Svého partnera mám ráda, jenže jako introvert mám nároky na soukromí a těžce nesu, že žádné nemám. Bydlíme spolu teprve půl roku. Potřebovala bych doma alespoň chviličku ticha. "
Partner je stále doma, ráno chodí do práce později než já a dříve se i vrací. Služebky nemá, pracovní večeře nemá, s přáteli se nestýká. Takto je to od pondělí do neděle....
Děti nemáme. Hledám někoho, kdo je na tom podobně :rock:, nestojím o komentáře typu: "Buď ráda že ho máš doma, můj chodí po hospodách."
:-) 
Žádný extrém není ideální....

Na to snad stačí dvě místnosti a trochu pochopení, ne?

helena napsal(a):

Na to snad stačí dvě místnosti a trochu pochopení, ne?

Mně ne-e ;)  Miluju pocit, že se můžu celej víkend válet a číst si, pouštět si nahlas muziku, kterou manžel nesnáší, atd. atd.  Teoreticky to všechno pomocí sluchátek apod. můžu dělat i v jeho přítomnosti, ale já mám fakt ráda ty dny, kdy jsem s dětma sama, je to trošku jiná atmosféra. Jasně že jen do nějaký hranice... ale taky pamatuju dobu, kdy se manžel z domova nehnul, a taky mi to trochu vadilo. :kapitulation:

Jo, já taky byla ráda, když všichni najednou (výjimečně) vypadli. jenže někdo je holt domácníček, no. Ale zas jenom dva lidi v bytě - tam je to jednodušší.
Malaiko - co ho posílat na dlouhé nákupy přes celé město?

holky dík :)
zkoušela jsem všechno možné - na nákupy jezdíme spolu, maximálně jede sám do OBI atd a to je zpět za 20 min.

Máme obývák, ložnici a kuchyň, ale to nestačí, stále hraje PC hry, u kterých křičí a volá,  mlácení myši o podložku je slyšet i do ložnice...
Mně už z toho všeho hrabe.
Hudbu, kterou nesnáším (hard rock) si už tedy snaží pouštět, když tam nejsem, ale byly u toho obličeje......

Já to přiznám, já mám i takový trapný problém /po 7 letech vztahu/, že potřebuji soukromí i na toaletu :rodna:

Rozumím a chápu.
Mám naštěstí i soukromí a tento problém nemám.
Kup mu Vánoce třeba permanentku na spining, to by asi neocenil ? co?
Jaké má koníčky? Můj chlap vyráží do "tipáče" sázet, na fotbal, i aktivně na hřiště, po tenise taky zajde na "jedno". To by mu nevyhovovalo? Bo hokej?
Ráda taky chlapa vyhazuju , když si chci uklidit a tím pádem mi tam překáží. Vyženu ho alespoň na 2 hodky. To pochopí, a ani mu to nijak nevadí....

Malaiko, já potřebuju soukromí na WC i po 19 letech manželství. Zamknu se a ještě nikdo nesmí být v chodbě a když k nám přijede nějaká návštěva, tak to je ještě větší problém. Tedy pro mě. Taky jsem ráda sama doma, e to taková ta příjemná samota, kdy člověk ví, že není sám a přitom má prostor pro sebe a třeba se i na návrat partnera potom těší. Ten můj chodí každý večer na dvě piva na hodinku do hospody, takže pokud mám hotovo, tak je to čas jen pro mě, kdy jsem na PC, učím se, čtu nebo telefonuju, ale jelikož mám ještě poměrně malé děti, tak je to stejně pořád něco a ten klid je jen takový relativní.

helena napsal(a):

Na to snad stačí dvě místnosti a trochu pochopení, ne?

:vissla: Vidíš Malaiko,že ses nezeptala dřív,jak jednoduché.

Malaiko - mám kamarádku, která tohle má s manželem - jsou spolu cca 8 let. On nikam nechodí, nejezdí, z práce rovnou domu a "vyžaduje" stálou přítomnost své manželky.

Dnes docházejí oba do manželské poradny a k psychologovi, aby rozebral jejich problém. Mají se moc rádi, ale každý je jiný - jeden extrovert co potřebuje volnost, vzduch a létat, druhý introvert, který je nejšťastnější doma.

Nedávno byl ON v nemocnici a ONA mi celá šťastná říkala - to jsou po porodnici první dny a večery, kdy ho nemám za zadkem.

Cvičí doma, maximálně jde na sporty ven v létě....
Koníčky má právě jen to PC..... já to tak nějak samozřejmě tušila i před nastěhováním, žila jsem u něj víkendy, ale je to ještě o něco horší, než jsem myslela....
Na pivo zásadně nechodí, nesnáší společnost...

Wiki napsal(a):

Rozumím a chápu.
Mám naštěstí i soukromí a tento problém nemám.
Kup mu Vánoce třeba permanentku na spining, to by asi neocenil ? co?
Jaké má koníčky? Můj chlap vyráží do "tipáče" sázet, na fotbal, i aktivně na hřiště, po tenise taky zajde na "jedno". To by mu nevyhovovalo? Bo hokej?
Ráda taky chlapa vyhazuju , když si chci uklidit a tím pádem mi tam překáží. Vyženu ho alespoň na 2 hodky. To pochopí, a ani mu to nijak nevadí....

Kuty, na co  jsem se jako měla zeptat?

Kuty napsal(a):

helena napsal(a):

Na to snad stačí dvě místnosti a trochu pochopení, ne?

:vissla: Vidíš Malaiko,že ses nezeptala dřív,jak jednoduché.

Petro, je to šílený, ale kamarádku chápu..... je to hnusné, ale nedávno jsem si říkala, že klid si užiju snad jen, pokud bude snad on nebo já nemocná ....
Já jako introvert taky nemusím pořád někde juchat, ale nějaký společenský kontakt mám ráda....
On by nejraději doma zůstal celý život, zcela vážně, ještě  navíc nesnáší JAKEKOLIV cestování :/  Bylo kolem toho hodne slz, uz jsem vzdala...

Holky, díky, za komentáře, čekala jsem ošklivé....

Malaika napsal(a):

Kuty, na co  jsem se jako měla zeptat?

Kuty napsal(a):

helena napsal(a):

Na to snad stačí dvě místnosti a trochu pochopení, ne?

:vissla: Vidíš Malaiko,že ses nezeptala dřív,jak jednoduché.

Ale na nic,jen se zeptám já,jak ti pomohla Helenina odpověď,to jsem myslela.

já to tak nějak samozřejmě tušila i před nastěhováním, žila jsem u něj víkendy, ale je to ještě o něco horší, než jsem myslela....
Nojo - to se "krotil", protože se věnoval i tobě. Teď tě má "po ruce" kdy si vzpomene, tak co by se omezoval. Hele - prakticky - nešly by aspoň zařídit nějaké akustické obklady v bytě?

Iveta X napsal(a):

Malaiko, já potřebuju soukromí na WC i po 19 letech manželství. Zamknu se a ještě nikdo nesmí být v chodbě a když k nám přijede nějaká návštěva, tak to je ještě větší problém. Tedy pro mě. Taky jsem ráda sama doma, e to taková ta příjemná samota, kdy člověk ví, že není sám a přitom má prostor pro sebe a třeba se i na návrat partnera potom těší.

jo tak to jsme na tom stejně.....:lol:

Jsem stejná. taky potřebuji svůj prostor a dost tvrdě jsem si ho vždy hájila, pokud jsem s někým sdílela bydlení. Nejde jen o partnera. Ale i po podnájmech s kámoškami atd.
Chce to klidný rozhovor, jinak se zjevíš.
Mě vytáčelo i to, když jsem třeba v pátek šla konečně dříve z práce a on mi jen zavolal "kdy příjdeš domů"? Někdy jsem nezvedla ani mobil, abych měla klid. A to byl chlap, který byl často pryč.
Já asi nebudu s nikým schopna dlouho žít :lol:

no on se právě chová jako by mě měl jistou...to spíš já mám takové únikové tendence....
začal se škrábat v rozkroku!! (vždy jsem litovala holky co o tom na diskuzích psaly.... :-(
Obklady no.. všechny úpravy v bytě nám vycucly dost peněz.....

helena napsal(a):

já to tak nějak samozřejmě tušila i před nastěhováním, žila jsem u něj víkendy, ale je to ještě o něco horší, než jsem myslela....
Nojo - to se "krotil", protože se věnoval i tobě. Teď tě má "po ruce" kdy si vzpomene, tak co by se omezoval. Hele - prakticky - nešly by aspoň zařídit nějaké akustické obklady v bytě?

Malaika napsal(a):

Svého partnera mám ráda, jenže jako introvert mám nároky na soukromí a těžce nesu, že žádné nemám. Bydlíme spolu teprve půl roku. Potřebovala bych doma alespoň chviličku ticha. "
Partner je stále doma, ráno chodí do práce později než já a dříve se i vrací. Služebky nemá, pracovní večeře nemá, s přáteli se nestýká. Takto je to od pondělí do neděle....
Děti nemáme. Hledám někoho, kdo je na tom podobně :rock:, nestojím o komentáře typu: "Buď ráda že ho máš doma, můj chodí po hospodách."
:-) 
Žádný extrém není ideální....

