Už si nevím rady. Vzteká se jak něco nedostane nebo ji tam nepustím kam chce jít atd. Jsou ji 14 měsíců. Začla to dělat po roce. Začne se prohýbat a lehá si na zem, to většinou jak ji chci vzít na sebe že tam jít nesmí.
Teď mi to udělala v obchodním domě, lidi se ohlíželi a já dostala pocit že výchvu nezvládám :grater: . Rozmluva na ni neúčinkuje. Prosím poraďte zda máte zkušenosti s takovým chováním a jak to řešit.
Budu vděčná za každou radu.

Tak zkušenosti mám - nejlepší je to ignorovat (teda tam kde to jde) jinde ho prostě lapnu a mažeme pryč. Doma nám pomáhá poslat ho za dveře -  to funguje většinou velmi rychle. Nic moc se s tím dělat nedá - prostě mají taková vztekací období a my to musíme přežít. (oni ostatně taky)

Pak mě napadlo ji plácnout po zadku ale to až v krajní nouzi. V tom obchoĎáku chtěla jít do obchůdku kde bylo plno byrevných věcí, mydlá svíčky atd. Řekla jsem ji že tam nemůžem a že musíme jít dál. Tak jak jsem ji chytla na ruku za si lehla na zem a začla řvát. Šílené. Mysláíš že je to tím že to je i že je špatně vychovaná, myslím zda je to má vina.

tímhle obdobím si projdou všechny maminky (děti), záleží ale dost jak se k tomu postavíš. Plácáním po zadku ničeho nedocílíš. Na veřejnosti dítě drapnout a bez komentáře pryč někam vychladnout :lol: a doma poslat někam na uklidněnou, prcek vychladne dřív o samotě než s hysterickou/ufňukanou/rozčílenou....... matkou

Květinko, neblázni, o jaké výchově to tady mluvíš? Vždyť je jí 14 měsíců, to máš výchovu teprve před sebou ;) A buď v klidu, to co popisuješ, zná téměř každá máma, dělají a zkoušejí to všechny děti. A těch období bude ještě více. Vydržet.

jojo andrejko.. máš pravdu :supr:
já to taky kdysi řešila,ted když si sedne na ulici do kaluže tak se tomu směju, nebo si uvařím čaj flegmatik :lol:
ale musím říct že ted je zlatej :hjarta:

Slyšela už jsem takové řeči spíš ale starších lidí, že to nezvládám. Ale jsem ráda že jsi to napsala, uklidnila jsi mě tím, ani nevíš jak moc. Děkuju. Takže jak radíte doma ji nechat vytrucovat o samotě a venku čapnout a rychle zmizet.  Nechtěla bych s ní přestat chodit do obchodu, protože i tím si podle mě zvyká na lidi a jak to chodí, Nechci ji o nic ochudit. Však určitě víte jak to myslím.

Tak já NAŠTĚSTÍ tohle vůbec neznám,ale moje neteřinka které je rok a půl to teďka předvádí i několikrát denně.Švagrová pokud je doma nebo někde kde je koupelna,malou čapne a lupne ji pod sprchu..jednou tam skončila i s bačkůrkama a asi to pomáhá..ted ji většinou stačí pohrozit sprchou a malá se uklidní :dumbom:

A já teda nevím,ale malou po zadku občas teda plácnu a to aby to cejtila a je mi teda úplně jedno jeslti je to doma nbo v obchodě plnm lidí :fuck:

A nemá pak z té sprchy strach, myslím z koupání?

ne,ne nemá :dumbom: já sama nevm,nikdy jsem to nepraktikovala,ale u nich to pomáhá..nebo jen třeba omýt studenou vodou,aby se uklidnila :jojo:

Taky se říká dát vzteklounkovi mokrý ručník na obličej. Ale známá praktikuje na svoje tempramentní dětičky sprchu a že by měli nějaké trauma z koupání to pochybuji, jsou to vodomilové a každému ta ledová sprcha stačila jenom jednou. Ale moje zkušenosti to nejsou, tak jenom zprostředkovaně.

jé, vztekání, to známe moc dobře. Jo, děti kolem nás to taky dělají, taky to vidím u kamarádek, ale např. tchýně mi řekla, že to její děti nedělaly nikdy a že jsem na ni moc měkká. Vím, že to nemyslela zle, vždy se snažím nejdříve odpoutat pozornost, něco jiného ukázat....ale když to nepomáhá, taky dokážu lupnout přes zadek.
Chjo....těším se, až ji to přejde.

Tak to se taky hlásím do klubu. A vztekání po 1. roce života byla procházka růžovou zahradou, podle toho, co předvádí teď.
Četla jsem o tom hodně na netu, něco málo knížek a trocha zkušeností
Takže
- matka musí zůstat v klidu, jakmile začne ječet taky, tak už je to špatně. Nedokáže pak zůstat nad věcí.
- uvědomit si, že za to ty děti nemůžou a nedělají to schválně. Prostě nemají vyvinutý mozek tak, aby tu danou konkrétní věc zvládli. Emoci, která je rozhodí, neumí zvládnout jinak. Psychologové tomu říkají malá puberta.
- bít dítě nemá smysl, pokud si teda člověk nepotřebuje ulevit. (U nás jsem začala praktikovat vařečku, dostal jednou a jakmile ji vidí, tak vstává, drží si zadek a prchá pryč. A to si myslím, že ho to bolelo míň, než kdyby dostal na zadek rukou.)
- pozitivní zpráva - do 3 let je to většinou přejde
- nejideálnější je, buď si dítěte nevšímat a nebo převést pozornost jinam.
- pokud řádí na veřejnosti, tak dítě vyvarovat "rušivým" vlivům, a když už tak ho vynést co nejrychleji pryč. Nejhorší je vidět pak ty užaslé obličeje, jak jste neschopná matka a jak to dítě může vyvádět a ještě u toho tak příšerně ječet.  To pak člověk ještě slyší samé Ježíšmarijá, No vidíte to?  Slyšíte to?  Jako by ty baby nikdy děti neměly, což o to, měly, ale v 6 měsících své dětičky luply do jeslí a dětičky měly pak pár hodin denně. To už byli hodné jako ovečky. Z tohohle vidím rudě, jen o tom píšu...
- u echt vzteklounů se dá praktikovat metoda pevného objetí, konkrétní knížku nemám, ale semináře na to dělá paní Jiřina Prekopová. Na netu se dá naít k tomu více.
- studenou sprchu jsem nezkoušela, jen mokrou plenu na hlavu, ale vůbec mi z této metody nebylo dobře. Myslím, že pokud dítě vztekem přestává dýchat a modrá, pak je to dobrá metoda, jak přerušit vztek a donutit ho, aby začal opět dýchat.
- jo a na netu jsem četla, že některé děti se umí vztekat i 2 hodiny, to si pak říkám, že mám vlastně hodné dítě :lol:

Každé dítko je ale jiné, každému vyhovuje něco jiného.

Holky, já teda nevím, ale nezdá se vám dost brutální, když se dítě vzteká, hodit ho pod ledovou sprchu? Nedovedu si představit, že by to někdo udělal mně, natož mému dítěti. Vždyť tohle se praktikuje ve věznicích v Americe. :butter: Nebojíte se, že ty dětičky mohou mít problémy s močovým měchýřem, že se můžou prochladnout nebo že můžou dostat tepelný šok???

Nezlobte se, ale nedalo mi to, není to poprvý, co o takové metodě čtu, ale pokaždé mi to hne žlučí... :usch:

Jj, vztekání taky známe, začalo to po roce věku, teď má období klidu. Tak ysebou flákla o zem, tak jsem jí překročila a dělala, že ji nevidím. Na zadek občas dostane, ale ne kvůli vztekání, ale prostě opakovaně udělá něco, co nesmí. Řvát na dítě nemá smysl, ani mydlit od rána do večera. Chce to hlavně klídek a ignorovat nežádoucí chování. Jinak metoda silného objetí by u nás neměla šanci, vztekla by se ještě víc.

Rustynko, četla jsem o tom, zkusila jednou omt obliček studenou vodou bez efektu. Její vztekání asi nedosáhlo takové intenzity, abych to ozkoušela, ale nezavrhuju to. Pokud dítě přestane dýchat hysterií, asi bych ho tam taky šoupla. To naše vztekání je jen takový cirkus naoko pro obecenstvo. Nemá obecenstvo - není vztekání.
A jinak nepředpokládám, že během krátké studené sprchy by dítě tak nastydlo.

já teda metodu sprchy nikdy nezkusila, vždycky stačily "suché" metody :lol::lol::lol:

Gio, bude ještě hůř, kolem čtvrtého roku a pak po šestém roce, jakoby dítě hledalo kam až může zajít, takže jsem se nevyhnula situacím jako úmyslná krádež v obchodě (protože se to nesmí), sprostě mluvit na učitelku (protože se to nesmí), systematické ničení právě předaných dárků (protože se to nesmí), kecy u jídla (fuj tenhle hnus teda jíst nebudu) apod :dumbom: ale všechno jsme překonali, teď už snad jen ta puberta :lol::lol::lol: zlatý vztekání po roce..... :vissla:

A co zkusit pevné obětí? Když se dítě hodně vzteká, někdy je fajn ho chytit do náruče, tak aby mělo ruce nejlépe podél těla a nenafackovalo vám :P a pevně jej stisknout. Bude se zkoušet vymanit, což ho po chvíli unaví a vztekání se změní v uvolňující pláč... Pak je fajn říct dítěti, že ho máte rádi, ale vymezit se i v tom směru, že není možné dostat vše, nač si ukáže apod. U některých dětí to zabírá.
Naši dcerku jsme v podobných případech poslali do pokoje, aby se zklidnila a pak mohla za námi přijit a zkusili jsme celou situaci zvládnout znovu s tim, že jsme ji ukazali, že to jde i jinak. Ovsem k tomu nebyl prostor vzdycky, protoze se ji nekdy podari nas tak vytocit, ze uz pak neni chut zkouset neco po dobrem :vissla:
K te sprse... jde tu o metodu soku, ovsem praktikovat ji sprchou je opravdu trochu drasticke. Cilem ma byt "sok", coz studena voda zpusobi, ale staci bohate sklenka vody. Jde o to, že díte neceka neco podobneho a natolik je prekvapene, ze zapomene, proc se vlastne vzteka. V momente jeho prekvapeni je dobre odlakat okamzite pozornost nekam jinam a pozdeji se k tomu, co se delo treba vratit, ale to spis u starsich deti, ktere si jiz uvedomuji sve chovani a samy sebe.
Ignorovat dite taktez zabira, ovsem tady pozor, je znamo, ze odepreni pozornosti vnimaji deti jako nejvetsi trest a má-li byt trest trestem, musi dite znat duvod a nevnimat vase chovani jako odmitani jeho sameho, nybrz jako reakci na nevhodne chovani.
Jak uz bylo napsano, kazda maminka si destkymi vzdory sveho ditete projde a ackoliv je to obdobi nelehke, je nedilnou soucasti vyvoje a vymezovani hranic prijatelneho chovani, ktere urcuji prave rodice. Nebyt takovych situaci, nezjisti dite, co je zadouci, co nikoliv, proto je fajn brat kazdy takovy vystup jako vyzvu, kdy dite ziska potrebnou zkusenost...

