luminka — 2. 10. 2008 16:57

Trápí mě tento problém. Toto vše jsem slyšela za posledních 6 let v práci: máš sešmajdané boty, tričko nosíš už třetí den, myla ses včera, česala ses vůbec dneska, tyhle kalhoty nenos, jezdíš vidličkou po zubech, skřípeš vidličkou po talíři, vlasy jsou ti cítit česnekem a není to tedy příjemné, máš u pusy drobeček, atd. Přitom mi to není jedno a velmi se snažím. Už dávno si holím nohy, i v zimě, vylepšila jsem vlasy a nehty a sešmajdané boty jsem spálila. Oblečení nemám drahé, ale snad čisté. Kolegyně mi dokonce řekla, že jsem posedlá svým vzhledem a jsem s tím lidem protivná. Já jí řekla, že jsem se taková nenarodila, že za to mohou večně kritizující lidé. Proč stále hledají něco na mně, když určitě ani jiní nejsou dokonalí? Kdysi v nemocnici mě celý pokoj šikanoval, že prý mlaskám jako kráva. Tehdy jsem čekala dítě, a to je teď na vysoké škole. Nechci mu dělat ostudu. Snažím se ve všem, i v tom stolování. Přestanu být prasátkem, když se tolik snažím? Proč si mě lidé tak zaškatulkovali?

mashanka — 2. 10. 2008 17:18

Protože se dáš. Záleží ti na jejich hodnocení a to oni vycítí.  Lidi potřebují hodnotit druhé, aby jim nezbyl čas na sebe. Je to pro ně pohodlnější, kritizovat druhé, než pracovat na sobě. Chovej se, oblékej, jez, a všechno ostatní tak, abys ty byla se sebou spokojena a tobě to vyhovovalo. Na ně se vykašli. A klidně jim řekni, že tě jejich stanovisko nezajímá, ať si zametou před svým prahem

Amriana — 2. 10. 2008 17:58

Nejsi žádný prasátko.To je první, co by sis měla uvědomit.Přesvědč o tom sama sebe a uvidíš, že bude snadnější přesvědčit i ostatní.Lidi se k Tobě budou chovat jen tak, jak jim sama dovolíš.

lepista — 2. 10. 2008 18:00

Má úvaha je tato: buď je to opravdu velký průser a měla bys s tím něco udělat a proto to lidé říkají anebo je to to, co říká Mashanka. Asi bych si vzala kamarádku, které věřím, či osobu, ke které mám respekt a vím, že mi to nechce dát vyžrat a zeptala bych se jí jak to vnímá ona. Pokud je to případ první, jistě ti někdo poradí jak vše napravit a pokud je to případ druhý, tak vklidu můžeš relaxovat a ostatní si časem dají pohov.

Mám ve svém okolí jednu, která ať udělá co udělá se sebou, je to průser a prostě negativně ční. Lidé se jí snaží pomoci, mají ji rádi a nechtějí, aby byla terčem pro cizí, ona logicky už je na to alergická a unavená z toho.

Maya.82 — 2. 10. 2008 18:03

Vykašli se na ně. Bud taková jaká jsi. A ten zbytek pošli normálně do háje at se staraj o sebe.

topazio — 2. 10. 2008 18:28

Kašli na ně, můžou si na tobě léčit komplexy. Nikdo není dokonalý. Ať se podívají sami na sebe.

PavlaH — 2. 10. 2008 18:30

Myslím si, že se chováš jako oběť a někteří lidé si proto najdou tvoje slabé místo. CHtělo by to opravdu zpracovat v sobě.

Damila — 2. 10. 2008 18:35

PavlaH napsal(a):

Myslím si, že se chováš jako oběť a někteří lidé si proto najdou tvoje slabé místo. CHtělo by to opravdu zpracovat v sobě.

Jo, tak to vidím i já.
Někteří lidé vysílají signály typu: kopni si do mě, a mnozí to prostě vyslyší a přijdou si kopnout. Obrazně.
Je pravda, že často jsou ty kořeny už v dětství, hodnocení rodiči, kritika, vysoké nesmyslné nároky.

Mně by tohle naprosto nenapadlo řešit. Tebe ano, z nějakého důvodu jim dovoluješ, aby se tak k Tobě chovali...

luminka — 2. 10. 2008 20:22

lepista napsal(a):

Má úvaha je tato: buď je to opravdu velký průser a měla bys s tím něco udělat a proto to lidé říkají anebo je to to, co říká Mashanka. Asi bych si vzala kamarádku, které věřím, či osobu, ke které mám respekt a vím, že mi to nechce dát vyžrat a zeptala bych se jí jak to vnímá ona. Pokud je to případ první, jistě ti někdo poradí jak vše napravit a pokud je to případ druhý, tak vklidu můžeš relaxovat a ostatní si časem dají pohov.

Mám ve svém okolí jednu, která ať udělá co udělá se sebou, je to průser a prostě negativně ční. Lidé se jí snaží pomoci, mají ji rádi a nechtějí, aby byla terčem pro cizí, ona logicky už je na to alergická a unavená z toho.

Dost by mě zajímalo, co konkrétně ta osoba pokazila. Třeba bych se z toho poučila.

PPavlaa — 2. 10. 2008 21:00

luminko a oni ti tohle prostě jen tak řeknou :co: proč je nepošleš kamsi ? za první mi to přijde docela voraz, že si dovolí ti to říct, to bych neudělala ani já a že mám tu hubu prořízlou a proč si to necháváš líbit ? řešíš ptákovinky, kterýma se zbytečně trápíš jen proto, že si nějácí blbci potřebovali momentálně na někom ukojit egouška. nenechej si od nich s prominutím sr.t na hlavu, dovolí si jen to co jim dovolíš ty.

Pisatel — 2. 10. 2008 21:20

Nevím holky nevím. Jed to můj pohled muže. Neznám Luminu nevíme kolik jí je, kde dělá, co dělá pod. Máte myslím část pravdy. Nechci zde nějak vést půtku, ale tak nějak když žena přizná, že jí kolegyně řekne, že vlasy jí voní po česneku a další ...... asi něco není správně ve státě Dánském. Možná doposud žila ve společnosti kde se mohla jako Popelka strojit. Přestoupila do jiné vrstvy poskočila v žebříčku a má problémy. Možná potřebuje pomoci jak Pygmalion. Nevím nechť se Limunky vyjádří, možná nějaký "kurz" společenských způsobů, brevijář moderní ženy... Opravdu dámy není tohle i sebevědomí na které tak nějak odkazujete?

Selima — 2. 10. 2008 21:22

luminka napsal(a):

lepista napsal(a):

Má úvaha je tato: buď je to opravdu velký průser a měla bys s tím něco udělat a proto to lidé říkají anebo je to to, co říká Mashanka. Asi bych si vzala kamarádku, které věřím, či osobu, ke které mám respekt a vím, že mi to nechce dát vyžrat a zeptala bych se jí jak to vnímá ona. Pokud je to případ první, jistě ti někdo poradí jak vše napravit a pokud je to případ druhý, tak vklidu můžeš relaxovat a ostatní si časem dají pohov.

Mám ve svém okolí jednu, která ať udělá co udělá se sebou, je to průser a prostě negativně ční. Lidé se jí snaží pomoci, mají ji rádi a nechtějí, aby byla terčem pro cizí, ona logicky už je na to alergická a unavená z toho.

Dost by mě zajímalo, co konkrétně ta osoba pokazila. Třeba bych se z toho poučila.

Nemusí nič "pokaziť". Proste sa cíti ako lúzer a vyžaruje to. Toto je podľa mňa na psychologikcé spracovanie (možno niečo z detstva...?)

luminka — 2. 10. 2008 21:56

Pisatel napsal(a):

Nevím holky nevím. Jed to můj pohled muže. Neznám Luminu nevíme kolik jí je, kde dělá, co dělá pod. Máte myslím část pravdy. Nechci zde nějak vést půtku, ale tak nějak když žena přizná, že jí kolegyně řekne, že vlasy jí voní po česneku a další ...... asi něco není správně ve státě Dánském. Možná doposud žila ve společnosti kde se mohla jako Popelka strojit. Přestoupila do jiné vrstvy poskočila v žebříčku a má problémy. Možná potřebuje pomoci jak Pygmalion. Nevím nechť se Limunky vyjádří, možná nějaký "kurz" společenských způsobů, brevijář moderní ženy... Opravdu dámy není tohle i sebevědomí na které tak nějak odkazujete?

Ne, nepovýšila jsem, jsem dělnice a ty ostatní dámy, co mi to všechno řekly, ty taky. To spíš moje děti se dostaly mezi vyšší vrstvu.

luminka — 2. 10. 2008 21:58

Pisatel napsal(a):

Nevím holky nevím. Jed to můj pohled muže. Neznám Luminu nevíme kolik jí je, kde dělá, co dělá pod. Máte myslím část pravdy. Nechci zde nějak vést půtku, ale tak nějak když žena přizná, že jí kolegyně řekne, že vlasy jí voní po česneku a další ...... asi něco není správně ve státě Dánském. Možná doposud žila ve společnosti kde se mohla jako Popelka strojit. Přestoupila do jiné vrstvy poskočila v žebříčku a má problémy. Možná potřebuje pomoci jak Pygmalion. Nevím nechť se Limunky vyjádří, možná nějaký "kurz" společenských způsobů, brevijář moderní ženy... Opravdu dámy není tohle i sebevědomí na které tak nějak odkazujete?

Ne, nepovýšila jsem, jsem dělnice a ty ostatní dámy, co mi to všechno řekly, ty taky. To spíš moje děti se dostaly mezi vyšší vrstvu.

Salen — 2. 10. 2008 22:08

Taky bych se přikláněla k tomu, ověřit si nejdřív u někoho blízkého, zda je na tom něco pravdy. Bohužel je to tak, že někteří lidé jsou cítit nepříjemně potem, i když dbají na hygienu nebo je jim cítit z úst - někdy je příčinou i nemoc, o které ani nevědí - stačí jít na WC po diabetičce. A bohužel si toho dotyčný nemusí vůbec být vědom. Mám takových příkladů několik za léta v pracovním kolektivu. Dokonce jsem se i párkrát pokoušela naznačit. Kolega, který se potí tak, že už ráno má mokrá kola pod paží a odpoledne už se obrací žaludek, být s ním v jedné kanceláři. Kolegyně, která má zvyk dát si každý den čerstvý česnek jako prevenci chorob, další kolega obědvá tak, že má půl oběda ve vousech atd.
Tím neříkám, že to je tvůj případ, ale že to je možné. Podotýkám, že kolegové jsou VŠ vzdělaní :-).
Pokud ti tvoji nejbližší řeknou, že to pravda není, tak potom se taky pozastavuji nad tím, jak je možné, že si lidé dovolí ti neomaleně říkat takové připomínky.

luminka — 2. 10. 2008 22:01

Pisatel napsal(a):

Nevím holky nevím. Jed to můj pohled muže. Neznám Luminu nevíme kolik jí je, kde dělá, co dělá pod. Máte myslím část pravdy. Nechci zde nějak vést půtku, ale tak nějak když žena přizná, že jí kolegyně řekne, že vlasy jí voní po česneku a další ...... asi něco není správně ve státě Dánském. Možná doposud žila ve společnosti kde se mohla jako Popelka strojit. Přestoupila do jiné vrstvy poskočila v žebříčku a má problémy. Možná potřebuje pomoci jak Pygmalion. Nevím nechť se Limunky vyjádří, možná nějaký "kurz" společenských způsobů, brevijář moderní ženy... Opravdu dámy není tohle i sebevědomí na které tak nějak odkazujete?

Ne, nepovýšila jsem, jsem dělnice stejně jako ty, co mi ty věci říkají. To spíš moje děti se dostaly mezi vyšší vrstvu.

luminka — 2. 10. 2008 22:31

Omlouvám se, že jsem to poslala tolikrát, nějak mě zradila technika.

luminka — 2. 10. 2008 22:33

Salen napsal(a):

Taky bych se přikláněla k tomu, ověřit si nejdřív u někoho blízkého, zda je na tom něco pravdy. Bohužel je to tak, že někteří lidé jsou cítit nepříjemně potem, i když dbají na hygienu nebo je jim cítit z úst - někdy je příčinou i nemoc, o které ani nevědí - stačí jít na WC po diabetičce. A bohužel si toho dotyčný nemusí vůbec být vědom. Mám takových příkladů několik za léta v pracovním kolektivu. Dokonce jsem se i párkrát pokoušela naznačit. Kolega, který se potí tak, že už ráno má mokrá kola pod paží a odpoledne už se obrací žaludek, být s ním v jedné kanceláři. Kolegyně, která má zvyk dát si každý den čerstvý česnek jako prevenci chorob, další kolega obědvá tak, že má půl oběda ve vousech atd.
Tím neříkám, že to je tvůj případ, ale že to je možné. Podotýkám, že kolegové jsou VŠ vzdělaní :-).
Pokud ti tvoji nejbližší řeknou, že to pravda není, tak potom se taky pozastavuji nad tím, jak je možné, že si lidé dovolí ti neomaleně říkat takové připomínky.

Jedné paní, co už u nás nedělá, bylo po*ně cítit z pusy a pochybuju, že jí to někdo řekl.

adra — 3. 10. 2008 7:45

mashanka napsal(a):

Protože se dáš. Záleží ti na jejich hodnocení a to oni vycítí.  Lidi potřebují hodnotit druhé, aby jim nezbyl čas na sebe. Je to pro ně pohodlnější, kritizovat druhé, než pracovat na sobě. Chovej se, oblékej, jez, a všechno ostatní tak, abys ty byla se sebou spokojena a tobě to vyhovovalo. Na ně se vykašli. A klidně jim řekni, že tě jejich stanovisko nezajímá, ať si zametou před svým prahem

:godlike: :supr: :godlike:

lepista — 3. 10. 2008 8:53

luminka napsal(a):

Dost by mě zajímalo, co konkrétně ta osoba pokazila. Třeba bych se z toho poučila.

Složitě se to dá popsat. Není to o posledních trendech. Prostě se dokáže obléknout tak, že to praští do očí a to hodně. Dokáže se upravit tak, že je to prostě člověk kterého si všimnete. Když takového člověka míjíte, upoutá pozornost.  Takoví bývají často terčem posměchu kolemprocházejících puberťáků. Říkáte si, proč si to děvče tak škodí.

Jednak nemá vizuální cit. Je schopna si vzít na sebe věci, co se nenosí snad od dob mé matky, co jí naprosto nepadnou nebo jí výrazně zoškliví (ošklivka Katka vypadá někdy jako karikatura sama sebe a extrém, asi její příklad je nejbližším přirovnáním co si se sebou dokáže počít). Vypadá jako, že je vyšinutá, prostě vás to bací do oka. Nebo  se třeba snaží namalovat a k své bledé pleti a jemnému obličeji zvolí rtěnku, která vypadá jako krvácející rána na jejím obličeji. Když si vytrhá obočí, tak je to křivě a do extrému.

Z těch dalších věcí je to, že jí někdy nevadí chodit s mastnými vlasy, jde za ní divný pach, s chlupatými nohami, mlaskat u jídla, roztáhnout nohy na kanapi v sukni tak, že se divím, že jí nevidím až na zadní stěnu děložní a tak bych šla dál a dál v příkladech. Je to o extémech, každý má někdy horší dny, ujede mu mlask či jiný zvuk, není nejvoňavější.

Je nám jí líto, hodně si tím škodí. Navíc je to má příbuzná. Nic jí neříkám, nemá to cenu a nechci s ní komunikovat o tom, že něco zase není ok. Dříve jsem měla tendenci nápravy, ale kdo by chtěl pořád někomu dávat informace, že něco není vpořádku?

Já sama jsem celkem ráda, když mě někdy někdo na něco upozorní, někdo, koho si vážím a beru ho. Tak to mám nastaveno s jednou kamarádkou. Jednou mi o botách, na které jsem byla pyšná, řekla, jak jsou děsné a omšelé. Chvíli jsem se na ni zlobila, pak jsem je vyhodila. A ejhle - dostala jsem z okolí reakci, konečně jsou pryč.

holka — 3. 10. 2008 12:12

Já tedy nemůžu souhlasit s tím aby sis reakcí kolegů nevšímala, že si jen chtějí smlsnout na někom "slabším". Člověk nemusí mít moderní a značkové oblečení aby vypadal slušně. Hlavně ať je čisté. Neutřít si ale po jídle pusu a chodit s drobkama, nesmýt z vlasů česnekový odér, kolegům či komukoliv jinému mlaskat u jídla, nebo žvýkat s otevřenou pusou.....přiznám se, že na takové věci své blízké a kolegy se kterými pracuji už několik let taky upozorňuju. Rozhodně ne stylem "žvýkáš jak kráva", ale buď formou legrace nebo decentně, ne naplno přede všemi. Na druhou stranu uznávám, že drobek na puse, nějaká skvrna,  apod. se může přihodit každému, potom i já jsem ráda, když mě někdo upozorní, přestože v ten moment je to trapný šok, protože si takového nedostatku nejsem vědoma. Ať se nám to líbí nebo ne, vzhled je to první co na nás ostatní vidí. Určitě se lidé budou chovat jinak k paní, která je čistě oblečená a umytá, než k někomu kdo má neupravené oblečení a k tomu "voní" ne zrovna čistě a má drobky na puse.

luminka — 3. 10. 2008 23:22

holka napsal(a):

Já tedy nemůžu souhlasit s tím aby sis reakcí kolegů nevšímala, že si jen chtějí smlsnout na někom "slabším". Člověk nemusí mít moderní a značkové oblečení aby vypadal slušně. Hlavně ať je čisté. Neutřít si ale po jídle pusu a chodit s drobkama, nesmýt z vlasů česnekový odér, kolegům či komukoliv jinému mlaskat u jídla, nebo žvýkat s otevřenou pusou.....přiznám se, že na takové věci své blízké a kolegy se kterými pracuji už několik let taky upozorňuju. Rozhodně ne stylem "žvýkáš jak kráva", ale buď formou legrace nebo decentně, ne naplno přede všemi. Na druhou stranu uznávám, že drobek na puse, nějaká skvrna,  apod. se může přihodit každému, potom i já jsem ráda, když mě někdo upozorní, přestože v ten moment je to trapný šok, protože si takového nedostatku nejsem vědoma. Ať se nám to líbí nebo ne, vzhled je to první co na nás ostatní vidí. Určitě se lidé budou chovat jinak k paní, která je čistě oblečená a umytá, než k někomu kdo má neupravené oblečení a k tomu "voní" ne zrovna čistě a má drobky na puse.

Teď si asi řeknete, že nejdřív chci poradit a když mě někdo poradí, tak se rozčiluju. Chtěla jsem říct, upozornění na drobeček, budiž, sám se člověk nevidí a pořád nekouká do zrcadla, i když mě to taky štve, že jsem ho tam vůbec měla. Ale s tím vařením, vařím opravdu každý den, i když mají všichni teplé jídlo v jídelně, a každá potravina má nějaké aroma. Ruku na srdce, lidi, opravdu si myjete vlasy po každém vaření? A jak to dělají profesionální kuchařky? A může se stát, že je člověk unavený, přemůže ho spánek, není mu dobře, nebo vaří pozdě večer. Zkrátka mě to od té paní tenkrát bolelo. Ještě jsem zjistila jednu věc, když se vám náhodou rozbije sprcha, bojler, vana nebo něco podobného, nevyplatí se o tom mluvit v práci, ty potvory by se mohly ptát, jak jste se tedy umyli, protože vás chtějí uvádět do trapných rozpaků. Někteří lidé jsou prostě zlí.

x256987 — 4. 10. 2008 9:40

Luminko, a baví se s tebou kolegyně (a ty s nimi) taky o něčem jiném, o zálibách, o tom, jak jste prožily víkend? Pokud veškerá vaše komunikace vypadá tak, že ony ti vyčítají nedostatky ve vzhledu a čistotě, ty se snažíš bránit a jim zjevně dělá dobře pozorovat tvoje rozpaky, vypadá to, že jsi tam za černou ovci :/ Je tam aspoň někdo, kdo tě bere, s kým si rozumíš? Kdo tě třeba taky upozorní na něco, co okolí vadí, ale slušně a s respektem k tobě?

Podívej se kriticky na to, co bys opravdu mohla zlepšit (aby třeba neumyté vlasy byly výjimka, když to někdy fakt nezvládneš - to se podaří opravdu každému), a snaž se odlišit věci, do kterých okolí zas tak moc není (třeba styl oblékání), a za tím si stůj.

tina — 4. 10. 2008 9:44

Judi - taky ti to zavání šikanou? že bych nebyla sama...

x256987 — 4. 10. 2008 9:48

Zavání. Připadá mi, že kolegyním už nejde o to upozornit na nějaké faux pas, ale že se našly v tom rýpání samotném... A znova říkám (jako už jiní na tomhle vlákně), aby se tohle rozjelo, musí být dva - ten, kdo škodolibě rýpe, a ten, kdo se nechá.

tina — 4. 10. 2008 9:52

přesně jako u šikany, že jo... čímdál víc charakteristik šikany mi sedí i na tento případ - s největším rozdílem - zde jde o dospělé (tedy věkem dospělé) lidi...

:offtopic: jak se jinak vede, Judi?

x256987 — 4. 10. 2008 9:54

Ono se tomu na pracovišti říká mobbing, jinak je opravdu skoro všechno stejné :/

Tino, píšu SZ :)

Modroočka — 4. 10. 2008 9:56

Mám  kolegyni, která nosí jedno olečení celý týden, sedí v tomv kanceláři od rána do večera, je jí cítit z pusy, má mastné vlasy. Když přijde k nám do kanceláře, tak po ní pak musíme větrat, protože je to nesensitelný smrad, další dvě kolegyně, který s ní sedí  kanceláři, větrají, kupujído kanceláře růrný vůně a požádaly kolegyni, aba se častěji myla a převlékala. Její odpověď - myju se, ale oblečení přece nebudu pořád dokola prát, deodorant nepoužiju, nenechám si kosmetikou znásilňovat svoji osobnost, zavřete to okno, omezujete tím moji svobodu. Takže ona obtěžuje svoje okolí sama sebou, ale ona se nenechá nikým omezovat. O tom, v jakých hadrech chodí, škoda mluvit. A to píšu proto, že prostě ona si nebere k srdci výtky kolegyň, i když jí to řekla i vedoucí, dokonce i lidi z jiných oddělení si stěžovali, že se jim při jednání s ní zvedá žaludek. To je pohled z druhé strany. Tím nechci říct, Luminko, že jsi taky taková, ale je pravda, že tři dny nošené oblečení už asi voní víc potem, než čistotou a mastné vlasy s vůní nasbíraných v kuchyni asi nemusí být pro okolí příjemné. A utřít si po jídle pusu je asi samozřejmost.
A sama za sebe, já si beru čistý oblečení denně, nevezmu si na sebe něco dva dny po sobě, sedím v tom celý den v práci, tak to bych asi druhý den opravdu moc "nevoněla", vlasy si myju obden, sprchuju se 2x denně, ale každý to má jinak.
Tohle nemyslím ve zlém, ale dávám jako příklad, když máme kolegyni, která je opravdu špindíra a nemá s tím problém. Má to prostě na háku. A to je asi nejlepší recept.

mashanka — 4. 10. 2008 10:55

Vyšší vrstva ? To bys viděla, jaké umí být paní inženýrky, magorky, psycholožky, judryně a pudryně dobytkové - Stačí jít po nich ne záchod - řekla bych, že o vrstvě to není. Po vzdělaném dobytkovi je stejný smrad jako po nevzdělaném

Modroočka — 4. 10. 2008 10:59

Jo, to je fakt, naše bývalá šéfová, ing, děsná dáma a na WC prase, pokapaný prkýnko, to neutřela, po stolici špinavá mísa, tak to po sobě taky neuklidila. No jo,

mashanka — 4. 10. 2008 11:00

A co takhle odpověď : Schválně jsem si ten česnek z vlasů neumyla, abych přebila tu tvoji příšernou voňavku ?

mashanka — 4. 10. 2008 11:03

Modroočka napsal(a):

Jo, to je fakt, naše bývalá šéfová, ing, děsná dáma a na WC prase, pokapaný prkýnko, to neutřela, po stolici špinavá mísa, tak to po sobě taky neuklidila. No jo,

Ano, proto to píšu - u nás to bylo to samé - vyčíhaly jsme si, že podělaný záchod zůstal vždy po ní - paní madam

Modroočka — 4. 10. 2008 11:08

mashanka napsal(a):

Modroočka napsal(a):

Jo, to je fakt, naše bývalá šéfová, ing, děsná dáma a na WC prase, pokapaný prkýnko, to neutřela, po stolici špinavá mísa, tak to po sobě taky neuklidila. No jo,

Ano, proto to píšu - u nás to bylo to samé - vyčíhaly jsme si, že podělaný záchod zůstal vždy po ní - paní madam

No a u nás i šlupky z ovoce a zbytky bylinek z čaje ve dřezu, v kuchyňce, politý odkapávač, špinavá houbička na nádobí. Ona to, dáma, přece nebude po sobě uklízet............
A taky mám kolegyni, která nechává satabilně otevřené dveře od WC, prostě z kybiky, přes umývárnu, až na chodbu, kde chodí lidi. Kdo se má koukat na záchodovou mísu, když jde něco vyřídit do nějaké kanceláře. Už jsme ji na to upozornily, prý že naděláme.........

luminka — 4. 10. 2008 11:13

Judita napsal(a):

Luminko, a baví se s tebou kolegyně (a ty s nimi) taky o něčem jiném, o zálibách, o tom, jak jste prožily víkend? Pokud veškerá vaše komunikace vypadá tak, že ony ti vyčítají nedostatky ve vzhledu a čistotě, ty se snažíš bránit a jim zjevně dělá dobře pozorovat tvoje rozpaky, vypadá to, že jsi tam za černou ovci :/ Je tam aspoň někdo, kdo tě bere, s kým si rozumíš? Kdo tě třeba taky upozorní na něco, co okolí vadí, ale slušně a s respektem k tobě?

Podívej se kriticky na to, co bys opravdu mohla zlepšit (aby třeba neumyté vlasy byly výjimka, když to někdy fakt nezvládneš - to se podaří opravdu každému), a snaž se odlišit věci, do kterých okolí zas tak moc není (třeba styl oblékání), a za tím si stůj.

Ty neumyté vlasy jsou už opravdu výjimka, když to nezvládnu, i toto jsem zlepšila a dočkala jsem se i pochvaly za mahagonový přeliv. A ta kolegyně, co mi říká, že jsem posedlá vzhledem, mi taky navrhuje, abych se bavila o normálních tématech, já totiž často kňourám, že mi nesluší vlasy a že mě nebaví úklid, tak mi tato témata zakázala, pokud chci, aby mě lidé brali. S tím úklidem, ta činnost mě nebaví tak, že mě až rozbolí hlava, jinak pořádek mám ráda a ráda v něm žiju, když už je to hotovo, naopak v bordelu jsem nervózní.

Modroočka — 4. 10. 2008 11:21

Lumi, možná proto tě ty řeči tak berou, protože taková nejsi, je to spíš výjimka. Prototo asi neumíš hodit za hlavu. Ta naše kolegyně si s tím hlavu neláme, je prase, je tak zvyklá, je i doma bordelářka a nevadí jí to. Tak se na to vykašli, neřeš tolik svůj vzhled, stačí, když budeš upravená, na to ale nepotřebuješ darhý hadry a ani kadeřníka každý týden.

mashanka — 4. 10. 2008 11:28

luminka napsal(a):

Judita napsal(a):

Luminko, a baví se s tebou kolegyně (a ty s nimi) taky o něčem jiném, o zálibách, o tom, jak jste prožily víkend? Pokud veškerá vaše komunikace vypadá tak, že ony ti vyčítají nedostatky ve vzhledu a čistotě, ty se snažíš bránit a jim zjevně dělá dobře pozorovat tvoje rozpaky, vypadá to, že jsi tam za černou ovci :/ Je tam aspoň někdo, kdo tě bere, s kým si rozumíš? Kdo tě třeba taky upozorní na něco, co okolí vadí, ale slušně a s respektem k tobě?

Podívej se kriticky na to, co bys opravdu mohla zlepšit (aby třeba neumyté vlasy byly výjimka, když to někdy fakt nezvládneš - to se podaří opravdu každému), a snaž se odlišit věci, do kterých okolí zas tak moc není (třeba styl oblékání), a za tím si stůj.

Ty neumyté vlasy jsou už opravdu výjimka, když to nezvládnu, i toto jsem zlepšila a dočkala jsem se i pochvaly za mahagonový přeliv. A ta kolegyně, co mi říká, že jsem posedlá vzhledem, mi taky navrhuje, abych se bavila o normálních tématech, já totiž často kňourám, že mi nesluší vlasy a že mě nebaví úklid, tak mi tato témata zakázala, pokud chci, aby mě lidé brali. S tím úklidem, ta činnost mě nebaví tak, že mě až rozbolí hlava, jinak pořádek mám ráda a ráda v něm žiju, když už je to hotovo, naopak v bordelu jsem nervózní.

