Nepíšu toto téma do nějakého onkologického vlákna, protože myslím, že tam se nehodí, tam píšou lidi, co jsou už nemocní, a ti by mě poslali někam. Je mi 40 a moje maminka i její teta - moje prateta - měly rakovinu prsu. Proto jsem tak vždycky za 2 roky chodila preventivně na ultrazvuk. Nic mi tam nenašli, ale vždycky jsem si užila trochu strachu. A teď uznala paní doktorka, že už by mě mohla posílat na mammograf, když už je mi 40 (nerizikové ženy chodí od 45). Pošle mě tam někdy v létě (před půl rokem jsem byla na ultrazvuku) a já nevím, jak ten půlrok přežiju. Mám z toho hrozný strach, protože je to podrobnější než ultrazvuk. Snad nemám strach ani o prs, ani o život, protože myslím, že kdyby našli malinký nádor, tak by mi zachránili obojí. Jen prostě nevím (a teď mě asi umlátíte lopatou), jak bych přežila to období bez vlasů při té léčbě a následné období s velmi krátkými vlasy. Pro mě je to šílená představa. A paruka, to prostě není ono. Ani bych nedokázala nosit šátky, to je hned vidět, že je žena nemocná. A proč si připouštím, že bych mohla tu nemoc mít? No, je tu to dědičné zatížení, pak velmi mnoho menstruačních cyklů, což prý je špatně - začátek před 12. rokem a krátký cyklus, asi 24 dní, menstruace i při kojení hned po šestinedělí, posledních 8 let deprese - samozřejmě to začalo blbostí, mám nechuť chodit spát, poslední dobou jsem spala velmi málo, navíc mám nadváhu a sklon k přejídání, pohyb skoro žádný, prostě nechuť, musela bych se do něho nutit, procházky ani cvičení mi nepřinášejí radost. Prostě co je zdravé, to mi není příjemné, a stejné je to s jídlem, třeba ryby si úplně ošklivím. Jediné, co je pozitivní, že jsem měla brzy děti a nečekala do 30 se založením rodiny. Moc se bojím a úplně mě děsí články o tom, jak někomu našli nádor velikosti zrnka soli a ta žena musela na chemoterapii.

Podla mojho nazoru mamograf nie je moc dobry  na zistenie rakoviny. Statisticky mamograf nezlepsil prezitie zien s rakovinou. Prave naopak. Ak zena ma nejaku rakovinu, mamograf prso stiskne velmi silne a pripadna rakovina po tomto stisknuti zacne tvorit metastazy. Dalej je tu asi 6% falosnych pozitivnych nalezov - co znamena, ze mamograf nasiel rakovinu ale dodatocne sa zisti, ze to ziadna rakovina nebola. Existuje lepsia technika a to je termograf, ktory sa este bezne nepouziva, ktory vysetruje prso velmi setrne bez stiskania.

Lumínko, měla by sis pohlídat u lékařů odběry, hlavně krev, mamograf sice není špatný, ale k odhalení nádoru by mohl posloužit. Je zcela zbytečné, aby ses zatěžovala stresem, pokud nejsi schopná to zvládat sama, klidně bych na tvém místě požádala psychologa, psychiatra o pomoc. Ano, to přejídání s tím může souvidet a myslím, že kila navíc nejsou dobrá! Evidentně to nezvládáš sama. Ale není to ostuda, řeš to, pokud to řešit jde! Ryby nemusíš, obsahují parazity a jedy, myslím, že kdyby ti někdo pomohl, byla bys schopná to zvládnout.
Mě maminka zemřela na rakovinu, jistě, dispozice budu mít, ale že bych měla vyloženě strach, to ne. Život je plný nástrah a musíš věřit, že tebe to nepostihne ! Já mám cystičku na mozku a vím, že to rakovina není !
Takže doufat a věřit v lepší a oprostit se od strachu a obavy!!! Najít koníčky a zabavit se!

Luminko, byla jsem na mammografu, měla jsem nález, naštěstí se ukázalo, že nebyl zhoubný, ale na operaci jsem byla. Mám kolegyni, měla zhoubný nález, přežila to období bez vlasů celkem v pohodě, vybrala si krásnou paruku, slušelo jí to. Chodila i při chemoterapiích do práce, namalovala se, hezky oblíkla, chodila do kina, mezi lidi a zvládla to v pohodě. Je optimistka.
A nikde není psáno, že bys musela mít nález i ty. Neboj se, nestresuj se, vždyť tam chodíš kvůli prevenci. Neřeš teď něco, co není. Nález jsi neměla a chodíš tam preventivně. Tak to tak ber, nebuď pesimistická, nic ti není a už se bojíš dopředu. NEBOJ SE.

lucrezio tos asi lumince moc nepomohla. U takových lehce kontroverzních tvrzení je vždycky dobré říct, odkud tyhle informace máš, nejléle odkázat na nějakou studii nebo článek, kdes to četla.

Luminko podle tvého psaní se zdá, že máš v životě víc problémů než jen strach z mammografu. Aneri má pravdu že dobrý psychoterapeut by mohl pomoct zbavit se problémů s přejídáním i přehnaného strachu z vyšetření. Jinak mammograf jako takový, pokud správně chápu jeho funkci, má smysl především když je opakovaný, Nezachycuje ani tak nádor jako takový, jako spíš jakoukoli změnu od posledního mammografu, v tom je jeho největší význam. Protože chodíš na prohlídky pravidelně (a předpokládám že se i doma vyšetřuješ sama), nemyslím se máš tak moc čeho bát. I když máš dědičné zatížení, neznamená to žde budeš mít rakovinu. A právě ten zdravý životní styl by mohl jako prevence jedině pomoct :)

Ještě jsem zapomněla podotknout, že zažívám stres v práci, protože se nás dotkla světová krize. A to, na čem je postavený dům, kde bydlím, jsou prý samé zbytky po těžbě uranu, které sem byly navezeny!

Modroočka napsal(a):

Luminko, byla jsem na mammografu, měla jsem nález, naštěstí se ukázalo, že nebyl zhoubný, ale na operaci jsem byla. Mám kolegyni, měla zhoubný nález, přežila to období bez vlasů celkem v pohodě, vybrala si krásnou paruku, slušelo jí to. Chodila i při chemoterapiích do práce, namalovala se, hezky oblíkla, chodila do kina, mezi lidi a zvládla to v pohodě. Je optimistka.
A nikde není psáno, že bys musela mít nález i ty. Neboj se, nestresuj se, vždyť tam chodíš kvůli prevenci. Neřeš teď něco, co není. Nález jsi neměla a chodíš tam preventivně. Tak to tak ber, nebuď pesimistická, nic ti není a už se bojíš dopředu. NEBOJ SE.

To vidím poprvé, že by se při chemoterapii chodilo do práce!

a proč zažíváš stres z práce ? světová krize se dotkla vesměs každého a pamatuj, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř :)...jinak poprvé jsem byla na mamologii v 28 a jak jsem se bála a měla čas v čekárně, tak jsem si přečetla vše co tam měli o vyšetřeních a vyplynulo mi z toho, že mamograf je jen  prevence...ultrazvuk je mnohem lepší co do podrobností a zjištění...jsem byla na obojím :) ....jo a jak se budeš stresovat a bát všeho co nechceš, tak je to nejlepší cesta k tomu to všechno vyzískat :)...a jestli chceš mít prohlídky častěji, tak co vím, není to problém jen si to budeš muset zacálovat sama ;) místo pojištovny :)

jinak s tou chemo...můžeš chodit do práce, záleží jak se kdo cítí :)... jde o to, co chceš ty...nemusíš lautr nic ;)

Luminko, já když jsem si teď pročetla tovje starší vlákna, tak se fak přikláním k tomu, že na sobě potřebuješ zapracovat celkově. Naučit se mít se ráda, pečovat o sebe, trochu zdravého sebevědémí a tak - to se bude i pravidelným prohlídkám u doktora čelit líp :)

Luminko, zkus popřemýšlet, k čemu jsou Tvoje děsy z mamografu(a nejspíš nejen z něho..) dobré a k čemu Ti pomáhají. Ke zdraví podle mě určitě ne, zkus psychoterapeuta a nejen kvůli vyšetření prsu.

