S mým přítelem jsem téměř rok. Je zodpovědný, má mě rád, jenže si čím dál tím víc uvědomuju, že je závislý na své matce. Nebo snad ona na něm.
Jeho matka ho měla po třicítce, takže dneska jí táhne na sedmdesát let. Přítel bydlí s ní v jednom bytě. Když jsme spolu začali chodit, věnoval mi každou volnou chvilku a každý den jsme trávili spolu. Přespával u mě v mém bytě a všechno bylo skvělé. Plánovali jsme si společné bydlení, mimčo.... ovšem jak jde čas, naše společně strávené chvilky se zkracují a to kvůli jeho mamince.
Jeho matka začala mít problémy s tlakem, občas na ni přijdou mdloby a objeví se i různé jiné choroby. Můj přítel chce být stále s ní, protože "co kdyby se jí udělalo zle".
Zpočátku jsem to brala tak, že je fajn, že se o ni stará, je to od něho pěkné... jenže je to čím dál tím horší. Přítel přijde ke mě večer, otevřeme si láhev vína, koukáme na filmy a najednou telefon... je mi hrozně špatně, přijď prosím tě... Přítel popadne věci a utíká. O víkendu s ní jede nakupovat, jede s ní k lékaři, na chalupu, kde spolu sadí česnek...
Nedávno měli v rodině úmrtí. Umřela teta přítelovy matky, kterou často navštěvovali a pomáhali jí. Tak teď už přítel nechodí vůbec. Řekl mi, že se to nehodí... že teta ještě není pohřbená... Co se jako nehodí? nebylo mi jasné. Prý nechat matku samotnou...
Jsem z toho dost špatná. Jeho matka je fajn člověk, mám ji ráda a z jejího chování jsem nevypozorovala, že by si ho nějak uzurpovala pro sebe... spíš mám pocit, že je to on, kdo je závislý na své matce. Nevím, jestli se to zlepší a nevím, jak tuto situaci mám řešit.
Jen abych doplnila "rodinnou anamnézu": přítel je ze tří dětí, matka je rozvedená. Přítelův otec byl alkoholik a násilník, který od rodiny po velkém třesku odešel, když příteli bylo asi 17 let. Ten ho dodnes nenávidí za to, jak jejich matce i jim, dětem, ubližoval. Sestry se o matku přehnaně nestarají. Ač bydlí ve stejném městě, jsou obě vdané, matku navštěvují často, ale veškerá péče je, jak se zdá, pouze na bedrech mého přítele. A nevím, jak dlouho to ještě takhle vydržím...
Máte tu někdo zkušenosti s řešením podobné situace? Možná už všechno vidím černě, ale opravdu nevím, co s tím a zda se to vůbec může zlepšit... přítele moc miluju, ale cítím, že nás vztah pomalu přestává fungovat...
Z textu vyplývá, že je mu kolem 40 - to nikdy nebyl ženatý nebo nežil s žádnou ženou ?
Asi se jí snaží dělat v rodině toho hodného a pečujícího chlapa, kterého vždycky postrádala ona i jeho dvě sestry. Ale ať jsou důvody jakékoli, neuděláš s tím nic, jedině snad, že by ses zapojila taky. Už je to stará paní a té péče bude potřeba čím dál víc
Příteli je teprve 33. Měla ho v sedmatřiceti. Je jasné, že problémy budou přibývat, ale starých lidí se svými potomky je přece spousta. A ne každý musí nutně bydlet s matkou. Můj přítel si však evidentně vybral...
Myslím, že maminka si syna záměrně poutá k sobě a on se nechá. S tím asi nic neuděláš, maminka pro něj bude mít vždycky přednost.
Ja nemyslim, ze si ho maminka k sobe zamerne pouta.
Pripada mi, ze pritel v tech 17ti letech, kdy otec odesel, "udelal" rozhodnuti - a to mohlo byt i jen na podvedome urovni- ze on se musi o maminku (rodinu) postarat. A tak se to tak nejak zajelo, ze uz jim na tom nic divneho neprijde. On svoji roli vidi jako ochrance maminky.
Má to vůbec nějaký smysl, takový vztah? Mám toho poslední dobou plné zuby, z práce jsem se vždycky těšila na normální, pěkný večer a teď trčím pořád sama a on se stará. Včera se za mnou stavil (na hodinku) a pak zas musel domů. Něco jsem naťukla, chtěla jsem si to s ním vyříkat a on mi odsekl, že když se mi to nelíbí, bude se mi věnovat jenom o víkendu. Protože přes týden má práci a ještě tu matku. A je z toho všeho strašně unavený. A na mě tedy nemá čas. Jenže mě není dvacet, taky mám už za sebou jedno nepovedené manželství a nějaký ten vztah. Neměla jsem žádnou chuť do dalšího vztahu. Ale on o mě stál, snesl by mi ze začátku modré z nebe. Tehdy se zdálo, že konečně se i na mě usmálo štěstí....
NA CO SI TAKOVÍ CHLAPI HLEDAJÍ ŽENSKÉ??
Jasne jde videt, ze maminka je na prvnim miste.
Pro me osobne by takovy vztah nebyl.
Přítel má za sebou taky pár nevyvedených vztahů. Kdysi mi řekl, že jedna z přítelkyň ho podvedla, s těmi ostatními to prostě nevyšlo, jak to tak bývá. Ale nedávno jsem byla svědkem výjimečného jevu;-), hádky syna se svou matkou. A tehdy jí vmetl do tváře, že je to stejně ona, která mu rozdrtí všechny vztahy...
sunyata napsal(a):
Jasne jde videt, ze maminka je na prvnim miste.
Pro me osobne by takovy vztah nebyl.
Obávám se, že to asi při nejlepší vůli taky neustojím...
Holka, mej se rada. Ono neni o co stat...ustavat a tolerovat neco nezdraveho.
Pokud se na tebe ještě utrhuje, místo, aby alespoň z něj bylo poznat, že ho to taky mrzí, že má na tebe málo času, je to divné. Asi bych mu řekla, že je samozřejmé pomáhat svojí staré matce, ale pokud chce k tomu ještě mít nějaký vztah, musí do něj taky trochu investovat, že nehodlám sedět doma a čekat, jestli náhodou mě milostivě na hodinu nenavštíví. Že mám také své potřeby a touhy a hodlám je naplnit
Zabity pripad... kdyby to bylo všechno tak snadne. Sunyato, diky za support:-)
On se snazi, ma me rad, jenze JE TO MALO! On neví, kudy kam, matka na piedestalu a na me proste nezbyva cas! Dostavam hodnotne dary. Chtela jsem si koupit zehlici prkno za tri kila, at nemusim zehlit na zemi, ale on mi koupil prkno za dva litry!!! Na co mi je takove zehlici prkno, kdyz zehlim dvakrat do mesice?? Ja chci jeho! Mam ho rada, nebo spis mela jsem ho rada, takoveho, jaky byl, kdyz jsem citila, ze je nam spolu dobre a chcem byt spolu.
Nechci hned nad nim lamat hul, ale pokud to nepochopi on, asi to vsechno pude do kopru...
a aby ses účastnila a pomohla mu s tím, o to by on nebo matka nestáli ?
A on je z těch sourozenců nejmladší nebo nejstarší ?
Vis, kdyby to byla jen nejaka prechodna situace tak se to pochopit a "pockat" da.
Ale to vypada, ze ti to serviruje tak jak to skutecne u neho je - mamanek.
mashanka napsal(a):
a aby ses účastnila a pomohla mu s tím, o to by on nebo matka nestáli ?
A on je z těch sourozenců nejmladší nebo nejstarší ?
Pomohla mu s cim? Sazet o vikendu cesnek?
mashanka napsal(a):
a aby ses účastnila a pomohla mu s tím, o to by on nebo matka nestáli ?
A on je z těch sourozenců nejmladší nebo nejstarší ?
Je nejmladší. S jeho matkou vycházím dobře, je to fajn ženská. Občas k nim zajdu na návštěvu. Nemám ani pocit, že by se nějak montovala svým dětem do života. Myslím, že ten problém je v něm. Jak myslíš, pomohla mu? Oni bydlí spolu v bytě, já bydlím ve svém... když jedou na chalupu, většinou se to dozvím, až když jsou už tam.