Když manžel nikam nejde ..chodím klidně já :lol:
jo a to se vídáme i v práci ..využívám,když mám třeba volno,pak mám celý den jen pro sebe!!!
takže je mě pak vcelku jedno ,když manžel nikam nejde...

Klubko a ty již tedy toho muže nemáš...že se tak blbě ptám? :)

Kuty napsal(a):

Malaika napsal(a):

Kuty, na co  jsem se jako měla zeptat?

Kuty napsal(a):

:vissla: Vidíš Malaiko,že ses nezeptala dřív,jak jednoduché.

Ale na nic,jen se zeptám já,jak ti pomohla Helenina odpověď,to jsem myslela.

Kuty, a jak jí asi pomohlo to tvoje šťourání se v tom, co kdo poradil? Helena mluvila na rozdíl od tebe k věci.

to spíš já mám takové únikové tendence....
Ani se ti nedivím. Ale přiznej, že jsi těmi víkendy varována byla
začal se škrábat v rozkroku!!
Pak začne prdět v obýváku, nezavírat dveře na WC, odkládat špinavé prádlo po bytě... možná ještě před svatbou S jeho vztahem k okolí ovšem nehrozí, že by tě shazoval před návštěvama

Já mám ráda volnost a můj muž taky. Máme se rádi, jsme spolu 9 let, neumím se představit, že by mě stál pořád za zadkem, to bych ho tam asi nako...
Malaiko, co tak manžovi tvrdě říct, že chceš být taky někdy sama.

Ne nevadí, já mu to zakázala někam chodit :)

Malaika napsal(a):

Klubko a ty již tedy toho muže nemáš...že se tak blbě ptám? :)

Ne já žiju sama. A vdaná jsem nikdy nebyla:)

byla varovana....ale uz to byl rozjety vlak, na spolecnem byte jsme tvrde makali roky..bylo to slozity...

no tak ja vim, jsem pripravena, ze jsou chlapi trochu prasatka, zatim neprdi, ale posledni roky se zacal nezavirat na wc a nemuzu si pomoc, me to hlasity moceni vadi.... :)

helena napsal(a):

to spíš já mám takové únikové tendence....
Ani se ti nedivím. Ale přiznej, že jsi těmi víkendy varována byla http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png
začal se škrábat v rozkroku!!
Pak začne prdět v obýváku, nezavírat dveře na WC, odkládat špinavé prádlo po bytě... možná ještě před svatbou http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png S jeho vztahem k okolí ovšem nehrozí, že by tě shazoval před návštěvama http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png

on to nechápe....jednou za měsíc jedu zpátky k našim na noc, máme je sama a chybím jí, byly jsme spolu až doteď (je mi přes 30...)

dinosaurus napsal(a):

Já mám ráda volnost a můj muž taky. Máme se rádi, jsme spolu 9 let, neumím se představit, že by mě stál pořád za zadkem, to bych ho tam asi nako...
Malaiko, co tak manžovi tvrdě říct, že chceš být taky někdy sama.

Želvička17 napsal(a):

Ne nevadí, já mu to zakázala někam chodit :)

želvičko chápu :) až (jestli...máme problém :-( budeme mít dítě, zakážu mu denně hodiny hrát :)

Malaika napsal(a):

Želvička17 napsal(a):

Ne nevadí, já mu to zakázala někam chodit :)

želvičko chápu :) až (jestli...máme problém :-( budeme mít dítě, zakážu mu denně hodiny hrát :)

:lol: jenom aby tě poslechl ...

Malaika napsal(a):

Želvička17 napsal(a):

Ne nevadí, já mu to zakázala někam chodit :)

želvičko chápu :) až (jestli...máme problém :-( budeme mít dítě, zakážu mu denně hodiny hrát :)

Já utahovala řetěz už od začátku :)
Ale vážně - já mám druhej extrém, co by furt někde lítal...:D:D:D

malaiko, můj BM byl to samé. Když se něco dělo, tak buď já a on, nebo se k tomu brali jeho rodiče. Co jsem se ho naprosila, ať jde ven s kamarády, nic nepomohlo. Nakonec chodil 1x týdně na chvíli hrát fotbal. Bylo to děsný. Taky potřebuju tu chvilku soukromí, když si chci pustit hudbu, nebo dát pleť masku, prostě cokoli.

Malajko, vím, že je to blbý, ale jste spolu strašně moc krátce. Asi bych se to pokusila řešit radikálně. Pokud by mi to mělo otravovat každý den. Soukromí je pro mě priorita. Možná bych i řešila bytovou otázku. Vím, že je to obrosvký krok, rozbořit to, co jste společně vybudovali...ale..

Chlapi jsou jiní, neznám chlapa, který by se doma jaksi "neuvolnil" - vůbec to nevnímají nijek skandálně. Já jsem se tomu prostě začla smát.  pokud bych měla být za tyto společenské nedostatky (doma) naštvaná, tak vztah zničím.  Upřednostnila jsem zlehčení situace. Ten nedostatek soukromí by mě trápil víc.

Wiki napsal(a):

Malajko, vím, že je to blbý, ale jste spolu strašně moc krátce. Asi bych se to pokusila řešit radikálně. Pokud by mi to mělo otravovat každý den. Soukromí je pro mě priorita. Možná bych i řešila bytovou otázku. Vím, že je to obrosvký krok, rozbořit to, co jste společně vybudovali...ale..

Chlapi jsou jiní, neznám chlapa, který by se doma jaksi "neuvolnil" - vůbec to nevnímají nijek skandálně. Já jsem se tomu prostě začla smát.  pokud bych měla být za tyto společenské nedostatky (doma) naštvaná, tak vztah zničím.  Upřednostnila jsem zlehčení situace. Ten nedostatek soukromí by mě trápil víc.

No nevím, asi to skousne jak kdo. Kdysi manžel nechal jednou nedokonale vyčištěný záchod a řekla jsem mu jasně, že se mi z takové věci dělá šoufl a že bych s  někým, kdo by to dělal opakovaně, žít určitě nechtěla. Od té doby se to nestalo. Neříkám bazírovat na věcech, ve kterých si ten člověk nepomůže - můj manžel např. nikdy nevstřebá myšlenku, že prázdné igelitové pytlíky po pečivu patří do koše :D - ale nepřipadá mi dobré jít na sílu proti svým vlastním pocitům. Mně hlasité močení s otevřenými dveřmi připadá taky :usch:, a navíc ještě křupanství nejvyššího kalibru :usch::usch::usch:

Wiki, ono je uvolňování a "uvolňování" a každému vadí něco jiného. Co je pro někoho prkotina, to jiný nezkousne. Mně třeba taky vadí, když se nezavírají dveře od WC - jenže u M doma chodili chlapi ani ne do budky, ale běžně na kanálek na dvorku, takže mu to nijak divné nepřijde. Jenže v běžném bytě je to přece jen trošku jiné.

Viděli jste někdo díl seriálu Sexu ve Městě kde jedna z protagonistek Miranda měla vztah s chlápkem,který když šel na WC, tak nezavíral dveře a když si čistila zuby a znali se asi týden, močil před ní do WC?
Tak o tom to je. Já jsem taky zvyklá na nějaké intimčo a některé věci mi vadí. A kdo mne zná, potvrdí že nejsem nějak cimprlich nebo stydlín. Ale mě třeba nenapadne chodit doma jen v kalhotkách,když příjde návštěva. Tedy i příbuzní. Jo to u "skorotchýně" bylo normální:) Tam mi chodila otvírat v podprsence a klhotkách. Já vím, že je doma, ale....

Tak mě taky vyhovuje, když manžel odjede na víkend k rodičům, je to prostě docela výhoda, navzájem si od sebe oddychnout. Sice občas trochu žbrblám, ale ve finále jsem ráda, že jel. Ven chodíme taky zvlášť, někdo ty naše děti hlídat musí, že jo :D . Ted se docela těšim na Silvestra, ten bychom snad mohli strávit společně :D , když to babička vydrží :) .

no přesně.. já si třeba potřebuju obarvit vlasy, to je mi takový blbý tam chodit s tou namatlanou hlavou...nebo prostě další ženský věci...

Barusja napsal(a):

malaiko, můj BM byl to samé. Když se něco dělo, tak buď já a on, nebo se k tomu brali jeho rodiče. Co jsem se ho naprosila, ať jde ven s kamarády, nic nepomohlo. Nakonec chodil 1x týdně na chvíli hrát fotbal. Bylo to děsný. Taky potřebuju tu chvilku soukromí, když si chci pustit hudbu, nebo dát pleť masku, prostě cokoli.

Wiki, vsak ja to beru s humorem, hodne veci uz jsem odfiltrovala.....spinavy ponozky mi zatim po byte nepohazuje, jak si na to stezuje hodne zen :)
Je fakt, ze ta adaptace je tezka, asi se to vylepsi....spis me trapi uz i ta vylozena zavilost na PC hrach..bojuje s tim roky...bylo uz to i horsi... :-(

Wiki napsal(a):

Malajko, vím, že je to blbý, ale jste spolu strašně moc krátce. Asi bych se to pokusila řešit radikálně. Pokud by mi to mělo otravovat každý den. Soukromí je pro mě priorita. Možná bych i řešila bytovou otázku. Vím, že je to obrosvký krok, rozbořit to, co jste společně vybudovali...ale..

