Zdravim vas,

potrebuju se nekomu vypovidat a slyset nejaky nazor treti nestranne osoby. Jsem momentalne v zhranici a neni tu zadny pritel, nikdo, komu bych se mohla sverit.. Nejde o nic velkeho (snad).. Vcera mi pritel oznamil, ze je podle nej lepsi, kdyz si nebudeme kupovat zadny darky, ze jsme spolu hodne casto a ze je to zbytecne hrat na sebe divadylko, jako ze s kupovanim a balenim darky pro druheho. To mi celkem vyrazilo dech, protoze me ani ve snu nenapadalo, ze bych mu nekoupila neco pod stromecek, navic, kdyz slavime prvni spolecne Vanoce. Meli jsme mensi neshodu, protoze me to celkem zarazilo, ale dobre, kdyz nechce, nebudu ho nutit. Byla jsem z toho ale porad takova presla a musela nad tim premyslet. proc... No a dneska, kdyz jsme se byli domluveni, ze pujdeme nakupovat veci na vanocni veceri a volne dny, se na me urazil, ze ho nutim se mnou chodit na nakupy, ze je unaveny z prace a chce byt doma a ze ja jsem ho vytahla do toho prelidneneho obchodaku a ze jsem to mela koupit sama vcera, kdyz jsem tam byla... celou cestu do obchodu se se mnou nebavil, byl urazenej, ignoroval me a kdyz jsem teda zacala, proc je na me nastvanej, ze snad je jasny ze musime nakoupit neco k jidlu atd, tak jsme se pohadali a ja odesla a nechala ho v obchode... prisela asi po hodine, bez nakupu a opet nasledovala hadka, kdy vsechno svedl na me, ja jsem ho nutila jit na nakup, ja jsem urazena, ze mi nechce koupit darek, ja jsem pricinou vseho... ted sedime kazdej v jinem pokoji a nemluvime spolu.. Muzete mi nekdo poadit, co mam delat? Asi mi hrabne... neni tady kam uniknout, ale ja v tyhle dusny atmosfere asi zesilim.... dekuji

Tohle jsou takové žabomyší války a já se tomu chlapovi na jednu stranu nedivím,to nemá rád asi žádnej chlap nakupování,ale mohl to říct jinak to je pravda.Asi to dělá i ta předvánoční nervozita.Já jsem spíš taková mírumilovná a tak bych ti asi poradila nech to plavat a klidně buď ty ta první kdo teď přijde a řekne mu,broučku tak se na mě nezlob,já vím,že jsem to měla radši koupit sama a netahat tě unavenýho do histerického davu,nebudem si kazit pohodu.A pokud nechce kupovat dárky,neptej se ho na nic a ty mu klidně nějakou drobnost kup,pokud ti to udělá radost a řekni,že ti nic kupovat nemusí,že ale tobě dělá největší radost dávat a ne brát,třeba budeš příště překvapená.:supr:

zni to pekne, ale ja jsem nastvana.. ja nevim, za co bych se mela omlouvat, byli jsme domluveni, ze pujdeme nakoupit, nemame auto, prece nebudu sama tahat tezkej nakup... navic pracujeme spolu, delame skoro stejnou praci, unaveny jsme oba....ja bych rada mela vanocni pohodu, ale ja fakt nevim, za co bych se mela omluvit. On vzdycky vsechno svadi na me, vzdycky se jamusim omlouvat i za to, co jsem v podstate ani nezpusobila....ja chci, aby mu doslo, ze se chova jak sobec a omluvil se on...

zadna predvanocni nervozita ho ozhodne netrapi, o vetsinu veci se staram ja... viz ten dnesek, kdybych mu nepripomela, ze bysme meli jit nakoupit, tak on zadnou iniciativu nevyvine, nechava to na me, az mi prijde, ze mu je to jedno, jestli budem vubec nejaky vanoce slavit