No, trebárs... keď chcem s ním byť, tak sa mu trochu prispôsobím, potom trochu povolí on... si to ja teda predstavujem. Inak, bola teda iná situácia, ale môj otec so strýkom sa 4 roky striedali u starej mamy, keď "odišla" po srdcovom záchvate a zavedení kardiostimulátoru. Nepoznávala nikoho, uteklala, blúdila ulicami, nerozprávala... stále s ňou niekto musel byť. Tak sa otec so strýkom striedali. :jojo: A bolo to pre nich normálne. My sme si ho za tie 4 roky ako rodina vemľi neužili, ale chápali sme to. No ale ak je pani ešte relatívne zdravá, tak neviem... :/
lexmarkova napsal(a):
mashanka napsal(a):
a aby ses účastnila a pomohla mu s tím, o to by on nebo matka nestáli ?
A on je z těch sourozenců nejmladší nebo nejstarší ?Je nejmladší. S jeho matkou vycházím dobře, je to fajn ženská. Občas k nim zajdu na návštěvu. Nemám ani pocit, že by se nějak montovala svým dětem do života. Myslím, že ten problém je v něm. Jak myslíš, pomohla mu? Oni bydlí spolu v bytě, já bydlím ve svém... když jedou na chalupu, většinou se to dozvím, až když jsou už tam.
.. Prostě mi řekne jsme s mamkou na chalupě. Vrátíme se večer. Tak já se ti pak ozvu... a já si dycky říkám, že by spíš asi měl být někde se mnou..
kuš. škoda řeči. uplakané úterý..
Já si to jen sesumarizuju. Přítele chceš a zatím to nechceš vzdát?
Maminka je zranitelně "hodná" a tvůj přítel se o ní stará náhradou za partnera, kterého si už po rozvodu nenašla?
Tak pak to chce začít pomáhat velmi aktivně, nedá se to vydržet pořád, ale zase se dá po takovém pomáhání zcela bezstarostně odkráčet po otázce:"Ještě si přejete něco maminko?" do kina.
Držím pěsti, typuju, že máš tak 10% šanci s tím něco udělat. :)
Selima napsal(a):
No, trebárs... keď chcem s ním byť, tak sa mu trochu prispôsobím, potom trochu povolí on... si to ja teda predstavujem. Inak, bola teda iná situácia, ale môj otec so strýkom sa 4 roky striedali u starej mamy, keď "odišla" po srdcovom záchvate a zavedení kardiostimulátoru. Nepoznávala nikoho, uteklala, blúdila ulicami, nerozprávala... stále s ňou niekto musel byť. Tak sa otec so strýkom striedali. :jojo: A bolo to pre nich normálne. My sme si ho za tie 4 roky ako rodina vemľi neužili, ale chápali sme to. No ale ak je pani ešte relatívne zdravá, tak neviem... :/
Ano, to zcela chápu. Bezmocný člověk potřebuje pomoc bližních. Ale ona není bezmocná. Chodí nakupovat, kouří... a až jednou bude třeba vážně nemocná - není její jediné dítě. Jsou tři.
hrosanek napsal(a):
Já si to jen sesumarizuju. Přítele chceš a zatím to nechceš vzdát?
Maminka je zranitelně "hodná" a tvůj přítel se o ní stará náhradou za partnera, kterého si už po rozvodu nenašla?
Tak pak to chce začít pomáhat velmi aktivně, nedá se to vydržet pořád, ale zase se dá po takovém pomáhání zcela bezstarostně odkráčet po otázce:"Ještě si přejete něco maminko?" do kina.
Držím pěsti, typuju, že máš tak 10% šanci s tím něco udělat. :)
Matka si už nikdy nikoho nenašla. Jak to tak tady čtu, tak to vidím černějc, než když jsem se tady ocitla. Nu což, možná se mi otevírají oči... nenávidím dechovku, ale abych si nakonec nenotovala "škoda lásky, kterou jsem tobě dala"
lexmarkova, moje kamarádka mi řekla, že jestliže má chlap přes 30, nebyl ženatý a ani nežil s žádnou slečnou, bude divný .... prostě to nebude jen tak :D
Teď jí dávám za pravdu.
Kuřátko napsal(a):
lexmarkova, moje kamarádka mi řekla, že jestliže má chlap přes 30, nebyl ženatý a ani nežil s žádnou slečnou, bude divný .... prostě to nebude jen tak :D
Teď jí dávám za pravdu.
... on s nějakou slečnou žil. ale asi to nestačilo a zasejc se vrátil domů do hnízdečka...
neco podobneho jsem mela. pokud s tim ten druhy partner nema vuli nic udelaat, dlouhodobe se to vydrzet neda. fakt ne. ja to v posledni fazi mela tak, ze jsem uz na jeho maminku byla alergicka z principu. nechala jsem to zajit moc daleko a uz nebylo cesty zpet. bylo to u nas podobne, jak popisujes. skoncilo to rozchodem po sesti letech, priteli bylo 34. vztah k matce zacal bohuzel resit az po rozchodu, skoda. preju ti, aby to dopadlo lip, ale bohuzel se obavam, ze pokud to on shledava normalni, nepohnes s nim. ja s nim taky nepohla :/
Lucie_82 napsal(a):
neco podobneho jsem mela. pokud s tim ten druhy partner nema vuli nic udelaat, dlouhodobe se to vydrzet neda. fakt ne. ja to v posledni fazi mela tak, ze jsem uz na jeho maminku byla alergicka z principu. nechala jsem to zajit moc daleko a uz nebylo cesty zpet. bylo to u nas podobne, jak popisujes. skoncilo to rozchodem po sesti letech, priteli bylo 34. vztah k matce zacal bohuzel resit az po rozchodu, skoda. preju ti, aby to dopadlo lip, ale bohuzel se obavam, ze pokud to on shledava normalni, nepohnes s nim. ja s nim taky nepohla :/
Díky.
Ja mam bohuzel pocit,ze s timto nic neudelas...jedine se pokus s pritelem promluvit,rekni,ze chapes,ze ma svou maminku rad ale vsechno ma svy meze.Taky pokud muzes tak se zkus zeptat pritelovych sester jestli by se o maminku nemohly trochu vic postarat.Jestli spolu mate dobry vztah,vysvetly proc snad to pochopi.Ono je totiz docela mozny i to,ze pritel neni ani tak zavislej na sve mamince jako to,ze maminka je zavisla na nem.Kdyby prece chtela jen pomoct tak muze zavolat i nekomu jinymu,ne porad tvymu priteli jako by on byl jedinej kdo muze prijit nebo se o ni postarat.
Sestry bydli kazda ve svem a on s matkou. je nejbliz, je nejochotnejsi. Pokud vim, sestry jsou velmi zaneprazdnene (aspon to tak rikaji, nevim) a jeste bratrovi obcas nadhodi, jakto ze nebyl doma, kdyz bylo matce zle...
lexmarkova napsal(a):
mashanka napsal(a):
a aby ses účastnila a pomohla mu s tím, o to by on nebo matka nestáli ?
A on je z těch sourozenců nejmladší nebo nejstarší ?Je nejmladší. S jeho matkou vycházím dobře, je to fajn ženská. Občas k nim zajdu na návštěvu. Nemám ani pocit, že by se nějak montovala svým dětem do života. Myslím, že ten problém je v něm. Jak myslíš, pomohla mu? Oni bydlí spolu v bytě, já bydlím ve svém... když jedou na chalupu, většinou se to dozvím, až když jsou už tam.
Aha. Myslela, jsem, že tak nějak jste průběžně v kontaktu třeba po telefonu. Pomohla mu, já nevím, třeba s nějakou tou prací, umýt babce okna nebo tak něco, ale když je to tak, oni asi prostě žijí v nějaké symbióze.
Těžko říct, nikdo z nás tam nebyl, takže to musíš nějak vyhodnotit, ale myslím, že bych šla od toho. Až jednou jeho matka nebude, dělala bys mu asi náhradní.
Jinak, na některých lidech nepoznáš, jací jsou, když tam nejsi. Ona to s ním možná umí "po dobrém", že to člověk zvenčí ani nepostřehne. Tak hodný člověk, že srdce usedá, je horší, než 10 ježibab
no, tak to je presne nase byvala situace.velmi zaneprazdneny bratr v jinem meste, ktery prijel jednou za tri mesice na odpoledne. ze jeho sourozenec kolem maminky skakal mu vubec neprislo divne. ani memu priteli vlastne. jen jak jsem cumela jak puk :co: a kdyz jsem se ozvala, byla jsem rozbijec rodiny. skoda ...
..."rozbijec rodiny", no to je prave to co se muze stat, kdyz si s nim bude chtit promluvit a otevrit mu oci. Velice nevdecna role.
