bensi — 27. 11. 2008 11:01

Ahoj holky, chtěla jsem se zeptat, zda jste některá neřešila podobné nejistoty. V říjnu jsem se vrátila do práce, na dva dny v týdnu. Mám to tak, že jeden týden jsem doma a druhý 4 dny v práci. Hlídají mi babičky, mám jich dost a jsou v důchodu, mají chuť i zdraví, tak si myslím super. Doteď mi přišlo, že to mě i prckovi vyhovuje, ale poslední dvy dny na něj pozoruji nárůst nervozity z mých odchodů. On nebrečí ani mne nehledá, když doma nejsem, ale když jsem, nepustí mne na krok, pořád mne hlídá a chce se nosit a pusinkovat. Taky hůř usíná, chce být vedle mne. Jinak babičky jsou obě skvělé, má veškerý komfort a pozornost, myslím, že se mu líbí být s babi.
Jeho psychický stav je pro rozhodující! nemám problém v práci skončit (no vůči zaměstnavateli to není ok, ale snad mne kvůli tomu nevyhodí) nebo si vzít část úvazku domů. Jen se chci zeptat, zda to už někdo tady řešil a jak.
Já osobně bych vyčkala asi ještě měsíc a pokud se to zhorší, skončím ke konci roku. Nebo mám reagovat okamžitě?

Sigi — 27. 11. 2008 11:07

Ahojky já teda nemám částečný úvazek, ale každý večer chodím uklízet. Je to tak na dvě hodinky a hlídá manžel. Ze začátku to bylo fakt peklo ( cca 3 měsíce) jakmile jsem se začla oblíkat, že půjdu tak malá začla příšerně řvát a něldy vydržela řvát i celé dvě hodiny než jsem přišla. Bylo to fakt o nervy, ale penízky potřebujeme takže nebylo zbytí.
Postupem času se to začalo uklidňovat, brečela jem když jsem odcházela pak už si hráli s manželem a malá byla v pohodě. A teď??? Teď mi řekne maminko do páce? Pčiď bzy. Zamává mi a je naprosto v pohodě. Takže za mě ... vydrž určitě se to srovná. Aspoň budoupřipravené na školku a že nemůžou být pořád jen s mamkou.

Sigi — 27. 11. 2008 11:08

Jo a začla jsem když byl ANičce rok. Takže zhruba nastejno jako malej

PetaZ — 27. 11. 2008 11:45

Jéé, já bych částečný úvazek brala všemi deseti.. Myslím, že by to prospělo nám všem :) Takže za mě, já na tom nic negativního pro dítě nevidím.. Spíš naopak.

Gabrielle — 27. 11. 2008 12:25

Bensi, já začala makat, když bylo Berunce 7 měsíců. BYla jsem v práci celý týden na osmičky. Teď už toho mám míň, ale Berunce tatínkova péče nevadí, dokonce bych řekla, že je hóoodně spokojená :) Určitě jí svědčí, že se o ní stará celý den i táta a nemá potíže, když ji třeba občas hlídá babička (když jsme u některé na návštěvě).

sillwan — 27. 11. 2008 12:31

Ahoj Bensi,

taky jsem zvazovala praci na castecny uvazek, mela jsem nastoupit od rijna na pul dne v tydnu. Me druhe tehotenstvi praci zmarilo. Syn by byl doma s manzelem, v praci to vyresil tak, ze proste ten jeden den v tydnu pujde do prace az odpoledne, babicky nemam.

Myslim, ze na tom neni nic spatneho. Ted je otazka, zda vase problemy opravdu souvisi s tim, ze na tech par dnu odchazis do prace nebo ne. Fakt je, ze by mozna bylo lepsi chodit do prace radeji kazdy tyden na ty dva dny, nez aby te ditko nevidelo 4 dny, predse jen je jeste male a v hodne vnimavem veku.

Rustynka — 27. 11. 2008 12:36

Já jsem jedna z mála, která razí heslo, že dítě by mělo být do tří let s rodiči. Říkám jen svůj názor, tak mě nebombardujte. :) Někde jsem četla, že do tří let se vytváří citové vazby a vytváří se základy pro budoucí vztahy s rodiči. Z toho důvodu bych šla do práce jen v tom nejkrajnějším případě, kdyby fakt nebylo vyzbytí.

