Ahoj holky,
přemýšlela jsem, jestli vám sem mám náš příběh napsat a znovu se vrátit o ten šílený měsíc zpátky. Ale těšila jsem se na to celý těhotenství, takže... :)

Všechno začalo ve středu 13.8., kdy mi začalo být "divně".  Nebylo mi zle, ani jsem nekrvácela, nic nenasvědčovalo tomu, že se něco začíná dít. Jen se mi trošičku zdálo, že mám tvrdší břicho, ale nepřikládala jsem tomu žádnou váhu, myslela jsem, že to je třeba tím, že už je malá větší a má tam málo místečka. Nelepšilo se to a já začala být podrážděná. Ve čtvrtek večer jsme se ještě stihli s manžou zhádat do krve kvůli volovině a v pátek ráno jsem se v pět hodin probudila s kontrakcema a bylo mi hrozně zle. Ještě se mi potom povedlo usnout, manžel se stavil doma z práce, jestli je mi už líp a jak mě vzbudil, začalo to nanovo. Skočili jsme do auta a v devět hodin už jsem byla u svý doktorky. Napojili mě na monitor, srdíčko tlouklo jako zvon a kontrakce se ukázaly jako mírný. Ještě jsme udělali ultrazvuk (přiběhli se na mě podívat tři doktoři). Malá byla nejdřív napříč a pak se zase vrátila do svý oblíbený polohy KP.
Pak už jsem jen stihla zavolat manžovi, ať mi přiveze tašku s věcma a mazala jsem si lehnout na porodnici. Dostávala jsem kapačky na zastavení porodu a natočili jsme asi milion monitorů. Zvracela jsem, teplota mírně zvýšená, nepravidelný (ale silný) kontrakce... pořád to vypadalo, že se blíží "jakš - takš" normální porod. Jen jsem se neotvírala. Jak mi někdo sáhnul na břicho, ztvrdlo mu pod rukama. Tak to trvalo do soboty. Kapačky nezabíraly a můj stav se neměnil. V sobotu dopoledne pan primář rozhodl: uděláme císaře. Dostala jsem YAL, oholili mě až na záda :), dostala jsem cévku :grater::grater::grater: a už mě vezly. NAŠTĚSTÍ mě ukecali na spinálni anestezii, takže jsem byla při vědomí a berušce tím aspon trošičku, i když v tu chvíli nevědomky, pomohla. Když maličkou vyndali, cítila jsem, že se něco děje. Na pár vteřin mi ji ukázali a pak mi zmizela z dohledu. Neslyšela jsem ji. Potom mě uspali úplně, probudila jsem se až za hodinu.
Potom mám všechno rozmazaně. Dostávala jsem spoustu injekcí tzv. "oblbovaček".
Ale skutečnost byla taková, že:
a) měly jsme infekci a zkaženou plodovku
b) malá tu hnusnou plodovku při svým prvním nádechu vdechla
c) já jsem 0- a malá je po tátovi A+, takže si proti ní moje tělo začalo vytvářet protilátky (mimochodem všechny krevní testy nám vycházely negativně)
Malý odsály ten hnus z plic a pomalu ji dávali dohromady. Pan doktor jí dával hrozně malou šanci, ale bojovali a vybojovali Kristýnce život. Hned druhý den po porodu ji převezly do Prahy do Krče. Viděla jsem ji na pár minut, ještě jsem si ji ani nepochovala. Já jsem zůstala v Čáslavi v nemocnici. Všichni tam byli úžasný!!!! Když jsem se dala trochu dohromady, zajistili mi převoz za malou a ve čtvrtek 21.8. jsem to moje štěstí měla poprvý v náručí. Pobyly jsme si tam spolu ještě tři neděle, protože chudinka dostala silný antibiotika a musela se dát pořádně dohromady.
Snad jsem to nenapsala moc zmatečně, ale číst to po sobě nedokážu. Ještě je to všechno moc živý.
Hlavní je, že teď ji máme v pořádku doma. Asi jsem divná, ale když začne brečet a všichni už od nás utíkaj, jak vříská... jsem v tu chvíli neskutečně šťastná. Nechce moc papat, ale já věřím, že i to se srovná.
Jo, abych nezapomněla, Kristýnka měla 2,45 kg a 47 cm a narodila se v 36+2 tt.

Tímto bych moc chtěla poděkovat Čáslavské nemocnici. Panu primáři Klumparovi, paní doktorce Hlasové a paní doktorce Hurné a nejvíc panu doktorovi Válkovi z novorozenckého oddělení. Nebýt těchto lidí, malá by... (nemůžu to napsat). Samozřejmě můj obrovský dík patří i lékařům a sestrám na "Nedonošencích" v pražské Thomayerovce.
A můj největší a nejsrdečnější dík patří manželovi za jeho podporu, pochopení, pomoc... MILUJU TĚ!!!

A teď ať se ta naše lvice bojovnice jen těší a raduje ze života se všema jeho radostma i starostma!!! My s taťkou pro to uděláme možné i nemožně!!!

A abych nezapomněla!!!!
OOOOOBROVSKÝ poděkování patří sestřičkám v Čáslavský porodnici. Držely nás neskutečným způsobem nad vodou a nebýt jejich přístupu, pochopení, pomoci... asi už bych byla dávno někde v blázinci!
Měla jsem štěstí v neštěstí.

Danielko,prosli jste si opravdu peklem,ale jste velke bojovnice :hjarta:
At vam ted dela mala Kristinka uz jen samou radost :pussa:

Dani, teda vstup do života měla Kristýnka pěkně těžký.... moooc gratuluju k tomu, jak jste to nakonec zvládly a k tomu, jakou malou lvici - bojovnici doma máte :) věřím, že teď už vás čekají jen hezké společné chvilky a snad se malá brzo i pořádně rozpije a bude krásně přibírat :)

Danuško to je hrůza, musela sis pěkně užít, ale hlavně že to nakonec dobře dopadlo. Teď už přeju jen spoustu radosti.

Danielko, zrovna tady kojím malou na klíně a úplně mi to vehnalo slzy do očí. Kristýnka je fakt bojovníček a věřím, že všechno špatné je už za váma.

Dani...teda, ano nevim co říct. Úplně mě mrazilo při čtení slohovky. Hlavně že je malá už v pořádku, je to bojovnice a držim palce, aby v životě měla už jen samý štěstí a zdraví :hjarta:

Dani, hlavněže to dobře dopadlo...vůbec sme tu netušili co prožváš, ale zvládli jste to a držíme pěstičky,ať už je jenom dobře! :pussa:

Děkuju moc holky :). Teď už jsem vážně šťastná a i přes to všechno, je to to nekrásnější, co mě v životě potkalo. Právě jsme dokoupali a taťka krmí (přišla jsem z nervů o mlíko :/, takže jsme bohužel na umělý) a když jsem na ně tak koukala, došlo mi, že jsem nejšťastnější ženská na světě. Ten malej zázrak stojí za všechnu bolest. Je úžasná!!! :hjarta:

Danielko malá je bojovnice, zvládly jste to, teď už jenom štěstí.... :pussa:

Danielko, sice se tu psalo, že byly při porodu nějaké problémy, ale netušila jsem, že šlo až o takové komplikace :co:
Jsem ráda že to nakonec tak krásně dopadlo a malá se má k světu. Přeju vám moc moc štěstíčka a zdravíčka, ať už je vše tak, jak má být :pussa:

Dani teda užili jste si všichni... ale věřím, že už ty trable máte za sebou a teď vás čekají jen radosti a max. Kristýnčino zlobení :hjarta: :pussa: hodně štěstí a radosti všem :hjarta:

Danielko na špatné se brzy zapomene a budou jen hezké vzpomínky, teď máš Kykulku u sebe a bude už jen dobře :hjarta: Je to holka šikovná . po mamince. Moc gratuluju :hjarta:

Danielko, moc gratuluju ještě jednou a věřím, že už Vás obě čeká jen to dobré.
Ufff, jsi statečná ženská :supr:

když jsem to dočetla bulila jsem jak želva....krásně napsané, vím, že člověk nemůže psaním vyjídřit co v takovou chvíli prožívá a jak nádherný pocit se potom dostaví, když ví, že je malá v pořádku....jste obrovské bojovnice...přeju vám oběma a celé rodince hlavně hodně zdravíčka a už jen samé radosti :hjarta: :hjarta: :hjarta:

Danielko, neskutečně vám gratuluju a hlavně malé Kristýnce, že to zvládla!!!!!! Užívejte si rodinko, že jste spolu a že už je dobře, malá je teda bojovnice a přeju hlavně zdraví a štěstí!!!! :hjarta:
Taky u toho brečím, opravdu silný příběh...

Danielko, obrovské gratulace k malé bojovnici :hjarta: Držím vám palce, ať už máte jen samé sluníčkové dny. Věřím, že to muselo/je  hrozně těžké a náročné. Jste skvělá dvojka..tedy s manželem trojka :) Hodně štestí a hlavně zdravíčka :pussa:

Danielko, bulím jak želva, ale jsou to slzy štěstí pro tu Vaší úžasnou bojovnici :hjarta: přeji už jen chvilky štěstí a pohody :hjarta:

Gratuluji k mimínku, moc hezká slohovka, ať se vám daří.

Chudino, fakt jste si teda užili, jsi dobrá, že jsi to ustála. Malá papat bude a když ne, jsou i jiné možnosti a ty se tím netrap. Já Verunku taky nekojila a všchno zvládla a je zdravá, ťukám. Havu si z toho nedělej. Dej se do kupy po císaři. Já sama jsem kvůli KP rodila císařem a je to dost záhul pro to tělo. Takže přejeme jen samá pozitiva. Drž se. Taky máme doma lva a to jsou držáci a bojovníci:)

Danielko mom moc gratuluji ke Kristýnce!! Úplně mi šel mráz po zádech, když jsem tvůj příběh četla. Hlavně že všechno dobře dopadlo a Kristýnka se má čile k světu! A s tím papáním se to určitě zlepší!! :) Přeji celé vaší rodince jen to nejlepší  :hjarta:

Danielko, moc gratuluju ke Kristýnce :pussa: jsi statečná holka, muselo to být strašné...  moc přeji už jen samé dny štestí s tak ohromnou bojovnicí :hjarta: a celé rodince :)

Danielko, tvou slohovku čtu se slzami v očích, jste s Kristynkou obrovské bo´jovnice, obě jste si prošly peklem, ale andělíčci nad vámi pořád stojí a teď už vás čeká jen to krásné :hjarta: Hodně štěstí :hjarta: :hjarta: :hjarta:

Děkujeme za krásný slova a povzbuzení! :hjarta: Všichni tři! :hjarta:

Danielko jste velikananánský šikulky!! Opravdu!! :jojo:  A tatínek taky... muselo to být pro něj dost náročný!! :jojo:
Tak už jenom štěstí a zdraví, rodinko!!! :pussa: :hjarta:

Tak taková slohovka se jen tak nečte a proto máš můj obdiv co máte za sebou!
mnoho štěstí v životě vám všem! :hjarta: :hjarta: :hjarta: :hjarta: :hjarta:

Teda Danielko, klobouk dolů :hjarta:, vytrpěla sis své :pussa:, mě ta tvoje slohovka vehnala slzy do očí...
Ale hlavně, že je všechno už v pořádku, a máte ty ošklivé chvíle s Kristýnkou za sebou. Přeji vám hooodně štěstíčka a zdravíčka :hjarta: :hjarta:

Teda Daniel, opravdu klobouk dolů a hooodně velká gratulace k holčičce!
Všechno jste to obě zvládly, ted už bude jenom líp! Držím palečky a přeji moc štěstí, zdraví a mlíčka!

Blahoprejeme  at vam mimi dela jen samou radost  :reta:

moc krasna slohovka, holky obema vam moc drzim palce :par:

:hjarta: :hjarta: :hjarta: :hjarta: :hjarta: :hjarta: :hjarta:

Ahoj holky,
jen jsem vám chtěla ukázat krásný pokračování našeho příběhu. I přes ten šílenej začátek je naše malá zdravý, krásný a veselý miminko. Brzo už nám bude půl roku, všechny lékařský prohlídky dopadly na výbornou a neurolog je z nás nadšený :). Máme dva zuby, přetáčíme se ze zad na bříško a naopak, smějeme se každý blbině, chceme sedět a když ji nechám hrát si na zemi na dece a na chvíli se vzdálím, je schopná se na zádech přestěhovat z jednoho kouta místnosti do druhého. Šmakuje nám mrkvička, banány a kašičky...
Tím jsem chtěla říct všem maminkám a i těm nastávajícím: nikdy neházet flintu do žita, myslet pozitivně. Myslím, že jen tak jsem byla schopná všechno zvládnout.

Doktoři jí říkaj vypiplaný miminko :).

Dani, tak to je paráda ;) nechceš mrknout za námi na podzimňátka? - http://fora.babinet.cz/viewtopic.php?id=35739
jsem moc ráda, že to Kristýnka tak zvládla a dělá Ti radost :supr:

Přeji vám oběma aby vás v životě po perném začátku čekalo co nejvíc šťastných dní:hjarta::hjarta::hjarta:

Jé, Dani!! :D  Tak to je super!! :pussa: Kristýnka je moc šikovná!! :supr: :jojo:  A koukám... my vlastně rodily stejně!!  Tak všechno nej, dnes máme půl roku!! :pussa: :lol:

ahoj kočko, tak jsem se tu konečně zaregistrovala a hledala tě tady a našla tohle.....řvu tady jak želva....to moje věčí stěžování že "to nejde" a jedna revize jsou proti tomuhle úplné nic!!!! Síce vím, co jsi prožila, ale když to tady čtu, je mě z toho zase zrozně:-(!!! Jsem moc ráda, že už je to všechno dávno pryč a Kristýnka je taková kočka a šikulka po Tobě:-)!

lenule81 napsal(a):

ahoj kočko, tak jsem se tu konečně zaregistrovala a hledala tě tady a našla tohle.....řvu tady jak želva....to moje věčí stěžování že "to nejde" a jedna revize jsou proti tomuhle úplné nic!!!! Síce vím, co jsi prožila, ale když to tady čtu, je mě z toho zase zrozně:-(!!! Jsem moc ráda, že už je to všechno dávno pryč a Kristýnka je taková kočka a šikulka po Tobě:-)!

Ahojky :), takhle to neber! Už je to daleko za náma a z Kristýny je holka jak cumel :D. Zapomenout na to nechci, člověk se kouká na spoustu věcí jinýma očima, ale hrany se otupí.
Každá máme svoje trápení a tvoje je teď bohužel aktuální, ale já prostě věřim, že ne na dlouho!!! Ta cesta je dlouhá, ale bude to stát za to!