Chlapi jsou jiní, neznám chlapa, který by se doma jaksi "neuvolnil" - vůbec to nevnímají nijek skandálně. Já jsem se tomu prostě začla smát.  pokud bych měla být za tyto společenské nedostatky (doma) naštvaná, tak vztah zničím.  Upřednostnila jsem zlehčení situace. Ten nedostatek soukromí by mě trápil víc.

Heleno, kdyby vypad ven na kanálek, tak budu radši :)
Je to trapné, ale já už musela řešit i mytí rukou po WC.... jinak domácí práce zvládá, zatím.....

helena napsal(a):

Wiki, ono je uvolňování a "uvolňování" a každému vadí něco jiného. Co je pro někoho prkotina, to jiný nezkousne. Mně třeba taky vadí, když se nezavírají dveře od WC - jenže u M doma chodili chlapi ani ne do budky, ale běžně na kanálek na dvorku, takže mu to nijak divné nepřijde. Jenže v běžném bytě je to přece jen trošku jiné.

Kubula napsal(a):

helena napsal(a):

Na to snad stačí dvě místnosti a trochu pochopení, ne?

Mně ne-e ;)  Miluju pocit, že se můžu celej víkend válet a číst si, pouštět si nahlas muziku, kterou manžel nesnáší, atd. atd.  Teoreticky to všechno pomocí sluchátek apod. můžu dělat i v jeho přítomnosti, ale já mám fakt ráda ty dny, kdy jsem s dětma sama, je to trošku jiná atmosféra. Jasně že jen do nějaký hranice... ale taky pamatuju dobu, kdy se manžel z domova nehnul, a taky mi to trochu vadilo. :kapitulation:

Taky miluju byt doma sama !!!  Nastesti muj m. je pravidelny navstevnik restaurace a deti jsou taky casto mimo .

Teď jsem si představila mojí tchýni v podprsence a kalhotkách, jak mi otvírá dveře...:D:D:D To nemá chybu :D:D:D

Taky jsem se zasmala... pravda, ja chodim v takovem delsi triku (ke kolenum), ale tim, že k nam nikdo nechodi... no kvuli tchanovcum se fakt neprevlikam :)

Želvička17 napsal(a):

Teď jsem si představila mojí tchýni v podprsence a kalhotkách, jak mi otvírá dveře...:D:D:D To nemá chybu :D:D:D

Když chodil na kanálek, tak jsem tam nemusela být, takže taky OK - mně vadí, že vylezu nic netuše do chodby, dveře rozglábený a...
A ještě víc mě se.., že kašle na oblíkání a hlavně převlíkání. Jednak to vadí mně, druhak mi pije krev, že skutečně vypadá (a občas páchne) jak bezdomovec právě z kontejneru vylezlý - ale všichni si řeknou, že "VONA se ani nepostará"... Už jsem si kdysi stěžovala, že jediné řešení je omámit chloroformem, umejt a oblíknout do čistýho a zašitýho...

Kubulo, to co píšeš, bohužel, to byl také problém....

teď již jaksi není, ale pochybuju, že se zamiloval do štětky, ale máme novou mísu/splachování, tak to tam funguje nějak líp :lol:.... (jéžíš, kdyby si to tu přečet, moc se nemaskuju co ;-)


No nevím, asi to skousne jak kdo. Kdysi manžel nechal jednou nedokonale vyčištěný záchod a řekla jsem mu jasně, že se mi z takové věci dělá šoufl a že bych s  někým, kdo by to dělal opakovaně, žít určitě nechtěla.


Já jsem ještě tak hodná, že jsem ho nechtěla ztrapňovat-vůbec nevím, jak o tom mluvit, tak jsem aspoň strašně prožívala kupování právě té nové štětky na WC, vůní atd. aby mu aspoň došlo, že je to důležité.... Ale to jsem  naivní... Ani po mnoha dalších nenápadných komentářích mu nikdy nic nedocvaklo.....

helena napsal(a):

všichni si řeknou, že "VONA se ani nepostará"... ..

Cha, tohle taky občas někdo zkoušel. Dokonce manželův nejlepší kamarád, takto velký rocker :styrka: , se podivoval,  v čem to toho Kubula nechám chodit :rolleyes:  Ujistila jsem ho, že jsem si brala svéprávného člověka a že nepředpokládám, že by byla nutná každodenní kontrola, zda má fusky a spoďáry :lol::lol::lol:  Od tý doby to nezkusil. Asi věděl proč :dumbom::dumbom::dumbom:  :supr:

Mikeš by řekl: buď ráda, že se nezamiloval do štětky ;)
A jinak teda nechápu, co je na tom divnýho mu říct, že by si po sobě mohl začít pořádně splachovat a občas použít štětku...:)

Heleno, tak to mi mluvíš z duše...nedávno jsem četla článek o tom, že vlastně muž je vizitka ženy a když je neupravený atd. ještě pomluví jí! tak na to já tedy kašlu, je dospělý, do společnosti ví, že se musí slušně oblékat (ale nadává), tak aspoň to.

když už  jsem u těch přiznáních, tak i na deodoranty jsem ho musela navyknout.... potí se více než jiný a prostě byl často cítit.... když jsme hodně pracovali na bytě, tak jsem byla zticha, chápu, že tvrdě makal a tak se zpotil, ale smrad zamořil celý být :rolleyes:

také jsem šílela, když si někdy po mých výtkách akorát vyměnil triko! Nedochází mu, když to řeknu natvrdo, že je cítit ten pot v podpaží, stačilo by se ošplíchnout .... nebo použít antiperspirant, ale tvrdí, že mu nezabírá :)



bohužel, to vše se odrazilo i v mé touze po něm.... mě vše toto silně odpuzuje....

helena napsal(a):

Když chodil na kanálek, tak jsem tam nemusela být, takže taky OK - mně vadí, že vylezu nic netuše do chodby, dveře rozglábený a...
A ještě víc mě se.., že kašle na oblíkání a hlavně převlíkání. Jednak to vadí mně, druhak mi pije krev, že skutečně vypadá (a občas páchne) jak bezdomovec právě z kontejneru vylezlý - ale všichni si řeknou, že "VONA se ani nepostará"... Už jsem si kdysi stěžovala, že jediné řešení je omámit chloroformem, umejt a oblíknout do čistýho a zašitýho...

Kubula napsal(a):

helena napsal(a):

všichni si řeknou, že "VONA se ani nepostará"... ..

Cha, tohle taky občas někdo zkoušel. Dokonce manželův nejlepší kamarád, takto velký rocker :styrka: , se podivoval,  v čem to toho Kubula nechám chodit :rolleyes:  Ujistila jsem ho, že jsem si brala svéprávného člověka a že nepředpokládám, že by byla nutná každodenní kontrola, zda má fusky a spoďáry :lol::lol::lol:  Od tý doby to nezkusil. Asi věděl proč :dumbom::dumbom::dumbom:  :supr:

:)naprosto souhlasim. existuji jeste lidi , kteri si mysli , ze zena je zodpovedna za to jak vypada jeji muz.

Jen takový otázka. A když jste se seznámili, tak byl voňavý? Já bych totiž už z principu nemohla být s chlapem,který mí páchne. Nemyslím, který se nepoužívá deodorant. Ale ten chlap vám přeci musí vonět.
Asi jsem chodila se samými voňavými:)

Malaika napsal(a):

Heleno, tak to mi mluvíš z duše...nedávno jsem četla článek o tom, že vlastně muž je vizitka ženy a když je neupravený atd. ještě pomluví jí! tak na to já tedy kašlu, je dospělý, do společnosti ví, že se musí slušně oblékat (ale nadává), tak aspoň to.

když už  jsem u těch přiznáních, tak i na deodoranty jsem ho musela navyknout.... potí se více než jiný a prostě byl často cítit.... když jsme hodně pracovali na bytě, tak jsem byla zticha, chápu, že tvrdě makal a tak se zpotil, ale smrad zamořil celý být :rolleyes:

také jsem šílela, když si někdy po mých výtkách akorát vyměnil triko! Nedochází mu, když to řeknu natvrdo, že je cítit ten pot v podpaží, stačilo by se ošplíchnout .... nebo použít antiperspirant, ale tvrdí, že mu nezabírá :)



bohužel, to vše se odrazilo i v mé touze po něm.... mě vše toto silně odpuzuje....

tak to verim, na mne to take tak pusobi . V tom podpazi by se mel hlavne oholit, protoze smrdi hlavne ty propocene chlupy.

helena napsal(a):

Když chodil na kanálek, tak jsem tam nemusela být, takže taky OK - mně vadí, že vylezu nic netuše do chodby, dveře rozglábený a...
A ještě víc mě se.., že kašle na oblíkání a hlavně převlíkání. Jednak to vadí mně, druhak mi pije krev, že skutečně vypadá (a občas páchne) jak bezdomovec právě z kontejneru vylezlý - ale všichni si řeknou, že "VONA se ani nepostará"... Už jsem si kdysi stěžovala, že jediné řešení je omámit chloroformem, umejt a oblíknout do čistýho a zašitýho...