Přítel mi včera řekl, že taky bych mohla někdy dojít na návštěvu nebo přespat k nim. Byla jsem tam na návštěvě v neděli. Nechci tam chodit příliš často na návštěvy a besedovat s jeho matkou. Nechci tam už vůbec spávat. U našich byl přítel snad dvakrát. Nenutím ho k žádným návštěvám, jen jsme tam byli dvakrát na nějaké oslavě. Nikdy bych ho k ničemu takovému nenutila, vím, jak se k tomu chlapi staví. Navíc.. nečiň druhému, co nechceš, aby činil tobě... tady je mi to, zdá se, houby platné...
Ten včerejšek byl asi pro něj nějak drsný, dnska se mi vůbec neozval a to se nestalo za celou dobu, co jsme spolu...
lexmarkova napsal(a):
Přítel mi včera řekl, že taky bych mohla někdy dojít na návštěvu nebo přespat k nim. Byla jsem tam na návštěvě v neděli. Nechci tam chodit příliš často na návštěvy a besedovat s jeho matkou. Nechci tam už vůbec spávat. U našich byl přítel snad dvakrát. Nenutím ho k žádným návštěvám, jen jsme tam byli dvakrát na nějaké oslavě. Nikdy bych ho k ničemu takovému nenutila, vím, jak se k tomu chlapi staví. Navíc.. nečiň druhému, co nechceš, aby činil tobě... tady je mi to, zdá se, houby platné...
Ten včerejšek byl asi pro něj nějak drsný, dnska se mi vůbec neozval a to se nestalo za celou dobu, co jsme spolu...
Tak ho nech vytrucovat ... zkus na to nemyslet ...vím, že je to asi těžký ...
Já si také myslím, že je mezi matkou a synem nějaká symbióza a matka, když je jí špatně, instinktivně volá jeho. On se uvnitř staví do role partnera své matky a matka toto přijala.
Opravdu si to chce promiluvit: řekni, že mu chceš říct něco hodně důležitého a vyjasni si situaci co nejdříve, ať zbytečně netrpíš.
Já bych mu řekla o tom, že on přijal roli partnera matky a zda tuto roli chce i nadále hrát. Pokud ano, že jsi tady navíc, protože on už vlastně partnerku má a že si myslíš, že je proto vztah neperspektivní a že by bylo lepší ho ukončit. Protože se pak zbytečně trápíte oba.
Pokud řekne, že chce tebe, dohodnout se se sestrami třeba na týdnech, kdy jsou k dispozici matce non-stop ony a přítel by si měl o tom promluvit i s matkou.
Pokud to nebude fungovat, tak ač se to teď nezdá, po světě běhá takovejch hodnejch chlapů ... :)
lexmarkova napsal(a):
Sestry bydli kazda ve svem a on s matkou. je nejbliz, je nejochotnejsi. Pokud vim, sestry jsou velmi zaneprazdnene (aspon to tak rikaji, nevim) a jeste bratrovi obcas nadhodi, jakto ze nebyl doma, kdyz bylo matce zle...
:/
Lexi, já bych to viděla spíš tak, že je to maminčin "princ na bílém koni" :grater:
Znáš to: Mažel selhal (očividně) a kdo tam byl? Synek - a ne žádné děcko, ale mladý muž....."Teď jsi jedinej chlap v rodině, Jiříčku - Pepíčku..." anebo jen vzdechy a pláč a: "Mami, neplač! Já tě v tom nenechám!"
Tak nějak, no :/
Z vlastní zkušenosti ti můžu říct jedno - nad takovou symbiózou nelze zvítězit :usch:
Bůhví - možná se těm ségrám není co divit...nedalo by se aspoň s jednou z nich spojit a vyposlechnout si rodinnou historii? :rodna:
Podle mne neni tvuj pritel zavisly na matce, ani to neni mamanek.
V momente, kdy otec odesel, prevzal roli partnera. V te roli setrvava dodnes, matka si na to zvykla a tak obema pripada normalni, jak se k sobe chovaji. Sestry jsou v podstate mimo hru, protoze ony zustaly dcerami i po otcove odchodu, kdezto ze syna se stal “partner”, ktery prevzal zodpovednost a chovani partnera. Proto za matkou jezdi a proto ti je schopen rict, ze jede za matkou a za tebou se stavi vecer, az matce pomuze apod. Jsi v podstate v te dvojici za tretiho. Nijak to nevylucuje, ze te ma rad. Myslim si, ze si to ani neuvedomuje, promluv s nim.
Taková "zgruntu hodná ženská" je někdy horší, než (skoro)tychýně, která po tobě tvrdě půjde. Tam máš aspoň možnost se bránit, šprajcnout se, že ubližovat si nenecháš... ale jaksi hůř se dá postavit proti "nemocné stařence", která "jen" potřebuje mít synáčka za zadkem, kdyby něco... Jeho sestry svoji vytíženost možná jen úspěšně předstírají, aby je maminka neměla na špagátku a nemohla si je přitáhnout kdy se jí zlíbí, což tvůj přítel zjevně neumí nebo nechce. Jak píšou ostatní - převzal roli zdrhlého otce, možná do ní byl lehýnce a nenápadně maminkou vmanipulován, obzvlášť jestli už nechtěla dalšího mužskýho do baráku. Kluk jí ho spolehlivě nahradí a ještě se může mezi důchodkyněma chlubit, jakého má vzorného syna. Bodejť by se nechala "sesadit z trůnu" nějakou cizí slečnou nebo nedej Bože miminem... Nebude těm jeho děvenkám ubližovat, nebude na ně ošklivá - ona to nepotřebuje, jí stačí, když má synáčka zmáknutého na povel - a víš houby, jakým způsobem ho umí "trestat", když není po jejím - na to s nimi oběma nejsi dost často.
Celou noc jsem ani nespala, protoze porad premyslim nad tim, co delam spatne. ale nemuzu na nic prijit, takze jedine, co mi z toho plyne je, ze spatne dela neco on. a kdyz si ctu vase prispevky (diky za ne!), tak se mi to stokrat potvrzuje...
....no víš, říká se "co dáš, to dostaneš".....dovolí si jen to, co mu dovolíš....takže ve tvém přístupu bude zřejmě chyba taky. Zkus se podívat na knížku "Proč muži milují potvory a hodným holkám zůstávají oči pro pláč", ještě tě pobaví. Vždycky si vzpomenu na Pelíšky, jak se Vášáryová trápila s Kodetem, a Holubové na to stačil jeden pohled.
helena napsal(a):
Taková "zgruntu hodná ženská" je někdy horší, než (skoro)tychýně, která po tobě tvrdě půjde. Tam máš aspoň možnost se bránit, šprajcnout se, že ubližovat si nenecháš... ale jaksi hůř se dá postavit proti "nemocné stařence", která "jen" potřebuje mít synáčka za zadkem, kdyby něco... Jeho sestry svoji vytíženost možná jen úspěšně předstírají, aby je maminka neměla na špagátku a nemohla si je přitáhnout kdy se jí zlíbí, což tvůj přítel zjevně neumí nebo nechce. Jak píšou ostatní - převzal roli zdrhlého otce, možná do ní byl lehýnce a nenápadně maminkou vmanipulován, obzvlášť jestli už nechtěla dalšího mužskýho do baráku. Kluk jí ho spolehlivě nahradí a ještě se může mezi důchodkyněma chlubit, jakého má vzorného syna. Bodejť by se nechala "sesadit z trůnu" nějakou cizí slečnou nebo nedej Bože miminem... Nebude těm jeho děvenkám ubližovat, nebude na ně ošklivá - ona to nepotřebuje, jí stačí, když má synáčka zmáknutého na povel - a víš houby, jakým způsobem ho umí "trestat", když není po jejím - na to s nimi oběma nejsi dost často.
Heleno, lépe to snad vystihnout nešlo..
Celou noc jsem ani nespala, protoze porad premyslim nad tim, co delam spatne. ale nemuzu na nic prijit, takze jedine, co mi z toho plyne je, ze spatne dela neco on. a kdyz si ctu vase prispevky (diky za ne!), tak se mi to stokrat potvrzuje...
lexmarkova napsal(a):
Celou noc jsem ani nespala, protoze porad premyslim nad tim, co delam spatne. ale nemuzu na nic prijit, takze jedine, co mi z toho plyne je, ze spatne dela neco on. a kdyz si ctu vase prispevky (diky za ne!), tak se mi to stokrat potvrzuje...
Pardon, nechtela jsem to sem dat znovu, ale nejak se mi to zaktualizovalo.