Tak za sebe můžu říct, že s dárkem by mě to mrzelo , ale asi bych zvládla říct : dobře nic mi nekupuj, to je Tvá věc, ale já Ti dát dárek chci ..čili je to zase jen má věc .
Co se týká nákupu, já bych byla asi naštvaná , protože nikdo nechodí rád do přecpanýho obchoďáku a tak holt v dobrým i ve zlým spolu ...muž se smál, když jsem mu to takhle předestřela , ale na nákupy jel, bez reptání ... jíst musíte oba .. asi bych si to taky nenechala celý hodit na hrb ..nejsem žena oběť, která s vyplazeným jazykem stihne vše sama.
Ale co vy dva ? Každej teď trucujete ... já bych se asi taky neomluvila, v téhle situaci bych si přišla ukřivděná.Jenže hýčkat si křivdu je nesmysl .. co takhle vysvětlující rozhovor bez nějakýho omlouvání ?
A jinak asi bych začala pracovat na tom - beze mě ho nic nenapadne ..pokud Ti to nevyhovuje - změň to ...

Petunko, podle mě by bylo dobře změnit atmosféru. Asi bych se snažilo dusno rozdýchat a nastolit poklid v sobě samé. Asi bych se i vybodla na vánoční večeři a dělání slavnostní nálady. Umím si sama sebe představit s knížku a skleničkou. Třeba se k tobě přidá a nakonec budete mít hezkej večer. Když nechce slavit, tak proč se do něčeho nutit. No a až bych získala svoji vnitřní pohodu a nadhled, tak bych buď počkala co on, nebo bych načala debatu na téma jak to bude příště - nákupy se dají udělat v předstihu a v klidu. A do budoucna bych si chtěla vyjasnit, zda je schopen kompromisu. A rozhodně bych se neomlouvala. :cool:

u nas vysvtlujici rozhovor vede k dalsi hadce, to yz mam vyzkouseny... kolikrat jsem za nim prisla, kdyz uz jsem to nemohla vydrzet tu debilni situaci, kdy polu nemluvime a vetsinou js e se zase pohadali...nevim, co mam delat, ja se omlouvat nechci, nemam za co, on by si me uvedomit, ze se zachoval blbe a omluvit se, ale to se nestane...

No já to vyloženě nemyslela jako omlouvání,asi jsem to špatně napsala,jen spíš takový krok ke smíru,ale pokud má takovou povahu a chová se tak pořád,asi bych ho nechtěla za partnera,to už mám za sebou v horší formě.Pokud se dva nedokážou domluvit a ani jeden nikdy neustoupí,tak to stejně nebude nikdy dobrý.Jestli je sobec a ženskou bere jako služku,tak bych to neakceptovala a kopla ho časem do řitky.

majka.r.63 napsal(a):

Petunko, podle mě by bylo dobře změnit atmosféru. Asi bych se snažilo dusno rozdýchat a nastolit poklid v sobě samé. Asi bych se i vybodla na vánoční večeři a dělání slavnostní nálady. Umím si sama sebe představit s knížku a skleničkou. Třeba se k tobě přidá a nakonec budete mít hezkej večer. Když nechce slavit, tak proč se do něčeho nutit. No a až bych získala svoji vnitřní pohodu a nadhled, tak bych buď počkala co on, nebo bych načala debatu na téma jak to bude příště - nákupy se dají udělat v předstihu a v klidu. A do budoucna bych si chtěla vyjasnit, zda je schopen kompromisu. A rozhodně bych se neomlouvala. :cool:

jenze ja si neumim zisat vnitrni pohodu, kdyz spolu nemluvime... nejhorsi je, ze spolu pracujeme, jsme spolu skoro porad a v tyhle situaci je to vazne o nervy...

Tak tak. Bič a pryč. (To jsem ale vostrá, když jde o někoho jinýho !).

Mě pomáhá jít do přírody. Sama. Když se zadaří, připadám si proti horám, moři, větru ... tak nicotná a moje problémy tak maličký, že mě pak chvilku nic nerozhází. Ani "nespravedlivý" partner. :)  Občas zabírá i poslech tý správný hudby. Hlavně se nelitovat, to je pak ztracenej boj.