Klubko napsal(a):

Jen takový otázka. A když jste se seznámili, tak byl voňavý? Já bych totiž už z principu nemohla být s chlapem,který mí páchne. Nemyslím, který se nepoužívá deodorant. Ale ten chlap vám přeci musí vonět.
Asi jsem chodila se samými voňavými:)

Pivar nebude vonet, ani kdyby se na hlavu stavel:)

Já bych mu to teda řekla natvrdo, fakt. Přece nebudeš celý život trpět? A co až budou děti, to bude stejný? Manža má hodně koníčků a hodně práce, takže se jsme spolu málo. Ale zas jsem na dost věcí sama, třeba i na opravu brzdy od kola. Mě to vyhovuje. Když jsem měly mikrovlnku rok, tak se mě manža zeptal, a jak se to vlastně spouští. Tenkrát jsem si uvědomila, jak to funguje u nás.

Moje vizitka by mohl být v tom případě, že bych byla v domácnosti a měla houby co na práci... pak bych možná i stála v pozoru v předsíni a kontrolovala, zda pán domu odchází v pořádku... ale tohle jsem brzo přestala dělat i dětem - zajímavý je, že ty šly z domova převážně tiptop
Malaiko, nenápadný komentáře jsou na exkrement. Musíš natvrdo. Bohužel někdy ani to nezabere - a nemytej, neholenej chlap v mojí posteli nemá co dělat - blbý je, když to nejenže nepochopí (spíš nechce), ale ještě má trapný hlášky typu, že "každej správnej chlap má nohy trochu do O a trochu smrdí"...

no jo už mi došlo, jak to znělo, s tou štětkou :)
no mě to bylo blbý.... říkat dospělýmu člověku, aby po sobě myl záchod....v mé rodině byla takováto základní "hygiena" automatické od dětství...

Želvička17 napsal(a):

Mikeš by řekl: buď ráda, že se nezamiloval do štětky ;)
A jinak teda nechápu, co je na tom divnýho mu říct, že by si po sobě mohl začít pořádně splachovat a občas použít štětku...:)

A když jste se seznámili, tak byl voňavý?
Tovíšžejo... jinak bych s ním přece nebyla...

no však já už také silně pochybuju o vztahu... ale to už je zas jiný příběh..

Klubko napsal(a):

Jen takový otázka. A když jste se seznámili, tak byl voňavý? Já bych totiž už z principu nemohla být s chlapem,který mí páchne. Nemyslím, který se nepoužívá deodorant. Ale ten chlap vám přeci musí vonět.
Asi jsem chodila se samými voňavými:)

Já to vidím totiž i na tatínkovi. TAm občas vzhledem k jeho suché kůži ho musíme ve spotřebě mycího gelu až krotit. No prostě voní i po 25ti letech manželství i když do postavy a vzezření modela má ještě velký kus:)

i když do postavy a vzezření modela má ještě velký kus
Kdoví, kde mohl být, kdybyste ho furt nekrotily

No asi tam budou problémy i jinde, jinak přece není tak těžké si říct o svoje soukromí...
Ale každý to má asi jinak... my si doma děláme spíš ze sebe srandičky, takže můžu říct vysmahni, neoxiduj pořád tady a on pochopí... a minimálně zmizí v jiném pokoji :)

helena napsal(a):

A když jste se seznámili, tak byl voňavý?
Tovíšžejo... jinak bych s ním přece nebyla...

jasně, ale na rande chodí každej voňavej .. :-)

no já to taky ženu přes humor, jenže on prostě kam jít nemá... :-) nechci, aby šel někam, kam nechce, jen proto abych měla klid, to prostě nejde..

Želvička17 napsal(a):

No asi tam budou problémy i jinde, jinak přece není tak těžké si říct o svoje soukromí...
Ale každý to má asi jinak... my si doma děláme spíš ze sebe srandičky, takže můžu říct vysmahni, neoxiduj pořád tady a on pochopí... a minimálně zmizí v jiném pokoji :)

Já jsem doma pár věcí zavedla.

Zrovna tak, vadilo nezavírání dveří u WC. Požádala jsem o zavírání, nebylo -li tak jsem "zabouchla" osobně. Dnes už zavírá.

Když jsem chtěla já mít soukromí na WC, tak jsem prosila všechny o zavírání dveří mezi chodbou a předsíní a taktéž mezi chodbou a OP. Tak dlouho jsem je sama chodila zavírat a upozorňovala jsem (zdvořile i nezdvořile), až jsem se dopracovala k výsledku.Když dnes chlap jen prochází po chodbě kolem WC (což si málokdy troufne - jen když musí) a vidí, že tam svítí kontrolka (jako že tam někdo je), tak už křičí, ano, ano, já zavřu , hnééd. Neboj. Aniž bych cokoliv řekla. Už má chudák podmíněnej reflex.  A legrační je, když ješte napomíná děti: "zavírejte ty dveře na chodbu!!" Ty ostatní věci - krkání a spol. jsem nedokázala "zajistit" a tak se zasměju. Ale docela to považuju za úspěch.

Malaika napsal(a):

no já to taky ženu přes humor, jenže on prostě kam jít nemá... :-) nechci, aby šel někam, kam nechce, jen proto abych měla klid, to prostě nejde..

Želvička17 napsal(a):

No asi tam budou problémy i jinde, jinak přece není tak těžké si říct o svoje soukromí...
Ale každý to má asi jinak... my si doma děláme spíš ze sebe srandičky, takže můžu říct vysmahni, neoxiduj pořád tady a on pochopí... a minimálně zmizí v jiném pokoji :)

Prosímtě a jakže to má s tou svojí prací? on dělá od do? Pořád stejně?

svou praci tez nenavidi... ofiko 8-16:30, ale maji to ustalene, ze delaji od pul desate a utika hned jak ma padla..malokdy zustane do peti....
fakt extrem.....
jeho praci tu zminovat nemuzu....platove hodnoceni samozrejme tomuhle "pracovani" odpovida...

Malaika napsal(a):

svou praci tez nenavidi... ofiko 8-16:30, ale maji to ustalene, ze delaji od pul desate a utika hned jak ma padla..malokdy zustane do peti....
fakt extrem.....
jeho praci tu zminovat nemuzu....platove hodnoceni samozrejme tomuhle "pracovani" odpovida...

já ti nevím, ale podle toho co tu čtu - co takhle ho nakopat do zadní části těla a máš soukromí hned a v pohodě...

Malaiko - a co kdybyste bydleli v garsonce? Buď ráda, že máte 2+1, jak jsem pochopila :-)
Já jsem s přítelem bydlela v garsonce přes 2 roky, sice nehraje PC hry, ale je programátor, tudíž z práce k počítači, od počítače do postele (později než já), ráno k počítači a od počítače do práce (taktéž k počítači).
Zezačátku jsem to strašně řešila, ale musela jsem se s tím srovnat - jinak bysme spolu nemohli být.
Teď krátce bydlíme v 3+kk - přítel je u počítače - resp. u počítačů pořád (v obýváku+kk), ale já si můžu zalízt do ložnice nebo malýho pokojíku. Dokonce jsme zašli už tak daleko, že jsme si jednou psali přes zeď!!! přes ICQ :-)

No a co se týká toho zakazování her - to nefunguje. Na to musí přijít sám, že nechce hrát. Jinak když se bude mít rozhodovat mezi Tebou a hrami - tak vyhrají hry. (Jeden z mých býv. vztahů právě na tohle dojel. 1/2 roku nehrál (hry), a když odjela na týdenní dovolenou, uvědomil si, že takhle ne, a byl konec).

Já myslela, že mají garsonku - tak to je dobrý - my máme taky 2+1 a není problém...

Želvička17 napsal(a):

Já myslela, že mají garsonku - tak to je dobrý - my máme taky 2+1 a není problém...

Já jsem četla, že mají obývák, ložnici a kuchyni.

Martinka1 napsal(a):

Želvička17 napsal(a):

Já myslela, že mají garsonku - tak to je dobrý - my máme taky 2+1 a není problém...

Já jsem četla, že mají obývák, ložnici a kuchyni.

no tak to my máme ještě balkón pravda :D:D:D

Želvička17 napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

Želvička17 napsal(a):

Já myslela, že mají garsonku - tak to je dobrý - my máme taky 2+1 a není problém...

Já jsem četla, že mají obývák, ložnici a kuchyni.

no tak to my máme ještě balkón pravda :D:D:D

Jo my taky, i v garsonce jsme měli, ale tam se v zimě neschováš :gloria:

Martinka1 napsal(a):

Želvička17 napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

Já jsem četla, že mají obývák, ložnici a kuchyni.

no tak to my máme ještě balkón pravda :D:D:D

Jo my taky, i v garsonce jsme měli, ale tam se v zimě neschováš :gloria:

Máme zasklenej...:storstark:
Ne vážně, já když chci klid, tak si zalezu do ložnice...nebo si něco kuchtím v kuchyni... anebo jsme oba v obýváku a stejně si každej děláme svoje...a povídáme si... a pak zase třeba ne...