Jste skvělé. Takže zkusím to obejmutí, ta sprcha a studená voda se mi nezamlouvá, ale i tak děkuju za radu. A když začne plakat že tu věc  chce tak ji nedat ať ví že nemůže mít vždy to co chce. ale jak se uklidní tak pokud to možné je tak ji to dám.  A s tou vařechou to zkusím pokud obejmutí nepomůže. Moje mamka mě nikdy neplácla a ani jsem tak nikdy nevyváděla, a když tak rozmlouvala. Jenže dnešní děti jsou jiné. Mám dojem že žijí s námi ve spěchu.

Tak drzim palecky, inspiraci k mnohemu najdes i u me na blogu, tak zavitej ;)

Já jsem se ke studené sprše také nepropracovala, ale mám ji v záloze.
Je pravda, že když už je dítě mimo a začíná mít potíže s dýcháním, tak sprchu bez váhání použiji.
Rustynko, není to o tom že dítě postavíš do vany a sprchuješ a sprchuješ dokud dítě není ledové :lol:
Je to jak píše Trisha, že jde o ten šok ze studené vody. Takže se jen pustí voda do sprchy a na dítě se šplouchne. A není z toho všade voda jak z vychrstnuté sklenice :D . Ale stačí podobné množství.
U nás stačilo Jítě říct, že jí osprchujeme studenou vodou a začala se sklidňovat :P ale to až poslední dobou.

Každé dítě to na rodiče zkouší, každé zajde jinak daleko.
Lenka naštěstí max. začne nadskakovat jak na pružince a když se otočím že jdu pryč, že jí tam nechám, toho brzy nechá a s pláčem běží ke mě.

Z mého pohledu je také velice důležité, když si dítě něco začne takto vynucovat ( když jsme to zakázaly), nepovolit a dítěti to nedat. Stačí jednou povolit a dítě si pak  myslí, že dalším vztekáním zase dosáhne svého a je překvapené, že maminka někdy ustoupí a někdy ne a má v tom samo zmatek.


Na někoho funguje ignorace (doma dát do jiného pokoje vykřičet, nebo v obchodě říci že odcházíte), na někoho pevné objetí, na někoho pohrození plácnutí ( rukou, vařečkou , proutkem), na někoho zabírá při vztekání fouknout do pusy ( nebo drastičtější varianta se stříknutí vodou či sprchou).

No to nás čekají věci :vissla:. Malý se už slušně vzteká teď, tak to asi bude síla. To abych se poohlédla po dobré psychiatrické léčebně :D.

Já měla taky problémy a vlestně ještě mám. Klukovi je 2 a 10měs. Pevné obětí zabírá, někdy nee. Za dveře to taky zabírá. Ale vím, že to přejde. Mě co teď hodně trápí je, že kluk se vyloženě vyžívá v tom, když někdo pláče. Má z toho radost a chce to i po nás, vlastně po všech. Prodavačka třeba na něj promluví a on jí řekne "paní chce brečet" a to chci brečet já a táta a strejda. No když ho někdo nezná, tak z legrace začne teda plakat a kluk má radost. Jenže mě se tohle od něj nelíbi a vysvětluju mu, že to není hezké když někdo pláče a nemá důvod a je to smutné, tak se začně vztekat, že né prostě paní bude plakat a basta. Nebo do každého bouchá, kdo kolem něj projde toho plácne a je jedno ať jsou to děti nebo dospělí. On nemá z nikoho repsekt a nikoho nebere jako autoritu. Nevíte jak ho to mám odnaučit?

Mozna si zkus hledat odpoved na to, o co si tim rika? V jakych situacich se tak nejcasteji chova? Jak dlouho to trva a jestli v dobe, kdy to zacalo nedoslo k nejake krizi mezi vami, tebou a partnerem-manzelem apod...

Ano začlo to když jsem měli krizi. Bylo to na jaře. Ale teď je vše v pořádku a super a jeho to nepřešlo. Chová se tak před lidma, když jsem s ním sama, nebo babička je s nim sama je zlatý dítě, nebo prostě vzteká se taky, ale to je normální období. Ale jakmile je nás víc pohromadě nebo jak jsem psala v krámě,chce po všech aby brečeli a dokaždého bouchá. Přitom nejde o to, že když mám třeba návštěvu, že bych si ho nevšímala. Ba naopak snažím se všechny zapojit aby jsme s ním byli pořád v kontaktu. On si třeba i vymýšlí báchorky o tom, jak třeba holub vlítnul do kopřiv a kouká jak budu reagovat, přitom moc dobře ví, že kopřiva pálí a, že holub asi teda "trpí".

Kvetinko, ale tu sprchu bych vynechala. Nektera z holek tady o tom kdysi psala - praktikovali to na ni rodice, kdyz byla mala a ma z toho nasledky do dneska... Takze k tehle metode bych se neuchylovala. Dany taky obcas zuri, ale je to resne to, ze jeho nervovej system nezvlada urcity situace. Kdyz vidim to zoufalstvi v jeho ocich, tak se snazim ho pochopit a vubec se na neho nezlobit.

tak na mě praktikovali doma studenou sprchu jednou.
Bylo to na mikuláše, kdy brácha zlobil, máma se chytla s babičkou co bydlela s náma a a tak naši schovali "výslužku" všem.
Já jsem se jen podívala na talíře plné uhlí a brambor, nadechla se a a přestala ze šoku dýchat. Mě totiž nikdo neřekl že zlobím a nic nedostanu, jen že když budu hodná dostanu sladkosti :P
Byly mi asi 4 a kousek.