Vanda napsal(a):
....no víš, říká se "co dáš, to dostaneš".....dovolí si jen to, co mu dovolíš....takže ve tvém přístupu bude zřejmě chyba taky. Zkus se podívat na knížku "Proč muži milují potvory a hodným holkám zůstávají oči pro pláč", ještě tě pobaví. Vždycky si vzpomenu na Pelíšky, jak se Vášáryová trápila s Kodetem, a Holubové na to stačil jeden pohled.
pardon za :offtopic: , ale Holubová zdědila chlapa "předžvejkanýho..." možná poučenýho...možná přejetýho životem
to ale lexmarková nemá, narazila na chlapa, který už se má o koho starat a do koho citově investovat...
A co takhle ještě zkusit projevit dobrou vůli a ne po něm jet jak po uzeným a možná ho takto jen stresuješ a tlačíš ještě víc do maminčiné náruče.
Říká se,že nadeje umírá poslední a tak jestli ho máš ráda,nelámala bych nad ním úplně hůl-zkus se s ním třeba domluvit,že si uděláte pěkný večer buď u tebe doma s vínem,večeří a svíčkama nebo v restauraci nebo mu navrhni a rovnou řekni,žes někde objednala pobyt přes víkend jen pro Vás 2.
Asi se budeš muset snažit ho nějak ženskou lstí trošku od maminky odpoutat a nabídnout mu to,co ona nemůže.A ne po něm pořád "štěkat",to ještě žádného chlapa neudolalo.A jeho matka tu taky nebude věčně,žejo.A jistě po svých zkušenostech víš a do budoucna je to víc než jasný,že každý další chlap bude mít nějakou tu menší či větší vadu,která toho druhého hodně štve.A vyjde to na stejno-teď je to maminka u toho dalšího to může být ještě mnohem horší.
Já se obávám, že tohle je o silné citové závislosti. Je hodně rodin, kde otec zemřel, odstěhoval se a matka byla sama nebo s partnerem a děti zůstaly dětmi, ne že by syn dělal náhradního otce.. Tohle je hodně nebezpečné. Už je dost zvláštní, že se Tvůj partner neosamostatnil a nežije v 33 letech sám a nechodí maminku pouze navštěvovat.
Je vidět, že on zatím nežije jako dospělý člověk, který má svojí partnerku a buduje svojí rodinu. Pořád je pro něj nejdůležitější ta původní rodina.
Obávám se, že s tím těžko něco zmůžeš, ale být Tebou s přítelem bych si vážně promluvila a uvidíš, třeba mu to dojde a bude s tím něco dělat..
Moje kamarádka byla v podobném vztahu několik let, bylo to šílený! Nakonec to neustála a opustila ho, on s tím nebyl schopný nic udělat.
Kuty napsal(a):
A co takhle ještě zkusit projevit dobrou vůli a ne po něm jet jak po uzeným a možná ho takto jen stresuješ a tlačíš ještě víc do maminčiné náruče.
Říká se,že nadeje umírá poslední a tak jestli ho máš ráda,nelámala bych nad ním úplně hůl-zkus se s ním třeba domluvit,že si uděláte pěkný večer buď u tebe doma s vínem,večeří a svíčkama nebo v restauraci nebo mu navrhni a rovnou řekni,žes někde objednala pobyt přes víkend jen pro Vás 2.
Asi se budeš muset snažit ho nějak ženskou lstí trošku od maminky odpoutat a nabídnout mu to,co ona nemůže.A ne po něm pořád "štěkat",to ještě žádného chlapa neudolalo.A jeho matka tu taky nebude věčně,žejo.A jistě po svých zkušenostech víš a do budoucna je to víc než jasný,že každý další chlap bude mít nějakou tu menší či větší vadu,která toho druhého hodně štve.A vyjde to na stejno-teď je to maminka u toho dalšího to může být ještě mnohem horší.
Tak to pozor, štěkání není můj styl! Já nejsem vůbec hádavý tvor, všechno se snažím řešit diplomaticky. Navíc, důvody k hádkám žádné nebyly. Ani toto není důvod k hádce, tím nic nevyřeším. Ale ona bohužel nezabírá ani ta diplomacie... a když viidím, že topadá na neúrodnou půdu, nebo vidím, že druhá strana začíná být natlakovaná, tak se o tom přestanu bavit.
Víkend ve dvou mám naplánovaný. A víš, co mi řekl přítel? Až jak bude mamce...
Vanda napsal(a):
Vždycky si vzpomenu na Pelíšky, jak se Vášáryová trápila s Kodetem, a Holubové na to stačil jeden pohled.
:lol::lol: jo....na to si kolikrát vzpomenu taky :lol:
Jenže - jednak je tohle trochu jiná situace, a druhak - DOPRACOVAT se k tomu pohledu!!
To je jedna z věcí oč se kdekdo usilovně snaží....to víš, Vando, kdybychom to uměly, tak bychom tu nemusely furt něco rozebírat :lol:
Heleno, pod tu "zgruntu hodnou ženskou" se ti podepisuju. Taky jsem ji měla a můžu říct, že jsem s ní ke konci zažila situace, jako když si Bilbo, ten hodný Bilbo nasadil na prst Jeden prsten......brrr. Bylo to stejně drsný a stejně nečkaný :usch:
Kuty, ani si neumíš představit, jak moc bych Lexe přála, aby nad touhle symbiózou zvítězila a rozťala ji - ale představ si to tak, jako by byli ti dva srostlí tělama, místo dušema - ono je to veskrze jedno.....blbě se to dělí.
Jess, tobě Kodet přišel v Pelíškách přejetej??? :co: Vůči ženským??? :co:
Kuty napsal(a):
A jeho matka tu taky nebude věčně,žejo.A jistě po svých zkušenostech víš a do budoucna je to víc než jasný,že každý další chlap bude mít nějakou tu menší či větší vadu,která toho druhého hodně štve.A vyjde to na stejno-teď je to maminka u toho dalšího to může být ještě mnohem horší.
kuty, to právě bohužel bude.....i po smrti. Věř mi.
Pravda je, že všude je mezi váma něco - ale ne všude je mezi vámaněkdo
ne že by syn dělal náhradního otce
Ale může mít pocit (ani o něm neví), že on je ten, který se o mámu musí nějak postarat, když táta není... Možná i podvědomý vzdor, jak mu "ukáže", že to jde i bez něho.
A jeho matka tu taky nebude věčně,žejo.
Bude... "maminka to dělala takhle... tohle by maminka nikdy... musíme mamince na hrob... kdyby to maminka viděla... taková, jako maminka nikdy nebudeš..."
lexmarkova napsal(a):
Celou noc jsem ani nespala, protoze porad premyslim nad tim, co delam spatne. ale nemuzu na nic prijit, takze jedine, co mi z toho plyne je, ze spatne dela neco on. a kdyz si ctu vase prispevky (diky za ne!), tak se mi to stokrat potvrzuje...
Co děláš špatně? Teď už nic.
Jenom sis před rokem špatně vybrala.
S takovýmhle chlapem se dá dělat jediné - opustit ho.
A on buď pochopí - že takhle ne - pokud o Tebe bude stát, změní se (ale sám od sebe).
Nebo nepochopí, a na to bych sázela spíš, a Ty si najdeš někoho jinýho, kdo doufejme bude mít vztah s matkou vyřešený.
lexmarkova napsal(a):
Víkend ve dvou mám naplánovaný. A víš, co mi řekl přítel? Až jak bude mamce...
V tomhle vztahu nikdy nebudeš "ta první" - ale vždycky až "ta druhá" - po mamince.
A nemáš žádnou šanci, abys to Ty změnila...
Pokud Ti to nevyhovuje, nezbývá než ho kopnout do zadku. Zasloužil by si to.
Martinka1 napsal(a):
kdo doufejme bude mít vztah s matkou vyřešený.
Já chi takovýho takýýý! :grater::grater:
lexmarkova napsal(a):
Ano, to zcela chápu. Bezmocný člověk potřebuje pomoc bližních. Ale ona není bezmocná. Chodí nakupovat, kouří... a až jednou bude třeba vážně nemocná - není její jediné dítě. Jsou tři.
Podle tvého popisu se mi jako nejpravděpodobnější důvod jeví to, že pod tou maskou hodné vstřícné maminky se schovává silná manipulace - ať už vědomá, nebo nevědomá - důsledky pro tebe jsou stejné.