Přijď ke mně domů na exkursi a bude po traumatu. Jen blbec potřebuje pořádek, chytrý zvládne chaos (myšleno v legraci), ale chci tím říct, že trocha toho lidského tvůrčího bordelu neškodí - zvyšuje to imunitu organismu. To ale nemluvím o stoleté špíně, jen o běžném bordýlku - z toho je cítit živičišnost - že v tom bytě někdo žije. Nesnáším sterilní domácnosti - připadám si tam jak na Jipce

luminka — 4. 10. 2008 11:38

mashanka napsal(a):

Vyšší vrstva ? To bys viděla, jaké umí být paní inženýrky, magorky, psycholožky, judryně a pudryně dobytkové - Stačí jít po nich ne záchod - řekla bych, že o vrstvě to není. Po vzdělaném dobytkovi je stejný smrad jako po nevzdělaném

A víte, že to rýpání kvůli čistotě jsem zažila pouze od lidí vyučených nebo s devíti lety základní školy? Četla jsem podobné téma jinde, kde se dívka hrozí setkání rodičů svých a partnerových, že ti partnerovi jsou nóbl a ti její jsou moc zemití a bojí se trapasu. Do kůže té zemité maminky bych se mohla dostat, je totiž dost dobře možné, že si děti vyberou nóbl partnera. Já však po mých zkušenostech se víc bojím brusiček skla než inženýrek a doktorek.

mashanka — 4. 10. 2008 11:57

luminka napsal(a):

mashanka napsal(a):

Vyšší vrstva ? To bys viděla, jaké umí být paní inženýrky, magorky, psycholožky, judryně a pudryně dobytkové - Stačí jít po nich ne záchod - řekla bych, že o vrstvě to není. Po vzdělaném dobytkovi je stejný smrad jako po nevzdělaném

A víte, že to rýpání kvůli čistotě jsem zažila pouze od lidí vyučených nebo s devíti lety základní školy? Četla jsem podobné téma jinde, kde se dívka hrozí setkání rodičů svých a partnerových, že ti partnerovi jsou nóbl a ti její jsou moc zemití a bojí se trapasu. Do kůže té zemité maminky bych se mohla dostat, je totiž dost dobře možné, že si děti vyberou nóbl partnera. Já však po mých zkušenostech se víc bojím brusiček skla než inženýrek a doktorek.

Nóbl partner, to je jako co ? :D
Možná je to tím, že ti méně vzdělaní mají tendence, dělat ze sebe větší dámy, hrát si na nóbl a tím maskovat nějaké své komplexy - asi si kompenzují ten nedostatek vzdělání. Může to být prostě určitý komplex, že nevystudovaly, ať už z jakéhokoli důvodu a sami se cítí být podřadné. Je to ale samozřejmě nesmysl. Každý člověk může být užitečný a jeho píle a práce je potřeba. Kdo by pekl rohlíky, kdyby všichni byli doktoři práv ?
Myslím, že i ty máš ten problém. Uvažovat, jestli budu dost dobrá pro rodiče budoucího partnera svého dítěte..... nevím. Spíš přemýšlej, jestli ty budeš nadšená z nich. Máš stejnou hodnotu jako jakýkoli jiný, slušný a poctivý člověk

luminka — 4. 10. 2008 23:31

Ta paní, co mi to řekla o tom česneku, měla střední školu, jako já, ale to byla výjimka, jinak to byly vyučené a se základním vzděláním. Té paní bylo skoro 70 a opravdu to byla dáma. Dokonce mě nedávno nechala pozdravovat.

Modroočka — 6. 10. 2008 20:49

luminka napsal(a):

Ta paní, co mi to řekla o tom česneku, měla střední školu, jako já, ale to byla výjimka, jinak to byly vyučené a se základním vzděláním. Té paní bylo skoro 70 a opravdu to byla dáma. Dokonce mě nedávno nechala pozdravovat.

Tak vidíš, třeba to nemyslela zle. Myslím, že čuňátko nejsi. Přála bych tu moji kolegyni, to bys viděla, jak vypadá ženská- čunče. A největší dámy ze sebe dělají ty, co dámy nejsou ani omylem. Já jsem šla taky za dámu a měla jsem na punčoše oko jako tenisák. Doma jsem si nytáhla punčošky vcelku, ale cestou se nějak podířily, mršky.

luminka — 12. 3. 2009 23:07

A je to tu zase. Dnes pro změnu vlasy. Slyšela jsem, že je mám mastné, když jsem se bránila, tak zase, že suché a nakonec prý suché, které vypadají jako mastné. Jestli prý si je myju a jestli používám kondicionér, já, která tu péči docela přeháním. Prý je mám zmaštěné, že si do nich hrabu špinavýma rukama. Podotýkám, že žádné špinavé ruce nemám. Doma jsem se na vlasy podívala a skutečně tam mám bílé tečky a roztřepené konečky. Doteď mi moje vlasy připadaly jako z reklamy, a teď tohle. A to rýpání v práci, brečela bych. To bylo od různých kolegyň, shrnula jsem to. Tohle se mě velmi dotýká, to jsou citlivé věci, brečela bych celý večer. A já se o ty vlasy tak starala! Říkala jsem si, aspoň jedna věc je na mě hezká, a už nemám ani to. Navíc prý účes je průšvih, prý mi nesluší vlasy z čela, a to říkají všichni, kolegyně, dcera, máma, prostě všichni a já tu ofinu tak strašně nechci!

Martinka1 — 12. 3. 2009 23:16

luminka napsal(a):

A je to tu zase. Dnes pro změnu vlasy. Slyšela jsem, že je mám mastné, když jsem se bránila, tak zase, že suché a nakonec prý suché, které vypadají jako mastné. Jestli prý si je myju a jestli používám kondicionér, já, která tu péči docela přeháním. Prý je mám zmaštěné, že si do nich hrabu špinavýma rukama. Podotýkám, že žádné špinavé ruce nemám. Doma jsem se na vlasy podívala a skutečně tam mám bílé tečky a roztřepené konečky. Doteď mi moje vlasy připadaly jako z reklamy, a teď tohle. A to rýpání v práci, brečela bych. To bylo od různých kolegyň, shrnula jsem to. Tohle se mě velmi dotýká, to jsou citlivé věci, brečela bych celý večer. A já se o ty vlasy tak starala! Říkala jsem si, aspoň jedna věc je na mě hezká, a už nemám ani to. Navíc prý účes je průšvih, prý mi nesluší vlasy z čela, a to říkají všichni, kolegyně, dcera, máma, prostě všichni a já tu ofinu tak strašně nechci!

Luminko, to hlavně vypadá na sebevědomí na bodu mrazu :hjarta:

Nevím kolik Ti je, máš dceru tak jsi asi už chvíli dospělá... ale tohle se opravdu hodí tak k puberťákovi - nechci se Tě dotknout... :-)

Kdybych s takovým problém bojovala já, šla bych na to asi takhle:
podívala bych se sama do sebe, která část mého já se takhle cítí... tipla bych si, kolik té mojí části = mému vnitřnímu dítěti je roků - a pak bych se o něj postarala...

Zkus nějakou knížku o práci s vnitřním dítětem...

A z ostatních si nic nedělej... já vím, že je to těžké, ale jedna ze 4 dohod zní: NEBERTE SI NIC OSOBNĚ :gloria:

Martinka1 — 12. 3. 2009 23:18

... jo a já mám dlouhé vlasy a ofinu... ofinu miluju... a mám ji ráda hodně krátkou... a je mi úplně jedno, co říkají ostatní... oni teda neříkají nic... ale kdyby říkali, můžou si trhnout :-)
Ohledně vlasů dám pouze na svého přítele, a to ještě částečně (tj. pokud by chtěl něco co by se mi nelíbilo, stejně by měl smůlu)... naštěstí má akorát přání "dlouhé vlasy" které se shoduje s mým :-)

luminka — 12. 3. 2009 23:19

Ona už i moje dcera je dospělá.

Martinka1 — 12. 3. 2009 23:24

luminka napsal(a):

Ona už i moje dcera je dospělá.

To ale nic nemění na tom, že každý (i dospělý) má v sobě vnitřní dítě, o které je potřeba pečovat... a místo "dospělé" luminky prožíváš víc to "vnitřní dítě luminka"...

Dá se s tím pracovat, takhle po internetu s tím moc neuděláme, ale jsou na to metody, na práci s vnitřním dítětem... můžeš zkusit např. knížky, nebo voice-dialogue, nebo mé oblíbené rodinné konstelace... nebo cokoliv dalšího co Ti bude vyhovovat...

Protože na první pohled/přečtení je jasné, že z Tebe "kouká" Tvoje dětská část, o kterou je potřeba se postarat, resp. Ty sama se o ni musíš postarat...

Pro začátek můžeš zkusit tohle:
- kup si plyšáka (pokud žádného nemáš) a představ si, že je to Tvoje vnitřní dítě... a chovej se k němu tak, jak Tvoje vn. dítě potřebuje... ber ho všude s sebou... hlaď ho atd.
- já to dělám podobně... a v práci si plyšáka posadím na židli vedle sebe :-) Zatím to nikomu nevadilo, naopak kolegové obdivovali jak je krásnej :-)

luminka — 12. 3. 2009 23:35

To mi na ty společenské průšvihy asi nepomůže. Já potřebuju hlavně nedělat ostudu. Ani rodině, ani zaměstnavateli, který mě, bůhví proč, při hromadném propouštění nepropustil. Vždycky se někde venku prohlížím, jestli nejsem někde špinavá a pak se to snažím zoufale odrbat, jak nějaký Mr. Bean si přijdu. A že moje vlasy jsou průšvih, to jsem si teda až takhle nemyslela, já myslela bůhví, co nemám, bála jsem se mammografu, že mi něco najdou a budu muset na chemoterapii, a teď vidím, že by to nebyla taková škoda a holá lebka by mi třeba slušela líp.

Britana — 12. 3. 2009 23:48

luminka napsal(a):

To mi na ty společenské průšvihy asi nepomůže. Já potřebuju hlavně nedělat ostudu. Ani rodině, ani zaměstnavateli, který mě, bůhví proč, při hromadném propouštění nepropustil. Vždycky se někde venku prohlížím, jestli nejsem někde špinavá a pak se to snažím zoufale odrbat, jak nějaký Mr. Bean si přijdu. A že moje vlasy jsou průšvih, to jsem si teda až takhle nemyslela, já myslela bůhví, co nemám, bála jsem se mammografu, že mi něco najdou a budu muset na chemoterapii, a teď vidím, že by to nebyla taková škoda a holá lebka by mi třeba slušela líp.

:dudlik::supr:

mashanka — 13. 3. 2009 7:34

luminko, řeknu ti jedno : Čím víc se mažeš ho-v-nem, tím víc smrdíš. Prostě si dvakrát za týden umyj vlasy a víc to neřeš. Pochop, že blbečkové vandrují jen do toho, o kom vědí, že mu to vadí - jinak by je to nebavilo

PPavlaa — 13. 3. 2009 8:11

co se týká ofiny, možná bys měla poslouchat i názory ostatních. ne vždy musí být špatné a trvat na něčem, co mi třeba fakt nesluší je blbost. jasně, cítit se v tom musíš, ale zase si tvrdě prosazovat to, co se mi líbí a nemám na to dejme tomu tvar obličeje, kvalitu vlasů atd a zkrátka mi to nesedne je fakt hloupý.
jinak já nevím, co pořád řešíš. pokud víš, že máš vlasy čisté, že nejsi žádný čuně, proč se necháš rozhodit ? oni ví, že tě tím naštvou, že jsi z toho vedle a tak schválně vždycky něco najdou. až zjistí, že ti jejich řeči jsou fuk, nechají toho. trochu se ti divím, já bych kolegyně usadila už dávno :rolleyes:

PavlaH — 13. 3. 2009 8:32

luminko, víš proč se do tebe navážejí a ještě tak protikladným způsobem? Jsi výborná obět a oni si na tobě mohou zvednout svoj pošramocené sebevědomí. Tvůj úkol by měl znít - jak nedělat oběť. KOukni se na vlákno od macíka. Souvisí to se sebevědomím a tam také zaznělo hodně dobrých rad, které jsou přenositelné i pro tebe.

annie — 13. 3. 2009 8:36

Luminko - Tvoje kolegyně jsou bezchybné krasavy, co? Když si dovolí takovým způsobem do Tebe jet.
Jak píšou holky, je to pro to, že jsi pro ně snadná oběť a vidí, že Ti ublíží.
Pokud děláš pro svou čistotu i vzhled dost, tak se jimi snaž nezaobírat a každou poznámku jim vrať.
Až bude kolegyně rejt do Tvých vlasů, tak jí řekni:" zato ty tvoje jsou bezchybné, viď?" :vissla:

helena — 13. 3. 2009 8:40

luminko, praktická rada http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png Píšeš, že má výhrady i maminka a dcera - tak se s nimi domluv, ať ti k něčemu dají jako dárek péči vizážisty nebo kadeřníka. Takovou tu "celkovou proměnu". Buď to pomůže, nebo okolí zjistí, že ta původní luminka byla lepší http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png Ale proč to nezkusit?

dixina — 13. 3. 2009 8:46

helena napsal(a):

luminko, praktická rada http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png Píšeš, že má výhrady i maminka a dcera - tak se s nimi domluv, ať ti k něčemu dají jako dárek péči vizážisty nebo kadeřníka. Takovou tu "celkovou proměnu". Buď to pomůže, nebo okolí zjistí, že ta původní luminka byla lepší http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png Ale proč to nezkusit?

Heluš, to je výbornej nápad :supr:

luminka — 14. 3. 2009 14:53

PavlaH napsal(a):

luminko, víš proč se do tebe navážejí a ještě tak protikladným způsobem? Jsi výborná obět a oni si na tobě mohou zvednout svoj pošramocené sebevědomí. Tvůj úkol by měl znít - jak nedělat oběť. KOukni se na vlákno od macíka. Souvisí to se sebevědomím a tam také zaznělo hodně dobrých rad, které jsou přenositelné i pro tebe.

Tak teoreticky bych to věděla, jak nedělat oběť, taková sebevědomá ženská přijde a řekne mám novej účes, případně: všimla sis?, nebo: to koukáš. Mám novej účes, prostě mám a hotovo. Lidi jako já přijdou, ošívají se, mnou si prsty, šťourají se všude možně a zeptají se: myslíš, že bych to takhle mohla nosit, můžu jít vůbec mezi lidi? A většinou se jim dostane zápo*né odpovědi. Pak se ten člověk div neomlouvá, co si to dovolil, jít v tom, když mu to nesluší a slíbí, že už to příště neudělá. Nevím, jestli to tak je, ale já si to myslím. Myslím, že sebevědomý člověk tak nějak vyvolá dojem, že mu to sluší, i když to není přesně podle nějakých propočtů nějakých vizážistů, vždyť i sebevědomý člověk může udělat módní přehmat, ale tak nějak mu to odpustíme.

Suzie — 14. 3. 2009 16:09

luminka napsal(a):

PavlaH napsal(a):

luminko, víš proč se do tebe navážejí a ještě tak protikladným způsobem? Jsi výborná obět a oni si na tobě mohou zvednout svoj pošramocené sebevědomí. Tvůj úkol by měl znít - jak nedělat oběť. KOukni se na vlákno od macíka. Souvisí to se sebevědomím a tam také zaznělo hodně dobrých rad, které jsou přenositelné i pro tebe.

Tak teoreticky bych to věděla, jak nedělat oběť, taková sebevědomá ženská přijde a řekne mám novej účes, případně: všimla sis?, nebo: to koukáš. Mám novej účes, prostě mám a hotovo. Lidi jako já přijdou, ošívají se, mnou si prsty, šťourají se všude možně a zeptají se: myslíš, že bych to takhle mohla nosit, můžu jít vůbec mezi lidi? A většinou se jim dostane zápo*né odpovědi. Pak se ten člověk div neomlouvá, co si to dovolil, jít v tom, když mu to nesluší a slíbí, že už to příště neudělá. Nevím, jestli to tak je, ale já si to myslím. Myslím, že sebevědomý člověk tak nějak vyvolá dojem, že mu to sluší, i když to není přesně podle nějakých propočtů nějakých vizážistů, vždyť i sebevědomý člověk může udělat módní přehmat, ale tak nějak mu to odpustíme.

Jo a to je asi ten problém /já ho mám taky/ - oni totiž ti sebevědomí sice přijdou jako kingové, ale možná mají taky malou dušičku a jen se prsí. Já jsem se lety naučila, že když mám hlavu nahoru a tvářím se jako borec, tak to lidi berou, i když se tak necítím. Když dám najevo pochyby /kterých mám o sobě milion/, tak mi začne každý říkat, co si mám myslet a cítit a jak se mám chovat atd... Což mě zase srazí dolu. Ona upřímnost není někdy úplně na místě. hlavně pro nás s malým sebevědomím. Já jsem hodně otevřená a dlouho jsem si myslela, že to lidi kolem mě berou. Není to tak, berou toho, kdo se tváří jako borec, i když je to blbec.

luminka — 18. 3. 2009 1:35

Tak jsem to dneska konzultovala s kolegyní, která do mě před 4mi lety taky ošklivě rýpala (kolikrát se myju), a teď se mi podařilo dostat ji na svoji stranu. Povídám jí, že dělám to, co ostatní, ráno si vyčistím zuby, učešu se, šplíchnu deodorant do podpaží, namaluju se (to dřív nebývalo), proč tedy působím špinavě. A ona mi řekla, že vypadám neupravená a že skutečně neví, čím to je a co by mi poradila, že si už prostě neví rady. A že když jsem na tom psychicky hůř, tak i hůř vypadám. Jediné, co mi radí, je vykašlat se na to a bavit se o něčem jiném, uklízet, zdobit byt na Velikonoce, mít z toho radost, tak jako ona.
Dneska se mě ještě snažila dorazit dcera. Že prý spolužačky si s matkami půjčují oblečení, což ona kvůli mé tloušťce nemůže.

mashanka — 18. 3. 2009 5:40

Luminko - přesně tak

"sebevědomý člověk tak nějak vyvolá dojem, že mu to sluší, i když to není přesně podle nějakých propočtů nějakých vizážistů, vždyť i sebevědomý člověk může udělat módní přehmat, ale tak nějak mu to odpustíme."

Teoreticky to máš zmáknuté skvěle. Teď už stačí jen jedno - stát se jím - a máš vystaráno :supr:

mashanka — 18. 3. 2009 5:44

Suzie napsal(a):

luminka napsal(a):

PavlaH napsal(a):

luminko, víš proč se do tebe navážejí a ještě tak protikladným způsobem? Jsi výborná obět a oni si na tobě mohou zvednout svoj pošramocené sebevědomí. Tvůj úkol by měl znít - jak nedělat oběť. KOukni se na vlákno od macíka. Souvisí to se sebevědomím a tam také zaznělo hodně dobrých rad, které jsou přenositelné i pro tebe.

Tak teoreticky bych to věděla, jak nedělat oběť, taková sebevědomá ženská přijde a řekne mám novej účes, případně: všimla sis?, nebo: to koukáš. Mám novej účes, prostě mám a hotovo. Lidi jako já přijdou, ošívají se, mnou si prsty, šťourají se všude možně a zeptají se: myslíš, že bych to takhle mohla nosit, můžu jít vůbec mezi lidi? A většinou se jim dostane zápo*né odpovědi. Pak se ten člověk div neomlouvá, co si to dovolil, jít v tom, když mu to nesluší a slíbí, že už to příště neudělá. Nevím, jestli to tak je, ale já si to myslím. Myslím, že sebevědomý člověk tak nějak vyvolá dojem, že mu to sluší, i když to není přesně podle nějakých propočtů nějakých vizážistů, vždyť i sebevědomý člověk může udělat módní přehmat, ale tak nějak mu to odpustíme.

Jo a to je asi ten problém /já ho mám taky/ - oni totiž ti sebevědomí sice přijdou jako kingové, ale možná mají taky malou dušičku a jen se prsí. Já jsem se lety naučila, že když mám hlavu nahoru a tvářím se jako borec, tak to lidi berou, i když se tak necítím. Když dám najevo pochyby /kterých mám o sobě milion/, tak mi začne každý říkat, co si mám myslet a cítit a jak se mám chovat atd... Což mě zase srazí dolu. Ona upřímnost není někdy úplně na místě. hlavně pro nás s malým sebevědomím. Já jsem hodně otevřená a dlouho jsem si myslela, že to lidi kolem mě berou. Není to tak, berou toho, kdo se tváří jako borec, i když je to blbec.

ale ony neexistují jen extrémy. Zdravé sebevědomí přece neznamená, že se člověk tváří jako borec a dělá ze sebe co není. Zdravě sebevědomý člověk vůbec nemá potřebu řešit, jak se tvářit.

helena — 18. 3. 2009 7:00

Že prý spolužačky si s matkami půjčují oblečení, což ona kvůli mé tloušťce nemůže.
To znám... oblečení nemohla, ale nové punčocháče, botičky a šminky kdykoli... http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png Taky jsem si vyslechla, jak jsem tlustá - to se to děvence kecalo, když jí bylo o 25 míň a neměla tři děti - dneska má jedno, k tomu kolem 80 kg a JÁ nosím velikost 46 http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png (a mívala jsem taky 54).

PavlaH — 18. 3. 2009 11:39

Luminko, sebevědomí a prsit se a vykašlat se na "dobré mínění" ostatních. Ona ta krása uvnitř pak vsákne i napovrch..

PPavlaa — 18. 3. 2009 21:06

luminko na dceru se vyprdni. já moc neuznávám tohle půjčování oblečení mezi matkou a dcerou ... matka i dcera by se měly oblékat každá úměrně věku ... proč ze sebe puboška dělat starší než je a matka zase lítat jako náctka .. každej věk má svoje, v určitém věku by se měla ženská oblíkat víc aby měla šmrnc, ne chodit jako puboška ..
a na kolegyně se vykašli ;)

Amriana — 18. 3. 2009 21:11

PPavlaa napsal(a):

luminko na dceru se vyprdni. já moc neuznávám tohle půjčování oblečení mezi matkou a dcerou ... matka i dcera by se měly oblékat každá úměrně věku ... proč ze sebe puboška dělat starší než je a matka zase lítat jako náctka .. každej věk má svoje, v určitém věku by se měla ženská oblíkat víc aby měla šmrnc, ne chodit jako puboška ..
a na kolegyně se vykašli ;)

Tak tohle je přesný :supr:
Navíc bych dodala a berušce objasnila, že i kdybychom spolu měly stejnou velikost, tak by nebyla má povinnost jí cokoli půjčit , ale má dobrá vůle .
:kapitulation: ještě že mám synka-  a půl ;) .. nikdo mi nebude krást sukně :lol:

PPavlaa — 18. 3. 2009 21:16

čekáš chlapečka :)

Amriana — 18. 3. 2009 21:21

PPavlaa napsal(a):

čekáš chlapečka :)

Jo :tesi: :hjarta: bude to další mužskej doma :hjarta:  :offtopic:

PPavlaa — 18. 3. 2009 21:34

Amriana napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

čekáš chlapečka :)

Jo :tesi: :hjarta: bude to další mužskej doma :hjarta:  :offtopic:

teda Amri, tak to budeš doma jako růže mezi trním :) kluci jsou fajn, já bych toho svýho neměnila :)
už máte jméno ?

luminka — 19. 3. 2009 0:19

helena napsal(a):

Že prý spolužačky si s matkami půjčují oblečení, což ona kvůli mé tloušťce nemůže.
To znám... oblečení nemohla, ale nové punčocháče, botičky a šminky kdykoli... http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png Taky jsem si vyslechla, jak jsem tlustá - to se to děvence kecalo, když jí bylo o 25 míň a neměla tři děti - dneska má jedno, k tomu kolem 80 kg a JÁ nosím velikost 46 http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png (a mívala jsem taky 54).

Tak u mě děti za tu tloušťku opravdu nemohou, po druhém dítěti - to je ta dcera - jsem vážila míň než po prvním a blížila se své "svatební" váze. Přibírat jsem začala později. A opravdu nevím, co by si chtěla půjčit, žádné výkřiky módy ve skříni nemám. A kdybych si půjčila já, ještě by nadávala, že jsem to ušpinila nebo roztrhla.

PPavlaa — 19. 3. 2009 20:51

luminko, já nevím, jak to říct, abych tě neurazila, ale přijdeš mi hrozně taková - ušláplá :co:

luminka — 20. 3. 2009 15:30

PPavlaa napsal(a):

luminko, já nevím, jak to říct, abych tě neurazila, ale přijdeš mi hrozně taková - ušláplá :co:

Nikdo se nenarodí ušláplý, to ho někdy někdo musí ušlápnout, aby byl ušláplý.

aprill — 20. 3. 2009 15:56

luminka napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

luminko, já nevím, jak to říct, abych tě neurazila, ale přijdeš mi hrozně taková - ušláplá :co:

Nikdo se nenarodí ušláplý, to ho někdy někdo musí ušlápnout, aby byl ušláplý.

Ale ty si libuješ v tom svém  ušlápnutí :dumbom: .

PPavlaa — 20. 3. 2009 17:50

luminka napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

luminko, já nevím, jak to říct, abych tě neurazila, ale přijdeš mi hrozně taková - ušláplá :co:

Nikdo se nenarodí ušláplý, to ho někdy někdo musí ušlápnout, aby byl ušláplý.

jenže on si k tobě lumi každej dovolí jen to co mu dovolíš ty ... sama si to všechno necháváš líbit, já nevím, co blázníš, proč se chováš, jakobys snad byla něco míň jak ostatní :co:

luminka — 20. 3. 2009 18:26

Tak už se některé případy mého prasátkovství trochu vysvětlily. Jedna kolegyně mi řekla, že si dělá srandu a já se tomu nezasměju, protože jsem morous. A ta, co nesnášela tahání vidličky po zubech a usykávala při skřípání vidličkou po talíři, odešla, a pár lidí, co s ní stolovali, si oddechlo, že už se můžou v klidu najíst. Byl to spíš její problém, než můj.

PPavlaa — 20. 3. 2009 18:34

no mě osobně teda nepřijde vtipný, pokud ze mě někdo dělá čuně ... ale prostě na to kašli, klídeček, pohodička, přece by ses nenechala rozhodit ;)

helena — 23. 3. 2009 7:00

A kdybych si půjčila já, ještě by nadávala, že jsem to ušpinila nebo roztrhla.
??? Chceš tím říct, že bys na půjčené oblečení nedávala bacha a vrátila ho špinavé nebo poškozené?

mashanka — 23. 3. 2009 13:24

luminka napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

luminko, já nevím, jak to říct, abych tě neurazila, ale přijdeš mi hrozně taková - ušláplá :co:

Nikdo se nenarodí ušláplý, to ho někdy někdo musí ušlápnout, aby byl ušláplý.

to je sice pravda, ale aby ho mohl někdo ušlápnout, musí se přikrčit a nechat

luminka — 23. 3. 2009 16:01

helena napsal(a):

A kdybych si půjčila já, ještě by nadávala, že jsem to ušpinila nebo roztrhla.
??? Chceš tím říct, že bys na půjčené oblečení nedávala bacha a vrátila ho špinavé nebo poškozené?

To nechci říct, že jsem neopatrná, ale že mám smůlu, většinou se rozbije to, co právě nejvíc hlídám. Teď mám většinou každou noc sen, že jsem něco pokazila a omlouvám se.

majkafa — 23. 3. 2009 16:55

Tak přestaň COKOLIV tudíž VŠECHNO hlídat.
K tomu ušlápnutí, nemusí nás ušlápnout nikdo. Docela dobře to umíme my sami.

lupina montana — 24. 3. 2009 14:41

Luminko, jasně, že se nikdo ušláplej nerodí, ušlápnou ho většinou ti, co ho vychovávají - to už tak holt je, no....udělat s tím ale musí konec každý sám za sebe, takže zde praktická rada:
Až se ti zas bude chtít někomu se omlouvat, neudělej to hned: počkej pár nádechů a výdechů (ono se to nepo...) a pak si v duchu řekni "a víte co? Co já bych se vám omlouvala??" A pak se mrkni, jak to zapůsobilo :)
A pak dej vědět :)

morpheus — 3. 4. 2009 21:00

luminka napsal(a):

helena napsal(a):

A kdybych si půjčila já, ještě by nadávala, že jsem to ušpinila nebo roztrhla.
??? Chceš tím říct, že bys na půjčené oblečení nedávala bacha a vrátila ho špinavé nebo poškozené?

To nechci říct, že jsem neopatrná, ale že mám smůlu, většinou se rozbije to, co právě nejvíc hlídám. Teď mám většinou každou noc sen, že jsem něco pokazila a omlouvám se.

Hlavne si neporizuj kocku, nebo psa....Chudaci zwyřatka...Jo a ani DITE !!! Proboha :lol:

luminka — 30. 9. 2009 17:24

Vracím se ještě k tomuto tématu, protože se zdá, že jedna kolegyně mé trápení pochopila. Dneska mi řekla: "Když já řeknu, že jsem kvůli přestavbě kuchyně vařila ve stodole, nic se neděje. Kdybys to řekla ty, řeknou ti: fuj, ty jsi prase." Pochopila, ale ani jedna z nás si nemůže vysvětlit, čím to je. Zažila jsem také kolikrát podivné upejpání, když jsem někomu nabízela cukroví, a rozhodně jsem nikomu neříkala, že bych ho dělala v nějakém bordelu.

mashanka — 30. 9. 2009 20:28

luminka napsal(a):

PavlaH napsal(a):

luminko, víš proč se do tebe navážejí a ještě tak protikladným způsobem? Jsi výborná obět a oni si na tobě mohou zvednout svoj pošramocené sebevědomí. Tvůj úkol by měl znít - jak nedělat oběť. KOukni se na vlákno od macíka. Souvisí to se sebevědomím a tam také zaznělo hodně dobrých rad, které jsou přenositelné i pro tebe.