Dodnes si pamatuji ten šok z těch talířů. O sprše nic nevím. Žádné trauma, jen z toho uhlí.

holky to jen tak pro pobavení http://www.rodina.cz/clanek6554.htm

Ahoj holky je mozne ze zacina vztekaci obdobi uz ted? Adelce je 10 mesicu a tyden, a uz  4 dny se mi zmenilo hodne holce na kriklounka :) ječi v obchode, dava si dole cepici a jeci :), proste se vzteka, jen se mi to zda nejak brzo :)

Pírko s tím plakáním tě uklidním, moje neteř to v podobném věku po nás vyžadovala taktéž, i po Matýskovi, hrozně se jí líbilo, že mimi pláče (protože je to mimi) každé větší dítě,co plakalo pro ní rázem bylo mimi,co pláče.....a ted v tom věku mám synka a ten začal dělat to samý....prosím holka páše..a chce aby holčička plakala..když vidí v obchodě brečt dítě i velký, má děsnou radost, že mimi pláče a chce dělat rádi rádi a pššt :) takže já bych v tom nebviděla žádný hlubší význam....tak nějak si to spojuju s plakacími panenkami, co si s nima hrajou u babičky :)

HOlky to jsem ráda, že v tom nejsem sama. Kája se taky vzteká jako čert, ale nemyslím, že je to na studenou sprchu (ta nám navíc zabrala tak že jen ječelaze šoku  ještě déle) , nelehá si vyloženě na zem, ale vříská jakmile se jí neco nedaří nebo jí neco nedovolím a teď čerstvě když jí  nenechám venku na ulici jít kam chce a vezmu jí za ruku nebo jí nedejbůh chci dát do kočárku :dumbom:
Někdy je zlatá , směje se je roztomilá a najednou ve vteřině spustí takovej vřískot  že je to jak z hororu :dumbom:

I já už mám občas pochybnosti o své výchově, ale teď i díky vám doufám, že snad nedělám žádnou zásadní chybu. Většinou to ignorujunebo se snažím odvést její pozornost jinam (někdy úspěšně, jindy ne) a přiznám se že občas mi to taky ujede a plácnu jí po zadku nebo na ní zaječím tak jak ječí ona -to se většinou zarazí a pak se začne smát :dumbom:
Holt je to boj...

Blue já ted nedávno četla nějaký článek a jmenovalo se to ZRCADLENÍ bylo to o tom, jak se zachovat v takových situacích jako je vztekání a podobně a tam psycholožka psala, že se máme tzv. zrcadlit proti dítěti, že začneš dělat to co ono, a to prý většinou zabere, že dítě se začne tlemit co to ta máma děsnýho dělá a mnohdy si uvědomí jak je to nechutný se takhle chovat :) párkrát jsme to zkusila a zabralo to, ale já si na to vždycky nevzpomenu, když je potřeba :dumbom: a jinde se mio zase nechce před lkidma ječet a hrát divadýlko :lol:

a že mám ted oma palici dubovou jako poleno :lol: vzteklounek a hysterka v jednom :lol:

Praktiku obětí já rozhodně u sebe nedoporučuji, abych byla samá modřina a vyždímat si energii, tak to teda ne.. a zrcadlení mi přijde taky mimo :) zase jiná psycholožka radí neadekvátní chování nepodporovat...

Mám taky doma vzteklouna, ječouna, provokatérku = puberta jak vyšitá.. Přiznám se, že já zaječím, když už je to nesnesitelný.. Sprcha proběhla jednou (měla amok přes hodinu). Na zadek moc nedostává, ale když je drzá a začne plivat, tak dostane malou facku, pak to samozřejmě přejde v hysterák, takže je to naprd. Nicméně u nás domluvy a nějaké odvádění pozornosti nemá naprosto žádný efekt.

A taková jedná příhoda z našeho života... Minulý týden jsme byli koupit pleny a N. si vybrala dobrůtku (kinder vajíčko). Potřebovala jsem ještě jí vybrat naušnice (čtvrtý pár.. expertka na ztráty). Prodavačka mě upozronila, že jí to mám vzít, tak jsem se omluvila a vajíčko sebrala, že jí to vrátím, až venku. Měla už prsty od čoko, tak jsem začala hledat ubrousek. Viděla jsem, jak se blíží ke sklu, tak jsem N. řekla, že se nesmí o to opírat. N. nahodila úšklebek a prstíkama přejela po skle, tak jsem jí plácla a řekla, že je zmetek jedovatej. V tom se do mě pustily dvě ženský. Jedna, že je sociální pracovnice, a že takový čubky nesnáší a ta její matka, že je ještě malá, a proč jsem si tedy pořizovala dítě... No, já jsem se taky ozvala...

Můžu vám říct, že s N. je to hodně těžký a výchova je prakticky jenom na mě. N. svými výstupy mi opravdu dost kazí náladu a ještě, aby se do mě pouštěly nějaký cizí krávy, co mají plnou hubu keců. Děs běs...

Ale jsou i hezký chvilky :)

PetaZ napsal(a):

Praktiku obětí já rozhodně u sebe nedoporučuji, abych byla samá modřina a vyždímat si energii, tak to teda ne.. a zrcadlení mi přijde taky mimo :) zase jiná psycholožka radí neadekvátní chování nepodporovat...

Mám taky doma vzteklouna, ječouna, provokatérku = puberta jak vyšitá.. Přiznám se, že já zaječím, když už je to nesnesitelný.. Sprcha proběhla jednou (měla amok přes hodinu). Na zadek moc nedostává, ale když je drzá a začne plivat, tak dostane malou facku, pak to samozřejmě přejde v hysterák, takže je to naprd. Nicméně u nás domluvy a nějaké odvádění pozornosti nemá naprosto žádný efekt.

