Ahoj holky, snad mi některá z Vás dá "zaručenou" radu.

Dnes jsem se od maminky jeho spolužačky dozvěděla, že se podílí na fyzickém napadání její dcery. Hlavní agresor si vždy vezme k ruce mého syna a ještě jednoho spolužáka (agresor statný silnější kluk, ti dva menší a drobnější postavy). Takže jsem se ihned vypravila do školy, vyrušila třídní účitelku z hodiny, nechala jsem si včetně oné holčičky zavolat na chodbu a "blesky" lítaly. Seřvala jsem je, že vypadali, jako kdyby neuměli do 5 napočítat a varovala jsem je, že ještě jednou se tohle bude opakovat, tak je přerazím. 

Nejsem taková ta máma, která je bezmezně "zamilovaná" do svého dítěte a nepřipustí, že je její dítě "svaté". Syn je hodně ukecaný, má poslední slovo, takže jeho poznámky ze školy většinou pramenily z té ukecanosti. Jinak se učí velmi dobře. Syn začal chodit sám do školy a tudíž mám možnost pozorovat, jak se chová na veřejnosti. Starším otevře dveře, pozdraví, když vchází do školy, podrží spolužačkám dveře a pustí je napřed. Samozřejmě je jiný, když přijde do kolektivu. Doma, u babiček, na trénincích taky bez problému. Navíc jsem těhotná, čekáme holčičku a syn má naprosto skvělý přístup a na sestřičku se těší. Obávám se toho, aby z něho nevyrostl takový ten "doma hodný chlapeček", venku "grázl".

Pokud jste něco takového řešily, jak na něj ? Nechci ho bít, ale určitě bude následovat nějaký zákaz (domácí vězení, zákaz PC), fotbalové tréninky taky nechci zakazovat. A určitě o tom budeme diskutovat.
Pak ještě zvažuji, zda to říci manželovi nebo to zatím řešit jen mezi 4 očima ... Manžel by ho zřejmě zřezal jak žito. Moc děkuji.:kapitulation:

ahojky Coral..přesně tak bych to řešila i já.akorát nevím..zavolala sis na chodbu i onoho jak píšeš(agresora).????.a přesně jak to řekla tobě maminka té dívky,,i já bych zavolala oné mamince toho agresora,aby nebyl obviněn jen můj syn..Protože pokud bude maminka ochotna spolupracovat ,pak si myslím ,že dosáhnete lepších výsledků..
Není vinnen jen jeden v tomhle případě je viníků víc a tvůj syn by se mohl cítít ukřivděn..Myslím ,že pokud dodržíš zákazy,on si to uvědomí..Kluci v tomhle věku dělají blbosti a je dobře,žes to podchytila včas..

Sisi, přesně tak jsem to vyřešila. Na chodbu jsem si nechala zavolat všechny včetně agresora, resp. toho, kdo to vše vyvolává. Pak jsem volala i mamince té holčičky, řekla jí, že pokud by se něco podobného opakovalo, tak ať mě ihned informuje.
Myslím si, že se hodně synovi věnujeme, hodně s ním mluvíme, ale o incidentu jsem se dozvěděla až od maminky té dívky. Neměla jsem o tom ani páru. Děším se toho, že my si s manželem myslíme, že ho vychováváme dobře, jeho kroky taky kontrolujeme (v mobilu má locator), mám přehled o jeho činnostech, protože i když jde ven, tak jen na hřiště, kde si jen kope do branky nebo hraje s klukama fotbal (chodím ho co půlhodiny kontrolovat - možná to přeháním, ale v dnešní době člověk nikdy neví) a potom bum - on se podílí defacto na šikaně.

Já vím ,že je hrozné .když člověk najednou zjistí,že jeho dítko se může na něčem podílet ...ale opravdu si myslím,že si udělala vše cos mohla,,jiný maminky jsou opravdu jiný!!!!,,ty by to třeba ani neřešily.nevěřily by !!!
Coral dala si mu zákaz ,dala si mu jasně najevo,že se tohle nedělá ...a teď i kdyby ses třeba rozkrájela,to musíš nechat na něm ..co on si z toho vezme....a hlavně  si myslím,že teď je opravdu ve věku ,kdy machrujou. Chtěj si něco dokazovat.... ,,Možná já vím je to divný,ale až tak bych ho nehlídala mohl by se opravdu cítit divně před spolužáky,..A on už není tak malý.. Já vím je to pro nás maminky  těžký..Máme o ně strach ,ale trochu volnosti taky potřebují,, :jojo:

Coral, a popovidala sis s nim o tom? Co ti o tom syn rekl?

Myslím, že rozhovor a uvědomění si pocitů těch druhých zmůže víc než výprask. Je moc dobře, že to hošanům neprošlo. Děti, které se takového jednní dopouští mohou mít pocit, že potřebují něco dokázat. Mohou si hrát na silnějšího. Zkusila bych mladasovi dát trochu víc vlastní zodpovědnosti. Ne, že bys ho dál sledovala, ale nějaké povinnosti mu doma neuškodí.

Samozřejmě je jiný, když přijde do kolektivu.
Mně to samozřejmé nepřipadá. Musí to mít nějaký důvod, proč se chová jinak doma a jinak v kolektivu - asi má potřebu si v kolektivu něco dokazovat - něco, o čem z domova není přesvědčený - nebo naopak je - třeba, že obdiv a úctu je třeba si vybojovat.
Jinak, za tohle by asi dostal, ikdyž děti nebiju. Proč by neměl vědět, že když ho někdo praští, bolí to

Zkuste si sním ještě promluvit, je mi na tom divné, že ten agresor je silný kluk a a ti dva " pomocníci" slabší. jestli také nejsou šikanovaní, ten silnější je prostě nějak ovládá.

Ahoj, něco podobného jsem řešila s nevlastním synem. Ze zkušenosti bych se zaměřila na to, proč syn poslouchá toho "agresora"? Příčin mě naladá hned několik. Ale to se jenom domýšlíme... Je potřeba vytestovat, o co přesně v případě tvého syna jde. Kdyby jsi měla zájem, napíšu ti víc.
Ekina