Samozřejmě to, že přítelova matka začala mít problémy s tlakem v době, kdy přítel přespával u tebe, může být shoda okolností - ale pokud ho pravidelně odvolává telefonem, jakmile je u tebe už hodinu a hrozí, že by třeba zůstal přes noc, přes problémy s tlakem nepřestala kouřit, nebo alespoň kouření neomezila (byla vůbec u doktora? A pokud ano, co jí tam řekli?) Co se třeba děje, když je přítel v práci? Taky ho občas odvolá, aby přijel, že je jí špatně? Nebo to platí jenom pro víkendy a večery, kdy "hrozí" že je u tebe?
Pokud je to tak, je myslím jasný, co je zdrojem jejích problémů - a pokud to přítel nepochopí a něco s tím neudělá, budeš muset odejít, jinak tě to časem zdeptá a odejdeš stejně - akorát se budeš dlouho zbytečně trápit.
Prostě postarat se o vážně nemocné rodiče mi přijde přirozené - ale musí se to nějak skloubit se životem dospělých dětí - takže zajistit (nikoliv nutně osobně) dohled pokud je to potřeba ano, ale jet na chatu něco sázet až tehdy, kdy bude mít syn na to čas.
lupina montana napsal(a):
Jess, tobě Kodet přišel v Pelíškách přejetej??? :co: Vůči ženským??? :co:
myslela jsem přejetej životem ... a tedy smrtí své první manželky
takovej cholerik jako on nemá jinou šanci na zmoudření než o své štěstí přijít , pak si toho teprve bude vážit...
nechci být cynická, ale prostě "s křížkem po funuse"...
ŽIVOT JE TAK SLOŽITÝ ASI ABYCHOM SE NENUDILI!
dneska už to vidim mizerne ouplne... :-( a cim dal vic premyslim, tim zjistuju, ze jsem sice nebyla slepa, pac jsem to vsechno videla a uvedomovala si, ale pro zmenu jsem byla fest blba. myslela jsem si, ze to je "jen na chvili" a bude fajn... a uplne nejhorsi je, kdyz si predstavim, ze se rozejdeme. nemam strach byt sama, jsem vlastne sama porad. ale kdyz ma clovek nekoho rad, porad omlouva jeho chyby, stejne jako u alkoholika...
Kuba má pravdu. Tak si s ním promluv....jestli mu nepřijde, že jeho vztah k matce je trochu nestandartní. Hlavně si nedávej vinu, člověk v dané chvíli dělá, jak nejlíp umí, i ty. Jen teď víš, na rozdíl od něj, že je to potřeba řešit...co kdyby ses zeptala na vztah matky a syna nějakého odborníka na vztahy, třeba by poradil, nebo aspoň vysvětlil...
Matka mého bývalého se kterým jsem chodila před lety, byla na něm závislá. Byla to hrůza. Chvilku bydlel u mě, a byla to hrůza, ten vztaz neměl žádnou budoucnost, tak jsem jí ho vrátila. Ona se mi vždycky chlubila, jak mu ženský vyhnala. Teď mu bude 35 let a prý pořád u ní žije. Ona nesnese žádné ženské vedle něj. Vždycky říkala, že neporodila syna, aby jí ho jednou nějaká ženská vzala. Tak jsem jí kdysi řekla, že je zralá na psychiatra a ať se nechá vyšetřit.
lupina montana napsal(a):
Martinka1 napsal(a):
kdo doufejme bude mít vztah s matkou vyřešený.
Já chi takovýho takýýý! :grater::grater:
Neplač, Lupí, a nezáviď, ten zasa bude mať iný problém na riešenie...
Helena to napsala přesně. Taky to tak trochu cítím.
A já ti radím, pryč. Je to těžké,ale pryč.
Já osobně nejsem ten typ ženy, které chlap musí nosit květiny každý den, nosit na rukou a říkat 3x denně miluji tě. Ale tohle by mne taky zabilo. Nemůžeš si nic naplánovat. Je to asi jedno zda žiješ už sama nebo s ním. Stále brát ohledy taky nelze.
Jessika napsal(a):
lupina montana napsal(a):
Jess, tobě Kodet přišel v Pelíškách přejetej??? :co: Vůči ženským??? :co:
myslela jsem přejetej životem ... a tedy smrtí své první manželky
takovej cholerik jako on nemá jinou šanci na zmoudření než o své štěstí přijít , pak si toho teprve bude vážit...
nechci být cynická, ale prostě "s křížkem po funuse"...
To neříkej - mám jeho dvojče doma! :o:grater: Ále - zase trénuju Holubovou :gloria: a po létech marných pokusů se mi to semtam už i povede! :tesi:
Seli, srdiečko....nech si má čo chce, všetko lepšie, než siamská dvojička s vlastnou mamou :dumbom::mad:
topazio napsal(a):
Vždycky říkala, že neporodila syna, aby jí ho jednou nějaká ženská vzala.
Noho kristova, to je patologie :co: ale co se divím, tchýně říkávala synáčkovi - "nikomu nevěř, synáčku, lidi jsou zlí, jedinej, kdo ti rozumí/ kdo tě má rád/ kdo ti zůstane je máma" :dumbom::dumbom: Jenže to jsem bohužel zjistila tři roky před její smrtí :/ no, aspoň jsem si teda leccos ujasnila :rolleyes:
lupina montana napsal(a):
topazio napsal(a):
Vždycky říkala, že neporodila syna, aby jí ho jednou nějaká ženská vzala.
Noho kristova, to je patologie :co: ale co se divím, tchýně říkávala synáčkovi - "nikomu nevěř, synáčku, lidi jsou zlí, jedinej, kdo ti rozumí/ kdo tě má rád/ kdo ti zůstane je máma" :dumbom::dumbom: Jenže to jsem bohužel zjistila tři roky před její smrtí :/ no, aspoň jsem si teda leccos ujasnila :rolleyes:
Říkavala jsem bývalé skoro tchýni, že její syn je, ale taky má právo na svůj život. Ale život s ním nebyl možný, byl moc ovlivněn matinkou. Vždyť ona mu ještě ve 30 letech otevírala poštu a četla jí, jak vždycky řikala, že syn je její a že má právo číst jeho poštu.
No to snad ne???!!!
Holky, já jsem asi pěkná potvora 
Když mladí měli 2. výročí, odeslala jsem nevěstě sms, že tímto dnem končí záruční lhůta a zboží nelze ani vrátit, ani reklamovat...
helena napsal(a):
Holky, já jsem asi pěkná potvora http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png Když mladí měli 2. výročí, odeslala jsem nevěstě sms, že tímto dnem končí záruční lhůta a zboží nelze ani vrátit, ani reklamovat... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
:supr:
lupina montana napsal(a):
Jessika napsal(a):
takovej cholerik jako on nemá jinou šanci na zmoudření než o své štěstí přijít , pak si toho teprve bude vážit...
To neříkej - mám jeho dvojče doma! :o:grater: Ále - zase trénuju Holubovou :gloria: a po létech marných pokusů se mi to semtam už i povede! ...
Lupí, ono to existuje i v reálu? Tak to tě obdivuju ;)
Já se děsně bavím nad tou scénou s knedlíkama, ale mít celé a "doslova" doma, tak nejsme naživu už ani jeden...
helena napsal(a):
Holky, já jsem asi pěkná potvora http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png Když mladí měli 2. výročí, odeslala jsem nevěstě sms, že tímto dnem končí záruční lhůta a zboží nelze ani vrátit, ani reklamovat... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
:lol:
lexmarkova napsal(a):
Přítel mi včera řekl, že taky bych mohla někdy dojít na návštěvu nebo přespat k nim. Byla jsem tam na návštěvě v neděli. Nechci tam chodit příliš často na návštěvy a besedovat s jeho matkou. Nechci tam už vůbec spávat. U našich byl přítel snad dvakrát. Nenutím ho k žádným návštěvám, jen jsme tam byli dvakrát na nějaké oslavě. Nikdy bych ho k ničemu takovému nenutila, vím, jak se k tomu chlapi staví. Navíc.. nečiň druhému, co nechceš, aby činil tobě... tady je mi to, zdá se, houby platné...
Ten včerejšek byl asi pro něj nějak drsný, dnska se mi vůbec neozval a to se nestalo za celou dobu, co jsme spolu...
Zval tě k sobě domů, ne na návštěvu ke svým rodičům
helena napsal(a):
Holky, já jsem asi pěkná potvora http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png Když mladí měli 2. výročí, odeslala jsem nevěstě sms, že tímto dnem končí záruční lhůta a zboží nelze ani vrátit, ani reklamovat... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
:lol: když jsem své tchyni "reklamovala" jejího syna nedávno tak se strašně smála a říkala, že na skrytý vady se záruka nevztahovala a že už je to promlčený :lol:...řekla bych že máte dost společnýho ..
lexmarkova napsal(a):
Kuty napsal(a):
A co takhle ještě zkusit projevit dobrou vůli a ne po něm jet jak po uzeným a možná ho takto jen stresuješ a tlačíš ještě víc do maminčiné náruče.