Ona se v devet vecer uprostred Dublinu tezko hleda priroda a uz vubec spriznena duse... ale vim jak to myslis, jenze to se lehko rika... ja vim, ze nejde o nic tragickeho, ale stve me to, nevim co mam delat, kdyby aspon nebyly ty Vanoce zitra...

Tak jednou se na všechno vykašli a až se zeptá, kde je to a to, řekni, žes neměla čas a náladu a bla bla... Možná si něco uvědomí. Nebo má prostě divné "období" a má chuť vše vyhrocovat...jako ženy;)

To nema cenu neco mu vracet nebo se snazit o to, aby si uvedomil moji situaci, to je k nicemu, to mam taky vyzkousene... on prost vidi jen to, ze jsem byla cely den presla z toho, ze si nedame darky a pak ze jsem  ho nutila jit nakoupit a nakonec jsem si dovolila ho tam nechat a odejit.... jsem ta spatna proste, nic jinyho nevidi nez to, ze jsem se k nemu chovala zle, protoze on chudak musel na nakup atd atd.....

maricka napsal(a):

Tak jednou se na všechno vykašli a až se zeptá, kde je to a to, řekni, žes neměla čas a náladu a bla bla... Možná si něco uvědomí. Nebo má prostě divné "období" a má chuť vše vyhrocovat...jako ženy;)

Ivča K. napsal(a):

broučku tak se na mě nezlob,já vím,že jsem to měla radši koupit sama a netahat tě unavenýho do histerického davu

Jasně, já hysterický davy vyloženě miluju, hlavně ať ty jsi v pohodě, zlatouši. :usch:

A tohle je jeho normální způsob, jak komunikovat? Jakože urážet se, dělat tichou domácnost, všechno házet na druhý a tak?

Kubula napsal(a):

Ivča K. napsal(a):

broučku tak se na mě nezlob,já vím,že jsem to měla radši koupit sama a netahat tě unavenýho do histerického davu

Jasně, já hysterický davy vyloženě miluju, hlavně ať ty jsi v pohodě, zlatouši. :usch:

:usch: no přesně ... v dobrým i zlým ..jak říkám ... já taky nesnáším davy a jíst chceme oba ... koupit raději sama ? Ivko to nééé :kapitulation:

Petunka napsal(a):

To nema cenu neco mu vracet nebo se snazit o to, aby si uvedomil moji situaci, to je k nicemu, to mam taky vyzkousene... on prost vidi jen to, ze jsem byla cely den presla z toho, ze si nedame darky a pak ze jsem  ho nutila jit nakoupit a nakonec jsem si dovolila ho tam nechat a odejit.... jsem ta spatna proste, nic jinyho nevidi nez to, ze jsem se k nemu chovala zle, protoze on chudak musel na nakup atd atd.....

maricka napsal(a):

Tak jednou se na všechno vykašli a až se zeptá, kde je to a to, řekni, žes neměla čas a náladu a bla bla... Možná si něco uvědomí. Nebo má prostě divné "období" a má chuť vše vyhrocovat...jako ženy;)

Jinými slovy podle toho co  píšeš,  momentálně vidí sám sebe ... to je zbytečný cokoliv řešit ... nejlíp nechat bejt a asi fakty mlčet ...

Amriana napsal(a):

Kubula napsal(a):

Ivča K. napsal(a):

broučku tak se na mě nezlob,já vím,že jsem to měla radši koupit sama a netahat tě unavenýho do histerického davu

Jasně, já hysterický davy vyloženě miluju, hlavně ať ty jsi v pohodě, zlatouši. :usch:

:usch: no přesně ... v dobrým i zlým ..jak říkám ... já taky nesnáším davy a jíst chceme oba ... koupit raději sama ? Ivko to nééé :kapitulation:

Já si to asi můžu dovolit s nynějším partnerem,protože vydrží být podrážděnej chvilku,ale samozřejmě se mnou do toho davu půjde znova.