Já mám tak sebevědomé kolegyně, jedna třeba jde na mammograf a říká: já se nestrachuju, vím, že jsem zdravá. A čím více kolegyň a příbuzných odejde rozjásaných z vyšetření, tím spíš si myslím, že by něco mohli nalézt mně, už kvůli pravděpodobnosti. I když, před 20 lety jsem si velmi přála syna a všechny příbuzné porodily kluky. Už kvůli pravděpodobnosti jsem kupovala růžové oblečky a peřinky. A na sále jsem uslyšela: máte kluka! Ta dcera byla až napodruhé.

luminka napsal(a):

Já mám tak sebevědomé kolegyně, jedna třeba jde na mammograf a říká: já se nestrachuju, vím, že jsem zdravá.

To je správný přístup :supr: ! Taky si to tak musíš říkat.

Luminko, většina lidí se musí k sebevědomí dopracovat. Jak se říká - bez práce nejsou koláče.

Luminko, uvědom si, že důsledky stresu ( a ty ho máš požehnaně) se mohou projevit  somatickým onemocněním :kapitulation::kapitulation::kapitulation:, proto by jsi měla se sebou něco dělat a věř tomu i rodina to ocení :pussa:.

Taky že jo. Před nějakým časem jsem se nakazila virem, který při mém způsobu života bylo skoro nemožné chytit. Dodnes mi zůstává rozum stát, nechápala to ani moje maminka.

luminka napsal(a):

Nepíšu toto téma do nějakého onkologického vlákna, protože myslím, že tam se nehodí, tam píšou lidi, co jsou už nemocní, a ti by mě poslali někam. Je mi 40 a moje maminka i její teta - moje prateta - měly rakovinu prsu. Proto jsem tak vždycky za 2 roky chodila preventivně na ultrazvuk. Nic mi tam nenašli, ale vždycky jsem si užila trochu strachu. A teď uznala paní doktorka, že už by mě mohla posílat na mammograf, když už je mi 40 (nerizikové ženy chodí od 45). Pošle mě tam někdy v létě (před půl rokem jsem byla na ultrazvuku) a já nevím, jak ten půlrok přežiju. Mám z toho hrozný strach, protože je to podrobnější než ultrazvuk. Snad nemám strach ani o prs, ani o život, protože myslím, že kdyby našli malinký nádor, tak by mi zachránili obojí. Jen prostě nevím (a teď mě asi umlátíte lopatou), jak bych přežila to období bez vlasů při té léčbě a následné období s velmi krátkými vlasy. Pro mě je to šílená představa. A paruka, to prostě není ono. Ani bych nedokázala nosit šátky, to je hned vidět, že je žena nemocná. A proč si připouštím, že bych mohla tu nemoc mít? No, je tu to dědičné zatížení, pak velmi mnoho menstruačních cyklů, což prý je špatně - začátek před 12. rokem a krátký cyklus, asi 24 dní, menstruace i při kojení hned po šestinedělí, posledních 8 let deprese - samozřejmě to začalo blbostí, mám nechuť chodit spát, poslední dobou jsem spala velmi málo, navíc mám nadváhu a sklon k přejídání, pohyb skoro žádný, prostě nechuť, musela bych se do něho nutit, procházky ani cvičení mi nepřinášejí radost. Prostě co je zdravé, to mi není příjemné, a stejné je to s jídlem, třeba ryby si úplně ošklivím. Jediné, co je pozitivní, že jsem měla brzy děti a nečekala do 30 se založením rodiny. Moc se bojím a úplně mě děsí články o tom, jak někomu našli nádor velikosti zrnka soli a ta žena musela na chemoterapii.

Lu, tvůj problém je v tom, že příliš věříš lékařům, jejich vědě, a jejich všemocnosti. Vše, co tady píšeš, jsou vykonstruované informace, které se tradují jako pravda a tím živí farmaceutcký průmysl.
Rakovinu prsu nezpůsobuje žádná dědičnost, ale tvé strachy a neláska k sobě. Dědčný je jenom sklon právě k těm strachům a nelásce... ovšem přijmout toto může být nesnadné, zejména, když vás média a lékaři masírují svou ideologií.
Prostuduj si práce německého lékaře - onkologa, Dr. Hammera a pochopíš, že rakovina je nemoc emocí a neskáče na člověka z ničeho nic... rakovinu spouští mozek, zatížený emočními a mentálními závadnými programy. Organismus zdravý se s rakovinou dokáže vypořádat bez problémů. Když člověk projde emočním stresem, startuje mu v těle rakovina, která v obdob 40 následujících dnů buďto: degraduje a zajizví se v tom okamžiku, kdy člověk pochopí závadnost svého myšlení, anebo se rozvine, pokud během této doby člověk nic nepochopí a trápí se neustále dál. Když jdeš na mamograf v tomto 40 denním období, lékaři zaručeně něco najdou, ale tobě se spouští stres, který spolehlivě způsobí, že původně "nezhoubné" ložisko se mění na "zhoubné" a jde to všechno do háje...

Rakovina prsu může souviset s nezvládáním mateřské role, vztahu k dětem, ale také vztahu k sobě samé a nelásky vůči sobě. To vím, protože moje matka zemřela na ni a vím jak se chovala a co dělala.
Buď radostná, miluj sebe a své děti, nebuď úzkostná a netrap se tím, co není.. to je nejlepší prevence... jo.. a na mamograf zapomeň... ten nepotřebuješ k ničemu, naopak, buď si jista, že jakmile se jednou dáš do spárů těch onkologických šarlatánů, nemusí to dobře dopadnout...
Oni potřebují tebe, abys byla nemocná, aby jim tekly peníze z procedur, léků, oprací... když tam půjdeš po několikáté, buď si jista, že něco určitě najdou, aby mohli řezat, pálit, ozařovat... pošli je do háje a začni žít...

luminko, sorry, ale ty máš fakt starosti. přemýšlet jak přežiju období bez vlasů, když ti nic není, já se z tebe pose.u.
máš nadváhu, sklony k přejídání, málo pohybu, ale pr...í nepohneš aby jsi se sebou něco dělala. a pokud jsi ta samá (nevím to jistě, nechci ti křivdit), co tady na vláknech řeší, že lidem smrdí a neví proč a spoustu jiných věcí, tak bych si asi na tvém místě našla především psychologa. promiň, ale tvůj přístup k životu - všechno je na prd, všude hledáš problém je pro mě osobně prostě hroznej.

já sice chápu, že máš strach, nicméně nechápu proč hned vidíš všude zavším katastrofické scénáře.

Je to asi proto, že se už asi mám nějaké neblahé zkušenosti, například, jak přišla maminka s tím, že tuto nemoc má - přišla o prso, je už 23 let po operaci, ale žije. Nebo v seriálech a filmech je to pořád, někdo oznamuje rodině, že je smrtelně nemocný, nebo u vrat stojí policisté a oznamují něčí tragickou smrt. Ale je to zajímavé, už dlouho na seriály téměř nekoukám, to snad z dětství. Nebo snad katastrofické zprávy, nebo že by ty dojemné příběhy v bulvárním tisku?

ješiš luminko, já znám kočenu, co na tohle vyšetření chodí už x let snad už od 30, protože rakovinu prsu měla její maminka, babička, ... ale prostě jde, neřeší to něják extra nemyslí před tím na to, že by si měla začít shánět oblečení do rakve.
ty jsi děsná pesimistka, nezlob se.

luminko, doporučuju Ti znovu přečíst si příspěvek od Salvatora ( ne jednou, ale tolikrát, kolikrát bude potřeba - aby Ti to docvaklo) !!!!!!!!!

Luminka: .. nebo že by ty dojemné příběhy v bulvárním tisku?

Tohle jsi vymyslela sama nebo Ti to někdo našeptává?