Říká se,že nadeje umírá poslední a tak jestli ho máš ráda,nelámala bych nad ním úplně hůl-zkus se s ním třeba domluvit,že si uděláte pěkný večer buď u tebe doma s vínem,večeří a svíčkama nebo v restauraci nebo mu navrhni a rovnou řekni,žes někde objednala pobyt přes víkend jen pro Vás 2.
Asi se budeš muset snažit ho nějak ženskou lstí trošku od maminky odpoutat a nabídnout mu to,co ona nemůže.A ne po něm pořád "štěkat",to ještě žádného chlapa neudolalo.A jeho matka tu taky nebude věčně,žejo.A jistě po svých zkušenostech víš a do budoucna je to víc než jasný,že každý další chlap bude mít nějakou tu menší či větší vadu,která toho druhého hodně štve.A vyjde to na stejno-teď je to maminka u toho dalšího to může být ještě mnohem horší.Tak to pozor, štěkání není můj styl! Já nejsem vůbec hádavý tvor, všechno se snažím řešit diplomaticky. Navíc, důvody k hádkám žádné nebyly. Ani toto není důvod k hádce, tím nic nevyřeším. Ale ona bohužel nezabírá ani ta diplomacie... a když viidím, že topadá na neúrodnou půdu, nebo vidím, že druhá strana začíná být natlakovaná, tak se o tom přestanu bavit.
Víkend ve dvou mám naplánovaný. A víš, co mi řekl přítel? Až jak bude mamce...
Tipnu si - v pátek po poledni se jí přitíží :/
Uz jsem s nim mela rec. S nekteryma vecma asi nehnu... pry kdovi, jak dlouho tu mamka bude a ze si ji chce uzit... bydlet se mnou taky nechce protoze pry mam maly byt... a tak dal. ale pry me miluje a nechce o me nikdy prijit. a pry ze at se nastehuju k nim....
nedokazu se s nim rozejit. i kdyz jsem nad tim velmi uvazovala.
lexmarkova napsal(a):
Uz jsem s nim mela rec. S nekteryma vecma asi nehnu... pry kdovi, jak dlouho tu mamka bude a ze si ji chce uzit... bydlet se mnou taky nechce protoze pry mam maly byt... a tak dal. ale pry me miluje a nechce o me nikdy prijit. a pry ze at se nastehuju k nim....
nedokazu se s nim rozejit. i kdyz jsem nad tim velmi uvazovala.
ZATIM. ale citim, ze smutek se zacina pretavovat ve vztek a kdovi, co prijde pak...
lexmarkova napsal(a):
lexmarkova napsal(a):
Uz jsem s nim mela rec. S nekteryma vecma asi nehnu... pry kdovi, jak dlouho tu mamka bude a ze si ji chce uzit... bydlet se mnou taky nechce protoze pry mam maly byt... a tak dal. ale pry me miluje a nechce o me nikdy prijit. a pry ze at se nastehuju k nim....
nedokazu se s nim rozejit. i kdyz jsem nad tim velmi uvazovala.ZATIM. ale citim, ze smutek se zacina pretavovat ve vztek a kdovi, co prijde pak...
.. ten pude! pac matka muze zit este 30 let a to uz zase klijanko budu na smrtelne posteli ja!!! ale z neho!!!;-)
lexmarkova napsal(a):
Uz jsem s nim mela rec. S nekteryma vecma asi nehnu... pry kdovi, jak dlouho tu mamka bude a ze si ji chce uzit... bydlet se mnou taky nechce protoze pry mam maly byt... a tak dal. ale pry me miluje a nechce o me nikdy prijit. a pry ze at se nastehuju k nim....
nedokazu se s nim rozejit. i kdyz jsem nad tim velmi uvazovala.
Byl bych pro dát mu šanci, jestli si po tom rozhovoru za nějakou rozumnou dobu (rozumnou dobu si stanov ty sama pro sebe) neuvědomí, jak moc s ním jeho matka manipuluje. Je jasný, že on to nebude mít lehký a nepůjde všechno hned. Ale pokud by se nic nezačalo měnit, nebo jen minimálně, volil bych rozchod, kterej by mi stejně do budoucna za nezměněného stavu připadal nevyhnutelnej.
lexmarkova napsal(a):
lexmarkova napsal(a):
Uz jsem s nim mela rec. S nekteryma vecma asi nehnu... pry kdovi, jak dlouho tu mamka bude a ze si ji chce uzit... bydlet se mnou taky nechce protoze pry mam maly byt... a tak dal. ale pry me miluje a nechce o me nikdy prijit. a pry ze at se nastehuju k nim....
nedokazu se s nim rozejit. i kdyz jsem nad tim velmi uvazovala.ZATIM. ale citim, ze smutek se zacina pretavovat ve vztek a kdovi, co prijde pak...
Bacha na to, vztek není ve vztazích ten nejlepší rádce...
...kdovi, jak dlouho tu mamka bude a ze si ji chce uzit... bydlet se mnou taky nechce protoze pry mam maly byt... a tak dal. ale pry me miluje a nechce o me nikdy prijit. a pry ze at se nastehuju k nim...
Zas mě napadají ty nejčernější možné pohnutky jeho jednání... 
maminka má slušný byt a tvůj by se mohl pronajímat - ale otázka je, jestli by penízky byly jen pro tebe, když "teď jsme přece spolu"... maminka už ho možná taky zmáhá (abch použila slušné slovo), tak proč její "péči", tedy manipulaci nenápadně nepřerozdělit... a piš si, že tobě by se dostalo většího dílu včetně dobrých rad, jak s JEJÍM synáčkem zacházeti... a miminko by ji asi rušilo a obtěžovalo... taky byste se jí nemohli tolik věnovat... To je důvodů, proč by o tebe nechtěl přijít...
lexmarkova napsal(a):
Uz jsem s nim mela rec. S nekteryma vecma asi nehnu... pry kdovi, jak dlouho tu mamka bude a ze si ji chce uzit... bydlet se mnou taky nechce protoze pry mam maly byt... a tak dal. ale pry me miluje a nechce o me nikdy prijit. a pry ze at se nastehuju k nim....
nedokazu se s nim rozejit. i kdyz jsem nad tim velmi uvazovala.
Tak Ti nezbyde než žít s přítelem a jeho maminkou a jeho maminku poslouchat... Protože, je to přece JEJÍ byt, JEJÍ syn, tak bude po jejím :dumbom: I na rozhodnutí zda budete nebo nebudete mít dítě bude mít ona poslední slovo... a na jeho výchově...
Vlastně asi bude stačit když to dítě porodíš a babička si ho vychová...
... řekla bych, že tak nějak podobně by to mohlo dopadnout.
Tady totiž nevidím řešení.
Jediné řešení je, že přítel se od maminky odstřihne a bude s Tebou.
Pokud není ochoten to udělat, nemáš šanci ho k tomu přinutit. A maminka sama od sebe to taky asi neudělá.
Ty se můžeš rozhodnout:
- rozejít se
- snášet maminčiny rozmary a to, že budeš u přítele vždycky až ta druhá, za maminkou...
Mam pocit, jako by se od te doby, co jsem si s nim promluvila, nejak zmenil. Ze je to jeste horsi, nez to bylo. Asi se neco klube k reseni.. bohuzel nemam pocit, ze to dopadne pro me dobre. Vcera jsem u nej spala a zrovinka vylezla matinka z lóže a slysela jsem, jak se ho pta: ty jsi uz doma, Rostíčku??? ufff, uplne mi zabylo nedobre... Dnesni den byl zase cely doma a ted mi napsal, ze je unaven a tudiz zustava doma. nic jineho jsem ani necekala. to, ze jsem nestala ani tak o noc s nim, jako o volny den s nim, uz prechazim mlcenim...
myslim, ze zjistil, ze bych mohla byt tim klinem, ktery ma rozdelit ho a jeho matku. a to si asi nenecha libit...
velmi pekna nedele :-(
lexmarkova napsal(a):
Mam pocit, jako by se od te doby, co jsem si s nim promluvila, nejak zmenil. Ze je to jeste horsi, nez to bylo. Asi se neco klube k reseni.. bohuzel nemam pocit, ze to dopadne pro me dobre. Vcera jsem u nej spala a zrovinka vylezla matinka z lóže a slysela jsem, jak se ho pta: ty jsi uz doma, Rostíčku??? ufff, uplne mi zabylo nedobre... Dnesni den byl zase cely doma a ted mi napsal, ze je unaven a tudiz zustava doma. nic jineho jsem ani necekala. to, ze jsem nestala ani tak o noc s nim, jako o volny den s nim, uz prechazim mlcenim...
myslim, ze zjistil, ze bych mohla byt tim klinem, ktery ma rozdelit ho a jeho matku. a to si asi nenecha libit...
velmi pekna nedele :-(
A jak Ty víš, co je pro Tebe dobře... třeba je dobře právě to, že se rozejdete... A najdeš si někoho lepšího.