Tak teoreticky bych to věděla, jak nedělat oběť, taková sebevědomá ženská přijde a řekne mám novej účes, případně: všimla sis?, nebo: to koukáš. Mám novej účes, prostě mám a hotovo. Lidi jako já přijdou, ošívají se, mnou si prsty, šťourají se všude možně a zeptají se: myslíš, že bych to takhle mohla nosit, můžu jít vůbec mezi lidi? A většinou se jim dostane zápo*né odpovědi. Pak se ten člověk div neomlouvá, co si to dovolil, jít v tom, když mu to nesluší a slíbí, že už to příště neudělá. Nevím, jestli to tak je, ale já si to myslím. Myslím, že sebevědomý člověk tak nějak vyvolá dojem, že mu to sluší, i když to není přesně podle nějakých propočtů nějakých vizážistů, vždyť i sebevědomý člověk může udělat módní přehmat, ale tak nějak mu to odpustíme.

Sebevědomému člověku hlavně stačí zrcadlo a vlastní oči - věří tomu, co vidí. A je mu naprosto u zadku, co si o tom kdo myslí, když se to líbí jemu.
Jak odpustíme ? Tomu nerozumím. Když vidím tlustou brécu v minisukni a z fialovými vlasy, jak se nese jak mistryně světa, pobavím se, to jo, ale, co bych jí odpouštěla - prd je mi do toho - je mi to jedno a jí je zase jedno, co já si o tom myslím.

PavlaH — 30. 9. 2009 21:18

luminko - tohle je fakt už na terapeutickou skupinu. Na nějakou novou skupinu lidí, kde tě vemou. Kde ti pomohou. A ty na základě kladné zkušenosti získaš ztracené sebevědomí...

luminka — 10. 12. 2009 3:10

Tak jsem nezaměstnaná, od kolegyň mám pokoj, sedím doma, a přesto je to tu zas. Stalo se mi to na jednom fóru, kde mě nikdo nezná, ani nevidí, jen jsem asi udělala chybu, že jsem se příliš otevřeně rozhovořila o intimních věcech. Reakce byly takové, až se mi nahrnula krev do obličeje. Zase prasátko! I když mě některé diskutující utěšovaly, přesto se příšerně stydím a nejradši bych tam přestala přispívat nebo změnila přezdívku. O ošemetných věcech se prostě hovořit nedá, ani v práci, ani po internetu.
Teď, co jsem doma, si myju vlasy ještě více než předtím. Takové trauma mi způsobily poznámky kolegyň. A to mě skoro nikdo nevidí. Ale co je nejhorší, že jdu zase dítěti na maturiťák. Bojím se, kde budu špinavá, co se mi zas kde roztrhne. Já mám na oblečení fakticky smůlu, nebyla jediná besídka, jediná oslava, že bych někde něco nečistila, nepřišívala, nespínala a nezakrývala. A to přípravy nepodceňuju. Před dvěma lety (ples prvního dítěte) jsem si před touto akcí propálila halenku, byl to děs, celá rodina se pohádala, byla jsem vzteklá, kdyby nebylo DVD z toho plesu, nevěděla bych, co se tam dělo.

Bety — 10. 12. 2009 6:27

A jéje, to už tady dlouho nebylo... proč furt řešíš ty vlasy? Já si umývám vlasy minimálně každý druhý den, někdy i každý den, klidně i ráno před odchodem do práce a ani mě nenapadlo, abych se nad tím pozastvovala! Vlasy se přece umývají podle potřeby. No a jestli na každé akci čistíš, přišíváš, spínáš a zakrýváš, to v pořádku není...  nejen že se to nestává ani mně, ale tohle se nestává ani v mojem okolí - ano, občas!!! se něco takového vyvrbí, ale je to ojedinělé a nakonec to člověk dá jako veselou historku z natáčení, ale ne pořád. 
Ty si totiž v tom svojem prasátkovství tak trošku zvráceně libuješ, ono ti lidi věnují pozornost, žejo a to potřebuješ...

Damila — 10. 12. 2009 6:41

Luminko,
já to taky vidím na problém v hlavě, ne v prasátkovství. Nějaký druh obsesivního chování. Co Ti říká návštěva psychoterapeuta? Šla bys?

helena — 10. 12. 2009 6:50

Já mám na oblečení fakticky smůlu, nebyla jediná besídka, jediná oslava, že bych někde něco nečistila, nepřišívala, nespínala a nezakrývala.
luminko, to není smůla. To je možná, neuraz se, nějaké tvoje lemplovství nebo nedostatek pozornosti. Můžeš se pobryndat, stane se to každému. Ovšem jestli se ti to stává významně častěji, než okolí, pravděpodobně si nedáváš bacha. Může se ti utrhnout knoflík nebo rozpárat povolený šev, ale tak si hadýrky před akcí prohlídni a připrav (před akcí nemyslím hodinu před odchodem http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png). No a s těma vlasama - už ti to párkrát někdo radil, myslím - dojdi si k šikovný kadeřnici a nech si poradit.
jsem si před touto akcí propálila halenku, byl to děs, celá rodina se pohádala, byla jsem vzteklá
S dovolením si zkusím tipnout, jo http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png - žehlila jsi buď na poslední chvíli nebo jsi při tom dělala X dalších věcí... díra tě samozřejmě naštvala, tak jsi sprdla rodinu, že furt něco chtějí a pak to takhle dopadá... a že se na to můžeš vykašlat, někam jít... oni ti nějak odpověděli, což tě vytočilo ještě víc... místo, aby tě politovali, mají ještě hubu... Takhle nějak to bylo?

luminka — 10. 12. 2009 8:20

Nebudete tomu věřit, ale je to smůla. My skutečně děláme doma takové generálky a před výjimečnou událostí si zkoušíme oblečení (dcera šílí asi měsíc, to už bylo generálek). A s halenkou to bylo tak, že jsem ji převážela k našim - v tomto městě se ples konal, a bohužel žehlila maminčinou žehličkou, na kterou nejsem zvyklá. A už to jelo, já že si to nevezmu, když vím o té dírce, oni, že si to musím vzít, že to není vidět, já, že nevezmu, když o tom vím, obchody už byly zavřené a oni nadávali, že jsem tlustá, že mi nemají co půjčit. Půjčila mi nakonec halenku moje stará babička. Mimochodem, halenka letos skončila v krematoriu, dali jsme ji babičce do rakve.
Stále někde něco řeším, čistím, lepím, žmoulám, kolikrát si přijdu jak Mr. Bean.

Bety — 10. 12. 2009 8:28

luminka napsal(a):

Stále někde něco řeším,

bingo - to je přesně ono, a to děláš právě teď...

luminka — 10. 12. 2009 8:34

Ono to taky může být nedostatkem peněz. Levné oblečení a obuv nevydrží tolik. Naříkala jsem na svou situaci ještě za dob zaměstnání, a vida, ono je teď ještě hůř.

Selima — 10. 12. 2009 9:09

Lumi, pozi, napíšem ti to natvrdo. Tvoj problém je, že tieto veci riešiš PRÍLIŠ. Ja si niečo prepálim alebo urobím dierku len výnimočne, ale pobryndám sa úplne pravidelne... kľudne aj v honosnej reštaurácii - NO A ČO? Tak vezmem servítku a nejako to vyriešim. Proste asi jem príliš vášnivo a nevenujem pozornosť stráženiu príborov a odevu... Som už raz taká. Zato si nemyslím, že nemám nárok na život. Komu sa to nepáči, nech sa nedíva. A čo si kto o mne myslí? No, to tuším, a je mi to ale v podstate fuck. :jojo: Moja ľudská hodnota sa predsa nezakladá na tom, že stále vyzerám odkonale a nikdy sa mi nestane žiadna nehoda. :rolleyes:

helena — 10. 12. 2009 9:38

Levné oblečení a obuv nevydrží tolik.
Drahé oblečení si poliješ, ucintáš nebo propálíš úplně stejně jako laciné, když si nedáš bacha, jen tě to bude asi víc mrzet.

Grainne — 10. 12. 2009 11:12

helena napsal(a):

Levné oblečení a obuv nevydrží tolik.
Drahé oblečení si poliješ, ucintáš nebo propálíš úplně stejně jako laciné, když si nedáš bacha, jen tě to bude asi víc mrzet.

presne . levne obleceni muzes take casteji obmenovat.

luminka — 13. 12. 2009 8:27

Tak vám napíšu, jak to teď bylo. Tentokrát to byly boty. Prostě se utrhl řemínek. Na záchodě jsem to spravovala apoň lakem na nehty, ten jsem měla původně na utíkající oka na punčocháčích. Vydrželo to a odlepilo se to znovu až na konci plesu, když už jsem se šla přezouvat. Ale jak jsem byla opoatrná, tak jsem asi hrozně pajdala. Včera jsem zjistila ještě, že do spodní části halenky se zažraly chloupky ze sukně a zaboha nejdou odstranit. Asi už to nebudu moct vzít na sebe. Asi se divíte, proč jsem neměla plesové šaty, ale ne ty já skutečně nemám postavu. Prostě zase jsem lepila botu jak Mr. Bean, byly to boty, co pamatují spoustu tanečních hodin mé dcery, my máme úplně stejné nohy. A je to nedostatkem peněz, fakt, bohužel.

sandra — 13. 12. 2009 11:42

luminka napsal(a):

Tak vám napíšu, jak to teď bylo. Tentokrát to byly boty. Prostě se utrhl řemínek. Na záchodě jsem to spravovala apoň lakem na nehty, ten jsem měla původně na utíkající oka na punčocháčích. Vydrželo to a odlepilo se to znovu až na konci plesu, když už jsem se šla přezouvat. Ale jak jsem byla opoatrná, tak jsem asi hrozně pajdala. Včera jsem zjistila ještě, že do spodní části halenky se zažraly chloupky ze sukně a zaboha nejdou odstranit. Asi už to nebudu moct vzít na sebe. Asi se divíte, proč jsem neměla plesové šaty, ale ne ty já skutečně nemám postavu. Prostě zase jsem lepila botu jak Mr. Bean, byly to boty, co pamatují spoustu tanečních hodin mé dcery, my máme úplně stejné nohy. A je to nedostatkem peněz, fakt, bohužel.

Ty jsi spravila utrhlý řemínek lakem na nehty?? :godlike: Luminko, je přeci super, že ty boty vydržely až skoro do konce. To jsi přeci chtěla, ne? :supr: S tou halenkou - jak se ti můžou dostat chloupky ze sukně do halenky? V dnešní době už mají hezké a levné večerní šaty všech velikostí. Chce to hlavu vzhůru a ne se dopředu něčím stresovat.

KALIK — 13. 12. 2009 18:48

Taky mě zaujala oprava ala lak na nehty :) :supr:

PavlaH — 13. 12. 2009 21:17

luminko - ted si představ, že bys to prezentovala takhle - tak se mi na plese roztrhl pásek na botě a já jsem objevila v kabelce lak na nehty. SPravila jsem ji  a povedlo se to, že vydržela do konce plesu. tak jsem si ten ples do konce užila, i když jsem asi lehce pajdala jak srnka.   

Máš se za co chválit - tohle je vizitka šikovný ženský, která si v krizi umí poradit.

luminka — 14. 12. 2009 9:38

Však se za to chválím, jen by ty krize nemusely být úplně pokaždé.

luminka — 14. 12. 2009 9:57

Abyste si učinily představu o mé smůle, tady jsou významné události z mého života:
Stužkovák - chtělo se mi omdlít, myslela jsem si, že ani nedojdu na místo konání, pak jsem to spravila alkoholem, ale přehnala jsem to tak, že jsem zvracela na cestě k vlaku za každým patníkem.
Můj maturiťák - maminka nešla, můj nastávající taky nešel, přetrpěla jsem tam hodinu kvůli nástupu a pak odešla, každý tam někoho měl, chtělo se mi brečet.
Moje svatba - šílená rýma, červený nos, to nikdo nečekal, ani sama nevěsta ne, a že jsem škarohlíd.
Vítání občánků - manžel si odmítl vzít sako, jeho rodiče se naštvali a nešli.
Při druhém dítěti už žádné vítání nebylo.
Dcera v první  třídě - zkazila jsem jí začátek tím, že jsem zapomněla přihlásit obědy. Ona na ně chodila a byli jsme za zloděje, byla to hrozná ostuda.
Pracovní besídky:
1 - Polila jsem kolegyni bundu kořalou - druhý den měla jít na svatbu, a jak jsem byla v náladě, mávla jsem rukou a ani se neomluvila. Pro tohle není omluvy.
2 - Podcenila jsem oblečení a šla v tom, v čem jsem ten den pracovala, a ten den to věru nebyla čistá práce. Tehdy se podniku dařilo a byla to na potvoru opravdu noblesní monstr-akce.
3 - Rozbil se zip, sháněla jsem ještě v práci jehlu a nit, samozřejmě jsem neměla kápézetku.
Prase od práce - jednou mi to zkazila bolest hlavy - začala po prvním loku piva a už nepřestala.
Maturiťák syna - halenka propálená žehličkou, hádka u našich, manžel nemocný, nikdo se mi tam nevěnoval.
Maturiťák dcery - mamince bylo špatně tak, že odešla ještě před začátkem, rozbila se mi bota.
A to ani nemluvím o tom, kolik akcí mi zkazila menstruace, hlavně její nepříjemný druhý den, na Ježíška to vychází skoro vždycky.
Teď mi někdo řekne, buď ráda, že máš zdravé chytré děti. Já ráda jsem, ale už bych opravdu chtěla míň smůly. Bojím se ještě promocí, svateb, chci snad tak moc?

Bety — 14. 12. 2009 10:30

luminka napsal(a):

chci snad tak moc?

spíš mi přijde, že chceš být za každou cenu ublížená, protože to co tady popisuješ není opravdu nic tak výjimečného, aby ses v tom pořád rýpala...

helena — 14. 12. 2009 10:36

Ježíš, lumi... takovejch zážitků máme každej přehršel... Jenže někdo to podává jako veselou historku z natáčení a někdo fňuká, jak se proti němu všechno spiklo.

luminka — 14. 12. 2009 10:41

Takových zážitků má každý přehršel, ale nezdá se vám ta moje přehršel malinko větší, vždyť si ani nemůžu vzpomenout na akci, která by se podařila, možná jeden dva Silvestry. A to jsem ještě zapomněla na imatrikulaci - měli jsme nehodu v metru a bylo to v tu chvíli infarktové. Toto téma by se dalo rozšířit, nejen prasátko, ale i kalamitní typ. Ale i moje maminka a tchyně jsou kalamitní osoby. Tchyně, ta má oporu v tchánovi a maminka ty všechny situace řeší nějak s noblesou, ona si nesedne na zadek ani třeba z doktora, mluví s ním jako rovný s rovným.

Bety — 14. 12. 2009 10:58

Myslím, že doma jseš s tím už otravná, a upřímně řečeno, tady taky. Jenže tady se ti dostává pozornosti, tak se v tom hnípeš o106...
Co kdybys šla na procházku a udělala tak něco pro svoje zdraví - tělesné i duševní?

javena — 14. 12. 2009 11:01

Ježíši lumi...
maturiťák byl trapnej jak noha, měla jsem tam rodiče a stejně hrůza. Trsli jsme si a šli dom. Nedá se to srovnat třeba s maturiťákem kámošky, ten byl super, ale ona tvrdí, že byl děsnej... ;)
Svatba dobrý, teda v rámci možností, já tyhle oficiality nenávidím, takže dobrý, přežila jsem to, i když mi z drdolu upadly dva kvítečky do mísy na WC. Bylo mi to putna, měla jsem radost, že jsem se v tý róbě dobře naštelovala a trefila se, tak jsem je v klidu poslala do Vltavy. :D
Vítání občánků - šla jsem sama, ale nemám z toho depku, manža byl v práci a burcovat rodiče aby přijeli kvůli půlhodině pindů mi přišlo vyloženě trapný. Popravdě, šla jsem tam jen proto, že kdyby se obec plácla přes kapsu, abych dítě o něco neochudila. Neplácla :lol: a na druhý (s dcerou) jsem šla jen proto, aby mi jednou neřekla - brácha má diplom (nebo co to dostal) a já ne, mě nemáš ráda, tak jsi se mnou nešla trapčit na radnici...
Každou třídní schůzku mám rýmu, odřenej nos nebo alespoň alergický kašel, abych na sebe strhla pozornost. To bude ale asi psychický - školu já nemusela a popravdě nemusím. Když mi pí. učitelka napíše červeně pod úkol - nepodepsáno! :rolleyes: tak jí odepíšu - jo, zapomněla jsem, běžela jsem na nákup. Já už ZŠ vyšla, tak ať si buzerujou žáčky... :vissla:

Tak mi napadá, nemáš ty to taky psychický, ty tvý "trapasy"? Jakože čekáš, že se něco zase pokazí, protože tobě se to vždycky pokazí, tak se ti to prostě vyplní. Dostaneš rýmu, menzes nebo ti vyleze beďar... 
Víš, mě taky, ale kašlu na to. :)
To, co jsi popsala se totiž stane každýmu. Ale málokdo si z toho dělá hlavu.
Já to mám s tou školou tak, že mě nevadí se zúčastnit ale nebaví mě poslouchat, jak se kluk má hlásit a že kouká z okna, přitom je tak hodnej a vnímavej... a že holka je sluníčko a že je taková snaživá, a že je chytrá...
Já to totiž vím a před těmito kecy z nás většinou sedřou kůži formou různých dobrovolně - povinných příspěvků na cokoli a já mám spíš strach, abych něčím, co řeknu, neudělala těm mým zlatíčkům ze života školní peklo, co to maj proboha za matku. I když většina spolužáků mě zná, takže vlastně o nic nejde... :P :P
A roztržený punčocháče, ježíši, který ženský se to nestalo. Zipy, knoflíky... taky nenosím kápezetku. Odložila jsem ji coby jiskra jasná (nebo připravený pionýr?)...
Každopádně jsou to věci, ze kterých se fakt nemá smysl hroutit. ;)

Bety — 14. 12. 2009 11:03

... stejně napíše další ALE...

javena — 14. 12. 2009 11:09

luminka napsal(a):

Takových zážitků má každý přehršel, ale nezdá se vám ta moje přehršel malinko větší, vždyť si ani nemůžu vzpomenout na akci, která by se podařila, možná jeden dva Silvestry. A to jsem ještě zapomněla na imatrikulaci - měli jsme nehodu v metru a bylo to v tu chvíli infarktové. Toto téma by se dalo rozšířit, nejen prasátko, ale i kalamitní typ. Ale i moje maminka a tchyně jsou kalamitní osoby. Tchyně, ta má oporu v tchánovi a maminka ty všechny situace řeší nějak s noblesou, ona si nesedne na zadek ani třeba z doktora, mluví s ním jako rovný s rovným.

:rolleyes: Luminko, viděla jsi pohádku "Jak se budí princezny"? Když tam Kraus líčí, jak moc jako dítě marodil... no je prostě k sežrání... :lol::dumbom:

:offtopic: Já se děsně těším na vánoce. :)

luminka — 14. 12. 2009 11:25

Javena: Už se nechci předhánět, ale i já mám velmi trapný zážitek z rodičáku, ten jsem nějak opomněla: Když třídní mluvila o mém synovi, jak vyhrál matematickou olympiádu a jak mu uděluje pochvalu a ve třídě bylo naprosté ticho, tak mi šíleně, ale šíleně zakručelo v břiše. Kdyby někdo nevěděl, kdo je jeho maminka, tak jsem se ozvala.

helena — 14. 12. 2009 12:39

luminko, na vlastním maturiťáku jsem nebyla, protože všechny holky tam měly drdóly, krásný dlouhý šaty a rodiče - já ne. Když jsem se vdávala, přišli se oba zvlášť jen podívat na radnici a nějaký vítání občánků jim bylo ukradený (teda oni občánci taky http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png) a M "musel" být v práci. Třídní schůzky bych taktně pominula (hele, holky - taky bylo vaše dítě vždycky v "nejhorší třídě na škole"? http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png) a maturitní plesy dětí jsem absolvovala ve společnosti jejich kamarádů, protože ti mě vzali do party a do kola namísto toho pána, co s ním bydlím...
A mám se z toho po...???
Jo a na svatbě dcery jsem byla za hvězdu, protože jsem měla v kabelce dvoje náhradní punčocháče http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png - jedny se moc hodily její švagrový, druhý svědkyni http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

maminka ty všechny situace řeší nějak s noblesou, ona si nesedne na zadek ani třeba z doktora, mluví s ním jako rovný s rovným 
A on je doktor něco víc než člověk???

Blossom — 14. 12. 2009 13:15

luminka napsal(a):

Javena: Už se nechci předhánět, ale i já mám velmi trapný zážitek z rodičáku, ten jsem nějak opomněla: Když třídní mluvila o mém synovi, jak vyhrál matematickou olympiádu a jak mu uděluje pochvalu a ve třídě bylo naprosté ticho, tak mi šíleně, ale šíleně zakručelo v břiše. Kdyby někdo nevěděl, kdo je jeho maminka, tak jsem se ozvala.

Luminko, tak tohle je pro tebe naprosto typický:
Místo, aby ses radovala z toho, že máš chytrého syna, že ho pochválili za vyhranou matematickou olympiádu, tak to nakonec celé vnímáš a označíš jako velmi trapný zážitek kvůli takové kravině, jako je zakručení v břiše (které si nejspíš stejně slyšela jen ty sama, a kdyby ne, tak co jako? :co: :dumbom: )

Znáš to, o té láhvi, která je naplněná přesně napůl, a optimista řekne, že je z poloviny plná, a pesimista že je poloprázdná? Tak to je přesně o tobě.
Jen ty bys k tomu ještě určitě dodala to, že ostatní mají vždycky ty své lahve plnější, a ta tvoje že je k tomu ještě nějaká nakřáplá a bla bla bla...

Luminko, ty nepotřebuješ se zbavit nálepky prasátka. Ty potřebuješ od základu změnit svůj ublíženecký a negativistický přístup k životu.Protože - nerada to říkám - ale lidi jako ty jsou fakt ostatním protivní a nepříjemní.
Dělej s tím něco, ve svém vlastním zájmu.

Blossom — 14. 12. 2009 13:30

...inspirovaly mě ty příhody z rodičáků, taky přidám jednu:

Když byl můj syn ve druhé třídě, měli jsme rodičák. My-rodiče, dospělí lidé -jsme se tehdy krčili narvaní v těch miniaturních lavicích, a nad námi chodila korpulentní paní učitelka a pateticky na nás z výšky hřímala:

Říkala: Ptala jsem se dětí, koho mají z rodiny nejraději. Některé děti říkaly že maminku, jiné  děti tatínka, občas i nějaký ten dědeček nebo babička se vyskytli...
Ale paní XY (učitelka se dramaticky naklonila nade mě a upřeně se na mě za nastalého ticha zadívala) ale VÁŠ SYN řekl, že nejraději z rodiny má PSA !!!!!!!

Měla jsem tehdy hodně co dělat, abych neřvala smíchy nahlas. A myslím, že jsem nebyla sama, koutky cukaly i ostatním rodičům.
Bylo mi to jasné: I můj tehdy osmiletý syn pochopil ubohost a stupiditu takové otázky ( :dumbom: :dumbom: :dumbom: ) a protože on vždy byl takový decentní provokatér, tak dal svůj názor na učitelku a její nablblou otázku na vědomí touto odpovědí. A ona mu to sbaštila i s navijákem....

Dodnes se při vzpomínce na tuto výtku (která měla znamenat - co jsme to za asociální rodinu, že , když se ubohé dítě takto vyjádří... :lol: :lol: :lol: )  šklebím, a dávám ji s úspěchem k dobru na všech rodinných setkáních, jako takovou povedenou "veselou historku z natáčení".

helena — 14. 12. 2009 13:41

Jsem si vzpomněla, jak na první vítání jsem se načinčala, načesala, dokonce namalovala (což jsem do tý doby od porodu nezvládla) - a těsně před odchodem mi miminko hráblo po brejlích. Jasně, že se jak napotvoru rozbily, takže jsem cestu přes několik rušných křižovatek i slávu absolvovala jako v mlze (měla jsem tehdá kolem 8-9 dioptrií) a celou veselici si pořádně prohlídla až když přišly fotky... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

Blossom — 14. 12. 2009 13:59

...když jsem kdysi měla jít se synem do poradny, ještě jsem ho před odchodem nakojila. Přitom mi tříletá  dcera tehdy lezla po zádech a prohrabávala se mi mými vlasy......pak jsme všichni tři vyrazili do té poradny, přes celé město, vnímala jsem udivené pohledy lidí...teprve v poradně, kde bylo zrcadlo, jsem se uviděla:
Nahoře na hlavě  jsem měla neuměle gumičkami udělané 3 podivné rozcuchané culíky, jóóó, dcera je tehdy líp ještě  neuměla...a já při tom kojení nějak nedokoukla, co mi to tam na hlavě kutí... :lol:

Pardon za :offtopic: , ale když se tu už s podobnými historkami začlo, nedalo mi to....

brenda9 — 14. 12. 2009 14:04

Helčo, taky mám nejhorší dítě z celé třídy ;)

A dobrých trapasů jsem měla hned několik: Jednou jsem jako 17 letá holka byla na vodě a v kempu jsem šla na WC, chtělo se mi fakt hodně, takže jsem si nevšimla, že je poklop dole a spustila to s plnou parádou, celý záchod v tu ránu mokrý, včetně mého oblečení. Potopu jsem utírala toaleťákem a dostanu došla v kalhotkách a tričku..

Tiina — 14. 12. 2009 14:56

luminka napsal(a):

Abyste si učinily představu o mé smůle, tady jsou významné události z mého života:
Stužkovák - chtělo se mi omdlít, myslela jsem si, že ani nedojdu na místo konání, pak jsem to spravila alkoholem, ale přehnala jsem to tak, že jsem zvracela na cestě k vlaku za každým patníkem.
Můj maturiťák - maminka nešla, můj nastávající taky nešel, přetrpěla jsem tam hodinu kvůli nástupu a pak odešla, každý tam někoho měl, chtělo se mi brečet.
Moje svatba - šílená rýma, červený nos, to nikdo nečekal, ani sama nevěsta ne, a že jsem škarohlíd.
Vítání občánků - manžel si odmítl vzít sako, jeho rodiče se naštvali a nešli.
Při druhém dítěti už žádné vítání nebylo.
Dcera v první  třídě - zkazila jsem jí začátek tím, že jsem zapomněla přihlásit obědy. Ona na ně chodila a byli jsme za zloděje, byla to hrozná ostuda.
Pracovní besídky:
1 - Polila jsem kolegyni bundu kořalou - druhý den měla jít na svatbu, a jak jsem byla v náladě, mávla jsem rukou a ani se neomluvila. Pro tohle není omluvy.
2 - Podcenila jsem oblečení a šla v tom, v čem jsem ten den pracovala, a ten den to věru nebyla čistá práce. Tehdy se podniku dařilo a byla to na potvoru opravdu noblesní monstr-akce.
3 - Rozbil se zip, sháněla jsem ještě v práci jehlu a nit, samozřejmě jsem neměla kápézetku.
Prase od práce - jednou mi to zkazila bolest hlavy - začala po prvním loku piva a už nepřestala.
Maturiťák syna - halenka propálená žehličkou, hádka u našich, manžel nemocný, nikdo se mi tam nevěnoval.
Maturiťák dcery - mamince bylo špatně tak, že odešla ještě před začátkem, rozbila se mi bota.
A to ani nemluvím o tom, kolik akcí mi zkazila menstruace, hlavně její nepříjemný druhý den, na Ježíška to vychází skoro vždycky.
Teď mi někdo řekne, buď ráda, že máš zdravé chytré děti. Já ráda jsem, ale už bych opravdu chtěla míň smůly. Bojím se ještě promocí, svateb, chci snad tak moc?

No pání, to je toho. Jedna blbost za druhou. Každej se někdy opil, že by si za to druhý den nafackoval, někde něco polil, rozbil, ale nějak nechápu proč si z toho dělat doživotní trauma. Jo a víš co, když už někam jdeš s tím, že se tam něco špatného stane, většinou se to opravdu stane. Je to tou nervozitou.

Tiina — 14. 12. 2009 15:02

Holky jenom bych těm z vás, co umíte anglicky doporučila stránky www.fmylife.com...uvidíte, nejste v tom sami.

Fanny5 — 14. 12. 2009 15:14

luminka napsal(a):

Javena: Už se nechci předhánět, ale i já mám velmi trapný zážitek z rodičáku, ten jsem nějak opomněla: Když třídní mluvila o mém synovi, jak vyhrál matematickou olympiádu a jak mu uděluje pochvalu a ve třídě bylo naprosté ticho, tak mi šíleně, ale šíleně zakručelo v břiše. Kdyby někdo nevěděl, kdo je jeho maminka, tak jsem se ozvala.

No nevím Luminko, ale mně ty tvoje "velmi trapné" zážitky nijak trapné nepřipadají. Spíš se mi z tvého psaní zdá, že jsi příliš úzkostlivá a upjatá. Jak se znám, tak bych se nejspíš v takovéhle situaci začala smát, ale v žádném případě by zakručení v břiše nepřekrylo mou radost z toho, že moje dítě vyhrálo matemetickou olympiádu.

Mám doma taky mistra ve zvládání rozličných nepředvídatelných situací, které si sám způsobí svou nepřipraveností či jak to nazvat. Bravurně vybruslí i z těch nejkrkolomějších situací a to jen díky tomu, že si tím neláme hlavu. Skoro všechno se dá nějak zaonačit.

Ty řešíš děsný ptákoviny, prasklý pásek u boty, díru na halence, kručení v břiše ..... to jsou jen drobné lapálie, kterými není třeba se vůbec zabývat.

