AHoj, jsem nešťastná. Už 3 měsíc manžel pokaždé když má volno a nejde do práce jede pryč. Jede domů k rodičům a pak je tam celý víkend a chodí do lesa. Jo, jeho koníček je myslivost,ale myslím si,že místo,aby každou volnou chvilku trávil v lese,tak by měl a mohl být s rodinou doma. Moc mě to mrzí,protože to je čím dál častější a já už nějak ztrácím sílu. Je mi z toho moc smutno. Vše bylo v pořádku a najednou ze dne na den se to takhle změnilo. Vůbec nevím proč.
Chtěla bych aby to bylo vše při starém už hlavně kvůli malé, která svého tatíčka přímo miluje. A i kvůli mě. Jsem totiž totálně na dně. Jen mě to vyčerpává.
Poradí mi někdo co mám dělat???

Máš takové těžké jméno- Piskutek,
chtěla bych Tě pohladit zdrobnělinou, ale  ji nemůžu vytvořit, abych ji napsala od srdce. A Ty potřebuješ pohladit od srdce, tak hladím: :hjarta: :hjarta:

Přečti si svůj příspěvek  v klidu a zkus to vidět jako problém cizího člověka.

Kam to vůbec jezdí, proč odjíždí? Proč se necítí dobře tam , kde mu bylo ještě nedávno hezky?
Utíká před něčím, někým, nebo k něčemu či někomu.
Možná odpověď najdeš sama, jen se potřebuješ vypovídat .

Jezdí do lesa,jeho koníček je myslivost a pořád jezdí do lesa lovit. Nevím proč odjíždí. Vše je tady stejné. Bavily jsme se o tom a vše je stejné. Podle něho ano,ale já vím,že ne. Cítím to. Nemusí přece odjíždět kvůli tomu svému koníčku každý víkend

Špatné je, že nevíš důvod... pokud to z něj nedostaneš, tak mu řekni, že chceš každý druhý víkend taky pro sebe, dej mu dítě a odjeď, i kdybys to měla prosedět někde v parku nebo v kavárně, jestlipak se mu to bude líbit....

Už jednu tady jeden takový příběh začínal podobně ... tatínek jezdil "na motorky "... akorát si nemůžu vzpomenout kdo to psal...

Bety: Já se snažím se ho ptát,ale on vůbec nereaguje. Ale s těmi víkendy mě to už taky napadlo.

No právě... to je arogance nejvyššího ražení, když má rodinu a malým dítětem... :gloria:   zkus mu vysvětlit, že si připadáš, jakoby na tobě a dítěti a vašich potřebách nezáleželo a svoji přítomnost vám naděluje jen když se mu zalíbí

Bety: Já to zkusím. Ale musím počkat až se panáček vrátí.

Jako příklad uvedu, že můj manžel celé dlouhé roky hrál fotbal a potom když jsme už měli syna tak trénoval děti fotbal, takže každou neděli byl na zápase, ale vždycky se mi to snažil vynahradit - v sobotu, v týdnu - výletem, kinem,  a když kluk trošku povyrostl, tak ho bral s sebou a podobně. Uznávám, že myslivec si nevezme dítě s sebou, ale snad by vám mohl aspoň v týdnu svoji nepřítomnost nějak vynahradit??? Zřejmě je teď lovecká sezóna...  nebo naopak není? Nevyznám se v myslivost, jestli to má nějaký zvláštní důvod...

Proč nejedeš s ním ,? Jeho rodiče nechtějí vidět své vnouče?

Možná si chce užít rodiny v soukromí a ne jezdit každý týden k tchánovcům... aby ona byla s nimi a on v lese...

Heluš: Já jsem po operaci tak nikam nemůžu.

Bety:Lovecká sezóna je celý rok. Jen někdy se může střílet to a pak zas tamto.

My tam jezdíme. Naposledy jsme tam všichni byli než jsem šla na tu operaci

:hjarta:  tak to zkus vydržet, než se vrátí a pak s ním ještě promluvit, hlavně když jsi navíc po operaci...

Heluška napsal(a):

Proč nejedeš s ním ,? Jeho rodiče nechtějí vidět své vnouče?

A on se spíš snažím tam jezdit když mi nemůžeme. Což je v týdnu a nebo když malá je marod. Vždy si najde důvod,aby tam mohl jet vícekrát.
S jeho rodiči vycházím velice dobře.

Bety napsal(a):

:hjarta:  tak to zkus vydržet, než se vrátí a pak s ním ještě promluvit, hlavně když jsi navíc po operaci...

Moc děkuji. Budu se snažit. Musím. Po telefonu se tohle fakt neřeší.

Po třech letech manželství jsem měla děsnou krizi, manžel si ničeho nevšiml, bojovala jsem si sama se sebou. Rozdýchala jsem to, , ale už jsem si to nesla v sobě a bohužel  jsem to s ním moc neřešila, neb jsem nevěděla , jak na to. :dumbom:
Každá operace s člověkem zamává, nemocný si tu změnu moc neuvědomuje, to jeho partner ty změny pozoruje výrazně.
Třeba se s tím vším pere a nechce Ti ublížit. Škoda je, že o tom neumí mluvit.
Když to z něho budeš páčit, hrozí, že se vyjádří nešikovně a neúmyslně Ti ublíží.
Dej mu čas, až si to sám požvýká, snad se to upraví a možná i promluví.
Nic nevědět je děsné. :hjarta:

Heluška napsal(a):

Po třech letech manželství jsem měla děsnou krizi, manžel si ničeho nevšiml, bojovala jsem si sama se sebou. Rozdýchala jsem to, , ale už jsem si to nesla v sobě a bohužel  jsem to s ním moc neřešila, neb jsem nevěděla , jak na to. :dumbom:
Každá operace s člověkem zamává, nemocný si tu změnu moc neuvědomuje, to jeho partner ty změny pozoruje výrazně.
Třeba se s tím vším pere a nechce Ti ublížit. Škoda je, že o tom neumí mluvit.
Když to z něho budeš páčit, hrozí, že se vyjádří nešikovně a neúmyslně Ti ublíží.
Dej mu čas, až si to sám požvýká, snad se to upraví a možná i promluví.
Nic nevědět je děsné. :hjarta:

Víš ono to není tou operací,už to bylo před tím. Ale možná,že to co píšeš,že to drží v sobě je pravda. I když dříve jak jsem se ho na něco zeptala,tak o tom mluvil normálně. Sice méně asi než my ženské,ale mluvil. Ale teď už vůbec ne.
Nevím zda to vydržím nic nevědět

Jsou to nervy taková nejistota, možná sám neví co chce, ráda bych povzbudila ale je to těžké, je toho na tebe moc... přeju aby to dopadlo dobře.

Já úplně cítím jak jsi smutná... :par:

Bety: Jsi strašně moc hodná. Moc děkuji. Pomáhá mi to. Je to fakt nejistota.Taky mi to tak přijde,že neví co chce. Uvidíme asi v neděli až se vrátí.

To je dobře že na to jdeš klidně a s taktem, snad to dobře dopadne

Bety: Musím na to jít takhle. Kdybych dělala nějaké scény tak to dopadne ještě hůř. Je to lepší řešit v klidu. I když na tom moc dobře. Nejsem. Přeju dobrou noc. Jdu zkusit usnout.

Bety napsal(a):

Už jednu tady jeden takový příběh začínal podobně ... tatínek jezdil "na motorky "... akorát si nemůžu vzpomenout kdo to psal...

O tomhle tady kdysi psala Avalonka....

Přeju dobré ráno. Já jsem totiž holky teprve teď vstávala.

Je mi o něco lépe,ale je pravda,že mi to v noci šrotovalo hlavou. Naše komunikace totiž i poslední dobou je nějaká na bodu nula. A přitom se snažím s ním mluvit o všem,ale on je jak kdyby mu vyřízly jazyk.
Musím to prostě rozseknout a pořádně s ním o tom promluvit a nejlépe hned. Jenže hned nemůžu protože je na naháňce a po telefonu se tohle fakt neřeší,takže musím počkat do neděle.

Tak za hodinku se ten můj vrátí. A hned na něho nastoupím. Prostě si o tom už musíme promluvit ať se mu to líbí nebo ne. Protože se mi to už fakt nelíbí a jsem z toho v prčicích jen já a on je v pohodě. Nic ho netrápí.,ale mě to trápí a hodně.

Snad to dobře dopadlo...

Tak jsem mluvila spíše já. Vylezlo z něho,že přemýšlí nad taťkou,který má zdr.problémy a jeho mamka taky. Omluvil se mi. Tak uvidíme. Ale když jsem chtěla nastolit řád tak to se mu vůbec nelíbilo. CHtěla jsem,aby jeden víkend byl s námi a další do lesa. Ale to se mu vůbec nelíbilo. A hned jsme se u toho chytly.

:mad: tak to je pěkně hloupé vysvětlení, když ty sama jsi po operaci, a jsi věčně sama na dítě - nad tím nepřemýšlí??? Přemýšlet může klidně i doma. Mně se zdá jeho jednání dost sobecké, vlastní zábava je mu přednější... nemíní se nijak omezovat. Asi ti všechno nebude mít moc hladký průběh...  jak by se mu líbilo, kdybys každý druhý týden věnovala JAKÉMUKOLIV  svému koníčku a on hlídal doma dítě? To by bylo spravedlivé...

Je. ALe víc jsem z něho nedostala. Přemýšlím nad tím a myslím,že zítra znovu budu o tom s ním mluvit tohle mi fakt nestačí.
Já chodím na spinnig,ale teď když jsem na neschopnosti tak nemůžu.  Musím holt být doma.

Takhle to nenechám. Fakt nenechám. To se mi vůbec nelíbí.

Hlavně se nenechej vytočit, ale je fakt, že když nebudeš prosazovat i svoje zájmy, tak tě bude brát jako samozřejmost - vždycky po ruce, uvařeno, uklizeno, postaráno o dítě - zkrátka inventář...

Nesouvisí to trochu s omezením partnerských  intimností po operaci?
Ať už to byla operace čehokoliv, určitě jsi nebyla v kondici ihned.
Můj BM se po mých operacích nezachoval dobře , nepřeju Ti to, ale jeden neví.
Asi bych hodně chtěla vědět, proč je pro něho zdraví rodičů natolik důležité, že ženu po operaci nechá s dítětem se v tom ráchat a jede do lesa ¨přemýšlet o zdraví rodičů.
Asi bych to nechala tak , nic mu už neříkala , ale při nejbližší příležitosti se  za ním neočekávaně k rodičům vydala . Vždycky můžeš říct, že Ti bylo smutno, proto jsi chtěla být s ním  třeba i u rodičů.

Myslím že tím nic nevyřeší - ona bude zase sama bez něj sedět u jeho rodičů, a on si bude beze změny a bez omezení opět chodit po svých zájmech, ještě spokojenější.... vždyť piškutek má u tchánovců o zábavu postaráno a navíc rodiče mají společnost, takže to bude pro něj úplný ideál všeho.

Bety,
velmi dobře vím, že  my se můžeme jen domnívat a spekulovat, co by bylo nejlepší, jak dál.
Jen Piskutek může s tou situací něco dělat. Ale nemyslím si, že by to něco nepřineslo.
Mohla by nechat prcka u prarodičů a jít s manžou do lesa. Projevit zájem o jeho koníček.
Jestli je dobrá pozorovatelka a dobře svého muže zná, určitě pozná, jestli je vše v pořádku a nebo je za jeho odcizením něco víc. To není samo sebou, aby mladý chlap netoužil volno strávit se svou ženou a v její náruči.
Chtěla bych znát pravdu i kdyby mi to mělo srdce utrhnout. Ale každý to tak nemusí mít nastavené.

Heluško: Kvůli operaci to není. Ono to trvá už déle. Už tak 4 měsíce. Já jezdím k jeho rodičům strašně moc ráda a když někdy manžel odjíždí v pátek tak já tam za ním v sobotu třeba jedu. V tomhle žádný problém není. Tam se cítím až moc dobře. Je mi tam krásně u jeho rodičů.A můžu tam přijed i bez ohlášení

Bety: Nenechám se vytočit. Neboj. Budu se držet.

Heluška napsal(a):

Bety,
velmi dobře vím, že  my se můžeme jen domnívat a spekulovat, co by bylo nejlepší, jak dál.
Jen Piskutek může s tou situací něco dělat. Ale nemyslím si, že by to něco nepřineslo.
Mohla by nechat prcka u prarodičů a jít s manžou do lesa. Projevit zájem o jeho koníček.
Jestli je dobrá pozorovatelka a dobře svého muže zná, určitě pozná, jestli je vše v pořádku a nebo je za jeho odcizením něco víc. To není samo sebou, aby mladý chlap netoužil volno strávit se svou ženou a v její náruči.
Chtěla bych znát pravdu i kdyby mi to mělo srdce utrhnout. Ale každý to tak nemusí mít nastavené.

Já s ním do lesa občas chodím. Ale taky nemůžu pořád. Já mám zájem o jeho koníček. Mě to zajíma a moc. Vím o tom už docela dost. A hodně moc. I kdy co se střílí se snažím vědět. Byla jsem s ním i na naháňkách. Já chci taky vědět pravdu. Vůbec se z toho nevykrucuju.

Byla jsem na vícero konstelacích a někdy to my lidi máme tak, že jsme pro své blízké  schopni udělat , co je v naší moci, ale víceméně z povinnosti. Prostě proto, že z nějakého důvodu, který je uložený hluboko v podvědomí ,toho druhého člověka nevidíme dobře, něco nám v tom brání a neumíme si pomoci. Nikomu nechceme ublížit a přesto to děláme.
Nechtěla bys tomu tímto způsobem přijít na kloub Piskutku?
Výsledek není ze dne na den, není to jako opravit zásuvku, ale dostaví se.
Moc ti přeju, aby sTebou zase rád trávil volný čas a pomohl Ti s malým :hjarta:

Heluška napsal(a):

Byla jsem na vícero konstelacích a někdy to my lidi máme tak, že jsme pro své blízké  schopni udělat , co je v naší moci, ale víceméně z povinnosti. Prostě proto, že z nějakého důvodu, který je uložený hluboko v podvědomí ,toho druhého člověka nevidíme dobře, něco nám v tom brání a neumíme si pomoci. Nikomu nechceme ublížit a přesto to děláme.
Nechtěla bys tomu tímto způsobem přijít na kloub Piskutku?
Výsledek není ze dne na den, není to jako opravit zásuvku, ale dostaví se.
Moc ti přeju, aby sTebou zase rád trávil volný čas a pomohl Ti s malým :hjarta:

Já nic nedělám z povinnosti. Dělám toz lásky k manželovi a vždycky jsem to tak dělala. Jsem prostě taková a vždycky jsem byla taková. Já teda neubližuju,ale ubližuje mi on. Když se takhle ke mě chová.

Asi jsem se navymáčkla dobře, tak jsem to nemyslela:jojo:
No , právě že jsem měla na mysli, že on z nějakého důvodu nevidí vás a nevědomky vám tím ubližuje.Těžko se to vysvětluje, když o rodinných konstelacích třeba nic nevíš.
Jde o to, že si neubližujeme - my lidé- záměrně- , ale jinak některé věci dělat neumíme a tak se lehce stane to ublížení.
V jedné kostelaci to tak měl jeden muž. Znám ho jako skvělého otce, manžela, na co sáhne, všechno se mu daří a přesto  vyplavalo na povrch, že i když pro děti udělal všechno, co bylo třeba,  přesto svou dceru nebyl schopen dobře vnímat , jakoby ho ani nezajímala. No a to se dělo na podvědomé úrovni, že ji vlastně ani pořádně neviděl, do vědomého chování se to promítlo tak, že když se jako dospělá dostala opakovaně do potíží, nebyl moc ochotný jí pomoct.
Dost se tam toho v té konstelaci muselo vyčistit, aby se to změnilo.
Velmi brzy se to projevilo i v životě.

Nenapadlo mě, že bys to mohla vztáhnout na sebe. Promiň:pussa:
Však Ty na to přijseš a zase bude dobře.

Holky tak jsem začala používat metodu,kterou mi poradila kamarádka psycholožka. Dělám,že se nic neděje a chovám se normálně. Jen jem mu oznámila,že každý druhý víkend někam odjedu. A začíná se chytat.;)

:supr: paráda držím palce! Konečně si bude umět představit co to obnáší...

Tak jsem si myslela,že to začíná být v pohodě. Ale opět jsem se mýlila. Zas jede na naháňku a to slíbil,že bude s námi doma a když né doma tak u jeho rodičů. Opět tam budu sama s malou.

Mám doma něco podobného v bledě modrým. Mě osobně zaujal příspěvek ohledně rodinných konstelací. To co tam napsala Heluška, už nějakou dobu cítím od svého manžela ke mě a k naší dceři. Asi to bude složitější, někde v rovině podvědomí. Manžel se při každé příležitosti dušuje, jak nás má rád , a že jsme pro něj všechno, ale zůstává jen u slov. Nějak zapomíná svá tvrzení opírat o činy.

Abych přispěla taky radou: cca 2 roky (dceři budou 2 roky) hledám a zkouším různá řešení, počínaje naznačováním, vysvětlováním, více či méně důraznou žádostí - žádná odezva. Nyní jsem částečně rezignovala, odpoutala se a začínám si žít po svém, a ejhle manželovi to začíná vadit. Říkám si, že mu aspoň nastavím zrcadlo. Teď je to na něm.

Myslím, že jediná cesta vede přes zařídit se tak, aby  ti to vyhovovalo i bez manžela, bez ohledu na něj. Zkus třeba nebýt s dcerou doma, když bude doma on, aby věděl jaký to je. Pokud vím, na chlapi taky dobře platí, když oni sami se cítí přehlíženi.

Ještě mě napadlo, nějak se mi vkrádá podezření na nevěru. Mám pocit, že z nějakého důvadu tam jezdí když ty nemůžeš. Skoro jako když má jistotu, že tam bude sám.

Už jen na závěr: je lepší něco vyzkoušet, než jen přemýšlet a trápit se. A pěkně zvostra, protože: "Hodný holky přijdou do nebe, a potvory tam kam chtějí".

Hodně sil

Jajuho: Já to taky tak zkouším. Začínám. Ale opět mě překvapil tím,že řekl,že mu to je šumák,že tam budeme sami. Má svojí naháňku.

Piškutku, mě se to doma taky osvědčilo, ty nemůžeš? Nevadí. A pak zase já nemám čas, kdy on by chtěl. Dokonce si na "výlety" beru dcerku s sebou a vrátíme se třeba za 4hod. a kde jste byly a jak jste se měli? Báječně! To je pak vidět, že mu to není až tak jedno, že jsme si udělaly bezva program bez něho. Koukám, že máme stejně staré holčiny, takže náš program je agvapark, vyjíždka někam za zvířatkama-koně atak. Ale pravidlo je, nikdy předem neříkej, kam se chystáte. Jak říká Jajuha, chlapi jsou neradi na vedlejší koleji!!! Držím pěsti.

To je mi líto, já už myslela že mu to došlo...  tak ještě bych zkusila schválně nebýt doma, když zaručeně vím, že on doma bude... ale jak to tak čtu, tak se mi zdá že se chová dost bezohledně a sobecky. Zejména když je tady dítě které taky chce být s tatínkem a mít společné zážitky.  :hjarta:

Mě to je taky líto. Ale zatím se fakt nic nezměnilo. Uvidíme jak se to vyvine dále. Už mám naplánovaný tento i další víkend. Tak se uvidí

Co jeho rodiče - nepozastavili se nad tím, že jsi pořád sama? Budu držet palce...

Moc ani ne. Já jsem to před nimi moc neventilovala.

Jo, na tyhle věci by se moc tlačit nemělo, pokud si člověk nechce podříznout větev pod zadkem, ale jak hoky píšou, nespoléhat na drahouška a najít si pěkné věci v životě i bez něj.
Asi každá z nás šla do manželství s tím, že na všechno dobré i zlé jsme dva, časem se to zamotá , všechno je jinak, jsme z toho zmatené a každá podle své nátury  to buď řeší, nebo dělá, že se nic neděje, aby se nedozvěděla, co by ji moc bolelo. Nikdy se dopředu nedá říct, co bude lepší.
Tak Ti moc přeji, aby sis našla něco zajímavého i s ratolestí, aby viděl, že dovedeš být nezávislá a nakonec mu došlo, že u toho chce být s vámi.