Ahojky,
určitě jak říká Martinka si najdeš někoho lepšího!Není nic horšího, než se dělit o manžela s jeho matkou.Něco takoého mám taky akorát s ní bydléme, ale dělit se naštěstí nemusím, bo přítel má svou hlavu,ale stejně by z "hnízda" asi nevyletěl, kdybych se k němu nenastěhovala.
Tohle si musíš rozmyslet sama,
přeji hodně nervů!
Dobry den,
nechci Vas zatezovat svym pribehem, ale treba Vam to nejak pomuze:
manzel me nuti od ledna tohoto roku "respektovat" sveho otce, jezdit k nemu a tchyni na navstevy. Bydlela jsem u jeho rodicu predtim rok a pul, zatimco manzel pracoval v Nemecku. Zprvu jsem je mela rada, vzdyt to byli manzelovi rodice. Po 3 mesicich jsem citila, jak me tchan chce ovladat a chtela jsem se odstehovat. Zacal mi vyhrozovat, ze nam nedaji zadne penize na bydleni. Hledela jsem jako puk, ani bych od nich nic nevzala, povazovala jsem nas vztah ciste za vec nas dvou. Strasne me to ranilo. Odstehovala jsem se od nich. Pritel se ke me zacal najednou z ciziny chovat s despektem, jakoby se za me pred rodici stydel. Cekala jsem, ze jako muj muz situaci po navratu z ciziny usmerni, ze se za me "postavi". Kdyz se vratil a zacali jsme spolu od ledna zit, uz to nebylo ono. Dokonce me nekolikrat fyzicky napadl, pri jedne nasi navsteve i s tchanem. Jeho prilis boli, ze nechci s jeho otcem nic mit a me boli ty fyzicke utoky a to, ze muj manzel se stavi na stranu sve rodiny. Drive jsme spolu pomerne stastne zili 3 roky v Nemecku...Vubec jsem netusila, ze muze byt muj manzel tak psychicky na svem otci zavisly. Najednou jsem zjistila, ze s nim chce probirat nase bydleni a nasi budoucnost. Kdyz jsem protestovala a rekla, ze budoucnost je vec nas dvou, strasne se zlobil a obvinoval me, ze nejsme prece na svete sami, ze se chci izolovat. Na to ja nemam povahu. Verim, ze si najdu partnera, ktery me bude pred svymi rodici mit na prvnim miste, i kdyz je bude mit velmi rad. A ktery po me nebude vyzadovat jakousi podrizenost vuci jeho rodicum, kterou si plete s respektem. Verim, ze jsem normalni, kdyz si toto preju.
Pro dokresleni. Maminka je totalni putka, otec je zvykly ridit zivot i manzelove sestre, ktera zije pres chodbu ve svem byte. Dokonce uz planuje, ze se k nim do volneho pokoje nastehuje vnucka, ktera zije s manzelovou sestrou. Ta je z toho nestastna. Manzelova sestra se sveho otce boji. Citim, ze i moje tchyne a taky muj manzel. Panuje tam naprosta despocie. Nemohla jsem tam vubec dychat. Byla jsem hloupa, kdyz jsem se k nim nastehovala v dobre vire usetrit nejakou tu korunu za podnajem...Neznala jsem je tak dobre, bydleli jsme do te doby s manzelem v cizine.
Manzela taky miluju a stale nechapu, jak me mohl fyzicky kvuli otci napadat a proc po me pozaduje, abych jeho otce respektovala. Dva mesice zijeme oddelene a on se ke me porad chova s naprostym despektem, chce po me, abych to vse napravila. Jen ja!:mad:
Ztratila jsem ho, protoze ho proste nemuzu zmenit. Miluje sveho otce vice nez me a o fyzickych utocich tvrdi, ze si je zaslouzim. Verim tomu, ze to videl, kdyz byl maly, ze tata bil maminku. Dokonce i jeho maminka mi rekla, ze trestat zenu takovym zpusobem je normalni. Manzel to jako maly musel videt a osvojil si to.
Ctu knihu Odpoustim si. V ni se pise, ze lide se silnym astmatem maji potlacenou zlobu. Myslim si, ze muj manzel jako dite se na tatku za ty utoky na maminku zlobil, ale bal se jej a zlobu potlacil. Od detstvi ma tezke astma.
Pani, myslim si, ze i kdyz vas miluje, nepredelate ho. Je to dospely clovek. Bud se s tim smirite a budete mu s maminkou pomahat nebo se s tim nesmirite a budete se tim padem trapit oba. Me manzel v zari rekl, ze jsem z nej udelala trosku. Ja jsem se citila stejne. S jeho zavislosti na otci se nesmirim a s fyzickymi utoky uz vubec ne. To by musel prozrit on sam a napravit se. Ale on sebe nevidi. Proste ho nepredelam.
O bolesti, kterou jsem si tim zpusobila, psat snad nemusim. Drzim vam pesti. Ivana Horáková
Ivanko, držte se........udělala jste to nejlepší co jste mohla. Přeji hodně štěstí !
Ivanko je dobře, že žiješ sama, a i když svého muže miluješ, tak fyzické útoky si nezaslouzíš, a manžel nemá právo po tobě vyžadovat, aby jsi respektovala otce. Máš svůj život a jestli budeš respektovat jeho otce je jen na tobě. A pokud tě fyzicky napadl, tak to udělá určitě znova, tak je dobře, že žijete odděleně.
Páni, Ivano, jsi dobrá, žes dokázala odejít :supr: Spíš čítávám příběhy, kdy si lidi uvědomují všechno to, co ty (že ho nepředělají apod.), ale přesto z nějakého důvodu zůstávají. Co ti pomohlo definitivně odejít? A chápu dobře, že ke svatbě došlo až poté, co začaly tyhle problémy (píšeš jednou manžel, jednou přítel)?
Jo a souhlas, že jde o "respekt", ne respekt. Slepá poslušnost je přece úplně jiný hřiště :o
Paní Ivano,
díky za tento příspěvek. Držím vám taky palce a hodně štěstí...
Dobrý večer,
dovolila jsem si reagovat na toto téma z vlastní zkušenosti.
Můj příběh se strašně podobá příběhu Ivany , ale u nás se jednalo o tchyni a to až po smrti
tchána. Do té doby se o sebe starali navzájem a byl celekm klid. Narodil se nám syn a já byla ještě ráda, když ho pohlídali a já mohla tak trochu dělat kariéru.Syn tam trávil dost času a já byla ráda a říkala jsem si jak mají pěkný vztah. Syn vyrostl, tchán zemřel a začalo peklo a to do písmene.
Tchyně mela dva syny a jeden utekl do zahraničí a já měla za manžela tohot druhého , bydlei jsme ve stejném domě. No a když tchán zemřel , tak tchyně se vešela na syna a já už mám jenom Tebe a ty se musíš o mne starat a dědečkovi jsi to slíbil a plno dalších keců. Manžela volala a poroučela udělá se to a tohle a jestli ne , tak výčitky. a já hlupák se nebránila ., takjže moje rada od takového rychle pryč nebo dopadnete jako já a to bych Vám nepřála.
