Pisatel — 2. 10. 2008 8:52 |
Tak nějak se omlouvám za nové vlákno, ale přivedlo mě k tomu čtení ve vláknu „žehlíte ložní prádlo“. Svět se dnes pohybuje „mílovými kroky“ v před. Co včera stačilo, dnes již neplatí. Na jedné straně jsme hektičtí, uspěchaní a nervózní z toho co nás dnes vše ještě čeká, na straně druhé mnohdy nostalgicky vzpomínáme na dobu hektického života našich babiček a dědečků.
Pojde zde tak nějak povzpomínat, na to co naši rodiče, prarodiče dělali, a my dnes považujeme za přežitek, za nemožné tak jednat či se tak chovat, neboť na to již nemáme „čas“.
Tak nějak už jsme nakousli v žehlení ložního prádla, co by tam bylo dál? Co takhle nedělní rodinné obědy servírované na jídelním servisu? Pamatujete takové?
|
dixina — 2. 10. 2008 8:56 |
V dnešní uspěcháné době hodně ocením a velmi na to dbám, abychom alespoň o víkendu obědvali všichni společně u jednoho stolu. Ale žádný speciální jídelní servis a zlaté příbory nepoužíváme :D
|
Barusja — 2. 10. 2008 9:20 |
Nedělní obědy si pamatuju u babičky, sešli jsme se celá rodina 9 lidí. Teda u nás se na servisu nejedlo, ale my se hádali kdo dostane jaký talíř jeslit s kytičkou nebo s rybičkou. Po obědě se hrálo prší o sirky a byl to super čas.
|
Heřmanka — 2. 10. 2008 9:32 |
jo tak nedělní obědy jsou můj sen...a teda snad se konečně stanou realitou...a kompletní servírovací souprava, nejen tedy jídelní, pro 12 osob...vzdychám po tom odnepaměti :)... tohle nádobí bude jen na vánoce...i příbory na vánoce jsou jiné...
ale krom tohodle...i jen lití olova a házení střevícem :D a nebo utlouct máslo a udělat sýr...jéééé...ne že bych to musela pořád, ale občas ano...mě to přijde jako relax...ty tradice...vlastně mám ráda klid a tohle je, jako když se zastaví čas :) a když si vlastnoručně upletete košík nebo podnos... no nádhera...
|
Pisatel — 2. 10. 2008 9:45 |
hm holky pěkný a co draní peří? atd.......
|
dixina — 2. 10. 2008 9:55 |
Heřmanko a co takhle praní na valše :usch:
|
lepista — 2. 10. 2008 9:55 |
Ze společných nedělních obědů se mi dělá husí kůže ještě dnes. Do stejného soudku dávám společnou procházku. Jsem ráda, že se mě již netýkají. Ale na co ráda vzpomínám je společné zpívání na cestách autem.
|
Pisatel — 2. 10. 2008 9:56 |
dixina napsal(a):Heřmanko a co takhle praní na valše :usch:
A holky znáte mýdlo s jelenem? :lol:
|
Janči — 2. 10. 2008 9:57 |
u nás sice nebyl nedělní oběd na porcelánu, ale zato po něm celá rodina ulehla k odpočinku a poslouchala nedělní pohádku na stanici Praha v dráťáku! :-)
|
Nicolas — 2. 10. 2008 10:14 |
Souvisí to s věkem a s pocitem bezpečí. V jinošském věku mládež láteří nad strnulými tradicemi a nudí se u nich. Raději běhat okolo a hrát si, než poslouchat dokola ty samé příběhy rodičů a prarodičů. Je zajímavé, že postupem věku (někteří říkají, že až to je opravdová dospělost) se těm samým lidem začínají znovu líbit ty nudné rituály: společné obědy, odpočinek na chatě, draní peří, žehlení a pod.
Pandora to náhodou u toho žehlení poznamenala zajímavým způsobem. Rituály a činnosti, na které jsme byly zvyklí, nám pak v dospělém ci seniorském věku přijdou jako přístav jistoty v nejistém světě modernosti. A nezáleží na tom, jestli to byly společné obědy nebo žehlení prádla. Prostě to, na co jsme byli zvyklí, nám dodává jistotu.
V tomto ohledu mi přijdou ok všechny tradice, které rádi vykonáváme. Ty, které rádi nevykonáváme, pro nás zas tak fajn nejsou. Prijdou mi zajímavá léta a partičky kolem Havla a podobné v jiných městech a obcích, kde například hrávali scénky a divadlo a různě se o víkendech vyšňořili a zažívali tak hodně radosti. Nebo si zpívali a četli si z knih a pak o tom diskutovali. Každá generace si tvoří své vlastní rituály a tradice. Všechny asi mají základ v komunikaci, pospolitosti a sdílení, to je celkem jedno.
|
Heřmanka — 2. 10. 2008 10:24 |
Pisatel napsal(a):dixina napsal(a):Heřmanko a co takhle praní na valše :usch:
A holky znáte mýdlo s jelenem? :lol:
dixi...ty jsi mě tak rozesmála:D nádhera...asi mi nebude věřit, ale valchu máme doma dodnes a na chatě se na ní pralo a byla to zábava...a to nekecám...takže mýdlo s jelenem znám velmi dobře...a moje máma tvrdí, že není nic lepího na praní...a co se týká draní peří? no jeje... i to mám za sebou:D ...dokonce i stím podříznutím husy...a zabít králika umím bravurně od 7mi let...i se stažením z kůže...to je nádhera...dělali jsteto někdy? nic neporušit a pomalu a opatrně stahovat...vybrat vnitřnosti...hmmm...moje máma to nesnáší, já to dělám ráda...
a když mám být jemnějí, tak upaličkovat si krajku na ubrus...koupit si ji může každý...no ne ? ale co uděláš vlastníma rukam...to je jiná...nemluvě o paličkovaných ozdobách na stromeček...a nebo odrátovaná vajíčka na velikonoce...nebo kameninové hrníčky a džánky :)...a každou neděli máslo do vyřezané dřevěné formičky, na které je kytička...vypadá to kouzelně...:) doporučuju...je to snadné, návod i procedura...a nostalgické...jen nevím, kde se tu dají sehnat formičky, já je mám ze Slovinska...
|
eva4444 — 2. 10. 2008 10:26 |
Asi jsem moc mladá - co pamatuji, tak babičky pračku měli, draní peří jsem nezažila. Přežitek, který jsem zažila - chování králíků. Už asi před 10 lety s tím prarodiče přestali, když si spočítali, kolik stojí veterinář, očkování (králíkům se nějak nedařilo), bylo to docela drahé maso - a to nepočítali svoji práci. Pak přestali chovat i slepice, když babička - pečlivá bývalá účetní a vedoucí jednoho provozu - udělala kalkulaci, kolik je stojí jedno vajíčko (na koupeném zrní a mladých slepic). Tak radši vajíčka kupuje od jiných vesničanů - levněji, než by je sama od svých slepic pořídila. Mýdlo s jelenem jsem si koupila a doma ho mám - už dlouho a téměř nepoužité. Většinu věcí nežehlím. Nedělní společné obědy občas máme, ale na normálním servisu. Doufám, že až dokončíme rekonstrukci domku (jestli někdy) tak budou nedělní obědy pravidelné. Momentálně trávím už 2 měsíce všechny neděle ve výkopu, děláme drenáž, a k obědu pak odskočím uvařit nějakou rychlovku (špagety, minutku) bez polévky.
Víte, k jakému přežitku se na vesnici vracíme? Topení v kamnech - byď v lépe vypadajících - krbových. Dříve lidi kamna z místností (jako přežitek) vyhodili a zavedli akumulačky, přímotopy, kotel na uhlí na ústřední topení. Taky jsem považovala za přežitek peřiny - a teď jsem ráda, že je máme.
|
dixina — 2. 10. 2008 10:32 |
Heřmanka napsal(a):Pisatel napsal(a):dixina napsal(a):Heřmanko a co takhle praní na valše :usch:
A holky znáte mýdlo s jelenem? :lol:
dixi...ty jsi mě tak rozesmála:D nádhera...asi mi nebude věřit, ale valchu máme doma dodnes a na chatě se na ní pralo a byla to zábava...a to nekecám...takže mýdlo s jelenem znám velmi dobře...a moje máma tvrdí, že není nic lepího na praní...a co se týká draní peří? no jeje... i to mám za sebou:D ...dokonce i stím podříznutím husy...a zabít králika umím bravurně od 7mi let...i se stažením z kůže...to je nádhera...dělali jsteto někdy? nic neporušit a pomalu a opatrně stahovat...vybrat vnitřnosti...hmmm...moje máma to nesnáší, já to dělám ráda...
a když mám být jemnějí, tak upaličkovat si krajku na ubrus...koupit si ji může každý...no ne ? ale co uděláš vlastníma rukam...to je jiná...nemluvě o paličkovaných ozdobách na stromeček...a nebo odrátovaná vajíčka na velikonoce...nebo kameninové hrníčky a džánky :)...a každou neděli máslo do vyřezané dřevěné formičky, na které je kytička...vypadá to kouzelně...:) doporučuju...je to snadné, návod i procedura...a nostalgické...jen nevím, kde se tu dají sehnat formičky, já je mám ze Slovinska...
Heřmanko, ty jsi prostě kapacita :lol::supr: A máš pravdu, vše, co si člověk udělá vlastnoručně, má svou cenu. i já se snažila. jednou jsems e takhle rozhodla, že vytvořím velikonoční vejce vlastníma rukama. Stále mi na hotovém výtvoru něco nehrálo. Až jsem jej předala svému synovci, tak se za břich popadal se slovy, že ještě nikdy neviděl kohouta se čtyřma nohama. Jsem to ale šikula, co :lol::lol::lol: Od té doby kraslice kupuji :P
|
Selima — 2. 10. 2008 10:37 |
My máme chatu, kde nie je vodovod, elektrina, plyn, nič... Šporák a kachle na drevo a uhlie, propán-butánový varič, starý kuch. stôl s dovma škopkami vnútri... (vyťahovacími), petrolejové lampy a prameň liečivej vody 200 metrov od domu. Latrína v drevárni za domom, umývanie v lavóri a "chladnička" v potoku. Práčka v podobe kovovej gule na stojane, čo sa otáča rukou a perie... Úžasná romantika, keď ťa niekto obsluhuje. Inak drina jak hovado. Vylieči spoľahlivo všetkých, ktorí si myslia, aký bol kedysi ľahší život. Lebo je jasné, že to chcelo NAJMENEJ jedného celého človeka, ktorý nerobil nič iné, len zabezpečoval najpprostejšie každodenné úkony. (Bývala to - na počudovanie - žena...) Nedalo sa odísť si na výlet či na návštevu, lebo sa človek vrátil do tmy, zimy a sucha... a to nehovorím, že tí ľudkovia k tomu ešte chovali zvieratá a pestovali plodiny. :kapitulation:
|
Barusja — 2. 10. 2008 10:43 |
mýdlo s jelenem znám a používá, nezmám nic lepšího na špínu:)
Heřmanko, tak to je super, máslo to byh si dala hned :)
|
ita — 2. 10. 2008 10:43 |
Moje máma měla ke každým svátkům ustálený jídelníček, já se o to snažím dodnes, přestože to rodina považuje za přežitek. Taky na Vánoce peču kvanta cukroví, celá rodina se na ně těší, ačkoliv máme s mužem cukrovku a my je nemůžeme. Ale bez pečení, výzdoby bytu, shánění dárků... by nebyly Vánoce. Je to plno práce navíc, ale dělám ji ráda. Nedávno jsem se dostala do sporu s maldými, považují za přežitek vaření doma, pečení, zavařování, prý si to raději koupí. Taky skoro všechny ruční práce jsou už přežitkem. Měla jsem radost, když jsem mohla na děti šít a plést a slušelo jim to.
|
Heřmanka — 2. 10. 2008 10:49 |
no Nico, tak to teda nevím...nositelem tradic jsem v rodině byla já coby dítě a ne rodiče...vždycky jsem přitáhla nějakou knížku, jak se co dělalo a nedělalo...a rodiče poslouchali a dělali to :D počínaje prostíráním a konče odléváním olova...a nebo jsem dospěla moc rychle :(
|
helena — 2. 10. 2008 10:53 |
Ruční práce - neznám lepší relax, než jehlice, háček, vyšívací jehlu. A asi jsem ujetá, ale strašně ráda vyrábím ze starého materiálu jiný "model" (drze tvrdím, že z nového to dovede každý ). Ale ta radost (a trochu pýcha), když ze sbírky zbylých klubíček uštrikuju parádní svetr, opravím starý vyšívaný šál po prababičce, který kámoška chtěla vyhodit nebo z odstřižků vykouzlím šatičky pro malou slečnu... jasně, nestojí to za tu práci, slýchám - ale mě to baví.
|
Kuřátko — 2. 10. 2008 10:56 |
Jéé, vánoce a pečení cukroví. Kdysi to bylo něco báječného a podílela se na tom celá rodina. Pak se začalo kupovat. Já se k pečení zase vrátila. Tak nějak mi chyběla ta vůně, která navodila atmosféru blížících se vánoc. na pečení se těším už teď :gloria:
|
Klubko — 2. 10. 2008 11:04 |
Tradice moc nectím. Snad jen stromeček na vánoce. Nám ráda ty stresy, které k tomu doba přinesla. Jinak ať si to každý dělá jak chce. Ale mě na dušičky na hrobě neuvidíte. Na velikonoce neotevírám,nebarvím vajíčka nebo odjíždím. Na Heloween nevykrajuji dýně a na vánoce neházím botou. Místo shonu okolo příprav si raději vezmu noviny a jdu na punč, koukám ven,jak lidi blázní a běhají po městě. Spíše než tradice bych řekla, že mám nějaké rituály. Napříkal doupání ořechů. Je to činnost, kterou dělám ráda napozdim na chalupě. Sednu si do starého křesla, zapálím v kamnech, psa po boku a loupu ořechy. Babička se divá na TV v druhé místnosti a já mám čas na snění. Poslouchám praskot v kamnech, vrnícího kocoura za kamny a snažím se vylopuat celé půlky ořechů. Neznám lepší relax.
|
Vlaďka — 2. 10. 2008 11:08 |
Nedělní obědy - doma se snažím, abychom se sešli aspoň o víkendu, ale vzhledem k vytíženosti dětí se to moc nedaří. Jinak já jsem nedělní návštěvy u babiček a tetiček ze srdce nesnášela. Jasně že jsem tety měla děsně ráda, i dneska si na ně vzpoměnu a pobrečím, že je už nemám, ale jelikož vyžadovali po mamce abych tam chodila jako holčička a ne jako kluk, tím si mě teda nezískaly. Dodnes mám osypky ze sukní a punčocháčů. Mýdlo s jelenem funguje na chatě - máme něco podobného jako Selima, jen s elektřinou a studenou vodou venku ve stojanu. Na vánoce nezpíváme, protože jsem naprostý hudební antitalent. Nemůžu tím prostě nikoho obtěžovat. Třeba si pustíme koledu. Ale cukroví peču a peču to, které pekly tety a babičky. Nic extra moderního. Pes u nás může spát v posteli, nepatří na řetěz k boudě. Jídelní servis nemáme - nevydrží u nás žádná sada dlouho vcelku.
|
Santala — 2. 10. 2008 11:10 |
Tradice ? Napadají mě jen ty rodinné :)
Zpívali jsme celá rodina v autě O víkendech velké a dlouhé společné teplé obědy V neděli většinou všichni u pohádky Pěčení brambor na protějším poli Společné venčení psů - to miluju ,celá rodina a všechna zvířena :storstark:
No a Vánoce :D To bych psala týden. Máma je věřící a do všech těch tradic nás vždy donutila. Dnes jsem jí za to vděčná a hrozně se na to těsím ! Myslím, že díky ní miluju vánoce a nepovedlo se to zničit ani těm dnešním nástrahám, v podobě nákupních šílenství a zbytečně vytvářeného stresu, který si děláme jen my samy :fuck:
|
Klubko — 2. 10. 2008 11:21 |
ale vzpoměla jsem si na jednu "tradici". Nedělní pohádla po obědě v rádiu:)
|
topazio — 2. 10. 2008 11:21 |
Když jsem byla malá, tak rodinné nedělní obědy u nás byly, ale čím jsme s bráchou byli starší tím to nějak vymizelo.
Jinak mýdlo s jelenem znám.
Teďka s manželem jíme spolu u stolu a snažíme se držet neděle.
|
topazio — 2. 10. 2008 11:23 |
Klubko napsal(a):ale vzpoměla jsem si na jednu "tradici". Nedělní pohádla po obědě v rádiu:)
Jako malá jsem ty pohádky měla ráda :D .
|
Selima — 2. 10. 2008 11:56 |
Inak, tradicíia: asi spoločné rodinné oslavy, aj keď sa ich snažíme zmodernizovať a vypadnúť niekam, kde sa zahrajú aj deti... Monžo neskorý nedeľný obed a určite poobedňajšia siesta, ale v dnešnej dobe sa to fakt dá len cez víkendy. Naopak ja som sa vo svojej vyženenej rodine snažila zaviesť spoločné večere a víkendové výlety do prírody alebo za kultúrou. A všade sa snažím implantovať ako tradíciu chov psa... :rodna:
|
Heřmanka — 2. 10. 2008 12:18 |
to je kouzelný:)...ja tu píšete, tak si vzpomínám na spoustu věcí, co byly už někde v šuplíku dole...to zpívání v autě :)...s tátou jsme pěli, až se otřásala okýnka a když dnes zpustí, tak se na něj podívám se slovy...ježííííš, tatííííí...a pohled je to výmluvný :D jako že by ta puberta už mohla přejít v jeho věku :D ...ale smějem se tomu...vlastně čekám, až začne zpívat a on zas až ho začnu umravnovat :D:D:D...a ty nedělní pohádky :)...jj...mám za to, že jsou snad pořád, ne ? ...a táta nám vždycky četl před spaním...Perly mezi kamením...:) a vždycky u toho usínal a pořád jsme ho napomínaly :D:D:D a ted když čtu synovi, tak u toho usínám a syn mě napomíná :D...a nebo jsme milovali, když vyprávěl o vojně :)...teda já to milovala...brácha byl malej...nejraději jsem měla historky, které končily slovy...a bylo za to 7 vostrejch :D
a taky si pamatuju, jak se s námi táta pral...já s bráchou proti tátovi :)...lechtal nás...my ječeli...:D a vždycky se nechal přeprat :)...vlastně to nebyla špatná hra...my s bráchou se naučili si pomáhat a nenechat se na holičkách... se divím, že ty postele vydržely :D...hm...tohle asi nepatří do tradic...ale je to tak nějak spojené s mým dětstvím :)
|
Amriana — 2. 10. 2008 12:21 |
Pamatuju se na nedělní obědy na cibuláku ...poctivá polívka a gruntovní jídlo - knedlo vepřo zelo, nebo řízky se salátem ... pamatuju si na bílý varhánkový punčocháče a červený šaty s bílým límečkem a návštěvu u babi s dědou.... hrozná otrava... Pamatuju si, jak jsme na Dušičky vyráběly s mamčou koš na hrob z větviček a umělých gerber... Pamatuju si křížkem vyšívanej sváteční ubrus, co můj starší brácha pokaždý polil a otočil to tím zašpiněným na mý místo, aby to bylo na mě :dumbom: Pamatuju si, jak jsme s bráchou zdobili stromeček , a protože jsme byli líní, tak jsme půl kolekce snědli rovnou - každej rok ..kdo by to tam věšel.. A pamatuju se na vajíčka barvený v cibulové slupce, co jsme jim s mamkou lepily pacičky z kočiček a papírový ouška, takže vypadaly jako králíčci .. Ježíííš ...mě ale chytá nostalgie ...
|
Tiina — 2. 10. 2008 12:41 |
No tak tohle je na mě moc. Mám dneska fakt děsnej den a takovýhle nostalgický výlety mě spolehlivě dorazí...ach jo. No nicméně, na tradice si nějak moc nepotrpím, na velikonoce koledníků neotvírám, vajíčka nebarvím, vánoce jsou fajn, ale nebudu si z nich dělat modlu.
|
Nicolas — 2. 10. 2008 12:53 |
Heřmanka napsal(a):no Nico, tak to teda nevím...nositelem tradic jsem v rodině byla já coby dítě a ne rodiče...vždycky jsem přitáhla nějakou knížku, jak se co dělalo a nedělalo...a rodiče poslouchali a dělali to :D počínaje prostíráním a konče odléváním olova...
aha...tak tady je zakopaný pes (tedy konkrétně u tebe) ;)
|
Pisatel — 2. 10. 2008 13:01 |
topazio napsal(a):Klubko napsal(a):ale vzpoměla jsem si na jednu "tradici". Nedělní pohádla po obědě v rádiu:)
Jako malá jsem ty pohádky měla ráda :D .
A co sobotní hra pro děti. Nevím proč, ale pořád mám v uších hru Hrabě Monte Christo. Ano jsou i další, ale tahle byla nějak něčím vyjímečnaá.
Jsem rád, že tohle téma zaujalo. Pokračujte, jistě že najdete ve svém životě i okolí další nostalgické vzpomínky. Nicméně by mě hodně zajímalo, zda je dodržujete, nebo jak jste je osekali či zda se k některé chcete vrátit a tak.
|
Barusja — 2. 10. 2008 13:08 |
Já pamatuju, jak jsme byli jako děti až do 24.12 do odpoledne u babi, naši pak pro nás přijeli, šlo se do kostela na 17 hod, pak jídlo a stromeček. teĎ jsme k tomu přidali ještě po nadílce procházku večerním městem, moc super. Jinak jíme na servisu, dostaneme šupinu z kapra, na oběd je čočka nebo kuba.
Mrzí mě, že se z Vánoc dělají komerční svátky. všichni jsou uhnaný, Ti, co jsou sami mají deprese a vůbec je to celé na pytel.:usch:
|
dixina — 2. 10. 2008 13:10 |
Barusja napsal(a):Já pamatuju, jak jsme byli jako děti až do 24.12 do odpoledne u babi, naši pak pro nás přijeli, šlo se do kostela na 17 hod, pak jídlo a stromeček. teĎ jsme k tomu přidali ještě po nadílce procházku večerním městem, moc super. Jinak jíme na servisu, dostaneme šupinu z kapra, na oběd je čočka nebo kuba.
Mrzí mě, že se z Vánoc dělají komerční svátky. všichni jsou uhnaný, Ti, co jsou sami mají deprese a vůbec je to celé na pytel.:usch:
Děsím se děsím vánoc. :jojo:
|
hrosanek — 2. 10. 2008 13:12 |
Tradice a rituály jsou něco, co tvoří asi u každého vzpomínky na dětství.
Teď mi došlo, že pro to: -hraju se svými dětmi hádankové hry v autě, počítáme barevná auta, hledáme zelený žigulík (dlouho mi trvalo jim popsat, co to vlastně je :) ) -zavírá domovní dveře ten, kdo chce zvedat plošinu v garáži. -miluju kupovat vánoční stromeček měsíc předem a zdobit dlouho předem, aby voněl byt -před příletem Ježíška chodíme léta letoucí na svařák s přáteli a dlouhou procházku a pak chvíli mrzneme ve tmě na dvoře, aby měl Ježíšek klid na nerušený přílet s dárky. Druhý den miluju jen tak se válet a nic nedělat. -vyřezávám dýni, protože nádherně svítí ve tmě a můžeme se krásně bát, když jim čtu pohádkové knížky o Halloween -když je nám smutno zalézáme si společně do postele a povídáme si na co se těšíme než smutnění přejde -zpívám strašně, ale hodně a zjistila jsem, že jejich hudební sluch to nezkazilo a zpívají moje písničky hezky. -mám hromadu vyžehlených kapesníků a utěrek, protože co kdybych je potřebovala. Utěrku občas vytáhnu, ale kapesníky už mám jen tak.
|
Klubko — 2. 10. 2008 13:19 |
Pisateli,ano sobotní hra v rádiu taky. Já vůbec mám ráda rozhlas. Jsem divná i teď. Ráda poslouchám ČR 1 nebo ČR 2,když je právě rozhlasová hra. Nemám ráda modni tuc tuc rádia, ač by se k mému věku hodila více. Uklidňuje mne mluvené slovo. Více než Tv. Mám ještě jednen zvyk, rituál. Miluji knížky a papíry. Vždy když příjdu do knihkupectví, tak si potají čuchám k těm knihám. A to samé mám v papírnictví. Milovala jsem nákup nových sešitů do školy, pak už to stálo za prd :) A taky hru na schránky. To jsme musely se segrou hledat během cesty schránku,kdo jí viděl dříve měl bod. Jednou jsme nemohly najít dlouho žádnou, až segra do ticha zařvala "schránka, mám ji" a táta se tak lekl, že naboural naší 120cu:)
|
Kuba — 2. 10. 2008 13:30 |
Tak to já rádio vůbec - já byl vždycky co se týče poslouchání na muziku, mluvený slovo v rádiu mě nebralo - to radši knížky. A na tu muziku jsem vybíravej, takže zase rádio ne, protože na každým včetně těch jakž takž poslouchatelných občas zahrajou něco, co prostě poslouchat nevydržím, do toho kecy moderátorů. Teď poslouchám muziku nejvíc v autě a je to vždycky buď CDčko nebo kazeta - z rádia pouze dopravní zpravodajství. Kdyby byla stanice, která vysílá jen každou půlhodinu a pokud by to bylo něco většího tak okamžitě dopravní zpravodajství a jinak ticho, měl bych ji naladěnou.
|
Décima — 2. 10. 2008 13:32 |
Ráda vzpomínám na 1.2.svátek vánoční, chodili jsme na obědy k rodičům, dnes už ne, neb jsme s manželem už sirotci :( . Jinak dodržuju tradici už od dětství - každou neděli po obědě si hajnu a poslouchám v 13.00 hod pohádku v radiu.
|
Barusja — 2. 10. 2008 13:34 |
Dixi, to bude dobré, budeme si držet palce. Pořád řeším jestli budu na Vánoce s mámou a bráchou nebo jenom s malým..uf, je to těžké.
|
dixina — 2. 10. 2008 13:45 |
Barusja napsal(a):Dixi, to bude dobré, budeme si držet palce. Pořád řeším jestli budu na Vánoce s mámou a bráchou nebo jenom s malým..uf, je to těžké.
Jen pěkně běž s malým k mamince, bude vás víc a bude lepší nálada. Taky budu na štědrý den s rodiči a dětma, nezvládla bych to. Jsem prostě sračka.
|
helena — 2. 10. 2008 13:47 |
Na Vánoce penízek pod polévkový talíř, "ježíškovský" zvoneček (jindy se s ním nezvonilo), staré ozdoby z mého dětství. Na Velikonoce dárky od zajíčka, upečená nádivka a vlasnoručně vypěstovaná zeleň. U kamarádky na chalupě buřty na ohýnku, kterými děti krmily psy a jídlo servírované kuchyňským oknem na stůl venku. Týden z prázdnin na horách, kde mohly chodit (a pilně chodily) do krámu pro rohlíky v holínkách potokem a k "tetě" na nejlepší domácí chleba... jé, toho by bylo. Nejhorší "samotné" Vánoce jsem měla ty první bez dětí. Věděla jsem, že se druhý den všichni slezou doma - ale stejně to nestálo za nic. Ale rok od roku je to ne snad lepší, ale zvykám si - aspoň tak.
|
Romča — 2. 10. 2008 13:52 |
Taky mám jednu tradici s kamarádkou , před 1 adventem chodíme loupit do pa*ku (místo činu) jedlové větve na věnce. :lol:
|
adra — 2. 10. 2008 14:07 |
tak jsem se tady tak začetla... nic kokrétního napsat nechci...jen Vám poděkovat za krásný příspěvky :hjarta: :):)
|
Kuba — 2. 10. 2008 14:17 |
dixina napsal(a):Barusja napsal(a):Dixi, to bude dobré, budeme si držet palce. Pořád řeším jestli budu na Vánoce s mámou a bráchou nebo jenom s malým..uf, je to těžké.
Jen pěkně běž s malým k mamince, bude vás víc a bude lepší nálada. Taky budu na štědrý den s rodiči a dětma, nezvládla bych to. Jsem prostě sračka.
Houby sračka - když máš možnost jít na vánoce k rodičům a využiješ toho, protože ti tam bude líp, znamená to jediný - že nejsi hloupá.
|
Pisatel — 2. 10. 2008 14:38 |
Drazí přátelé, je krásné že se zde nostalgicky vracíme asi k nejkrásnějším dnům v roce a to vánocům. Ale doba vánoční není tím co jsem měl především osobně na mysli. Mysle jsem, že vzpomente, jak baky dávaly do prádla mýdlo aby vonělo, nebo jak se tu z počátku neslo, nedělní rodinné obědy atd. jsou jiné rodinné tradice, narozeniny, přípravy do divadla a td.
|
ita — 2. 10. 2008 15:19 |
Nedávno jsem zavedla starou tradici, o které vyprávěla paní v parku. Chodila se svou babičkou na podzim do parku sbírat černé ořechy (parkové stromy, z ořechů se vyráběly náramky a náhrdelníky). Tak je sbírám také a dávám do prádla, krásně voní a odpuzují moly. Pak jsme ještě měli rodinnou tradici, že na Silvestra po půlnoci jsme si telefonicky popřáli do nového roku. Nějak se na to poslední dobou zapomnělo. Taky jsme celá rozvětvená rodina slavili všechny narozeniny, v poslední době nikdo nemá čas, sejdeme se maximálně 2-3 x ročně.
|
Fidorka — 2. 10. 2008 15:20 |
Přála bych vám zažít židovský šábes. Už od čtvrtka židovky uklízejí a nakupují na pátek, kdy se i z práce odchází dřív, svátečně se prostře, navaří se jídlo na celý šábes, které se pak nechá na plotýnce jen na nejmenší udržovací teplotu, aby se nemuselo ohřívat a pečou se šály domácího kynutého chleba (chala). Zapalování šábesových svíček se západem slunce, krátká modlitba, přípitek vínem a dlouhááá opulentní skvostná večeře, žádná televize nebo rádio, ale povídání, hraní her, předčítání, odpočinek, procházky, návštěva synagogy. A hlavně díky zákazům jakékoli manuální i duševní práce a obsluhy el. spotřebičů se jedná o skutečný odpočinek, trvající od západu slunce v pátek až do východu tří hvězd v sobotu večer. Ani praví křesťani v neděli tak neodpočívají.
jen mě dřív drtilo, že jsem si k tomu lahodnýmu vínu nemohla zakouřit (další zákaz).
No a chanukové večery jsou další kapitola, kam se hrabe štědrý den a štěpán ;)
|
mashanka — 2. 10. 2008 15:27 |
Velké prádlo - bubnová pračka, přendat do ždímačky, vymáchat ve vaně, opět do ždímačky, 3-4 várky a celý den je v pytli
|
Fidorka — 2. 10. 2008 15:29 |
Mashanko, to jsme doma dělali ještě začátkem 80.let :( maďarská vířivá pračka zn.Hajdu a valcha, to bylo naše. A já si musela na tý valše prát svoje ponožky a punčocháčky, protože jsem nechtěla nosit bačkůrky :P teror!
|
Klubko — 2. 10. 2008 15:29 |
Tak to já bych vám zase doporučila pravou cikánskou svatbu v Rumunsku. to byl nejsilnější zážitek co jsem kdy poznala. Pche, kam se hrabou naše zábavy:)
|
Fidorka — 2. 10. 2008 15:38 |
Klubko, to věřím. já zažila v Israeli jemenskou a to byl taky silnej zážitek!
|
Klubko — 2. 10. 2008 15:54 |
Fidorka napsal(a):Klubko, to věřím. já zažila v Israeli jemenskou a to byl taky silnej zážitek!
Souhlas. Ač jsem ateista a věřím možná tak sama sobě, taky pro Evropana jsou tyto tradice a zvyky velkým zážitkem. I pravoslavnou svatbu jsem odsvědčila. Ale to je za trest. 45 minut držet korunu nad nevěstou,než Pop odříká ty jejich modlitby a požehnání. Málem mi upadlo rameno :usch:
|
Alyssa — 2. 10. 2008 20:13 |
Já jsem měla krásný dětství plný tradic, na který jsem si zvykla a vždycky jsem je ráda dodržovala. Byly to jak klasické tradice, tak tradice pouze rodinné. Snažím se teď co se dá udržovat dál, ale je pravda, že když už má člověk svojí rodinu zjišťuje, že partner to má s tradicemi třeba úplně jinak. Pro mě bylo zajímavý zjištění, když jsem některý věci považovala za automatický, protože jsem na ně byla zvyklá a přítel na mě koukal, co si vymýšlím ;) Je určitě fajn tradice dodržovat nebo si vytvořit nové. Taky se hrozně těším na vánoce, shánění dárků, zdobení stromku a pečení cukroví a vůbec mi nevadí předvánoční shon a ve stresu např. z předvánočního úklidu nejsem. Výzdobu (vánoční ani velikonoční) moc nedělám, ale jen proto, že nejsem moc dobrá aranžérka :) Nejsem extra konzervativní a staromilský typ, ale někdy si říkám, že je škoda, že už se třeba nedere peří a po večerech sedíme u počítače (jako teď já:) ) nebo u televize a nepovídáme si při svíčce historky, báchorky a pohádky a nehrajou se hry..
|
lupina montana — 3. 10. 2008 0:43 |
Tak já si to celý přečtu zítra, ale za sebe Pisateli hlásím, že jsem zažila maximálně samodomo pračku (protože jiný nebyly) a nefalšovanou Karmu s emblémem z Českýho Brodu :vissla::lol: jinak bohužel....polovina minulýho století mi přišla vlastně skoro stejná, jako dneska :co: A uspěchanost....mno....kdyže nahrála Zagorka ten supermegahit Spěchá-áám? :vissla::lol:
|
Definitiv — 3. 10. 2008 1:39 |
"mejdlíčka" do prádla ve skříni, házení rozsypaný soli přes raneno, neodstrojit stromek před Třema Králema...jé toho by bylo ;) zlatá bábi :hjarta: :hjarta:
|
helena — 3. 10. 2008 8:03 |
Mýdlo s jelenem se strouhalo do vyvářky... škrob se vařil v extra hrnku (a já se v něm s potěšením patlala a babi mě plácala přes ruce ), bílý prádlo se modřilo šmolkou, aby bylo bělejší a v létě se posílalo vlakem v kufru předem k tetě, protože tam se bílilo na trávníku a já ho směla polívat z konvičky  Do prádla dávám vlastnoručně ušitý polštářky s levandulí nebo kdoulový jablíčka a do skříně vratič proti molům, vrátila jsem se k zavařování, patlám rychlokvašky, protože "maminčiny" se nikde nekoupí... na Štědrý večer prostírám talíř polívky navíc "kdyby někdo přišel"... nevěším prádlo přes Nový rok (ale to už je spíš pověra, než tradice - ale u nás se to tak dělalo)...
|
Jitka8 — 3. 10. 2008 8:54 |
Pisatel napsal(a):dixina napsal(a):Heřmanko a co takhle praní na valše :usch:
A holky znáte mýdlo s jelenem? :lol:
Mýdlo s jelenem ještě používám -na hodně špinavé světlé ponožky(pak je ještě hodím do pračky,jinak se tak dobře v pračce neoperou) -na houbu k mopu(pračka znehodnocuje houbu) -na čištění bot Na mýdla tohoto typo nedám dopustit. Dobu,kdy nebyly PC,DVD,TELEVIZE,RÁDIA jsme nezažila.Ale mohlo to být fajn-lidi se sešli,pokecali,zazpívali i práce se u toho udělala.Co dnes-každý lapne do křesla a nechává se bavit.Jojo,každá doba přináší své +- .
|
lepista — 3. 10. 2008 8:58 |
Nicolas napsal(a):Souvisí to s věkem a s pocitem bezpečí. V jinošském věku mládež láteří nad strnulými tradicemi a nudí se u nich. Raději běhat okolo a hrát si, než poslouchat dokola ty samé příběhy rodičů a prarodičů. Je zajímavé, že postupem věku (někteří říkají, že až to je opravdová dospělost) se těm samým lidem začínají znovu líbit ty nudné rituály: společné obědy, odpočinek na chatě, draní peří, žehlení a pod.
Tak u mě je to naopak nebo nejsem dospělá (je mi 41). Z tradic mám opravdu osypky. Vánoce obrok vynechávám (obrok protože je to kompromis s rodiči), až tu rodiče nebudou, nebudou ani vánoce. Tradice na mě mají svazující efekt závaží a jejich odpoutáním se dostávám pocit svobody a spokojenosti.
|
kosatka — 3. 10. 2008 9:11 |
Dětství bez PC a celkem i bez televize jsem zažila a byla to krásná doba - určitě většina z vás zná meil - "Všem, kteří se narodili v 50.. 60. a 70 letech .........." Draní peří mi v paměti utkvělo, ale na co nejraději vzpomínám, bylo ruční trhaní chmele! I když to není vyloženě tradice, s nostalgií vzpomínám, jak jsme se 2-3 malé holky pověsily na ten štos,strhly, očesaly šišky do koše,šly vysypat do takové odměrné nádoby,dostaly lísteček..........a až nás to přestalo bavit, což bylo poměrně brzy, hrály jsme na hoňku a schovku mezi chmelem........no jo, zlaté časy
|
Barusja — 3. 10. 2008 9:25 |
Já chodila každou neděli ráno k prababi, dělala topinky s česnekem. A pak jsem šla vybrat vajíčka.:)
|
Pisatel — 3. 10. 2008 9:28 |
Barusja napsal(a):Já chodila každou neděli ráno k prababi, dělala topinky s česnekem. A pak jsem šla vybrat vajíčka.:)
:lol: A co bílá káva s nalámaným chlebem?
|
helena — 3. 10. 2008 9:36 |
A co bílá káva s nalámaným chlebem? Tomu babi říkala "rybičky" a nejlíp to chutnalo z melty, v modrém plecháčku a velkou lžící. A co takhle chleba s hořčicí? U buřtostánku za 30 halířů. Mejdlíčko, cucavý špalky, včeličky, pendrek... Hrnec melty na sporáku celý den... Držková polívka s čerstvým rohlíkem v 5 ráno v uhlířský hospodě... Mlíko nalejvaný plechovýma odměrkama do smaltovaný konvičky (taky jste ji vždycky někde otloukli?), v neděli před obědem fronta dítek se džbánkama v nejbližší hospodě pro pivo... místo žvejkačky smůla z ovocných stromů nebo dortové svíčičky... šumák ve dvou kostičkách...
|
Ota — 3. 10. 2008 9:41 |
helena napsal(a):A co bílá káva s nalámaným chlebem? Tomu babi říkala "rybičky" a nejlíp to chutnalo z melty, v modrém plecháčku a velkou lžící. A co takhle chleba s hořčicí? U buřtostánku za 30 halířů. Mejdlíčko, cucavý špalky, včeličky, pendrek... Hrnec melty na sporáku celý den... Držková polívka s čerstvým rohlíkem v 5 ráno v uhlířský hospodě... Mlíko nalejvaný plechovýma odměrkama do smaltovaný konvičky (taky jste ji vždycky někde otloukli?), v neděli před obědem fronta dítek se džbánkama v nejbližší hospodě pro pivo... místo žvejkačky smůla z ovocných stromů nebo dortové svíčičky... šumák ve dvou kostičkách...
Na Matějský byl chleba s hořčcicí za pětadvacetník a prodavač tomu říkal "ruský máslo". A Tiki nemělo chybu, dodnes cejtím ten rozedřenej jazyk ;)
|
hrosanek — 3. 10. 2008 9:44 |
Co je Tiki?
|
Ota — 3. 10. 2008 9:47 |
hrosanek napsal(a):Co je Tiki?
To byl právě ten šumák ve dvou kostkách, jak zmiňuje Helena.
|
hrosanek — 3. 10. 2008 9:51 |
:) Aha.
My cucali Vitacit, sypal se do dlaní. :)
|
haiel — 3. 10. 2008 9:52 |
Koupání byl taky hezký rituál. Lázeňská kamna na dříví, stará litinová vana s nohama ve tvaru lvích tlap, byla tak hluboká, že i tátovi z ní koukala jenom hlava :) a lněné ručníky, byly naškrobené :D, čisté pyžamko, vonělo heřmánkem...:)
|
helena — 3. 10. 2008 9:52 |
Na pouti jsem chleba s hořčicí nesměla - naši by se zbláznili. Kupovala jsem si ho tajně A z Tiki jen ta bílá kostička - taky jste si ji půjčovali? A dělili se o nažvýkanou žvejkačku? Taky byly bezva obložený chlebíčky s nudličkama nejlevnějšího salámu - stával 1,10 Kč - nebo taková ta brčálově zelená limča... jak se jmenovala, vzpomeňte si někdo.
|
Ota — 3. 10. 2008 9:53 |
hrosanek napsal(a)::) Aha.
My cucali Vitacit, sypal se do dlaní. :)
No a Tiki kostku si držela v prstech a lízala, byl z toho červenej a odřenej jazyk, tuším, že stálo dvacetník.
|
Ota — 3. 10. 2008 9:54 |
Limča se jmenovala Amara.
|
Heřmanka — 3. 10. 2008 9:57 |
Pisatel napsal(a):Barusja napsal(a):Já chodila každou neděli ráno k prababi, dělala topinky s česnekem. A pak jsem šla vybrat vajíčka.:)
:lol: A co bílá káva s nalámaným chlebem?
na to jsem už skoro zapomněla...to dělal můj děda, když u nás bydlel...okrájel kurky z chleba..a střídu si natrhal do bílé kávy z melty...a já měla kůrku...vždycky jsem mu ji brala zpod nože :) a neustále několikrát během dne se ptala, jestli si zas bude dávat chleba...taky si na stůl dával noviny místo prostírání, aby mamace neumazal ubrus...a měl svou židli u stolu, kam si jiný mohl sednout, jen když nebyl zrovna doma...ale ne ,že by to tak nařídil, ono to tak bylo samo sebou...a naučil mě hrát šachy...nikdo ho snad nikdy neporazil...ale jednou mě nechal vyhrát :)...na to si vzpomínám, jakou jsem měla radost, že jsem dědu porazila...protože to bylo NEMOŽNÉ ... ráno nás všechny budil, kdo jak potřeboval...byl přesný jak švícarské hodinky... a když mě chytl za zápěstí, protože jsem zlobila a nebo byla na něj byla ošklivá...tak to bolelo a děsně...i ted při vzpomínce cítím tu bolest...au,auuu...a pak z vyprávění vím, že mě vodil do školky a já mu pořád utíkala a byla na něj hnusná...slovně...to si nepamatuju...a mrzí mě to :(, tak třeba to ví a nebo mě i slyšel, když jsem se mu už několikrát omlouvala...kdo ví...
jo a naučil mě mýt nádobí pod studenou tekoucí vodou...si vzpomínám, jak říkal...pojd, ukážu ti kouzlo...a já nestačila zírat, jak ta špína od guláše mizí a jen tím, že voda teče a navíc studená :)...naši prej pak dlouuuho ze mě šíleli, protože jsem myla nádobí ve studené vodě, že děda to tak taky dělá :D:D:D
když bydlel v řadovém domku a dvorek byla vlastě díra, kterou obepínala skála...tak měl ten dvorek zarostlý vínem a hrozny visely dolů...jen si utrhnout...nebe nebylo pomalu vidět...:)...bylo to kouzelné...a přistihla jsem se, že přesně tohle jsem si udělala na své zahradě...pergolu a visí mi zní hrozny dolů, pod ní lavička...a jen utrhnout....
|
Vlaďka — 3. 10. 2008 9:59 |
My ještě z dlaně lízali Vitacolu. To byl pro změnu hnědý flek a jazyk. Ale dneska už tak nic nechutná. Jenom Holba má točenou žlutou limonádu a ta je trochu podobná té zelené - chuťově. A co domácí zkyslé mlého, z něj udělaný tvatoh - namazat na chleba s máslem a ocukrovat - to jsem u babičky milovala.
|
helena — 3. 10. 2008 10:02 |
To je vono . Taky byl kávový sirup Kofex, zvaný "blafík", v takový kónický lahvi. A v mlíčňáku "ovocný" koktejl z mlíka a jahodovýho sirupu a ošizený kakao - já ho pak doma nechtěla pít. A chodil se povinně sbírat americký brouk - fúúúj. A na brambory, na řípu, vybírat kamení z pole... pak se udělal ohýnek z natě a v něm ty brambory pekly... jedli jsme je polosyrové, protože se nikdo nemohl dočkat... když byla poblíž jablka, napíchla se na prut a opekla nad ohněm... Z cukrovky posbíraný kolem silnice (nebo upytlačené na pozemcích JZD) se vařil sirup... teda tehdy ještě syrup 
|
Ota — 3. 10. 2008 10:05 |
Cukrovanej chleba taky vzpomínám, jen se u něj nesmělo zafunět :lol: U nás se tradičně na Štědrej večer chodilo prvně k babičce, tam se jedlo a táta si furt přidával kapra a tím oddaloval odchod domů ke stromečku a dárkům. Dodnes si vybavím ten "hroznej" pocit, jak jsem se nemohl dočkat a proklínal jsem kapra, že se musí jíst pomalu :lol:
|
Barusja — 3. 10. 2008 10:09 |
jasně, že bílá kafe a chleba byli. Mě zase dělala bábuš mlékovou polévku s noky, ale říkala tomu koťaťa a to bylo jediné jídlo, na které jsem slyšela, jako malá jsem jedla strašně málo, byla jsem vybíravka:))
Za mě byla červená limonáda, pak pasta na zuby co chutnala jako broskve. Tuti fruti jsem nesnášela a perlička. Pak žvýkačky Pedro a Bajo (tam byli obrázky). Vitacit jsme také lízaly a nejlepší sváča do školy byla, když nám máma dala peníze a my si koupili 5dkg dieatního salámu a rohlík:) A mléčné svačiny ve škole, jak jsme museli mít na stůl prostírání, když jsme svačili?
|
Pisatel — 3. 10. 2008 10:26 |
helena napsal(a):Na pouti jsem chleba s hořčicí nesměla - naši by se zbláznili. Kupovala jsem si ho tajně http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png A z Tiki jen ta bílá kostička - taky jste si ji půjčovali? A dělili se o nažvýkanou žvejkačku? Taky byly bezva obložený chlebíčky s nudličkama nejlevnějšího salámu - stával 1,10 Kč - nebo taková ta brčálově zelená limča... jak se jmenovala, vzpomeňte si někdo.
A pívko v kelímku za 0.80 Kčs teda byla to jen blbá sedmička desítka bejvávala za za 1.10 Kčs :) Cukrová vata, sekaný turecký med.....
|
Ota — 3. 10. 2008 10:28 |
A vážené zelí do bandasky, než jeden došel domů, lák záhadně zmiznul, to bylo křiku.
|
Pisatel — 3. 10. 2008 10:28 |
Ota napsal(a):Limča se jmenovala Amara.
A co červená limonáda ve flašce s porcelánovým uzávěrem? A nebo limo v pytlíku a slámkou? Prodavači pivka a párků na nádražích s jejich věčným "telplé párky a studený pívooooo"
|
Pisatel — 3. 10. 2008 10:30 |
Ota napsal(a):Limča se jmenovala Amara.
brčálově zelenáááááááá :usch: :lol:
|
Ota — 3. 10. 2008 10:32 |
Limonády s uzávěrem neměly chybu, flašky se daly používat léta. Gumičku s uzávěru používali dědkové jako návlek na fajfku, aby jim nevypadla z bezzubé huby. Pytlíkové limonády..na Masaryčce stávala korunu, a potom nafouknout a skočit na pytlík, to byla rána.
|
Ota — 3. 10. 2008 10:33 |
Pisatel napsal(a):Ota napsal(a):Limča se jmenovala Amara.
brčálově zelenáááááááá :usch: :lol:
Míchaná s rumem, nazývaná Žabí hněv :lol:
|
Pisatel — 3. 10. 2008 10:38 |
Ota napsal(a):Limonády s uzávěrem neměly chybu, flašky se daly používat léta. Gumičku s uzávěru používali dědkové jako návlek na fajfku, aby jim nevypadla z bezzubé huby. Pytlíkové limonády..na Masaryčce stávala korunu, a potom nafouknout a skočit na pytlík, to byla rána.
A co klíč a hřebík? Komu to co řekne? Koukám my co pamatujem Švédy na Karlově mostě, tvorbu hnědého uhlí a dinosoury jsme měli nějak měli asi pěkné dětství, nebo víc možností? Jak to je moji milí?
|
Klubko — 3. 10. 2008 10:44 |
a pojízdná prodejna na vesnici. Každou neděli maso a v pátek dopoledne rohlíky. A já se segrou na kole s velkou taškou rychle do fronty,aby něco zbylo. Jenže u sinice rostly třešně a než jsme se dostali k prodejně, měli už jen poslední špekáček. A segra řekla doma babiče, že to je falešná šunka,ať se nezlobí:) A "lodičky" chleba do kafe, jsme milovaly se segrou taky. A protože v baráky žily 4 generace ženských. Prababička, babička, máma a dvě dcery. No a praní v neděli. Necky, valcha, vařečka, přenosný sporák na uhlí. Vše se vytáhlo ven a pralo se. Prababička s babi u valchy. Máma vyvářela a my se segrou máchaly v neckách. Pak natáhnout šňůru přes celý dvůr a věšet. A většinou fenka vlčáka vzala poslední kus šňůry a začala jej tahat a celé vyprané prádlo spadlo na zem. A my se segrou prosily,ať jí babička nehubuje a nedává na řetěz. A vybírání brambor. Každý pozdim. 3 rodiny 500 ha, koně povoz, radlice. A my šli za řádky a vybírali brambory. A z těch malých dělali panáčky na špejlích a pekli v bramborové naťi. A večer se šlo s dědou na ruma, kde hrál kartičky a pil "zrzavou vodu" a jak ho jednou museli sousedi přivézt na trakárku a babi ho nedchala spát u koní a my jsme tam ráno viděly se segrou jak leží na slámě a řvaly jsme, že děda umřel.
Jo Oto, a s těma dárkama a večeří to bylo to samé. Jenže zdržovala prababička, protože neviděla na kosti, tak měla dvoje brejle a vždy jí to trvalo a pak si ještě přidala salát a musela si vypít štamrplu na zažívání a já jsem myslela, že netrpělivostí puknu. A pak zvonek a frrrr do druhé místnosti pod stromeček. A táta tam stál a měl na sobě natrhanou vatu,jako že tam byl ježíšek a on se ho snažil chytit a pod stromkem nebyly žádné dárky, protože prý uletěl s nima pryč. A my začalaly bulet a pak odtáhl záclonu u okna a tam byly ty dárky:)
|
Klubko — 3. 10. 2008 10:45 |
A co Mixela? Fuuuuj?
|
Ota — 3. 10. 2008 10:49 |
Pisatel napsal(a):Ota napsal(a):Limonády s uzávěrem neměly chybu, flašky se daly používat léta. Gumičku s uzávěru používali dědkové jako návlek na fajfku, aby jim nevypadla z bezzubé huby. Pytlíkové limonády..na Masaryčce stávala korunu, a potom nafouknout a skočit na pytlík, to byla rána.
A co klíč a hřebík? Komu to co řekne? Koukám my co pamatujem Švédy na Karlově mostě, tvorbu hnědého uhlí a dinosoury jsme měli nějak měli asi pěkné dětství, nebo víc možností? Jak to je moji milí?
Spíš ta nostalgie smejvá šrámy, dětskou duší neviděné.
|
helena — 3. 10. 2008 10:52 |
Prášek do pečiva a lahvička od léků... verzatilka a kuličky z formely... červený voskový obal z eidamu položený na školní kamna nebo kaštany hozené dovnitř... pokusy drsňáků s Travexem...
|
Pisatel — 3. 10. 2008 11:01 |
helena napsal(a):Prášek do pečiva a lahvička od léků... verzatilka a kuličky z formely... červený voskový obal z eidamu položený na školní kamna nebo kaštany hozené dovnitř... pokusy drsňáků s Travexem...
jen do lékovky? já to znám s prezervativem :)
|
Vlaďka — 3. 10. 2008 11:03 |
A chodili jsme prát prádlo do "prádelky", kde voda z pračky a ždímačky cákala vesele na zem a tekla do kanálku. Potom jsme chodili máchat prádlo na řeku. A sobotní televize u babičky,která měla bedýnku s oranžovým světýlkem. (Ne babička, ta TV). Vůbec nevím co to bylo, ale bylo to hezký.
|
Barusja — 3. 10. 2008 11:06 |
na dovolenou jsme jezdili pod stan na Hracholusky na Vranov, ráno jsme chodili do kiosku pro čerstvé rohlíky a mléko, to byla dobrota:)
musím zamáčknout slzu, když na to vzpomínám:grater:
|
Ota — 3. 10. 2008 11:08 |
Pisatel napsal(a):helena napsal(a):Prášek do pečiva a lahvička od léků... verzatilka a kuličky z formely... červený voskový obal z eidamu položený na školní kamna nebo kaštany hozené dovnitř... pokusy drsňáků s Travexem...
jen do lékovky? já to znám s prezervativem :)
S prezervativem..ten se dával ženám, zahrabanej do květináče, že po zalití vyroste kouzelná květinka. :lol:
|
Amriana — 3. 10. 2008 11:08 |
Klubko napsal(a):A co Mixela? Fuuuuj?
Mixela - pomerančová ...má první opravdovská kocovina v sedmnácti ...brrrr ... ještě dnes je mi zle :)
|
Pisatel — 3. 10. 2008 11:15 |
Amriana napsal(a):Klubko napsal(a):A co Mixela? Fuuuuj?
Mixela - pomerančová ...má první opravdovská kocovina v sedmnácti ...brrrr ... ještě dnes je mi zle :)
A nebo čůčo :) Nic?
|
helena — 3. 10. 2008 11:16 |
Ovocná čůča ze všeho, co dům dal - od třešní po pampelišky. Za levný peníz litry a kocovina na několik dní. Cigarety Detva... Prezervativy naplněné vodou a házené z nejvyššího patra... Adrenalinové hry v rozestavěných budovách... chození na drbes do cizích zahrad (kdo utekl psovi, vyhrál). Vůně prádla, které babi žehlila a při tom vyprávěla "jak byla malá"... když mě vykoupanou zabalila do osušky a donesla do svojí postele, kde jsem s ní směla spát... nebo u druhé kočka tajně braná pod deku - ta tak hřála...
|
Ota — 3. 10. 2008 11:21 |
Konec školního roku v učení, sesypaly se drobáky, bylo za to čůčo (rybízák) a ještě vyšlo na Startky a hurá s holkama na Petřín.
|
hrosanek — 3. 10. 2008 11:27 |
Taky si vzpomínám, že zima byla zima. Na Martina nasněžilo a sníh se držel do vánoc. Nádhera, jedna z mála cest s tátou za sportem s lyžemi do Mikulova. Kožené zavazovací přeskáče a Kandahár. Ne nejsem tak stará, ale můj tatínek nás nechtěl rozmazlovat a tak koupil ve výprodeji v NDR. Ukrutná zima na palce u nohou a blaženost dítěte po návratu domů z horké vody v lavóru. :) :)
Vůně mleté kávy ve vchodu do obchodu. Tu miluju dodnes. :)
|
Ota — 3. 10. 2008 11:29 |
Hrosanek, my taky nejsme tak staří, jen hodně pamatujem :lol:
|
Pisatel — 3. 10. 2008 11:32 |
Ota napsal(a):Konec školního roku v učení, sesypaly se drobáky, bylo za to čůčo (rybízák) a ještě vyšlo na Startky a hurá s holkama na Petřín.
Vy jste asi z vyšších vrtev pane :lol: My se v Kapslovně či Rygráku spokojili s Partyzánkama za 0.80 háků. či prvníma fitrovejma Letkama :lol:
|
Pisatel — 3. 10. 2008 11:33 |
Ota napsal(a):Hrosanek, my taky nejsme tak staří, jen hodně pamatujem :lol:
Pane sousede, řekl bych že jsme pořád mladí, ale ty děti nám nějak zestárly :lol: :lol:
:offtopic: Víte jak se nazývá 20té století? A jak se nazývá 21 století? ne? Tak 20té století je stoletím páry 21 století stoletím nabíječek.
Kdyby tak pánové v EU nařídili, aby existovala jen jedna nabíječka na všechno.
|
Ota — 3. 10. 2008 11:39 |
Bylo nás víc, proto Startky :lol:
|
Pisatel — 3. 10. 2008 11:41 |
Ota napsal(a):Bylo nás víc, proto Startky :lol:
To snad svého času byly první dvacítky myslím. Tedy 20 kusů v balení, jinak bylo vždy balení po 10ks
|
helena — 3. 10. 2008 11:43 |
Kdyby tak pánové v EU nařídili, aby existovala jen jedna nabíječka na všechno Nene - nabíječku/nabíječe každý sám pro sebe 
A ještě šlápnu do jednoho tématu - co první hambatý časopisy? Pašovaný, roztrhaný, rodičům tajně sebraný a ještě tajněji prohlížený?
|
Ota — 3. 10. 2008 11:46 |
Pisatel napsal(a):Ota napsal(a):Bylo nás víc, proto Startky :lol:
To snad svého času byly první dvacítky myslím. Tedy 20 kusů v balení, jinak bylo vždy balení po 10ks
Jo, protože nás bylo víc, bralo se větší balení, kdy by furt lítal z kopce k tanku do trafiky..
|
Pisatel — 3. 10. 2008 11:48 |
Konzervo :dumbom: malicherníku :dumbom::lol: Na co myslíš , ty jedna krásná ženo :lol: Já nemyslel na ty směšné pohyby, ale na něco úplně jiné. Když se kouknu k mému PC tak tam mám jeden drát k PC, ale pak nabíječku na kameru, na mobil, na hub, na tiskárnu, navigaci, na repráky... a to nemluvím o počtu drátů u TV :)
|
Ota — 3. 10. 2008 11:51 |
helena napsal(a):Kdyby tak pánové v EU nařídili, aby existovala jen jedna nabíječka na všechno Nene - nabíječku/nabíječe každý sám pro sebe http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
A ještě šlápnu do jednoho tématu - co první hambatý časopisy? Pašovaný, roztrhaný, rodičům tajně sebraný a ještě tajněji prohlížený?
První erotické čtivo, to bylo žůžo. Našel jsem tátovi v knihovně Sebeochrana nebo tak nějak se to jmenovalo a já myslel, že se naučím nějakou sebeobranu :lol: Potom originál Fanny Hill v češtině..ježiš to byly sny..
|
helena — 3. 10. 2008 11:52 |
na hub Nechtěl´s napsat na hubu? Podle toho, jak ti jede 
|
Amriana — 3. 10. 2008 11:57 |
Ota napsal(a):helena napsal(a):Kdyby tak pánové v EU nařídili, aby existovala jen jedna nabíječka na všechno Nene - nabíječku/nabíječe každý sám pro sebe http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
A ještě šlápnu do jednoho tématu - co první hambatý časopisy? Pašovaný, roztrhaný, rodičům tajně sebraný a ještě tajněji prohlížený?
První erotické čtivo, to bylo žůžo. Našel jsem tátovi v knihovně Sebeochrana nebo tak nějak se to jmenovalo a já myslel, že se naučím nějakou sebeobranu :lol: Potom originál Fanny Hill v češtině..ježiš to byly sny..
Jééé Fanny Hill ... četla jsem ... chi chííí ...ale sny žádný čéče ... :lol: Já si pamatuju na knížku "Děvčátka na slovíčko" ... taky dobrý čtivo :D
|
Klubko — 3. 10. 2008 11:58 |
děda měl z 1. republiky kartičky s nahatinkama po svém dědovi. A ty jsme se segrou tajne vytahovaly z jeho šuplete. Bral si je do hospody na "kartičky". Hráli o pětníky. A babi nás vždy odháněla a dědovi nadávala. Já jsem teď udělala to, že jsem posbírala staré fotky svých prapředků. Takové ty krásné staré, jak je vzadu vytištěno,který atelier je fotil. Prababičky a pradědy, pratety, babičku, dědu z každé strany. Nechala jsem je na kvalitní kopírce zkopírovat do velkého formátu a zapaspartovat. Krásně se to vyjímá ve staré chalupě. Pověsila jsem je do chodby. Vypadá to jak na zámku:)
|
Klubko — 3. 10. 2008 12:00 |
Je to je stejně hezké téma:) Taky nejsem stará,ale tohle si nějak pamatuji. Jinak Hrošánku s těma lyžema to samý. Všichni už měli hezký lyže Elán a já furt Sulov s nášlapnou deskou. Nízké přaskáče. No ostuda. Ale zase umím lyžovat třeba oproti těm oháklým.
|
Amriana — 3. 10. 2008 12:04 |
Klubko napsal(a):Je to je stejně hezké téma:) Taky nejsem stará,ale tohle si nějak pamatuji. Jinak Hrošánku s těma lyžema to samý. Všichni už měli hezký lyže Elán a já furt Sulov s nášlapnou deskou. Nízké přaskáče. No ostuda. Ale zase umím lyžovat třeba oproti těm oháklým.
Já měla taku Sulov a šněrovací boty a jednou, když jsem jela, tak se mi lyže zasekly pod větev a já vylítla z těch šněrovacích bot a válela se v závěji v ponožkách ... moooc hezký ...mít přezkáče, tak ted možná nemám kotníky :)
|
Ota — 3. 10. 2008 12:05 |
Klubko, tos mě připomněla nevlastního dědu, kterej žil s babičkou skoro celej život. Byl profesionál. fotograf s ateliérem na Letný. Našel jsem fotky babičky se skoro holou panímandou a babička vehementně tvrdila, že chtěla vyfotit od dědy jen, jak měla krásné nohy :lol:
|
Klubko — 3. 10. 2008 12:10 |
Oto, ty nahotinky byly ještě kreslený. To nebyly fotky. Jo já znám i jednoho mladíka, který si své ulovky fotí. Tedy jen jejich pičmundy a z druhé strany má napsáno Janička, Hanička, Helenka.... Má už solidní sbírku :lol:
|
Ota — 3. 10. 2008 12:16 |
Tak tyhle byly reál, když babička odešla, tak se našly v pozůstalosti akty, bylo to milé, že nadávala nad zkažeností světa :lol: Nic není nového.
|
Pisatel — 3. 10. 2008 12:19 |
Klubko napsal(a):Je to je stejně hezké téma:) Taky nejsem stará,ale tohle si nějak pamatuji. Jinak Hrošánku s těma lyžema to samý. Všichni už měli hezký lyže Elán a já furt Sulov s nášlapnou deskou. Nízké přaskáče. No ostuda. Ale zase umím lyžovat třeba oproti těm oháklým.
Klubko a ostatní ja nevím, ale nedávno mi syn přinesl ukázat nějakou modrošedočernou gumovou hmotu. Že prej to našli ve sklepě, když se maminka v pomatení smyslu jala uklízet a vyrovnat 4 sklenice okurek a nějaké staré časopisy. (Dokonce se našla "Sedmička pionýrů" /teď nevím, zda ten název, se smí zde užít ,zda to není sprosté slovo:vissla: Otto nezabanuješ mě za tu propagaci starých časů? :lol: / kde jsem vyfocen na titulní stránce. Teda fotka nic moc, ale hlavní role byla v onom červeném kulichu na bílé stráni :) ). Že ona neví co to ta hmota je, ať prej se pochlubím co to, případně k čemu to je a zda se to smí vyhodit. (BM je odemně jen o dva roky mladší :) ) Tak jsem svému synkovi sděli, že to klidně může dát do nějakého muzea, neboť našli moje první lyžáky. Nevím zda vzpomente takové ty jakoby gumové galoše se železnou špičkou a háčky na zavázání. Nosili se do toho tenkrát módní šponovky a svetr ze švédským vzorem /tedy s jeleny pardón sobi :) /
|
Pisatel — 3. 10. 2008 12:23 |
Klubko napsal(a):Oto, ty nahotinky byly ještě kreslený. To nebyly fotky. Jo já znám i jednoho mladíka, který si své ulovky fotí. Tedy jen jejich pičmundy a z druhé strany má napsáno Janička, Hanička, Helenka.... Má už solidní sbírku :lol:
Pro lepší zachování fot se fotilo na sklo. A chlupy na onom "sladkém" místě se mušeli retušovat, aby se nepohoršovala mládež /tedy naši otcové/. Dnes se naopak musí chlupy doretušovat :lol: Ach jo v jaké době to žijem :vissla:
|
hrosanek — 3. 10. 2008 13:24 |
Jé Oto, teď si mi připomněl, jak je to se stydlivostí starší generace. Mě naši měli ve velmi zralém věku, tudíž jsou to dneska důchodci pamatující druhou světovou. No a moje maminka vytáhla svojí batolecí fotku na saténovém polštářku, sedí hezky rovně v tureckém sedu, v packách drží nějakou hračku a je tam nahá. No a můj muž jí donutil zrudnout, až na zadku, když zcela bezelstně povídá:"Teda mami, ty máš, ale hezkou buchtičku." :)
|
Jessika — 3. 10. 2008 15:17 |
Pisatel napsal(a):... Víte jak se nazývá 20té století? A jak se nazývá 21 století? ne? Tak 20té století je stoletím páry 21 století stoletím nabíječek. Kdyby tak pánové v EU nařídili, aby existovala jen jedna nabíječka na všechno.
sry, Pisateli, ale ty pořád tak libovolně nakládáš se stoletíma
19. století (tedy ještě před osmi lety minulé století) se nazývá stoletím páry... 20. století se nazývá století umělých hmot...
ale co, nakonec století sem, století tam... co je to proti době existence vesmíru :)
p.s. ale jinak - je to tady dobrá nostalgie, ještě chvíli a začne se mi stýskat po smirkovým toaleťáku... :P
|
Pisatel — 3. 10. 2008 15:30 |
Jessika napsal(a):Pisatel napsal(a):... Víte jak se nazývá 20té století? A jak se nazývá 21 století? ne? Tak 20té století je stoletím páry 21 století stoletím nabíječek. Kdyby tak pánové v EU nařídili, aby existovala jen jedna nabíječka na všechno.
sry, Pisateli, ale ty pořád tak libovolně nakládáš se stoletíma
19. století (tedy ještě před osmi lety minulé století) se nazývá stoletím páry... 20. století se nazývá století umělých hmot...
ale co, nakonec století sem, století tam... co je to proti době existence vesmíru :)
p.s. ale jinak - je to tady dobrá nostalgie, ještě chvíli a začne se mi stýskat po smirkovým toaleťáku... :P
a skládaný by nebyl :vissla: :vissla: :lol:
|
Ota — 3. 10. 2008 16:04 |
hrosanek napsal(a):Jé Oto, teď si mi připomněl, jak je to se stydlivostí starší generace. Mě naši měli ve velmi zralém věku, tudíž jsou to dneska důchodci pamatující druhou světovou. No a moje maminka vytáhla svojí batolecí fotku na saténovém polštářku, sedí hezky rovně v tureckém sedu, v packách drží nějakou hračku a je tam nahá. No a můj muž jí donutil zrudnout, až na zadku, když zcela bezelstně povídá:"Teda mami, ty máš, ale hezkou buchtičku." :)
:supr::supr::supr:
|
Romča — 3. 10. 2008 16:40 |
Jéjé to byl utrejch smrtící :rolleyes: ještě teď mě třepe.
Klubko napsal(a):A co Mixela? Fuuuuj?
|
Romča — 3. 10. 2008 16:43 |
Jabčák , rybizák - mé internátní léta a moře průseru.
Pisatel napsal(a):Amriana napsal(a):Klubko napsal(a):A co Mixela? Fuuuuj?
Mixela - pomerančová ...má první opravdovská kocovina v sedmnácti ...brrrr ... ještě dnes je mi zle :)
A nebo čůčo :) Nic?
|
Selima — 3. 10. 2008 16:48 |
Pisatel napsal(a):topazio napsal(a):Klubko napsal(a):ale vzpoměla jsem si na jednu "tradici". Nedělní pohádla po obědě v rádiu:)
Jako malá jsem ty pohádky měla ráda :D .
A co sobotní hra pro děti. Nevím proč, ale pořád mám v uších hru Hrabě Monte Christo. Ano jsou i další, ale tahle byla nějak něčím vyjímečnaá.
Jsem rád, že tohle téma zaujalo. Pokračujte, jistě že najdete ve svém životě i okolí další nostalgické vzpomínky. Nicméně by mě hodně zajímalo, zda je dodržujete, nebo jak jste je osekali či zda se k některé chcete vrátit a tak.
Tú mi minule púšťaal kozmeitčka z CD. Tuším tam hovoril aj ten Zemanov podriadený... jak on sa volal...?
|
aprill — 3. 10. 2008 17:02 |
Romča napsal(a):Jabčák , rybizák - mé internátní léta a moře průseru.
Pisatel napsal(a):Amriana napsal(a): Mixela - pomerančová ...má první opravdovská kocovina v sedmnácti ...brrrr ... ještě dnes je mi zle :)
A nebo čůčo :) Nic?
A pak po kom to dítě je :lol::lol::lol::lol:.
|
Romča — 3. 10. 2008 17:06 |
jasan že po rodičích , ale ten spíš kouří.:lol::lol: jo myslíš průsery , tak to po obou , jen já vždy věděla kde je dobré utnout.víš jak já zodpovědný blbec :lol::lol: proto jsem za všechny byla na intru na koberečku já .
aprill napsal(a):Romča napsal(a):Jabčák , rybizák - mé internátní léta a moře průseru.
Pisatel napsal(a):A nebo čůčo :) Nic?
A pak po kom to dítě je :lol::lol::lol::lol:.
|
aprill — 3. 10. 2008 17:08 |
Romča napsal(a):jasan že po rodičích , ale ten spíš kouří.:lol::lol: jo myslíš průsery , tak to po obou , jen já vždy věděla kde je dobré utnout.víš jak já zodpovědný blbec :lol::lol: proto jsem za všechny byla na intru na koberečku já .
aprill napsal(a):Romča napsal(a):Jabčák , rybizák - mé internátní léta a moře průseru.
A pak po kom to dítě je :lol::lol::lol::lol:.
Měla jsem na mysli ty průsery :lol::lol::lol:.
|
Romča — 3. 10. 2008 17:10 |
jj
aprill napsal(a):Romča napsal(a):jasan že po rodičích , ale ten spíš kouří.:lol::lol: jo myslíš průsery , tak to po obou , jen já vždy věděla kde je dobré utnout.víš jak já zodpovědný blbec :lol::lol: proto jsem za všechny byla na intru na koberečku já .
aprill napsal(a): A pak po kom to dítě je :lol::lol::lol::lol:.
Měla jsem na mysli ty průsery :lol::lol::lol:.
|
Heřmanka — 3. 10. 2008 21:32 |
Amriana napsal(a):Klubko napsal(a):A co Mixela? Fuuuuj?
Mixela - pomerančová ...má první opravdovská kocovina v sedmnácti ...brrrr ... ještě dnes je mi zle :)
jééé...moje první kocovina...taky někdy v 17...jsem si s kámoškou koupily,ale zelenou...fujtajbl...ale byla levná...nechutnala nám, ake daly jsme si úkol se vožrat...a bylo to na intru :D...svítily jsme jak sluníčka, slyšet nás bylo přes 3 patra, jak se řehtáme...a na chodbě v místnosti, kde byla telka, nás odchytil vychovatel...a snažil se vypadat drsně...ale bylo vidět, že má co dělat, aby se nechechtal...jak jsme byly sjetý, tak my s ním normálně koketovaly :D ...odvelel nás do pokoje a at si tam jdem uklidit ten binec...no tam to vypadalo...všude sušenky a kaluže mixely po podlaze...:D a druhej den jsme chodily kanálama :D:D:D
|
Heřmanka — 3. 10. 2008 22:10 |
Ota napsal(a):Klubko, tos mě připomněla nevlastního dědu, kterej žil s babičkou skoro celej život. Byl profesionál. fotograf s ateliérem na Letný. Našel jsem fotky babičky se skoro holou panímandou a babička vehementně tvrdila, že chtěla vyfotit od dědy jen, jak měla krásné nohy :lol:
ježíííš, no to je úžasnýýýýý :lol:...a pak, že naše generace je zkažená :vissla:
|
Heřmanka — 3. 10. 2008 22:23 |
Pisatel napsal(a):Nevím zda vzpomente takové ty jakoby gumové galoše se železnou špičkou a háčky na zavázání. Nosili se do toho tenkrát módní šponovky a svetr ze švédským vzorem /tedy s jeleny pardón sobi :) /
tak to teda nepamatuju :)...což mě těší ;)
|
Selima — 4. 10. 2008 14:41 |
helena napsal(a):A co bílá káva s nalámaným chlebem? Tomu babi říkala "rybičky" a nejlíp to chutnalo z melty, v modrém plecháčku a velkou lžící. A co takhle chleba s hořčicí? U buřtostánku za 30 halířů. Mejdlíčko, cucavý špalky, včeličky, pendrek... Hrnec melty na sporáku celý den... Držková polívka s čerstvým rohlíkem v 5 ráno v uhlířský hospodě... Mlíko nalejvaný plechovýma odměrkama do smaltovaný konvičky (taky jste ji vždycky někde otloukli?), v neděli před obědem fronta dítek se džbánkama v nejbližší hospodě pro pivo... místo žvejkačky smůla z ovocných stromů nebo dortové svíčičky... šumák ve dvou kostičkách...
Ja už som z toho zažila máločo, pár driapaní peria v dedine na chate, pravé statky ešte aj s koňmi a kravkami(z kravskéh mlieka som sa párkrát. pos.ala a nerobilo mi dobre, tak som potom mala ospravedlnenku...), ale za čím mi je smutno, sú žuvačky Pedro, aj keď boli v podstate asi od.p.o.r..né, Lekorky(cukríky z lékořice) a mrazená dreň v kocke. :P A mmch, čerstvé kravksé mlieko som nemohla a celkovo som nebola "milečne decko", ale mlieko z fľašky ešte aspoň chutilo ako mlieko. Z vrecka je "bez chuti, farby a zápachu" a krabicové mi pripadá riedené. U starých rodičov boli tradíciou aj povinné poobedňajšie alebo podvečerné vychádzky, na chate do lesa - najlepšie na hríby alebo lesné plody - a v meste v zime len tak, po okolí. Hrávali sme Meno, mesto, zviera, vec alebo sa eln ták rozprávali s deduškom - trebárs o architektúre, kostoloch a mestách, o cestovaní - ... :grater: nech mu je zem ľahká...
|
Selima — 4. 10. 2008 14:53 |
hrosanek napsal(a):Taky si vzpomínám, že zima byla zima. Na Martina nasněžilo a sníh se držel do vánoc. Nádhera, jedna z mála cest s tátou za sportem s lyžemi do Mikulova. Kožené zavazovací přeskáče a Kandahár. Ne nejsem tak stará, ale můj tatínek nás nechtěl rozmazlovat a tak koupil ve výprodeji v NDR. Ukrutná zima na palce u nohou a blaženost dítěte po návratu domů z horké vody v lavóru. :) :)
Vůně mleté kávy ve vchodu do obchodu. Tu miluju dodnes. :)
:D Ani ja nie som taká stará, ale mám sporovlivých rodičov, tak som bola povinnom lyžiarskom v šponovkách z 50. rokov :grater: :kapitulation: Vyzerala som, ako keby som vyliezla z Filmu pre pamätníkov, trebárs And&ěl na horách... a šnúrkové lyžiarky :usch:. Horšie na tom bola už len kamoška, ktorá musela nosiť tuším po bratrancovi nielen vonkajšie oblečenie, ale ja slipy. :dumbom: Ale dnes sa na tých fotkách smejem. Mmch, tie šponovky - ale nie lyžiarky- som mala ešte na vysokej, zistila som, že robia dobrú postavu, tak dostali milosť.
|
Selima — 4. 10. 2008 14:54 |
helena napsal(a):Prášek do pečiva a lahvička od léků... verzatilka a kuličky z formely... červený voskový obal z eidamu položený na školní kamna nebo kaštany hozené dovnitř... pokusy drsňáků s Travexem...
Naastrúhať pravítko do alobalu... neviem, čo sa tam ešte pridávalo, ale explodovalo to úúúúžasné.
|
Selima — 4. 10. 2008 15:07 |
Ja okrem staršného ovocného vína pamätám ešte kupované bowle, to bola moja druhá opička na vysokej škole, aj v živote, asi... dokonalé okno, lebo som bola taká blbá, že som vyžrala to ovocie na dne, nasosané alkoholom. My sme tiež našli v pozostalosti starej mamy jendu hambatú fotku bábätka, ale rodina sa nevedela dohodnúť, či je to otec alebo strýko, tak sme im kázali vyzliecť spodky, že skontrolujeme... :D Ale podľa ostatných indícií je to zrejme môlj spoluatuor.
|
eremuruss — 4. 10. 2008 15:10 |
Kdyz tady tak vzpominate tak jsem si zavzpominala take na turecky med za 20 haliru a za 40 haliru.Pamatuji si jak jsem si ho bravala do kina v pionyrskem dome.Nebo kavove bombony na sacku byl kopaci mic ty byly moc dobre jeste pred 2 roky jsem je dostala od pribuznych ze Slovenska.Tam jsou k dostani dodnes. Nebo bombony v rulicce za 1 kcs.Nebo limonada amara,velke susenky vesny,zvykacky pedro nebo sevak.Rada na to vzpominam
|
Selima — 4. 10. 2008 15:37 |
Pamätáte hašlerky? Na to nemajú žiadne Airwaves... alebo štolverky, lepivé mäkké cukríky, čo sa nedali odlepiť zo zubov a podnebia? Volali sa podľa továrne v Trnave Stollwerke.
|
ivanka05 — 4. 10. 2008 16:59 |
eremurruss: no mela jsem nedavno turecky med z pouti a vubec to neni ten co byval a to jsem pomerne mlada.... ted je takovy drobivy:( ble... ten táhly, to bylo ono... selima: haslerky se delaji stale, a maji i docela stejnou chut... ja mela rada vitacit -merancovej nebo jahodovej.. na ruku:)
|
x256987 — 4. 10. 2008 17:10 |
Sel, proto se asi u přítele doma říká "drží jak štolverk"? Tohle jsem neznala. Mmch lékorky se taky dělají dodnes, a bonpari, ale ty chutnají jinak než dřív. Hašlerky jsou opravdu pořád stejné.
|
topazio — 4. 10. 2008 17:46 |
Kamchinka napsal(a):eremurruss: no mela jsem nedavno turecky med z pouti a vubec to neni ten co byval a to jsem pomerne mlada.... ted je takovy drobivy:( ble... ten táhly, to bylo ono... selima: haslerky se delaji stale, a maji i docela stejnou chut... ja mela rada vitacit -merancovej nebo jahodovej.. na ruku:)
JJ vitacit byl výbornej
|
pajaja — 5. 10. 2008 5:38 |
Mám dost hezkých i nehezkých vzpomínek.Ale,co jsem nesnášela,když nás máma narvala v neděli po obědě do příšerných svátečních šatů a šlo se na nedělní odpolední procházku po Praze.
|
helena — 6. 10. 2008 8:13 |
Ke svátečním šatičkám patřily bílý bavlněný punčocháčky, co furt klouzaly, rozkrok až u kolen a varhánky u kotníků, pokud možno lakový botičky a frajerky měly i bílou rádiovku ležérně na stranu... a k tomu od dospělých "neumaž se... neokopávej ty boty... nesahej na to..." Velká mašle - motýl ve vlasech nebo v copáncích... na Matějskou poprvé podkolenky kdyby sníh ležel... vlněný kousavý plavky... modrý (holčičky) nebo červený (kluci) trenky a prouhatý tričko jako celoprázdninový oblečení... modrý nebo hnědý tlustý tepláky "na lítání"...
|
Pisatel — 6. 10. 2008 8:15 |
helena napsal(a):Ke svátečním šatičkám patřily bílý bavlněný punčocháčky, co furt klouzaly, rozkrok až u kolen a varhánky u kotníků, pokud možno lakový botičky a frajerky měly i bílou rádiovku ležérně na stranu... a k tomu od dospělých "neumaž se... neokopávej ty boty... nesahej na to..." Velká mašle - motýl ve vlasech nebo v copáncích... na Matějskou poprvé podkolenky kdyby sníh ležel... vlněný kousavý plavky... modrý (holčičky) nebo červený (kluci) trenky a prouhatý tričko jako celoprázdninový oblečení... modrý nebo hnědý tlustý tepláky "na lítání"...
Ty jsi tedy vykopávka, Kde tě vyhrabali? Nic si z toho nedělej já taky :lol: :lol:
|
Klubko — 6. 10. 2008 8:19 |
heleno, ty bavlněný byly super. Ale ty barevný krepsilonový. Eeee. Ježiš, to byl hnus. Jak už jsem psala, já mám atopický ekzém a tohle byla lahůdka. Já doma vždy řvala, když jsem chtěla v kalhotech. Suknýky jen bez silonek! A silonky pod vlněné kalhoty. Bože horší pocit mám snad už jen při lámání polystyrénu. :usch:
|
Ota — 6. 10. 2008 8:27 |
Pro kluky punčocháče hnědý, fuuj. Z podkolenek jsme na jaře vytahovali gumičky a ty podkolenky pak padaly ke kotníkům, to bylo "keců" "D
|
Pisatel — 6. 10. 2008 8:30 |
Ota napsal(a):Pro kluky punčocháče hnědý, fuuj. Z podkolenek jsme na jaře vytahovali gumičky a ty podkolenky pak padaly ke kotníkům, to bylo "keců" "D
Oto a pak na jaře kratasy a koloběžky a na kulaťáku závody a kdo nesjel Rajskou bez brždění nebyl ten správnej kluk. Od té doby co jsem to probruslil autem na sněhu a ledu se této ulici v zimě bojím :)
|
Jitka8 — 6. 10. 2008 8:34 |
Pamatujete si žvýkačky Pedro?Mají se začat opět vyrábět.
|
Klubko — 6. 10. 2008 8:49 |
Jitko, taky jsem slyšela. A pak byly Bajo s obrázky Čtyřlístku. Jo a vážení, já jsem teď zase hrabala ve stodole na půdě, jak na chalupě děláme debordelizaci a našla jsem tam celou sbírku Rychlých šípu. Takže to nevydhodíjm!! Očistila jsem je a dnes si je jdu nechat svázat do velké bichle :reta:
|
Ota — 6. 10. 2008 9:43 |
Pisatel napsal(a):Ota napsal(a):Pro kluky punčocháče hnědý, fuuj. Z podkolenek jsme na jaře vytahovali gumičky a ty podkolenky pak padaly ke kotníkům, to bylo "keců" "D
Oto a pak na jaře kratasy a koloběžky a na kulaťáku závody a kdo nesjel Rajskou bez brždění nebyl ten správnej kluk. Od té doby co jsem to probruslil autem na sněhu a ledu se této ulici v zimě bojím :)
Kdysi v zimě jsem jí jako jedinej vyjel, ale to jsem měl žigula a ten to zvládl. Taky z ní mám dodnes divnej pocit.
|
helena — 6. 10. 2008 9:44 |
Klubko, já takhle před pár lety přišla ke 3 svázaným tlustým knihám + krabici od banánů Čtyřlístků... nachytala jsem s tím nějaké mladé manžele u kontejnerů na tříďák, drze si o to řekla a mí dospělí miláčkové se pohádali, kdo to dostane - ni žádnej, mám je doma pro vnoučata  Pisateli, všechny Venuše jsou taky vykopávky a jakou maj´ cenu 
|
Pisatel — 6. 10. 2008 9:59 |
Ty Heleno, odkypak jsi Venuše? :lol:
|
helena — 6. 10. 2008 10:33 |
Odevždycky Bejvala jsem willensdorfská, ale teď už nejsem ani věstonická - ta pr... mi chybí 
|
Jessika — 7. 10. 2008 10:38 |
Nevím, jestli jste tady už uváděli povinné oblečení na TV (nemyslím televizi)
Děvčata : bílá trička a modré bomdarďáky s kapsičkou, k tomu cvičky jarmilky CHlapci: bílá tílka a červené trenýrky, k tomu též cvičky ...
kdo u nás přišel jinak, nesměl cvičit :)
|
Romča — 7. 10. 2008 10:46 |
Je Heli tak to máš poklad, já je synovi půjčovala v knihovně a louskla jako první.Když jsem byla dítě tak to bylo něco když mi ho mamka koupila , stál tuším 7,- Kč.
|
Ota — 7. 10. 2008 10:52 |
Jessika napsal(a):Nevím, jestli jste tady už uváděli povinné oblečení na TV (nemyslím televizi)
Děvčata : bílá trička a modré bomdarďáky s kapsičkou, k tomu cvičky jarmilky CHlapci: bílá tílka a červené trenýrky, k tomu též cvičky ...
kdo u nás přišel jinak, nesměl cvičit :)
Tos mě připomněla..tenkrát v obuvnictví inovovali a začli dělat svršky cviček z manžestru. Já v nich přišel na tv a "momentálně zaostála" tělocvikářka na mě řvala, že v bačkorách cvičit nebudu :co: a..necvičil jsem. :lol:
|
Romča — 7. 10. 2008 11:07 |
Fakt se musím smát v čem jsme to žili :lol:
Ota napsal(a):Jessika napsal(a):Nevím, jestli jste tady už uváděli povinné oblečení na TV (nemyslím televizi)
Děvčata : bílá trička a modré bomdarďáky s kapsičkou, k tomu cvičky jarmilky CHlapci: bílá tílka a červené trenýrky, k tomu též cvičky ...
kdo u nás přišel jinak, nesměl cvičit :)
Tos mě připomněla..tenkrát v obuvnictví inovovali a začli dělat svršky cviček z manžestru. Já v nich přišel na tv a "momentálně zaostála" tělocvikářka na mě řvala, že v bačkorách cvičit nebudu :co: a..necvičil jsem. :lol:
|
annie — 7. 10. 2008 11:12 |
Jé to je krásné téma. Tak si to čtu a je mi fajn. :supr:
|
Pisatel — 7. 10. 2008 11:12 |
Romča napsal(a):Fakt se musím smát v čem jsme to žili :lol:
Ota napsal(a):Jessika napsal(a):Nevím, jestli jste tady už uváděli povinné oblečení na TV (nemyslím televizi)
Děvčata : bílá trička a modré bomdarďáky s kapsičkou, k tomu cvičky jarmilky CHlapci: bílá tílka a červené trenýrky, k tomu též cvičky ...
kdo u nás přišel jinak, nesměl cvičit :)
Tos mě připomněla..tenkrát v obuvnictví inovovali a začli dělat svršky cviček z manžestru. Já v nich přišel na tv a "momentálně zaostála" tělocvikářka na mě řvala, že v bačkorách cvičit nebudu :co: a..necvičil jsem. :lol:
No my žili dobře, horší je to s váma :P My měli vše. modrou planetu , vy jen zelenou :lol: , my měli mlíko v bandasce, vy fialovou krávu. My směli vše a Vám píšou, že děti, psy a kočky se v mikrovlnce nesmí sušit :lol:. Ještě že jsem Vás naučili číst :lol:
|
helena — 7. 10. 2008 11:35 |
A teď si představte pětadvacet šestnáctek ve výše popsané oblečení, jak klušou v rámci těláku 5 km jarní přírodou a ze silnice nad nimi je kontroluje a píšťalkou usměrňuje metrákový tělocvikář na babetě. Jo - a co takhle šusťáky? Obyčejnější modré a zelené, parádnější "z túzu" růžové, šeříkové nebo bílé... nebo plavky z mačkaného silonu... drátěnka (nebo tvrdá houska) do drdólu... maskara v krabičce... polská voňavka "Byč može"...
|
Romča — 7. 10. 2008 11:37 |
Ještě že máme šedovlasé Helenky :lol::lol: co by jsme si bez nich počli.Jsem ročník krávy hnědé.:jojo:
Pisatel napsal(a):Romča napsal(a):Fakt se musím smát v čem jsme to žili :lol:
Ota napsal(a): Tos mě připomněla..tenkrát v obuvnictví inovovali a začli dělat svršky cviček z manžestru. Já v nich přišel na tv a "momentálně zaostála" tělocvikářka na mě řvala, že v bačkorách cvičit nebudu :co: a..necvičil jsem. :lol:
No my žili dobře, horší je to s váma :P My měli vše. modrou planetu , vy jen zelenou :lol: , my měli mlíko v bandasce, vy fialovou krávu. My směli vše a Vám píšou, že děti, psy a kočky se v mikrovlnce nesmí sušit :lol:. Ještě že jsem Vás naučili číst :lol:
|
Romča — 7. 10. 2008 11:40 |
Babetáři nasypat na cestu připínáčky :lol: Měli jsme podobného tělocvikáře. A z tuzu průhledné deštníky a vňavku živé květy
helena napsal(a):A teď si představte pětadvacet šestnáctek ve výše popsané oblečení, jak klušou v rámci těláku 5 km jarní přírodou a ze silnice nad nimi je kontroluje a píšťalkou usměrňuje metrákový tělocvikář na babetě. Jo - a co takhle šusťáky? Obyčejnější modré a zelené, parádnější "z túzu" růžové, šeříkové nebo bílé... nebo plavky z mačkaného silonu... drátěnka (nebo tvrdá houska) do drdólu... maskara v krabičce... polská voňavka "Byč može"...
|
Jessika — 7. 10. 2008 11:47 |
helena napsal(a):A teď si představte pětadvacet šestnáctek ve výše popsané oblečení, jak klušou v rámci těláku 5 km jarní přírodou a ze silnice nad nimi je kontroluje a píšťalkou usměrňuje metrákový tělocvikář na babetě. Jo - a co takhle šusťáky? Obyčejnější modré a zelené, parádnější "z túzu" růžové, šeříkové nebo bílé... nebo plavky z mačkaného silonu... drátěnka (nebo tvrdá houska) do drdólu... maskara v krabičce... polská voňavka "Byč može"...
no a teď si představte stejné oblečení, pouze v rámci cvičení civliní obrany (tenkrát branná výchova) , jak ty šestnáctky klušou - ale ještě s maskama na ksichtíkách (s maskama a chobotama :) )
|
Klubko — 7. 10. 2008 11:48 |
Já jsem zase Husákovo dítě. Nejsem stará,ale pamatuji přesně všechno co píšete. I ty cvičky. Ježiš, už nikdy více. Pamatuji si, že jsem měli ty trenírky i v zimě a v tělocvičně se netopilo. To byla kosa. A Heli, toho učitele jsme měli asi stejného. Přesně jak píšeš. Akortát Babeta na něj byla moc drahá,on jezdil na Stadionu a v Tyrších v Pardubkách jsme lítaly jako namydlený. Občas jsme se schovaly za sochu rudého bratra a počkaly jedno kolo, až ostatní doběhnou. Ale TV jsme měla ráda. Tam problém nebyl. A povinné plavání? Já jsem tam skočila, hned jsem měla ezkézm,díky tuně chloru. Plavky smrděli ještě 3 dny po vymáchání doma. A do hloubky naházely nějaké puky a držely nás tyčema od břehu, abychom je lovily. Mám děsný respek z vody a nedám hlavu pod vodu. Potápění je pro mne mor. Tak mě si vyhlédla čůza jedna a už mě tlačila tyčí ke dnu. No trauma děs.
|
Klubko — 7. 10. 2008 11:49 |
Jess, pamatuji. A ty pytlíky na nohou, na rukou,masku, pláštěnku, pytlík písku v batohu na zádech a probíhat dýmem z dýmovnice. Jedna spolužačka měla z toho takový strach, že se fakt po....
|
Jessika — 7. 10. 2008 11:51 |
Klubko napsal(a):Jess, pamatuji. A ty pytlíky na nohou, na rukou,masku, pláštěnku, pytlík písku v batohu na zádech a probíhat dýmem z dýmovnice. Jedna spolužačka měla z toho takový strach, že se fakt po....
jojo .... na pytlíky jsem zapomněla... :supr: bylo jak pochod rákosím :lol:
|
Klubko — 7. 10. 2008 11:54 |
A když jsme si zkoušely masky v lavicích, tak jsme je museli čistit´roztokem a hlásit rozměry. Hele, kdyby tam prdla atomovka, tak nás to sežere s maskou i bez ní. To víš, necitelní imerialisti působí všude a ohrožují lidově demokratické zřízení :lol: Taky jsme si ty choboty dávaly k sobě a funěli si vzájemně do obličeje a testovali,kdo nejdéle vydrží bez vzduchu. No kraviny jsme robili, kraviny...
|
hrosanek — 7. 10. 2008 12:08 |
Můj zážitek z první třídy, kdy jsem se stala jiskřičkou. Máma byla stejný zmatkař jako já dneska a tak šla shánět jiskřičkovský kroj až den před slavnostním ohvězdičkováním jiskřiček. Zbyl na mě jen veliký a vypadala jsem jako trubka, ale připadala jsem si nádherně, že jsem teda něco (někdo). A chuť laskonek a rakviček po ceremoniálu si taky pamatuji dodnes. :)
No a protože jsem byla typické husákovo dítko s příslušným slabikářem, tak pak stejnou zimu Mikuláše, jak vyděšeně zírá, když na prosbu o básničku hrdě trčím hruď a recituji:"Sedmý listopad v Moskvě...." A moje rodiče, kteří pak do ledna lezli na vesnici kanálama, aby nepotkali někoho, kdo jim to připomene. :)
|
helena — 7. 10. 2008 12:11 |
V rámci branné výchovy se taky střílelo ze vzduchovek. Někdy i v tom oblečku a po běhu. A zkoušelo se ze znalostí zbraní hromadného ničení a bojových plynů - tabun, sarin, soman...  Romčo, ještě jednou řekni "šedovlasá Helenka" a uvidíš Já si vlásky barvím 
|
Pisatel — 7. 10. 2008 12:14 |
Rád přinesu baraklyr či nějakou nátěrovou hmotu :lol: No nebýt takových cvičení jistě by Š+G nenapsali tak krásnou povídečku o branném cvičení naší školy. :lol: :P
|
topazio — 7. 10. 2008 12:43 |
Pisatel napsal(a):Rád přinesu baraklyr či nějakou nátěrovou hmotu :lol: No nebýt takových cvičení jistě by Š+G nenapsali tak krásnou povídečku o branném cvičení naší školy. :lol: :P
Brannou výchovu si taky pamatuji.
|
Barusja — 7. 10. 2008 12:47 |
jo my běhali Partyzánský samopal, naštěstí jenom vyvolení:)
Na čištění masek jsme vyfasovali hypermangán, aby se to dezinfikovalo.
Já byla skládat pionýrský slib v Praze, po akci nám pouštěli film Julek. Pár lidí se ztratilo v metru a já tam málem ztratila stravenky na celý měsíc na oběd do školy:)
|
topazio — 7. 10. 2008 12:48 |
Klubko napsal(a):Já jsem zase Husákovo dítě. Nejsem stará,ale pamatuji přesně všechno co píšete. I ty cvičky. Ježiš, už nikdy více. Pamatuji si, že jsem měli ty trenírky i v zimě a v tělocvičně se netopilo. To byla kosa. A Heli, toho učitele jsme měli asi stejného. Přesně jak píšeš. Akortát Babeta na něj byla moc drahá,on jezdil na Stadionu a v Tyrších v Pardubkách jsme lítaly jako namydlený. Občas jsme se schovaly za sochu rudého bratra a počkaly jedno kolo, až ostatní doběhnou. Ale TV jsme měla ráda. Tam problém nebyl. A povinné plavání? Já jsem tam skočila, hned jsem měla ezkézm,díky tuně chloru. Plavky smrděli ještě 3 dny po vymáchání doma. A do hloubky naházely nějaké puky a držely nás tyčema od břehu, abychom je lovily. Mám děsný respek z vody a nedám hlavu pod vodu. Potápění je pro mne mor. Tak mě si vyhlédla čůza jedna a už mě tlačila tyčí ke dnu. No trauma děs.
Taky jsem Husákovo dítě, plavání jsem nesnášela, měla jsem alergii taky na tunu chloru. Taky jsem nesnášela, že úča pravidelně mlátila ukazovátkem do tabule.
|
topazio — 7. 10. 2008 12:51 |
Barusja napsal(a):jo my běhali Partyzánský samopal, naštěstí jenom vyvolení:)
Na čištění masek jsme vyfasovali hypermangán, aby se to dezinfikovalo.
Já byla skládat pionýrský slib v Praze, po akci nám pouštěli film Julek. Pár lidí se ztratilo v metru a já tam málem ztratila stravenky na celý měsíc na oběd do školy:)
Já jsem nesnášela si ty masky zkoušet, byly hrozný. Pak ještě běhání k vodárně, tam se navlít do pláštěnky, navléct si na ruce a nohy igeliťáky a nasadit si masku, a pak oběhnout vodárnu.
|
Jája — 7. 10. 2008 12:54 |
tak konečně doceňuju vesnickou školu - jsme měli nějak málo masek či co... :lol: takže jen pytlíky a gumovky a pláštěnky, batůžek s různobarevnejma vodičkama a tak :lol:
Plavání byla pro mě noční můra, jsem byla maličká a plavat neuměla - jsem se tam celou dobu dycky topila, do dneška nerada potápim hlavu a když už musim, tak si zacpávám nos...
|
lueta — 7. 10. 2008 13:05 |
helena napsal(a):A teď si představte pětadvacet šestnáctek ve výše popsané oblečení, jak klušou v rámci těláku 5 km jarní přírodou a ze silnice nad nimi je kontroluje a píšťalkou usměrňuje metrákový tělocvikář na babetě. Jo - a co takhle šusťáky? Obyčejnější modré a zelené, parádnější "z túzu" růžové, šeříkové nebo bílé... nebo plavky z mačkaného silonu... drátěnka (nebo tvrdá houska) do drdólu... maskara v krabičce... polská voňavka "Byč može"...
Nebo taky vložky, do kterých jsme stříhaly sáčky, aby neprotekly :lol: :rolleyes: - to byla jen asociace na toho tělocvikáře a šusťáky :rolleyes:
|
Klubko — 7. 10. 2008 13:10 |
Luet, já si pamatuji tedy ty vatové a pak Lidie už lepící s páskem.Ale ten nelepil. Stejně jsi je měla pak na zádech.
|
Klubko — 7. 10. 2008 13:13 |
A v rámci branné výchovy jsem taky šly na vojenské letiště na exkurzi. A do kokpitu si mohl sednout jenom nejlepší student. A tak tam šla Zdenička a souška učitelka řekla: " a co popřejeme Zdeničce, než poletí do nebes"... A nejhorší sígr ze třídy zařval " chcípni, krávo,já chci letět"... Jak krásná je ta upřímnost děti.
|
Jessika — 7. 10. 2008 13:15 |
Klubko napsal(a):Luet, já si pamatuji tedy ty vatové a pak Lidie už lepící s páskem.Ale ten nelepil. Stejně jsi je měla pak na zádech.
no s páskem nebo bez... buď to byly takový prkna , který sice držely tvar, ale celou dobu, takže jedna nemohla chodit s nohama u sebe nebo zas byly měkoučký v síťce , ale v podstatě se to schmulalo do jednoho žvance... kdepak sametová revoluce... jen kvůli těm vložkám na ní nedám dopustit ;) zlatej spotřební kapitalismus :supr:
|
Klubko — 7. 10. 2008 13:17 |
Tohle Jess, pánové nikdy nemůžou pochopit. A dětský plíny. Já vím jaký pozdvižení vyvolala máma,když šla se segrou jako mimi k dětské doktorce a tam jí přebalovala do papírových jednorázových plín ,které jí posílala emigrovaná teta z Australie. Máma si je šetřila vždy,když šla s náma někam rychle ven.
|
x21365 — 7. 10. 2008 13:18 |
:lol::lol::lol::lol::lol::lol: řvu tady smíchy, Klubíčko :supr::supr: Jsem také Husákovo dítě , ve co popisujete pamatuju včetně výletů do technického muzea atd. Pamatujete ty fronty na ty blbý vložky a toaletní papír ?? Ten děsnej, skládanej ............ a vůně borové vody :usch:
|
Jája — 7. 10. 2008 13:24 |
naše vesnická pani prodavačka nám balila vložky do papírovejch pytlíků, aby nebylo vidět, co to je :lol: když jsme si o ně řikali, tak jen šeptem :lol:
|
Klubko — 7. 10. 2008 13:25 |
Já jsem svou první menstruaci dostala na dětském táboře a paní vychovatelka mi dala tu vložku v sítce a já nevědla jak jí tam udržím.Ještěže jsemměla krabičku poslední záchrany a vždy si jí přichytila zavíracím špendlíkem. Jen jsem se při vybice modlila, aby se neotevřel... :usch:
|
Barusja — 7. 10. 2008 13:39 |
Nejhorší bylo, jak se to pořád pousovalo, já tahle jednou lezla do kopce a fakt jsem jí měla až na zádech.:) Máma mi vyprávěla, že měli nějaké kalhotky na knoflík či co. Já jsem také z generace Husákových dětí a hlavně nedám dopustit na křídla a night vložky. Na noc jsem si dávala 2 Lidie za sebe a stejně mohla měnit prostěradlo skoro pokaždé. A po porodu, jak to na mě naházeli a bylo vyřešeno no děs.
|
helena — 7. 10. 2008 14:25 |
Náhodou, vložky byly bezva na pašování marek, když jsme jezdívali na družební (rozuměj nákupní) zájezdy do NDR. I když vás na celnici svlíkli do prádýlka, až TAM nelezli.
|
Jessika — 7. 10. 2008 14:30 |
Jasně, pašování.... to byla taky tradice... S láskou vzpomínám, jak jsem jako malá holčička byla uložena ve spacím vagóně ve vlaku z Bulharska na polštář, který nebyl vycpán peřím, ale pytlíky kakaa... :) a bylo mi nařízeno, že mám dělat , jako že spinkám :) A kozačky z NDR jsme vezli přilepený pod chladičem... Taky jste pašovali?
|
hrosanek — 7. 10. 2008 14:33 |
Jessika napsal(a):A kozačky z NDR jsme vezli přilepený pod chladičem... Taky jste pašovali?
No my jsme každý podzim jely s mamkou v odrbných botech do NDR, byla jsem tam oblečena do nových úžasných kozaček a měla povolení prolítnout vším bahnem v okolí, aby nebylo poznat, že jsou nové. :D
|
adra — 7. 10. 2008 14:36 |
ne...NIKDY...:D:D:D:D -nebyla příležitost..tedy pašovat :P ...já jen pamatuju kdy tatka kamarádil s rusákama a jak od nich nosil třeba kávovar nebo donesl "šašlik" - rozuměj - gril na ražničí...a takový pdoboný technický vymoženosti který se u nás tenkrát vubec nevideli... :usch: :D:D
|
Klubko — 7. 10. 2008 14:51 |
Nepašovali. Naši nemohli tenkrát ani do Madarska, NDR ani Jugošky:(
|
helena — 7. 10. 2008 14:53 |
No jéje - dětičky jsem oblíkala převážně v NDR. Výběr i ceny zajímavější, než tady. Dceři asi pětileté jsem dovezla kozačky-natahovačky, které tu vůbec v té velikosti nebyly a navíc vyšly na 9,- marek (marka = 3,. Kčs). Bavlněná pyžamka a košilky, trička za 1 - 1,5 marky, botičky Salamandry pro mě, pěny do koupele, métský salám, ovocné granulované čajíčky...
|
hrosanek — 7. 10. 2008 14:59 |
Klubko napsal(a):Nepašovali. Naši nemohli tenkrát ani do Madarska, NDR ani Jugošky:(
To museli být úplně bez pasů. Jinak NDR byl stát, kam se mohlo bez doložky resp. příslibu.
|
lueta — 7. 10. 2008 15:00 |
Misa II napsal(a)::lol::lol::lol::lol::lol::lol: řvu tady smíchy, Klubíčko :supr::supr: Jsem také Husákovo dítě , ve co popisujete pamatuju včetně výletů do technického muzea atd. Pamatujete ty fronty na ty blbý vložky a toaletní papír ?? Ten děsnej, skládanej ............ a vůně borové vody :usch:
V souvislosti s tím toal. papírem koloval vtip - prej proč je toaleťák dvouvrstvý. Aby jsme mohli kopii posílat na UVKSČ :lol:
|
Klubko — 7. 10. 2008 15:03 |
hrosanek napsal(a):Klubko napsal(a):Nepašovali. Naši nemohli tenkrát ani do Madarska, NDR ani Jugošky:(
To museli být úplně bez pasů. Jinak NDR byl stát, kam se mohlo bez doložky resp. příslibu.