Já bych to spíš viděla tak, že Malaika má problém... ne s bytem (bydlením), to je jenom "vnější" ukazatel... ale se vztahem jako takovým. Má "ponorku" - taky jsem to kdysi s jedním přítelem zažila... naštěstí jsme spolu nebydleli... ale chtěl mě vidět každý den a udělal mi scénu, když jsem chtěla jet k našim na víkend - sama!!! Že jsem ho nechtěla vzít s sebou.

Malaiko - a co si od sebe plánovitě odpočnout? Pokud nechce nikam jet on, jeď Ty.
Na dovolenou, na chatu, k rodičům - ale každý zvlášť!!!
A pokud přítel nikam v týdnu nechodí - to vypadá, že Ty taky ne?
Pokud není ochoten jít on, jdi Ty!!!

Když budete oba sedět doma, tak se nic nezmění.
A zdá se, že příteli to vyhovuje.
Takže Ty jsi ta, která s tím bude muset něco udělat.
A pokud on není ochoten vypadnout z domu, BUDEŠ MUSET TY.

Já když jsem měla největší ponorku - tak jsem přítele požádala, jestli by neodjel na chalupu... sice zřídka, ale několikrát odjel a fakt to pomáhá.

A na dovolenou taky můžete jet každý zvlášť... Na víkendy... Není to ztracený!

Ivana*M napsal(a):

Klubko napsal(a):

Jen takový otázka. A když jste se seznámili, tak byl voňavý? Já bych totiž už z principu nemohla být s chlapem,který mí páchne. Nemyslím, který se nepoužívá deodorant. Ale ten chlap vám přeci musí vonět.
Asi jsem chodila se samými voňavými:)

Pivar nebude vonet, ani kdyby se na hlavu stavel:)

Mnohem horší jsou psejčkaři...:D

Želvička17 napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

Želvička17 napsal(a):

no tak to my máme ještě balkón pravda :D:D:D

Jo my taky, i v garsonce jsme měli, ale tam se v zimě neschováš :gloria:

Máme zasklenej...:storstark:
Ne vážně, já když chci klid, tak si zalezu do ložnice...nebo si něco kuchtím v kuchyni... anebo jsme oba v obýváku a stejně si každej děláme svoje...a povídáme si... a pak zase třeba ne...

Jo jo, tohle se učím, být s přítelem doma a dělat si svoje.
Občas mám potřebu aby se mi věnoval, já větší než on... ale učím se, že chlap občas tu svoji jeskyni potřebuje :-) A jeho "jeskyně" jsou počítače.

No já mám taky jeden, tak to pak vypadá tak, že já u počítače, on u počítače (jiného :-) Taková počítačová domácnost :-)

Martinka1 napsal(a):

Želvička17 napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

Jo my taky, i v garsonce jsme měli, ale tam se v zimě neschováš :gloria:

Máme zasklenej...:storstark:
Ne vážně, já když chci klid, tak si zalezu do ložnice...nebo si něco kuchtím v kuchyni... anebo jsme oba v obýváku a stejně si každej děláme svoje...a povídáme si... a pak zase třeba ne...

Jo jo, tohle se učím, být s přítelem doma a dělat si svoje.
Občas mám potřebu aby se mi věnoval, já větší než on... ale učím se, že chlap občas tu svoji jeskyni potřebuje :-) A jeho "jeskyně" jsou počítače.

No já mám taky jeden, tak to pak vypadá tak, že já u počítače, on u počítače (jiného :-) Taková počítačová domácnost :-)

Ehm, my to máme tak, že já u počítače a on u notebooku a furt se pereme o ten kabel na internet...:D

Želvička17 napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

Želvička17 napsal(a):

Máme zasklenej...:storstark:
Ne vážně, já když chci klid, tak si zalezu do ložnice...nebo si něco kuchtím v kuchyni... anebo jsme oba v obýváku a stejně si každej děláme svoje...a povídáme si... a pak zase třeba ne...

Jo jo, tohle se učím, být s přítelem doma a dělat si svoje.
Občas mám potřebu aby se mi věnoval, já větší než on... ale učím se, že chlap občas tu svoji jeskyni potřebuje :-) A jeho "jeskyně" jsou počítače.

No já mám taky jeden, tak to pak vypadá tak, že já u počítače, on u počítače (jiného :-) Taková počítačová domácnost :-)

Ehm, my to máme tak, že já u počítače a on u notebooku a furt se pereme o ten kabel na internet...:D

Proč nemáte wifinu?

aprill napsal(a):

Želvička17 napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

Jo jo, tohle se učím, být s přítelem doma a dělat si svoje.
Občas mám potřebu aby se mi věnoval, já větší než on... ale učím se, že chlap občas tu svoji jeskyni potřebuje :-) A jeho "jeskyně" jsou počítače.

No já mám taky jeden, tak to pak vypadá tak, že já u počítače, on u počítače (jiného :-) Taková počítačová domácnost :-)

Ehm, my to máme tak, že já u počítače a on u notebooku a furt se pereme o ten kabel na internet...:D

Proč nemáte wifinu?

Jo jo :-) My máme a můžeme si notebooky nosit po celým bytě a máme internet všude... dokonce to funguje i kolem baráku :-)

aprill napsal(a):

Želvička17 napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

Jo jo, tohle se učím, být s přítelem doma a dělat si svoje.
Občas mám potřebu aby se mi věnoval, já větší než on... ale učím se, že chlap občas tu svoji jeskyni potřebuje :-) A jeho "jeskyně" jsou počítače.

No já mám taky jeden, tak to pak vypadá tak, že já u počítače, on u počítače (jiného :-) Taková počítačová domácnost :-)

Ehm, my to máme tak, že já u počítače a on u notebooku a furt se pereme o ten kabel na internet...:D

Proč nemáte wifinu?

Tu jsme měli úplně na začátku, co jsme sem zaváděli internet a věčně to nefungovalo...

Martinko, tak v tomto pripade by nebylo co resit - ja bych proste jen v garsonce s nikym byt nemohla :-)
Hry mu samozrejme nezakazuju, ale kdyz by bylo dite, to snad se vzchopi.....
Programator- umim si predstavit...... :)

Martinka1 napsal(a):

Malaiko - a co kdybyste bydleli v garsonce? Buď ráda, že máte 2+1, jak jsem pochopila :-)
Já jsem s přítelem bydlela v garsonce přes 2 roky, sice nehraje PC hry, ale je programátor, tudíž z práce k počítači, od počítače do postele (později než já), ráno k počítači a od počítače do práce (taktéž k počítači).
Zezačátku jsem to strašně řešila, ale musela jsem se s tím srovnat - jinak bysme spolu nemohli být.
Teď krátce bydlíme v 3+kk - přítel je u počítače - resp. u počítačů pořád (v obýváku+kk), ale já si můžu zalízt do ložnice nebo malýho pokojíku. Dokonce jsme zašli už tak daleko, že jsme si jednou psali přes zeď!!! přes ICQ :-)

No a co se týká toho zakazování her - to nefunguje. Na to musí přijít sám, že nechce hrát. Jinak když se bude mít rozhodovat mezi Tebou a hrami - tak vyhrají hry. (Jeden z mých býv. vztahů právě na tohle dojel. 1/2 roku nehrál (hry), a když odjela na týdenní dovolenou, uvědomil si, že takhle ne, a byl konec).

Jo souhlasim, ale tam slo i o malickosti..byt doma sama, ne vypadnout.... nabarvit si hlavu, pustit hudbu......
Ponorku mam, jasne, kdyz bych byla jeste zamilovana, tohle neresim.....
Ja chodim vice ven.....s kamaradkou atd..
Ale ja psala, ze on nenavidi cestovani.... sama jezdit nechci, ale budu muset a i se vlastne i tesim, jenze jemu se moc nelibi ani to.....(ze bych jela sama)
nejradsi by, abychom oba hnili doma dalsich 30 let.....