Luminko,,
mamograf opravdu ,nic není .Chodila jsem na něj každý rok..Lepší je ultrazvuk,ale to je jedno..Je jasný ,že člověk má strach,ale pokud rakovina v prsu je a podchytí se včas ,tak se to dá léčit..a to jestli pak budeš chodit se šátkem nebo s parukou..To už potom neřešíš..Člověk se pak stane hodně silným..Hlavně  opravdu nevím ,proč už teď děláš ukvapené závěry,když ještě nic nevíš.,,neznamená,když to má někdo v rodině ,že ty to bezpodmínečně musíš mít taky....

lucrezia napsal(a):

Podla mojho nazoru mamograf nie je moc dobry  na zistenie rakoviny. Statisticky mamograf nezlepsil prezitie zien s rakovinou. Prave naopak. Ak zena ma nejaku rakovinu, mamograf prso stiskne velmi silne a pripadna rakovina po tomto stisknuti zacne tvorit metastazy. Dalej je tu asi 6% falosnych pozitivnych nalezov - co znamena, ze mamograf nasiel rakovinu ale dodatocne sa zisti, ze to ziadna rakovina nebola. Existuje lepsia technika a to je termograf, ktory sa este bezne nepouziva, ktory vysetruje prso velmi setrne bez stiskania.

:dumbom: teda už dlouho mě nikdo nenasr ..a tady na babi vlastně nikdo ...až Ty ... Můžeš mi říct odkud tyhle "úžasný " info máš ? Něco jako statistiky, studie, pramen info, zdroj  atd ??? Hodit do placu tohle bez argumentace je nezodpovědnost první kategorie !!!!... co když Ti to někdo uvěří a na ten mamograf nepůjde.... vezmeš si to na svědomí? Asi nejsi z oboru co ? Něco jako primární prevence, sekundární prevence atd ... nic ??? Názor mít můžeš ...ale tohle co říkáš může být pro někoho psychicky labilního strašná pecka ...

Amriana napsal(a):

lucrezia napsal(a):

Podla mojho nazoru mamograf nie je moc dobry  na zistenie rakoviny. Statisticky mamograf nezlepsil prezitie zien s rakovinou. Prave naopak. Ak zena ma nejaku rakovinu, mamograf prso stiskne velmi silne a pripadna rakovina po tomto stisknuti zacne tvorit metastazy. Dalej je tu asi 6% falosnych pozitivnych nalezov - co znamena, ze mamograf nasiel rakovinu ale dodatocne sa zisti, ze to ziadna rakovina nebola. Existuje lepsia technika a to je termograf, ktory sa este bezne nepouziva, ktory vysetruje prso velmi setrne bez stiskania.

:dumbom: teda už dlouho mě nikdo nenasr ..a tady na babi vlastně nikdo ...až Ty ... Můžeš mi říct odkud tyhle "úžasný " info máš ? Něco jako statistikym, studie atd ??? Hodit do placu tohle ... co když Ti to někdo uvěří a na ten mamograf neůjde.... vezmeš si to na svědomí? Asi nejsi z oboru co ? Něco jako primárná prevence, sekundární prevence atd ... nic ???

Já jsem byla na mammografu, následně na ultrazvuku, na mmg našli útvar, určili velikost, druh, na ultrazvuku se to jen potvrdilo. Věřím mmg a UTZ.
Luminka se nemá čeho bát.

Dík za vaše příspěvky, trochu jste mě uklidnili tím, že ultrazvuk není zas tak bezcenné vyšetření, tak věřím, že jsem minimálně ještě v létě byla zdravá. A taky to, že pro to můžu něco udělat - hýbat se, dobře vypadat, cítit se v pohodě. Taková předsevzetí jsem si dávala mockrát, ale vždycky jsem je odložila na "jindy, potom, až zítra, až se vyřeší nějaká starost".

Luminko Ty si hlavně uvědom, že nemáš hrůzu z mamografu , ale z toho - co když mi něco najdou ... a to jsou dvě odlišný věci .. Víš na ten strach - co když mi něco najdou, tak tam raději nepůjdu už umřelo strašně moc lidí ...bohužel ...Nedovol ať Tě to ovládne.

Luminko neboj se. Taky chodím každý rok na mamograf, moje mamka taky zemřela na rakovinu prsu, já ten strach překonám a jdu. Lepší přijít dříve než pozdě.

Tak ja taky prispeji se svou troskou do mlyna. Jsem uz starsi, na mamogram chodim aspon 15 let, ale vzdycky nez tam jdu, tak tyden pred tim mam priserny strevni problemy a kdyz prijdu z mamogramu a cekam na vysledek jestli mne zavolaji z nemocnice, tak jsem na mrtvici a cela rodina ma ze mne soufky, ze mama zase umira na rakovinu prsu.... Uz jsem si to zaridila tak, ze jdu na mamogram vzdycky v pondeli, protoze jestli najdou nejaky nalez, tak volaji do tri dnu. No a kdyz jsem sla treba ve stredu, tak jsem musela cekat pres weekend a to jsem byla mrtvici. Pri kazdem zazvoneni telefonu moje srdce bilo jak na poplach, ze uz je to tady!  Ja se nebojim zadneho vysetreni, ale nevim proc, z mamogramu mam vzdycky strach.  Kdyz mne bylo asi 36 let, tak jsem si nahmatala bulku,(nemela jsem ani potuchy ze existuje neco jako rakovina prsu) rekla jsem to kamosce v praci, ta zavolala okamzite memu lekari, ten mne okamzite posla na vysetreni, kde mne doktor  zacal mne pichat do te bulky, jestli to neni cysta, Nebyla, musela jsem jit na operaci, Hystologicky nalez byl negativni.  Pak jsem  zacala chodit na mamogramy. Jednou mne mamogram ukazal zmenu a ja jsem musela na biopsy prsu. Co jsem si pred tim prozila, to nemusim ani psat.  Kdyz jsem prijela do nemocnice s ruzencem v ruce, vystrasena k smrti, tak jak mne pripravovali na operaci,starsi pani lekarka, ktera mne pri rentgenu zavadela jehlu k mistu, kde jsem mela nalez, tezko vzdycky zadrzovala slzy a v jednom momente jsem ji zahledla strasne plakat. No a ja stara koza, jsem si rikala, jezisikriste to ona urcite place kvuliva mne, ze tak mlada, krasna a plna zivota mam rakovinu prsu a musim umrit..... ale protoze se ta jehla pani doktorce skrz slzy nedarila vpichnout na spravne misto a musela mne pichat vicekrat, v mezicekani, za mnou prisla sestra a omlouvala pani doktorku, ze se prave dozvedela, ze jeji manzel ma rakovinu (chudak).  No a ja blbec jsem si myslala, ze je to kvuliva mne :o))) No zase byl vysledek negativni a ja se trosku uklidnila.  Ja vzdycky v posledni fazi usinani a vrteni, usinam na brise. A jednou pri tom usinani, jsem citila bolest v prsu. Moc jsem tomu nevenovala pozornost, ale kdyz nekdy mne ta bolest vzbudila i v noci. To bylo asi v cervnu. A v cervenci jsem mela appointment na mamogram. Samozrejme, ze jsem nezavola lekari, aby mne zmenili appointment na driv, na to jsem byla srab a tak jsem trpela do cervence. Rikala jsem si, nic jim nereknu a jestli mamogram ukaze,ze je vse v poradku, tak pak  vim na 100%, ze mamogram je na nic. Ale mamogram ukazal.  Druhy den mne jsem mela message na telefonu, ze mam prijit znovu na presetreni. No a ja uz jsem se zase loucila se svymi drahymi a se svetem, raval jsem kudy jsem chodila.  Dalsi den mne udelali mamogram. ale protoze se jim zase neco nezdalo, tak mne poslali na ultrazvuk. Na tom jsem byla uplne poprve. Nejdriv jsem musela leve prso prostrcit takovou dirou a to prso mne prohlizeli tim ultrazvukem. Za malou chvili vysla lekarka a rika mne: Tak vam gratuluji,prave jste se znovu narodila. Nemate zadny rakovinovy nalez, ale mate v prsu cystu. A  potom jeste prisla dalsi lekarka a ta mne prohlizela rucnim ultrazvukem a nalez potvrdila. Ja cela stastna, ji hrdine rikam, okay, a kdy musim jit si tu cystu dat vybrat?  A doktorka  mne rekla, ze na zadnou operaci nemusim, ze cysty se po case vstrebaji samy.  No a tu cystu uz v tom prsu mam asi 10 let. Pokazde kdyz jdu na mamogram, tak uz ve dverich hulakam na sestru, pozor, v levem prsu mam cystu, to neni rakovina.  Ale proc to vsechno pisu. Ze  tu hruzu z mamogramu prozivam jako Luminka, ted jsem nebyla na mamogramu uz druhy rok, porad to odkladam i kdyz vim ze ne na 100%,ale na 1000% mamogram pomuze zachranit zene zivot, pokud se rakovina najde v rannem stadiu, ale muj strach je silnejsi. Ted jsem si slibila, ze pujdu na jare....
Luminko, ja jsem s Tebou a vim co je to normalni lidsky strach, ale ver, ze nikdy mne ani na mysl neprislo to co Tobe, ze nebudu mit chvili vlasy? To by bylo uz to nejmensi. Tady beha plno zen v satcich a nebo ji ani nezakryvaji a kdyz pozoruji ostatni tak vidim, ze vsichni lide maji v ocich obdiv k temto zenam, vcetne mne. A pokud je rakovina v prsu v rodine, je zde pravdepodobnost, ze se dedi a tyto zeny jsou pod stalou kontrolou. Ctu statistiky, rakovina prsu je na ustupu, diky prevenci, Luminko pokud mas rakovinu prsu v rodine, jedine co Ti muzu rict, chod pravidelne na vysetreni, je to nejlepsi cesta k tomu, jak byt dlouho na svete. Ver lekarum a ver vede!!! Drzim Ti palce a ja Ti zase slibuji, za na jare na ten mamogram urcite pujdu. Drzim Ti palce a posilam velikanskou pusu :o)

Salvator to napsal moc hezky.
Jako žena k tomu jen dodám, že toto vyšetření jsem absolvovala jednou, doufám naposledy a jestli mám dobrá prsa, tak ze stresu z toho vyšetření a z toho bolestivého tlaku na má ňadérka ,bych se onemocnění obávala.

Heluška napsal(a):

Salvator to napsal moc hezky.
Jako žena k tomu jen dodám, že toto vyšetření jsem absolvovala jednou, doufám naposledy a jestli mám dobrá prsa, tak ze stresu z toho vyšetření a z toho bolestivého tlaku na má ňadérka ,bych se onemocnění obávala.

Ach jo... a stres ze zubaře způsobí zubní kaz .... tohle nikdy nepochopím ... a na gyndu taky raději nechodit, protože na prevenci jdu se stresem - co ten děložní čípek, co když ??? ... ach jo ...
Heluško a to jestli ... víš prsa jsou orgán jako každej jinej - mění se s věkem ..jako třeba srdíčko a ledviny atd ...čili ... dobrý prsa můžeš mít ted a dál dvacet let a pak třeba ne ... ach jo ženská neblázni.

Lu, prosím, jakého vira jsi chytila, že je to takováí vzácnost ? Zajímám se i o ně....já mám amébu a ty ???

Tak já mám taky hrůzu z  mamografu, tedy podotýkám, že ne z mamografu, ale z výsledku.  Je to  můj blbý přístup, ale nedokážu to v sobě potlačit.  Můžu si tísíckrát říkat, že to stejně neovlivním, ale strach nezapudím.

Neli, tak tohle jsi presne popsala. Ten neuveritelny strach, jaky bude vysledek a jak to vsechno bude, kdyz ten vysledek bude pozitivni.....

luminka napsal(a):

Nepíšu toto téma do nějakého onkologického vlákna, protože myslím, že tam se nehodí, tam píšou lidi, co jsou už nemocní, a ti by mě poslali někam. Je mi 40 a moje maminka i její teta - moje prateta - měly rakovinu prsu. Proto jsem tak vždycky za 2 roky chodila preventivně na ultrazvuk. Nic mi tam nenašli, ale vždycky jsem si užila trochu strachu. A teď uznala paní doktorka, že už by mě mohla posílat na mammograf, když už je mi 40 (nerizikové ženy chodí od 45). Pošle mě tam někdy v létě (před půl rokem jsem byla na ultrazvuku) a já nevím, jak ten půlrok přežiju. Mám z toho hrozný strach, protože je to podrobnější než ultrazvuk. Snad nemám strach ani o prs, ani o život, protože myslím, že kdyby našli malinký nádor, tak by mi zachránili obojí. Jen prostě nevím (a teď mě asi umlátíte lopatou), jak bych přežila to období bez vlasů při té léčbě a následné období s velmi krátkými vlasy. Pro mě je to šílená představa. A paruka, to prostě není ono. Ani bych nedokázala nosit šátky, to je hned vidět, že je žena nemocná. A proč si připouštím, že bych mohla tu nemoc mít? No, je tu to dědičné zatížení, pak velmi mnoho menstruačních cyklů, což prý je špatně - začátek před 12. rokem a krátký cyklus, asi 24 dní, menstruace i při kojení hned po šestinedělí, posledních 8 let deprese - samozřejmě to začalo blbostí, mám nechuť chodit spát, poslední dobou jsem spala velmi málo, navíc mám nadváhu a sklon k přejídání, pohyb skoro žádný, prostě nechuť, musela bych se do něho nutit, procházky ani cvičení mi nepřinášejí radost. Prostě co je zdravé, to mi není příjemné, a stejné je to s jídlem, třeba ryby si úplně ošklivím. Jediné, co je pozitivní, že jsem měla brzy děti a nečekala do 30 se založením rodiny. Moc se bojím a úplně mě děsí články o tom, jak někomu našli nádor velikosti zrnka soli a ta žena musela na chemoterapii.

Bojíš se Mikuláše v létě

Důležitá informace - vyslovením myšlenky jí dáváš energii

Chcete linky, tu su:
Tu je link z norskeho vyskumu:
http://seniorjournal.com/NEWS/Health/20 … ograms.htm
Toto je link na knizku:
http://books.google.ca/books?id=WdRrZ1u … ;ct=result
A toto je link na nespravny pozitivny nalez rakoviny:
http://articles.mercola.com/sites/artic … three.aspx

Lucrezia, diky moc.  Uz jdu cist....

Mně mammograf nádor odhalil, tím to beru tak, že je to OK, i mé kolegyni mmg odhalil nádor, dokonce jedné paní menší, než špendlíková hlavička, zachránilo jí to život, byl to docela agresivní druh nádoru. Takže mammografu věřím.
A dodám, že jsem se nebála, sice jsem po sdělení výsledku byla půl hodiny absolutně mimo, ale věděla jsem, do čeho jdu. Byl to útvar nehmatný, hluboko v prsu, až u žeber, nedal se nahmatat. Díky mammografu je pryč, zavčas.

Modoocko, to malinkaty to snad ani nadory nejsou. Mne taky na mamogramu zjistili, ze tam neco mam a kdyz jsem to videla, tak to taky bylo mensi nez spendlikova hlavicka.  Doktor mne rekl ze to byl calcium deposit.

Ale jsou, Abbo, jsou. Nebylo to něco, to malinké, co tam měla, byl velice agresivní nádor.

Taky mám z vyšetření prsou strach.  CHodím už od 25 let asi, od doby kdy mně prsa bolívala  skoro celý měsíc, bylo to ale způsobeno HA.
Teď se snažím jendou za rok, dva jít na vyšetření. Pravidlem je, že se za kontrolu odměním něčím hezkým na sebe, nejlépe drahou podprsenkou na mé přednosti velikosti E ...
TeĎ už jsem se předběhla, koupila jsem si podprdu a v úterý mám v plánu jít na kontrolu.
V loni jsem si i nahmatala bulku, byla jsem vystrašená a do týdne jsem šla k doktorovi, řekl že je to jen tukového původu, že ji mám i na druhé straně , ačkoliv tam ji tedy necítím. Je ale faktem, že tukových hrudek mám po těle spoustu, je to nějaká porucha.
Vždycky se hodně bojím, ale musím, prostě si musím zachránit život, když by na to mělo dojít. No ne?

PS: moje příbuzná, žena doktora, si nahmatala bolku v prse, do týdne šla k lékaři a tam zjistili nádorek asi centimetrový. DO 14 dnů než podstoupila nutná vyšetření se zvětšil víc než 1x, tak byl agresivní. Ona teď s nemocí bojuje, říká, že je to moc těžké, ale žít chce a konečně se zdá, že se začíná její stav trošinku lepšit. Často myslím na její sílu a odhodlání, ale taky na tu výstrahu, jak rychle může nemoc tělo přemoct.

abba, nedivím se, že se tak děsíš, protože jsi toho vyšetřování a přešetřování dost prožila. Jak tady čtu, to chodíte asi na nějaký lepší ultrazvuk, já jsem žádnou dírou prso neprostrkávala, jen mi po nich doktorka jezdila tím přístrojem. Samozřejmě se vyšetřuju, a nahání mi to hrůzu, mám každé prso jiné, ale je mi známo z ultrazvuku, že mám v levém více různých cystiček než v pravém. O vlasy se tak bojím, protože na nich velmi lpím. Mám je silné, dlouhé, lesklé, živé, jak z nějaké reklamy, to jsem neměla nikdy v životě, však jsem jim taky věnovala spoustu péče.

lumi, ve chvíli, kdy by mi přišli na něco takového jako je nádor prsu, by vlasy byly asi to poslední, co by mě zajímalo :co:

luminka napsal(a):

abba, nedivím se, že se tak děsíš, protože jsi toho vyšetřování a přešetřování dost prožila. Jak tady čtu, to chodíte asi na nějaký lepší ultrazvuk, já jsem žádnou dírou prso neprostrkávala, jen mi po nich doktorka jezdila tím přístrojem. Samozřejmě se vyšetřuju, a nahání mi to hrůzu, mám každé prso jiné, ale je mi známo z ultrazvuku, že mám v levém více různých cystiček než v pravém. O vlasy se tak bojím, protože na nich velmi lpím. Mám je silné, dlouhé, lesklé, živé, jak z nějaké reklamy, to jsem neměla nikdy v životě, však jsem jim taky věnovala spoustu péče.

Já asi chápu ten strach z výsledků a z toho co když ... ale Luminko, to, že na vyšetření nepůjdeš je taková pštrosí politika... nebo jako malý dítě - zavřu oči - nevidím to - tudíž to neexistuje. A vlasy ? Hele proč si schválně maluješ katastrofický scénáře ? Takže když to hodně přeženu - na mamograf teda nepůjdeš, protože by Ti mohli něco zjistit a když Ti něco zjistí, tak by tě chtěli léčit a zachránit, ale přišla bys o vlasy...Takže je lepší nikam nejít, nic nevědět, vlasy uchovány. Pochopila jsem to dobře ? A navíc mě fascinuje i to, jak vůbec nepřipustíš, že prostě a jednoduše budeš v pořádku... je to jen prevence víš ? jako chodíš k zubaři a na gyndu, preventivně aby náhodou se něco nezanedbalo, tak mamograf je taktéž prevence.Nic víc.

Lumi, na mamogram chodim celkem pravidelne i kdyz s notnym strachem.  Kdyz tenkrat na tom mamogramu neco zjistili,( nemusim Ti ani psat, ze jsem se plizila nemocnicim strhana strachy) dalsi den  udelali dalsi mamogram a z mamogramu jsem hned sla na ten, kde jsem si musela lehnout brichem na stul a prostrcit to leve prso takovou dirou. Nevim co to bylo za pristroj, ale radiologistka byla v takove sklenene mistnosti, tak zrejme dalsi rentgenovy pristroj. Potom vylezla  a udelala mi dalsi ultrazvuk uz tim pristrojem co jezdi po tom prsu a na monitoru mne pak ukazala tu cystu. Byla krasne kulata a velika byla asi jako  kovova desetikoruna. 
Lumi, jestli mas cysticky, tak podle zdejsich lekaru, se nemusis bat, cysta se nikdy nezvrhne na rakovinu. Ale jednu vec bych Ti fakt doporucila, na ten mamogram bez. Urcite znas ten pocit, kdyz Ti prijde zprava, ze je vsechno v poradku, tak  to ja se vzdycky znovu narodim, dostanu takovou energii, jsem plna zivota a hned si jdu neco pekneho na sebe koupit, doma se zpevem uklizim a varim, cela rodina ma za mne prcu, ale mne je to sumafuk, jsem zdrava!!!!  Tvoje vlasy Ti muzu jenom zavidet, ja mam takove jak se tady rika baby fine vlasy, ale vic bych lpela na zivote nez na vlasech, specialne, kdyz vim, ze v rodine mas rakovinu prsu a ten mamogram Ti muze zachranit zivot. A kdyz uz by na nejhorsi doslo, vlasy zase narostou!  Lumi, napis, nez na ten mamogram pujdes, trosku pokecame, jo?

Moc se omlouvam, jestli mam nejake preklepy, sedi mi pred monitorem nove nalezena cica a zatim se nechce odemne hnout.

Majajaja, drzim palce a v utery na Tebe budu myslet!  Asi si spatne pamatuji, ale uz nevzpominam si, ze bychom doma meli cislovani podle abecedy, pamatuju si jen , ze jsem mela ctyrky. Ted je asi doma nove cislovani, velikost "E" je ta nejvetsi? ( soude podle abecedy).

To jste mě špatně pochopily, já se nikdy vyšetření nevyhýbám, to bych si nedovolila. To by takového člověka mohli vyřadit doktoři z evidence a nemuseli by ho léčit, nebo, kdyby si něco zanedbal, mohl by si celou léčbu zaplatit. Aspoň zde u zubařů to tak je. Nebudeš chodit za půl roku na prohlídku, tak nazdar. A neznám volného zubaře poblíž, který by mě potom mohl vzít.
Abba, chápu tvore rozpoložení po vyšetření, já jsem jednou po ultrazvuku v práci u stolu rozdávala bonbóny.

Amriano,
ve zdraví jsem mamograf přežila,  mírně jsem  nadsadila, což asi z příspěvku nebylo poznat, , to je tak vše, co bych doplnila.
A to, že mám na mamograf jiný náhled nežli Ty, to snad nesvědčí o tom, že blázním.

Heluško měj si názor jakej chceš ..o tom to není.To mý neblázni patřilo spíš k tomu - nevykašli se na to, kdyby tě tam posílali znova...tohle by bylo bláznivý ..ne ten jinej názor.

;)
Jo, to beru

abba napsal(a):

Majajaja, drzim palce a v utery na Tebe budu myslet!  Asi si spatne pamatuji, ale uz nevzpominam si, ze bychom doma meli cislovani podle abecedy, pamatuju si jen , ze jsem mela ctyrky. Ted je asi doma nove cislovani, velikost "E" je ta nejvetsi? ( soude podle abecedy).

Díky za podporu, prý je vše v pořádku, ale stejně mně poslali ještě na rentgen, prý už začínám být starší :mad::skurt:, to teda nesouhlasím, teprve za týden mi bude 33, ale když jinak nedají .)
Jinak velikost je i F, a kdesi jsem viděla i G, ovšem někdy G je jako jinde velikost č. 3. Jak se to začne podobat padáku, mohlo by mi to být .)))

Tak to tedy musim gratulovat a mam velikanskou radost. :o)))  Mne to ceka na jare, ale podelana strachy jsem uz ted....  Tak to jsme na tom stejne s tou velikosti, ja mam taky posledni cislo podprsenky a pak uz jsou stany :o)))

Mojej mame našli hrčku - zhubnú - pri rutinnej kontrole. Prvé bol šok, odmietala si kúpiť ročnú električenku, lúčila sa s nami a mala porazenecké reči. Potom sa vzchopila, ale práve vlasy a nevoľnosti ju trápili najviac. No, vlasy veľmi dobre vyriešila parochňa - vyzerá pravo a je praktickejšia ako vlastné vlasy ;) - a nevoľnosti už nie sú také zlé. Asi najmarkantnejšia je únava - ale to sa dá. Určite sa to dá vydržať a je to lepšie než kedysi a lepšie než trápiť sa alebo nechať chorobu bujnieť. A strach paralyzuje - zbytočne - a škodí sám osebe, skús sa ho nejako zbaviť.