Bingo, ano byli bez pasů:) A i do NDR jsi potřebovala vyjádření zaměstnavatele:)
|
lueta — 7. 10. 2008 15:07 |
helena napsal(a):No jéje - dětičky jsem oblíkala převážně v NDR. Výběr i ceny zajímavější, než tady. Dceři asi pětileté jsem dovezla kozačky-natahovačky, které tu vůbec v té velikosti nebyly a navíc vyšly na 9,- marek (marka = 3,. Kčs). Bavlněná pyžamka a košilky, trička za 1 - 1,5 marky, botičky Salamandry pro mě, pěny do koupele, métský salám, ovocné granulované čajíčky...
Já kráva jsem si šla jednou taky nakoupit do NDR. Bylo mě čerstvých osumnáct a byla jsem na prázdninách u tety ve Varech. Pěkně jsem autobusem dojela na Boží dar a pěšky šlapala přes přechod abych záhy zjistila že v NDR mají státní svátek a všechno zavřené.Tak mě na.srali, že jsem tam víckrát nechtěla.
|
Nick3594 — 7. 10. 2008 15:21 |
Já byla v NDR na pionýráku to mi bylo asi tak 12 a přivezla jsem domů vanilkové pruty a barevné a čokoládové zdobení na cukroví. To tady vůbec nebylo :D. Máma mě chválila, jak jsem nesmírně šikovná, páč jsem to ani nedostla za úkol. Jo a trička, který jsem si tam tenkrát koupila, nosím dodnes :lol:. Safra a to už je.....25 let :co: :D.
|
Romča — 7. 10. 2008 15:22 |
Jeje Helí omlouvám se :pussa:, došlo mi to až teď, co jsem vymňoukla. To nebylo myšleno na Tebe :lol:
|
Jessika — 7. 10. 2008 15:27 |
Klubko napsal(a):hrosanek napsal(a):Klubko napsal(a):Nepašovali. Naši nemohli tenkrát ani do Madarska, NDR ani Jugošky:(
To museli být úplně bez pasů. Jinak NDR byl stát, kam se mohlo bez doložky resp. příslibu.
Bingo, ano byli bez pasů:) A i do NDR jsi potřebovala vyjádření zaměstnavatele:)
teď chápu, po kom jsi takový rebel :lol: ty geny, ty geny...
|
Kuba — 7. 10. 2008 15:28 |
Pisatel napsal(a):Rád přinesu baraklyr či nějakou nátěrovou hmotu :lol: No nebýt takových cvičení jistě by Š+G nenapsali tak krásnou povídečku o branném cvičení naší školy. :lol: :P
A Slávek Janoušek by asi taky nenapsal písničku pochodové cvičení :gloria:
... Jansová mi řekla Slávi Přendej mi přes ruku gumku jo Kapuca hele mi sjela z hlavy Na svačinu mám šunku
Náhle je na světě hezky I v pásmu zamoření Držíme se za pytlíky A jdem s Jansovou v rozechvění ... :godlike::supr:
|
Kukačka — 7. 10. 2008 15:29 |
já mám malou hlavu - velikost masky č. 2., přidělena mi byla vel. č. 6. Dvojky nebyly a šestky přebývaly...
|
Kukačka — 7. 10. 2008 15:33 |
Strašně jsem po šátkování chtěla nosit pionýrský kroj aspoň týden, jak nám říkala souška skupinová vedoucí .- aby všichni věděli, že jsem se stala pionýrem. Dodnes nechápu, co natom našim tak vadilo. :D jak mi hovořila z duše Helenka Součková z knížkky "Hrdý Budžes"!!! Ty plíčky na smetaně, vracení obědů v jídelně... sestřenka recitovala Mikulášovi básničku "Lenin byl hodný člověk. Lenin měl děti rád! Učte se, děti, říkal Lenin".... A já si přála ve třetí třídě, aby mě vzali na Rudý náměstí v Moskvě. Ach, jaké jsme byly nevinné děti!!
|
Jessika — 7. 10. 2008 15:37 |
já to naprosto chápu, Kuki taky mně nejvíc s.e.r.e jak ty komouši pr.z.n.i.l.i dětský dušičky ještě dneska se klepu vzteky, když si uvědomím tu manilupaci už od 1.třídy... :offtopic:
|
Romča — 7. 10. 2008 15:39 |
:lol::lol::supr:
Kukačka napsal(a):já mám malou hlavu - velikost masky č. 2., přidělena mi byla vel. č. 6. Dvojky nebyly a šestky přebývaly...
|
sisa70 — 7. 10. 2008 15:45 |
Jessika napsal(a):já to naprosto chápu, Kuki taky mně nejvíc s.e.r.e jak ty komouši pr.z.n.i.l.i dětský dušičky ještě dneska se klepu vzteky, když si uvědomím tu manilupaci už od 1.třídy... :offtopic:
...už v mateřský školce. Nepamatuju si z dětských let žádnou básničku, až na jednu a tu umím teda naprosto dokonale:
Ďéduška maróz, jolku nam priňós. Lůče jolky nět, što prinjos nam děd.
:gloria:
|
Kukačka — 7. 10. 2008 15:49 |
a to já jich umím víc!! A těch písniček!! Pusť vsjegdá búdět solnce, pusť vsjegdá búdět mama....Kamandír geroj geroj Čapájev... nejlepší je, co si to pamatuje lidí, vždycky po půlnoci při pařbách. Tomu už konkuruje pak jen Michal David a jeho "já chci žít nonstop!"
|
Klubko — 7. 10. 2008 15:54 |
Lidi, víte jak já jsem trpěla, že jsem nebyla pionýrem! Jediná ze třídy. Díky babičce. ONa by to nesnesla. A já tak toužila po tom šátku. A když jsem si šla pro potvrzení na tábor do školy, tak mi to nedali, prý nepracuji v oddíle, tak nemůžu na tábor. To bylo slz. Ale táta řekl, "nebul, ho :-), pojedeš na tábor.! " A jela jsem, ale na jiný a epší:)
Jo Jess, geny geny, babička i otec...
vím jak byla taky výstavka ruské výroby ve 2. třídě na základce a už tenhdy tam měl nějaký kluk digi hru Vlka a vejce. Já jí tak chtěla!!! Bože. Přišla jsem plačky domů. Babička mi řekla, ať neřvu a dala mi hračku,kterou měla už pro nás se segrou k vánocům. Velkou kouli, která když se zatřásla měnila obrázky světových měst. Řekla ať si to vezmu do školy a ukážu co Soudruzi v USA umí:)))
|
Selima — 7. 10. 2008 15:56 |
Jessika napsal(a):helena napsal(a):A teď si představte pětadvacet šestnáctek ve výše popsané oblečení, jak klušou v rámci těláku 5 km jarní přírodou a ze silnice nad nimi je kontroluje a píšťalkou usměrňuje metrákový tělocvikář na babetě. Jo - a co takhle šusťáky? Obyčejnější modré a zelené, parádnější "z túzu" růžové, šeříkové nebo bílé... nebo plavky z mačkaného silonu... drátěnka (nebo tvrdá houska) do drdólu... maskara v krabičce... polská voňavka "Byč može"...
no a teď si představte stejné oblečení, pouze v rámci cvičení civliní obrany (tenkrát branná výchova) , jak ty šestnáctky klušou - ale ještě s maskama na ksichtíkách (s maskama a chobotama :) )
My sme si ešte vliekli pritom aj zbrane ne chrbtoch! :grater: A ja som sa stratila v riedkom lesíku kúsok od školy a nikto nechápal, ako sa mi to podarilo... :kapitulation: Ale mám orientačný zmysel po mame, takže ja dokážem zablúdiť HOCIKDE.
|
Klubko — 7. 10. 2008 15:56 |
Vlaštovičko, černý ptáku, jež odlétáš na jih, pozdravuj tam v kapitalistických zemích, že my v ruce ruku od Aše až k Buzuluku, splnili jsme plán.
A z matematiky:
na jednom poli oře traktor JZD a za hodinu nasbírá 80 kg brambor. Na druhém poli pracují svazáci a za hodinu seberou 50 kg brambor. Kolik jich seberou každý za další 2 hodiny a kolik dohromady za celý den?
|
Kukačka — 7. 10. 2008 15:57 |
to byla ale doba! úplně žeru Lišku v Pupendu, jak přijde z vojny a prohlíží si boty a džísku a říká "boží civil, boží adidy..."
|
Klubko — 7. 10. 2008 15:59 |
Kuki, ty filmy jsou skvělý. To amící a spol nikdy nemůžou pochopit. Pelíšky, PUpendo já to někde vidím, vždy si říkám, že se nebudu dívat, vždyť jsem to viděla několikrát a stejně si sednu a čekám na ty hlášky. Jo jo jo! Džíska, to bylo super. A moje tričko opět z Australie s komiksem Kačera Donalda v angličtině, celá škola mi ho záviděla:)
A Hrdého Budžese jsem viděla 4x. 1x naživo, 3x na videu... "no stala se mi taková nemilá věc,...." Nedivím se, že Hrzánová dostala za to Thálii.
|
Kuba — 7. 10. 2008 16:00 |
Jessika napsal(a):já to naprosto chápu, Kuki taky mně nejvíc s.e.r.e jak ty komouši pr.z.n.i.l.i dětský dušičky ještě dneska se klepu vzteky, když si uvědomím tu manilupaci už od 1.třídy... :offtopic:
Kdyby až od první třídy... :usch:
|
Selima — 7. 10. 2008 16:02 |
Klubko napsal(a):A když jsme si zkoušely masky v lavicích, tak jsme je museli čistit´roztokem a hlásit rozměry. Hele, kdyby tam prdla atomovka, tak nás to sežere s maskou i bez ní. To víš, necitelní imerialisti působí všude a ohrožují lidově demokratické zřízení :lol: Taky jsme si ty choboty dávaly k sobě a funěli si vzájemně do obličeje a testovali,kdo nejdéle vydrží bez vzduchu. No kraviny jsme robili, kraviny...
Ja som im to aj povedala a náš praktikant na brannej mi oznámil, že som pacifistka! :lol: Tak som mu poďakovala za kompliment a potvrdila jeho strašné podozrenie. Spýtala som sa ho totiž, či je presvedčený, že to celé má zmysel, keď nás nepriateľ asi nebude varovať(ak nie je na hlavu padnutý) a po výbuchu atómky bez predošlého varovania máme podľa učebnice 6 minút na evakuáciu. Takže ak sa nebudem doživotne zdržiavať v blízkosti krytu, tak sa aradšej začnem modliť, to je určite zmysluplnejšie... no, zíral chlapec, a nemal odpoveď. A z chobotu posypaného nejakým dezinfekčným práškom som mala dýchacie problémy... Tak som si smela občas tú hrôzu zložiť z xichtu... Náš učiteľ brannej na mňa trpel a neprotestoval, ani keď som povedala, že ja si radšej ľahnem bez masky hlavou k epicentru výbuchu, aby som to mala rýchlejšie za sebou(odhliadnuc od toho, že pri mojom orientančom zmysle by som bola skôr mŕtva, než by som zistila, KDE JE epicentrum).
|
Jessika — 7. 10. 2008 16:04 |
Klubko napsal(a):... A z matematiky: na jednom poli oře traktor JZD a za hodinu nasbírá 80 kg brambor. Na druhém poli pracují svazáci a za hodinu seberou 50 kg brambor. Kolik jich seberou každý za další 2 hodiny a kolik dohromady za celý den?
to nespočítám, ale věřím, že všichni splnili plány na 150 %
|
Klubko — 7. 10. 2008 16:07 |
A v Rusku na 200% a ještě ten nadbytek posílali chudým kapitalistickým dětem ze kterých buržouzové dřou bídu.
|
Kukačka — 7. 10. 2008 16:07 |
Já Budžese napřed četla, ještě vdaná a ex nesnášel, že se nahlas směju u knížky, přišlo mu to vždycky děsně praštěný. Pak jsem to viděla jako záznam v TV, opět jsem to četla a koupila na to lístky. Přítel říkal, že Hrzánovou nemá rád a nechtěl moc jít. Dala jsem mu knížku, ať si počte a uvidí se. začal být zvědavý a no a v divadle se smál tak, že jsem ho v životě víc neviděla...dnes jí miluje. Stala se mi taková nemilá věc - to je naše oblíbená!
|
Selima — 7. 10. 2008 16:09 |
Jessika napsal(a):Jasně, pašování.... to byla taky tradice... S láskou vzpomínám, jak jsem jako malá holčička byla uložena ve spacím vagóně ve vlaku z Bulharska na polštář, který nebyl vycpán peřím, ale pytlíky kakaa... :) a bylo mi nařízeno, že mám dělat , jako že spinkám :) A kozačky z NDR jsme vezli přilepený pod chladičem... Taky jste pašovali?
Ja peniaze vo výstrihu(od 11 rokov sa dvíhajúcom) a naspäť buď na sebe(tvrdiac, že to už nosené) alebo niekde napchaté... teta to doviedla do dokonalosti a keď robila - oficiálne - vo viedenskom Schoenbrunne, vozila si nazad rôzne krásne a drahé. Aby neplatila clo, raz v septembri takto na seba nahádzala čižmičky a zimný kabát s kožušinovým límcom... Vonku 29°C a teta na drzačku tvrdila, že jej je zima. :D No, myslím, že pár šilingov colníkovi to vyriešilo. Najkurióznejšie pre mňa bolo, keď nám odobrali zo zájazdu dve dámy už dámovského veku (neičo medzi 60 a 80) a nechali si ich tam - v Štúrove - kvôli asi 6 krabičkám mydla 8x4. :rolleyes: Keby vedeli, koľko ho vlečieme my, tak dnes vám píšem po maďarsky z ostrihomskej väznice.
|
Klubko — 7. 10. 2008 16:10 |
Na tu hru by měli snad všichni povinně. Já si to zase u našich brzo pustím,když jsi mi to tak připomněla. Nevíš zda to je na DVD?
|
Jessika — 7. 10. 2008 16:10 |
Kukačka napsal(a):to byla ale doba! úplně žeru Lišku v Pupendu, jak přijde z vojny a prohlíží si boty a džísku a říká "boží civil, boží adidy..."
...go and play :) ... a jsou ty repráky prací?
|
Kuba — 7. 10. 2008 16:11 |
Jessika napsal(a):Klubko napsal(a):... A z matematiky: na jednom poli oře traktor JZD a za hodinu nasbírá 80 kg brambor. Na druhém poli pracují svazáci a za hodinu seberou 50 kg brambor. Kolik jich seberou každý za další 2 hodiny a kolik dohromady za celý den?
to nespočítám, ale věřím, že všichni splnili plány na 150 %
Můj imperialismem zkažený výpočet tvrdí, že traktor za den bude mít celkem tak 40 kg, protože půlku traktorista vzápětí po tý první hodině odveze domů a pak se a) ožere b) se porouchá traktor a traktorista se dostane do hospody později, než obvykle, což mu vynese posměšnou přezdívku stachanovec. A svazáci nebudou mít večer nasbíráno nic nic, protože vzápětí po té první sledované hodině zdrhnou svazáci se svazačkami po dvojicích do lesa a nasbírané brambory ponechají bez dozoru a někdo se dopustí zločinu rozkrádání socialistického majetku... :vissla:
Nicméně plán bude splněn buď na 120 %, nebo na 150 % podle toho, jak moc chce předseda JZD prémie.
|
sisa70 — 7. 10. 2008 16:12 |
No jo, džísky. Neměla jsem zdroj originálních kousků, ale měla jsem doma šicí stroj a šila jsem si podle Burdy a Neue Mode modely podle západní módy. I tu džísku jsem si vyrobila. Džínovina jak prkno, druky z Řempa a aby byla jó moderní, savem jsem si na ní zhotovila úžasný fleky. Ale hrdá sem na ní byla, to zase jó. Když o té době vyprávim dětem, myslím, že to nějak nechápou....:lol:
|
Selima — 7. 10. 2008 16:13 |
Kukačka napsal(a):a to já jich umím víc!! A těch písniček!! Pusť vsjegdá búdět solnce, pusť vsjegdá búdět mama....Kamandír geroj geroj Čapájev... nejlepší je, co si to pamatuje lidí, vždycky po půlnoci při pařbách. Tomu už konkuruje pak jen Michal David a jeho "já chci žít nonstop!"
Moja kamoška má prdlých známych, ktorí urobili večierok v štýle 70. rokov a komunizmu. Až vtedy vyšlo najavo, čo všetko sa z nostalgie zachovalo! Tých rekvizít!!! :D
|
Kukačka — 7. 10. 2008 16:13 |
Klubko - nevím, nevlastním přehrávač DVD, takže nesleduji. třeba Discopříběh vysloveně nemůžu. Jsem zpátky v těch telecích letech, děsnou patku a mrkváče na sobě, beznaděj dospívání kolem... já se začala cítit líp až když se mi narodilo druhý dítě. To teprve jsem se našla.
|
Kukačka — 7. 10. 2008 16:15 |
sisa70 napsal(a):No jo, džísky. Neměla jsem zdroj originálních kousků, ale měla jsem doma šicí stroj a šila jsem si podle Burdy a Neue Mode modely podle západní módy. I tu džísku jsem si vyrobila. Džínovina jak prkno, druky z Řempa a aby byla jó moderní, savem jsem si na ní zhotovila úžasný fleky. Ale hrdá sem na ní byla, to zase jó. Když o té době vyprávim dětem, myslím, že to nějak nechápou....:lol:
Druky z Řempa!!! moje máti tam měla známý a šily jsme o sto šest. Děti to pochopit nemůžou. Ušila jsem dceři sukni a její kluk z toho byl úplně paf, že to umím a jak to vypadá. No, šila jsem si zimní kabáty, manžovi šusťák, na který jsme neměli a při jeho rozměrech to byla práce jaK NA ARMÁDNÍM STANU. a JAK HO RÁD NOSIL.
|
Selima — 7. 10. 2008 16:19 |
Hrdý Budžes? Nevidela som... :grater: Mám medzery vo vzdelaní... Ale zato som občas mala nejaké veci zo zahraničia(najprv teta vo Veidni, potom otcov bratranec pracujúci OFICIÁLNE ako psychiater v rôznych afrických krajinách...). Na 15. narodky som dostala prachy na kazeťák :cool: JVC, ktorý som si kúpila v Tuzexe, ale od začiaktu sa tak kazil, že som sa nas.r.a.la, zistila si adresu výrobcu a napísala mu. A milý výrobca mi slušne odpísal, že podľa sériového čísla ide o šaržu, ktorá pri prevoze cez more spadla do vody, ale náš podnik zahraničného obchodu ju kúpil za zníženú cenu. :dumbom: Mne kazeťák predali za v prepočte 5000SK( l.p. 1982!!!!). :butter:
|
sisa70 — 7. 10. 2008 16:21 |
Selima napsal(a):Hrdý Budžes? Nevidela som... :grater: Mám medzery vo vzdelaní... Ale zato som občas mala nejaké veci zo zahraničia(najprv teta vo Veidni, potom otcov bratranec pracujúci OFICIÁLNE ako psychiater v rôznych afrických krajinách...). Na 15. narodky som dostala prachy na kazeťák :cool: JVC, ktorý som si kúpila v Tuzexe, ale od začiaktu sa tak kazil, že som sa nas.r.a.la, zistila si adresu výrobcu a napísala mu. A milý výrobca mi slušne odpísal, že podľa sériového čísla ide o šaržu, ktorá pri prevoze cez more spadla do vody, ale náš podnik zahraničného obchodu ju kúpil za zníženú cenu. :dumbom: Mne kazeťák predali za v prepočte 5000SK( l.p. 1982!!!!). :butter:
Hajzli jedni :lol:
|
Pisatel — 7. 10. 2008 16:32 |
Selima napsal(a):Hrdý Budžes? Nevidela som... :grater: Mám medzery vo vzdelaní... Ale zato som občas mala nejaké veci zo zahraničia(najprv teta vo Veidni, potom otcov bratranec pracujúci OFICIÁLNE ako psychiater v rôznych afrických krajinách...). Na 15. narodky som dostala prachy na kazeťák :cool: JVC, ktorý som si kúpila v Tuzexe, ale od začiaktu sa tak kazil, že som sa nas.r.a.la, zistila si adresu výrobcu a napísala mu. A milý výrobca mi slušne odpísal, že podľa sériového čísla ide o šaržu, ktorá pri prevoze cez more spadla do vody, ale náš podnik zahraničného obchodu ju kúpil za zníženú cenu. :dumbom: Mne kazeťák predali za v prepočte 5000SK( l.p. 1982!!!!). :butter:
ty brďo tak tos koupila ještě levně. V té době si soused koupil barevnej televizor (okoukal odemně já tenkrát 15 000 za barevnou Oravu a mě hraje do dnes vykopávka slovenská :lol: ) za 22 000,- Ksč a to samé mu přesně mu sdělil výrobce. Loď projela mořem a tak nějaká podivná firma nazvaná TUZEX koupila vyřazené zboží.
|
Bety — 7. 10. 2008 19:57 |
Klubko napsal(a)::)
A Hrdého Budžese jsem viděla 4x. 1x naživo, 3x na videu... "no stala se mi taková nemilá věc,...." Nedivím se, že Hrzánová dostala za to Thálii.
Taky to mám natočené a občas se kouknu, a ještě jsem to četla. Člověk se směje a přitom je mu do breku. Ještě jsem v knihovně nenatrefila na druhý díl "Oněgin byl Rusák", doufám že si to brzo přečtu.
|
Vanda — 7. 10. 2008 20:30 |
A co tohle, určené pro dávné prvňáky: Z komínů se kouří, slunce oči mhouří. Mhuř si oči, mhuř, kdyby se z nich nekouřilo, bylo by nám hůř.
nebo: Povídala maminka, bude černá hodinka. Budem šetřit elektriku pro stroje a pro fabriku.
Podobné blbiny mi zabírají zbytečné místo na hardvéru.
|
Selima — 7. 10. 2008 20:51 |
Ja som krásne spievala :usch: Od Dunaja k strmým štítom Tatier, kde sa v zime-v lete belie sneh... horia ohne pionierskych vatier, ozýva sa šťastný spev a smiech. Ref: My sme deti slobodného kraja, pod červenou hviezdou zrodené :kapitulation: ´kol hrdla nám ako plameň žiaria pionierske šatky červené... a keď ako stromy vyrastieme, vydáme sa v sveta šíry kút. Naša vlasť, ten malý kúsok zeme, bude sa môcť na nás spoľahnúť. :rock:
|
helena — 8. 10. 2008 6:48 |
Kdyby až od první třídy... Jojo - už ve školce nás učili "První máj, První máj, hraj, muziko, hraj..." a dělali jsme mávátka z krepáku. Upatlaný, ulepený - stejně jako malovaný papírový vlaječky. Ale v průvodu jezdily alegorický vozy... se zlým kapitalistou, s raketou, se živejma zvířátkama (největší úspěch měly, když si dojnice ulevila do davu). Škemrali jsme u vojáků o odznáčky... dostali jindy zakázanýho buřta na vyjetým oleji... a taky jindy nedostatkové banány... To mi připomíná spartakiády - taky bylo najednou k dostání všechno. Teda kolem stadiónu. Od jižního ovoce po tampóny či tvrdý Sparty.
|
Klubko — 8. 10. 2008 8:06 |
Seli, stejnou kašpařinu jsme udělali na narozky kámošů. Všichni narození od roku 1970 - 1980 museli přijít v tom co se nosilo. Zkusím najít fotky a někdy ti ukážu. Kámoš vypadá jako Petr Novák, slizce ulízlý vlasy, dederonová košile, nažehlený puky na tesilech. Huuu.
Bety, knížku Oněgin byl rusák mám v knihovničce. Kdybys chtěla a zaručíš mi , že jí vrátíš, napiš mi do SZ adresu, pošlu na zapůjčení.
Ještě k tomu pašování. Jednou mi vyprávěl Leoš Šimánek (ten cestovatel, co má diashow), jak jezdil na povolení k sourozencům na západ. Měl všechny segry a bráchy na západě. Vždy do své 1000 ukrýval marky do gumového těsnění o okýnek. Udělal harmoniku a nacpal to tam. Pak když si chtěl dát za mařeny za hranicemi kafe, tak musel pracně vyndávat ty mařeny,ale ty už nikdy nebyly hladké, vždy se znovu scvrkly do té harmoniky. Před číšníkem při placení se jí snažil narovnat, ale ten ho chytil za rameno, usmál se, otevřel kasírku a tam měl polovinu těch mařen v harmonikách. No vynalézaví Češi:))) Hrozná doba.
|
x62358 — 8. 10. 2008 8:24 |
A já vzpomínám na své první džíny české provinience značky Prekon - asi teda spíš slovenské :lol: Vypadaly příšerně - ale já byla tak ráda :lol:
|
Selima — 8. 10. 2008 9:32 |
ÁNO! Prešovská konfekcia... mala som menčestgáky Prekon a akú parádu som v nich robila! :supr:
|
Klubko — 8. 10. 2008 9:37 |
Je a pamatujete rifle Pyramidy? Vzadu byla velbloud na štítku u pásku a měly takové ty cvoky ve tvaru pyramidy. Tak rok 89:) Tahali je šmelináři z Polska. Plísńáky.
|
Selima — 8. 10. 2008 9:37 |
Klubí, mne prišlo zvláštne, že sa toho srandistického nostalgického večierku zúčastnila aj tá kamoška, lebo ona ako dcéra emigranta - ocko sa jej rozviedol a keď bola ešte malá, emigorval do Švédska - mala problémy so všetkým, najviac so štúdiom. Až na tretí raz - tesne pred revolúciou - sa dostala na vytúžený odbor... a zrazu tá nostalgia. Ale asi pomáha urobiť si z toho srandu a uvedomiť si, že to je už minulosť.
|
Klubko — 8. 10. 2008 9:43 |
Seli, tak si dosaď za svou kamášku mého otce a je to to samé. Taky si z toho dnes už dělá legraci a zbytek rodiny taky. I když babička si emigrací svého bratra do Australie asi pěkne vyslechla a její děti to odnesly taky. A to se dědí a dědí.
Vím, jak děda pro nás k vánocům stál 2 dny se spacákem v Chebu před výrobnou kol LIberta, abychom je se segrou dostali k vánocům. Teda myslím, že v Chebu se vyráběly,snad nekecám. Místo dvou nakonec dovezl jedno a měly jsme se segrou přesný timetable, kdy na něm může jet ona a kdy já:)
|
Selima — 8. 10. 2008 9:46 |
No, aj môj otec mal jeden čas sv.i.n.ské problémy s režimom, ale ku koncu to našťastie poľavilo. A snáď ma to nijako nepoznamenalo, až na to, že som v 12 čítala Škvoreckého a Tatarku(nie že by mi to bol oveľa dlao... Tatarka aspoň písal farbisto o sexe, to Škvorecký ma veľmi nechytil).
|
helena — 8. 10. 2008 9:51 |
Včera jsem koukala na ČT24 na 25 let staré Televizní noviny. Byl tam šot o tom, jak CKM (pro mladší - Cestovní kancelář mládeže - hlavně pro svazáky) začne prodávat zimní zájezdy. Katalogy, hovořící mlučí... tak jsem si vzpomněla na přespávání před CKM a před Čedokem, shánění kontaktů, úplatečky...
|
Jessika — 8. 10. 2008 10:41 |
Klubko napsal(a):Je a pamatujete rifle Pyramidy? Vzadu byla velbloud na štítku u pásku a měly takové ty cvoky ve tvaru pyramidy. Tak rok 89:) Tahali je šmelináři z Polska. Plísńáky.
please, no... :)
|
Pisatel — 13. 10. 2008 11:36 |
Jessika napsal(a):Klubko napsal(a):Je a pamatujete rifle Pyramidy? Vzadu byla velbloud na štítku u pásku a měly takové ty cvoky ve tvaru pyramidy. Tak rok 89:) Tahali je šmelináři z Polska. Plísńáky.
please, no... :)
Jak ne? Už jsou zas v módě :P
|
Barusja — 13. 10. 2008 11:54 |
plísňáky jsem naštěstí nikdy neměla, byl to strašný hnus. Moje máma hodně šila, tak jsem se vyhnula pleteným sukýnkám, tesilkám, dederonům a jiným fujtajblům :)
|
Pisatel — 13. 10. 2008 12:53 |
Barusja napsal(a):plísňáky jsem naštěstí nikdy nebyla, byl to strašný hnus. Moje máma hodně šila, tak jsem se vyhnula pleteným sukýnkám, tesilkám, dederonům a jiným fujtajblům :)
Ty a z čeho máti šila?, když ne z těch fujtajblů?
|
dixina — 13. 10. 2008 12:58 |
Co se týče módy, tak se spousta trendů vrací, tak třeba netopýří rukávy, boty na klínku a taky bílé ponožky do sandálů - ty se řešily nedávno na Pavlači.
|
Barusja — 13. 10. 2008 13:24 |
Pisateli podle mě v obchodu s látkami. Nosila jsem manžestráky nebo džíny nebo pláťáky a trika byli ok. Halenky šila z dobrých materiálů:)
|
Pisatel — 13. 10. 2008 13:53 |
dixina napsal(a):Co se týče módy, tak se spousta trendů vrací, tak třeba netopýří rukávy, boty na klínku a taky bílé ponožky do sandálů - ty se řešily nedávno na Pavlači.
kdyby jenm na pavlači, ale přímo v TV jako česká rarita a že to má být IN :)
|
helena — 21. 10. 2008 7:22 |
Patnáct věcí, které byly dříve lepší
1. MUŽSKÁ GALANTNOST Pokaždé Vás muž pozdravil a podržel Vám dveře i v případě, že jste nebyla jeho typ. Dnes "velcí firemní manažéři" zásadně nezdraví a do dveří se hrnou jako první.
2. NEEXISTOVAL POJEM CELULITIDA O žádné celulitidě jsme nevěděly, a tak jsme byly s našimi stehny i zadečkem a i se sebou samými nadmíru spokojné.
3. NEBYL ANI AIDS Anebo i když byl, my jsme o něm nevěděli, a tak byl náš sexuálny život míň frustrující, než je v současnosti.
4. NATÁČELY SE VÝBORNÉ FRANCOUZSKÉ, ITALSKÉ A ANGLICKÉ FILMY A přicházely k nám v rámci Filmového festivalu pracujících. Kina byla na každém kroku, lístek stál osm korun a za jedno odpoledne a večer se daly stihnout i tři filmy.
5. MICHAEL JACKSON Byl to ten nejúžasnější černoch v bílých ponožkách. Byl talentovaný, kreativní, milovaly ho miliony lidí. Až do té doby, než se změnil na kreaturu bělocha.
6. JABLKA, HRUŠKY, JAHODY A TŘEŠNĚ Neměly tu jednotnou chuť chemické nadvýroby a chutnaly jako jablka, hrušky, jahody a třešně.
7. LET LETADLEM Nebyl hororovou scénou, při které Vás oberou i o pilník a manikurové nůžtičky a zaznamenají Vás do databáze podezřelých z mezinárodního terorizmu, ale vzrušujícím dobrodružstvím spojeným s flirtem a dobrou náladou.
8. PÁTEK ODPOLEDNE Z práce se chodilo už o třetí odpoledne, takže víkend trval dva a půl dne.
9. LÉTO Bylo dlouhé, šťavnaté, sladké a horké. Tak akorát. Ne jako poslední roky, kdy je buď 45 stupňů ve stínu a nebo 3 stupně nad nulou.
10. MAMINČINY KOLÁČE A KRUPICOVÁ KAŠE Jedli jsme jich hodně, protože byly výborné, a neměli jsme žádné výčitky svědomí, protože jsme nevěděli, že "in" je suchá rýže a hlávkový salát.
11. ROZHLASOVÉ HRY PRO MLÁDEŽ Seděli jsme při nich každé sobotní odpoledne a rozvíjeli svoji představivost.
12. STARÉ TRAMVAJE S plošinami a s průvodčími, před kterými jste mohli kdykoliv utéct, protože plošiny neměly dveře a tramvaje jezdily pomalu.
13. ESKYMO Milovali ho všichni. Nemělo tyčku, zato mělo křupavý čokoládový obal a skvělou vanilkovou chuť. A stálo 50 halířů.
14. MLÉČNÉ BARY Vonělo tam čerstvé pečivo, loupáky a pravé kakao. Hlavně tam jsme utráceli svoje kapesné.
15. ŽENSKÉ TĚLO Ženy měly vlastní vlasy, vlastní tvář, vlastní prsa i vlastní zadek a mužům se to líbilo!!!
Jó, to byly časy
|
Barusja — 21. 10. 2008 8:36 |
:godlike::godlike::godlike:
|
Pisatel — 21. 10. 2008 9:11 |
Heleno jo to bejvávay časy. :) :lol:
|
topazio — 21. 10. 2008 9:21 |
Helčo máš pravdu to co jsi tu napsala. Dneska mi taky některé věci chybí, ktré byly dříve.
|
Kuba — 21. 10. 2008 10:05 |
1: člověk se nemusel bát, že když dámě podrží dveře a usměje se přitom na ni, že bude označen za sexistický prase 4: v multikině se za odpoledne a večer dá stihnout spousta filmů (sice je nemám rád, ale tuhle výhodu maj) 10: jím jich hodně a výčitky svědomí nemám 13: nemám rád vanilkovou příchuť, ať žije tvarohovej Míša 15: ženy v mém okolí mají vlastní vlasy, vlastní tvář, vlastní prsa i vlastní zadek a mě se to líbí :lol:
|
Heřmanka — 21. 10. 2008 11:40 |
Helčo, u nás v práci se pořád traduje, že pátek je malá sobota :)...a proto ředitel tam už od 11 není a my ostatní se pomalu a jistě vytrácíme za ním :D:D:D
|
Jessika — 21. 10. 2008 11:54 |
Kuba napsal(a):1: člověk se nemusel bát, že když dámě podrží dveře a usměje se přitom na ni, že bude označen za sexistický prase
přeháníš... nebo děláš v USA? ;)
|
Kuba — 21. 10. 2008 14:59 |
Jessika napsal(a):Kuba napsal(a):1: člověk se nemusel bát, že když dámě podrží dveře a usměje se přitom na ni, že bude označen za sexistický prase
přeháníš... nebo děláš v USA? ;)
Co se týče situace u nás, je to záměrně přehnaný tvrzení, ale upřímně řečeno kdyby se tohle u nás stalo, nebylo by to tak, že bych naprosto nevěřil a koukal co se děje. Bohužel.
|