Já si říkám, že dítě mi moc rychle odroste a díky práci bych přišla o vzácné okamžiky s ním. A tak raději máme míň, ale jsme spolu.

Ještě bych chtěla říct, že nezahazuju práci domů, ale to je na úplně jiné téma. :)

Gabrielle — 27. 11. 2008 12:50

Rusty, máš pravdu, ale něco "žrát" musíme :) Taky bych radši byla doma... Ale je fakt, že když si musím něco doma udělat do práce, jde to ztuha, pořád mě nekdon ruší... TAk nevím, zda bych práci čistě z domova mohla dělat.

bensi — 27. 11. 2008 12:54

Dík holky za názory, mám mnoho důvodů, proč jsem se do práce vrátila, to by bylo na dlouho. A z principu si nemyslím, že je to špatně, dobré je jen to, co vyhovuje oboum, poznatek prvního roku žití s prckem :-)
Silwan, s čím by to mohlo tedy souviset? Normální vývoj s větší citovou vazbou na mámu? Jinak tatínek u nás absoltuně nefunguje, celé týdny doslava je pryč, často pracuje i o víkendu..
Rusty, ten názor má něco do sebe, jen každé dítě je jiné. Extroverti doma sedět nebudou a zajímá je vše mimo mámu. Navíc se přikláním k formě rodiny spíše komunitního rázu. Prostě aby se dítě neupínalo na jednoho člověka, bylo si jisté, že kolem je spousta lidí, co ho mají rádi. Pokud je dítě příliš fixováno, může být pak z něj citový závislák, znám z okolí spoustu případů, je to fenomén naší generace. Ono totiž vůbec není normální, aby byla matka doma s dítětem, staletí děti matky doprovázely při práci.. to dnes ale nejde..

sillwan — 27. 11. 2008 13:17

BVensi, ja nevim, nemyslela jsem nic konkretniho, jen premyslim nahlas... Jak treba odchazis, kdyz jdes do prace... jestli se nestalo neco pocas hlidani babickou... Neco se asi stalo, kdyz to bylo predtim v pohode. Vyhovuje babickam, ze chodis do prace? nekdy babicky mimovolne neco reknou a prcci si to vylozi jinak... Zkus se ohlednout na ty posledne dny, treba na neco prijdes...

PetaZ — 27. 11. 2008 13:18

Já mám doma extroverta a můžu vám říct, že pořád něco vymýšlet je nadlidský výkon a do toho má to skvělý vzdorovitý období, takže bych nejraději utekla... Až vám dítě řekne několikrát "a, co budeme dneska dělat?", tak je nejvyšší čas na kolektivný výchovu. U nás bych řekla, že do druhého roku to bylo docela dobrý, ale teď si lezeme obě na nervy :(

Cizinka — 27. 11. 2008 13:21

Bensi ja bych taky pockala, okolo toho roku zacinaji strachy a ucite to pro nej byla zmena, na kterou si jeste porad zvyka, dej m u cas. Tady ve Spanelsku chodi nektere mamy do prace hned po skonceni materske, coz je tady 4 mesice!!! A kdyz nejsou babicky a zbyti, detatko putuje do jesli. Ted se vsechny ceske mamy, zvykle na 3 roky doma, zhrozi a ani me to neni zrovna po srsti, ale pravdive musim konstatovat, ze zadnou ujmu tady na detech nepozoruji a dokonce bych rekla, ze jsou otevrenejsi a mene bojacne nez treba ty deti ceske, co jsou tak uzce spjate s mamou. Ja jsem s prckem doma,  podotykam ze nemam zadny financni prispevek ani vypomoc od statu, takze nas zivi manzel...ale na jare Maxik pujde do skolicky a ja se vratim na pul uvazku do prace. Nemyslim, ze by mu to ublizilo, ma rad deti a dostane se do jineho prostredi nez tady doma s mamou ;) ja to vidim pozitivne... Kdyz se podivas do okolnich statu v Evrope, jak dlouho je materska, tak vetsinou je to  pul roku az rok, Cechy se svymi tremi roky vedou.

