» Diskuse - Babinet.cz https://fora.babinet.cz/index.php » Kočky https://fora.babinet.cz/viewforum.php?id=116 » Perska kocka/deti...? https://fora.babinet.cz/viewtopic.php?id=3538 |
Renca — 31. 1. 2006 17:55 |
Zdravim Vas vsechny milovniky zvirat... |
Ela.. — 31. 1. 2006 18:53 |
Každá kočka je osobnost. Máte malého syna a musíte počítat s tím, že ho koťátko bude lákat k chování. Jenže v jeho věku ještě nebude umět číču správně uchopit, takže to bude tu za chlupy, tu za ocas, tu za nohu .. a kočka se logicky bude bránit, jak jinak, než její nejpřirozenější zbraní, tj. drápkami. |
Renca — 31. 1. 2006 19:16 |
Dekuji za informaci...O tom plemenu jsem cetla a uvidim zda ho spis to nebude ono.Nas zakrsly kralik mel vychazky po byte a i kdyz s nim nas syn byl od malicka,tak mel vuci nemu respekt a jen jednou ho kralicek chtel kousnout a od te doby ho bral s respektem...Takze myslim ze by u nas kocicka nijak netrpela,ale spis nevim nebo tak mam panicku hruzu z toho az jendoho dne uvidim v detske postylce na nasem dalsim mimco poskakovat kocku... :) |
Eva36 — 6. 2. 2006 10:02 |
Ahoj Renčo - něco z mojí zkušenosti: Když jsem byla malá (asi 8-10 roků), měli jsme peršanku, kočku. Byla moc hodná, nechala se vozit v kočárku oblečená jako miminko, měla bezva přivolání, když člověk zamňoukal, tak ji za chvilku viděl z terasy, jak s námahou šlechtěné kočky přelézá ploty zahrad a jde domů. Můj o 4 roky mladší bratr ji sem tam zavřel do peřiňáku, do skříně, do sklepa a jednou dokonce když jsem otevřela dveře do pokojíčku, tak seděl na kočce, měl na ni danou takovou tu dětskou tabuli a polštář a prostě na tý kočce seděl...a seděl...ona se chudák nemohla ani hnout a skoro bylo po ní... ten taky tenkrát schytal - ale ode mě :-)....byla jsem překvapená, že kočka mu nikdy potom neublížila, i když se mu podařilo jí často chytit. Když mohla, tak zdrhla, ale když už jí lapil, tak chudák jen trpně koukala, neškrábala, nekousala, jen tak brečivě mňoukala....Tahle moje kočka se naučila i spát v kočárku, kam jsem jí ukládala...byla hodná, nezákeřná a trpělivá....česat se nechávala sice nerada, ale nikdy se nepokusila na nás zaútočit...fakt hodný zvíře...a i docela inteligentní, protože měla odjakživa zakázáno lézt na stůl...nikdy jsme jí na něm nepřichytili. Jen byl stolek po našem příchodu podivně teplý a občas vykazoval známky kočičích chlupů...hmmm...proč asi?...Asi taky záleží na tom, jak si ji vychováš. Tchyně měla taky peršanku, kastrovanýho kocoura. Ten ale moc mazlivej nebyl, spíš byl rozmazlenej....(což u nás nešlo, protože jsme ještě měli jednoho normálního kocoura a dva psy). |
hope — 17. 2. 2007 19:38 |
nazdarek! |
Hellga — 20. 2. 2007 22:48 |
Co se povahy týče, to je sázka do loterie u každého zvířete, ale souhlasím s hopi... O peršanku se musí pečovat, jinak riskuješ, že budeš mít doma ubrečenou, plstnatou kouli... a chlupy všude...;) Já mám tři briťáky, vyčešu jednou za týden (či dle kočičí touhy :D ), otřu vlhkým hadrem a můžou "do šumu", sem tam očistit oči, vyčistit uši a jednomu i frňák... :lol: Peršanka musí mít tu péči častěji a nedá se to ošidit... Na tvém místě bych vybrala krátkosrsté plemeno... :supr: ... ale třeba ten čas na číču mít budeš... :vissla: Hodně štěstí a šťastnou ruku při výběru! :supr: |