Tak jsem si marně lámala hlavu, jak zvládnu splátky na stavebko a že syn by potřeboval na lyžák nové kalhoty,aby nebyl za "křováka" a do půjčovny vstoupila maminka se dvěma asi 12letými syny. Jeden z nich měl přes tvář ohromný hematom, nevím,jestli to je pozůstatek nějaké nehody,ale spíš to vypadalona nějaké trvalé postižení .
Okamžitě se mi chtělo brečet-představila jsem si, že moje zlaté zlobivé dětičky budou chodit životem takto zdeformováni a popsáni neschopni normálního života- protože jsou jiní...

Regina napsal(a):

Tak jsem si marně lámala hlavu, jak zvládnu splátky na stavebko a že syn by potřeboval na lyžák nové kalhoty,aby nebyl za "křováka" a do půjčovny vstoupila maminka se dvěma asi 12letými syny. Jeden z nich měl přes tvář ohromný hematom, nevím,jestli to je pozůstatek nějaké nehody,ale spíš to vypadalona nějaké trvalé postižení .
Okamžitě se mi chtělo brečet-představila jsem si, že moje zlaté zlobivé dětičky budou chodit životem takto zdeformováni a popsáni neschopni normálního života- protože jsou jiní...

Tohle se mi stává téměř s pravidelnou jistotou- vždy, když propadám pocitu, že můj život je hnusnej a mám jen samé problémy, najednou se přede mnou na ulici objeví člověk na vozíku nebo nějak zdeformovaný, postižený, s postiženým dítětem a pod. a já hned v tu chvíli jako bych dostala facku s výtkou : Toto je neštěstí - to, co řešíš ty, jsou prkotiny

A to niesú náhody, že týchto ľudí stretávate...

Diky