bensi — 27. 11. 2008 13:43

Silwan, no já se musím potichu vytratit, protože když stojím u dveří, hrozně začne brečet. Takže  už mne možná hlídá, abych se potichu nevytrácela :D Ale babiček se zeptám..
Peto, no právě, každý prcek je jiný, my se spolu taky občas nudili, když bylo fakt 14 dní bez táty a návštěv (po nemoci). Neli už musí do kolektivu, že? Jak to budeš řešit?
Cizinko, jojo, taky jsem několik let bydlela v Itálii a pak zas v Německu, tam se ženské do práce vracely už po šestinedělí, noo, odvaha. Nebo spíš workoholismus. Ale tři roky jsou zbytečný luxus, i pro stát. Jenže tento stát nepodporuje malé úvazky, nikam tě nevezmou.
Jak to vůbec ve Španělích zvládáš? Já nevím, prostě doma je doma, nějak jsem to nesnášela dobře..

sillwan — 27. 11. 2008 13:49

Bensi, tak to muze byt ono. Kdyz se pomalu potichu vytratis, dite nechape, kde najednou maminka zmizela, pak si ji vic hlida. Dite si Tvuj odchod potrebuje prozit, aby vedelo, ze odejdes, ale vratis se.... Ja to zpocatku taky tak delala, neb tchyne nechtela, aby maly rval. Ted proste reknu kam odchazim a kdy se vratim a maly je v pohode. A to je zavislak.

bensi — 27. 11. 2008 13:51

Silwi, dík, asi to tak bude, ale jak ho přesvědčit, že se vrátím.. on řve, když kdokoliv od nás odchází.. třeba odejít a vrátit se za pár minut?

sillwan — 27. 11. 2008 13:54

On bude rvat, ale melo by se to pak zkracovat... Vy ste tedy od nas mladsi, takze ta separacni uzkost jeste pracuje vice. Ale uz bych za zady neodchazela, situaci to jen zhorsuje. Drzim palce!

Cizinka — 27. 11. 2008 14:03

Bensi ze zacatku jsem si taky rikala, ze se urcite vratim, dneska jsem tu osm let a kdyz jsem v CR, tak se mi styska po domove tady a kdyz jsem tady, tak se mi zase zasteskne po Cechach, to je jasny. Ale zvyknes si, do Cech to mam dve hodky letadlem, to je nic. ;) Pristi sobotu jedu na mesic k nasim, tak se tesim, to si uziju, ale je mi jasny, ze posledni tyden uz mi bude chybet to slunicko tady u nas...

Cizinka — 27. 11. 2008 14:04

Bensi Silwan ma pravdu, to je pro nej nepochopitelny potichu se vykrast a zmizet. Ja to cetla minule v nejakym casaku, musis mu to proste rict, udelat pa pa a hotovo...potrebuje par dnu, ale zvykne si, ze se vzdycky vratis :jojo:

Adule — 27. 11. 2008 17:42

U nas je to ted momentalne opacne, ja jsem ta zla, ktera na Martika rve a da mu na zadek, tata chodi vecer, tak je s nim malo a dela to, co chce Martik, tak je ten oblibenej...kazde rano Martik rve ve dverich: Tata do prace ne, mama joooo :/
Ale je to totalni zavislak na nas obou, kdyz zustane s jednim z nas, tak je v poho, u babicek rve, ale behem chvile zapomene a je v klidu, ale nesmime se tam ukazat...

Jinak ja myslim,ze prace na castecny uvazek je super, zenska ma kontakt s realitou a nevypadne z prace a ditko je o neco samostatnejsi...

Sára11 — 27. 11. 2008 17:56

ahoj, ja zacala chodit do prace od rijna na jeden den v tydnu a Johany býva ve skolicce. Kde je sice nejmladsi (oficialne berou deti od dvou), ale zvykla si a rekla bych, ze tam chodi rada. Jeden az dva dny v tydnu je podle me ideal, jste spolu dostatecne, ale zaroven prcek uz poznava jiny prostredi a nasava nove zkusennosti. Pokazdem dni ve skolicce Johany prijde s necim novym - nova slova, cviky... Naucila se branit svoje prava - na hracky a tak. Fakt udelala velky pokrok behem tech dvou mesicu, takze pro nas je skolicka velky prinos.