I když už je to asi dávno promlčené, nedá mi to a musím reagovat na situaci, která byla v listopadu u Lexi. Neozval se tady vůbec nikdo, kdo by na to koukal z druhý strany, všeobecně (řekla bych) úřevládal názor, že matinka je manipulátorka popúřípadě synek se snaží hrát tatínka a z toho ty problémy. Já to vidím úplně jinak: Před rokem jsem se starala o nemocnou babičku, začalo to po Vánocích, babička onemocněla když byli na víékedn s dědou u nás a víceméně se domnů už nevrátila. Já sama jsem se tehdy zasadila o to, aby tu s dědou zůstali, jsou tu blízko, můžu pomoci, uvařit a podobně. (Jedná se o barák mojí mámy, D+B se nastěhovali v únoru 08 a my s přítelůem vzápětí v březnu 08 - obýváme samostatnou bytovou jednotku). U babičky se střídaly horší a lepší období, máma z nás vydělává nejvíc, já ještě studovala, tak bylo celkem jasno, kdo se vzdá přivýdělku a bude doma pomáhat. Babičku jsem zbožňovala, a ona zbožňovala mě, jenže péče o druhého je vyčerpávající, ať ho máme seberaději - a málokdy to chápe ten který se nestrará (tedy partner). Sice se bude tvářit že tomu rozumí, ale on enní v tom postavení aby to mohl pochopit, jeho neváže k nemocnému láska, strach, obavy, pocit viny a spousta dalších... Takže i my se doma začli hádat. Zpětně obdivuju svého partnera jak to zvládl, protože když jsem po pěti hodinách ve škole, nákupu, uvaření dvou jídel, šestihodinové péči o babičku (+ několik hádek s dědou) přišla o patro výš, jediný co jsem chtěla byl svatej klid. A ke svatýmu klidu nepatří žádná sklenička vína a povídání si. Ne, ten den jsem se už úplně rozdala a na partnera prostě nezbylo.
Jen k doplnění - babička nebyla manipulátorka, já netrpím syndromem matky Terezy (nebo jak se tomu říká) ani jsem se nepokoušela nahrazovat otce či někoho jinýho... byla to prostě péče.... nevím jak to říct jinak.
Chtěla jsem ukázat, že ne vždy za tím musí být nějaké čachry...
Def. - partner byl dobrej, že to zvládnul :-)
Ale zase, bylo to relativně krátký období, kdybyste takhle měli žít 10 let, tak si myslím že by utekl...
lexmarkova napsal(a):
... Bezmocný člověk potřebuje pomoc bližních. Ale ona není bezmocná. Chodí nakupovat, kouří...
:dumbom: ... ano, takoví lidé jako ona si obětavou péči opravdu ZASLOUŽÍ - hlavně tu osobní oběť !!!
:vissla:
To je vidět i z toho, jak si synka unáší s sebou na chalupu ... :lol: , aby ho měla jen sama pro sebe.
lexmarkova napsal(a):
Zabity pripad... kdyby to bylo všechno tak snadne. Sunyato, diky za support:-)
On se snazi, ma me rad, jenze JE TO MALO! On neví, kudy kam, matka na piedestalu a na me proste nezbyva cas! Dostavam hodnotne dary. Chtela jsem si koupit zehlici prkno za tri kila, at nemusim zehlit na zemi, ale on mi koupil prkno za dva litry!!! Na co mi je takove zehlici prkno, kdyz zehlim dvakrat do mesice?? Ja chci jeho! Mam ho rada, nebo spis mela jsem ho rada, takoveho, jaky byl, kdyz jsem citila, ze je nam spolu dobre a chcem byt spolu.
Nechci hned nad nim lamat hul, ale pokud to nepochopi on, asi to vsechno pude do kopru...
******************
Mamánci jsou nepoužitelní pro vztah, stejně jako alkoholici , psychopati , lakomci ........ono to vypadá jako maličkost, že se víc věnuje mamince, ale pro vztah je to fiasko.......
lexmarkova napsal(a):
Zabity pripad... matka na piedestalu a na me proste nezbyva cas! ...
Jo, jo... je to, jak píšeš: zabitý případ.
:jojo:
Chce žít s tebou, anebo s matkou? Žije s tebou, anebo s matkou?
Co se změní, když se zbavíš svého hnízda a odstěhuješ se k nim?
Nezmění se nic, jen začneš být navíc, na obtíž... a hrůza: nebudeš se mít kam vrátit. :dumbom:
Ono mnoho lidí vydrží sotva sami se sebou, natož s někým jiným, neřkuli ne-vlastním, cizím...
Ivano, zcela určitě si najdete muže, se kerým vytvoříte přátelské a pohodové partnerství.... Nelitujte rozchodu, vždyť byste si s ním prožila peklo na zemi.
Někdo psal: "i když svého muže miluješ,..."
Já doufám, že snad nelze milovat člověka, který svou partnerku bije.
Já si myslím, že chceš od přítele více než Ti nabízí. To je asi celé. Asi nejsi ta pravá pro něho a on zase pro Tebe. Najdi si přítele,který nebude mít kde bydlet, bude po rozvodu, a ani to žehlící prkno Ti nekoupí. Bude na Tobě závislý, ke své rodině se nebude znát a bude pořád s Tebou (alespoň v začátku). Těch je jako maku. Bohužel si narazila na raritu,protože, který chlap se dokáže perfektně postarat o svoji mamku? Vím, je to od něj přehnané,ale on se v tom vztahu cítí dobře a nechce situaci řešit. Ve vztahu trpíš Ty, tak to musíš řešit.....lásku si nevydupeš. Ten vztah je zabitý...přeji nový a lepší! :):)
Ivano. To, že dokonce použil fyzického násilí, je vrchol - důvodem může být vztek a závist, že ses jeho otci dokázala vzepřít, což on se za celý život neodvážil a pravděpodobně má z toho celoživotní problém, i to astma, aniž by si to uvědomoval. Ale viděl, že to jde. Možná časem svůj strach překoná a udělá to taky, pokud mu skutečně na tobě záleží
Definitiv napsal(a):
I když už je to asi dávno promlčené, nedá mi to a musím reagovat na situaci, která byla v listopadu u Lexi. Neozval se tady vůbec nikdo, kdo by na to koukal z druhý strany, všeobecně (řekla bych) úřevládal názor, že matinka je manipulátorka popúřípadě synek se snaží hrát tatínka a z toho ty problémy. Já to vidím úplně jinak: Před rokem jsem se starala o nemocnou babičku, začalo to po Vánocích, babička onemocněla když byli na víékedn s dědou u nás a víceméně se domnů už nevrátila. Já sama jsem se tehdy zasadila o to, aby tu s dědou zůstali, jsou tu blízko, můžu pomoci, uvařit a podobně. (Jedná se o barák mojí mámy, D+B se nastěhovali v únoru 08 a my s přítelůem vzápětí v březnu 08 - obýváme samostatnou bytovou jednotku). U babičky se střídaly horší a lepší období, máma z nás vydělává nejvíc, já ještě studovala, tak bylo celkem jasno, kdo se vzdá přivýdělku a bude doma pomáhat. Babičku jsem zbožňovala, a ona zbožňovala mě, jenže péče o druhého je vyčerpávající, ať ho máme seberaději - a málokdy to chápe ten který se nestrará (tedy partner). Sice se bude tvářit že tomu rozumí, ale on enní v tom postavení aby to mohl pochopit, jeho neváže k nemocnému láska, strach, obavy, pocit viny a spousta dalších... Takže i my se doma začli hádat. Zpětně obdivuju svého partnera jak to zvládl, protože když jsem po pěti hodinách ve škole, nákupu, uvaření dvou jídel, šestihodinové péči o babičku (+ několik hádek s dědou) přišla o patro výš, jediný co jsem chtěla byl svatej klid. A ke svatýmu klidu nepatří žádná sklenička vína a povídání si. Ne, ten den jsem se už úplně rozdala a na partnera prostě nezbylo.
Jen k doplnění - babička nebyla manipulátorka, já netrpím syndromem matky Terezy (nebo jak se tomu říká) ani jsem se nepokoušela nahrazovat otce či někoho jinýho... byla to prostě péče.... nevím jak to říct jinak.
Chtěla jsem ukázat, že ne vždy za tím musí být nějaké čachry...
Je hezké, že ses o babičku tak starala,ale jak říká Martinka, byla to krátká doba a přítel by to možná nevydržel.Já to mám podobně.Tchýně je sice zdravá,ale kolikrát se mi zdá že je trošku labilní.Vždycky musí být po jejím a přítel skáče jak ona píská, občas sice řekne ne ale většinou to udělá.Na mě to nezkouší, bo asi ví, že bych si to nenechala líbit.Nejsem služka,ani kuchařka, chci žít svůj vlastní život.Bohužel k mojí hlouposti mě nenapadlo jak jsem se sem stěhovala že to vyústí až takhle.Měla jsem ji celkem ráda,ale ted už nemám.po určitých scénách a věcech co mi udělala už mi to nejde.Už ani nevím jestli ji respektuji.Naštěstí máme společný jen vchod a pračku.Ted budem začínat si rekonstruovat vrch, kde budeme mít vše samostatně.Jenže mám přítele pořád moc ráda a snažím se to vydržet,ale už nejsem ta puťka co předtím, že jsem si nechala vše líbit, už se ozývám.Pak většinou se to neopakuje! :dumbom: