poletucha — 25. 1. 2006 10:31

Mnozí z nás čerpáme inspiraci z knih, z povídek, citátů, básní,... někteří sami produkujeme inspirující myšlenky.
Ráda bych založila téma, ve kterém se objeví kousek těchto soukromých světů....

Sama nevím čím začít, ale zkusme to...

Naděžda Slunská
Mýtus

Chirurgovi ruce
tiše podepíší
příjem telegramu
o tom
že
umírá
veškerá
lidská
láska
a operace je už
zbytečná

Chirurgovi ruce
tiše podepíší
příjem telegramu
položí tužku

a namydlí se
poprvé

Marek_ — 25. 1. 2006 10:39

Charles Baudelaire - Pes a flakon

"Můj krásný pse, můj dobrý pse, můj drahý pejsku, pojď sem blíž a přičichni si k výtečné voňavce, koupené u nejlepšího voňavkáře v městě."
A pes, vrtě ocasem, což jest, tuším, u těch ubohých bytostí znamením, odpovídajícím smíchu a úsměvu, přiblíží se a položí zvědavě svůj vlhký čenich na otevřený flakon; načež, náhle s hrůzou couvaje, zaštěká proti mně jakoby s výčitkou.
"Ach! bídný pse, kdybych ti byl podal balíček výkalů, byl bys jej s rozkoší očmuchával a snad i shltal. Tak i ty, nehodný druhu mého smutného života, podobáš se obecenstvu, jemuž nelze nikdy podávat delikátní parfumy, které je přivádějí v zoufalství, ale pečlivě vybrané nečistoty."

Marek_ — 25. 1. 2006 10:46

V tomto asi moc inšpirácie nenájdeme, ale dosť sa mi to páči :)

Charles Bukowsky

sex

jedu po Wilton Avenue
když vtom náhle holka tak kolem patnácti
oblečená do upnutých džínsů
který ji vzadu svírají jako dvě dlaně
vstoupí do cesty přímo před mý auto
zastavím abych ji nechal přejít
a zatímco sleduju její pohupující se křivky
zadívá se přes zadní sklo přímo
na mě
fialovýma očima
a pak vyfoukne
z pusy
tu největší růžovou bublinu
ze žvýkačky
jakou jsem kdy viděl
zatímco ja přitom poslouchám v autě
na rádiu Beethovena
vchází do malýho obchůdku přes ulici
a je pryč
a já zůstávám s Ludwigem
sám.

poletucha — 25. 1. 2006 10:51

Dobrý xXx, když teda Charles, tak teda Charles...

Baudelaire
Odcizenec

...
Nu, co tedy miluješ,
ty zvláštní odcizenče?

Miluji oblaka---
plující oblaka--
ta dálná-
zázračná oblaka!

poletucha — 25. 1. 2006 11:50

Paul Klee

Pan plukovník 1 (85 let)
" Domnívám se, že jsem byl předurčen spíše ke krajinářství."

Pan plukovník 2 (84 let)
" Ach, to přece zatím ještě nemůžete říct."