A taková jedná příhoda z našeho života... Minulý týden jsme byli koupit pleny a N. si vybrala dobrůtku (kinder vajíčko). Potřebovala jsem ještě jí vybrat naušnice (čtvrtý pár.. expertka na ztráty). Prodavačka mě upozronila, že jí to mám vzít, tak jsem se omluvila a vajíčko sebrala, že jí to vrátím, až venku. Měla už prsty od čoko, tak jsem začala hledat ubrousek. Viděla jsem, jak se blíží ke sklu, tak jsem N. řekla, že se nesmí o to opírat. N. nahodila úšklebek a prstíkama přejela po skle, tak jsem jí plácla a řekla, že je zmetek jedovatej. V tom se do mě pustily dvě ženský. Jedna, že je sociální pracovnice, a že takový čubky nesnáší a ta její matka, že je ještě malá, a proč jsem si tedy pořizovala dítě... No, já jsem se taky ozvala...

Můžu vám říct, že s N. je to hodně těžký a výchova je prakticky jenom na mě. N. svými výstupy mi opravdu dost kazí náladu a ještě, aby se do mě pouštěly nějaký cizí krávy, co mají plnou hubu keců. Děs běs...

Ale jsou i hezký chvilky :)

No nazdar, to ti tedy nezávidím, máš to s tím svým andílkem asi opravdu těžké, ale jak ty píšeš, nic by mě tak strašně nenasralo (pardon), než nějaký krávy, co se mi pletou do života a do výchovy... :usch: Kdybys jí tam snad mlátila holí, či co, tak neřeknu, ale pokud ti to evidentně udělala naschvál, tak si určitě nezaslouží pochvalu - a zmetek jedovatej je ještě úplně v pohodě a ani to není sprosté - občas je totiž slyšet načančané maminy, co řvou na své děcka , že jsou to kryplové zasraný a že se vůbec neměli narodit - to považuji za problém, to bych asi taky houkla na maminu, ať se k těm dětem chová krapet slušněji. Ale Nelinka je docela číslo viď? Je fakt , že některá výchova je fakt o nervy a o zdravý rozum. Tak hodně štěstí a přání, že snad ta tvoje slečna z toho co nejdříve vyroste :hjarta: :godlike:

Ono záleží, kde se kdo pohybuje.

Já jsem minulý týden řekla Jítě poprvé že je pitomá. A bylo mi to pak líto. Z mého pohledu není vhodné to říkat. Natož jiné výrazy.

Nám se osvědčilo pokaždé něco jiného.
TO zrcadlení někdy pomáhá.
U nás hodně pomáhá zachovat ledový klid. Někdy i půl hodiny ..... je to sice na hlavu pro mě, ale Jíta pak sama řekne maminko já už budu hodná.

Jakákoliv moje nervozita zvyšuje Jitky řádění.

Na kazdeho zabira neco jineho, ne nektere vzteklouny nic. Vztekani kolem roku byla prochazka ruzovym krajem proti tomu ted. Ignorace nepomaha, to me kouse (uz mi nekolikrat tekla i krev) a mlati, studena sprcha nebo omyti obliceje pomahalo driv, ted ho stezi narvu do vany a nez zapnu sprchu, tak mi vyleze... nekde ho valet nechat muzu, na silnici tezko, to pak chytne nejakou pres zadek, ale nepomuze to...vzteky modral asi 3x, domluvit si nenecha...ted zacal praktikovat, kdyz venku odchazim a nechavam ho ricet na zemi, tak s sebou sviha do travy, kde kadi psi, protoze to nesnasim, nebo si zuje boty a necha je tam a beha bos...jen doufam, ze z toho vyroste :dumbom:

spunt napsal(a):

Ono záleží, kde se kdo pohybuje.

Já jsem minulý týden řekla Jítě poprvé že je pitomá. A bylo mi to pak líto. Z mého pohledu není vhodné to říkat. Natož jiné výrazy.

Nám se osvědčilo pokaždé něco jiného.
TO zrcadlení někdy pomáhá.
U nás hodně pomáhá zachovat ledový klid. Někdy i půl hodiny ..... je to sice na hlavu pro mě, ale Jíta pak sama řekne maminko já už budu hodná.

Jakákoliv moje nervozita zvyšuje Jitky řádění.

Neřekla bych, že se pohybujeme v asociálním prostředí..

Adule napsal(a):

Na kazdeho zabira neco jineho, ne nektere vzteklouny nic. Vztekani kolem roku byla prochazka ruzovym krajem proti tomu ted. Ignorace nepomaha, to me kouse (uz mi nekolikrat tekla i krev) a mlati, studena sprcha nebo omyti obliceje pomahalo driv, ted ho stezi narvu do vany a nez zapnu sprchu, tak mi vyleze... nekde ho valet nechat muzu, na silnici tezko, to pak chytne nejakou pres zadek, ale nepomuze to...vzteky modral asi 3x, domluvit si nenecha...ted zacal praktikovat, kdyz venku odchazim a nechavam ho ricet na zemi, tak s sebou sviha do travy, kde kadi psi, protoze to nesnasim, nebo si zuje boty a necha je tam a beha bos...jen doufam, ze z toho vyroste :dumbom:

Adule, myslím, že je Martínek větší číslo než Nela. Já už bych snad sbalila pár švestek a utekla hóóódně daleko...

no holky, koukám, že mě čekaj pěkný věci. Asi máme to roční vztekací období a už teď se moje kočička válí s jekem po zemi...

Tak holky zrcadlení sice na chvíli zabere, ale venku mezi lidmi to jaksi není úplně možné :dumbom: :D  Asi nejvíc se mi zatím osvědčila ignorace. Né že by to bylo lepší ale alespoň to není horší.
Jak psala spunt, jakmile  začnu být nervní a rozčilovat se a vysvětlovat jí něco tak je to ještě horší.