Ne to zas ne, neurazi se casto, ale hazet vsechno na druhy, to dela vzdycky...on nikdy za nic nemuze..

Kubula napsal(a):

A tohle je jeho normální způsob, jak komunikovat? Jakože urážet se, dělat tichou domácnost, všechno házet na druhý a tak?

Petunko... i chlapi mají své dny, no...
Já vidím jako chybu, že spolu pracujete, lezete si pak a nervy a  máte "ponorku".
A Ty nejedeš na svátky třeba k rodičům domů? Copak spolu musíte být na Vánoce když z toho nemáte radost? Teda zdá se, že ho tím vysloveně otravuješ.

Jo a první "společné" Vánoce s přítelem jsme slavili každý zvlášť - já u svých rodičů a on zase u svých. Nedovedla jsem si představit, že bych poprvé trávila svátky jinde než u našich. Podruhé jsme už chtěli být spolu...

Ale není nutné, když jste spolu míň než rok, abyste NUTNĚ trávili Vánoce spolu, když určitě každý máte svoji rodinu (rodiče, sourozence...)...

To může být taky fakt,že když spolu jste i v práci,tak si lezete víc na nervy,já si to neumím představit,ale u tebe to bohužel nejde,aby jsi byla jinde aspoň na vánoce.když jste v cizí zemi to chápu.

..

Petunko,možná bude dobré zamyslet se nad takovým vztahem vůbec.Jsi v zahraničí,vím,ale i tam se k sobě musí lidé chovat jako partneři-možná o to víc,aby člověk věděl,že ¨přijde-li chvíle zlá,či dobrá,není sám.Ale tohle mi připadá,jako slabost a velké sobectví z jeho strany.Ty všechno zařiď a já si milostivě sednu ke stolu.A s těmi dárky-co je krásnějšího na této nemocné planetě,než poděkovat člověku,kterého máme rádi,kterého si vážíme tím,že mu koupíme dárek a s láskou věnujeme?Hodně štěstí.:par::hjarta:

Petunka napsal(a):

... ja nevim, za co bych se mela omlouvat, byli jsme domluveni, ze pujdeme nakoupit, nemame auto, prece nebudu sama tahat tezkej nakup... navic pracujeme spolu, delame skoro stejnou praci, unaveny jsme oba....ja bych rada mela vanocni pohodu, ale on vzdycky vsechno svadi na me, vzdycky se ja musim omlouvat i za to, co jsem v podstate ani nezpusobila....ja chci, aby mu doslo, ze se chova jak sobec a omluvil se on...

Ahoj Petunko! - To co popisuješ mi až podezřele moc připomíná dobu, kdy jsme spolu byli už přes 10 let (ovšem jako manželé, ty píšeš o příteli, což může být označení pro dosti různé vztahy) a začalo to mezi náma hodně skřípat... Přesněji, můj miláček začal být permanentně nespokojený, nabručený...
A já hledal chybu na své straně ?! a taky se furt omlouval....
Pchááá !!! - Jak bláhové počínání !!!!!!!!!!!

Můžu ti jen popsat, jak to tenkrát dopadlo u nás:
Nic se nezlepšilo. Jen se všechny viny přesunuly na moji hlavu. - Následoval rozvod.

Dnes už k tomu mohu jen dodat pár slov, která se mi líbí v jedné slovenské písničce:
Krásne je milovať, ale krajšie je byť milovaný!
:supr: :jojo:

Petunka napsal(a):

.. ja nevim, za co bych se mela omlouvat, byli jsme domluveni, ze pujdeme nakoupit, nemame auto, prece nebudu sama tahat tezkej nakup.....ja chci, aby mu doslo, ze se chova jak sobec a omluvil se on...

"Zuzanko, já nechci, abyste zešedivěla beze mne! - Dovolte, aby Vaše starosti, byly i mými starostmi!"
(Oldřich Nový k Nataše Golové coby nápadník ve filmu Hotel Modrá hvězda).

:vissla:

Co nám mnohým chybí do života, je schopnost nevázat se hned na prvního člověka, kterého nám osud připlete do cesty.
Není to snadné, ale rozhodně stojí za to dát si tu práci  a hledat raději déle člověka, který lépe vyhovuje našim představám.
Člověka, se kterým je nám lépe, s kterým je nám opravdu dobře, skvěle... pohodově....
Není třeba snít o románovém hrdinovi, ale zase na druhé straně nemá smysl slevit na příliš nízkou laťku.
A hlavně, partnera si vybíráme v reálném čase, teď, ale on se může třeba i za 10 roků začít měnit.
Bohužel to obvykle bývá k horšímu. Zvláště když se zblázní do někoho třetího, že?!
To se pak s výčitkami roztrhne pytel...

A teď si polož otázku: Kdy bolí rozchod více? - Zkraje vztahu, anebo po letech společného soužití?
Hmmm.... ?
Anebo jinak: Když ti nepomáhá s běžnými starostmi nyní, jaká je šance, že ti bude pomáhat po letech?
No ale některých chuderkám není zatěžko se sedřít pro domácnost...

P.S.:
Stejně tak existují i přičinliví manželé (=muži), kteří by své milované snesli modré s nebe, ale stejně se jí nikdy nezavděčí...

Ono se říkává: Každý svého štěstí strůjcem..... a to platí!
Laťky si stavíme sami. Sobě - i našim protějškům.
A různí lidé mohou výšku těch latěk vidět velmi různě (to byste se divili !!!)

Petunka napsal(a):

zni to pekne, ale ja jsem nastvana.. ja nevim, za co bych se mela omlouvat, byli jsme domluveni, ze pujdeme nakoupit, nemame auto, prece nebudu sama tahat tezkej nakup... navic pracujeme spolu, delame skoro stejnou praci, unaveny jsme oba....ja bych rada mela vanocni pohodu, ale ja fakt nevim, za co bych se mela omluvit. On vzdycky vsechno svadi na me, vzdycky se jamusim omlouvat i za to, co jsem v podstate ani nezpusobila....ja chci, aby mu doslo, ze se chova jak sobec a omluvil se on...

Máš pravdu. Nemáš proč se mu omlouvat. To by ses příště mohla omlouvat za to, že jsi vydýchala vzduch Ale nepočítej s tím, že sobci něco dojde. Nemůžeš dělat nic, jen popřemýšlet, jestli s ním chceš příště Vánoce trávit. Je zbytečné, nechat si je kazit slonem v porcelánu.

Jinak, on může vánoční věci nenávidět z nějakého důvodu z minulosti. Třeba i podvědomě, aniž by si uvědomoval souvislosti. To ale neznamená, že se musí chovat jako hovado.
Můj muž je taky neměl rád, protože jedny kdysi strávil z rodinných důvodů v děcáku - dnes už je zase slaví rád, protože nás miluje a rád vidí, když jsme šťastní my - jestli někde v tomhle nebude zakopaný psík - láska je mimo jiné i to OBČAS překousnout něco, co nemusím, jen proto, že druhý to miluje a rád ho vidím šťastného

Petunko, podle toho co popisuješ by pro mne - po mých zkušenostech - tyto Vánoce byly těmi posledními, které bych s tímto přítelem trávila. Jeho chování mi totiž navlas připomíná chování mého manžela: nic neřešit, s ničím se nezatěžovat, všechno přehodit na partnerku a ještě ji sepsout, co všechno dělá špatně :usch: Nakonec to u nás vypadalo tak, že já jsem poskytovala a zařizovala veškerý full-service co se týkal provozu domácnosti, aby si chudák pracovně vytížený muž nemusel s ničím lámat hlavu a věnoval se naplno činnostem, které s manželstvím a blahem rodiny pranic nesouvisely :dumbom: Jeden ustavičně šlapal do pedálů a ten druhý se jen vezl.
Strašně nerada to říkám, ale ten člověk se kterým žiješ nemá absolutní předpoklady pro život v páru. Pro normálního partnera je snad samozřejmostí, že jídlo na svátky se samo nenakope, ale musí se pro něj dojít a donést ho domů. Že byly obchoďáky přeplněné??? Božíčku, kdo by to byl před Vánoci čekal, že?? Ježišmarjá, já zjistit, že mého přítele OBTĚŽUJE taková triviální věc, jako zajištění základních potravin před svátky a navíc se v obchodech vzteká jak nevychovanej spratek, ani minutu už bych dál nepřemýšlela o tom, jak miláčkovi napříště vyhovět. Začala bych totiž místo toho uvažovat o tom, jak se takového dárečka bleskurychle zbavit :jojo: Mužskýho, který není ochoten být nápomocen, uráží se, nemluví a dělá dusno si přece nezasloužíš. Takový vztah je bohužel o ničem.

Láska však není, překusovat nevychovanosti svého neobdivovatele.
Láska ale ani není, nevychovanosti přehlížet.
To je totiž sebemrskačství.
Je to znakem ztráty sebeúcty.
Kvůli slepé lásce k nějakému idolu bychom neměli zapírat sebe a své oprávněné potřeby.
:rock:

Petunko, ještě jedna věc, kterou budeš strašně nerada chtít slyšet.
Proč se tak chová?
Nu - protože si to od něj necháváš líbit ... :)

Petunka napsal(a):

To nema cenu neco mu vracet nebo se snazit o to, aby si uvedomil moji situaci, to je k nicemu, to mam taky vyzkousene... on prost vidi jen to, ze jsem byla cely den presla z toho, ze si nedame darky a pak ze jsem  ho nutila jit nakoupit a nakonec jsem si dovolila ho tam nechat a odejit.... jsem ta spatna proste, nic jinyho nevidi nez to, ze jsem se k nemu chovala zle, protoze on chudak musel na nakup atd atd.....

maricka napsal(a):

Tak jednou se na všechno vykašli a až se zeptá, kde je to a to, řekni, žes neměla čas a náladu a bla bla... Možná si něco uvědomí. Nebo má prostě divné "období" a má chuť vše vyhrocovat...jako ženy;)

Ahoj Petunko, s typem tohoto chlapa nic neudelas. On si to neuvedomi ze neco pokazil, ze mas pravo byt nastvana. On se bude jeste citit ukrivdeny,ze jsi si dovolila se nastvat na neho za neco co od neho nebylo fer a hezke. Vim to z vlastni zkusenosti, mam jeden takovy exemplar doma :dumbom:

V takové situaci nemá cenu nic řešit, nechala bych ho vydusit a v žádném případě se neomlouvala, nezdá se mi, že by bylo za co.

Dekuju Vam vsem za nazory...  potiz je totiz v tom, ze ja to vim, ze je to sobec, naucila jsem se ve spouste veci mu ustupovat, protoze jinak se hadame... ja vim, ze to delam blbe, jen si to nechci priznat... ja ho i pres to, jaky je, miluju.. a neni uplne zlej, je nam spolu dobre, akorat obcas vzvstane situace, kdy mam chut se s nim okamzite rozejit, protoze jsem nastvana a absolutne nechapu jeho chovani.... ja nevim co mam delat, chtela bych ho zmenit, aby nebyl tolik sobec... ale jak..

buď sobec taky - nauč se to od něj .... buď se tím pádem on pohne - nebo se rozejdete ... ale pokud chceš změnit jeho - musíš začít u sebe ....

Ještě něco - my si dárky nedáváme - máme na to stejný názor oba ... takže jsme se tak domluvili  - děláme si hezký Štědrý večer - se vším všudy ... a jako dárek si dáváme dobrou náladu a lásku (pokud se tomu tak dá říkat), vy dva máte prostě jen odlišné představy o tom jak trávit svátky ... pokud on to má - jak to má ... je to jeho. Není to ani dobré - ani špatné.

Ale jo, o ty darky tolik nejde... Taky si rikam, ze se budu chovat jako on a budu doufat, ze mu to treba dojde, jenze ja to dlouho nevydrzim, jsem takovej ten hodnej blbec. Mam ho rada a nedokazu a ani nechci se k nemu chovat nejak zle nebo sobecky...

Petunka:
Proč se tak chová?  Protože mu to dovolíš!
To je  základní chyba zamilovaných "holek". Snaží se svému miláčkovi dělat všechno, co mu na očích vidí, domácí pohodlíčko, dobré papáníčko, hlavně aby se páníček měl jako v bavlnce. On si časem zvykne a tuto péči považuje za standard, ne-li za povinnost partnerky. Nejen,  že  postupně  veškerou  domácí práci a zařizování  přesune na partnerku, ale ani si její péče a práce neváží, natož aby to uměl ocenit. Jo, zamilované holky kmitají, páníčka si rozmazlí a pak se diví,  že se pán  pomalu hroutí, když od něho vyžadují  pomoc.

Dobře si přečti, co píše Kiara ! Jestli nějaké signály takového chování ve vašem vztahu jsou, věř tomu, že jakákoliv změna se mu nebude   líbit.

Já, na moji povahu, bych se ho zeptala, jestli půjde nakoupit. Kdyby nechtěl, jen bych mu oznámila že já si jdu nakoupit. ( Šla bych sama a nakoupila jen pro sebe) .Udělala bych si večeři také jen pro sebe a kdyby se podivoval, tak bych mu řekla, že mi zapoměl říct, že jsem jeho služka a doufala bych, že mu to dojde.  To není o tom, že bych  byla zlá nebo sobecká, jen bych mu nastavila zrcadlo. Kdyby se nezměnil a aktivně se nezapojil do péče o domácnost vždy, když je to potřeba (ne když se mu náhodou chce),  zvážila bych svoji budoucnost s ním.

Petunka napsal(a):

Ale jo, o ty darky tolik nejde... Taky si rikam, ze se budu chovat jako on a budu doufat, ze mu to treba dojde, jenze ja to dlouho nevydrzim, jsem takovej ten hodnej blbec. Mam ho rada a nedokazu a ani nechci se k nemu chovat nejak zle nebo sobecky...

Zkus si sehnat knížku - Proč muži milují potvory :)

Víte, ono je těžké řešit "rozchody", když je den před Vánoci... navíc daleko od domova, v cízí zemi, v cizím prostředí.

Klarko, ono nemusí nutně jít o rozchod, někdy opravdu stačí nastavit zrcadlo. Jde jen o to, aby si "pán" jasně uvědomil, že má doma rovnocennou partnerku, nikoliv služku, která má povinnost se o něho starat.  Pravda, někomu  takový stav věcí , jak píše Petuna,vyhovuje, někomu ne. Petuna si uvědomila, že takto  se jí to nelíbí a určitě má možnost pokusit se to změnit. Někdy se  zadaří, někdy holt ne.  V každém případě  už je na Petuně, jestli nadále v takovém  vztahu vytrvá, nebo miláčka vrátí mamince.

Petunka napsal(a):

Ale jo, o ty darky tolik nejde... Taky si rikam, ze se budu chovat jako on a budu doufat, ze mu to treba dojde, jenze ja to dlouho nevydrzim, jsem takovej ten hodnej blbec. Mam ho rada a nedokazu a ani nechci se k nemu chovat nejak zle nebo sobecky...

Ale jde, Petunko. Jde o ty dárky. Totiž nemyslím o ty věci, ale o to, že si nedokážete vykomunikovat, jak chcete trávit vánoce a že nezvládnete navzájem si vysvětlit a pochopit, co je pro druhýho důležitý.... Mně by bylo líto, kdyby mi muž nedal aspoň malý dáreček (třeba i jen "blbou" Jesenku, což je to sladký mlíko v tubě asi za 10 Kč a já ho mám fakt ráda)...a já bych mu taky nevydržela nic nedat...třeba na oplátku sojový suk :)

Otázka nezní, proč se on tak chová. Otázka zní - proč se tak chováš ty? Když bys mu nic nedala, jak by ses cítila a proč by ses tak cítila? Atd. atd.