Selimko, dekuji za hezky slovicka. Mas naprostou pravdu, ze strach paralyzuje, hlavne paralyzuje logicke mysleni. Vis dobre, ze jedine co je spravne je jit na ten mamogram, ale ten strach to proste v tobe utlumi a clovek se chova jako pstros, jak to dobre vystihla  Amriana.

Já jsem taky měla před lety bulku a nedovedete si představit, jaký jsem měla šíleny strach a nervy co to je...a objednání na mamologii v praze trvá.... takže po třech měsících, mě tam vzali ale bulka zmizela, tak mi řekli že prej to byla asi "tuková" teda mě neposlali na mamogram, ale jenom na sono, protože prej sem na mamograf byla mladá, ale teďka každé dva roky chodím na kontroly, a vždycky předtím mám šilený nervy. Letos mě to čeká, ale ještě se musím objednat....

Pindulko, tak to jsi mela kliku!!!!  Ja osobne si nemyslim, ze to byla tukova bulka, ta by se snad tak rychle nevstrebala.   Nebyla to nahodou cysta? Ta muze prasknout a zmizet, Ale nevim, nejsem onkolog.  A co se tyce toho objednavani.  Ty se objednas a vis, ze Te ten strach z vysledku ceka az za tri mesice.... ale ja se objednam  treba v pondeli a ve stredu uz jdu na mamogram. A kdyz bych zavolala, ze jsem si objevila bulku, tak u doktora musim byt jeste ten den a ta rychlost mne dost leka, protoze si hned myslim, ze je to neco vazneho...

Abbi, tak to ti zase zavidím já.... čím dýl čekám, tím více jsem nervozní... takže tiše zavidím, že tě objednají takhle rychle. Taky si nemyslím, že to byla tuková bulka, ale oni sami si nebyli jistii, taky skoro každý den ve sprše se ohmatávám prsa..... strach je silnější než já. A řeknu ti že ikdyž chodím na sono, tak ta doktorka tak tlačí, že to bolí jako ....... . Fakt hodně to bolí.

Taky bych měla jít na KO, ale nějak to pořád oddaluji.. :/

sisi21 napsal(a):

Taky bych měla jít na KO, ale nějak to pořád oddaluji.. :/

Sisi, a to KO je co?

Pindulko, od te doby co sis tu bulku objevila, uz jsi na mamogramu byla? A nebo na sono?  Ja si myslim, ze by to bylo od lekare dost velka nezodpovednost.  Ja jsem si jednou bulku nasla sama, podruhe mne neco objevil mamogram (musela jsem jit na biopsy a byl to calcium deposit) a po treti, mne bolelo prso, nic jsem si nenahmatala (mela jsem cystu), kterou zase objevil mamogram.  Ale s tou cystou jak jsem psala drive jsem musela potom na jine vysetreni a potom na ultrasound.  Ja si myslim, ze ultrasound je setrnejsi vysetreni nez mamogram.  Ja mam velky prsa a aby radiolozka neco na snimcich videla, tak mne ty prsa musi poradne rozplacnout, ze je mam jak livance a v tom momente zavidim kazde zenske, co ma prsa po dedeckovi.... Ceka mne to na jare, to jsem se rozhodla, ze po dvouch letech pujdu na vysetreni a taky vim, ze dostanu vynadano, ze nechodim pravidelne...

abba napsal(a):

sisi21 napsal(a):

Taky bych měla jít na KO, ale nějak to pořád oddaluji.. :/

Sisi, a to KO je co?

KO=kontrola,

A proc KO oddalujes?  Jdes poprve a nebo uz jsi byla?  Mne, dokud mne nic nenasli, tak jsem nemela problemy chodit na rocni prohlidky.  Ale jakmile mne mammogram neco objevil a ja musela jit  znovu na mammogram a nebo na biopsy, tak uz takovy hrdina davno nejsem a par dni nez jdu, tak mam priserny boleni bricha.....

Luminko,
za prvé si myslím, že když chodíš pravidelně na ultrazvuk, tak se nemusíš bát, že by se najednou na mamografu objevil nádor.
Co se týče toho strachu z chemoterapie a ztráty vlasů, tak to mám úspěšně /před pěti lety/ za sebou. Když jsem se to dozvěděla, reagovala jsem jako ty - panebože, to budu úplně plešatá. Byla to tedy dětinská reakce, protože život a zdraví je důležitější. Nicméně to vůbec nebylo tak hrozné. Koupila jsem si paruku, která byla podobná mému původnímu účesu a kdo mě moc neznal, tak nic nepoznal. Po skončení chemoterapie mi vlasy asi po 4 týdnech začaly dorůstat a narostly mi mnohem hustší než jsem měla původně. Bohužel, asi za rok a půl se mi kvalita vlasů vrátila k normálu.
I kdyby jsi jednou náhodou na chemoterapii musela, tak fakt se není čeho bát. Ony ty seriály a filmy o rakovině to dramatizují, aby si divák pěkně poplakal. Neboj se.

abba napsal(a):

A proc KO oddalujes?  Jdes poprve a nebo uz jsi byla?  Mne, dokud mne nic nenasli, tak jsem nemela problemy chodit na rocni prohlidky.  Ale jakmile mne mammogram neco objevil a ja musela jit  znovu na mammogram a nebo na biopsy, tak uz takovy hrdina davno nejsem a par dni nez jdu, tak mam priserny boleni bricha.....

už jsem byla několikrát ..jenže teď na to nebyl vůbec čas,,lítala jsem zas po jiných doktorech..,ale teď opravdu budu muset..Když člověk vyleze z jednoho ,musí zase k druhýmu..já už to všechno beru nějak sportovně...Byly ,ale časy .kdy jsem se opravdu bála,,a prdku měla pořádně sevřenou..jo a břicho ,tomě bolí,ale to nějak už přehlížím..:)

Abbi, já jsem chodila pak na kontroly každej rok. Mno mě dělali vždycky jenom sono. Kvůli tomu, aby mě prej ušetřili té bolesti na mamografu, že jsem na to ještě mladá, nebylo mi tehdy ani 20. A teďka mám chodit na kontroly každé dva roky, pokud se nic neobjeví. Ale i tak to sono fakt bolí, jak tlačí aby viděla všechno.

Pinduli, to vysetreni boli, to je pravda, ale radeji at tlaci a at to boli, lale at nam tam nic nenajdou, to pak ta bolest stoji zato.

Abba, jojo to máš zase pravdu...... radši až to bolí, když tam nic nenajdou....

Holky ,taková bolest to zas není..Není se čeho bát..:hjarta:

Suzie napsal(a):

Luminko,
za prvé si myslím, že když chodíš pravidelně na ultrazvuk, tak se nemusíš bát, že by se najednou na mamografu objevil nádor.
Co se týče toho strachu z chemoterapie a ztráty vlasů, tak to mám úspěšně /před pěti lety/ za sebou. Když jsem se to dozvěděla, reagovala jsem jako ty - panebože, to budu úplně plešatá. Byla to tedy dětinská reakce, protože život a zdraví je důležitější. Nicméně to vůbec nebylo tak hrozné. Koupila jsem si paruku, která byla podobná mému původnímu účesu a kdo mě moc neznal, tak nic nepoznal. Po skončení chemoterapie mi vlasy asi po 4 týdnech začaly dorůstat a narostly mi mnohem hustší než jsem měla původně. Bohužel, asi za rok a půl se mi kvalita vlasů vrátila k normálu.
I kdyby jsi jednou náhodou na chemoterapii musela, tak fakt se není čeho bát. Ony ty seriály a filmy o rakovině to dramatizují, aby si divák pěkně poplakal. Neboj se.

Však jsem psala, že bych za ty dětinské strachy o vlasy zasloužila umlátit lopatou. Ale když už by to muselo být, asi bych si koupila úplně jinou paruku, než moje vlasy, vždyť by to stejně každý věděl, protože by se to rozkřiklo. Teď ještě můžu přijít o práci a když se to s..., tak se to s..., ještě by nějaká nemoc mohla přijít. No uvidíme, jak to dopadne.

Moljej mame ani lekárka(onkologička), ani predavačka parochní, ani známi neverili, že to nie sú jej vlasy... tak sa podobali prírodným. Spočiatku boli ešte lepšie, teraz ich už utľapkala do helmy, kaú nosí celý život. A je spokojná a ľudia sú presvdčení, že jej vlasy v medzičase dorástli(dorátlti, ale sú ešte krátke, husté, vlnité a - šedivé... ;) ). To, čo nosí, je parochňa.

luminka napsal(a):

Suzie napsal(a):

Luminko,
za prvé si myslím, že když chodíš pravidelně na ultrazvuk, tak se nemusíš bát, že by se najednou na mamografu objevil nádor.
Co se týče toho strachu z chemoterapie a ztráty vlasů, tak to mám úspěšně /před pěti lety/ za sebou. Když jsem se to dozvěděla, reagovala jsem jako ty - panebože, to budu úplně plešatá. Byla to tedy dětinská reakce, protože život a zdraví je důležitější. Nicméně to vůbec nebylo tak hrozné. Koupila jsem si paruku, která byla podobná mému původnímu účesu a kdo mě moc neznal, tak nic nepoznal. Po skončení chemoterapie mi vlasy asi po 4 týdnech začaly dorůstat a narostly mi mnohem hustší než jsem měla původně. Bohužel, asi za rok a půl se mi kvalita vlasů vrátila k normálu.
I kdyby jsi jednou náhodou na chemoterapii musela, tak fakt se není čeho bát. Ony ty seriály a filmy o rakovině to dramatizují, aby si divák pěkně poplakal. Neboj se.

Však jsem psala, že bych za ty dětinské strachy o vlasy zasloužila umlátit lopatou. Ale když už by to muselo být, asi bych si koupila úplně jinou paruku, než moje vlasy, vždyť by to stejně každý věděl, protože by se to rozkřiklo. Teď ještě můžu přijít o práci a když se to s..., tak se to s..., ještě by nějaká nemoc mohla přijít. No uvidíme, jak to dopadne.

A proc by si zrovna Ty, mela prijit o praci. Neboj,  i tak blba krize se prezene a vsechno bude zase okay.

Suzie,
klobouk dolu pred Tebou. Jak jsi prezila chemo?  Bylo Ti hodne zle?  Nevim, jestli bych to vubec vydychala, kdyz by mne doktor rekl tuhle zpravu, asi bych se tam slozila....
Suzie, drzim Ti ze vsech sil palce, aby se ta mrcha uz nikdy k Tobe nevratila!!

abba napsal(a):

Suzie,
klobouk dolu pred Tebou. Jak jsi prezila chemo?  Bylo Ti hodne zle?  Nevim, jestli bych to vubec vydychala, kdyz by mne doktor rekl tuhle zpravu, asi bych se tam slozila....
Suzie, drzim Ti ze vsech sil palce, aby se ta mrcha uz nikdy k Tobe nevratila!!

Musím říct, že jsem měla štěstí, protože zle mi nebylo, jenom jsem byla pořád unavená. Víc mi vadilo, že se mi zhoršil krevní obraz a musela jsem skoro celou dobu brát kortikoidy - takže hlava nejen plešatá, ale i jako meloun.
A co se týká oznámení od doktora, tak to teda bylo hustý - při běžné kontrole se mojí doktorce něco nezdálo, tak mě poslala na kliniku na velký ultrazvuk a tam se doktorka podívala na obrazovku a rovnou mi řekla, že je to nádor a asi zhoubný a poslala mě za dalším doktorem. Ten mi zase na rovinu řekl, co všechno mi uříznou a že mám štěstí, že to podchytili ze začátku, že to možná přežiju. Já jsem se s tím vyrovnala dobře, horší to bylo s manželem a nejhorší s maminkou. Když za mnou chodila do nemocnice po operaci, tak jsem na ní raději čekala ve vestibulu, aby nekoukala na nápis Onkologické oddělení.
Díky za držení palců - je to pět let, tak už jsem skoro za vodou - ani už nemám nervy, když jdu na odběry krve.

Uz jenom to cist, se mne dela spatne.... Suzie a co se da poznat podle odberu krve?

Suzie napsal(a):

abba napsal(a):

Suzie,
klobouk dolu pred Tebou. Jak jsi prezila chemo?  Bylo Ti hodne zle?  Nevim, jestli bych to vubec vydychala, kdyz by mne doktor rekl tuhle zpravu, asi bych se tam slozila....
Suzie, drzim Ti ze vsech sil palce, aby se ta mrcha uz nikdy k Tobe nevratila!!

Musím říct, že jsem měla štěstí, protože zle mi nebylo, jenom jsem byla pořád unavená. Víc mi vadilo, že se mi zhoršil krevní obraz a musela jsem skoro celou dobu brát kortikoidy - takže hlava nejen plešatá, ale i jako meloun.
A co se týká oznámení od doktora, tak to teda bylo hustý - při běžné kontrole se mojí doktorce něco nezdálo, tak mě poslala na kliniku na velký ultrazvuk a tam se doktorka podívala na obrazovku a rovnou mi řekla, že je to nádor a asi zhoubný a poslala mě za dalším doktorem. Ten mi zase na rovinu řekl, co všechno mi uříznou a že mám štěstí, že to podchytili ze začátku, že to možná přežiju. Já jsem se s tím vyrovnala dobře, horší to bylo s manželem a nejhorší s maminkou. Když za mnou chodila do nemocnice po operaci, tak jsem na ní raději čekala ve vestibulu, aby nekoukala na nápis Onkologické oddělení.
Díky za držení palců - je to pět let, tak už jsem skoro za vodou - ani už nemám nervy, když jdu na odběry krve.

Suzie, to je hustý, cos prožila. A Tví blízcí Ti to ještě ztížili.

abba napsal(a):

Uz jenom to cist, se mne dela spatne.... Suzie a co se da poznat podle odberu krve?

Dělá se test na tzv. markery, které když máš vysoké, tak to signalizuje, že v těle je zhoubný nádor.
Ale není to tak strašný, napsané to vypadá hůř než ve skutečnosti - člověk si za chvíli zvykne a pak to bereš jako normální otravnou nemoc.

luminka napsal(a):

Suzie napsal(a):

. ..Já jsem se s tím vyrovnala dobře, horší to bylo s manželem a nejhorší s maminkou. Když za mnou chodila do nemocnice po operaci, tak jsem na ní raději čekala ve vestibulu, aby nekoukala na nápis Onkologické oddělení.
Díky za držení palců - je to pět let, tak už jsem skoro za vodou - ani už nemám nervy, když jdu na odběry krve.

Suzie, to je hustý, cos prožila. A Tví blízcí Ti to ještě ztížili.

Luminko, já bych napsala - to jsi bezva, jak jsi se i ve své nemoci starala o své blízké :)
Ty asi fakt , Luminko, nebudeš narozena pod šťastnou hvězdou :/

Tak jsem byla na tom mammografu. Udělali mi i ultrazvuk, prý proto, že tam jsem poprvé. Neřekli mi nic, výsledek pošlou mé doktorce. Chtějí mě vidět už za rok - čekala jsem 2 roky, jako většina žen. Navíc tam mají zneklidňující nápisy, že výsledek sdělený v ordinaci je předběžný (ten mi neřekli), a pokud bude po konzultaci jiný, tak ho sdělí telefonicky nebo dopisem. Takže mám ještě takový strach, co kdyby přece jen. Čekala jsem bombastickou úlevu, a ta se nekonala. Jsem z toho na rozpacích.

Hlavně na to pořád nemyslet. Chodíš pravidelně na vyšetření, chodíš - nic víc dělat nemůžeš. Co se má stát, to se stane, ale kdyby něco, víš, že se to včas odhalí. Tak se tím pořád nestresuj. Už jsme přece x krát probíraly přivolávání věci - je to jako když hrách na stěnu házím ;)

Jinak, já osobně jsem přesvědčena, že rakovina je ze zášti, takže, kdo zášť, závist, a podobné vlastnosti nezná, tomu nehrozí.

mashanka napsal(a):

Jinak, já osobně jsem přesvědčena, že rakovina je ze zášti, takže, kdo zášť, závist, a podobné vlastnosti nezná, tomu nehrozí.

Myslím, že za tuhle hypotézu tě kdejakej onkologickej pacient nepochválí a navíc znám pár lidí, kteří byli pohodáři a přesto toho raka dostali, stejně jako znám pár zapšklých závistivců, kteří ho (aspoň zatím) nemají...
Ale to patří na duchovní.

Já Lumince přeju aby našla odvahu víc zapojit rozum a podívat se na to víc racionálně: kontrola za rok je přece na místě (vzhledem k rodinné anamnéze), zneklidňující nápisy tam nemají pověšené speciálně pro Luminku, aby jí naleptali psychiku, ale protože nesou obecnou informaci, kterou mají všichni čekající pacienti vzít na vědomí, atd. atd.
Věřím, že všechno bude v pořádku! A samozřejmě držím palce.

Taky doufám, že ty časté kontroly jsou kvůli anamnéze, jen se bojím, aby mi to záření neuškodilo. A co se týká zášti a závisti, je to přesně můj problém, řešila jsem ho na jiném fóru. Chci se toho zbavit.
Vlastně jsem o tom psala i v tom vláknu o narozených pod šťastnou hvězdou.

mashanko, já osobně znám pár lidí, kterým závist ani zášť nic neříká, ale jsou to pohodoví lidi s velkým srdíčkem a stejně rakovinu měli ...

mashanka napsal(a):

Jinak, já osobně jsem přesvědčena, že rakovina je ze zášti, takže, kdo zášť, závist, a podobné vlastnosti nezná, tomu nehrozí.

Já zas slyšel, že hlavně prý postihuje protivné a namustrované tramvajačky, které všechno znají.

Mashanko, když máš takový názor (že rakovina je ze zášti..), tak mi prosím vysvětli, proč  tuto nemoc mají děti - jakéhokoliv věku.  Za takový názor bych tě povinně nechala na dětské onkologii pomáhat, jsem zvědavá, jestli by jsi dokázala říct tam rodičům, z čeho vlastně  ta rakovina je.  :(

Fidorka napsal(a):

mashanka napsal(a):

Jinak, já osobně jsem přesvědčena, že rakovina je ze zášti, takže, kdo zášť, závist, a podobné vlastnosti nezná, tomu nehrozí.

Myslím, že za tuhle hypotézu tě kdejakej onkologickej pacient nepochválí a navíc znám pár lidí, kteří byli pohodáři a přesto toho raka dostali, stejně jako znám pár zapšklých závistivců, kteří ho (aspoň zatím) nemají...
Ale to patří na duchovní.

Já Lumince přeju aby našla odvahu víc zapojit rozum a podívat se na to víc racionálně: kontrola za rok je přece na místě (vzhledem k rodinné anamnéze), zneklidňující nápisy tam nemají pověšené speciálně pro Luminku, aby jí naleptali psychiku, ale protože nesou obecnou informaci, kterou mají všichni čekající pacienti vzít na vědomí, atd. atd.
Věřím, že všechno bude v pořádku! A samozřejmě držím palce.

Mně je to úplně jedno, kdo si o tom co myslí a nikoho nepřesvědčuji. Všimni si, napsala jsem "já, osobně, jsem přesvědčena. To snad, s dovolením, můžu, ne ?

luminka napsal(a):

Taky doufám, že ty časté kontroly jsou kvůli anamnéze, jen se bojím, aby mi to záření neuškodilo. A co se týká zášti a závisti, je to přesně můj problém, řešila jsem ho na jiném fóru. Chci se toho zbavit.
Vlastně jsem o tom psala i v tom vláknu o narozených pod šťastnou hvězdou.

Právě proto ti to píšu - však my si rozumíme ;)

Neudatelný napsal(a):

mashanka napsal(a):

Jinak, já osobně jsem přesvědčena, že rakovina je ze zášti, takže, kdo zášť, závist, a podobné vlastnosti nezná, tomu nehrozí.

Já zas slyšel, že hlavně prý postihuje protivné a namustrované tramvajačky, které všechno znají.

To je kec :reta:

Nela napsal(a):

Mashanko, když máš takový názor (že rakovina je ze zášti..), tak mi prosím vysvětli, proč  tuto nemoc mají děti - jakéhokoliv věku.  Za takový názor bych tě povinně nechala na dětské onkologii pomáhat, jsem zvědavá, jestli by jsi dokázala říct tam rodičům, z čeho vlastně  ta rakovina je.  :(

Já můžu mít takový názor, jaký chci - nikomu to neubližuje a nikomu nepomůže, takže nechápu, proč bych ti měla něco vysvětlovat. Mimochodem, děti v 90% trpí akutní leukémií, což je sice druh rakoviny, ale nejedná se o nádor - ze zášti a závisti vznikají nádory - můžeš si o tom také myslet co chceš, nebráním ti

S těmi dětmi, Mashanko, nemáš pravdu.   O leukémii se jen možná více mluví mezi lidmi, je více známá z médií, ale to je asi tak všechno.


"Já můžu mít takový názor, jaký chci - nikomu to neubližuje a nikomu nepomůže" -  Tak v tom nemáš pravdu, alespoň z části - máš pravdu, že to nikomu nepomůže, ale  nemáš pravdu, že to nikomu NEUBLIŽUJE, tak to by se teda divila.


Nechceš mi to vysvětlit, protože  pro ten svůj názor nemáš rozumné vysvětlení, žádné podložené argumenty. Je to tvůj názor, neberu ti ho tedy,  ale  přiznávám, že mne  takový názor dostává do stavu   nepříčetnosti.

nemáš pravdu, že to nikomu NEUBLIŽUJE, tak to by se teda divila.

OPRAVA : nikoho to nevyléčí, ani mu to nepřitíží, co já si myslím

kdepak, nechci ti to vysvětlit, protože nejsi typ, který by byl schopen to pochopit, což je škoda, takže by to bylo zbytečné plýtvání energií. A o energii to právě všechno s tím zdravím je.
Člověku, který je ve stavu, že ho pouhý názor někoho jiného může dostat do stavu nepříčetnosti,  přestože na jeho život nemá pražádný vliv, nemá absolutně smysl cokoli v tomto směru vysvětlovat

mashanka napsal(a):

nemáš pravdu, že to nikomu NEUBLIŽUJE, tak to by se teda divila.

OPRAVA : nikoho to nevyléčí, ani mu to nepřitíží, co já si myslím

kdepak, nechci ti to vysvětlit, protože nejsi typ, který by byl schopen to pochopit, což je škoda, takže by to bylo zbytečné plýtvání energií. A o energii to právě všechno s tím zdravím je.
Člověku, který je ve stavu, že ho pouhý názor někoho jiného může dostat do stavu nepříčetnosti,  přestože na jeho život nemá pražádný vliv, nemá absolutně smysl cokoli v tomto směru vysvětlovat

Jestli jsem schopna něco pochopit, nebo ne, nech raději na mě.  Nemáš argumenty, proto toto píšeš.   Tvůj názor je, mírně řečeno, hloupý.

Nela napsal(a):

mashanka napsal(a):

nemáš pravdu, že to nikomu NEUBLIŽUJE, tak to by se teda divila.

OPRAVA : nikoho to nevyléčí, ani mu to nepřitíží, co já si myslím

kdepak, nechci ti to vysvětlit, protože nejsi typ, který by byl schopen to pochopit, což je škoda, takže by to bylo zbytečné plýtvání energií. A o energii to právě všechno s tím zdravím je.
Člověku, který je ve stavu, že ho pouhý názor někoho jiného může dostat do stavu nepříčetnosti,  přestože na jeho život nemá pražádný vliv, nemá absolutně smysl cokoli v tomto směru vysvětlovat

Jestli jsem schopna něco pochopit, nebo ne, nech raději na mě.  Nemáš argumenty, proto toto píšeš.   Tvůj názor je, mírně řečeno, hloupý.

Mně je to opravdu jedno, co si myslíš, nemám potřebu tě přesvědčovat a nepodaří se ti mě urazit. Vím o energiích své. Je vidět, že debata s tebou (alespoň ohledně této věci) nemá smysl, proto ji končím. Pro tvoji informaci ještě na závěr dodám, že ze vzteku a nepříčetnosti vzniká, mj. vysoký tlak, hemeroidy, žaludeční vředy a ztuhlost šíjových svalů.