Akorát se přiznám, že né vždy to vydržím, takže jí občas jednu lupnu na zadek nebo plácnu přes ruku když už vyvádí moc. Pak je mi to líto, ale  holt nedokážu být ledově klidná a obouvat boty dítěti co řve jako tur, kope nohama a mlátí kolem sebe rukama jako šílenec :dumbom:

Když jsem zakládala toto téma tak jsem netušila že budou nějaké odezvy. Ale jsem ráda že nejsem sama. Jak tak čtu vaše příspěvky tak mám pocit že Natálka je moc hodná. a ty její výstupy nejsou tak hrozné jak některé píšete, to už bych asi nevydržela. Obdivuju vás co to tak skvěle zvládáte. Taky ji občas plácnu a je mi to líto. Děs je jak ji jednou řeknete ne a pak to pořád dokola zkouší. a když ji zabavím tak se pak znova vrátí a zkouší to znova. Pořád si říkám, jsem šťastná v tom že to nedělá venku akorát (zatím) jednou v obchoďáku.

To je fakt hrůza co se tady dočítám.Nám je rok a týden a vzteká se hlavně má malá slečna.Druhá půlka je zatím v pohodě. A doufám,že to tak i vydrží.Holt Terezína je fakt dračice,to nám tvrdil i doktor v porodnici,že si s ní něco užijeme :dumbom: a má občas pravdu.Chodím to pak rozdýchávat do koupelny,ale občas taky na ní houknu a případně dostane přes ručičku,že tohle NE. To je pak řevu :grater::usch: Tak doufám,že se to snad časem uklidní,ale u nás předčasně narozených slibují nějakou tu hyperaktivitu více v jak 80 procentech.Asi se pak fakt zblázním :reta::mad::lol::o    Doufám,že aspoň Matýsek bude v pohodě.:jojo:

jo, teď jsem nedávno popadla mpři vztekacím válecím záchvatu minerálku ve spreji :) Cákla jsem jí to do ksichtíku a ejhle, vztek přešel a začala se řehnit... 

Sprchu si nechám, až bude ještě hůř...

Tak už začínám být někdy z toho vztekání tzv. na prášky. Dcerce ted byly dva roky a začíná to gradovat čím dál víc. Ne, že by před tim byla velký kliďas, takové to menší vztekání začínalo určitě už před prvním rokem, ale ted je to teda něco.
      Copak doma, to neni nic strašnýho, ale venku. Cestu tam...ještě zvládá v pohodě, pak si někde pohrajeme a jdeme zpět a to nám to začíná. Vzteká se, klidně sebou plácne na zem a dělá divadlo všem kolemjdoucím. Když ji chci zvednout, tak udělá takové to tělo "leklá ryba", kdy ji prostě nemůžete pořádně chytnout a ječí si dál. Pokud to jde dál, horko těžko ji dávám do golfáčí a kšíruju, aby se mi nevyvlekla. Já už si snad i celkem zvykla, ale ráda bych, kdyby ji to přešlo, jsem zvědavá, jak ještě dlouho to vydrží. Nejhorší je, když na Vás kouká okolí, co se to děje... :/ to je pak teda něco. Jsou lidi, kteří mají něco podobného doma a chápou to, ale pak jsou ti druzí a to jsou teda pohledy :dumbom: .
     Jestli máte doma podobného vzteklouna, jak na něj jdete, zvlášť pokud jste venku?

Tiffany napsal(a):

Tak už začínám být někdy z toho vztekání tzv. na prášky. Dcerce ted byly dva roky a začíná to gradovat čím dál víc. Ne, že by před tim byla velký kliďas, takové to menší vztekání začínalo určitě už před prvním rokem, ale ted je to teda něco.
      Copak doma, to neni nic strašnýho, ale venku. Cestu tam...ještě zvládá v pohodě, pak si někde pohrajeme a jdeme zpět a to nám to začíná. Vzteká se, klidně sebou plácne na zem a dělá divadlo všem kolemjdoucím. Když ji chci zvednout, tak udělá takové to tělo "leklá ryba", kdy ji prostě nemůžete pořádně chytnout a ječí si dál. Pokud to jde dál, horko těžko ji dávám do golfáčí a kšíruju, aby se mi nevyvlekla. Já už si snad i celkem zvykla, ale ráda bych, kdyby ji to přešlo, jsem zvědavá, jak ještě dlouho to vydrží. Nejhorší je, když na Vás kouká okolí, co se to děje... :/ to je pak teda něco. Jsou lidi, kteří mají něco podobného doma a chápou to, ale pak jsou ti druzí a to jsou teda pohledy :dumbom: .
     Jestli máte doma podobného vzteklouna, jak na něj jdete, zvlášť pokud jste venku?

Mě přijde, že víc nezvladatelný jsou malý ženský.. Nele tohle období začalo kolem druhýho roku a stupňuje se to.. Hlavně mluví jako tříletá, takže je i dost drzá. Teď mám i zdravotní problémy, takže jí nemůžu tahat a tuhle mi nechtěla z auta a já potřebovala jít nakoupit. Přemlouvání po dobrým či vzdálení od auta nepomohlo, takže jsem jí vytáhla hodila přes vozík a nařezala.. A momentálně je mi úplně jedno co si matky liberálky myslí :fuck:

U nás funguje - zrcadlo. Nejdřív když se vztekala, tak jsem jí vzala do náruče ,že se jdeme podívat do zrcadla, jak se viděla, hned přestala. Ted když se vzteká, pošlu jí at se jde podívat a ona beze slova jde, a na sebe se tlemí.

Ahoj holky,

     jojo, taky mi přijde, že větší vztekliny jsou holčičky. Tohle jsem od syna absolutně neznala. Nějaký válení po zemi atd., prostě vůbec. Teď si děláme s manželem legraci, že jsme si u syna mysleli, že je hyperaktivní, jak moc jsme se mýlili :D , to naše malá El je hyperakt. drak.  Já na to jdu po dobrym, ale vysvětlování vůbec nepomáhá, když už nevim kudy kam, tak ji jednou plácnu přes zadeček a pak ji cpu do toho kočárku. Poslední dobou se začala pěkně vztekat i doma, něco jako nočník ji vůbec nezajímá, tak si říkám, že jsem zvědavá, kdy aspon tohle půjde (dva roky nám byly ted v listopadu). Uplně nočník bojkotuje, pár sekund posedí a vstává a pak se vyčůrá uplně někde jinde. Kamarádky radí, nechat to nějakou dobu být a začít zase za pár týdnů. Ted jsem asi trochu odbočila, ale ono souvisí všechno se vším.
     S tim zrcadlem to doma schválně taky zkusim, jsem upřímně zvědavá na výsledek.

Tiffi, myslim, ze je fuk jestli je to holka nebo kluk...melas videt meho bratra, co ten predvadel - ten teda asi dvakrat skoncil ve sprse...ale venku...seknul sebou do prachu a tocil se dokolecka, bo mu mamka nechtela u Vietkongu koupit auticko...to jen tak pro priklad..nakonec to preslo a z brachy je moc prima mlady muz :supr:
Jinak Honzik se taky umi vzteknout, venku ho narvu do kocaru a ono ho to kolikrat za chvilku prejde...doma ho posilame do jeho pokoje...za chvili pak prijde, sice jeste kolikrat breci, ale jde se udobrovat, tak delame, ze se nic nestalo a jeho "omluvu" prijimame pomazlenim :vissla:
Vim, ze to je tezky, drzim palce, at je to brzy za vami :hjarta:  - s tim nocnikem bych asi fakt par tydnu pockala...no a pak pisni, jak zabralo to dusiccino zrcadlo :D

Tak jsem zkoušela metodu kuk do zrcadla a musim bohužel říct, že to vůbec nezabírá. Spíš se začne ještě víc vztekat, jako co jí to ukazuju...Kamarádka mi říkala, že se jí taky vzteká chlapeček, ta to má asi horší, protože on se u toho mlátí o zem do hlavičky. K tomu jsme teda zatím nedospěli a doufám, že k tomu ani nedojde.
     Venku jsem to začala řešit tim, že hooodně zpevnim hlas (nekřičim) a když ani to nepomůže, tak jednu přes plínku, vim, že ji to nebolí, ale to vlastně ani nechci, jen aby to mělo nějaký výchovný efekt. Ne, že by to zabíralo pokaždé, ale jde to. Vlastně tak trochu pokračuju v tom, co už jsem dělala, ale zřejmě jí to začíná docházet, když jsem důslednější. Jo a z kočárku jsem sundala madlo, takže má volný přístup z kočárku a do něj, to bych nevěřila, jak se jí to líbí. Doufám, že už to bude jenom lepší :) .

vytahuji toto téma na světlo... Začínám nezvládat hysteráky mojí Berenky. Šílenej jekot, řev, mlácení hlavou do země, kopání, mlácení mě začíná okamžitě, jak něco není po jejím. Dneska ve vzteku třískla sklenicí tak, že urazila dno... Amoky trvají dlouho, nezabírá nic. Objetí, studená voda na obličej, plácnutí, domlouvání, prostě nic. Jsem už zoufalá.
Snažím se bát důsledná, co je zakázané, opravdu je zakázané vždy. Jenže Berenka navíc nereaguje na jakýkoliv zákaz čehokoliv, naopak v ještě větší intenzitě začne provádět zakázanou činnost. nechápe, že jsou nebezpečné věci, bere to jako mou zlovůli, jako že jí zakazuju něco prímovního.

Hmmm, taky jsme si tím prošly... a taky nepomáhalo nic. Zkoušela jsem přesně to, co zmiňuješ. Nakonec, pokud je to samozřejmě možné, bylo nejlepší Maty zavřít do jiné místnosti a nechat vyvztekat. Když jí to přepadlo třeba v mateřském centru, okamžitě jsme šly domů, ale ta cesta :rolleyes: řvala klidně celou dobu a nenechala se uklidnit ničím. Jedno je jisté, naplácání vůbec nepomáhá, to je o ničem. Sprcha se mi osvědčila tehdy, když Maty měla takové hysteráky, že přestávala dýchat (tedy teď to vypadá, že jsem ji sprchovala třikrát denně, to ne, k sprše došlo asi třikrát). Bohužel při té poslední sprše se to zcela minulo účinkem a tak jsem toho nechala... časem se zklidnila sama, ale pořád je "vzteklejší" než jiné děti, naštěstí už nepropadá hysterákům... Děláš dobře, že jí neustupuješ a jsi důsledná, třeba to vydržíš dýl než ona :lol:

Kvetinko, kdyz mi toto pred tydnem predvedl syn,tak jsem ho drapla a supla pod vlaznou sprchu, behem chvilky byl klid, od te doby,uz kdyz jen zkusi neco v naznaku,tak se zminim o sprse a usmiva se. Venku se mi toto jeste nestalo, vetsinou odvedu pozornost nebo ho proste ukecam. S tou sprchou mi to rikalo hodne maminek s velkymi detmi, trauma nema zadne a treba Mata take vodu miluje a ze by od te sprchy neco prislo,tak vubec. Az to zacne zkouset jako vetsi, pouziju stejnou metodu, ono to opravdu staci jednou maximalne 2x a pak si ditko rozmysli,co bude ci nebude delat. Jinak prijemnejsi alternativa je ten mokry rucnik pres oblicej. :)

Claire napsal(a):