Bensi, urcite jsem pro se s prckem rozloucit a vysvetlit, aby to nebral jako zradu, ze ses vyparila :) a nebylo by lepsi chodit na dva dny v tydnu?? nez byt pryc skoro cely tyden??

Laufey — 27. 11. 2008 18:00

Bensi, u nás je to trochu podobné. Akorát mám fakt extroverta, který mi udělá pápá a ještě zamnou zabouchne dveře :lol: ,ale když se vrátím,tak se tulí a  pusinkuje. To jinak neděla.Není to typ mazel,ale rarach :D . Problém s usínám nemá. Má to určitě souvislost s prací? (omlouvám se jestli jsem to přehlédla :gloria: )

BLUE — 27. 11. 2008 18:24

bensi - za mě - já si myslím, že pokud máš pocit že to není dobrý a nepotřebuješ nutně přivýdělek tak toho nech a buď s malým ;)

já to beru tak že od tří let bude malá pořá jen ve školce nebo s babičkama protože to prostě do práce budu muset a bude to tak už po zbytek jejího dětství tskže ty tři roky jí chci věnovat jak jen budu moct ;)

Daka — 27. 11. 2008 18:46

Bensi, ja chodím 2x v týdnu taky (jak tu už někdo psal) uklízet na 2-3hod., a asi od 1,5 roku prcka a začátky byly stejné - pláč, křik. To víš, taky mi to rvalo srdíčko, ale po čase to přešlo. Stejně tak jako u vás, hlídal jen tatínek, takže ze začatku jsme vždycky vymysleli nějaký super program, aby to bylo "mamka odchází, to bude super večer, my si to užijeme" :lol: . Jo a nikdy jsem po cestě zpět nezapomněla koupit ovoce nebo brumíka, ale než jsem ho dala, zeptala jsem se, jestli byla hodná! Příště jsem slibila, že zase něco dobrýho dovezu. I dneska (chodím si přivydělávat 1,5 roku) si někdy popláče, ale už vím, že to jsou spíš "slzy zkoušecí" a manža říka, jak prásknu dveřma, už je klid. Říkám si, že jednou beze mne taky bude muset být ve školce a tady ji přece nedávám k "cizím" ale zůstává s tatínkem ;) . Držím vám palce.

PetaZ — 27. 11. 2008 21:21

Bensi, my jsme se přestěhovali z Prahy do malého města a se školkami je to tady průser :( Hlavně tu končí v 16h a sousedce, která tu obvolala školky v okolí (její synek bude mít v lednu 3 roky), tak všichni říkali, že mají plno a v září se uvidí... Každopádně, jestli jí tady od září nevezmou (na 99% zřejmě ne), tak půjde do soukromé školky v Praze.

Blue, já jsem si taky před rokem říkala, že bych Nelu nedala dřív do školky, ale teď měním názor.. Po druhém roce začala být čím dál víc náročnější a řekla bych, že je duševně vyspělejší než tříleté dítě. A musím říct, že už není moc dobrý, že jsme pořád spolu. Je to vidět na jejím chování. Nudí se doma, takže je pak na mě protivná atd. Já bych uvítala školku od dvou let.

Lenina2 — 27. 11. 2008 22:05

Bensi, já jsem začala taky v roce chodit do práce na 1 až 2 dny v týdnu a taky brečel, dkyž jsem odcházela, ale brzy si zvyknul, pak se zase období, kdy jsem mu chyběla vrátilo a zase brzy odešlo. Podle mě se to zlepší, ale co mi přijde důležité, tak abys odcházela, když to ví. Sice ztropí scénu, ale ví co se bude dít a brzy zjsití, že se stím nic nenadělá, ale nebude mít potřebu tě hlídat. Vímt o podle sebe. Vždycky řeknu, já musím jít tam a tam a brzy se vrátím nebo vrátím se až se vyspinkáš apod. Sice začal brečet, ale jen jsem zavřela dveře byl klid. Kdežto švagrová aby se vyhnula scénám, tak vždycky zmizla a když se pak malej ptal, tak mu babičky řekli, že máma je tam a tam a že brzy přijde, ale on úplně ztratil jistotu a trvalo mu až do 6ti let, než se s tím jakš takš srovnal, ale pořád se ptá a vrátíš se, a musíš tam jít a kdy přesně přijdeš.

Takže shrnutí, podle mě do práce choď, Honzík si zvykne, ale jednej s ním na rovinu.

Karal — 27. 11. 2008 22:09

Bensi, ja bych tak vydrzela a odchazela tak, aby to malej videl..Je fakt, ze ve vasem veku byl nas Honzik totalni zavislak, ze se mnou chodil i u babicky curat abych mu nezmizela z oci..byla jsem z nej silena, takze si to neumim predstavit.Ale stavalo se mi, ze kdyz ho nahodou babicka hlidala, byl v pohode, ale zacal brecet, az kdyz me videl, ze jsem se vratila..Ale preslo to..Ted uz je velkej a vi, ze lidi mama s tatou odchazi a zase se vraci..Ja osobne si myslim a nekde jsem to i cetla, ze pro dite je dobre mit sirsi zazemi pokud jsou ty moznosti..

Čekanka — 27. 11. 2008 22:58

Bensi já ti povím zkušenost, Aleš byl naprosto v pohodě, od tří měsíců jsem ho dávala babičkám, bráchovi atd, prostě jak jsem potřebovala dělat a tím pádem hlídat.....ve dvou letech už jsem ho pak dala na celý den do jeslí, šla jsem na plý úvazek a prostě pohoda, až se učitelky divily že byl přechod tak hladký, no aleš byl od narození zvyklej mezi lidma/dětma (kojila jsem jen dva měsíce, takže pak hned nastoupilo babičkování) a bral všechny změny naprosto bez problémů.................................... jo a máme taky adamíška a mám problém dojet i pro blbej nákup, stojí celou dobu u dveří a řičí mama mama, u babiček odmítá jíst a pít (však víš, už jsem to psala u nás), k nikomu nechce, na každýho vrčí (včetně doktorky), snese jen mě, částečně manžu a aleše (v dobré náladě) a já už tak nějak chápu, že ač jsou s alešem jak vizáží tak povahou úplně stejní, jiný byl řežim a teď se mi to vrací....... dýl jsem adamka kojila a skoro do roka ho nikam na hlídání nedávala, neodcházela a teď už z toho má rozum a změny nese těžce, až je mi ho líto..... můj postoj k tomu je, že ho zvykám na babičky častěji a častěji a úspěchem je, že už se nechá od příbuzných nakrmit :hjarta::hjarta::hjarta: takže zvykat a zvykat a trvat si na tom, že prostě NĚJAKOU DOBU BUDE PRCEK BEZ TEBE ;)

jo a rozhodně v práci nekonči, naopak, situace se u malýho bude měnit, jednou lepší, jednou horší, ale nenech se tím nervoznit, to maminkování je krásný, ale však mu to vynahradíš až budeš doma ;) já ti držím palce a myslím že to zvládnete, bude to víc o tvé psychice než o Honzíkově ;)

bensi — 28. 11. 2008 9:13

Díky holky  za názory a postřehy, super. No včera se situace zlepšila, už je myslím víc v pohodě, jen to loučení musím ještě zvládnout. Mne se osvědčilo zvykat prcka pomalu, po krůčcích. Takže prostě odejdu nejdříve jen na chvíli dolů, pak do trafiky na 10 min, a budu prodlužovat interval.
Souhlasím, že je to dost o tom, zda je malej zvyklý na společnost nebo ne. Včera přišel švagr, dorazila ségra, hrozilo i přespání dvou Irů :D A hned se na mne neupínal. On společnost zbožňuje, je šťastný i mezi dětmi.

Jinak mne taky štve, že zase budeme řešit školky a školy, bude vše přeplněné, jak byly porodnice. Přitom vidím, jak se Honzík zlepšuje, když je s ostatními dětmi, okoukává od nich, motivují ho k dalším pokrokům...

Čekanka — 28. 11. 2008 21:59

Bensi, poznáš to a oceníš i v pozdějším věku, že je malej od mala zvyklej na společnost, aleš je fakt v cizím prostředí hned v pohodě........ s adamíškem to bude určitě horší... ale je to fakt trochu jinej příběh....