to velmi příjemné setkání. Bylo milé k těm mailům si moct přiřadit živého člověka.
A dál si zas budem už jen psát. A je příjemné vědět, že nějakých 250 km daleko žije někdo, komu můžu kdykoli napsat.  S kým jsme si příjemně přátelsky blízcí. :jojo:

No to je krásný!!

Nemám veľa skúseností so zoznamovaním sa cez internet a mám aj obavy, pretože som človek, ktorý sa dokáže citovo veľmi upnúť na človeka a možno si ho aj zidealizovať, o to viac potom bolí sklamanie. Napriek tomu môžem povedať, že práve touto cestou som poznala človeka, ktorý ma očaril svojou dobrotou, vľúdnosťou, láskou a úctou. S druhým som si písala asi dva mesiace a po akomsi nepochopení sme si prestali písať. Na moje veľké prekvapenie, asi po pol roku (mal cestu na Slovensko) mi napísal, že sa chce stretnúť. Boli sme na káve, rozprávali sme sa asi hodinu, bolo to spontánne, nenútené, akoby sme sa poznali veľa rokov, bolo to veľmi príjemné. Píšeme si len občas. Tretie priateľstvo cez net je viac menej denný rozhovor cez skyp s úžasným človekom, s ktorým sa dá hovoriť o všetkom. Som veľmi rada, že je, pomáha mi prekonávať rôzne situácie a ja sa samozrejme snažím byť oporou jemu. Je to krásne a príjemné.