PavlaH — 14. 12. 2009 15:27

Jo luminko, ty máš vlastně v životě jednu velkou  nudu. Sama to píšeš - ani tchyně ani maminka se z takových drobných lapálií nehroutí. Nemusejí. Nehrají totiž roli chudáka. Kdežto pro tebe je to to jediné, co znáš. Kdyby sis na maturitáku zlomila nohu, kdybys na večírku podniku místo nečistých hader dostala infarkt, to by teprv bylo blbý. ALe tohle "štěstí" tě něpotká. Nauč se na věci dívat i z jiného úhlu pohledu - když nejde o zdraví, jde o hov.no. A dokud se to nenaučíš - z mé strany, nemám ti co říct. JO reakce lidí tě donutili pochválit se za opravený pásek na botě, ovšem stále si tuto zkušenost vedeš v deníčku průserů. Asi je ti v nich moc dobře....

Až si dokážeš odpovědět, co ti ty průsery dávají, proč se v těch špatných věcech tak hnípeš, pak teprv budeš schopná posunout se někam dál.

Ronja — 14. 12. 2009 16:00

Teda Luminko ten tvůj přehled "průšvihů", to snad nemyslíš vážně, že ne? Většinou nejde vůbec o nic, něco z toho sis zavinila sama, ale snad všechno jsou to naprosté prkotiny, které se stávají každýmu, jen si je každej nesepisuje a nelituje se, jak je chudáček.
Tebe v životě nic opravdu vážnýho a špatnýho nepotkalo, tak se přestaň rouhat a začni se radovat z toho, že jsi zdravá a máš zdravýho a chytrýho syna, co by za to jiní dali!

Ani nevím, jestli se mi z toho tvýho dodatku o menstruaci chce víc smát nebo brečet...možná je to pro tebe překvapení, ale tu tady máme (skoro) všechny a jo, vyjde to občas na dovolenou nebo na ježíška nebo na silvestra..A CO????

baba.jaga — 14. 12. 2009 16:52

luminka napsal(a):

Takových zážitků má každý přehršel, ale nezdá se vám ta moje přehršel malinko větší

CHCHACHA, tohle je soutez v tom, kdo ma vic takovych zazitku? A jaka je cena?

Bety — 14. 12. 2009 17:00

Problém je, že luminka nemá co dělat, celý dny je doma, běžný život, jak sama napsala v jiné diskuzi, ji nebaví, takže má spoustu času a nudí se... A taky mám silný pocit, že těmi svýni výlevy se snaží dosáhnout toho, abysme jí psaly jak to vůbec není pravda, jak je nemožná, jak je naopak skvělá...  kdyby se pořádně zapřáhla do nějaké práce, hned by ji roupy přešly. Ale ona zamítne veškerou nabízenou činnost, na všechno má sto odpovědí proč to nejde...
luminka se totiž snaží s námi manipulovat, aby dosáhla pochvaly

luminka — 14. 12. 2009 22:06

Bety, zapřáhnout se do práce, to může napsat jen někdo, kdo je zaměstnaný. Sehnat práci fakt není snadné.

Dastinka — 14. 12. 2009 22:50

Lumi, myslím, že jsi Bety vůbec nepochopila:( Zapřáhnout do práce se můžeš i doma - úklid, vaření, pečení, vyšívání, pletení, malování, pěstování květin, starání se o domácího mazlíčka...ostatní mají pravdu - řešíš prkotiny, které se stávají nám všem. Také jsem na své vlastní promoci měla šílenou rýmu, odřený nos, celou dobu jsem v sále kýchala a při přebírání diplomu na podii jsem stála s otevřenou pusou abych se neudusila. A žiju, depky z toho urrčitě nemám. A kamarádka dostala obrovský průjem - střevní chřipku, když jela autem do Prahy, což je nějakých cca 400 km a stalo se jí to asi po 200 km. Měla bílé kalhoty a nestihla doběhnout na wc. Umíš si představit jak jí bylo a jak vypadala. Ale poradila si a dodnes se tomu smějeme :D Takže ber také život s humorem a nadhledem. Stejně z něj nevyvázneš živá ;)

luminka — 14. 12. 2009 23:13

Teda ten úklid! Mám ráda pořádek, myslím, že přece jen nejsem prase, ale strašlivě mě nebaví ta činnost. Už nevím, jak se oblafnout, jak se dokopat. Plánovala jsem, že tak před měsícem to budu mít hotové. A dělám to ještě pořád, každý den jen tak malilinkou trošku, víc se prostě nepřinutím. A toho nadhledu, teda těch situací, které vyžadují nadhled, už bylo opravdu dost. Nemohl by ten nahoře zkoušet z nadhledu zase někoho jiného? Když slyším o nadhledu, nevím, jestli se už smát, nebo brečet.

Dastinka — 14. 12. 2009 23:30

Znáš někoho, koho úklid baví :rolleyes: ? Nebo permanentně baví ??? Také mám dny, kdy neudělám nic, ale když mám chuť, je ze mě údernice :styrka: Úklid nemám hotový také - přicházím domů z práce večer a nic se mi nechce, tak jsem si vzala den dovolené a zmáknu většinu toho, co mám v plánu. A jak jinak cceš život brát, když ne s nadhledem :o ? Když si přečteš diskuze na Babi zjistíš, že lidé mají OPRAVDU starosti a problémy . A jen tak na okraj - také jsem měla v kanclu kolegyni, která si neustále stěžovala jak má vše těžké a co jí bolí. A pěkně mi lezla na nervy. A nejen mě. Vyřešila jsem to změnou místa. A nemysli si, že jsem si jen luskla prsty. Snažila jsem se dva roky a nakonec se povedlo. Ťuky ťuk :)

lea64 — 14. 12. 2009 23:44

S tou menstruací jsi mi připomněla. Je to asi 20 let, kamarádka se vdávala a já jsem byla na svatbě. Pak asi v půli hostiny mě nevěsta táhla na WC. Na svatebních šatech skvrna. Nevěsta čistila, já jsem hlídala. Šaty byly z madeiry, šlo to strašně špatně dolů, ale povedlo se a pak jsme tak dlouho chodily venku, až ty šaty uschly. Naštěstí bylo teplo. Nikdo si ničeho nevšiml a trauma z toho  kamarádka určitě nemá.

helena — 15. 12. 2009 6:25

CHCHACHA, tohle je soutez v tom, kdo ma vic takovych zazitku? A jaka je cena?
Dovolená s luminkou http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png

zapřáhnout se do práce, to může napsat jen někdo, kdo je zaměstnaný... Mám ráda pořádek, myslím, že přece jen nejsem prase, ale strašlivě mě nebaví ta činnost.
Zapřáhnout se do práce můžeš právě při tom úklidu, který tě nebaví. Aspoň bys neměla čas skuhrat, víš. Málokdo má šůrování jako hobby (teda s výjimkou mojí sousedky http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png) a za sebe můžu říct, že uklízení baráků a vstávání v půl třetí ráno na sníh mě taky někdy strašlivě se.re - ale korunky za to jsou velmi milé...
Nehledě na to, že krom úklidu a dalších otravných domácích prací se můžeš až po uši zahrabat do něčeho, co děláš ráda - jen si nejsem jistá, jestli něco takovýho máš.

Bety — 15. 12. 2009 12:56

luminka napsal(a):

Bety, zapřáhnout se do práce, to může napsat jen někdo, kdo je zaměstnaný. Sehnat práci fakt není snadné.

Já jsem nenapsala ani slovo o zaměstnání, já jsem napsala, aby ses zapřáhla do práce, ale vidím že tobě nedochází (nebo se tváříš že ti nedochází) docela hodně věcí.

Bety — 15. 12. 2009 12:59

Kromě toho, spousta návrhů, jak se máš zapřáhnout do práce, tady už padla - naposledy jsi na mě měla velice silné výhrady když jsem ti napsala, ať se pokusíš třeba napéct perníčky. Připadá mi, že jsi líná jak veš a jenom koukáš, jak najít důvody proč něco nedělat. Ještě jsi ani prstem nepohla, aby se něco zlepšilo. Ani se nedivím, že s lidmi nevycházíš. Každého musí brzo přejít trpělivost...

luminka — 15. 12. 2009 13:15

To jsem si taky myslela, co budu mít času, jak si uklidím atd. Jenže ono to kupodivu líp šlo při zaměstnání, než teď s tou depkou. A z úklidu mám 20leté trauma. Prostě o mně jednou řekla švagrová, jak mi to jde pomalu, a od té doby je úklid pro mě noční můrou. Bolívala mě hlava už dopředu. Uklízívala jsem stený den jako tchyně, pak už jsem slyšela na schodech zvonit kbelík a já to stále ještě neměla. Tak jsem se prostě přestala snažit, když vidím, že prostě nevyhraju. Začala jsem uklízet chaoticky, pokaždé v jiný den a některé úkony i vynechávat. Dneska slyším zezhora zvuky vánočního úklidu a jsem ráda, že vypadnu na nákup do města.

Želvička17 — 15. 12. 2009 13:19

Hlavní je Luminko, že máš vždy po ruce ten správný důvod, jak to či ono nedělat, proč to nejde :cool::cool::cool:

Depresi si představuju trošku jinak, tohle je taková nemoc, myslím že se jí říká tulení...?

luminka — 15. 12. 2009 13:22

Prostě je mi blbě z přestavy úklidu, já si to snad nevymýšlím, myslím, že to není výmluva. V době, kdy jsem ještě byla nadšená z manželství a ze všecho, do všeho se mi chtělo, mě ta kritika zdrtila, naprosto.

holcina — 15. 12. 2009 13:26

luminka napsal(a):

Prostě je mi blbě z přestavy úklidu, já si to snad nevymýšlím, myslím, že to není výmluva. V době, kdy jsem ještě byla nadšená z manželství a ze všecho, do všeho se mi chtělo, mě ta kritika zdrtila, naprosto.

Taky mě úklid nebere .-)
na kolik inzerátů už jsi odpověděla?

luminka — 15. 12. 2009 13:28

Na žádný, tohle jsem chtěla řešit až po Novém roce, myslela jsem si, bude dost času na peční, na úklid, a ejhle, nejde se přinutit, depka dělá svý.

holcina — 15. 12. 2009 13:30

luminka napsal(a):

Na žádný, tohle jsem chtěla řešit až po Novém roce, myslela jsem si, bude dost času na peční, na úklid, a ejhle, nejde se přinutit, depka dělá svý.

Na žádný? :/  Tak pak je opravdu nesnadné najít práci...ale třeba na tebe nějaká spadne při ležení, stát se může všecko:-)

Amriana — 15. 12. 2009 13:32

luminka napsal(a):

Na žádný, tohle jsem chtěla řešit až po Novém roce, myslela jsem si, bude dost času na peční, na úklid, a ejhle, nejde se přinutit, depka dělá svý.

Na žádný ?????? :co:
Luminko ..tak ty tu brečíš jak moc chceš být zaměstnaná a hledání práce odsuneš až na Novej rok ?? Není to divný ?
A zeptám se jinak ..co tě nebaví a v čem máš smůlu jsi nám popsala ..tak já se ptám
Co tě baví ?? Co děláš ráda? Která činnost Ti nevadí a máš z ní dobrej pocit ?

luminka — 15. 12. 2009 13:36

Te´d už nic, při depresi vás nebaví nic.

Amriana — 15. 12. 2009 13:37

Ale deprese je nemoc ... bylas u doktora ?

rejka — 15. 12. 2009 13:43

luminka napsal(a):

To jsem si taky myslela, co budu mít času, jak si uklidím atd. Jenže ono to kupodivu líp šlo při zaměstnání, než teď s tou depkou. A z úklidu mám 20leté trauma. Prostě o mně jednou řekla švagrová, jak mi to jde pomalu, a od té doby je úklid pro mě noční můrou. Bolívala mě hlava už dopředu. Uklízívala jsem stený den jako tchyně, pak už jsem slyšela na schodech zvonit kbelík a já to stále ještě neměla. Tak jsem se prostě přestala snažit, když vidím, že prostě nevyhraju. Začala jsem uklízet chaoticky, pokaždé v jiný den a některé úkony i vynechávat. Dneska slyším zezhora zvuky vánočního úklidu a jsem ráda, že vypadnu na nákup do města.

Moje mamka mi asi před 15 -ti lety řekla,že jsem jako bez života,a že při tom uklízení vypadám jako by se blížila moje poslední hodinka. Je fakt,že se nehoním jako pako,ale mám v uklízení svůj systém a navíc jsem,bohužel,dost puntíčkář a uklízím důkladně.Proto mi to trvá. A tehdy jsem jí řekla,že jí to přece může být jedno.Dnes už mě nekritizuje.Stále mám své želví tempo,ale protože už "neuklízím" jen "udržuji uklizené",tak jsem hotová hned. Nekomentuji pokoje dětí.Ale také neřeším.Pravidla jsou: žádné staré jídlo,natož plesnivé,špinavé prádlo do košů a jednou za týden vyluxovat a utřít prach. Občas "doporučím" urovnat pelech :D Ale neotravuju je svojí "úchylkou". To dělávala moje mamka a my s bráchou byli na prášky. Dnes jsem stějně pořádkem máklá jako ona,ale snažím se tím neobtěžovat druhéhéhéhéhéhéhé :jojo:

Tiina — 15. 12. 2009 14:46

luminka napsal(a):

To jsem si taky myslela, co budu mít času, jak si uklidím atd. Jenže ono to kupodivu líp šlo při zaměstnání, než teď s tou depkou. A z úklidu mám 20leté trauma. Prostě o mně jednou řekla švagrová, jak mi to jde pomalu, a od té doby je úklid pro mě noční můrou. Bolívala mě hlava už dopředu. Uklízívala jsem stený den jako tchyně, pak už jsem slyšela na schodech zvonit kbelík a já to stále ještě neměla. Tak jsem se prostě přestala snažit, když vidím, že prostě nevyhraju. Začala jsem uklízet chaoticky, pokaždé v jiný den a některé úkony i vynechávat. Dneska slyším zezhora zvuky vánočního úklidu a jsem ráda, že vypadnu na nákup do města.

Od kdy je úklid závod ? A co jako, že máš uklizeno později než tchyně, co je komu do toho. Ty si prostě líná jako veš a hledáš jenom výmluvy proč něco nejde.

aprill — 15. 12. 2009 19:04

luminka napsal(a):

Na žádný, tohle jsem chtěla řešit až po Novém roce, myslela jsem si, bude dost času na peční, na úklid, a ejhle, nejde se přinutit, depka dělá svý.

Luminko , už po vánocích?  Budou ještě velikonoce , nebylo by lepší hledat práci až pak? Pak ale zase bude léto a to je škoda strávit v práci , tak až po prázdninách. Ale takové krásné babí léto a ten barevný podzim, pak by to šlo.Nešlo, že jo. A zase tu máme vánoce :dumbom: .

Kiara — 15. 12. 2009 19:56

Aprill: :lol: :supr: :lol:
luminko, TY NEMÁŠ ŽÁDNÉ DEPRESE!!!!! Kdybys opravdu trpěla depresemi, nedokázala bys ani dolézt k PC a viset na něm celé dopoledne.
Strašně nerada Ti to říkám, ale Tvůj zásadní problém je v Tvém pasivně-poraženeckém přístupu k životu jako takovému. Ze všeho se hroutíš, od ničeho a nikoho nečekáš nic pozitivního, nijak významně se nesnažíš. Tvoje životní krédo zní: "Jen si do mě kopněte ... :grater:" Ty SAMA SEBE stavíš do role životního outsidera, protože se v té roli bůhvíproč cítíš nesmírně útulně a není hybné síly, která by Tě donutila zvednout zadek a trochu na sobě máknout. Já se jen divím tomu, že nenahlížíš trochu rozumně na to, jak se asi vedle Tebe cítí Tvůj manžel a že nemáš ani trochu obavy z toho, že Tebe a Tvého věčného kňourání nezačne mít jednoho krásného dne plné zuby a nepošle Tě s kufrem zpátky k mamince :jojo:

luminka — 16. 12. 2009 0:26

Když to není deprese, nemůže to být únavový syndrom, nebo nedostatek železa? Skutečně si nedokážu představit hledat práci v době, kdy se peče, uklízí, kupují dárky, třeba někdo by to zvládl, ale na mě by to už bylo moc. Jedině mě ještě napadá spánkový deficit, jak se nemůžu odtrhnout od internetu. Když je manžel doma, tak mi brání, a odpoledne tu sedí dcera a dělá si úkoly do školy. Teď mám čas i dopoledne, co nemám práci, ale nějak mi to pořád nestačí. Spát pravidelně celou noc jsem v podstatě přestala před 9 lety, to jsme dostali náš první počítač a navíc se stala v rodině věc, která mi nesedla, i když byla pozitivní. A to jsem prosím psala, že jsem se zbavila závislosti na internetu, ale nebylo to na dlouho. Lidi, co je to za život, pracovat, spát, pracovat, spát, abyste se zase vyspali na práci. Takhle to moc utíká a dopracuju se akorát tak ke smrti. I dříve, než jsme měli počítač, jsem vždycky chtěla útéct z postele a vidět Na vlastní oči, nebo jiný pozdní pořad. Jenže syn, tehdy 11letý, chtěl vždycky pohádku. A kolikrát jsem nedobrovolně usnula, ještě než Plaváček dorazil ke králi s dopisem a vyspala jsem se.

helena — 16. 12. 2009 6:48

Když to není deprese, nemůže to být únavový syndrom, nebo nedostatek železa?... Jedině mě ještě napadá spánkový deficit...
luminko, přestaň listovat v Domácím lékaři a hledat diagnózy...
Vzpomněla jsem si na ten vtip o paní, která povídá svému lékaři: "Pane doktore, mám manžela, tři milence a pořád je mi to málo." "Ale to už není běžný stav, to byste se měla léčit." "A dáte mi to písemně, pane doktore?" Dostane papír a doma ho položí před manžela se slovy: "Vidíš??!! Žádná ku.rva - nemocná ženská!"
Praktický dotaz č. 1 - už jsi byla u doktora aby skutečně zjistil jestli ti něco je, nebo se obáváš, že by ničehožnic nenašel?
Skutečně si nedokážu představit hledat práci v době, kdy se peče, uklízí, kupují dárky, třeba někdo by to zvládl, ale na mě by to už bylo moc.
V téměř všech rodinách se "peče, uklízí, kupují dárky" a představ si, že krom toho lidi ještě chodí do práce, starají se o děti nebo rodiče, se.rou je nadřízení/podřízení, klekne jim mrazák nebo kotel... a zvládají to bez větších potíží - čímž nechci říct, že si nezadržkujou - ale jedou dál.
Praktický dotaz č. 2 - pečeš, uklízíš, kupuješ dárky?
Lidi, co je to za život, pracovat, spát, pracovat, spát, abyste se zase vyspali na práci.
Prd a vořech, kočko - mezi spaním a prací je více či méně času na malé i větší radosti. To, že ty místo nich volný čas vyplňuješ kňouráním by byla tvoje věc - každému podle jeho představ - ale uvědomuješ si, jak tím musíš jít na nervy svému okolí? Hele, tady se taky nedočkáváš přílišného pochopení - co teprve doma, kde tě nemůžou vypnout.
Praktický dotaz č. 3 (na který jsi ještě neodpověděla) - máš nějaké koníčky, něco, co tě baví, krom "závislosti" na netu? Dokážeš mít vůbec z něčeho radost?

bambora — 16. 12. 2009 7:07

luminka napsal(a):

Když to není deprese, nemůže to být únavový syndrom, nebo nedostatek železa? Skutečně si nedokážu představit hledat práci v době, kdy se peče, uklízí, kupují dárky, třeba někdo by to zvládl, ale na mě by to už bylo moc. Jedině mě ještě napadá spánkový deficit, jak se nemůžu odtrhnout od internetu. se zase vyspali na práci. .

Mě přijde že to jako depka trochu vypadá , působíš na mě jako unavenej vyčerpanej člověk . Ale uvědomuješ si že ty  si to pěstuješ!!! ??

Když si já řeknu, mě se do toho úklidu tak nechce a mě to pečení tak ničí........zbavím se tím energie a opravdu mi to půjde ztuha a bude mě to ničit........musíš k tomu přistupovat jinak : řekni si, ted musím chvíli  máknout a pak si pěkně užiju za odměnu na netu , pustím si písničku a něco přečtu ...nebo si  dám něco dobrýho ..

Myšlení má velkou moc(jsem zničená ), jak to řekneš........ zhmotníš to a bude to pravda !! Tak se přece léčí deprese, drobnými krůčky , malými radostmi , najdi si něco pozitivního , když budeš dělat něco nechutnýho( třeba ten úklid) a na to se těš..

luminka — 16. 12. 2009 7:19

Abych to ještě vysvětlila. Zvládala jsem asi 12krát v předvánočním čase chodit do práce. Vydržím v této době chodit do práce, ale nikoliv hledat práci, to je mnohem náročnější. A proč je to u mně otočené, nejdřív zábava a potom práce? Protože kdybych to dělala tak, jak se má, stále bych ještě něco nacházela, co je třeba udělat, a k zábavě bych se nedostala. Na to jsem už dávno přišla. Takže zábava, a pak to nejnutnější, ostatní se nezblázní. Praktické dotazy:
U doktora jsem, aniž bych akutně stonala, byla před 3lety, zdálo se mi, že víc piju a chodím na záchod, že bych mohla mít cukrovku, o únavě jsem také řekla. Vzali mi krev a nenašli nic. Letos jsem byla na mamogafu, za půl roku chodím na ženské. Na tyhle prohlídky pravidelně chodím, jen toho praktického odbývám.
Jestli vařím, peču, uklízím. Uklízím velice pozvolna, každý den něco, já u té po*né činnosti nevydržím. Nevydržela bych uklízecí den, takový ten, že se navaří předem a celý den se jen uklízí. A budu úklid už muset ukončit, je potřeba péct.
A moc mě toho nebaví, časopisy, internet, ale užitečné koníčky, jako pletení a tak, jsem nikdy neměla. To je podle mě práce.

aprill — 16. 12. 2009 7:21

Luminko, člověk s únavovým syndromem nemá náladu a chuť se věnovat zábavě, zkrátka jsi jenom líná.

holcina — 16. 12. 2009 7:27

luminka napsal(a):

Když to není deprese, nemůže to být únavový syndrom, nebo nedostatek železa? Skutečně si nedokážu představit hledat práci v době, kdy se peče, uklízí, kupují dárky, třeba někdo by to zvládl, ale na mě by to už bylo moc. Jedině mě ještě napadá spánkový deficit, jak se nemůžu odtrhnout od internetu. Když je manžel doma, tak mi brání, a odpoledne tu sedí dcera a dělá si úkoly do školy. Teď mám čas i dopoledne, co nemám práci, ale nějak mi to pořád nestačí. Spát pravidelně celou noc jsem v podstatě přestala před 9 lety, to jsme dostali náš první počítač a navíc se stala v rodině věc, která mi nesedla, i když byla pozitivní. A to jsem prosím psala, že jsem se zbavila závislosti na internetu, ale nebylo to na dlouho. Lidi, co je to za život, pracovat, spát, pracovat, spát, abyste se zase vyspali na práci. Takhle to moc utíká a dopracuju se akorát tak ke smrti. I dříve, než jsme měli počítač, jsem vždycky chtěla útéct z postele a vidět Na vlastní oči, nebo jiný pozdní pořad. Jenže syn, tehdy 11letý, chtěl vždycky pohádku. A kolikrát jsem nedobrovolně usnula, ještě než Plaváček dorazil ke králi s dopisem a vyspala jsem se.

Achjo luminko - ráda bych ti poradila, ale netuším vůbec co. Představ si, že taky peču, no dárky ještě nenakupuju, ale taky budu, na baráku probíhá velká přestavba, takže zakopávám o pytle s cementem a i v tomhle neskutečným blázinci lítám po pohovorech a sháním práci. Nevěřila bys jak strašně rychle tak utíká čas, na net nemám pomalu ani čas. najdi si rychle tu práci, protože se obávám, že do toho spadneš ještě víc :-(

helena — 16. 12. 2009 7:52

Zvládala jsem asi 12krát v předvánočním čase chodit do práce. Vydržím v této době chodit do práce, ale nikoliv hledat práci, to je mnohem náročnější.
Ty pracuješ jenom 12 let? Nebo jsi to vždycky před svátkama zabalila, protože nezvládáš?
Myslím, že hledání místa je "náročnější" jenom v případě, že mám totálně nudnou a rutinní práci. Navíc ke konci roku je možná trochu větší šance - někteří k 31. 12. končí, jiní si (jako ty) řeknou, že až po Novém roce... a ona i předsváteční atmosféra může být plus.
kdybych to dělala tak, jak se má, stále bych ještě něco nacházela, co je třeba udělat, a k zábavě bych se nedostala. Takže zábava, a pak to nejnutnější, ostatní se nezblázní.
Zkusila bych to obrátit - udělat to, co je potřeba a pak zábava = jako odměna, že jsem to dokázala. Ne být otrávená z toho, že kvůli "nejnutnějšímu" musím od zábavy odejít.
U doktora jsem, aniž bych akutně stonala, byla před 3lety
Na gyndu a mammo jsem se zrovna neptala. Hergot, máš houby co na práci, tak si k tomu MUDr. zajdi, nech se vyšetřit, udělat laborku... ale to se vracím zpátky k dotazu, jestli ho "neodbýváš" abys nezjistila, že ti nic není.
Uklízím velice pozvolna, každý den něco, já u té po*né činnosti nevydržím... A moc mě toho nebaví, časopisy, internet, ale užitečné koníčky, jako pletení a tak, jsem nikdy neměla. To je podle mě práce.
Koukám, že nevydržíš u ničeho, co vyžaduje aspoň trochu hejbání ručičkama... Na časopisy, TV a internet tak akorát člověk tupě zírá a očekává, že bude baven, aniž by se sám podílel. Jinak tě můžu ujistit, že štrykování NENÍ jenom užitečné hobby, ale skvělý relax... stejně jako třeba zahrádka, chov angoráků a všechno to, co člověk dělá rád i když nemusí.

luminka — 16. 12. 2009 7:57

A to si představte, že dřív, když jsem se těšila k našim, udělala jsem velikonoční úklid, tedy bez oken, za půl dne. Ale ono už mi není dvacet. Taky to lenošení většinou načasuju na dobu, kdy tady není manžel, a když přijde, tak prostě něco dělám. Ale on se poslední dobou oblafnout nedá. Spočítá si, co mohlo být hotovo a se mnou by se rád už jen bavil. Myslím, že mi práce neodsejpá z těchto důvodů:
Není mi už dvacet.
Jsem nezaměstnaná a příliš se ode mě čeká vykonávání domácích prací. A tím víc to nejde, čím víc musím.
Dřív mi více nadávali (manžel, tchyně), teď jsou laskavější, bohužel pro mě, nedokážu se k něčemu vybičovat.
Už deset let v domě nebydlí švagrová, s tou jsem se přece jen snažila soutěžit.

luminka — 16. 12. 2009 8:03

Heleno, v práci, kterou jsem ztratila, jsem musela pěkně rychle hýbat ručičkama. A pořád se mi to líbilo víc, než někomu telefonovat, s někým jednat, něco vyřizovat.

bambora — 16. 12. 2009 8:08

luminka napsal(a):

A to si představte, že dřív, když jsem se těšila k našim, udělala jsem velikonoční úklid, tedy bez oken, za půl dne. Ale ono už mi není dvacet. Taky to lenošení většinou načasuju na dobu, kdy tady není manžel, a když přijde, tak prostě něco dělám. Ale on se poslední dobou oblafnout nedá. Spočítá si, co mohlo být hotovo a se mnou by se rád už jen bavil. Myslím, že mi práce neodsejpá z těchto důvodů:
Není mi už dvacet.
Jsem nezaměstnaná a příliš se ode mě čeká vykonávání domácích prací. A tím víc to nejde, čím víc musím.
Dřív mi více nadávali (manžel, tchyně), teď jsou laskavější, bohužel pro mě, nedokážu se k něčemu vybičovat.
Už deset let v domě nebydlí švagrová, s tou jsem se přece jen snažila soutěžit.

Tohle taky moc nechápu ??Jak nadávali ??Jak by mi manžel řek,  že pomalu uklízím, hned by měl lux v ruce a uklízel by sám , zvlášt když jsi chodila do práce !! Jak si to můžeš nechat líbit ?? Uklid je pro všechny, ne jen pro ženský.

A tchýně by to řekla jednou a přestala bych se s ní bavit, ty jí přece taky nekritizuješ , co je jí do toho ??

luminka — 16. 12. 2009 8:12

To nadávání, to bylo za doby mateřské dovolené, když jsem byla celý den doma. Ale k něčemu jsem se aspoň dokopala. Taky ale byly dny, které jsem celé pročetla a v jednu hodinu jsem si řekla, proboha, ve tři je tady, chtělo by to vařit.

helena — 16. 12. 2009 8:20

lumi, dvacet už není většině z nás http://fora.babinet.cz/img/smilies/stolt.gif - to jako výmluvu neberu. A manželovi se celkem nedivím - zřejmě není trouba, aby mu nedošlo, že makáš hlavně proto, aby viděl, co máš práce... zvlášť, když nic jinýho momentálně na starosti nemáš. Mě by taky dokázalo namíchnout, kdyby nezaměstnaný partner nehledal práci, doma odfláknul "to nejnutnější", celý den nehnul prstem a po mém příchodu domů začal vyvíjet aktivitu... A jestli umíš pracovat jenom když ti někdo vynadá, tak jsi jak malej harant, kterej si uklidí pokojíček pouze pod hrozbou trestu... neměli by tí doma zakátaz internet??? http://fora.babinet.cz/img/smilies/stolt.gif http://fora.babinet.cz/img/smilies/stolt.gif http://fora.babinet.cz/img/smilies/stolt.gif

luminka — 16. 12. 2009 8:29

O těch hrozbách věděla už moje maminka, že se učím, protože mám strach z písemky, později, že uklízím, protože bych dostala vynadáno, prostě že moje motivace je strach. Děti jsou mnohem dospělejší. Dcera si neváhá udělat certifikát z němčiny, aby jí to usnadnilo přijetí na VŠ. Já jsem VŠ vzdala, i když mi dobře šla matematika, bála jsem se zkoušek a nervů. Neudělala jsem si třeba státnici z psaní na stroji, protože jsem měla strach, když šlo o psaní na rychlost a přesnost, že se nějak zaseknu, zpanikařím, zhroutím se a propuknu na té zkoušce v pláč.

bambora — 16. 12. 2009 8:37

helena napsal(a):

lumi, dvacet už není většině z nás http://fora.babinet.cz/img/smilies/stolt.gif - to jako výmluvu neberu. A manželovi se celkem nedivím - zřejmě není trouba, aby mu nedošlo, že makáš hlavně proto, aby viděl, co máš práce... zvlášť, když nic jinýho momentálně na starosti nemáš. Mě by taky dokázalo namíchnout, kdyby nezaměstnaný partner nehledal práci, doma odfláknul "to nejnutnější", celý den nehnul prstem a po mém příchodu domů začal vyvíjet aktivitu... A jestli umíš pracovat jenom když ti někdo vynadá, tak jsi jak malej harant, kterej si uklidí pokojíček pouze pod hrozbou trestu... neměli by tí doma zakátaz internet??? http://fora.babinet.cz/img/smilies/stolt.gif http://fora.babinet.cz/img/smilies/stolt.gif http://fora.babinet.cz/img/smilies/stolt.gif

Ale mateřská je psychicky vyčerpávající, stereotyp kolem miminka a k tomu práce pořád dokola........třeba moje dcera celý den luxuje, jinak by tam měla nastláno, holčička všechno vytahuje, drobí .......to je Sysifofská práce . Když jsi nezaměstnaná totéž, v práci si pokecáš , odreaguješ se, máš seberealizaci za kterou máš prachy -ocenění - to působí psychologicky líp, než doma uklízet ...... doma jen upadáš do depky.

Luminka by měla být květinka, kterou manžel obskakuje , já bych chtěla vidět toho manžela , jak by nezaměstnanej doma nadšeně šuroval.

helena — 16. 12. 2009 8:51

Ale mateřská je psychicky vyčerpávající...
bamboro, luminka má MD dávno za sebou... ale ani na mateřské nemusíš totálně zblbnout, to je kus od kusu. Nakonec i dítko může drobit buď na koberec, který se luxuje, nebo na lino, který je v momentě zametený.
Když jsi nezaměstnaná totéž... doma jen upadáš do depky
Hergot, když jsem nezaměstnaná, tak si a) aktivně hledám práci, nesedím doma na (_._) a nečekám "až někdy...", b) dělám doma to, co je potřeba - kdyby jen proto, abych ten den něčím naplnila.
já bych chtěla vidět toho manžela , jak by nezaměstnanej doma nadšeně šuroval
Proč nadšeně? Stačilo by, kdyby udělal - snad je to taky jeho domov, kde špiní nádobí, používá koupelnu a snídá, obědvá a večeří. Tobě by se líbilo, kdyby tvůj nezaměstnanej chlap odkládal hledání práce a doma u netu a novin čekal, až se vrátiš domů a uklidíš, vypereš, uvaříš a doneseš?

helena — 16. 12. 2009 9:19

No jestli si musíš naplnit den úklidem abys ho vůbec naplnila
bamboro, já ne... já mám tolik jinejch aktivit, že úklid (dokonce i ten za penízky) taky patří mezi nutný zla... http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png ale je fakt, že když jsem včera jednak myla a druhak voskovala 9 pater, celou dobu jsem se těšila, jak se osprchuju, sednu ke zprávám a dopletu svetřík pro vnouče.
Měla jsem na mysli luminku, která si den nenaplní ANI zábavou, natož úklidem - zřejmě jí ho stačí naplnit skuhrání, jak nic nezvládá, aniž by to vůbec zkusila http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png

Anda — 16. 12. 2009 9:30

bambora napsal(a):

helena napsal(a):

Ale mateřská je psychicky vyčerpávající...
bje, nebo na lino, který je v momentě zametený.
Když jsi nezaměstnaná totéž... doma jen upadáš do depky
Hergot, když jsem nezaměstnaná, tak si a) aktivně hledám práci, nesedím doma na (_._) a nečekám "až někdy...", b) dělám doma to, co je potřeba - kdyby jen proto, abych ten den něčím naplnila.
já bych chtěla vidět toho manžela , jak by nezaměstnanej doma nadšeně šuroval
Proč nadšeně? Stačilo by, kdyby udělal - snad je to taky jeho domov, kde špiní nádobí, používá koupelnu a snídá, obědvá a večeří. Tobě by se líbilo, kdyby tvůj nezaměstnanej chlap odkládal hledání práce a doma u netu a novin čekal, až se vrátiš domů a uklidíš, vypereš, uvaříš a doneseš?

No jestli si musíš naplnit den úklidem abys ho vůbec naplnila .........tak to tě lituju, uklid je šílená nuda , my osobnosti máme lepší zábavu , třeba četba hodnotné literatury, surfování po hodnotných webech, poslech kvalitní hudby, maska na obličej, joga.......atd ......:)) A chápu že manžel nemůže zastat všechno, ale byla by to příjemná změna pro něj, zaluxovat si když přijde .......
Já bych taky nechtěla život prouklízet , chci si ho užít . Radši at je trochu bordel a když to někomu vadí, at si uklidí .

My "osobnosti" taky občas litujeme, že jsme se nenarodily s příjmením Hilton, Rotschild nebo Onassis, ale pak halt zase poctivě klapeme do práce a po ní občas vezmeme do ruky úklidové pomůcky, abychom nežily z podpory a v permanentním bor.delu. A co se protějšku týče - nevím, zda je to vrozená slušnost nebo prachsprostá blbost, ale přišlo by mi dost ujetý, rvát mu do ruky v 8 večer lux, když já jsem doma od 4

Petuna — 16. 12. 2009 9:31

luminka napsal(a):

A to si představte, že dřív, když jsem se těšila k našim, udělala jsem velikonoční úklid, tedy bez oken, za půl dne. Ale ono už mi není dvacet. Taky to lenošení většinou načasuju na dobu, kdy tady není manžel, a když přijde, tak prostě něco dělám. Ale on se poslední dobou oblafnout nedá. Spočítá si, co mohlo být hotovo a se mnou by se rád už jen bavil. Myslím, že mi práce neodsejpá z těchto důvodů:
Není mi už dvacet.
Jsem nezaměstnaná a příliš se ode mě čeká vykonávání domácích prací. A tím víc to nejde, čím víc musím.
Dřív mi více nadávali (manžel, tchyně), teď jsou laskavější, bohužel pro mě, nedokážu se k něčemu vybičovat.
Už deset let v domě nebydlí švagrová, s tou jsem se přece jen snažila soutěžit.

Luminko promiň ale ty přece nejsi tak hloupá a omezená jak tady píšeš? Necítím to z tebe ale někdo možná ano. Vždyť ty mluvíš stále páté přes deváté to samé jako by Ti bylo 14 let.
Pokud máš depresi ( a ta se opravdu pozná podle toho že jsi unavená a nevíš z čeho atd. atd. ú zajdi k lékaři a neplácej tady hlody proč to nejde.
Co jako celý den děláš? V tom případě věřím že jsi alespoň načančaná a učesaná...jak ti nikdy nešlo když jsi byla v práci

luminka — 16. 12. 2009 9:38

Když jsem byla v práci, nebyl čas a teď mě zas nikdo nevidí, tak není chuť. Vidí mě tak tchán, tchyně, a manžel s dcerou, až když odpoledne přijdou. Moje maminka mi zcela nepochopitelně chválí vlasy a nechce, abych se stříhala, já se viděla zezadu v obchodě na té jejich kameře a vypadám jak bezdomovkyně, nejen bez práce, ještě i bez domova. To mi dělá maminka asi schválně. A zdá se mi, že se mi dělají kouty, opravdu v těch koutech mám jen řídké a krátké vlásky.

helena — 16. 12. 2009 9:42

věřím že jsi alespoň načančaná a učesaná...jak ti nikdy nešlo když jsi byla v práci
Vsadím kompletní vánoční pečivo proti tvrdýmu dalamánku, že teď jednak nemá peníze, druhak důvod (když je furt jenom doma) http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png

vitto — 16. 12. 2009 10:09

To je vážně síla!!! Já už měsíc makám 12 i více hodin denně, včetně sobot a nedělí a když si přečtu luminku, tak na mě padne tak strašná únava a deprese, že bych skočila z okna, nemít kancl v prvním patře! Luminko, ty nemůžeš hledat práci, protože musíš uklízet a péct - neuklízíš a nepečeš, protože jsi nezaměstnaná - v tom případě opravdu nevím, co chceš poradit?!

KatjaCat — 16. 12. 2009 10:35

LENOST!!!

Tiina — 16. 12. 2009 10:47

Pomalu, ale jistě dospívám k názoru, že Lumina normálně, promyšleně provokuje. Tohle není jednání normálního dospělýho člověka.

luminka — 16. 12. 2009 10:58

Neprovokuju, mám mnoho let skutečně problém dokopat se k nenáviděné činnosti. A nepomohly ani odborné rady, jako: Řekněte si, že to budete dělat jen pět minut, a pak se už do toho zaberete. Ne, já jsem schopna po pěti minutách od toho odejít.

Petuna — 16. 12. 2009 11:05

luminka napsal(a):

Neprovokuju, mám mnoho let skutečně problém dokopat se k nenáviděné činnosti. A nepomohly ani odborné rady, jako: Řekněte si, že to budete dělat jen pět minut, a pak se už do toho zaberete. Ne, já jsem schopna po pěti minutách od toho odejít.

Luminko já to nechápu a co tě vlastně baví?Co bys dělala kdyby jsi žila sama bez manžela? By jste žili v bordelu a hlady? Mám pocit že jsi pro něho závaží spíše.
Co děláš celý den..popiš to prosím.

Anda — 16. 12. 2009 11:10

luminka napsal(a):

Neprovokuju, mám mnoho let skutečně problém dokopat se k nenáviděné činnosti. A nepomohly ani odborné rady, jako: Řekněte si, že to budete dělat jen pět minut, a pak se už do toho zaberete. Ne, já jsem schopna po pěti minutách od toho odejít.

Hele, Luminko, jestli to, co tu popisuješ, je vážně skutečnost a Tebe fakt baví v podstatě jen hepění na zadku buď před televizí nebo PC (a pak tomu samozřejmě výzor jak Tvůj, tak obydlí odpovídá), pak máš jen 2 možnosti. Buď tou prd.elí i přes svou nechuť pohnout (tomu moc šancí nedávám) nebo se s nálepkou čunčete prostě smířit.

helena — 16. 12. 2009 11:15

já jsem schopna po pěti minutách od toho odejít
Buď máš skutečně problém(y) a v tom případě bys měla vyhledat odbornou pomoc (ke které se ale zřejmě taky nedokopeš), nebo jsi docela obyčejná cuchta... S výjimkou několika "vyvolených" všichni děláme i nenáviděné činnosti - i když pro každýho je to něco jinýho. Hele, já začínám mít pocit, že ty jsi věčně tak otrávená a negativní proto, že jsi vlastně nikdy pořádně nepoznala, jaký je to mít radost z čehokoli, co je hotový, dobře udělaný a je od toho na chvíli pokoj...

luminka — 16. 12. 2009 11:23

Dneska věřím, že ten úklid i dodělám, protože je v kalendáři hrozivé datum a dnes mám opravdu nejzazší termín, tak abych vůbec nakoupila dárky a něco upekla. Jenže úklid jsem si plánovala v listopadu a chtěla jsem si užít adventu. Heleno, jistě, že jsem někdy už měla něco doděláno a hotovo, ale nějak mě to nenaplnilo radostí. Prostě jsem to jen splnila a byla z toho unavená. Tu větu: Je od toho pokoj, používá často moje tchyně.

Petuna — 16. 12. 2009 11:24

helena napsal(a):

já jsem schopna po pěti minutách od toho odejít
Buď máš skutečně problém(y) a v tom případě bys měla vyhledat odbornou pomoc (ke které se ale zřejmě taky nedokopeš), nebo jsi docela obyčejná cuchta... S výjimkou několika "vyvolených" všichni děláme i nenáviděné činnosti - i když pro každýho je to něco jinýho. Hele, já začínám mít pocit, že ty jsi věčně tak otrávená a negativní proto, že jsi vlastně nikdy pořádně nepoznala, jaký je to mít radost z čehokoli, co je hotový, dobře udělaný a je od toho na chvíli pokoj...

Přesně tak..nálepky prasátka se nezbavíš nikdy..označila ses naprosto dokonale..i když to jsme předem netušili že.
Jsi líná ženská, která neumí nic, špinavá, neupravená, neschopná samostatné existence. Jen kynoucí před televizí a u PC, s překypujícím špekem na břichu.

Tak co líbí se Ti to? Co když tě tak vidí už i tvůj manžel?

vitto — 16. 12. 2009 11:29

No já nevím, úklid domácnosti nenávidím k smrti, ale nějak mě nenapadlo dělat si z toho životní téma, vždy´t to zabere tak maximálně dvě hodiny, poku teda neobývám Karlštejn, tak to udělej a je! A pak můžeš odopčívat, ne?

helena — 16. 12. 2009 11:44

Vždyť jo - někdo nesnáší úklid, jinej žehlení, sekání zahrady - doplňte dle vašich neoblíbených od.por.nos.tí http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png
Za sebe můžu říct, že taky dokážu proflákat pár hodin - ale asi bych nedokázala strávit jedinej den (natož pak měsíce a roky) totálním nicneděláním... za což považuju třeba jenom koukání na TV. Když už si ji pustím, aspoň pletení nebo zašívání mám u toho vždycky. Ne proto, že jindy nemám čas - spíš by mi ty prázdný ruce vadily.
Je možný, že ti kolegyně tady trošku závidí.........např.Helča si myslí, že ženská která sedí doma, nemá peníze..........Heluš ve všech rodinách nejsou rozdělený prachy jako asi u vás.
Prd a vořech závidí... :D viz výše. A o nedostatku peněz luminka taky mele dost často. Já ne, jestli sis nevšimla :P

luminka — 16. 12. 2009 11:46

Teď, když jsem bez práce, dcera před maturitou, syn na VŠ, manžel věčně v práci přesčas, abychom to utáhli, tak je mi skutečně blbé zapojovat rodinu, to by se dalo snad v minulých letech.
A moc mi chybí moje babička. Když jsem bývala nemocná a dlouho jsem držela nějakou medicínu v ruce, váhala, nechtělo se mi ji polknout, tak prostě křikla: Nekoštuj to! Potřebovala bych takto "nekoštovat" úklid.

vitto — 16. 12. 2009 11:54

Tak ještě jednou - úklid běžně velkého bytu zabere skutečně jen malou chvíli, ty už o tom tady mluvíš druhý den - proč to teda neuděláš a nevěnuješ se lenošení, nebo čemukoliv, co tě baví?

helena — 16. 12. 2009 12:09

proč to teda neuděláš a nevěnuješ se lenošení, nebo čemukoliv, co tě baví?
Ale vždyť ona se věnuje... jen na ten úklid, pečení a dárky jaksi kvůli tomu nemá čas http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
Nakonec Štědrý den je až za 8 dní a 24. 12. je otevřeno aspoň do oběda... http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif

Anda — 16. 12. 2009 12:22

bambora napsal(a):

luminka napsal(a):

Teď, když jsem bez práce, dcera před maturitou, syn na VŠ, manžel věčně v práci přesčas, abychom to utáhli, tak je mi skutečně blbé zapojovat rodinu, to by se dalo snad v minulých letech.

Pro děti je právě dobrý, aby se naučily dělat , kdybys nebyla , taky by tam  musely pracovat, aby neshnily a je to dobrý do života .......... partnerka to ocení, například když kluk umí uklízet a vařit.

Tak todleto je fakt gól

holcina — 16. 12. 2009 12:29

Lumi, proč si nenajdeš nějakou brigádu? takhle do toho budeš padat hlouběj a hlouběj...teda pokud ti to tak nevyhovuje, to je pak jiná

Judi — 16. 12. 2009 12:42

Luminko,
přečetla jsem několikrát všechny Tvoje příspěvky a jde mi z toho hlava kolem.Jestli je Tvůj problém opravdu tak velký a Ty máš vtíravý pocit, že to nezvládneš, poradila bych se na Tvém místě s odborníkem.To, co se s Tebou děje není normální a dle mého jsi na dobré cestě k tomu, jak si nabourat vztahy v rodině.Myslím, že je pět minut po dvanácté.Držím palce.

luminka — 16. 12. 2009 13:12

Vztahy jsem měla nabourané na pracovišti, ještě než jsme skončili, a doma - dříve to bylo s tchyní a manželem, teď zas s dcerou. I když rodině jsem slíbila, že pokud se firma nevzpamatuje a nevezme nás po Novém roce zpět, začnu velmi intenzívně hledat zaměstnání. Ale teď skutečně nemám sil. Vemte v úvahu ten rok před tím koncem, co jsem tam musela prožít - dohady, spekulace, stále se debatovalo jen o tom, lidi postupně odcházeli a byli propouštěni. Už z toho jsem velmi unavená.

Petuna — 16. 12. 2009 13:17

luminka napsal(a):

Vztahy jsem měla nabourané na pracovišti, ještě než jsme skončili, a doma - dříve to bylo s tchyní a manželem, teď zas s dcerou. I když rodině jsem slíbila, že pokud se firma nevzpamatuje a nevezme nás po Novém roce zpět, začnu velmi intenzívně hledat zaměstnání. Ale teď skutečně nemám sil. Vemte v úvahu ten rok před tím koncem, co jsem tam musela prožít - dohady, spekulace, stále se debatovalo jen o tom, lidi postupně odcházeli a byli propouštěni. Už z toho jsem velmi unavená.

Luminko ty si děláš tady ze všech šoufky..jinan to není možná. Vždyť to samé prožíváme všichni.Nevíš co je opravdický problém a trápení..rouháš se protože máš věci které řešit "jdou"
Je mnoho trápení se kterýma neuděláš nic jen  koukáš a "nevyřešíš"
Fakt se vzpamatuj

helena — 16. 12. 2009 13:20

luminko, když tě "vyhodili" z práce a stěžovala sis tady, padly mimo jiné otázky, proč sis nehledala zaměstnání už v době, kdy ses dozvěděla, že se bude propouštět... měla´s milión výmluv, proč to nešlo - od pofidérní víry, že tobě se to stát nemůže, až po neschopnost vycouvat od baráku. Jak teď píšeš, táhlo se to rok - do pihele tmavýho, za tu dobu už jsi dávno mohla mít když ne lepší, tak alespoň stejnej flek.
Mám pocit, že jsem "velmi unavená" z tebe - a asi nejen já.

luminka — 16. 12. 2009 13:25

Jenže neschopnost vycouvat trvá a ty spoje na ty směny prostě nejedou. A řešit to budu fakt, až si přes Vánoce odpočinu, opravdu síly nejsou, teď ne.

vitto — 16. 12. 2009 13:29

No a tak proč netrénuješ to couvání, máš na to teď dost času.

helena — 16. 12. 2009 13:30

Aúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúú http://fora.babinet.cz/img/smilies/va.gif
Teda tebe mít v domácnosti, příbuzenstvu nebo zaměstnání, tak se i se svým vysokým prahem frustrační tolerance http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png, buď zblázním nebo tě http://fora.babinet.cz/img/smilies/dumbom.gif
A přes Vánoce "si odpočineš" od čeho, prosím pěkně? :co:

macík* — 16. 12. 2009 13:32

Ahoj Luminko,
já žiju v napětí v práci už asi půl roku, spekulace ohledně krachu, lidi dělají skupinky, intrikujou, šeptají si......nic moc. Možná skončíme zítra, možná za měsíc, možná vydržíme. Každopádně jestli skončíme, tak si ještě hned ten den začnu hledat novou práci a nepřestanu, dokud jí nenajdu. Vánoce, nevánoce, únava, neúnava.....Když nenajdu ve své profesi, budu muset jít dělat cokoliv jiného. Jinak budu mít hlad a nebudu mít kde bydlet. Nikdo se o mě nepostará. Tohle ale není tragédie, je to prostě realita všedních dní.
Ty se máš naprosto luxusně, dát si měsíc volno přes Vánoce, abys měla čas umýt okna a napéct cukroví - to si jen tak nikdo dovolit nemůže :cool:

Petuna — 16. 12. 2009 13:36

macík* napsal(a):

Ahoj Luminko,
já žiju v napětí v práci už asi půl roku, spekulace ohledně krachu, lidi dělají skupinky, intrikujou, šeptají si......nic moc. Možná skončíme zítra, možná za měsíc, možná vydržíme. Každopádně jestli skončíme, tak si ještě hned ten den začnu hledat novou práci a nepřestanu, dokud jí nenajdu. Vánoce, nevánoce, únava, neúnava.....Když nenajdu ve své profesi, budu muset jít dělat cokoliv jiného. Jinak budu mít hlad a nebudu mít kde bydlet. Nikdo se o mě nepostará. Tohle ale není tragédie, je to prostě realita všedních dní.
Ty se máš naprosto luxusně, dát si měsíc volno přes Vánoce, abys měla čas umýt okna a napéct cukroví - to si jen tak nikdo dovolit nemůže :cool:

No právě asi máte dost peněz protože jinak to nevidím..manžel musí slušně vydělávat když si toto můžeš dovolit.
To potom ale můžeš skákat do výšky když si můžeš tak na rozdíl od nás "lebedit"

luminka — 16. 12. 2009 13:37

Mám to dobré, že rodinu podrží manžel, to přiznávám. A netrvám na nějaké profesi, šla bych dělat cokoliv, snad kromě kravína a vepřína. Já mám potíže s dopravou, ne se zapracováním na jinou profesi. Manžela si moc vážím, dokázal si udělat řidičák po čtyřicítce, bez něho by byl v pr. Já si to nedokážu ani obnovit - řp mám od osmnácti. Proto vím, že musím teda aspoň mít doma útulno a uklizeno, jenomže to příšerné slovo "musím".

vitto — 16. 12. 2009 13:40

Tak proč nevyužiješ volný čas k tomu, aby ses zdokonalila v řízení, budeš mít pak větší možnosti.

macík* — 16. 12. 2009 13:44

vitto napsal(a):

Tak proč nevyužiješ volný čas k tomu, aby ses zdokonalila v řízení, budeš mít pak větší možnosti.

Ano! A bez výmluv. Překonáš strach, naučíš se řídit, stoupne ti sebevědomí, bude z tebe soběstačná ženská....neláká tě ten pocit?

luminka — 16. 12. 2009 13:49

Vždyť jsem to před rokem a půl zkoušela, neúspěšně. Jednou mě jako dítě porazilo auto, pak se stala příbuzným obrovská tragédie se třemi mrtvými, strašně se bojím autonehod, nevím, jestli to ještě půjde překonat. Jak jsem totálně selhala na cvičišti, to bylo krátce po jejich pohřbu. Pak jsem si i připlácela hodiny, jak mi to nešlo. Jinak jsem hrozná nešika, nenaučila jsem se plavat, jezdit na kole, snaha byla, moc jsem chtěla být jako ostatní. To se těžko žije, když nic neumíte. Nemyslím, že jsem takový lempl, všechno jsem zkusila, a nešlo to. Je mi z toho smutno.

vitto — 16. 12. 2009 13:54

A nechceš to tedy aspoň zkusit?

helena — 16. 12. 2009 13:59

Proto vím, že musím teda aspoň mít doma útulno a uklizeno, jenomže to příšerné slovo "musím".
Opakujeme ti až do úplného zblbnutí (hlavně našeho http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png), že "musím" bohužel platí pro všechny. Ostatně ty doma MUSÍŠ mít uklizeno? Ty NECHCEŠ?
strašně se bojím autonehod, nevím, jestli to ještě půjde překonat
Nevíš ty, věděl by odborník - fobie se dají odstranit celkem snadno (když se chce). Zas budu ošklivá - ty tam radši nepůjdeš, protože co kdyby to i přes tvůj odpor klaplo...
všechno jsem zkusila, a nešlo to
Jo, kdybys napsala "zkoušela", tak bych tomu možná uvěřila... jenže ono se to jednou nepovede, tak proč si dělat dál nasilí, že?
Žádný učený z nebe nespadl, ale blbce jako by shazovali :D (neříkám já, ale pouze cituju - jen už se nepamatuju koho. Možná S. J. Lece?)

Bety — 16. 12. 2009 13:59

vitto napsal(a):

A nechceš to tedy aspoň zkusit?

nechce a prosím - mohla by ses trošku vcítit do luminčiny situace a být více tolerantní, vždyť se chudinka musela minule popasovat s tím že si švagrová nechala udělat nehty, z toho byla opravdu tak velice špatná, že to tady hned hodila do pléna... :lol:

baba.jaga — 16. 12. 2009 14:02

Neni Luminka Lavskeho alterego?

Zensky, ze vas to jeste vubec bavi. Bud si z nas dela pr... nebo je totalne blba.

Bety — 16. 12. 2009 14:04

pwdel si nedělá, tipuju to druhý - všechno po ní steče jak voda... :vissla:

vitto — 16. 12. 2009 14:05

Jéžiš, to je fakt, já jsem hrozná, empatie nula! Ze švagrové nehtů bych se zhroutila! Luminko, proč ty sem vlastně píšeš, co od tohoto fóra očekáváš, jaký má být výsledek tohoto snažení?

Bety — 16. 12. 2009 14:09

vitto napsal(a):

jaký má být výsledek tohoto snažení?

1. abysme jí napsaly že není tak hrozná
2. abysme ji utvrdily v tom, že se jí přičiněním jiných děje nespravedlivost, se kterou nemá cenu něco dělat, takže je zbytečné se jakkoliv snažit

Tiina — 16. 12. 2009 14:10

Tvoje starosti bych fakt chtěla mít. Já mám doma taky relativní bordel, jenomže já narozdíl od tebe chodím do práce a domů přijedu večer. A i tak se snažím to nějak pořešit.

Seš jak malá holka..tohle neumím, tamto dělat nebude protože ....následuje milion stupidních důvodů vhodných tak pro děcka ve školce.

Ad auto - jak si mohla proboha selhat na cvicišti ? Co tak strašného to bylo ? Nabořila si do zdi ? Víš ono to tak obvykle bývá, že když děláš něco poprvé, tak to hned neumíš. Zaráží mě, že tohle ve svém pokročilém věku nevíš.

Jestli máš takový šílený problém a údajné deprese ( já bych řekla, že si líná jak veš ) tak si najdi odbornou pomoc...jenomže to by zase vyžadovalo nějakou činnost, že.

luminka — 16. 12. 2009 14:11

Heleno, tedy plavat jsem nejen zkusila, ale i zkoušela, a třikrát málem utonula.

Bety — 16. 12. 2009 14:13

na bazénu půjčujou zadarmo vestu :lol: čekám na argument proč to přesto nejde

luminka — 16. 12. 2009 14:15

S vestou bych samozřejmě plavala, ale bez vesty holt se za chvíli utopím.

Bety — 16. 12. 2009 14:16

no tak si ji obleč wo co zase gou?

Bety — 16. 12. 2009 14:18

pro tvoji informaci - plavat jsem se naučila SAMA na bazénu když mi bylo 43 let a měla jsem celou dobu navlečený nafukovací rukávky, navleč si je taky - stojí pár korun

baba.jaga — 16. 12. 2009 14:21

Tywe, to je marny.
Tady ji napisete 1000000000+1 ruznych navodu a rad a vysledek jsou dalsi a dalsi vymluvy.
Nulova reakce a reflexe zminenych rad.

Bety — 16. 12. 2009 14:24

baba.jaga napsal(a):

Nulova reakce a reflexe zminenych rad.

:godlike: jj mele mele mele a nikdo ji chudinku nepolituje tak zas znova...  myslím že její manžel musí mít :gloria:

janina1 — 16. 12. 2009 14:37

Tak tahle diskuze se mi snad jenom zdá :dumbom: Už ženský nereagujte,,, Vás obdivuju, že na to máte nervy :lol: :lol:

Vanda — 16. 12. 2009 14:55

Z nálepky,, prasátka " bych si nedělala vůbec nic, protože tu máme na sobě každej, někdo sem tam jiný častěji. Já pokud někde zatrapasím, dojdu domů hodím to do placu nebo zavolám kamošce se slovy tak si poslechni jak jsem dneska zaperlila, všichni se tomu zasmějem a tím je to smetené ze stolu. Myslím ,že bys podobně měla řešit silonky, boty halenku a jine prkotiny s kterými si zbytečně zatěžuješ hlavičku. Prostě se nad to povznést a zasmát se tomu, protože v životě jsou mnohem horší katastrofy.
Co se týká ostatního obávám se, že pokud na sobě nezapracuješ přidělí ti okolí nálepku -,, ukńouraná lemra líná " a jestli se jí zbavíš záleží jen na tobě samotné. Sory je to ode mě dost naprudko, ale momentálně to tak vidím, ale věřím že máš na to něco ve svém životě změnit-JEN CHTÍT !

Tiina — 16. 12. 2009 15:17

Zlato, to, že neumíš plavat je fakt  nejmenší z tvých problémů.

danano — 16. 12. 2009 16:10

Jen samé výmluvy...pokud chceš tak se to naučíš , ale musíš chtít.... já si řidičák dělala také ve 40 a dneska auto miluju a nemohla bych bez něj být .... a pokud něco chci tak se do toho zamiluju a jde to....Tak sev přemož a začni něco dělat....:):)

Selima — 16. 12. 2009 16:12

luminka napsal(a):

Abyste si učinily představu o mé smůle, tady jsou významné události z mého života:
Stužkovák - chtělo se mi omdlít, myslela jsem si, že ani nedojdu na místo konání, pak jsem to spravila alkoholem, ale přehnala jsem to tak, že jsem zvracela na cestě k vlaku za každým patníkem.
Můj maturiťák - maminka nešla, můj nastávající taky nešel, přetrpěla jsem tam hodinu kvůli nástupu a pak odešla, každý tam někoho měl, chtělo se mi brečet.
Moje svatba - šílená rýma, červený nos, to nikdo nečekal, ani sama nevěsta ne, a že jsem škarohlíd.
Vítání občánků - manžel si odmítl vzít sako, jeho rodiče se naštvali a nešli.
Při druhém dítěti už žádné vítání nebylo.
Dcera v první  třídě - zkazila jsem jí začátek tím, že jsem zapomněla přihlásit obědy. Ona na ně chodila a byli jsme za zloděje, byla to hrozná ostuda.
Pracovní besídky:
1 - Polila jsem kolegyni bundu kořalou - druhý den měla jít na svatbu, a jak jsem byla v náladě, mávla jsem rukou a ani se neomluvila. Pro tohle není omluvy.
2 - Podcenila jsem oblečení a šla v tom, v čem jsem ten den pracovala, a ten den to věru nebyla čistá práce. Tehdy se podniku dařilo a byla to na potvoru opravdu noblesní monstr-akce.
3 - Rozbil se zip, sháněla jsem ještě v práci jehlu a nit, samozřejmě jsem neměla kápézetku.
Prase od práce - jednou mi to zkazila bolest hlavy - začala po prvním loku piva a už nepřestala.
Maturiťák syna - halenka propálená žehličkou, hádka u našich, manžel nemocný, nikdo se mi tam nevěnoval.
Maturiťák dcery - mamince bylo špatně tak, že odešla ještě před začátkem, rozbila se mi bota.
A to ani nemluvím o tom, kolik akcí mi zkazila menstruace, hlavně její nepříjemný druhý den, na Ježíška to vychází skoro vždycky.
Teď mi někdo řekne, buď ráda, že máš zdravé chytré děti. Já ráda jsem, ale už bych opravdu chtěla míň smůly. Bojím se ještě promocí, svateb, chci snad tak moc?

Bože môj... to až JA raz spíšem svoje zážitky, bude sa to volať MNE SA VŽDY MUSÍ NIEČO STAŤ a bude to bestseller - zarobím na tom milióny. :jojo: A bduem slávna ako Rowlingová. Nechceš tiež spísať memoáre?

Selima — 16. 12. 2009 16:25

luminka napsal(a):

Když to není deprese, nemůže to být únavový syndrom, nebo nedostatek železa? Skutečně si nedokážu představit hledat práci v době, kdy se peče, uklízí, kupují dárky, třeba někdo by to zvládl, ale na mě by to už bylo moc. Jedině mě ještě napadá spánkový deficit, jak se nemůžu odtrhnout od internetu. Když je manžel doma, tak mi brání, a odpoledne tu sedí dcera a dělá si úkoly do školy. Teď mám čas i dopoledne, co nemám práci, ale nějak mi to pořád nestačí. Spát pravidelně celou noc jsem v podstatě přestala před 9 lety, to jsme dostali náš první počítač a navíc se stala v rodině věc, která mi nesedla, i když byla pozitivní. A to jsem prosím psala, že jsem se zbavila závislosti na internetu, ale nebylo to na dlouho. Lidi, co je to za život, pracovat, spát, pracovat, spát, abyste se zase vyspali na práci. Takhle to moc utíká a dopracuju se akorát tak ke smrti. I dříve, než jsme měli počítač, jsem vždycky chtěla útéct z postele a vidět Na vlastní oči, nebo jiný pozdní pořad. Jenže syn, tehdy 11letý, chtěl vždycky pohádku. A kolikrát jsem nedobrovolně usnula, ještě než Plaváček dorazil ke králi s dopisem a vyspala jsem se.

Nie, je to naozaj porazenecký postoj k životu a tak trochu negatívna manipulácia "Ja som chudinka malá, pozrite sa na mňa a poľutujte ma, prípadne mi pomôžte..." Neľutujem a nepomáham. :P Mala som niečo podobné v rodine a vypestovala som si voči takémuto postoju odolnosť. :vissla: Keď ti je tak dobre, nech sa páči. Keď nie je, tak kua zdvihni zadok a niečo urob! Proti depresii, proti nezamestnanosti, proti apatii, proti pesimizmu, proti lenivosti...

Selima — 16. 12. 2009 16:31

helena napsal(a):

Zvládala jsem asi 12krát v předvánočním čase chodit do práce. Vydržím v této době chodit do práce, ale nikoliv hledat práci, to je mnohem náročnější.
Ty pracuješ jenom 12 let? Nebo jsi to vždycky před svátkama zabalila, protože nezvládáš?
Myslím, že hledání místa je "náročnější" jenom v případě, že mám totálně nudnou a rutinní práci. Navíc ke konci roku je možná trochu větší šance - někteří k 31. 12. končí, jiní si (jako ty) řeknou, že až po Novém roce... a ona i předsváteční atmosféra může být plus.
kdybych to dělala tak, jak se má, stále bych ještě něco nacházela, co je třeba udělat, a k zábavě bych se nedostala. Takže zábava, a pak to nejnutnější, ostatní se nezblázní.
Zkusila bych to obrátit - udělat to, co je potřeba a pak zábava = jako odměna, že jsem to dokázala. Ne být otrávená z toho, že kvůli "nejnutnějšímu" musím od zábavy odejít.
U doktora jsem, aniž bych akutně stonala, byla před 3lety
Na gyndu a mammo jsem se zrovna neptala. Hergot, máš houby co na práci, tak si k tomu MUDr. zajdi, nech se vyšetřit, udělat laborku... ale to se vracím zpátky k dotazu, jestli ho "neodbýváš" abys nezjistila, že ti nic není.
Uklízím velice pozvolna, každý den něco, já u té po*né činnosti nevydržím... A moc mě toho nebaví, časopisy, internet, ale užitečné koníčky, jako pletení a tak, jsem nikdy neměla. To je podle mě práce.
Koukám, že nevydržíš u ničeho, co vyžaduje aspoň trochu hejbání ručičkama... Na časopisy, TV a internet tak akorát člověk tupě zírá a očekává, že bude baven, aniž by se sám podílel. Jinak tě můžu ujistit, že štrykování NENÍ jenom užitečné hobby, ale skvělý relax... stejně jako třeba zahrádka, chov angoráků a všechno to, co člověk dělá rád i když nemusí.

Heli, sorry, ale zasa hodnotiť niečie koníčky podľa toho, nakoľko sú namáhavé (alebo užitočné? :o )... to hádam nie? :rolleyes: Ja teda okrem orient. tanca milujem čítanie, chodenie do kina, pozeranie DVD a chov zvierat(neúžitkových..) - mali by ma odstreliť pre pasivitu mojich koníčkov?

Selima — 16. 12. 2009 16:45

helena napsal(a):

Vždyť jo - někdo nesnáší úklid, jinej žehlení, sekání zahrady - doplňte dle vašich neoblíbených od.por.nos.tí http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png
Za sebe můžu říct, že taky dokážu proflákat pár hodin - ale asi bych nedokázala strávit jedinej den (natož pak měsíce a roky) totálním nicneděláním... za což považuju třeba jenom koukání na TV. Když už si ji pustím, aspoň pletení nebo zašívání mám u toho vždycky. Ne proto, že jindy nemám čas - spíš by mi ty prázdný ruce vadily.
Je možný, že ti kolegyně tady trošku závidí.........např.Helča si myslí, že ženská která sedí doma, nemá peníze..........Heluš ve všech rodinách nejsou rozdělený prachy jako asi u vás.
Prd a vořech závidí... :D viz výše. A o nedostatku peněz luminka taky mele dost často. Já ne, jestli sis nevšimla :P

Ja kľudne strávim ničnerobím jeden deň... za priaznivých okolností aj celý víkend. Ale potom si holt nadpracujem iné dni v týždni. A štrikovanie mi pripadá nie celkom adekvátne - svetrov sa zasa toľko nevynosí - a proste ja osobne si najlepšie oddýchnem, keď nič NEMUSÍM, ani hýbať rukami :D . Niekedy potrebujem proste totálne vypnúť - len nechápem, od čoho vypína Luminka. :/

Selima — 16. 12. 2009 16:48

luminka napsal(a):

Mám to dobré, že rodinu podrží manžel, to přiznávám. A netrvám na nějaké profesi, šla bych dělat cokoliv, snad kromě kravína a vepřína. Já mám potíže s dopravou, ne se zapracováním na jinou profesi. Manžela si moc vážím, dokázal si udělat řidičák po čtyřicítce, bez něho by byl v pr. Já si to nedokážu ani obnovit - řp mám od osmnácti. Proto vím, že musím teda aspoň mít doma útulno a uklizeno, jenomže to příšerné slovo "musím".

Kondičné jazdy v autoškole!!! :dumbom: V čase, keď PC okupuje dcéra alebo manžel... aspoň niečo užitočné. :jojo:

helena — 17. 12. 2009 7:07

Sel, koníčky uvádím namátkově a je mi skutečně fuk, jestli ne/jsou užitečné, pasivní či aktivní. Možná jsem namísto "hejbat ručičkama" měla použít název jiné části těla http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png. No a o pletení mluvím proto, že pro luminku je to práce, zatímco já u něj báječně relaxuju a vypínám, stejně jako u jinejch ručních prací (například vyšívanej ubrus 200x150 http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png). Prostě jsem tak blbě udělaná, že neumím odpočívat stylem "ani hýbať rukami" - ale každá jsme jiná.

Amriana — 17. 12. 2009 9:59

:kapitulation: Lidé jsou různé ...tudíž mají jsou různí i jejich koně potažmo koníčky ...
Mě osobně by potěšilo i kdyby Luminka napsala , že ji baví stát na hlavě a odrážet se ušima do rytmu samby, protože by to byla KONEČNĚ první věc o které je schopná říct, že z ní má radost , a že ji těší ji dělat ... tož tak.

vitto — 17. 12. 2009 10:13

Heleno, máš můj obdiv! Pro mě, když někdo napíše, že ho baví vyšívat, nebo plést, má stejný význam, jako by napsal, že ho baví ve volném čase skládat uhlí:) Ne že bych to nikdy nezkoušela, ale nemám na to prostě buňky a přijde mi to jako mimořádně stresující činnost. A taky - když už je tady fórum o nešikovnosti - jsem dyspraktik (dyspraxie= vrozená vada motorikxy), čili jakákoliv činnost, při které je potřeba koordinovat pohyby je pro mě poměrně náročná, je to docela srandovní:)) Takže když luminka píše, že je JAKO Mr. Bean, tak musím konstatovat, že já nejsem jen jako:)

Selima — 17. 12. 2009 10:23

No ale aj to má svoje riešenie - nájsť si koníčka, kde sa práve hýbe inými časťami tela... alebo napr. rozumom. ;) U luminky som nejako nezaznamenala výraznejšieho koníčka, niečo, čo by jej robilo vyslovene radosť. (A NEMUSÍ to byť praktické... len prinášať radosť.)

helena — 17. 12. 2009 10:29

vitto, mně zas nějak extra nebavilo sportování http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png Vím, že je to způsobeno dlouhým zákazem namáhání, když jsem byla dítko a tudíž k tomu nepřičuchla blíž dokud to byla zábava a ne skoro povinnost jako školní lyžák - děs. Tam všichni uměli a já měla handicap, což jsem jako puberťák těžce nesla.
K pletení atd. mě ze začátku dohnala nutnost oblíknout děti za levný peníz a současně tak, abych je na hřišti v houfu deseti stejných svetříků rozeznala http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png - a podařilo se. Ovšem musím přiznat, že nerada šiju a jsem ráda, že už teď moc nemusím.
Jenže u luminky mi to nepřijde jako extra nešikovnost, ale spíš nesoustředěnost, neschopnost dotáhnout věci do konce a nechuť dělat cokoli, co ji nebaví - což je téměř všechno.

Seli, asi tak. Když zůstanu u mých hobby, tak pletení je praktické pouze částečně (ten svetr bych prkům taky mohla koupit :D) a vyšívání je jen a jen pro radost. OK, pro luminku je to práce - ale vždyť je tolik úžasných možností vytvářet blbůstky pro vlastní potěšení... :) jen kdybych měla víc času.

vitto — 17. 12. 2009 10:56

To je jasné, nás oplétala babička:) Na sporty jsem ale taky kopyto! mě by zajímalo, jestli by luminka byla schopná popsat alespoň jednu činnost, která by ji bavila a činností teď nemyslím surfování po netu. Prostě něco konstruktivního...

macík* — 17. 12. 2009 11:08

Tak já jsem se naučila plést sama asi před měsícem. Nikdy mi to nic neříkalo, ale najednou jsem zatoužila mít nějaký praktický a užitečný koníček :D Týden jsem se učila nahazovat oka, málem jsem si u toho vykoubila ruku, teď už sice pletu, ale moc mi to nejde. Každopádně je to sranda a na totální vyčištění hlavy po práci je to ideál :):)
Mít koníček není problém, stačí chtít.

Luminko, mě přijde, že se pořád srovnáváš s ostatníma. Ale oni tvůj život nežijí, ani ty jejich. Dělej věci kvůli sobě, kvůli tomu, že ty chceš a dělej je tak, jak se ti líbí. Pro svojí spokojenost a dobrý pocit.
Učila ses plavat a jezdit na kole, protože jsi chtěla být jako ostatní. To není zrovna nejlepší motivace.
Třeba to pletení. Kdybych se chtěla učit plést, protože si chci hned uplést svetr jakej si upletla kamarádka, která plete 10 let, tak to za chvíli vzdám. Protože tak dobře to prostě neupletu, neumím to tak. Kdybych se s ní srovnávala, tak si budu připadat jako totální nemehlo.

luminka — 17. 12. 2009 11:55

Tak už mě ta nenálada pomalu přechází, jak se ten úklid dobral k nějakému konci a ještě musím nakupovat. A víte, že když si stopuju, jak to trvá, tak ta nenáviděná práce netrvá nějak moc dlouho, jen se to zdá, protože to prostě nebaví. Už jsem si musela říkat, musíš u toho vydržet, než dohraje to cédéčko, a za tři čtvrtě hodiny se udělá dost práce. A záliby jsem měla, už jsem to myslím někde psala, bavila mě totiž zcela neužitečná věc: vymýšlet krátké povídky, básničky, vtípky, kreslit, i když nejsem kdovíjaký malíř. Jenže tyto počiny vždycky spálím, kdybych zemřela, to by se někdo pobavil! Ale v poslední době už nedělám ani to. Akorát luštím křížovky a sudoku, abych nezpitoměla úplně.

helena — 17. 12. 2009 12:06

Ježíš lumi - až budeš v penálu, může ti bejt fuk, co si pozůstalí pomyslí... jestli vůbec něco. Proč to neděláš, když ti to přinese radost?

luminka — 17. 12. 2009 12:16

Heleno, asi jsem si to zakázala, po té čtyřicítce blbnout. A děti chtějí normální mámu. A jak na tebe koukám, bez práce nemůžeš být, co? Už ta ikonka o tom vypovídá. Připomínáš mi osobu, která psala lyrickou milostnou báseň a stejně do toho musela zamíchat aspoň sklizeň jablek.

vitto — 17. 12. 2009 12:34

Luminko, děti chtějí mámu, která je v pohodě, zejména. Pokud jsi kreativní, umíš psát a malovat, tak není důvod si to zakazovat, proč pořád všechno řeší dle nějaké pomyslné "normy"? Kdo řekl, že po čtyřicítce  končí všechna radost?! A jak píše helena - až umřeš, budeš mrtvá a může ti být ukradený, co si o tobě kdo myslí.

helena — 17. 12. 2009 13:20

lumi, bez práce bejt můžu (nějaký čas), ale ne bez toho, co mi dělá radost, ať už je to cokoliv. A "normální máma" se nerovná "spokojená a šťastná máma". Tvoje děti jsou natolik dospělé, že se nad tvými "pochybnými" zálibami tak maximálně laskavě pousmějou... ale bránit ti v nich nebudou.
Mmmch - ještě k té normálnosti. Jsem starší, než ty a loni dorazila dcerunka s kámošem a kolečkovejma bruslema, jestli si to s nimi půjdu vyzkoušet.. a to ví, že v životě jsem na tom nestála. Ne, že bych to zařadila mezi akce, bez nichž bych nemohla žít, ale psina byla... i s lehce nenormální matkou.

Petuna — 17. 12. 2009 13:37

helena napsal(a):

lumi, bez práce bejt můžu (nějaký čas), ale ne bez toho, co mi dělá radost, ať už je to cokoliv. A "normální máma" se nerovná "spokojená a šťastná máma". Tvoje děti jsou natolik dospělé, že se nad tvými "pochybnými" zálibami tak maximálně laskavě pousmějou... ale bránit ti v nich nebudou.
Mmmch - ještě k té normálnosti. Jsem starší, než ty a loni dorazila dcerunka s kámošem a kolečkovejma bruslema, jestli si to s nimi půjdu vyzkoušet.. a to ví, že v životě jsem na tom nestála. Ne, že bych to zařadila mezi akce, bez nichž bych nemohla žít, ale psina byla... i s lehce nenormální matkou.

Asi jsem taky nenormální matka..je mi 41..brusle jsem zkoušela v létě..srandy kopec...no a? Vůbec to neumím zasmáli jsme se. S dcerkou 6...blbneme, nahastrošíme se, zmaluju sebe i ji a řádíme....no a co? Jaká normální matka je ta pravá?
Řidičák mám 10 let....jezdím 2 roky,,předtím několik kondičních jízd..katastrofa naprostá, já ve stresu atd.
Tak jsem začala trénovat v noci na prázdné cestě:dumbom:, když jsem se snažila vycouvat kousek po ulici zbořila jsem 3 popelnice u chodníku..sousedi se řechtali..no a co má být?
Teď jezdím..nejsem sice závodník ale pomaličku, v klidu no a?

Moc všechno řešíš.

vitto — 17. 12. 2009 13:45

Jojo, my zas jezdíme na motorce, navlečem se do těch koženejch oblečků a vyrážíme. Můj 20letý syn si klepe na čelo, že jsem blázen, on by na to nesed:)

helena — 17. 12. 2009 14:02

To je fajn, že v tom nejsem sama http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
Nedávno jsem se na nepřijatý hovor omlouvala "nemůžu vzít telefon, když se bojím pod stolem", což dotyčného poněkud znejistilo ohledně jeho dobrého sluchu a mého duševního zdraví http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png - než jsem vysvětlila, že jsme na sebe s vnukem dělali BAF!
Takže i babičky mohou nebýt normální http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png

holcina — 17. 12. 2009 14:06

helena napsal(a):

To je fajn, že v tom nejsem sama http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
Nedávno jsem se na nepřijatý hovor omlouvala "nemůžu vzít telefon, když se bojím pod stolem", což dotyčného poněkud znejistilo ohledně jeho dobrého sluchu a mého duševního zdraví http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png - než jsem vysvětlila, že jsme na sebe s vnukem dělali BAF!
Takže i babičky mohou nebýt normální http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png

:D:D:D ....tak teď jsem utopila smíchy klávesnici čajem

helena — 17. 12. 2009 14:34

....tak teď jsem utopila smíchy klávesnici čajem
A to jsem na tebe ani nemusela bafnout... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png

aprill — 17. 12. 2009 15:26

luminka napsal(a):

Heleno, asi jsem si to zakázala, po té čtyřicítce blbnout. A děti chtějí normální mámu. A jak na tebe koukám, bez práce nemůžeš být, co? Už ta ikonka o tom vypovídá. Připomínáš mi osobu, která psala lyrickou milostnou báseň a stejně do toho musela zamíchat aspoň sklizeň jablek.

A jaká ikonka by zobrazovala tebe?  Mě se ta  Helenina líbí .

aprill — 17. 12. 2009 15:27

helena napsal(a):

To je fajn, že v tom nejsem sama http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
Nedávno jsem se na nepřijatý hovor omlouvala "nemůžu vzít telefon, když se bojím pod stolem", což dotyčného poněkud znejistilo ohledně jeho dobrého sluchu a mého duševního zdraví http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png - než jsem vysvětlila, že jsme na sebe s vnukem dělali BAF!
Takže i babičky mohou nebýt normální http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png

:lol:

helena — 18. 12. 2009 6:52

A jaká ikonka by zobrazovala tebe?  Mě se ta  Helenina líbí .
aprill, děkuju http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png I když je to taková z nouze ctnost - když už teda pracovat musím... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
A na tvoji otázku zkusím odpovědět místo luminky - hele
http://www.sirmi.ic.cz/prase/7.gif
nebo radši
http://www.sirmi.ic.cz/prase/40.gif

Kiara — 18. 12. 2009 14:25

Ježíš, Heleno, já se z Tebe picnu :lol: :godlike: :lol: :supr: !!!!!

luminka — 18. 12. 2009 14:31

Jsem se zasmála, dobrá motivace, jak něco změnit.

luminka — 4. 1. 2010 10:00

Tak máme další rok a já se velmi snažím něco změnit, odhrabala jsem sníh ještě před snídaní, plánuju velké žehlení, uklidit, navařit. Ale pořád nějak nemám radost. Trpím taky každý rok povánočníma depkama, že je něco krásného už pryč. Nálada se mi vracívá až v říjnu o posvícení, protože zas vyhlížím Vánoce. Teď namítnete, že vloni jsem zoufala, jenže právě v září a říjnu jsem prožívala nemilé události.

Selima — 4. 1. 2010 10:10

Netešíš sa, že budú dlhšie dni a potom jar...? :P

luminka — 4. 1. 2010 10:15

Ne, opravdu jaro a léto nemám ráda a nikdy jsem neměla. Pro mně je to období velkého horka, nervozity, zaváření, velkých úklidů, úrazů, nepříjemností, nehod a neklidu. Mám ráda Vánoce a když všichni sedí doma a je klid.

Selima — 4. 1. 2010 10:17

:lol: Pre mňa sú zasa Vianoce obdobím najväčších stresov, hádok a "neklidu"... Vidíš, ako to máme každý iné. ;)

helena — 4. 1. 2010 10:34

Sníh jsem odhrabávala už ve tři ráno http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
Jinak zaplaťpámbu, že je po Vánocích - všichni jsme se porůznu slejzali po různých domovech a klid teda nebyl ani náhodou http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png Tyhle návštěvy jen kvůli tomu, že jsou svátky, mě docela ničí...

luminka — 7. 1. 2010 2:27

Tak problém, o kterém jsem zde psala, trvá. Včera jsme byly z ženskýma na kafíčku, já odcházím, oblíkám si bundu a už mě jedna upozorňuje: límečééék. Vždyť jsem na sebe tu bundu teprv hodila a ještě jsem se upravit nestačila! Od malinka mají lidi potřebu mi toto dělat. Už odmalinka mě pořád někdo oblizoval rty oslintaným kapesníkem, vytahoval vlasy zpod límce, upravoval, babička za mnou křičela: máš kapesnííík? Jednou jsem se tedy vydala po schodech dolů bez školní tašky, to zase přiznám. V dětství, to jsem asi byla trochu prasátko, ale dělají mi to všichni a stále, i když vidí, že ještě evidentně nejsem vypravená a hotová. Zlobí mě to moc. Někdy bych radši chtěla, aby mou chybu nechali být a nechali mě samotnou na ni přijít. Mám toho vážně dost, ještě mě tchyně upozornila na shrnutou nohavici, když jsem si obouvala boty. To myslí, že bych na to za brankou nepřišla?! A víte, jak mě štve, když něco zapáleně vyprávím a někdo mě tímto přeruší? Nejen, že se cítím jako prase, ale ještě ztratím nit a myšlenku nedořeknu. Jsem rozzlobená moc a nejradši bych všem vzkázala, nedělejte mi to, já na to za chvilku přijdu sama. Dejte mi pokoj, pokud nemám zrovna sukni vzadu podhrnutou v kalhotkách nebo za sebou netáhnu toaletní papír.

KALIK — 7. 1. 2010 7:23

lumi, vydej ty své příběhy knižně. Bude to mít úspěch ;)

helena — 7. 1. 2010 7:40

... už mě jedna upozorňuje: límečééék. Vždyť jsem na sebe tu bundu teprv hodila a ještě jsem se upravit nestačila! ...ještě mě tchyně upozornila na shrnutou nohavici, když jsem si obouvala boty. To myslí, že bych na to za brankou nepřišla?!
Ony tě asi dobře znají... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png a vědí, že jako utržená od vozu (říkávala moje babi) klidně vylezeš na ulici - a zřejmě je to pro ně nepříjemné. Celkem je chápu - ten pán, co s ním bydlím, je něco podobného a i když jeho způsob oblíkání neovlivním, cítím se docela blbě, když vidím, v čem a jak je schopen vyjít mezi lidi - on si nikdo neřekne, že je čuně, ale že já se nepostarám...

agewa — 7. 1. 2010 8:12

luminka napsal(a):

Tak problém, o kterém jsem zde psala, trvá. Včera jsme byly z ženskýma na kafíčku, já odcházím, oblíkám si bundu a už mě jedna upozorňuje: límečééék. Vždyť jsem na sebe tu bundu teprv hodila a ještě jsem se upravit nestačila! Od malinka mají lidi potřebu mi toto dělat. Už odmalinka mě pořád někdo oblizoval rty oslintaným kapesníkem, vytahoval vlasy zpod límce, upravoval, babička za mnou křičela: máš kapesnííík? Jednou jsem se tedy vydala po schodech dolů bez školní tašky, to zase přiznám. V dětství, to jsem asi byla trochu prasátko, ale dělají mi to všichni a stále, i když vidí, že ještě evidentně nejsem vypravená a hotová. Zlobí mě to moc. Někdy bych radši chtěla, aby mou chybu nechali být a nechali mě samotnou na ni přijít. Mám toho vážně dost, ještě mě tchyně upozornila na shrnutou nohavici, když jsem si obouvala boty. To myslí, že bych na to za brankou nepřišla?! A víte, jak mě štve, když něco zapáleně vyprávím a někdo mě tímto přeruší? Nejen, že se cítím jako prase, ale ještě ztratím nit a myšlenku nedořeknu. Jsem rozzlobená moc a nejradši bych všem vzkázala, nedělejte mi to, já na to za chvilku přijdu sama. Dejte mi pokoj, pokud nemám zrovna sukni vzadu podhrnutou v kalhotkách nebo za sebou netáhnu toaletní papír.

co říct jen díky a už to neřešit a nezabývat se tím.
tak tohle se mi už stalo a představ si  :co:přežila jsem to . a rozhodně mě to nerozhodilo.

Iveta X — 7. 1. 2010 8:21

Toaleťák jsem sice za sebou netáhla, ale sukni přichycenou vzadu do silonek jsem už měla. Hodně často se mi stává, že vyjdu od  doktora v návlekách, zapomenu v obchodě tašku a musím se vracet, zapnu si svetr ob knoflík a podobně. Luminko, opravdu tohle neřeš jako nějaký svoje negativum. Ti lidé, co Tě upozorňují, to nejspíš myslí dobře, ale když Ti to vadí, tak jim klidně řekni to, co jisi tady napsala - díky za upozornění, ale raději bych na to přišla za chvíli sama, abych se naučila automaticky lépe kontrolovat....

agewa — 7. 1. 2010 8:45

jo a taky jsem po naší vesnici chodila s košíkem z obchodu.
být Luminka, zřejmě bych se zhroutila, že mě můžou považovat za zlodějku.

Selima — 7. 1. 2010 8:46

Moja mama je na to vysadená a je schopná začať ma pred ľuďmi rôzne upravovať, zapínať (bytočne, viacnásobne, AJ zips, AJ gombíky) a podobne, pričom vydrží aj dvadsať minút. :rolleyes: Brzdím ju, ale iank to neriešim. Preboha, to sú len lapálie, Luminka! Ak ti tovadí, skús ľudí usmerniť tým, že si fkt spisovateľka a tá rozevlátost je súčasťou tvojho imidžu... :lol: Proste si bohémka, no. :rodna:

luminka — 7. 1. 2010 8:56

Kdyby jednou někdo upozornil, tak poděkuju a budu ráda, že někomu na mně záleží, abych si nedělala ostudu. Mně ale vadí, že je to často a už se cítím jako prase.

Selima — 7. 1. 2010 9:10

Chro-chro - to v čase prasačej chrípky radšej moc nehovor...  Keď sa TY SAMA cítiš ako prasiatko, tak to druhí z teb vycíti,  dupľom sa tak budú k tebe správať. :jojo: Prečo na tom trváš? Je ti v tej maske prasiatka dobre? Prečo to neotočíš a naozaj zo seba neurobíš radšej bohémku, ktorá je nad prkotiny ako vyhrnutá manžeta alebo golier povznesená????

helena — 7. 1. 2010 9:19

luminko, já mám o dost starší kamarádku, která občas ujede a "vychovává" mě jako některé ze svých vnoučat. Na její věty typu "máš klíče? kapesník? nezapomeň tu nic!", rovnání šály a podobné zásahy zásadně reaguju "ano, mami" http://fora.babinet.cz/img/smilies/stolt.gif Neberu to jako újmu a ona si uvědomí, co zas plácla nebo udělala.

luminka — 7. 1. 2010 9:26

Asi jsem na to malinko povznesená, nevěnuju třeba odchodu z domova půlhodinu. I dcera mi říká, neměla už by ses oblíct? Jako prase se cítím proto, protože v mém okolí jsou samí přepečliví lidé. Všechno pravidelně, všechno, jak se má. Přijdou domů a frr se převléct, já si třeba dám čas na rozkoukání a oni hned, že jsem se ještě nepřevlékla, jak si to představuju. Přijedu k mamince, něco zapáleně řeším nebo vyprávím, a ona řekne dvakrát: už si svlíkni ten kabát a ani neposlouchá, co jí vůbec říkám. Třeba tchyně, nebo babička, když žila, už od rána vařily, protože se to tak dělá. Radši čekaly s hotovým jídlem, ale spíš ho naservírovaly už v 11, aby se umylo nádobí a byl pokoj. Jenomže pak chce rodina přece dříve večeři, ne? Dcera se půl hodiny maluje, aby vůbec mohla do školy. Všichni jsou vzorní, až to bolí. Jen můj syn je mi podobný, má stále na všechno dost času, vypravuje se na poslední chvíli, nepřevlíká se honem, dělá, co ho právě zaujalo. A už zase výborně uspěl u dvou zkoušek. Někdy mám pocit, že se dá bavit jenom s ním. Řekne mi vtip a nevykládá mi, co by se mohlo kde porovnat.

vera — 7. 1. 2010 9:33

hm.....lumínko.....mám 58....matka 81...a věty typu...máš rukavice....nejezdi autem, je tam náledí....nedělej to, nehodí se to apod..............mami, já na to seru.....to zabírá

rozvedla jsem se po 33 letech......M alkoholik....seznámila se přes inzerát  a začala se scházet s jedním mužem....nic jí neuniklo...teda mé mamince....a kde budeš, jsi tak nachlazená....hm, mami, budeme u něj, je opravdu zima....a dyk se to nehodí, být s ním sama doma, nemyslíš.....ale mami, jestli máš na mysli, aby k tomu nedošlo....tak už k tomu došlo......a mám pokoj.......někdy se neudržím a použiji vulgární slovo, ale to se musí....v oné situaci je nenahraditelné......a zabírá to

a když se mě ptá přítel....máš zamčenou zpátečku...atd......taky odpovídám.....ano, tati

Martinka1 — 7. 1. 2010 12:19

Luminko, zkus si to nebrat osobně, to je spíš negativum těch lidí, který Ti to říkají... - ne Tvoje. Co je jim do toho, jak máš límeček... :-)
Já něco podobného dělám manželovi (většinou ne v oblíkání), a když je toho moc, tak mi taky řekne "ano mami" a já hned vím, že jsem přestřelila... - prostě to není jeho chyba, ale moje.

Tak to tak zkus brát... - že to není Tvoje chyba, ale jejich. Co se do Tebe mají s.r.á.t. :-)

Peťuli — 7. 1. 2010 14:11

Vidím, že je to všude stejné a skvěle to funguje, zrovna tento týden mi přítel říkal, že bych měla nosit v zimě čepici a jak jsem odpověděla: ano tati, tak jsem měla naprostý klid.

Tiina — 7. 1. 2010 14:20

No a co ? Tak ti řekli, že si máš zastrčit límeček. A co má sakra být ? Co se takhle přestat vrtat v blbostech a začít si například hledat práci ?

luminka — 2. 7. 2010 15:34

Tak už chodím druhý měsíc do své bývalé práce, ale bylo to martyrium a nápor na nervy. Bylo to šílené. Měsíc jsem byla přešťastná. Jenže už se to zase vrací, a dělá to zejména jedna kolegyně. Zase mě nenechala doříct větu s tím, že mám někde u pusy máslo. Byly jsme na záchodě, za chvíli bych to při pohledu do zrcadla zjistila. Dneska zase něco u pusy, po jídle chodím na záchod, tam bych na to jistě přišla. A kapesní zrcátko opravdu na oběd netahám. A po chvíli ještě upozornila na vlas na ruce, tak to už je příliš, to mi ani nesmějí padat vlasy? A to před asi 4 ženskými. A ještě si mě všechny oškliví kvůli rozpuštěným vlasům. Máš rozpuštěné vlasy v létě - a už je to nechutné. A vím, které to dělají, nejsou to dámy s dlouhými nehty, s těmi si rozumím. Nejvíc to dělají starostlivé hospodyně, pro které jsou domácí práce vším a stále doma něco načančávají.

luminka — 2. 7. 2010 15:49

Mám toho už dost, ať se o mě nestarají, je to moje ostuda, ne jejich. Ať jsou rády, že ony jsou čisté. A chodit půl dne se zbytkem něčeho u pusy mi nepřijde tak trapné, jako rozpatlávat to u stolu před lidmi.

Vladena — 2. 7. 2010 16:02

luminka napsal(a):

Mám toho už dost, ať se o mě nestarají, je to moje ostuda, ne jejich. Ať jsou rády, že ony jsou čisté. A chodit půl dne se zbytkem něčeho u pusy mi nepřijde tak trapné, jako rozpatlávat to u stolu před lidmi.


Přesně tohle jim u stolu řekni, a drobek se dá kapesníkem setřít, dobré chování už ony nezískají,jsou už staré!

majkafa — 2. 7. 2010 17:10

Vladena napsal(a):

luminka napsal(a):

Mám toho už dost, ať se o mě nestarají, je to moje ostuda, ne jejich. Ať jsou rády, že ony jsou čisté. A chodit půl dne se zbytkem něčeho u pusy mi nepřijde tak trapné, jako rozpatlávat to u stolu před lidmi.


Přesně tohle jim u stolu řekni, a drobek se dá kapesníkem setřít, dobré chování už ony nezískají,jsou už staré!

:lol::lol::lol:
Ty zřejmě taky. :lol:
Ale pleteš se. :lol:

luminko, nevrtej se zase v blbostech. Když tak se braň, nebo si jich nevšímej, ale kurnik těš se ze života, máš znovu prácu, tak už přestaň fňukat.

luminka — 2. 7. 2010 17:18

Sama jsem zaskočená, že se po měsíci vrací staré pocity, očekávala jsem nekonečný pocit štěstí, krize stále ještě není u konce, mít práci je terno.

PavlaH — 2. 7. 2010 17:22

Víš, proč se vrací? Protože jsi na nich nezapracovala. POdívej, máš naprosto nové a jiné zkušenosti. A mohly tě posílit. Pokud nic nezměníš na starém postoji, vklouzneš do starých kolejí.

Zkus si všimnout, jen všimnout toho, jak sedíš, když tě ona dáma opraví. zkus si všimnout jak reaguješ. Zkus si představit a před zrcadlem nacvičit novou odpověd. Především se jakoby z hlavy vytáhni a oprav si svůj postoj, posez a pak s úsměvem poděkuj za opravu .  A klidně dodej, dohle jsou prkotiny proti hledání místa, top kdybyste zažily... :) D8l už nemusíš nic dodávat. MOhlo by ti to pomoct. Nacvič si to. Nejdůležitější je to, co vyjadřuješ tělem. Žádnou chcíplou rybu...

luminka — 2. 7. 2010 17:24

Ona vzorná žena prožila úplně to samé, co já, i stejné brigády. Pořád jsme byly všude spolu.

sahleb — 2. 7. 2010 17:28

Martinka1 napsal(a):

luminka napsal(a):

A je to tu zase. Dnes pro změnu vlasy. Slyšela jsem, že je mám mastné, když jsem se bránila, tak zase, že suché a nakonec prý suché, které vypadají jako mastné. Jestli prý si je myju a jestli používám kondicionér, já, která tu péči docela přeháním. Prý je mám zmaštěné, že si do nich hrabu špinavýma rukama. Podotýkám, že žádné špinavé ruce nemám. Doma jsem se na vlasy podívala a skutečně tam mám bílé tečky a roztřepené konečky. Doteď mi moje vlasy připadaly jako z reklamy, a teď tohle. A to rýpání v práci, brečela bych. To bylo od různých kolegyň, shrnula jsem to. Tohle se mě velmi dotýká, to jsou citlivé věci, brečela bych celý večer. A já se o ty vlasy tak starala! Říkala jsem si, aspoň jedna věc je na mě hezká, a už nemám ani to. Navíc prý účes je průšvih, prý mi nesluší vlasy z čela, a to říkají všichni, kolegyně, dcera, máma, prostě všichni a já tu ofinu tak strašně nechci!

Luminko, to hlavně vypadá na sebevědomí na bodu mrazu :hjarta:

Nevím kolik Ti je, máš dceru tak jsi asi už chvíli dospělá... ale tohle se opravdu hodí tak k puberťákovi - nechci se Tě dotknout... :-)

Kdybych s takovým problém bojovala já, šla bych na to asi takhle:
podívala bych se sama do sebe, která část mého já se takhle cítí... tipla bych si, kolik té mojí části = mému vnitřnímu dítěti je roků - a pak bych se o něj postarala...

Zkus nějakou knížku o práci s vnitřním dítětem...

A z ostatních si nic nedělej... já vím, že je to těžké, ale jedna ze 4 dohod zní: NEBERTE SI NIC OSOBNĚ :gloria:

Martinko1 ja mam silny dojem, ze pubertalne a naprosto nedospele se chpvaji jeji kolegyne. nevim jak jsou kompetentni, ale prave ony maji nejaky komplex, ktery si snazi odstanit prave tim, ze do nekoho v praci rejou a neprestanou a neprestanou. Je to jejiz "zivotni tema", umim si predstavit, jak se do te prave tesi, ze Luminku taaaaakhle zprdnou. Je jedno, zda ma sukni nebo kalhoty, mastny nebo suchy nebo na ofinu vlasy. Stejne ji zprdnou. Nejkych par hloupejsich se okamzite prida, protoze vetri svou jedinecnou prilezitost. A tohle vetritmuzou jen blbci.

To neni o Lumince, ta se nikkdy pro tahle slepice nezachova spravne. To je o tech  slepicich a jejich slepicim chovani.

Otazku, kolik je Lumince let, je mimo. Na tom nezalezi.  Jde o to, cim vic ji bude hur, tim vic se budou ta kravky past a tesit se do prace.

A ted jde o to,jak z toho ven.

sahleb — 2. 7. 2010 17:45

luminka napsal(a):

Abyste si učinily představu o mé smůle, tady jsou významné události z mého života:
Stužkovák - chtělo se mi omdlít, myslela jsem si, že ani nedojdu na místo konání, pak jsem to spravila alkoholem, ale přehnala jsem to tak, že jsem zvracela na cestě k vlaku za každým patníkem.
Můj maturiťák - maminka nešla, můj nastávající taky nešel, přetrpěla jsem tam hodinu kvůli nástupu a pak odešla, každý tam někoho měl, chtělo se mi brečet.
Moje svatba - šílená rýma, červený nos, to nikdo nečekal, ani sama nevěsta ne, a že jsem škarohlíd.
Vítání občánků - manžel si odmítl vzít sako, jeho rodiče se naštvali a nešli.
Při druhém dítěti už žádné vítání nebylo.
Dcera v první  třídě - zkazila jsem jí začátek tím, že jsem zapomněla přihlásit obědy. Ona na ně chodila a byli jsme za zloděje, byla to hrozná ostuda.
Pracovní besídky:
1 - Polila jsem kolegyni bundu kořalou - druhý den měla jít na svatbu, a jak jsem byla v náladě, mávla jsem rukou a ani se neomluvila. Pro tohle není omluvy.
2 - Podcenila jsem oblečení a šla v tom, v čem jsem ten den pracovala, a ten den to věru nebyla čistá práce. Tehdy se podniku dařilo a byla to na potvoru opravdu noblesní monstr-akce.
3 - Rozbil se zip, sháněla jsem ještě v práci jehlu a nit, samozřejmě jsem neměla kápézetku.
Prase od práce - jednou mi to zkazila bolest hlavy - začala po prvním loku piva a už nepřestala.
Maturiťák syna - halenka propálená žehličkou, hádka u našich, manžel nemocný, nikdo se mi tam nevěnoval.
Maturiťák dcery - mamince bylo špatně tak, že odešla ještě před začátkem, rozbila se mi bota.
A to ani nemluvím o tom, kolik akcí mi zkazila menstruace, hlavně její nepříjemný druhý den, na Ježíška to vychází skoro vždycky.
Teď mi někdo řekne, buď ráda, že máš zdravé chytré děti. Já ráda jsem, ale už bych opravdu chtěla míň smůly. Bojím se ještě promocí, svateb, chci snad tak moc?

LUminko , kliiiiiiiiidek!!! Prosimte! To dela kazdy a vzdycky a furt dokola jen v jinych konstelacich. Ti se sama nervvujes adavas si na celo ceduli : "JSEM NOUMA".  Tohle  co delas ty, dokaze kazdy, JA TAKY!!!!, ale hnedka to zapomene. Me se na maturitnim, jen co jsem dosedla, urvalo raminko u satu, no a co! Moje kamaradka v bilych satech dostala silny menzes a sla domu. Rodice tam nebyli, proc????  Vitani miminek ODMITAm jako silenstvi a poslusnost rezimu.

Normalne se na to za hodinu zapomene, ale ta si delas sama CELOZIVOTNI POZNAMKY,  abys na to nikdy nezapomela. A dneska to tady vatahujes. Tpo jsou bagately. A v tom je problem. Nekdo zase nestihne letadlo, nekdo se zabije v aute. Chapes?

Dej si dneska tu pitomou ceduli z cela dolu. Kdovi jak to vypada u tech vzornych zen a muzu. Kdovi co se odehrava za tragedie u nich v private.

Zdravim te a drzim palce.

PS: tu ceduli dolu. Hned!!!!!!!

sahleb — 2. 7. 2010 18:00

Bety napsal(a):

Kromě toho, spousta návrhů, jak se máš zapřáhnout do práce, tady už padla - naposledy jsi na mě měla velice silné výhrady když jsem ti napsala, ať se pokusíš třeba napéct perníčky. Připadá mi, že jsi líná jak veš a jenom koukáš, jak najít důvody proč něco nedělat. Ještě jsi ani prstem nepohla, aby se něco zlepšilo. Ani se nedivím, že s lidmi nevycházíš. Každého musí brzo přejít trpělivost...

Tak tohle presne zboznuju! :lol:

luminka — 2. 7. 2010 18:18

Já se i bojím k někomu přijít, to bych si tam bála sednout a měla mindrák z uklizeného bytu. My v bytě totiž žijeme a obyvák obýváme. A moje kolegyně je na všechny pohromy připravená, v práci má náhradní oblečení, šitíčko, prostě všechno. Ti lidé s sebou mají pořád kápézetku. Nic je nezaskočí. Mě vždycky zaskočí něco, co by mě ve snu nenapadlo.

Selima — 2. 7. 2010 18:20

luminka napsal(a):

Tak už chodím druhý měsíc do své bývalé práce, ale bylo to martyrium a nápor na nervy. Bylo to šílené. Měsíc jsem byla přešťastná. Jenže už se to zase vrací, a dělá to zejména jedna kolegyně. Zase mě nenechala doříct větu s tím, že mám někde u pusy máslo. Byly jsme na záchodě, za chvíli bych to při pohledu do zrcadla zjistila. Dneska zase něco u pusy, po jídle chodím na záchod, tam bych na to jistě přišla. A kapesní zrcátko opravdu na oběd netahám. A po chvíli ještě upozornila na vlas na ruce, tak to už je příliš, to mi ani nesmějí padat vlasy? A to před asi 4 ženskými. A ještě si mě všechny oškliví kvůli rozpuštěným vlasům. Máš rozpuštěné vlasy v létě - a už je to nechutné. A vím, které to dělají, nejsou to dámy s dlouhými nehty, s těmi si rozumím. Nejvíc to dělají starostlivé hospodyně, pro které jsou domácí práce vším a stále doma něco načančávají.

Že sa na to nevykašleš! :D Prepáč, ale tvoje problémy a Rothschildove milióny by som chcela mať... Mňa minule niekto upozornil na fľak na tričku - a čo? Usmejem sa, poviem Jéj, zasa som sa zababrala a zabudnem na to... Doma operiem a je.

luminka — 2. 7. 2010 18:23

A teď, když chodím v 5 do práce, i o víkendu, vyspat se nemůžu, protože je tady večer rámus, tak mi zavolá maminka, že je jí špatně a zvrací, prostě mám toho už dost, ještě to vedro k tomu.

Selima — 2. 7. 2010 18:25

Lumi, preboha, nevyšiluj! :rolleyes: Šitíčko nosím aj ja - práve preto, že sa mi každú chvíľu niečo stane. Byt mám normálny, občas až zabordelovaný, ale keď som v nejakom sterilnom byte, len si pomyslím: Že ich to baví, pre mňa je bývanie a poriadok prostriedok, nie životný cieľ... A je to. Že sa necháš tak rozhodiť. :/ (A to si tu sľubovala, aká budeš šťastná a "neriešička", len čo si nájdeš prácu...).

Selima — 2. 7. 2010 18:26

Maminku telefonicky poľutuj a vysvetli, že nestíhaš, na kolegyne sa vykašli a TEŠ SA Z TOHO, ŽE MÁŠ PRÁCU, KUA!

luminka — 2. 7. 2010 18:34

Byla jsem, měsíc jsem byla přešťastná. A teď se všechno vrací, z horka mám vždycky plačtivou náladu, jsem unavená, utrápená, práci nemám hotovou, prostě to nejde a do toho maminka.

Modroočka — 2. 7. 2010 18:36

Luminko, ty se ještě pořád řešíš? A to tě to baví? Probůh, holka, přestaň se pořád patlat sama v sobě. Jakmile se přestaneš sama sebou tak zabývat, přestanou do tebe šťourat i ostatní. Ty máš nejen na krku ceduli "jsem ňouma", ale na čele máš napsáno- " kopněte si do mě". Čím víc se snažíš, tím je to s tebou, koukám, horší. Ty bys tak strašně chtěla být dokonalá, až tě ta tvoje snaha háže úplně na druhou stranu.
No co no, tak jsi měla na puse máslo, lepší, než ho mít na hlavě. Na druhou stranu, jestli ty nejsi nějaká vztahovačná. Já bych teda ocenila, kdyby mi řekli, že mám špinavou pusu, než kdyby mě tak nechali jít ven. Já bych na to akorát řekla - jéžiš, já su prase a zasmála bych se. Ty z toho děláš tragédii.
Ty prostě pořád skuhráš a skuhráš a všechno si bereš víc, než je zdrávo. A nejhorší je, že se to nikdy nezmění, protože ty nechceš, ty si prostě v tom svým skuhrání libuješ.
Komu není rady, tomu není pomoci. A ty si nedáš poradit a nedáš.

majkafa — 2. 7. 2010 18:37

A zase do kolečka do kola. :( Žádné poučení. Žádná změna. Luminko, co se ti ještě musí stát, jak tě musí ještě život nakopat, aby ti to došlo?

Modroočka — 2. 7. 2010 18:38

luminka napsal(a):

Byla jsem, měsíc jsem byla přešťastná. A teď se všechno vrací, z horka mám vždycky plačtivou náladu, jsem unavená, utrápená, práci nemám hotovou, prostě to nejde a do toho maminka.

Lumi, vys.r se na to všechno, maminku pošli k šípku, ostatním odpověz něco vtipnýho a přestaň se zabývat pytlovinama. Ty seš prostě tragéd.

Modroočka — 2. 7. 2010 18:39

majkafa napsal(a):

A zase do kolečka do kola. :( Žádné poučení. Žádná změna. Luminko, co se ti ještě musí stát, jak tě musí ještě život nakopat, aby ti to došlo?

Nepomůže ani nakopání, tady snad nepomůže už vůbec nic.

luminka — 2. 7. 2010 18:41

Máslo bych utřela, poděkovala, vtipně odpověděla, poprvé to možná tak i bylo, ale když je to po x-té, to už se opravdu ptáte, jestli jste takové prase.

luminka — 2. 7. 2010 18:57

Modroočka napsal(a):

majkafa napsal(a):

A zase do kolečka do kola. :( Žádné poučení. Žádná změna. Luminko, co se ti ještě musí stát, jak tě musí ještě život nakopat, aby ti to došlo?

Nepomůže ani nakopání, tady snad nepomůže už vůbec nic.

Panebože, přeju si, ať se mi už nic nestane, ať už se nic neděje, nechci nic jiného, než klid, momentálně ho tak strašně potřebuju.

agewa — 2. 7. 2010 19:00

luminka napsal(a):

Máslo bych utřela, poděkovala, vtipně odpověděla, poprvé to možná tak i bylo, ale když je to po x-té, to už se opravdu ptáte, jestli jste takové prase.

tak asi jsi.

agewa — 2. 7. 2010 19:01

tak jsem ti to odsouhlasila. je ti líp? nebo se něco změnilo?
ne , vid. tak to přestan řešit a přestan skuhrat.

majkafa — 2. 7. 2010 19:11

luminka napsal(a):

Máslo bych utřela, poděkovala, vtipně odpověděla, poprvé to možná tak i bylo, ale když je to po x-té, to už se opravdu ptáte, jestli jste takové prase.

Ano, jsi.
NO A CO?
Už jsi konečně spokojena? Tak už se na to vy ...... kašli a přestaň fňukat furt kurnik a raduj se z toho, co je pozitivní. A nechci slyšet, že nic. Stačí se rozhlédnout. Sákra. Máš CELOU rodinu, tvůj muž od tebe ještě neutekl. Ani toho si nevážíš? blablabla :dumbom:

Modroočka — 2. 7. 2010 19:22

luminka napsal(a):

Modroočka napsal(a):

majkafa napsal(a):

A zase do kolečka do kola. :( Žádné poučení. Žádná změna. Luminko, co se ti ještě musí stát, jak tě musí ještě život nakopat, aby ti to došlo?

Nepomůže ani nakopání, tady snad nepomůže už vůbec nic.

Panebože, přeju si, ať se mi už nic nestane, ať už se nic neděje, nechci nic jiného, než klid, momentálně ho tak strašně potřebuju.

Lumi, ještě mockrát se ti takových prkotin přihodí spousta, ale nesmíš to brát jako katastrofu.

luminka — 2. 7. 2010 19:25

A vážit si toho pozitivního, to dokážu. Přečetla jsem si toho tolik o lidech, kterým zemřely děti a děkuju Pánubohu každý den, že je mám, i když nejsem pokřtěná. Mám takový pocit, že On je ochrání před hroznými nemocemi a úrazy, ale když budu vděčná. Možná máte pravdu, že to, co mě trápí, zavání trochu rouháním.

lea64 — 2. 7. 2010 19:54

Prosím tě, nějaký drobek, to se stane každému. Kolegyni nedávno před důležitým jednáním praskly kalhoty ve švu, tak šila zamčená v kanclu a já jsem to vzala za ní. Punčochy převlíkáme každou chvíli, důležitý dokument jsem zamazala od rtěnky. kolegyni bych řekla některou ze svých oblíbených frází.

luminka — 2. 7. 2010 20:00

No vidíš, v kanceláři to berete s nadhledem a dělnice si tolik všímají jedna druhé.

Modroočka — 2. 7. 2010 20:13

Luminko, to, co tě potkává, jsou fakt prkotiny a protože si to moc bereš a moc se na sebe soustředíš, tím víc se ti těchhle kravin víc stává. Nebuď tak soustředěná na to, aby se ti nic nepřihodilo a ono se to dít nebude.
To máš tak, vařím ráda a vařím dobře (až na ty blbý kynutý knedle :-) a moc se s tím vařením nepářu, ale jakmile se chci "blejsknout" a moc se na to soustředím, tak se to vždycky podělá, prostě se mi to nepovede. Tuhle jsem u skorotchýně vařila oběd, no a přesolila jsem to. Jak se mi to nestává, tak když mi na tom záleželo, lup, bylo to jako z mořské vody.A co, no, tak jsem řekla, že jsem měla štědrou ruku a hotovo.
Prostě se neřeš a prď na to. a to, že máš doma binec, no, já ho mám dnes taky, v myčce umytý, ve dřezu špinavý nádobí a v obýváku na stole poházený časáky. Však je to můj binec, u nás se taky bydlí, my nemáme obývák na vystavování. Nemám tady špínu, ale běžnej provozní binec, to je snad normální skoro všude. Akorát já to neřeším, Lumi, a tebe to sejří. Mně ne.

lea64 — 2. 7. 2010 20:17

Tak bych jí řekla třeba: Máš málo práce ? Je ti třeba přidat. Nebo to co říkám, když mám nějakou závadu já. Dohlížejte na mě, vidíte že už jsem stará a podobné hlouposti. Ale je fakt, že neřeším hloupé kecy, to jde mimo mě.

luminka — 2. 7. 2010 20:19

Provozní nepořádek mi nevadí, špína ano. Vloni při malování jsem vydrhla sedačku a koberec, a je to špinavé znova. A jinak, že se mi budou stávat kraviny, když se na ně budu moc soustředit, na to moc nevěřím, to už je asi nějaká magie.

lea64 — 2. 7. 2010 20:21

A s tím úklidem zrovna tak. Dneska jsem měla celý den lítání a tak mám doma provozní binec. No a co? Nejsem robot. Když má někdo koníčka šudlání domácnosti, je to jeho věc. Taky mám ráda uklizeno, ale nemám to jako životní náplň. Byt má sloužit nám, ne naopak.

Modroočka — 2. 7. 2010 20:25

To není magie, ale většinou jak se na něco moc soustředíš, poděláš to. To není magie, to je zákon schválnosti.
Ber všechno, jak to jde a neřeš kraviny. Jinak ti to říct neumím.Jsi zdravá, máš práci, máš zdravý děti, máš manžela, kterej to s tebou vydrží, co bys ještě chtěla? Být dokonalá hvězda? Ani ty, co do tebe rejou, nejsou dokonalý hvězdy, i když ty máš ten pocit.
Lumi, klídek a nepatlej se sama v sobě, stejně to nikam nevede a každýho za chvíli ty nekonečný debaty a tvoje nářky spolehlivě otráví. Pak se podle toho k tobě chovají.

Modroočka — 2. 7. 2010 20:31

lea64 napsal(a):

A s tím úklidem zrovna tak. Dneska jsem měla celý den lítání a tak mám doma provozní binec. No a co? Nejsem robot. Když má někdo koníčka šudlání domácnosti, je to jeho věc. Taky mám ráda uklizeno, ale nemám to jako životní náplň. Byt má sloužit nám, ne naopak.

Já lítání nemám, ale prostě si užívám pátek v klidu, páteční odpoledne jsou takový moje "pohodičky", kdyby padaly hov.a, mám siestičku. A nic se mnou nehne. Teď jsem sice zapla pračku a vyklidím myčku, ale jinak žádnej stres a žádný šůrování. Nemám hadr přirostlej k ruce. kdysi jsem měla, ale pak jsem byla uštvaná a nikdo to neocenil.
Mám na sobě obrovskou starou košili, vlasy stažený do drdůlku, prostě erotika za 5 tisíc, přitažlivá jsem jako Ježibaba z Mrazíka a klidně tak půjdu ven se smetím. Ať mi každej políbí šos. Prostě se tím nezabývám.

luminka — 2. 7. 2010 20:34

S tou hvězdou nevím, jak to je. Když se vidím v zrcadle, připadám si na skoro 42 let mladá, bez pytlů a vrásek pod očima, ty mají i 30-leté herečky. Dokonce i ty tukové kuličky, co jsem tam měla, pozvolna mizí. Moje pleť byla v mládí velmi mastná, tak se z ní teď stává normální. Prostě v zrcadle dobrý pocit. Ale vidět video nebo fotku, běda. Tam jsem tlustá, tlustší, než si myslím, a ještě mám hloupý obličej, jako kdybych vychodila zvláštní školu.

agewa — 2. 7. 2010 20:41

luminka[b napsal(a):

]A vážit si toho pozitivního, to dokážu. [/b]Přečetla jsem si toho tolik o lidech, kterým zemřely děti a děkuju Pánubohu každý den, že je mám, i když nejsem pokřtěná. Mám takový pocit, že On je ochrání před hroznými nemocemi a úrazy, ale když budu vděčná. Možná máte pravdu, že to, co mě trápí, zavání trochu rouháním.

vážně?
nějak mi nepřijde, vždyt pořád naříkáš, jak jsou na tebe všichni zlý, jak máš problémy, jak ti pořád někdo něco předhazuje.

Modroočka — 2. 7. 2010 20:47

Lumi, ty jsi nemocná, jinak to není možný. Mně je 41, mám kruhy pod očima, za těch 5 let trápení s nevěrou BM, mám nějaký to kilo navíc, nemám dokonalou pleť, ale teda zakomplexovaná jako ty, to nejsem. Mám se ráda a komu se nelíbím, to je jeho problém, ne můj. Ze svých nedostatků umím udělat přednost, ty ze svých předností umíš vytvořit přímo katastrofální nedostatky. V tom je tvůj problém.

helena — 2. 7. 2010 21:07

Vloni při malování jsem vydrhla sedačku a koberec, a je to špinavé znova.
Nooo - já teda taky znám lepší věci, než rejpat špendlíčkem špínu mezi parketama :D - ale že tě překvapuje po roce nebo půlroce (nevím, co je tvoje "vloni") znova špinavá sedačka a koberec, tos mě teda dostala...
že se mi budou stávat kraviny, když se na ně budu moc soustředit, na to moc nevěřím
Prd a vořech - to je přesně naopak. Ty z každý kraviny rovnou stvoříš krávu... velikou... největší... a pak se soustředíš na ni. Kdybys kravině dala co její jest = pustila ji z hlavy nejdýl pět vteřin po tom, co se ti stala, tak by tě nějaká upatlaná pusa, flek na halence či oko na punčocháčích z míry nevyváděla. Hele - zkus se tomu namísto věčnýho rozebírání normálně zasmát... A fotky zamkni do šuplete a neřeš, jak na nich vypadáš - nebo si je uprav podle svejch představ... programů je... :D

Selima — 2. 7. 2010 21:52

luminka napsal(a):

Provozní nepořádek mi nevadí, špína ano. Vloni při malování jsem vydrhla sedačku a koberec, a je to špinavé znova. A jinak, že se mi budou stávat kraviny, když se na ně budu moc soustředit, na to moc nevěřím, to už je asi nějaká magie.

Aj prasiatka sú len ľudia... :jojo: Pánbožko nás má všelijakých, aj skoro dokonalých, aj menej dokonalých - to je na tom to krásne. Aj úzkostlivo čistotných a pozorných, aj stredných, aj prasiatka. No a? Prasiatko so zamestnaním je na tom lepšie ako nezamestnaná dokonalá dáma... Alebo nie?

Vanda — 2. 7. 2010 22:29

A zase ta stará Lumínka ...
Já jsem včera šla od lékaře a když jsem scházela ten kopeček urvala se mi na noze žabka,dál se v tom jít nedalo.Tož jsem šoupla boty do igelitky,a pokračovala jsem bosa.Na poště jsem vyřídila co jsem potřebovala a v potravinách jsem to zvládla taky bez.Na tuto ktravinu jsem si vzpoměla až ted´co čtu ty tvoje ,,katastrofy" takový prkotiny vypouštím z hlavy hned.
Kdyby mě holky v práci upozornily na nějakej drobek, byla bych určitě raději než kdyby mě nechaly s tím běhat celou směnu.Často taky v práci děláme kraviny,že někomu nalepíme nejakou cedulku na záda,sešijem prac.oděv a podobně-zatím na to nikdo neumřel.
Co se týká úklidu ,tak dnes jsem jen navařila ,na prach jsem se vyprdla,děcka vysály,a tu hromadu prádla, co je v kuchyni nachystaná od včera, jsem obešla a raději vytáhla lehátko a knížku a lehla k bazénu. No a co ,však ono to na mě počká.
Proboha Lumi už si konečně uvědom ,že NIKDO NENÍ DOKONALÝ i když ti tak možná někteří připadají ,věř tomu,že každý z nás má nějaké svoje sr.čky!

Modroočka — 2. 7. 2010 23:44

Radit Lumince, to je jako házet perly sviním. Ona nechce poradit, ona chce skuhrat a politovat.

luminka — 3. 7. 2010 1:10

Tak utržené žabky jsem taky nebyla ušetřená. Stalo se před lety na železničním přejezdu. Tady nejde o kraviny, jsou to jen kraviny, ono se stane, tady jde o tu častost, že je to někdy skoro až nepravděpodobné.

Modroočka — 3. 7. 2010 5:17

Luminko, tak dobře, jsi chudina, které se dějí jen samé pohromy a je třeba tě politovat. Tak pak to ber, že je tvůj osud. Jsi spokojená?

Přestaň se rouhat, zatím tě snad nic tak strašnýho nepostihlo. Jsi zdravá, máš zdravý děti, máš co jíst, máš kde bydlet, máš práci.
PŘESTAŇ tady skuhrat. Viděla bys, co je to za život s postiženým děckem, s nevyléčitelnou nemocí, sama postižená, slepá, přijít při povodních o dům, o všechno, výčet opravdových tragédií je velký, ale o tom ty nic nevíš. Ty tady pořád dokolečka jako kolovrátek řveš kvůli takovým hovadinám, nejsi už trochu stará?
Mému BM zemřelo 10 dní po narození miminko. To je tragédie, tak buď ráda, že tebe nepotkalo nikdy nic takovýho.
Neskuč tady, už je to trapný a nevíš nic o tom, co je neštěstí v životě. Jsi jen ufňukaná jako rozmazlený děcko, věčně jsi nespokojená, s ničím, co v životě máš, děláš z komára velblouda a zjevně nemáš na práci nic lepšího, než se pozorovat, přemýšlet nad sebou a litovat se. Tvoje nejvíce vyvinutá vlastnost je sebelítost.
Běž třeba do hospice, můžeš tam jít jako dobrovolník pomáhat, to tě pak přejdou ty zhovadilosti, co se ti líhnou v hlavě. Ale na to nemáš......

Bety — 3. 7. 2010 7:12

Milá Luminko,
umřelo mi dítě, mám postiženého syna a minulý týden se zjistilo, že mám glaukom a už bohužel poškozené oční nervy, takže prosímtě buď tak laskavá a omluv mě,  že jsem tak bezcitná a nedokážu se zhrozit nad drobečkem u tvojich úst a zhroutit z toho, že se ti před léky urvala žabka. Na druho stranu ale - v mojí situaci mě velmi povzneslo, že jsi vloni vydrhla sedačku, gloriola nad tvojí hlavou se jistě vznáší doživotně.

Adriana70 — 3. 7. 2010 9:01

Luminka,verím,že máš "hrozný"problém s kolegynami.Ale spomen si obdobie,ked si nemala prácu,ked si trpela obavami,či tvoju" nezamestnanost"vydrží tvoja rodina.A či vôbec sa ten stav zmení...Spomen si na tie pocity.To boli ovela vážnejšie problémy ako to,čo riešiš teraz!!Aj z tohto je východisko:odíd z roboty a bud doma.Lebo máš zlé kolegyne.Ale uvedom si,že tvoje kolegyne ti na chleba nedaju.Budeš mat síce od nich pokoj,ale budeš musiet riešit uplne iné veci.Máš na výber.Tak si vyber.

lea64 — 3. 7. 2010 10:16

Luminko, mnohé, co ti tak vadí, můžeš ovlivnit. Podívat se do zrcadla, jestli nemáš drobek, píglovat domácnost od rána do večera, nosit sebou šitíčko, svázat vlasy do copu, kontrolovat obuv  atd. Jinak jsou to hlouposti, které nestojí za řeč.

agewa — 3. 7. 2010 11:10

luminka napsal(a):

Tak utržené žabky jsem taky nebyla ušetřená. Stalo se před lety na železničním přejezdu. Tady nejde o kraviny, jsou to jen kraviny, ono se stane, tady jde o tu častost, že je to někdy skoro až nepravděpodobné.

hele nemáš ty deníček, kam si píšeš, kdy a kde se ti co stalo? že si to tak pamatuješ :D

luminka — 3. 7. 2010 14:14

Adriana70 napsal(a):

Luminka,verím,že máš "hrozný"problém s kolegynami.Ale spomen si obdobie,ked si nemala prácu,ked si trpela obavami,či tvoju" nezamestnanost"vydrží tvoja rodina.A či vôbec sa ten stav zmení...Spomen si na tie pocity.To boli ovela vážnejšie problémy ako to,čo riešiš teraz!!Aj z tohto je východisko:odíd z roboty a bud doma.Lebo máš zlé kolegyne.Ale uvedom si,že tvoje kolegyne ti na chleba nedaju.Budeš mat síce od nich pokoj,ale budeš musiet riešit uplne iné veci.Máš na výber.Tak si vyber.

Tak, a konečně někdo řekl, že moje problémy tenkrát byly vážné. A tehdy tu všichni psali, že zase jen kňourám. To, co řeším, když zrovna práci mám, jsou ptákoviny, ale znáte to, stokrát nic umořilo osla. Je teď horko, lidé se (pro mě nepochopitelně) radují a smějí se. Kdyby je bolela hlaba tak jako mě, asi by jim do smíchu nebylo. Měla jsem 2 brufeny a stejně nic moc. Prostě v horku trpím a ještě mívám kromě bolestí i plačtivé nálady.

agewa — 3. 7. 2010 14:44

luminka napsal(a):

Adriana70 napsal(a):

Luminka,verím,že máš "hrozný"problém s kolegynami.Ale spomen si obdobie,ked si nemala prácu,ked si trpela obavami,či tvoju" nezamestnanost"vydrží tvoja rodina.A či vôbec sa ten stav zmení...Spomen si na tie pocity.To boli ovela vážnejšie problémy ako to,čo riešiš teraz!!Aj z tohto je východisko:odíd z roboty a bud doma.Lebo máš zlé kolegyne.Ale uvedom si,že tvoje kolegyne ti na chleba nedaju.Budeš mat síce od nich pokoj,ale budeš musiet riešit uplne iné veci.Máš na výber.Tak si vyber.

Tak, a konečně někdo řekl, že moje problémy tenkrát byly vážné. A tehdy tu všichni psali, že zase jen kňourám. To, co řeším, když zrovna práci mám, jsou ptákoviny, ale znáte to, stokrát nic umořilo osla. Je teď horko, lidé se (pro mě nepochopitelně) radují a smějí se. Kdyby je bolela hlaba tak jako mě, asi by jim do smíchu nebylo. Měla jsem 2 brufeny a stejně nic moc. Prostě v horku trpím a ještě mívám kromě bolestí i plačtivé nálady.

no tak fajn, TENKRÁT to byly "vážné " problémy. logicky, dneska už to tak vážné není. tak proč pořád kňouráš??

PPavlaa — 3. 7. 2010 16:26

luminka napsal(a):

Tak už chodím druhý měsíc do své bývalé práce, ale bylo to martyrium a nápor na nervy. Bylo to šílené. Měsíc jsem byla přešťastná. Jenže už se to zase vrací, a dělá to zejména jedna kolegyně. Zase mě nenechala doříct větu s tím, že mám někde u pusy máslo. Byly jsme na záchodě, za chvíli bych to při pohledu do zrcadla zjistila. Dneska zase něco u pusy, po jídle chodím na záchod, tam bych na to jistě přišla. A kapesní zrcátko opravdu na oběd netahám. A po chvíli ještě upozornila na vlas na ruce, tak to už je příliš, to mi ani nesmějí padat vlasy? A to před asi 4 ženskými. A ještě si mě všechny oškliví kvůli rozpuštěným vlasům. Máš rozpuštěné vlasy v létě - a už je to nechutné. A vím, které to dělají, nejsou to dámy s dlouhými nehty, s těmi si rozumím. Nejvíc to dělají starostlivé hospodyně, pro které jsou domácí práce vším a stále doma něco načančávají.

tak Lumi já nevím, ale já bych spíš asi byla naštvaná, kdyby mi nikdo neřekl, že tu pusu někde špinavou mám a nechal mě chodit jako nějáký čuně :D. nevidím na tom nic tak strašnýho, že tě na to někdo upozornil ;)
nehledej pořád někde problém ;)

Adriana70 — 3. 7. 2010 16:30

Luminka,niektoré problémy su skutočne vážne.Treba si určit priority čo ma môže  dostat "na kolená"poplačem si a posmutim...Ale su problémy ktoré sa daju vyriešit šmahom ruky.V tomto prípade je to bolest hlavy-ak ti nezabrali tabletky,tak skus"zaliezt"do tmavej izby,do ticha a skus"vypnut"
Ani mne slnko nerobí 2x dobre, dnes som absolvovala s dcérou len prechádzku do Kauflandu,prišla som domov,zatiahla žaluzie,spravila kávu a vegetím na internete.Stretla som bezdomovca,čo ponukal Nota bene.My s dcérou sme sa vrátili domov.Ten chlapík s časopisom tam možno bude stát veky vekov...Postažovala som sa na hrozné slnko.On nevie,čo je to bolest hlavy zo slnka,ale "vie iné bolesti"
Som štastná za svoju bolest hlavy zo slnka.

PPavlaa — 3. 7. 2010 16:31

luminka napsal(a):

A teď, když chodím v 5 do práce, i o víkendu, vyspat se nemůžu, protože je tady večer rámus, tak mi zavolá maminka, že je jí špatně a zvrací, prostě mám toho už dost, ještě to vedro k tomu.

panebože Lumi, fakt tě lituju, jsi jediná, kdo má tyhle problémy. my ostatní vstáváme totiž až na oběd, nemusíme  chodit do práce, na co, peněz máme dost, bydlíme na samotě, takže rámus nehrozí a vůbec nemáme rodiče, kteří by měli nějáký problémy, vedro je taky jen tam u vás, ješiš mě je tě fakt líto, máš hroznej život :vissla:

luminka — 3. 7. 2010 17:32

Abyste mi rozuměli. nebydlím v hlučné ulici, ale v hlučném domě. Ono to někdy docela jde, ale převčírem tu byl večer opravdu šrumec, měla jsem ráno ve 3 vstávat, no, nakrklo mě to. Nejde o to, že byste tyto problémy neměly, a já ano, ale když se mi nahromadí najednou a je tu den blbec, šílím. Prostě v neúnosném teple si na mě vychází víkend v práci, tam si vymyslí brzo vstávat, doma nehotová práce, já zpocená, neschopná dělat cokoliv, všichni dělají rámus, když potřebuju spát, vrací se pozdě v noci a já vstávám krátce potom, do toho maminka zavolá, že je jí strááášně špatně. Ty ženské chtějí chodit brzo, aby si doma něco udělaly, jak si, proboha, takto nevyspalé mohou něco udělat? Jasně, že tu smlouvu jsem chtěla moc, bylo to skličující být tam jen brigádnicí. A mnohé brigádnice tu smlouvu nedostaly! To je teda fakt. Ráda jsem za to pořád, i když některé dny, prostě brrr. A ještě manžel dělá nějakou práci pro kamaráda, údajně, a stále se nevrací, co za tím je, nevím.

helena — 3. 7. 2010 17:58

Tak, a konečně někdo řekl, že moje problémy tenkrát byly vážné. A tehdy tu všichni psali, že zase jen kňourám
Ne "vážné", ale "vážnější" - než ty, co probíráš teď. A upřímně řečeno, ty jsi skutečně "jen kňourala" a vymejšlela tisíc důvodů, proč že se nemůžeš zaměstnat. No - teď práci máš, takže si holt musíš najít nějakej jinej důvod ke kňučení. Ať jsou to potvory kolegyňky, který si tě dovolí upozornit na umazanou pusu - kdyby tě tak nechaly, budou mrchy zas, protože to určo udělaly proto, aby se ti mohly za zády smát... nebo aspoň to příšerný sluničko... hele, v zimě sis stěžovala na zimu a sníh, viď? http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif

To, co řeším, když zrovna práci mám, jsou ptákoviny, ale znáte to, stokrát nic umořilo osla.
Jojo, máš recht - nikdo z nás ráno nevstává do práce, nikoho nebolí hlava a všichni máme barák na samotě u lesa či ohleduplné sousedy a bezchybné spolupracovníky...a samozřejmě rodiče, kteří nás neobtěžují svými bolístkami...
lumi, já ti to zopakuju - už pár ročků vstávám do práce běžně ve 4 (když napadne sníh, tak ve čtvrt na 3, abych před tím stihla ohrábnout chodníky), v sousedství máme dvě nonstop herny a hospodu,  k normální práci včetně občasných přesčasů uklízím čtyři baráky, k tomu mám komplet domácnost, zahrádku a vnoučata... jo a teď je prcek v nemocnici (a vypadá to na celý léto), takže ještě průběžně trávím čas návštěvama a cestou (cca hoďku tam a druhou zpátky busem, kde je jak v sauně) a taky se potím a taky mě bolí hlava (a záda a oči a otejkají mi nohy...) - už to mám - asi nejsem osel http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png (Bacha - já si nestěžuju, pouze střízlivě hodnotím situaci http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png)
Kruci, uvědom si už jednou, že všechny maléry a potíže světa nepadají zlomyslně akorát na tvoji hlavu, že si to akorát myslíš a z každý prkotiny dokážeš vyrobit problém světovejch rozměrů a významu.

luminka — 3. 7. 2010 18:08

Teď mám všechny pryč, manžel bůhví kde, syn jel na kole grilovat, dost daleko, dcera na brigádě, fakt starostma nemůžu spát, než se všichni vrátí, bude jedna v noci a já vstávám před čtvrtou. Ještě, že jsem se odpoledne kapku vyspala. Takhle to je vždycky v létě. Na zimu a sníh si nikdy nestěžuju, to miluju.

lea64 — 3. 7. 2010 18:10

Luminko, proboha, máš volno !!! Kafe, knížka, lehátko. Miluju,když jsem doma sama a můžu si udělat takovou pohodičku. A ty vyrobíš problém.

Adriana70 — 3. 7. 2010 18:11

luminka napsal(a):

Abyste mi rozuměli. nebydlím v hlučné ulici, ale v hlučném domě. Ono to někdy docela jde, ale převčírem tu byl večer opravdu šrumec, měla jsem ráno ve 3 vstávat, no, nakrklo mě to. Nejde o to, že byste tyto problémy neměly, a já ano, ale když se mi nahromadí najednou a je tu den blbec, šílím. Prostě v neúnosném teple si na mě vychází víkend v práci, tam si vymyslí brzo vstávat, doma nehotová práce, já zpocená, neschopná dělat cokoliv, všichni dělají rámus, když potřebuju spát, vrací se pozdě v noci a já vstávám krátce potom, do toho maminka zavolá, že je jí strááášně špatně. Ty ženské chtějí chodit brzo, aby si doma něco udělaly, jak si, proboha, takto nevyspalé mohou něco udělat? Jasně, že tu smlouvu jsem chtěla moc, bylo to skličující být tam jen brigádnicí. A mnohé brigádnice tu smlouvu nedostaly! To je teda fakt. Ráda jsem za to pořád, i když některé dny, prostě brrr. A ještě manžel dělá nějakou práci pro kamaráda, údajně, a stále se nevrací, co za tím je, nevím.

No Luminka den blbec je nič proti tomu ak máš obdobie blbec :D
Napr.u nás nie je robota,manžel sa začína vytáčat,tak vezmem robotu cez agenturu,130 km daleko/vdaka bohu aspon za to/,fungujem na týždnovky,spočiatku je všetko ok,bývam na ubytovni,kde je nás 8 ludí na dve izby,navzájom sa rušíme,ale ja fungujem dalej...Manžel si zmyslel,že takto mu to nevyhovuje,vyhráža sa rozvodom ak si robotu nanájdem doma.Ale tá nie je.Ak dám výpoved on ma živit nebude,ak nedám výpoved tak sa so mnou rozvedie.Do toho riešim pubertu dvoch starších detí,mrzí ma,že nie som s najmladšou dcérou/7/,a to nehovorím o tom,že "bývam" s cudzími ludmi na ubytovni,každu chvílu sa prepušta...Toto obdobie mám cca 11mesiacov.A to ti poviem,to je iný orgazmus!

luminka — 3. 7. 2010 18:18

Právě toho jsem se bála, abych se kvůli práci nemusela odloučit od domova, a díkybohu to dopadlo, jak to dopadlo. Už jsem v to nedoufala a uvažovala jsem o bydlení u maminky nebo o ubytovně a taky jsem měla strach z rozvodu.

agewa — 3. 7. 2010 18:35

luminka napsal(a):

Teď mám všechny pryč, manžel bůhví kde, syn jel na kole grilovat, dost daleko, dcera na brigádě, fakt starostma nemůžu spát, než se všichni vrátí, bude jedna v noci a já vstávám před čtvrtou. Ještě, že jsem se odpoledne kapku vyspala. Takhle to je vždycky v létě. Na zimu a sníh si nikdy nestěžuju, to miluju.

no jasně a kdyby byly doma, ještě by po tobě mohli chtít, abys doma uklidila a uvařila nebo tak něco (a to chodíš dio práce!)
tak nevím, jestli ty si z nás vážně neděláš legraci....

Pandorraa — 3. 7. 2010 18:55

Luminko, ty jsi životní tragéd :jojo:
Ty i kdybys našla Jantarovou komnatu, tak si budeš stěžovat, že je to pech, protože není diamantová...

Adriana70 — 3. 7. 2010 19:15

luminka napsal(a):

Právě toho jsem se bála, abych se kvůli práci nemusela odloučit od domova, a díkybohu to dopadlo, jak to dopadlo. Už jsem v to nedoufala a uvažovala jsem o bydlení u maminky nebo o ubytovně a taky jsem měla strach z rozvodu.

Luminka,nie vždy pracovné odlučenie znamená automaticky rozvod.Ešte si nikam neodcestovala,a už si v hlave spracuvala strach z rozvodu?:dumbom:Nóóó,lekári uznávaju PREVENCIU.Keby som dbala ich pokynov,a preventívne sa bála...dnes som nemusela papkat antidepresíva. Aj tak sa dá.

Selima — 3. 7. 2010 20:05

luminka napsal(a):

Abyste mi rozuměli. nebydlím v hlučné ulici, ale v hlučném domě. Ono to někdy docela jde, ale převčírem tu byl večer opravdu šrumec, měla jsem ráno ve 3 vstávat, no, nakrklo mě to. Nejde o to, že byste tyto problémy neměly, a já ano, ale když se mi nahromadí najednou a je tu den blbec, šílím. Prostě v neúnosném teple si na mě vychází víkend v práci, tam si vymyslí brzo vstávat, doma nehotová práce, já zpocená, neschopná dělat cokoliv, všichni dělají rámus, když potřebuju spát, vrací se pozdě v noci a já vstávám krátce potom, do toho maminka zavolá, že je jí strááášně špatně. Ty ženské chtějí chodit brzo, aby si doma něco udělaly, jak si, proboha, takto nevyspalé mohou něco udělat? Jasně, že tu smlouvu jsem chtěla moc, bylo to skličující být tam jen brigádnicí. A mnohé brigádnice tu smlouvu nedostaly! To je teda fakt. Ráda jsem za to pořád, i když některé dny, prostě brrr. A ještě manžel dělá nějakou práci pro kamaráda, údajně, a stále se nevrací, co za tím je, nevím.

Lumi, každý si tu občas zaskuhráme, ale chodíme na spoločné Skuhracie vlákno. TY JEDINÁ tu máš osobné vlákno na takéto hovadiny na skuhranie. To ťa netrkne? :/ A pokiaľ si spomínam, na Vianoce si mala splín vianočný, v januári zimný, v marci predjarný a teraz letný horúčavový - máš nejaké ročné obdobie alebo počasie, ktoré by ťa osobne potešilo? :D

Selima — 3. 7. 2010 20:08

Luminka, ja ti to uznám, ty si najväčšie prasiatko a najväčší chudák na svete... Ctíiš, ako sa ti už uľavuje... ? ;)

sahleb — 3. 7. 2010 20:16

luminka napsal(a):

Tak utržené žabky jsem taky nebyla ušetřená. Stalo se před lety na železničním přejezdu. Tady nejde o kraviny, jsou to jen kraviny, ono se stane, tady jde o tu častost, že je to někdy skoro až nepravděpodobné.

Tak tady je problem, zcela evidentni!

Luminka ma nejakou "nemoc" nebo co, celou tu  dobu jen katalogizuje svoje problemky. Stale dokola a po celou dobu co sem pise.  napriklad tohle nahore, napriklad, ze ji sla bez tasky  an zakladni skole , nebo mela u pusy neco nebo slysel apred deseti lety kybl od tchyne. No to snad ne! Na kazdy prispevek prida dalsi a dalsi problemky a prohodicky, teba o zabce. Ja si myslim, ze je nekde v zatracenym neporadku- mylsim psychicky.  To je naprosto neuverotelny, to je nejaka psychoza.

majkafa — 3. 7. 2010 20:39

sahleb napsal(a):

Tak tady je problem, zcela evidentni!

Luminka ma nejakou "nemoc" nebo co, celou tu  dobu jen katalogizuje svoje problemky. Stale dokola a po celou dobu co sem pise.  napriklad tohle nahore, napriklad, ze ji sla bez tasky  an zakladni skole , nebo mela u pusy neco nebo slysel apred deseti lety kybl od tchyne. No to snad ne! Na kazdy prispevek prida dalsi a dalsi problemky a prohodicky, teba o zabce. Ja si myslim, ze je nekde v zatracenym neporadku- mylsim psychicky.  To je naprosto neuverotelny, to je nejaka psychoza.

sahleb, tys požila? hihi :D

eremuruss — 3. 7. 2010 21:37

luminka napsal(a):

Abyste mi rozuměli. nebydlím v hlučné ulici, ale v hlučném domě. Ono to někdy docela jde, ale převčírem tu byl večer opravdu šrumec, měla jsem ráno ve 3 vstávat, no, nakrklo mě to. Nejde o to, že byste tyto problémy neměly, a já ano, ale když se mi nahromadí najednou a je tu den blbec, šílím. Prostě v neúnosném teple si na mě vychází víkend v práci, tam si vymyslí brzo vstávat, doma nehotová práce, já zpocená, neschopná dělat cokoliv, všichni dělají rámus, když potřebuju spát, vrací se pozdě v noci a já vstávám krátce potom, do toho maminka zavolá, že je jí strááášně špatně. Ty ženské chtějí chodit brzo, aby si doma něco udělaly, jak si, proboha, takto nevyspalé mohou něco udělat? Jasně, že tu smlouvu jsem chtěla moc, bylo to skličující být tam jen brigádnicí. A mnohé brigádnice tu smlouvu nedostaly! To je teda fakt. Ráda jsem za to pořád, i když některé dny, prostě brrr. A ještě manžel dělá nějakou práci pro kamaráda, údajně, a stále se nevrací, co za tím je, nevím.

Lumirko ja,kdyz mam ranni tak vstavam ve 4 jen proto,ze s tema co jezdim si chteji dat pred praci cigarko a kaficko. Do prace to mame 20 minut autem tak jsme tam hodinu pred.V tech vedrech delame 4x v tydnu 12 hodinove smeny a k tomu jeste jdeme i v sobotu.To nemluvim o nocnich smenach,kdy me dela problem usnout po nocni,tak to resim praskama.Ale chtela jsem praci asi jako ty musim zatnout zuby a fungovat,jsem vic v praci nez doma.Navic pracuju s lidma co me moc sympaticti nejsou.To jak si psala s tema vlasama,ze nenosis vlasy do cela.Vis,vlasy z cela slusi malo komu,to musi mit opravdu dokonalej oblicej.Zkus se poradit s nejakou kadernici a uvidis,ze te to bude sluset vic.To,ze se do tebe lidi navazi je tim,ze se nechas a oni s toho maji poteseni.
Kdyz jsem nastupovala do noveho zamestnani rikala jsem si,ze si od nikoho nenecham nic libit,ze budu jiny clovek.Bohuzel nedokazala jsem byt k druhym tvrda a dovoliji si ke me opet coz me mrzi.S nikym si tam nemam co rict nikdo me tam nepadl do oka.Pritom v drivejsich zamestnanich me meli lidi radi,samozrejme se nasla i osoba co me nemusela a byla rejpava.Lumirko zkus zmenit svou vyzas a uvidis,dej na dceru co te slusi urcite te poradi,myslim,ze dcera by te neporadila spatne,prece bude chtit mit peknou maminu.

javena — 4. 7. 2010 11:51

luminka napsal(a):

No vidíš, v kanceláři to berete s nadhledem a dělnice si tolik všímají jedna druhé.

Asi nějakej mindrák, ne... ;)

lupina montana — 6. 7. 2010 13:16

Pandorraa napsal(a):

Luminko, ty jsi životní tragéd :jojo:
Ty i kdybys našla Jantarovou komnatu, tak si budeš stěžovat, že je to pech, protože není diamantová...

Bingo!
A proč si z toho neudělat pozitivum, aha? :lol: poslyš, Luminko, kdybys to pojala takhle - "Jsem životní tragéd, je mi v tom dobře a vy mě tak berte" hele, nebyla by to větší zbava?

Selima — 6. 7. 2010 16:41

Niektoré veci stratia pôvab, keď sa pomenujú... :)

lupina montana — 6. 7. 2010 16:54

Pravda...no tak netreba pomenovať, stačí si to poriadne užívať :lol:

mariposa — 7. 7. 2010 16:29

"Kromě objektů se lidé často ztotožňují se svým tělem. ... Většina lidí odvozuje od svého vzhledu podstatnou část své identity, ať krásu nebo ošklivost. Abychom byli přesní, odvozují svou identitu od myšlenek spojených s "já". ...  Tito lidé se příliš identifikují s myslí, v níž se rodí všechny jejich myšlenky. ... Sklon odvozovat svou identitu od svého těla nemají jen lidé s krásnými, téměř dokonalými těly. Lidé se stejně snadno ztotožňují i s "problematickým" tělem a zrovna tak si vytvářejí svou identitu ze své nedokonalosti, nemoci nebo neschopnosti. Mohou pak o sobě mluvit a přemýšlet jako o "trpícím" touto nebo jinou chronickou chorobou nebo neschopností. Dostává se jim pak spoustu pozornosti ze strany lékařů i jiných lidí, kteří jim neustále potvrzují jejich identitu trpícího. Oni se tak stanou na své nemoci podvědomě závislí, protože se stala nezanedbatelnou součástí jejich já, toho, jak sami sebe vnímají. Nemoc se stala další myšlenkovou formou, se kterou se jejich ego může ztotožnit. A jakmile si ego jednou vytvoří svou identitu, bude se jí držet zuby nehty. Bude to asi znít neuvěřitelně, ale poměrně často se stává, že si ego ve snaze získat silnější identitu vytváří nemoci, a díky nim sílí."

Eckhart Tolle: Nová Země