Malaika napsal(a):

Martinko, tak v tomto pripade by nebylo co resit - ja bych proste jen v garsonce s nikym byt nemohla :-)
Hry mu samozrejme nezakazuju, ale kdyz by bylo dite, to snad se vzchopi.....
Programator- umim si predstavit...... :)

Martinka1 napsal(a):

Malaiko - a co kdybyste bydleli v garsonce? Buď ráda, že máte 2+1, jak jsem pochopila :-)
Já jsem s přítelem bydlela v garsonce přes 2 roky, sice nehraje PC hry, ale je programátor, tudíž z práce k počítači, od počítače do postele (později než já), ráno k počítači a od počítače do práce (taktéž k počítači).
Zezačátku jsem to strašně řešila, ale musela jsem se s tím srovnat - jinak bysme spolu nemohli být.
Teď krátce bydlíme v 3+kk - přítel je u počítače - resp. u počítačů pořád (v obýváku+kk), ale já si můžu zalízt do ložnice nebo malýho pokojíku. Dokonce jsme zašli už tak daleko, že jsme si jednou psali přes zeď!!! přes ICQ :-)

No a co se týká toho zakazování her - to nefunguje. Na to musí přijít sám, že nechce hrát. Jinak když se bude mít rozhodovat mezi Tebou a hrami - tak vyhrají hry. (Jeden z mých býv. vztahů právě na tohle dojel. 1/2 roku nehrál (hry), a když odjela na týdenní dovolenou, uvědomil si, že takhle ne, a byl konec).

hlavně tím dítětem nic neřeš...:) to stejně povahu nezmění

Malaika napsal(a):

Martinko, tak v tomto pripade by nebylo co resit - ja bych proste jen v garsonce s nikym byt nemohla :-)
Hry mu samozrejme nezakazuju, ale kdyz by bylo dite, to snad se vzchopi.....
Programator- umim si predstavit...... :)

Zvykla by sis :-) Já jsem si pořídila garsonku a pak se seznámila s přítelem. Jinde jsme spolu tenkrát být nemohli. A já moc stála o to, aby se mnou bydlel. To jsem ovšem netušila, jak to bude vypadat s počítačema :-)
Ale zvládli jsme to.
Vůbec, já jsem nakonec strašně moc vděčná za to, že jsme bydleli v té garsonce... byla to škola. Když bysme rovnou bydleli ve větším bytě jako teď, tak bych se se spoustou věcí nemusela vyrovnávat a možná by mi to do budoucna chybělo. Jak píšu, byla to škola.
Teď máme 3 pokoje a kromě toho, že máme víc místa... psychicky je rozdíl snad v tom, že když jsme každý v jiném pokoji, že na sebe nevidíme. Jinak stejně víš, že partner je doma, a je to jiné než když doma není - i když jsi v jiném pokoji.

Dítě - nesázela bych na to, že to bude jinak...
Spíš bych řekla, že buď se přizpůsobíš, nebo si musíš hledat jinýho chlapa.
On se změní jedině když ON bude chtít a bude mít MOTIVACI... Ty ho nepředěláš.

No taky by mi vadilo, kdyby chlap nikdy nikam nešel... on nenavštěvuje ani svoje rodiče? Že by třeba odjel na víkend?
Jestli se mu nelíbí, že bys jela sama... tak to má fakt smůlu, ne? Když nechce jet on, ok, nemůžeš mu to nařídit. Ale snad ho nebudeš poslouchat, že nesmíš jet ani Ty :dumbom: To by byl konec.

Ale jinak - držím palce, soužití s partnerem je zezačátku hodně o kompromisech atd., zvlášť pokud jsi předtím s nikým takhle nebydlela. I pro mě to zezačátku byl nářez.

Mně to pořád připadá, že spolu máte málo společného a jestli už to je takové na začátku...:(

Želvička17 napsal(a):

Mně to pořád připadá, že spolu máte málo společného a jestli už to je takové na začátku...:(

Možná jsi přehlédla, pokud se nepletu, 1/2 roku spolu bydlí - ale chodí spolu 8 let!!!

Teda pardon, 7 let :-)

Malaiko... možná by stálo za to popřemýšlet nad tím, jestli s tímhle chlapem ještě chceš být? Jestli Ti i teď vyhovuje? Možná před 7 lety byl jiný, nebo Tys byla jiná... Jestli vztah nejede ze setrvačnosti...
A ještě jedna otázka... pokud jsem to dobře pochopila že jste spolu 7 let... přítel si Tě nechce vzít? Nechce mít dítě? Má to vůbec budoucnost?
Když si představíš, že by se nezměnil a byl takovýhle dalších 30 let... jak Ti při tom je? (I když zase Vaše děti by velmi brzy uměly ovládat počítač :-)

Souhlasím s martinkou, chce se to opravdu zamyslet na budoucnosti vašeho vztahu, jestli to je to pravé ořechové. Manža když se mnou začal chodit, a pak přišlo na první milování, tak mě říká a bereš antiko a já že né. On - hm tak budeme mít miminko. A za rok a půl jsme se braly, syn se nám narodil, až dva roky po svatbě, ale já věděla, že je to chlap, kterého chci.

Ja som bola spolužitím s rodičmi nútená naučiť sa "vnútornej emigrácii". Buď sa zamknem do kúpeľne - a nepustím ;) - alebo si dám slúchadlá na uši, vezmem knižku a okolo mňa môžu aj Eskimáci padať, je mi to jedno. Prípadne si pustím PC, rovnako slúchadlá... a rodičia mnou musia mykať, keď niečo chcú. Keď to urobia tretíkrát, veida, že bude Etna :dumbom: :supermario: , takže si to rozmyslia. Skús ho tiež naučiť porozumieť tvojim signálom.
Na druhej strane: teraz bývam sama a vychutnávam si to, ale poznám najmenej troch mužov, s ktorými si viem predstaviť spolunažívanie. Všetci majú zhruba rovnakú potrebu súkromia alebo spoločnsoti ako ja, a to je dobre. :jojo: Inak, pomáha to aj ubližších kamošiek, lebo pri všetkej úcte ma desia ženy, ktoré ma poznajú dva týždne aj s cestou a majú potrebu tráviť spolu každú voľnú minútu. :skurt: To som zažila hlavne v zahraničí a úprimne: dosť mi to liezlo na nervy. Chápem osamelosť ľudí vytrhnutých zo svojho prostreida, ale: Ja som rada s ľuďmi, ale som rada aj sama so sebou a oboje potrebujem v primeranej miere. :rock:
Ozaj: Nepomohlo by ti, keby si občas šla niekam bez neho TY? Keď sa jemu nechce? Trebárs na celý - osamelý - víkend na kopanice?

Malaiko, jestli po něm něco chceš, tak nic nenazačuj, ale řekni mu to! Jen musíš mít dopředu rozmyšlené, co uděláš, jestli on to nebude chtít akceptovat... jestli, když bude trvat na dosavadním způsobu života, to vydržíš celý život. No a na sliby, že se změní, nedej - ber jen činy!

Marti, vzit se chceme....to bylo takovy blby se brat, kdyz jsme nebydleli spolu, ale neni to priorita...dite moc chce, bohuzel se nam nedari pocit (z me strany).... jistá setrvačnost tam je... takový přechozený vztah...těch 7 let jsme se nehli z místa, víkendy přes kopírák....
já už jsem teď jinde, mě on přijde pořád jako 22-23 člověk...takový mimino....

no právě když si tenhle život představím, jsem totálně zoufalá....

Martinka1 napsal(a):

Malaiko... možná by stálo za to popřemýšlet nad tím, jestli s tímhle chlapem ještě chceš být? Jestli Ti i teď vyhovuje? Možná před 7 lety byl jiný, nebo Tys byla jiná... Jestli vztah nejede ze setrvačnosti...
A ještě jedna otázka... pokud jsem to dobře pochopila že jste spolu 7 let... přítel si Tě nechce vzít? Nechce mít dítě? Má to vůbec budoucnost?
Když si představíš, že by se nezměnil a byl takovýhle dalších 30 let... jak Ti při tom je? (I když zase Vaše děti by velmi brzy uměly ovládat počítač :-)

Malaiko, pokud ty sama něco nezačneš dělat, tak se nic nestane!!!!!!!! Tvůj přítel si z tebe dělá svůj obraz, a ty mu povoluješ!!!!

Malaika napsal(a):

no právě když si tenhle život představím, jsem totálně zoufalá....

Malaika napsal(a):

Marti, vzit se chceme....to bylo takovy blby se brat, kdyz jsme nebydleli spolu, ale neni to priorita...dite moc chce, bohuzel se nam nedari pocit (z me strany).... jistá setrvačnost tam je... takový přechozený vztah...těch 7 let jsme se nehli z místa, víkendy přes kopírák....
já už jsem teď jinde, mě on přijde pořád jako 22-23 člověk...takový mimino....

no právě když si tenhle život představím, jsem totálně zoufalá....

Hm... no právě. Z toho co píšeš mi připadá, že to přechozený je.
A rozumím Ti, jak to myslíš, že je pořád jako mimino.
Mám kamaráda, se kterým jsem chodila když mi bylo 17.
Sem tam se s ním občas potkám. A je pořád stejnej!!! I když mu je už 32.
Takže to chápu.

Bohužel, když jsou spolu 2 lidi, a jeden se vyvíjí a druhý ne - zákonitě to vede k rozchodu (nebo k takovému vztahu, jaký máte)...

Můžeš se o takovéhleho chlapa/mimino opřít?
Uživí vás, až budeš na mateřský?
Když už spolu 1/2 roku bydlíte, pořád neplánujete svatbu? Pokoušíte se o mimčo bez svatby? V tomhle jsem staromódní...
Ono mu to takhle vyhovuje, takže nebude měnit NIC. Tobě to ale nevyhovuje...

nejde mi se neozvat,jako kdybych četla svůj příběh ještě před rokem.
6 let společného žití,hygiena taktéž minimální,místo počítače u nás byla televize.Vzala jsem si ho.Před svatbou stejné pochyby jako máš ty ted,několik tvých myšlenek jsou uplně totožné s mými.Taky jsem s jeho přístupem neměla chut na intimnosti.Měla jsem ho ráda,ted vím,že to byl zvyk,strach udělat ten radikální krok.Byli jsme jako mladší  bratr a velká sestra.
Rok po svatbě jsem si uvědomila,že to byla chyba a že jsem měla poslouchat své pocity už před svatbou...Odešla jsem...rok po svatbě.Naštěstí jsme nestihli děti.
Bylo to nejlepší rozhodnutí mého života.Nikdy jsem nelitovala kvůli sobě.Spíš mi bylo líto jeho,ale to je jiná kapitola.
Takže moc držím palce,at to nedoapdne jako u nás,ale myslím,že je potřeba s tímto stavem něco dělat,protože pokud ne,bude to v tobě jen sílit,nevěřím,že se dá zvyknout a muži sami v tomhle problém nevidí...

Malaiko, my jsme kdysi bydleli v bytě 2+0 s dvěma dětma. Když jsem si chtěla dojít v klidu na WC, tak jsem prostě požádala manžela, že si chci "posedět", aby si pustil hudbu (třeba rádio) a nechodil do chodby. A fungovalo to. Nebo jsem mu oznámila, že dělám ženskou údržbu a chci soukromí. Třeba najdeš nějaký způsob, jak se s přítelem domluvit.

Můj manžel je naštěstí   společenský, a schází se s přáteli, a já zase svými kámoškami. Kdyby jsme měli být pořád doma jen spolu, tak bysme si asi po čase lezli na nervy.

majka.r.63 napsal(a):

Malaiko, my jsme kdysi bydleli v bytě 2+0 s dvěma dětma. Když jsem si chtěla dojít v klidu na WC, tak jsem prostě požádala manžela, že si chci "posedět", aby si pustil hudbu (třeba rádio) a nechodil do chodby. A fungovalo to. Nebo jsem mu oznámila, že dělám ženskou údržbu a chci soukromí. Třeba najdeš nějaký způsob, jak se s přítelem domluvit.

Já jsem s našima bydlela v 2+1 a mám dva sourozence :-) Tj. 5 lidí.
Když jsem byla malá (znám z vyprávění) tak v garsonce bydlela máma, táta, já (mimino) a tátova nejmladší ségra. Tj. 4 lidi :-)
Takže primárně to není o velikosti bytu (i když i na tom záleží), ale o vztazích.

Ne - když mi to jde na nervy, jdu já

Nedoma napsal(a):

Ivana*M napsal(a):

Klubko napsal(a):

Jen takový otázka. A když jste se seznámili, tak byl voňavý? Já bych totiž už z principu nemohla být s chlapem,který mí páchne. Nemyslím, který se nepoužívá deodorant. Ale ten chlap vám přeci musí vonět.
Asi jsem chodila se samými voňavými:)

Pivar nebude vonet, ani kdyby se na hlavu stavel:)

Mnohem horší jsou psejčkaři...:D

tak s tím nemám zkušenost, bohužel žádného zajímavého neznám, to byl měl možná m. smůlu:)

Taky bych toho mého nejradši poslala do nějaké hospody, jinak doma pořád chodí, klape pantoflema a uklízí a uklízí. A s tím úklidem mě terorizuje a chce abych ho následovala. Navíc mám strach, že něco důležitého spálí, protože ten koš vynáší snad několikrát denně.

luminka napsal(a):

Taky bych toho mého nejradši poslala do nějaké hospody, jinak doma pořád chodí, klape pantoflema a uklízí a uklízí. A s tím úklidem mě terorizuje a chce abych ho následovala. Navíc mám strach, že něco důležitého spálí, protože ten koš vynáší snad několikrát denně.

To jako fakt?

luminka napsal(a):

Taky bych toho mého nejradši poslala do nějaké hospody, jinak doma pořád chodí, klape pantoflema a uklízí a uklízí. A s tím úklidem mě terorizuje a chce abych ho následovala. Navíc mám strach, že něco důležitého spálí, protože ten koš vynáší snad několikrát denně.

Tak udržuj domácnost ty a manžel si najde jiného koníčka :lol: .

Ja mám dojem, že tým koníčkom je skôr buzerácia ako domáce práce. :jojo: Nemôcť si zahundrať, to by jedného nas...rdilo.

Selima napsal(a):

Ja mám dojem, že tým koníčkom je skôr buzerácia ako domáce práce. :jojo: Nemôcť si zahundrať, to by jedného nas...rdilo.

Luminka někde psala, že ji péče o domácnost  nebaví, tak se toho chopil manžel :dumbom: .

aprill napsal(a):

Selima napsal(a):

Ja mám dojem, že tým koníčkom je skôr buzerácia ako domáce práce. :jojo: Nemôcť si zahundrať, to by jedného nas...rdilo.

Luminka někde psala, že ji péče o domácnost  nebaví, tak se toho chopil manžel :dumbom: .

Jo ani se jí nedivím ..mě by to za těchto okolností taky nebavilo .. :dumbom:

Jsem v tom bytě jako v kleci, všechno mi vadí, všechny zvuky a není z toho cesta ven......

Malaiko, vidis,u nas to bylo stejne a pak manzel kdesi v praci prisel na uzasnou zabavu geocasching, beha po Praze a po lesich s gps-kou a hleda schovane "poklady".  V ramci vyletu jsme jezdili a hledali spolu,co mam Matu,tak je to jeho odreagovani a jeho konicek, ja mam Vas babinetky, nekdy je to super,nekdy, treba jako vcera, proste se sbalil a sel hledat s partou lidi takovou skrys do kanalu je to o nervy,ale co uz nadelam. Kdyz byl stale doma,lezlo mi to na mozek,ted se vesele sbali a treba o pulnoci jde hledat uplne novou skrys,jen aby byl prvni. Ja myslim,ze ten idealni stav asi poradne ani neexistuje. :) Ale to,co prozivas, naprosto chapu,zila jsem v garsonce 4 roky a vim,co to je nemit chvilku pro sebe a svoje soukromi, my to resili tak,ze on jel domu na vikend k rodicum beze me a ja si udelala vikend pro sebe a chapal to a necitil v tom nic spatneho. Drzim pesticky,at to take vyresite a najdes si ten svuj klid a pohodu.

Má dcerka taky hraje geocashing.

Majkafko,tak alespon nekdo vi,co to je,je to super,pokud se z toho nestane az prilisna zavislost a jezdit na dovolenou do hor ne kvuli horam,ale kvuli krabickam uz neni tak uzasna vec. Ale nastesti je manzel stale relativne v norme. :lol:

Nu o mé dcerce se to říct nedá. Je i u Komínářů :lol:
Po kom to asi má? :lol:

Slniecko, moc ti dekuju za prispevek. U  nej zadna aktivita venku opravdu nehrozi. Akorat v lete jde o vikendu ven hrat nejake sporty. Zima je naprosto pres kopirak. Z domova odchazi az po me (ranni navyky, ktere me privadely k silenstvi tak, ze nektere dny jsem byla vztekla jeste po ceste do prace i pak v praci, zmenil az po nekolikate debate a stejne je urazeny...) , vraci se o hodinu az dve drive, s prateli se nestyka, jsme v baraku rodicu, takze ani za nimi nemusi jezdit.... On nesnasi lidi a je spokojeny jen doma. Vyjet nekam na dovolenou (podotykam, ze i v ramci CR 50 km od Prahy) je nesmirne stresujici zalezitost, ktera me tak vycerpa, ze si prisaham, ze uz radeji nic nenavrhnu, nez se potykat s jeho "nervovymi" zachvaty.
Silene touzim po jednom samotnem veceru.....
Jednou za mesic jezdim pres noc k mame, ktera zije sama a styska se ji. Pustime si film, ja si dam lahvinku...pohoda.. ale je to takovy utek (krome samozrejme faktu, ze jdu potesit mamu, to bych delala asi i kdybych byla doma spokojena)  a nakonec kdyz se vracim, citim jen frustraci....
Jsme s pritelem 8 let, nastehovany jsme spolu jen pul roku...a uz par mesicu vim, ze to asi nikam nevede...

Je mi hloupe o nem psat, kdyz je vedle v pokoji..ale co nadelam..

Malaiko, je tedy takovy vztah perspektivni? Ja se Te nechci dotknout,ale chces s takovym clovekem zalozit rodinu?

slniecko, deti jsme chteli, vim, ze je spolehlivy, hodny a leccos by to vyresilo (takhle se vlastne "nudim", az bych kolem nich litala, o nejakem soukromi bych nemela cas premyslet), jenze se nam nedari, mam zdravotni problemy a taky abysme ti deti mohli mit, museli bysme spolu spat :P

Malaiko, nechtela jsem se Te dotknout,ono deti zase uplne vsechno nevyresi. A nektere problemy se jen prohlubuji,vim,o cem mluvim.

mě se to nedotklo, máš pravdu :) ale v našem případě by ty děti pomohly... takto máme dost přechozený vztah, nikam se to nehýbe....

Malaika napsal(a):

mě se to nedotklo, máš pravdu :) ale v našem případě by ty děti pomohly... takto máme dost přechozený vztah, nikam se to nehýbe....

Malaiko, co si zkusit nejdříve pořídit pejska? Můžete se střídat s jeho venčením a ty tak budeš mít pár minut jen sama pro sebe...
Vyzkoušela bych tvého přítele nejdříve s pejskem v tom, jestli ho také nebudou chytat "nervové záchvaty"...

Sandra ma pravdu,ja kdyz jsem touzila po miminku,ale manzel se jeste necitil,tak jsem ho alespon presvedcila o pejskovi a nejen,ze jsme se museli naucit se mu prizpusobit,ale i spolecne chvile byly daleko prijemnejsi a zajimavejsi, take jsem tam videla,ze z nej bude jednou opravdu skvely tata,protoze jak se staral a bal o psa, bylo opravdu skvele. Myslim,ze jen diky tomu se naucil i urcitemu druhu odpovednosti ne jen za sebe,ale i za nekoho jineho,coz jsem u nej do te doby nevidela.

Malaiko, tak s někým takovým jsem také žila. Byl na mě hodný nechodil do hospody, atd. atd....kamarádky říkali, že za takového chlapa by daly kdoví co....Chodili jsme spolu 6 let...stejný pocit jako ty (přechozený vztah), já chtěla mimčo, ale studovali jsme...tak jsme si pořídili psa...super..na chvíli to náš vztah oživilo, ale pořád to nebylo ono.
Za další dva roky jsme se vzali...očekávala jsem, že teď se to změní, že se začnu cítit šťastná....byla jsem hloupá :dumbom:

Ani svatba nic nezměnila...a mě došlo, že tohle nezmění ani dítě...a díky bohu mi to došlo včas.
Byli jsme oba jiní...já žiju život naplno, hltám ho plnými doušky...on přežívá...bere jen to co zrovna je, nesnaží se o nic dalšího atd.

Takže jsem po roce manželství od manžela odešla a rozvedla se. Nikdo nechápal, ale já věděla,že takhle budeme oba šťastnější.

A teď jsem znovu vdaná, strašně šťastná a užívám si to naplno.

Sandro dobrý :)) My jsme ale spíš oba "kočkoví" a máme krásný, ale hrozně zlobivý kotě...je fakt, že nás to spojuje...

sandra napsal(a):

Malaika napsal(a):

mě se to nedotklo, máš pravdu :) ale v našem případě by ty děti pomohly... takto máme dost přechozený vztah, nikam se to nehýbe....

Malaiko, co si zkusit nejdříve pořídit pejska? Můžete se střídat s jeho venčením a ty tak budeš mít pár minut jen sama pro sebe...
Vyzkoušela bych tvého přítele nejdříve s pejskem v tom, jestli ho také nebudou chytat "nervové záchvaty"...

Slniecko, no jak jsem psala, odpovednost on ma a na deti se hrozne tesi, ale musim vyresit tu "neplodnost".... Doktor je takovy  neaktivni, ja uz to resim roky... Nez se nejak vydame po ceste asistovaneho poceti, jeste chci zhubnout...

Slniečko napsal(a):

Sandra ma pravdu,ja kdyz jsem touzila po miminku,ale manzel se jeste necitil,tak jsem ho alespon presvedcila o pejskovi a nejen,ze jsme se museli naucit se mu prizpusobit,ale i spolecne chvile byly daleko prijemnejsi a zajimavejsi, take jsem tam videla,ze z nej bude jednou opravdu skvely tata,protoze jak se staral a bal o psa, bylo opravdu skvele. Myslim,ze jen diky tomu se naucil i urcitemu druhu odpovednosti ne jen za sebe,ale i za nekoho jineho,coz jsem u nej do te doby nevidela.

Aluško, vidím, že se Vám druhé mimčo povedlo celkem brzy, gratuluji :) :rock:
No, jestli se můžu ptát, jak jsi vyřešila rozchod? Já si vůbec neumím představit, že bych ho opustila, mám strach ho ranit...
Já bohužel na neustálou partnerovou přítomnost reaguji podrážděně a on je pak frustrovaný, že si ho nevšímám.... Máme teď težký období... Já jsem si začala žít svůj "jiný svět" a on si toho už všímá...

Malaiko,tak to me mrzi,ted to vidim vsude okolo, ale pokud jsi si vztahem jista, myslim si ale,ze pokud Ti nektere veci takto vadi,tak to neni uplne dobre,ale jestli je to to prave,musis vedet jen Ty sama. Je otazkou, jestli odpovednost a hodnost chlapa je to nejdulezitejsi ve vztahu. Ja bych nemohla zit v necem,co me takto ubiji a netesit se domu, sem tam cloveku neco na partnerovi leze na nervy,ale ne tolik,jak popisujes.

Malaika napsal(a):

Aluško, vidím, že se Vám druhé mimčo povedlo celkem brzy, gratuluji :) :rock:
No, jestli se můžu ptát, jak jsi vyřešila rozchod? Já si vůbec neumím představit, že bych ho opustila, mám strach ho ranit...
Já bohužel na neustálou partnerovou přítomnost reaguji podrážděně a on je pak frustrovaný, že si ho nevšímám.... Máme teď težký období... Já jsem si začala žít svůj "jiný svět" a on si toho už všímá...

Malaiko a opravdu si myslis,ze to je to nejlepsi pro Tebe a Tvoje deti? Je pravdou,ze kdyz jsou deti,tak se zameris predevsim na ne,ale o to vic trpi vztah,ktery je uz nejak naruseni pred rodinou, bohuzel vim,o cem mluvim. :|

Malaika napsal(a):

Aluško, vidím, že se Vám druhé mimčo povedlo celkem brzy, gratuluji :) :rock:
No, jestli se můžu ptát, jak jsi vyřešila rozchod? Já si vůbec neumím představit, že bych ho opustila, mám strach ho ranit...
Já bohužel na neustálou partnerovou přítomnost reaguji podrážděně a on je pak frustrovaný, že si ho nevšímám.... Máme teď težký období... Já jsem si začala žít svůj "jiný svět" a on si toho už všímá...

Malaiko, děkuji, povedlo se neplánovaně, ale je moc chtěné :hjarta:

Malaiko, no bylo to moc těžké. Byla jsem kvůli tomu dokonce i u psycholožky a psychoastroložky. Chtěla jsem to probrat s nějakou "nezávislou" stranou, protože moje rodina ho viděla jako naprosto skvělého manžela a např. moje máma, místo, aby se snažila pochopit, že s ním nejsem šťastná, tak ho strašně litovala a do dneška mi to má za zlé.

Prostě jsem ho jednoho dne postavila před hotovou věc...řekla jsem mu, že v našem vztahu není všechno v pořádku, že se necítím šťastná a že přemýšlím o tom, že odejdu. Bylo to strašné, protože on si samozřejmě žádný problém nepřipouštěl. No pak jsme to asi ještě měsíc řešili, jestli to třeba nejde napravit. Ale já věděla, že už to nemá cenu. Pak jsem se odstěhovala a rozvedli jsme se.
Vím, že jsem ho hodně ranila, ale vím, že kdybych neodešla, ubližovala bych mu mnohem víc, protože bych mu nedokázala být věrná.

Slniečko napsal(a):

Malaika napsal(a):

Aluško, vidím, že se Vám druhé mimčo povedlo celkem brzy, gratuluji :) :rock:
No, jestli se můžu ptát, jak jsi vyřešila rozchod? Já si vůbec neumím představit, že bych ho opustila, mám strach ho ranit...
Já bohužel na neustálou partnerovou přítomnost reaguji podrážděně a on je pak frustrovaný, že si ho nevšímám.... Máme teď težký období... Já jsem si začala žít svůj "jiný svět" a on si toho už všímá...

Malaiko a opravdu si myslis,ze to je to nejlepsi pro Tebe a Tvoje deti? Je pravdou,ze kdyz jsou deti,tak se zameris predevsim na ne,ale o to vic trpi vztah,ktery je uz nejak naruseni pred rodinou, bohuzel vim,o cem mluvim. :|

Malaiko, Slniecka má pravdu. Pokud už teď není ve vztahu něco v pořádku, příchod dětí to nezlepší. Naopak, možná krátkodobě to bude vypadat, že je to lepší, ale pak se to vrátí do starých kolejí. Víš a není nic horšího než když děti cítí, že není vše tak jak má být.

Bohužel v tomto se musíš rozhodnout sama...ale žít ve vztahu, kde nejsem šťastná, jenom proto, že nechci ranit přítele, není úplně to pravé.
Jedině ty víš, jak je to vážné, jak moc Ti přítel "vadí" a jestli se to třeba dá nějak vyřešit.
Zkus třeba odjet někam sama na víkend...obrátit se sama do sebe, popřemýšlet a třeba ti srdce napoví, jak se zachovat.
Držím palce :hjarta:

malaiko.......asi je fakt dobrý nádpad odjet (třeba s kamarádkou) někam na víkend nebo na týden na dovču a uvidíš jaký budeš mít pocit až se vrátíš....jestli se budeš těšit na přítele (Takovýho jaký je) a nebo už budeš mít blbý pocity, když se budeš vracet domů. Zkus to. nebo můžeš pobýt u maminky déle než jen 1x do měsíce. Ona bude ráda, že se uvidíte a ty vypadneš z bytu, kde nemáš ani chilku soukromí.

Ale jinak pořizovat si děti do vztahu, kde nejsi spokojená a vadí celke dost věcí (nikam nejezdí, nejde, sedí u PC) .... je toho celkem dost a tak dítě to nezachrání  a ani nezlepší.