....třeba to vydržíš dýl než ona :lol:

hmmm, a když ne? Adoptuješ Beruš? :lol:

vůbec si toho nevšímat, otočit a odcházet (samozřejmě tam, kde je to možné - třeba v tom obchodě). Pokud to možné není, beze slova ji sebrat, vrazit si ji podpaží a jít, kam chceš ty

AndreaP. napsal(a):

Květinko, neblázni, o jaké výchově to tady mluvíš? Vždyť je jí 14 měsíců, to máš výchovu teprve před sebou ;) A buď v klidu, to co popisuješ, zná téměř každá máma, dělají a zkoušejí to všechny děti. A těch období bude ještě více. Vydržet.

s tím nesouhlasím, že by měla celou výchovu před sebou - už půlroční děti jsou pěkně vyčůrané a moc dobře vědí, co na koho mohou zkoušet

Mashanko, s tím odcházením - taky jsem zkoušela, ale bohužel je jí to jedno, většinou v klidu řve na zemi dál nebo se rozběhne opačným směrem... Odnášení je skutečně jediné, co mohu udělat... :(

Květinka napsal(a):

A nemá pak z té sprchy strach, myslím z koupání?

To ne - oni moc dobře vědí, co a proč se děje. Největší chyba je, děti podceňovat. Jsou to vyčůraní lumpové. Vsadím se, že to nedělá všem, jenom tobě

Já jsem kdysi synka takhle osprchovala 2x a bylo po vztekání. Ale musí to být hned - ještě v tom záchvatu, jinak to nemá smysl

Mashanko, prostě strčit do vany i v oblečení? A studenou? ormiň, že se tak blbě ptám :)

Gabrielle napsal(a):

Mashanko, s tím odcházením - taky jsem zkoušela, ale bohužel je jí to jedno, většinou v klidu řve na zemi dál nebo se rozběhne opačným směrem... Odnášení je skutečně jediné, co mohu udělat... :(

a co uděláš ty, když se rozběhne ? Běžíš za ní.
Vsadím se s tebou, že když se schováš za nejbližší regál a budeš ji pozorovat, uběhne pět kroků a pak se otočí (jestli koukáš) - a ty tam nebudeš (protože ONA TI UTEKLA, ne ty jí) - řekla bych, že si příště dá pozor

když to jde, tak za ní neběhám. Schovala jsem se jí několikrát, jenže koukla a šla stejně dál, skoro nám takhle utekla z JYSKu na silnici a bylo jí úplně jedno, že nás nevidí... je to potvůrka zatrvzelá...

tak pod auto nebrat,  to je jasné, ale musíš jí dát pocítit, že vedoucí jsi ty. Dnes je sice móda se z dětí posírat, aby náhodou neutrpěla jejich identita, ale já s tím nesouhlasím. Šéf jsi ty a tím to vadne - a ona to musí vědět.

Včera jsem sledovala v tramvaji holčičku s maminkou - holčička jí okopávala kalhoty, maminka jí napomenula, ať to nedělá, že bude špinavá, a co myslíš -  kopla si ještě dvakrát - maminka jí praštila přes tu nožku ( vysloveně symbolicky, sotva se jí dotkla) a ten spratek začal řvát, že je ošklivá maminka, fackovat ji a tahat za vlasy

Tedy, nejsem pro násilí, ale být moje, asi bych jí tu její joztomijou jušištu urazila

Tak nejsem zastáncem volné výchovy typu rodič=kamarád. Jsem přesvědčená, že rodič má mít autoritu. Jenže zatím jsem jen u teorie :(

Budu doufat, že z těchhle záchvatů vyroste a že začne chápat, že něco se opravdu dělat nesmí. A jen věřím, že to bude brzo, jinak mě asi odvezou do cvokhausu...

Gabi neboj, autorita přijde, snad jen nevyměknout, stát si za svým za každou cenu i přes scény, myslím už mám nějaké zkušenosti :rolleyes: a z Aleše je, ač se mi to zdálo dlouho nemožné, celkem pohodový kluk, co mě většinou i poslechne.... doufám, že u Adamíše se mi to povede taky, co se týče projevů nespokojenosti vidím velkou podobnost Beru a Adama :lol::lol::lol::lol:

Holky tak my jsme poslední dobou celkem v pohodě - tím teda myslím, že se nevzteká denně  :D:D  Ale když tak to stojí za to a bohužel recept se sprchou nezabírá,  vrazila jsme jí tuhle hlavu pod studenou sprchu a nic, řvala ještě víc :-(

Ona je jinak docela hodná holka  ale pochopitelně né všechno dělá ráda a né všechno jí baví  no a včera zrovna  jsme jeli z výletu a koupili jsme tam malej keramickej zvoneček pro babičku a malá se na něj chtěla podívat,  tak si ho vzala, chvilku v poho a najednou s ním z ničeho nic práskla o zem a rozbila ho :-(  tak jsme na ní já i manža zařvali že je teda ošklivá holka, že se to nedělá a že bude babička smutná, já jí hned plácla přes ruku (docela silně)  a ona se  jen tak zasmála a jakoby jí bylo fuk že se na ní zlobíme :-(

Blue, to je jak u nás, ta reakce na plácnutí :(

Včera jsme si užili hodinový hysterický amok, fakt už nezvládám, nic nezabíralo - musí se uklidnit sama. Sprchu jsem teda nezkoušela, malá má dost ošklivou rýmu...

Gabi - hele nám ta sprcha rozpoutá ještě větší hysterák, pokud jí to chytne doma tak jí prostě zavřu do ložnice ať se vyvzteká , a většinou jí to během 10 ti minut přejde a uklidní se.
A když jsme venku tak jí popadnu za ruku a fofrem táhnu domů - pokud se šprajcuje ta  jí popadnu do náruče a jdeme. Naštěstí  se většinou nebrání jen vřeští  :dumbom: