Před 14 dny jsem přišel na nevěru své manželky byla to rána z čistého nebe.Než jsem na to přišel trvalo to 14 dní zatímco jsem byl na prázdninách s dětmi ona si užívala jinde. Mám jí pořád rád jen nevím jestli jí budu někdy schopný odpustit.Po odhalení z výpisu telefonu nejdřív říkala že je to jen kamarád z práce že si jen píší pak vyšlo najevo že je to nejenom to ale došlo i na fizickou nevěru.Dřív to vždy odsuzovala teď neví co se stalo a neví proč to udělala. Prý všechno skončilo.Jenže pak jsem zjistil že začala používat jinou telefoní kartu a pokračuje ve vztahu dál.Domluvili jsme se že si dáme měsíc na rozmyšlenou protože chce zkusit dát vše zpět dopořádku jenže vzah zatím neukončila a i když to udělá nevím co dál má někdo zkušenost jestli se to podařilo jestli jde znovu věřit?

Mas ju fakt rad? (pretoze neviem, co by si jej mal akoze odpustat ... )
Ak ano, tak jej daj volnost, nech si robi co chce. Len tak zistis, ci ma aj ona rada teba ;)

Inak ... mesiac je malo. Ak si sa niekedy zamiloval, stacil mesiac aby si sa odmiloval? Skuste si dat pauzu ... nech sa na cas odstahuje a ujasni si co vlastne chce. Je to ale beh na dlhu trat, mozno je aj rok malo, to sa neda dopredu odhadnut a uz vobe nie davat ultimata. Za ten mesiac akurat najde vhodnejsie sposoby ako ta klamat :) - to som si isty :P

A IMHO - uz nikdy to nebude stat ani za prd. Zenske su v tomto ine ako chlapi. Ale drzim ti palce.

Jo a myslim, ze velmi dobre vie, co sa stalo, aj preco to urobila ;)

A este nieco: K tvojej otazke
Lze zapomenout na nevěru? Lze, preco nie? Najskor zalezi na tom, ci skutocne chce dat doporiadku vas vztah. Pretoze kecy su len kecy (ludia casto nieco tvrdia a pritom robia nieco uplne ine a ona logicky nebude chciet stratit ani zazemie a pohodlie domova, ale nebude sa chciet vzdat ani milenca) ... Lenze to ovplyvnis tazko. Potom sa zamysli nad tym, ci to chces aj ty, ci jej ches verit, ci ti na nej zalezi, ci jej to nebudes oplieskavat o hlavu vzdy ked bude dusno ... A podla toho sa rozhodni, aky bude tvoj dalsi postup. A nech sa rozhodnes akokolvek pamataj, ze na konci nemusi byt presne to, co cakas teraz ...

lubisek napsal(a):

Před 14 dny jsem přišel na nevěru své manželky byla to rána z čistého nebe.Než jsem na to přišel trvalo to 14 dní zatímco jsem byl na prázdninách s dětmi ona si užívala jinde. Mám jí pořád rád jen nevím jestli jí budu někdy schopný odpustit.Po odhalení z výpisu telefonu nejdřív říkala že je to jen kamarád z práce že si jen píší pak vyšlo najevo že je to nejenom to ale došlo i na fizickou nevěru.Dřív to vždy odsuzovala teď neví co se stalo a neví proč to udělala. Prý všechno skončilo.Jenže pak jsem zjistil že začala používat jinou telefoní kartu a pokračuje ve vztahu dál.Domluvili jsme se že si dáme měsíc na rozmyšlenou protože chce zkusit dát vše zpět dopořádku jenže vzah zatím neukončila a i když to udělá nevím co dál má někdo zkušenost jestli se to podařilo jestli jde znovu věřit?

Tak proč by to měla ukončovat, když Ty sám nevíš co dál ?Vyplatí se jí to ukončit mileneckej poměr a vrátit se někam, kde si nejsou jistí, jestli ji chtějí zpět ? Víš , podle mě tady je chyba...pokud se má vrátit za Tebou, měla by vědět, že ji zpět chceš.Jinak se jí to prostě nerentuje...ona to ukončí a Ty jí to neodpustíš ...proč by to teda dělala? Vím, že to zní jako kšeft, ale ve finále jsou i vztahy o tom sečíst plus a mínus ...

Lze zapomenout na nevěru?
Ne. Můj názor a osobní zkušenost.

majkafa napsal(a):

Lze zapomenout na nevěru?
Ne. Můj názor a osobní zkušenost.

Dobře zapomenout asi ne, ale odpustit a ustát to a pokračovat ... tak to asi bylo myšlený ... jde to nebo ne ?

Jde.

Jde... vlastní zkušenost...nemám manžela, ale přítele, nemáme spolu děti... mohla jsem se na přítele vybodnout když  to udělal, ale měli jsme a máme spolu  spoustu nádherných zážitků, uběhl rok od provalení a je to lepší a lepší, občas taky vzpomenu, ale už to nebolí... Znovu věřit jde, ale musíš chtít... a taky si manželka musí udělat jasno jestli chce být s tebou nebo s tím druhým, přeju hodně štěstí!!

Jde.První jsem odpustila , ale s druhou se naše cesty rozešly ....

majkafa napsal(a):

Lze zapomenout na nevěru?
Ne. Můj názor a osobní zkušenost.

Muj nazor je to take.:jojo:

eremuruss napsal(a):

majkafa napsal(a):

Lze zapomenout na nevěru?
Ne. Můj názor a osobní zkušenost.

Muj nazor je to take.:jojo:

muj taky.
neveru nelze zapomenout.
lze se s ni smirit, vyrovnat, event. pochopit, ale zapomenout nelze.

Ano. Zapomenout nelze. Ani na smrtelné posteli, jedině že bych měla sklerózu.
Přebolet lze, smířit se lze.
Pochopit bych potřebovala, ale nejde mi to. Jedině, že bych si opět dovolila propadat se do toho, že proto, že já jsem byla nemožná. Ale to UŽ NE. :) To může být cesta do svých vlastních pekel a tou už jsem prošla. Doufám.

Jde, podle mě tolikrát kolikrát za to stojí vztah udržet a pracovat na něm.
Jde, protože člověk může dozrát a nebo být zralý, aby pochopil jak nesmyslné je rozcházet se kvůli "nevěře" a jak smysluplné, když vztah stojí za houby.

Nejde pokud člověk má věrnost na prvním místě toho, co si cení na partnerovi.
Nejde pokud si člověk vysnil, že se budeme milovat věrně a bez obláčku, až do konce života.
Nejde pokud nevěrou partnera, nechá podváděný sežrat svoje já.

teda hrosanku :supr::godlike: :pussa::hjarta:

hrosanek:
myslim, ze nemluvis o zapomenuti jako takovem, ale o "zapomenuti" ve smyslu: "" to ti teda nezapomenu, ty bidaku....""
a to je rozdil.

Otázka autora zněla: Jestli jde znovu věřit ?
A pro mě to není víra ve věrnost toho bídáka, ale víra v to, že bude manželství fungovat a na to odpovídám.

Čím déle nad tím přemýšlím, tak je to vlastně i odpověď na otázku:"Jde zapomenout?"
A rozhodně tím nemyslím ve smyslu na čin toho bídáka.

majkafa napsal(a):

Ano. Zapomenout nelze. Ani na smrtelné posteli, jedině že bych měla sklerózu.
...

já bych radši nevěru než sklérozu... :P

Všechno jde, když se chce... :jojo::jojo: A když se nechce, je to horší než když se nemůže, říkává moje máma. Proto asi máme tolik problémů spolu, ale to je něco jiného... :dumbom:

Jinak, svého času jsem byla pro kompletní lobotomii... :lol: , nestalo se, taky žiju a dost dobře, řekla bych... ;)

Alebo než smrteľnú posteľ... :jojo: však tá ma počká. Asi aj skleróza, bohužiaľ.

Na manželovu nevěru jsem nezapomněla, ale dáááávno odpustila. A je to v poho.

Zapomenout nelze , ale odžít a  zjistit, že nemá faktickou cenu na  ni myslet, to jde.... Alespoň z mého pohledu "té podvedené". Docela by mě ale zajímalo, jestli jde zapomenout z pohledu toho podvádějícího......

Podle mě, pokud se podvedený rozhodne obnovit vztah (a samozřejmě když nevěrník chce to samé), tak není jiné cesty než se rozhodnout, že budu zkrátka tomu druhému  věřit. Respektive je, ale jsou to cesty do pekel.

Žít s někým, komu nedůvěřuju, nevěřím - tak to si podle mě opravdu sama a dobrovolně dělám ze života peklo na zemi.

Jo a určitě lze dosáhnout toho, že nevěra partnera mi přijde naprosto nedůležitá. A to nemusí znamenat, že partnera už nemiluji...

zuzi777a napsal(a):

Zapomenout nelze , ale odžít a  zjistit, že nemá faktickou cenu na  ni myslet, to jde.... Alespoň z mého pohledu "té podvedené". Docela by mě ale zajímalo, jestli jde zapomenout z pohledu toho podvádějícího......

Z té druhé strany by mě to také zajímalo.:rolleyes:
Souhlasím s tím , že zapomenout nejde - postupně se to dá odsunout , ale trvá to moc dlouho a stojí to hodně bolesti (moje zkušenost).:grater::jojo:

Lubisku,
kdysi dávno tady psala Solkla (pokud si dobře pamatuji nick) o svém zamilování mimo domov a výborné reakci jejího manžela. Pravda, jeho reakce byla poučená, protože její muž je psycholog. Zkus si to najít v archivu - Solkla neměla vlastní vlákno, ale myslím, že zase tolik příspěvků neměla, takže to nebude tolik čtení. - Tedy to pro ten případ, že usoudíš, že ti to stojí za to.

Jinak ti držím palce.

Poly napsal(a):

Lubisku,
kdysi dávno tady psala Solkla (pokud si dobře pamatuji nick) o svém zamilování mimo domov a výborné reakci jejího manžela. Pravda, jeho reakce byla poučená, protože její muž je psycholog. Zkus si to najít v archivu - Solkla neměla vlastní vlákno, ale myslím, že zase tolik příspěvků neměla, takže to nebude tolik čtení. - Tedy to pro ten případ, že usoudíš, že ti to stojí za to.

Jinak ti držím palce.

Solky muz byl velice silny a ne kazdy tohle dokaze,prislo me to,az neuveritelny.Ani ja sama nevim kde na Babinete najdu ten archiv.:|

Poly napsal(a):

Lubisku,
kdysi dávno tady psala Solkla (pokud si dobře pamatuji nick) o svém zamilování mimo domov a výborné reakci jejího manžela. Pravda, jeho reakce byla poučená, protože její muž je psycholog. Zkus si to najít v archivu - Solkla neměla vlastní vlákno, ale myslím, že zase tolik příspěvků neměla, takže to nebude tolik čtení. - Tedy to pro ten případ, že usoudíš, že ti to stojí za to.

Jinak ti držím palce.

http://fora.babinet.cz/viewtopic.php?pid=825043#p825043
http://fora.babinet.cz/viewtopic.php?pid=825568#p825568

hrosanek napsal(a):

Nejde pokud člověk má věrnost na prvním místě toho, co si cení na partnerovi.
Nejde pokud si člověk vysnil, že se budeme milovat věrně a bez obláčku, až do konce života.
Nejde pokud nevěrou partnera, nechá podváděný sežrat svoje já.

Velmi výstižně řečeno... :godlike:

zuzi777a napsal(a):

Zapomenout nelze , ale odžít a  zjistit, že nemá faktickou cenu na  ni myslet, to jde.... Alespoň z mého pohledu "té podvedené". Docela by mě ale zajímalo, jestli jde zapomenout z pohledu toho podvádějícího......

Podle toho na co: Na krásné chvilky v náručí milence nebo milenky není proč zapomínat :supr: a na to, jaký dusno pak bylo doma, když se to profláklo, zapomene člověk asi rád... :D ...resp. nemyslí na to asi tak často, jako ten "podvedený a zrazený"...

Poly napsal(a):

Lubisku,
kdysi dávno tady psala Solkla (pokud si dobře pamatuji nick) o svém zamilování mimo domov a výborné reakci jejího manžela. Pravda, jeho reakce byla poučená, protože její muž je psycholog. Zkus si to najít v archivu - Solkla neměla vlastní vlákno, ale myslím, že zase tolik příspěvků neměla, takže to nebude tolik čtení. - Tedy to pro ten případ, že usoudíš, že ti to stojí za to.

Jinak ti držím palce.

No jo, tak jsem si ty příspěvky našla ALE, zas mi zavrtalo hlavou - co když to jen Solklin manžel řešil také nějakým mimo vztahem, o kterém ona neví... Tak trpělivého a podváditelného chlapa bych chtěla totiž  fakt poznat!
Napsané Solklou je to zas jen vždy pohled z jedné strany... Ono jinak zkousne nevěru ten, kdo má sám máslo na hlavě a jinak ten, který je opravdu nevěrou  partnera zaskočen..... Ale to se v tomhle konkrétním případě těžko kdo dozvíme- hlavně , když se to povedlo uhrát  ke spokojenosti všech zúčastněných kromě přítelkyně Solkliného milence....:grater:

Vanilka69 napsal(a):

Podle mě, pokud se podvedený rozhodne obnovit vztah (a samozřejmě když nevěrník chce to samé), tak není jiné cesty než se rozhodnout, že budu zkrátka tomu druhému  věřit. Respektive je, ale jsou to cesty do pekel.

Žít s někým, komu nedůvěřuju, nevěřím - tak to si podle mě opravdu sama a dobrovolně dělám ze života peklo na zemi.
Jo a určitě lze dosáhnout toho, že nevěra partnera mi přijde naprosto nedůležitá. A to nemusí znamenat, že partnera už nemiluji...

Vanilka- nevím skutečně, jestli můj postoj je obecně správný, ale s nemohu za sebe  souhlasit s tvými  mnou vytučněnými řádky.

Pro mě je totiž daleko snadnější nevěřit. Prostě počítat se vším. Otlučenost životními zkušenostmi mi dala  víru  věřit jen sama sobě. Nemusím věřit nikomu druhému a očekávat  jen dobré, nebudu  pak smutná z toho, že  moje víra bude ochromena nějakou potvorností od druhého.... To neznaměná, že bych třeba svého muže nemilovala- vážím si ho, jsem s ním moc ráda, ALE slepou víru v jeho  horoucí lásku ke mě jsem vyměnila za radost z dobrého partnerství bez té slepé zamilovanosti a víry v to, že to je anděl na zemi, kterého jsem dostala od Osudu za dobré chování..... :D

zuzi777a napsal(a):

Vanilka69 napsal(a):

Podle mě, pokud se podvedený rozhodne obnovit vztah (a samozřejmě když nevěrník chce to samé), tak není jiné cesty než se rozhodnout, že budu zkrátka tomu druhému  věřit. Respektive je, ale jsou to cesty do pekel.

Žít s někým, komu nedůvěřuju, nevěřím - tak to si podle mě opravdu sama a dobrovolně dělám ze života peklo na zemi.
Jo a určitě lze dosáhnout toho, že nevěra partnera mi přijde naprosto nedůležitá. A to nemusí znamenat, že partnera už nemiluji...

Vanilka- nevím skutečně, jestli můj postoj je obecně správný, ale s nemohu za sebe  souhlasit s tvými  mnou vytučněnými řádky.

Pro mě je totiž daleko snadnější nevěřit. Prostě počítat se vším. Otlučenost životními zkušenostmi mi dala  víru  věřit jen sama sobě. Nemusím věřit nikomu druhému a očekávat  jen dobré, nebudu  pak smutná z toho, že  moje víra bude ochromena nějakou potvorností od druhého.... To neznaměná, že bych třeba svého muže nemilovala- vážím si ho, jsem s ním moc ráda, ALE slepou víru v jeho  horoucí lásku ke mě jsem vyměnila za radost z dobrého partnerství bez té slepé zamilovanosti a víry v to, že to je anděl na zemi, kterého jsem dostala od Osudu za dobré chování..... :D

Zuzi, myslím, že to co chtěla říct Vanilka se nevylučuje s tím, co v tomhle příspěvku říkáš Ty.  Důvěřovat sama sobě pro mne znamená i důvěřovat partnerovi. Žít s takovou důvěrou přece neznamená, že jsem slepá vírou a očekávám horoucí zamilovanost. Žít s důvěrou pro mne znamená žít i s vědomím, že kdykoliv může přijít jakákoliv zkouška v podobě jiné ženy, ( nebo jiného muže ;) )......a že si důvěřuju natolik abych to ustála. ( abychom to ustáli)

zuzi777a napsal(a):

Poly napsal(a):

Lubisku,
kdysi dávno tady psala Solkla (pokud si dobře pamatuji nick) o svém zamilování mimo domov a výborné reakci jejího manžela. Pravda, jeho reakce byla poučená, protože její muž je psycholog. Zkus si to najít v archivu - Solkla neměla vlastní vlákno, ale myslím, že zase tolik příspěvků neměla, takže to nebude tolik čtení. - Tedy to pro ten případ, že usoudíš, že ti to stojí za to.

Jinak ti držím palce.

No jo, tak jsem si ty příspěvky našla ALE, zas mi zavrtalo hlavou - co když to jen Solklin manžel řešil také nějakým mimo vztahem, o kterém ona neví... Tak trpělivého a podváditelného chlapa bych chtěla totiž  fakt poznat!
Napsané Solklou je to zas jen vždy pohled z jedné strany... Ono jinak zkousne nevěru ten, kdo má sám máslo na hlavě a jinak ten, který je opravdu nevěrou  partnera zaskočen..... Ale to se v tomhle konkrétním případě těžko kdo dozvíme- hlavně , když se to povedlo uhrát  ke spokojenosti všech zúčastněných kromě přítelkyně Solkliného milence....:grater:

Zuzi, spousta chlapů má nějaký "mimo" vztah, ale nevěru manželky neskousnou, o trpělivosti a umírněnosti ani nemluvě. To nebude tím. :)

lueta napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Vanilka69 napsal(a):

Podle mě, pokud se podvedený rozhodne obnovit vztah (a samozřejmě když nevěrník chce to samé), tak není jiné cesty než se rozhodnout, že budu zkrátka tomu druhému  věřit. Respektive je, ale jsou to cesty do pekel.

Žít s někým, komu nedůvěřuju, nevěřím - tak to si podle mě opravdu sama a dobrovolně dělám ze života peklo na zemi.
Jo a určitě lze dosáhnout toho, že nevěra partnera mi přijde naprosto nedůležitá. A to nemusí znamenat, že partnera už nemiluji...

Vanilka- nevím skutečně, jestli můj postoj je obecně správný, ale s nemohu za sebe  souhlasit s tvými  mnou vytučněnými řádky.

Pro mě je totiž daleko snadnější nevěřit. Prostě počítat se vším. Otlučenost životními zkušenostmi mi dala  víru  věřit jen sama sobě. Nemusím věřit nikomu druhému a očekávat  jen dobré, nebudu  pak smutná z toho, že  moje víra bude ochromena nějakou potvorností od druhého.... To neznaměná, že bych třeba svého muže nemilovala- vážím si ho, jsem s ním moc ráda, ALE slepou víru v jeho  horoucí lásku ke mě jsem vyměnila za radost z dobrého partnerství bez té slepé zamilovanosti a víry v to, že to je anděl na zemi, kterého jsem dostala od Osudu za dobré chování..... :D

Zuzi, myslím, že to co chtěla říct Vanilka se nevylučuje s tím, co v tomhle příspěvku říkáš Ty.  Důvěřovat sama sobě pro mne znamená i důvěřovat partnerovi. Žít s takovou důvěrou přece neznamená, že jsem slepá vírou a očekávám horoucí zamilovanost. Žít s důvěrou pro mne znamená žít i s vědomím, že kdykoliv může přijít jakákoliv zkouška v podobě jiné ženy, ( nebo jiného muže ;) )......a že si důvěřuju natolik abych to ustála. ( abychom to ustáli)

Lueto, já pochopila řádky Zuzi jinak - že už nebude slepě věřit všemu, co jí muž asi kdykoliv řekne - spíš se bude spoléhat na svůj instiknt a za sebe bych si dovolila říct, že možná tím myslela, že pokud by se to mělo stát znova, nebude už z toho tak smutná a ochromená, jak se to stalo poprvé, ale už ví, že tato situace může někdy (možná, třeba) ale nemusí znovu nastat - a už bude vědět, jak s tím dál naloží.

Za sebe: také už nehodlám věřit, a znám se natolik dobře, že to takto mohu prohlásit - jsem dost  v tomhle nekompromisní - stačilo, že to, co se stalo jsem ustála, ale zůstaly mi šrámy a těch se nezbavím, jsem ráda, jak to teď je a pokud by se mělo v budoucnu něco stát, vím, co udělám. Tak nějak v podvědomí i s touto variantou počítám (poprvé jsem s tím vůbec nepočítala, že něco takového mě může potkat = slepá víra). Svého muže miluji, ale své stanovisko jsem k tomu řekla a oba víme, co by následovalo a jaké důsledky by to mělo. Pro oba. Šanci dostal, čas ukáže, zda si hodlá znovu zariskovat s našimi životy (se svým, s mým a s životem svého dítěte). Tratit pak však budeme všichni, ale někdo víc a někdo méně.

lueta napsal(a):

Žít s důvěrou pro mne znamená žít i s vědomím, že kdykoliv může přijít jakákoliv zkouška v podobě jiné ženy, ( nebo jiného muže ;) )......a že si důvěřuju natolik abych to ustála. ( abychom to ustáli)

...kolik těch zkoušek v podobě jiné ženy a s důvěrou, že to ustojíš.....kolik jich za život s jedním partnerem hodláš absolvovat?

Já si věřím natolik, že další "zkoušku " už prostě absolvovat nehodlám... Buď jsem s někým, koho můžu obdivovat a ctít a takové bla bla  nepopulární věci, mezi něž patří  průhledný vztah ke mě bez přítomnosti milenek, nebo chci být sama. Opravdu. Mě samotné zas tolik nechybělo - možná že opravdu jen sex.... Ostatní aktivity  jsem zvládala bez závislosti (jakékoliv) na mužích....
Proto radši nevěřím- je to jednodušší , než se konejšit představou TEĎ už můžu  miláčkovi věřit, protože on by NIKDY......

zuzi777a napsal(a):

Proto radši nevěřím- je to jednodušší , než se konejšit představou TEĎ už můžu  miláčkovi věřit, protože on by NIKDY......

Taky už nevěřím ve smyslu, jak to říká Zuzi - já tomu teda spíš říkám, že už jsem připravená, že se to může stát zase. Ale nemyslím si, že je to jednodušší. To, jak jsem si byla jistá a nemusela se /podle mě/ ve vztahu snažit, bylo ták pohodlné. Teď se udržuju ve střehu, abych neupadla do toho klamného pocitu jistoty. Neznamená to, že M nevěřím, ale vím, že mě zase může něčím překvapit

Zklamaná napsal(a):

lueta napsal(a):

Žít s důvěrou pro mne znamená žít i s vědomím, že kdykoliv může přijít jakákoliv zkouška v podobě jiné ženy, ( nebo jiného muže ;) )......a že si důvěřuju natolik abych to ustála. ( abychom to ustáli)

...kolik těch zkoušek v podobě jiné ženy a s důvěrou, že to ustojíš.....kolik jich za život s jedním partnerem hodláš absolvovat?

Pokud otázku stavíš tímto způsobem, tak Tě můžu ubezpečit že NEHODLÁM  absolvovat ani jednu :lol: :lol: :lol:

Suzie napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Proto radši nevěřím- je to jednodušší , než se konejšit představou TEĎ už můžu  miláčkovi věřit, protože on by NIKDY......

Taky už nevěřím ve smyslu, jak to říká Zuzi - já tomu teda spíš říkám, že už jsem připravená, že se to může stát zase. Ale nemyslím si, že je to jednodušší. To, jak jsem si byla jistá a nemusela se /podle mě/ ve vztahu snažit, bylo ták pohodlné. Teď se udržuju ve střehu, abych neupadla do toho klamného pocitu jistoty. Neznamená to, že M nevěřím, ale vím, že mě zase může něčím překvapit

Být si jistá = slepá důvěra.
Ale určitě bych vztah nepodmiňovala nějakým "snažit se". Jak jako snažit? Myslíš, že si se nesnažila? Nějak víc? Nebo v čem si se nesnažila? A co on? Snažil se, nebo se nesnažil? Neházej vinu na sebe.

Zklamaná napsal(a):

Suzie napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Proto radši nevěřím- je to jednodušší , než se konejšit představou TEĎ už můžu  miláčkovi věřit, protože on by NIKDY......

Taky už nevěřím ve smyslu, jak to říká Zuzi - já tomu teda spíš říkám, že už jsem připravená, že se to může stát zase. Ale nemyslím si, že je to jednodušší. To, jak jsem si byla jistá a nemusela se /podle mě/ ve vztahu snažit, bylo ták pohodlné. Teď se udržuju ve střehu, abych neupadla do toho klamného pocitu jistoty. Neznamená to, že M nevěřím, ale vím, že mě zase může něčím překvapit

Být si jistá = slepá důvěra.
Ale určitě bych vztah nepodmiňovala nějakým "snažit se". Jak jako snažit? Myslíš, že si se nesnažila? Nějak víc? Nebo v čem si se nesnažila? A co on? Snažil se, nebo se nesnažil? Neházej vinu na sebe.

Možná výraz snažit se je trochu zavádějící. Myslím to tak, že před M nevěrou jsem nepřemýšlela o tom, jak se cítí, jestli mu něco nechybí, jestli nepotřebuje víc projevit city. Takže zpětně si uvědomuju, že mu chyběl ten pocit, že mi na něm záleží. Což mi samožřejmě záleželo, ale nedávala jsem mu to až tak najevo. Teď to snažení spočívá v tom, že mu prostě řeknu, že ho mám ráda nebo ho pohladím nebo mu dám pusu, k čemuž jsem zrovna nebyla vychovaná, ale vím, že on to potřebuje. Na sebe celou vinu neházím /dokonce ani půlku ne/ , byla to hlavně nedostatečná komunikace, kterou tedy chlapec rozhodně nemusel řešit nevěrou.

No já to věřit myslela čistě ve smyslu - když něco řekne, tak mu věřím, i když mám zkušenost, že mi lhal.

Příklad - dřív když řekl, že jde do hospody, tak šel k milence. Kdybych mu teď nevěřila, tak když by teď mi řekl, že jde do hospody - tak buď budu semetrika a řeknu nikam nechoď (tedy taková nejsem), takže by to nejsíš dopadlo tak, že by odešel a já se doma trápila a trápila (a to považuju za cestu do pekel). Ale já mu věřím (asi lepší slovo je důvěřovat) a tak se tím netrápím.


Samozřejmě to souvisí se sebedůvěrou. Dřív jsem se tak litovala, když nebyl se mnou, dnes to mám nastavené - jeho chyba, že nechce být se mnou, přichází o moc. No a navíc on tráví se mnou většnu volného času - tak jak jsem si to vždycky přála. A splnilo se mi to v době, když už to nepovažuju za důležité.

A taky to souvisí s mojí optimistickou a důvěřivou povahou. A s tím, že jsem se naučila nic neočekávat, žít přítomností.

Díky tomu, že jsme se vymanila ze závislosti ve vztahu, naučila jsem se řešit věci tak, jak přijdou. Když totiž budu ve vztahu nespokojená, ukončím ho, i kdyby mi byl můj muž věrný až za hrob.

Proto opravdu jeho věrnost či nevěru neřeším, řeším jenom, jak se ke mně chová.

Pokud je takový frajer, že stíhá milenky a k tomu mě činit tak spokojenou a šťastnou jak to právě dělá, tak ať je mu přáno.

Vanilka69 napsal(a):

Pokud je takový frajer, že stíhá milenky a k tomu mě činit tak spokojenou a šťastnou jak to právě dělá, tak ať je mu přáno.

no jo, ale je to asi podmíněno tím, že o tom nebudeš vědět....

neříkej mi, že jsi už až taková frajerka ty, že bys vědomě zavírala oči - jen když budeš spokojená a šťastná - já osobně bych tedy s tímto přívažkem moc spokojenosti a štěstí neviděla.

Zklamaná napsal(a):

Vanilka69 napsal(a):

Pokud je takový frajer, že stíhá milenky a k tomu mě činit tak spokojenou a šťastnou jak to právě dělá, tak ať je mu přáno.

no jo, ale je to asi podmíněno tím, že o tom nebudeš vědět....

neříkej mi, že jsi už až taková frajerka ty, že bys vědomě zavírala oči - jen když budeš spokojená a šťastná - já osobně bych tedy s tímto přívažkem moc spokojenosti a štěstí neviděla.

né, jasně, mluvím o kultivované nevěře - kdy ten nevěrník bere ohledy na podváděného - žádné sms v jeho přítomnosti atd. Jenže můj muž byl takhle nevěrný, bral na mě ohledy - to milenka to všechno provalila, takže vím, že on kdyby byl nevěrný, tak by to dost tajil, tak jako předtím.

Jinak souhlasím s Tebou, že je třeba poslouchat intuici.

A když už píšu o tom, jak to je u nás, tak můj muž nepatří podle mě mezi takové nevěrníky (nebo dosud nepatřil), kteří dokáží trvale uspokojovat dvě partnerky. Takže aniž bych nějak pátrala, pokud by mi byl manžel nevěrný, zřejmě bych nebyla ve vztahu s ním v té době spokojená. Tedy pokud by se nepoučil z minulosti. Protože to jediné během té své nevěry pohnojil - dost mě zanedbával, ve všech oblastech.

Ale tuhle debatu za sebe považuju takové to co by bylo kdyby - a ani se mi nechce na to tady a teď myslet - co by bylo kdyby...

Pokud je takový frajer, že stíhá milenky a k tomu mě činit tak spokojenou a šťastnou jak to právě dělá, tak ať je mu přáno



To si delas srandu ne??

zuzi777a napsal(a):

Já si věřím natolik, že další "zkoušku " už prostě absolvovat nehodlám... Buď jsem s někým, koho můžu obdivovat a ctít a takové bla bla  nepopulární věci, mezi něž patří  průhledný vztah ke mě bez přítomnosti milenek, nebo chci být sama. Opravdu. Mě samotné zas tolik nechybělo - možná že opravdu jen sex.... Ostatní aktivity  jsem zvládala bez závislosti (jakékoliv) na mužích....
Proto radši nevěřím- je to jednodušší , než se konejšit představou TEĎ už můžu  miláčkovi věřit, protože on by NIKDY......

Mne namiesto VERIŤ vyskakuje NERIEŠIŤ. Nespoliehať sa na nejakú ťažko dokázateľnú vernosť, nezaoberať sa dôkazmi, nepátrať, nenajímať detektívov a nemonitorovať tajne a mlčky správnaie partnera... :rolleyes:

eremuruss napsal(a):

Pokud je takový frajer, že stíhá milenky a k tomu mě činit tak spokojenou a šťastnou jak to právě dělá, tak ať je mu přáno



To si delas srandu ne??

Já myslím, že nedělá. Znám par "frajerů", kteří to umí. A jak znám osobně Vanilku, tak jí tohle věřím.

Ouu, podvádějící a podváděný. To chce velkou dávku lenosti, zredukovat pestrost vztahů na tyhle dvě kategorie.

Axi napsal(a):

Ouu, podvádějící a podváděný. To chce velkou dávku lenosti, zredukovat pestrost vztahů na tyhle dvě kategorie.

Jo jo Axi, taky mě hlava nebere, že mnohým nevadí, že mají doma partnera který nestojí za nic, ale hlavně, že je věrný.

To nepoznáš: "Malé, ale naše!" ??? :D

mají doma partnera který nestojí za nic, ale hlavně, že je věrný
Není-li to zrovna gambler nebo alkoholik, zůstane majeteček pěkně v jednom ďolíčku... a žádná rozhoďnožka z něj nemá profit... navíc ho mají hezky pod kontrolou - taky dobrý... někomu to stačí ke štěstí.

lueta napsal(a):

Axi napsal(a):

Ouu, podvádějící a podváděný. To chce velkou dávku lenosti, zredukovat pestrost vztahů na tyhle dvě kategorie.

Jo jo Axi, taky mě hlava nebere, že mnohým nevadí, že mají doma partnera který nestojí za nic, ale hlavně, že je věrný.

Lueta, Axi- název vlákna   vybízí k dpovědi na otázku ,zda věřit po nevěře. Nikdo se neptá na ostatní okolnosti vztahu. Proto se  redukuje i odpověď na PODVEDENÝ  versus PODVÁDĚJÍCÍ.

Helena napsala-
mají doma partnera který nestojí za nic, ale hlavně, že je věrný
Není-li to zrovna gambler nebo alkoholik, zůstane majeteček pěkně v jednom ďolíčku... a žádná rozhoďnožka z něj nemá profit... navíc ho mají hezky pod kontrolou - taky dobrý... někomu to stačí ke štěstí.

Helena- dovolím si  parafrázovat- někomu je bližší mít svůj majeteček se svým kedlubnem, než mít občasný ráj s vypůjčeným princem a doma jen ponuré dusno se starým nerudným bačkorou....... ;):D

eremuruss napsal(a):

Pokud je takový frajer, že stíhá milenky a k tomu mě činit tak spokojenou a šťastnou jak to právě dělá, tak ať je mu přáno



To si delas srandu ne??

A já souhlasím s Vanilkou! Manžel není můj majetek a  já nejsem jeho. Pokuď naplňuje moje dny pohodou, klidem, respektem, kvalitním sexem, a neprudí a nenadává kvůli každé hovadině, nedělá ze mě hromosvod, ale komunikuje, je vtipný, neshazuje...proč bych měla řešit jeho odskoky?
Je to jako někoho přivazovat za nohu od stolu.
Tím spíš se utrhne.


Neřeším tuhle situaci, bo takového ideála doma nemám, je to jen spekulace. Ale už neberu svého partnera za prašivého, když chybil. Už nejsem závislá a děti jsou dost velké na to, abych se v případě, že pohár trpělivosti přeteče, seberala a odešla.
Zas na druhou stranu nemám iluze, že najdu mnohem lepšího. A sama v tomhle věku, to považuju za mrhání energie, že :gloria:

lueta napsal(a):

Axi napsal(a):

Ouu, podvádějící a podváděný. To chce velkou dávku lenosti, zredukovat pestrost vztahů na tyhle dvě kategorie.

Jo jo Axi, taky mě hlava nebere, že mnohým nevadí, že mají doma partnera který nestojí za nic, ale hlavně, že je věrný.

Proč to hrotíte ve smyslu: buď úžasnej a nevěrnej nebo hroznej a věrnej.
Proč ne úžasnej a ještě k tomu věrnej?

Ivano, tak už sklapni tu knihu a přejdi z pohádek do reality.)

Ivana napsal(a):

lueta napsal(a):

Axi napsal(a):

Ouu, podvádějící a podváděný. To chce velkou dávku lenosti, zredukovat pestrost vztahů na tyhle dvě kategorie.

Jo jo Axi, taky mě hlava nebere, že mnohým nevadí, že mají doma partnera který nestojí za nic, ale hlavně, že je věrný.

Proč to hrotíte ve smyslu: buď úžasnej a nevěrnej nebo hroznej a věrnej.
Proč ne úžasnej a ještě k tomu věrnej?

A hm - sme tu naozaj všetky úžasné a verné, že to žiadame od svojich náprotivkov? Ja si myslím, že som najlepšia, aká môžem byť - ale SOM ÚŽASNÁ AJ PREŇHO...? A verná - stojí o to vôbec? atď... Možno že nie si dosť váchnivá pre chlapa, ktorý má sex postavený vysoko na rebríčku hodnôt... možno že ja som príliš váchnivá pre niekoho, kto má radšej neerotické objtia... ktovie? Ja som v mojom vzťahu mala dojem (s výnimkou poslednej, "zmailovanej" a rozchodovej nevery), že bývalému odskoky pomáhali ujasniť si, že doma má niekoho skvelého, a že odskok je odskok, ale doma je doma. :D Oveľa horšie sme obaja znášali extempore jeho syna a školské problémy s tým súvisiace... :jojo: Nevery boli len také bezvýznamné mráčiky.

Klubko napsal(a):

Ivano, tak už sklapni tu knihu a přejdi z pohádek do reality.)

Myslíš, že realita taková být nemůže? :co:

Já beru jako normu muže, který je milý, inteligentní, slušný, pro rodinu a zároveň věrný. Myslíš, že takoví jsou jen v červené knihovně?

Ivana napsal(a):

Já beru jako normu muže, který je milý, inteligentní, slušný, pro rodinu a zároveň věrný.

S mírným přimhouřením oka... to jsem celej já! :lol: :lol: :lol:

Ivana napsal(a):

Klubko napsal(a):

Ivano, tak už sklapni tu knihu a přejdi z pohádek do reality.)

Myslíš, že realita taková být nemůže? :co:

Já beru jako normu muže, který je milý, inteligentní, slušný, pro rodinu a zároveň věrný. Myslíš, že takoví jsou jen v červené knihovně?

A ještě by měl automaticky rodinu uživit, vařit, uklízet, být hezký, pozorný k mým kamarádkám, zařídít ostatní provozní věci kolem bytu, udělat s dětmi úkoly, pohrát si s nimi po příchodu z práce, nosit kytky, zvát mě stále na večeře, nekouřit, mít figuru a být divoký v posteli, zařídit mi vždy orgasmus a vůbec se u toho nezpotit.... a já si zatím budu jen číst a věnovat se svým věcem.... Hele, až ho najdeš, dej mi klon :lol:

Mikeš napsal(a):

Ivana napsal(a):

Já beru jako normu muže, který je milý, inteligentní, slušný, pro rodinu a zároveň věrný.

S mírným přimhouřením oka... to jsem celej já! :lol: :lol: :lol:

Nič proti tebe - ale verny tak akurát svojim chúťkam! Iné vlastnosti si netrúfnem komentovať. :jojo: Inak, ani ja by som možno neprešla Ivankiným sitom ;) ,ale asi by sme si rozumeli ohľadom kníh, filmov, a tak.

hrosanek napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Pokud je takový frajer, že stíhá milenky a k tomu mě činit tak spokojenou a šťastnou jak to právě dělá, tak ať je mu přáno



To si delas srandu ne??

Já myslím, že nedělá. Znám par "frajerů", kteří to umí. A jak znám osobně Vanilku, tak jí tohle věřím.

Pokud to umi tak jsou opravdu dokonalimi herci.Maji muj obdiv.:o

Klubko napsal(a):

Ivana napsal(a):

Klubko napsal(a):

Ivano, tak už sklapni tu knihu a přejdi z pohádek do reality.)

Myslíš, že realita taková být nemůže? :co:

Já beru jako normu muže, který je milý, inteligentní, slušný, pro rodinu a zároveň věrný. Myslíš, že takoví jsou jen v červené knihovně?

A ještě by měl automaticky rodinu uživit, vařit, uklízet, být hezký, pozorný k mým kamarádkám, zařídít ostatní provozní věci kolem bytu, udělat s dětmi úkoly, pohrát si s nimi po příchodu z práce, nosit kytky, zvát mě stále na večeře, nekouřit, mít figuru a být divoký v posteli, zařídit mi vždy orgasmus a vůbec se u toho nezpotit.... a já si zatím budu jen číst a věnovat se svým věcem.... Hele, až ho najdeš, dej mi klon :lol:

Klubko-  a co když  mám takového doma- jen s tím malým loňským malým úletem.... Co je nevěra nevěřička prťavá, proti tomu , co jsi popsala..... Akorát naklonovat nejde. Ale má syna- jenže ten se vůbec nepotatil.....
Proto třeba i Mikeš může být takový pro svou manželku....Nebo  myslíš , že ne??

Kdyby si ten můj dal bacha na průvodní jevy  při svém pokusu o  polechtání ega a já nic nevěděla, mohla jsem třeba hrdě souhlasit i s Vanilkou a Reginou....

Ale Zuzi, já proti té nevěře nic nemám. Vždyť právě to je ironie. Tkaže tvůj ti byl nevěrnej, ale je jinak úžasnej. Tak proč tady taky tvrdíš, že věrnost je nej?

Klubko napsal(a):

Ale Zuzi, já proti té nevěře nic nemám. Vždyť právě to je ironie. Tkaže tvůj ti byl nevěrnej, ale je jinak úžasnej. Tak proč tady taky tvrdíš, že věrnost je nej?

Ale Klubko, Zuzi přeci netvrdí, že věrnost je nej, nej za všech vlastností...
Já také mohu říct, že můj má všechny ty klady, co si tady popsala, ale přeci když mi je nevěra o.d.p.o.r.n.á - což tedy je a prostě tohle já osobně neuznávám, tak může být třeba i pozlacený (mluvím stále o svém vztahu - já a můj partner), tak prostě to jeho extempore jsem mu odpustila ale tolerovat ve vztahu to nehodlám. Tak, jako on má na výběr - buď si běhat za rozhoďnožkama, nebo být s rodinou, tak i já mám přeci na výběr - buď záletnictví svého jinak super chlapa budu tolerovat, nebo prostě nebudu. Tohle nemá nic společného s tím, jak dalece je přeci úžasný - to jako, že když je to perfektní chlap po všech stránkách, ale má tu jedinou vadu na kráse, že nenechá jedinou sukni bez povšimnutí - to přeci nemusím tolerovat, že ne? Nebo bych si měla uvědomit, co že jsem to dostala od osudu za exemplář, jak je úžasný - no a že běhá za ženskýma, to bych měla přejít mávnutím ruky? Promiň, ale já tedy ne, pokud tobě to nevadí, Vanilce to nevadí, jiným to nevadí...to je čistě jejich věc, mají tento názor, já jim ho přeci neberu, ale já mám zase tento názor a prosím si, neberte mi ho. Jsem typově postejná, jak Zuzi, já nejsem závislá na tom, zda mi chlap umyje nádobí, přinese výplatu, nebo odnese odpadkový koš a večer udělá domácí úkoly s dětma - tohle všechno v pohodě zvládnu sama, k tomu přeci chlapa nepotřebuju. Já chci mít takového, který bude můj parťák v dobrém i zlém, tak, jako já jsem jeho patrťačka pro společný život. Zahrnuje to vzájemnou úctu, toleranci, vycházení si vstříc. Neznamená však v mém případě, že budu bezmezně tolerantní k záletnictví a to jen proto, že bych mohla být jinak spokojená a šťastná. Pokud o nevěře nebudu vědět - budu spokojená a šťastná, dovím-li se to, je tato spokojenost fuč, a nepřebije to nijaká další vzájemná souznění. tak to mám já nastaveno - ovšem nikomu neberu jejich nastavení, že jim partner bude ošukávat kdejakou slípku a pak si přijde spokojeně domů. Doma se bude vědět, že si byl zašukat a přesto mu s úsměvem a láskou neutuchající přinesete talíř polévky na posilnění, když si energii vybil jinde. No ale co, hlavně, že budete šťastné a spokojené, protože vám domů přinese výplatu, podělí se o zážitky (komunikace nebude váznout), bude se věnovat dětem, při večerním posezení spolu naplánujete dovolenou, dáte si vínko a pak si pujdete hodit sex zase pro obměnu spolu... Tak šťastné a veselé soužití :godlike:

Ty se tomu, Zklamaná, trošku pošklebuješ...ale proč by to tak někdo nemohl mít, a být spokojený? Toleruj zas ty jiný přístup. Může to i tak být i parťák v dobrém i zlém...i vzájemná úcta a tolerance funguje. Pak ovšem se to vylučuje s pohledem, že bude "ošukávat kdejakou slípku"...pokud by už miloval jinou ženu. Partnera vlastně shazuješ, a tím i sebe (kde je teda ta úcta a tolerance)? Ta by přece neměla vymizet ani při případném rozchodu. Aspoň já to tak chápu.

Zklamaná, omlouvám se, nepamatuji si přesně tvůj příběh - tvůj muž ti byl nevěrný, tedy tvými slovy ošukal nějakou slípku a pak přišel spokojeně domů? A po provalení jeho nevěry jste stále spolu? Nebo je to jinak?

Jestli je to jinak, tak sorry, ale pokud ne, tak, tvými slovy, si byl zašukat jinde, přesto ty mu s úsměvem a láskou neutuchající přinášíš talíř polévky na posilnění...

No ale co,  hlavně, že jsi šťastná a spokojená, protože ti domů přinese výplatu atd.  Já jen opakuji tvá vlastní slova...

Zklamaná: :supr:
Mám to podobně, akorát jsem neošukával slípky, nýbrž u nás začal řádit "family šoust" (není to můj výraz). A zkrátka jsem neuměl být bezmezně tolerantní a neustále ten blbý bučící vůl.. Ať už byla jakkoli skvělá (jakože si dnes uvědomuju, že zas až tolik ne..), tak mi tělesný tekutiny ostatních chlapů prostě nešmakujou.. A včera jsem se stavil na soudu v podatelně, takže asi brzy změním čísla ve statistice Babinetu. ;)

Ostatním, kterým to neva: Užívejte si, milujte se a množte se.. :reta:

Klokane, víš v čem to mají těžké ti lidé, kteří chtějí věrného partnera? Že podle statistik je  věrných jen necelých deset procent lidí. To mě děsí. Když já sama patřím mezi ty věrné znamená, že pravděpodobnost, že potkám stejně "zaměřeného"  člověka je téměř mizivá...
to by si měl každý, kdo tak preferuje věrnost partnera, uvědomit.

Podle statistik (někde jsem to tady už i citoval) jsou přímo věrná jen DVĚ!! procenta lidí, takže ten výběr je fakt obtížnej a málo pravděpodobnej.. Akorát občas z těch neomezených tolerancí mi naskakuje taková vidina nuda pláže, kde se všichni sejdou, náhodně podle sympatií na to vlítnou a užijí si, poté se hezky vrátí k těm svým vyvoleným a bude jim všem moc hezky.. Jen asi snad předem odhodit ten zažitý stud a klišé o tom, jak se to nesluší.. Když to vlastně všichni dělaj, tak co, žejo...

No jo, ale o neomezený toleranci tady píše jen málokdo, já třeba ne... to, že neřeším partnerovu věrnost či nevěru přeci neznamená, že si nechám všechno líbit... partnerova nevěra mi nebude ubližovat jen když partner bude dodržovat určitá pravidla, ne? Jak jsem psala - tomu se říká kultivovaná nevěra - jsem sice nevěrná, ale přitom můj stálý partner nemá pocit ublíženosti - třeba proto, že o tom neví... třeba proto, že se mu snažím vynahradit své chování atd. Ale ono to souvisí s vzájemnou úctou, která paradoxně tak úplně s věrností ruku v ruce kráčet nemusí. Když kráčí, je to zázrak...

Vanilka69 napsal(a):

No jo, ale o neomezený toleranci tady píše jen málokdo, já třeba ne... to, že neřeším partnerovu věrnost či nevěru přeci neznamená, že si nechám všechno líbit... partnerova nevěra mi nebude ubližovat jen když partner bude dodržovat určitá pravidla, ne? Jak jsem psala - tomu se říká kultivovaná nevěra - jsem sice nevěrná, ale přitom můj stálý partner nemá pocit ublíženosti - třeba proto, že o tom neví... třeba proto, že se mu snažím vynahradit své chování atd. Ale ono to souvisí s vzájemnou úctou, která paradoxně tak úplně s věrností ruku v ruce kráčet nemusí. Když kráčí, je to zázrak...

Vanilka- já zase považuji za zázrak  kultivovanou nevěru. Docela by mě zajímalo  % odhalených nevěr. V mém okolí se zatím provalilo  tolik původně " neškodných a kultivovaných" nevěr, že to prostě považuji téměř za větší utopii než  2% věrných.....

Klubko napsal(a):
Ale Zuzi, já proti té nevěře nic nemám. Vždyť právě to je ironie. Tkaže tvůj ti byl nevěrnej, ale je jinak úžasnej. Tak proč tady taky tvrdíš, že věrnost je nej?
Co se týče mého náhledu na nevěru, jsem  proti natolik, že moje názory v jemnější formě korespondují s názory Zklamané.  Nepovažuji  věrnost za NEJ, ale protože umím  a chci být věrná, považuji to u partnera pro mě za velmi žádoucí  ....  Právě proto, že mám dostatečně vyvinutý instinkt na "kultivovanou" nevěru, vím, že  jii bohužel odhalím a tudíž pro mě  opakovaně nevěrný partner není  to pravé...  Takže - jednou ulítnout mohl, podruhé mu balím raneček..... Při vší úctě k němu... ;):jojo:

Já to tak neumím napsat

Vando a Vanilko:
pro osvěžení mého story - jistě, byl ošukat nějakou slípku, ale spokojeně se domů nevrátil, natož, abych mu podala talíř posilňující polévky - hned mezi dveřma viděl, že přestřelil a já mu okamžitě dala nůž na krk (tohle rčení tady milujete :P), dostal možnost volby, rozhodl se a to si piš, že kdyby se to náhodou mělo opakovat - láska neláska, vážení si jeho kladných vlastností, měl by kufr za dveřma - co za dveřma, vylítalo by to oknem na ulici, včetně jeho milovaných hraček. Tolerantní jsem až na půdu, to bez diskuze, ale tolerovat nevěru, to by bylo na mě moc horký kafe. Takže jeho chybu jsem mu odpustila, každý někdy udělá kopanec, ale dělat stále stejný kopanec s tím, že ten druhý to nějak překouše, to už není o tolerantnosti, to je bezpardonu o blbosti.
Já popisovala právě ty počiny těch, kteří tu hlásáte, že tolerovat nevěru ANO, pokud budu jinak šťastná a spokojená, pokud navíc stihne zabíhat jinam, tak prakticky nad tím mávnete rukou. Proto ten příměr s tou polévkou, kterou mu s úsměvem na rtech přinesete, byť se třeba momentálně vrátil ze Záběhlic. Nene, nepošklebuju se, máte to tak nastavené, samy víte, proč právě toto tolerujete (možná si zabíháte také jinam, možná je v tom snaha udržet majetek pohromadě, možná je to strach prásknout do koní a začít znova - byť sama). V tom případě se pak ptám, zcela vážně - kde je vaše sebeúcta, když si necháte tímto stylem kálet na hlavu. Já si prostě tohle nenechám líbit - to raději budu sama. A svého partnera neshazuji, já ho miluji, proto jsem mu dala na výběr - měl možnost jít tam, kam ho srdce táhlo, kdyby to bylo tak žhavé, pálil by mosty a šel by. To, že jsem si s ním narovinu o tom promluvila, mohl přemýšlet, co bude pro něho lepší. Dala jsem mu čas na rozmyšlenou a jeho byla volba, co zvolil. Já měla přichystaný scénář na obě varianty - zůstane nebo odejde. Ale je tam podmínka - žádná recidiva. Vy vlastně tu recidivu schvalujete, nebo nad tím mhouříte obě oči, nene, vy budete raději slepé.

Selima napsal(a):

A hm - sme tu naozaj všetky úžasné ...

Selimko, všechny ne, ale ty rozhodně ano. A ještě k tomu jako bonus ta Slovenština ;-)

Ouu, ošukat nějakou slípku. Ty jsi taky nad věcí, co? A nemohl se s ní pán třeba milovat? Nešuká náhodou slípku doma? A co na to Jan Tleskač? Hmm?

Zklamaná, ty pořád nechápeš, co já píšu. Pokusím se ještě jednou vysvětlit.

Vždyť ty tím, že jsi se svým manželem přesto, že ti byl nevěrný, takže jeho nevěru taky toleruješ (možná třeba kvůli majetku, jak pořád zdůrazňuješ, nevím proč, i když doufám že spíš kvůli něčemu jinému), kdybys jeho nevěru netolerovala, tak už s ním nejsi - nechci tím říct že by ti právě teď byl nevěrný. Máš jen hranici jednou a dost. Nemáš hranici ani jednou mi partner nesmí být nevěrný. Už tomu rozumíš?

A o tom jsem psala.

A zrovna tak jako já nevíš, jestli právě teď  zrovna je ti partner věrný nebo ne. Protože věrnost se fakt nedá dokázat, to bys ho musela mít přivázaného a stejně bys pak netušila, jestli ti není nevěrný alespoň duševně.

A tak stejně jako já (tedy si myslím) jsi prostě přestala tu jeho věrnost / nevěru řešit. Pokud jsi teď spokojená a nevíš o ní, proč bys pořád přemýšlela, zda ti je věrný. Nebo snad  dnes a denně mu lustruješ mobil a vyslýcháš ho a když je pryč tak pořád myslíš jen na to, zda je ti není zrovna teď nevěrný?

Jestli ano, tak to ti tedy nepřeju. Jestli ne, tak se chováš přesně tak, jak se snažím už delší dobu tady vysvětlit.

Zůstáváš s manželem i přesto, že nemáš důkaz o jeho věrnosti, protože jsi s ním zrovna šťastná a spokojená? Pokud ano, tak prakticky děláš to co já.

Já jsem nikde nepsala to, co mi podsouváš. Že až se dozvím o manželově nevěře, že mu jí budu tolerovat. To já totiž teď nevím. Já neříkám jednou a dost, já neříkám dvakrát a dost, já neříkám: on může být nevěrný a já budu pořád odpouštět... Já totiž budoucnost neřeším. Já píšu o tady a teď.

Píšu o tom, že se jeho věrností nezabývám, chová se ke mě tak, že nemám sebemenší důvod být nespokojená. A tohle je pro mě nejdůležitější. Ale to si myslím opravdu není o mé blbosti.

Jo a ještě k té sebeúctě - já bych měla pocit, že ji nemám, kdybych měla pořád pátrat a hledat důkazy a řešit manželovu věrnost - nedovedu si ani představit jak bych to měla dělat. Právě díky své sebeúctě se jeho věrností nezabývám.

Fakt by mě zajímalo kde jsi přišla na to, že bych si nechala kálet na hlavu.

Axi napsal(a):

Ouu, ošukat nějakou slípku. Ty jsi taky nad věcí, co? A nemohl se s ní pán třeba milovat? Nešuká náhodou slípku doma? A co na to Jan Tleskač? Hmm?

Pasoval ses do role našeho černého svědomí? Tvé černé svědomí ti nedá spát?:D

když je to perfektní chlap po všech stránkách, ale má tu jedinou vadu na kráse, že nenechá jedinou sukni bez povšimnutí - to přeci nemusím tolerovat, že ne?
Ne, nemusíš, samozřejmě. Otázka je, co jiného bys u "perfektního chlapa". ochotna tolerovat byla. Protože každý máme nějakou vlastnost, způsob, nebo chování, které na té jinak bezvadné osobě druhému vadí. Ty nesneseš nevěru, jiná ženská klidně, ale nepřekousne, že M je každý víkend třeba na rybách, další může vadit to, že se od ní naopak nehne, jiná má problém s workholikem... Každý má ty hranice tolerance jinde.
kde je vaše sebeúcta, když si necháte tímto stylem kálet na hlavu
Už se to tu objevilo od jiných - "kálení" je to v momentě, kdy si ten podvádějící nedělá starosti s tím, co kde praskne a komu tím ublíží. Pochop, děvče, že jsou i tací, kteří své odskoky umí a hlavně CHTĚJÍ držet v takových mezích, aby k prů.eru nedošlo. Dokonce tak, že legální partner/ka (i když nemá ten nadhled jako třeba Vanilka a Regina) si pochvaluje, jakýže to má doma poklad. Ostatně "kálet" se dá mnoha dalšími způsoby, než zahýbáním - a máš dost ženských i chlapů, kteří to snášejí...

Zklamaná napsal(a):

.....Tolerantní jsem až na půdu....
....Nene, nepošklebuju se, máte to tak nastavené, samy víte, proč právě toto tolerujete (možná si zabíháte také jinam, možná je v tom snaha udržet majetek pohromadě, možná je to strach prásknout do koní a začít znova - byť sama). V tom případě se pak ptám, zcela vážně - kde je vaše sebeúcta, když si necháte tímto stylem kálet na hlavu. Já si prostě tohle nenechám líbit - to raději budu sama......
.....Vy vlastně tu recidivu schvalujete, nebo nad tím mhouříte obě oči, nene, vy budete raději slepé.

To není moc tolerance až na půdu. Nejsi ochotná připustit, že to tak někdo může mít, a být přitom spokojený, a vyjadřuješ se v tom směru s despektem. Jakoby to tvoje je správné, to druhé je "bez sebeúcty", "kálení na hlavu" a jiné podobné obraty.
Já to od tebe beru, radši budeš sama. Je to tvoje volba a rozhodnutí. Někdo zvolí jinak, ale to ještě neznamená, že špatně. Tam chybí tvá proklamovaná tolerance. Nechat brouka žít a nevnucovat mu, že žije špatně jen proto, že ty to tak vidíš.
Já vím, že je tohle k ničemu, tak už končím. Pa

Vanda napsal(a):

Já to tak neumím napsat, ale hypoteticky: když si partnera vážím, a je to pro mě parťák, tak si ho vážím i v situaci, kdy odchází za jinou ženou, beru to jako jeho volbu.. ..já mám pak přece taky možnost volby. I kdyby odešel úplně, naše cesty se rozejdou, tak i tam ten pocit vzájemné úcty zůstane, můžu ho pořád mít i ráda. Jen s ním nemusím žít, když se s tím nebudu umět a chtít vyrovnat. V žádném případě bych o něm nenapsala ( a ani si nemyslela) něco tak pejorativního, jako Zklamaná. To není o tom, přijmout jeho nevěru a dělat jakože nic, když mi to vadí. Když mi to bude vadit, tak s ním třeba nebudu, ale to nevylučuje vzájemnou úctu, toleranci a ani city.

Ano, Vando, takhle nějak to je.

Vanilko, Heleno, souhlas, moc pěkně jste to vyjádřily, :godlike:.

Majko, Axi má přece pravdu, řekla bych. (Černé svědomí....kde se ti tam vzalo?) Je to nejspíš o našem přístupu k partnerovi, o vzájemné úctě a sebeúctě.

Zklamaná napsal(a):

Vando a Vanilko:
pro osvěžení mého story - jistě, byl ošukat nějakou slípku, ale spokojeně se domů nevrátil, natož, abych mu podala talíř posilňující polévky - hned mezi dveřma viděl, že přestřelil a já mu okamžitě dala nůž na krk

Hmm, to muselo bejt strašlivý maso.... :D... chudák pan Zklamaný.... pěkný návrat domů po hezkém milování jsi mu připravila... :D :D :D :D :D

Zklamaná napsal(a):

V tom případě se pak ptám, zcela vážně - kde je vaše sebeúcta, když si necháte tímto stylem kálet na hlavu.

A teď pro změnu trochu vážně: Já si právě myslím, že ty ženy, které tady víceméně tolerují (rozumnou) nevěru, tak ji právě jako nějaké "kálení na hlavu" neberou, rozumíš? Prostě nevěra je u nich někde jinde na žebříčku hodnot, než u Tebe.

Tolerantní jsem až na půdu...
hned mezi dveřma viděl, že přestřelil a já mu okamžitě dala nůž na krk...
Teda já jsem asi fakt jiná - ale toleranci si představuju poněkud jinak
Slovník cizích slov - "tolerance 1. snášenlivost, schopnost přijímat, schopnost vzdorovat účinkům; 2. povolená odchylka od normy"

Vanilka69 napsal(a):

Zklamaná, ty pořád nechápeš, co já píšu. Pokusím se ještě jednou vysvětlit.

Vždyť ty tím, že jsi se svým manželem přesto, že ti byl nevěrný, takže jeho nevěru taky toleruješ (možná třeba kvůli majetku, jak pořád zdůrazňuješ, nevím proč, i když doufám že spíš kvůli něčemu jinému), kdybys jeho nevěru netolerovala, tak už s ním nejsi - nechci tím říct že by ti právě teď byl nevěrný. Máš jen hranici jednou a dost. Nemáš hranici ani jednou mi partner nesmí být nevěrný. Už tomu rozumíš?

A o tom jsem psala.

A zrovna tak jako já nevíš, jestli právě teď  zrovna je ti partner věrný nebo ne. Protože věrnost se fakt nedá dokázat, to bys ho musela mít přivázaného a stejně bys pak netušila, jestli ti není nevěrný alespoň duševně.

.

Bingo, napsala jsi to, Vanilko přesně. Víš, Zklamaná, já třeba v době nevěry nevěděla, že jde partner za jinou. Uměl to tak skvěle, že jsem to nepostřehla. Takže jsem neměla kde smutnit a přemýšlet.
A když jsme spolu byli dál, tak jsem nešacovala, nepřemýšlela jsem jestli jde do práce nebo někam jinam. Řekl, že jde do práce, tak jsem věřila že jde do práce. že jde na fotbal, tak šel na fotbal.  To ho mám jako sledovat, abych věděla, zda mi dál kálí na hlavu. Ty to taky nikdy po té "jedné" nevěře nebudeš vědět. Nikdy si nebudeš jistá.  Třeba teď jsi v práci a on je taky v práci. Ale nemusí být. To by musel mít v sobě čip.
A hlavně, si myslíš, že to funguje opravdu tak, že taťka si přestane hrát s dětmi ohlásí "Máno, teď si odskočím a v sedm jsem doma na véču". A ona Mána půjde a s úsměvem mu přinese véču? Tak to asi ne.
Opět zdůrazňuji "kultivovaná nevěra".  A taky to není o tom, že ošuká každou sukni. To myslíš, že tyhle tolerantní ženy mají doma automaticky rozsévače, který když se otočí hned nějakou zprzní? To těžko....

Klubko napsal(a):

Ivana napsal(a):

Klubko napsal(a):

Ivano, tak už sklapni tu knihu a přejdi z pohádek do reality.)

Myslíš, že realita taková být nemůže? :co:

Já beru jako normu muže, který je milý, inteligentní, slušný, pro rodinu a zároveň věrný. Myslíš, že takoví jsou jen v červené knihovně?

A ještě by měl automaticky rodinu uživit, vařit, uklízet, být hezký, pozorný k mým kamarádkám, zařídít ostatní provozní věci kolem bytu, udělat s dětmi úkoly, pohrát si s nimi po příchodu z práce, nosit kytky, zvát mě stále na večeře, nekouřit, mít figuru a být divoký v posteli, zařídit mi vždy orgasmus a vůbec se u toho nezpotit.... a já si zatím budu jen číst a věnovat se svým věcem.... Hele, až ho najdeš, dej mi klon :lol:

No, Klubko, já takového měla (až na ty kytky, ty nosil jen na narozky) a vlastní vinou jsem o něho přišla. Proto to tak strašně moc bolí :grater:
Od té doby jsem jiného takového nepotkala a nevěřím, že potkám. Už z toho důvodu, že jsou tak vzácní.

Co se týče nevěry, byla jsem kdysi tak nekompromisní jako Zklamaná, ale teď jsem si jistá, že bych dokázala  nárazovou nevěru odpustit, ale nikoliv asi tolerovat souběžný vztah nebo opakující se vztahy.
Věrnost považuju za jednu z vlastností, které by můj eventuální partner měl mít, nikoliv však tu jedinou.

zuzi777a napsal(a):

Vanilka- já zase považuji za zázrak  kultivovanou nevěru. Docela by mě zajímalo  % odhalených nevěr. V mém okolí se zatím provalilo  tolik původně " neškodných a kultivovaných" nevěr, že to prostě považuji téměř za větší utopii než  2% věrných.....

Nevěra je jako sníh, který pomalu padá a vzbuzuje přestavu lehkosti.
Nakonec ale stejně tvrdě dopadne na zem.
Tam se změní na vodu, která buď zaleje kytky, nebo spláchne s.r.a.č.k.y.

Mikeš napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Vanilka- já zase považuji za zázrak  kultivovanou nevěru. Docela by mě zajímalo  % odhalených nevěr. V mém okolí se zatím provalilo  tolik původně " neškodných a kultivovaných" nevěr, že to prostě považuji téměř za větší utopii než  2% věrných.....

Nevěra je jako sníh, který pomalu padá a vzbuzuje přestavu lehkosti.
Nakonec ale stejně tvrdě dopadne na zem.
Tam se změní na vodu, která buď zaleje kytky, nebo spláchne s.r.a.č.k.y.

Mikeši dík za hezké poetikou protkané ráno! :D Trocha  něžného rýmování je prima, vidím , že  Tvé básně ti vykvetly  přímo z vlastních prožitků ......:D:D

Zklamaná napsal(a):

1....mluvím stále o svém vztahu - já a můj partner......on má na výběr - buď si běhat za rozhoďnožkama, nebo být s rodinou, tak i já mám přeci na výběr - buď záletnictví svého jinak super chlapa budu tolerovat, nebo prostě nebudu.....
.2....já nejsem závislá na tom, zda mi chlap umyje nádobí, přinese výplatu, nebo odnese odpadkový koš a večer udělá domácí úkoly s dětma - tohle všechno v pohodě zvládnu sama, k tomu přeci chlapa nepotřebuju. Já chci mít takového, který bude můj parťák v dobrém i zlém, tak, jako já jsem jeho patrťačka pro společný život. Zahrnuje to vzájemnou úctu, toleranci, vycházení si vstříc.

Ještě k tomuhle:
1. Myslím, že máš naprostou pravdu, máš také na výběr, stejně jako on. Jenže to, jak píšeš o jeho eventuelním výběru(buď si běhat za rozhoďnožkama, nebo...), nesvědčí o tvojí úctě k němu. A už vůbec ne k ostatním lidem, ani k sobě.
2. V čem se v běžném životě projevuje parťák v dobrém i zlém? Všechno zvládneš sama, chlapa na to nepotřebuješ...takže ho potřebuješ jen ve chvíli tvojí krize, nějakých problémů...nepřipadal by si trochu zbytečnej a nevyužitej? To, že se společně stará o děti, domácnost, volný čas, že pečuje o tebe....to je to, na čem se vztah staví, to je parťáctví... že nenechá všechno jen na tobě, že si tě váží a dopřeje ti klidnou chvilku převzetím péče o domácnost...a že mu ten prostor dáš. Je to vzájemná úcta, tolerance a vycházení si vstříc v praxi.

Vanda napsal(a):

Já to tak neumím napsat, ale hypoteticky: když si partnera vážím, a je to pro mě parťák, tak si ho vážím i v situaci, kdy odchází za jinou ženou, beru to jako jeho volbu.. ..já mám pak přece taky možnost volby. I kdyby odešel úplně, naše cesty se rozejdou, tak i tam ten pocit vzájemné úcty zůstane, můžu ho pořád mít i ráda. Jen s ním nemusím žít, když se s tím nebudu umět a chtít vyrovnat. V žádném případě bych o něm nenapsala ( a ani si nemyslela) něco tak pejorativního, jako Zklamaná. To není o tom, přijmout jeho nevěru a dělat jakože nic, když mi to vadí. Když mi to bude vadit, tak s ním třeba nebudu, ale to nevylučuje vzájemnou úctu, toleranci a ani city.

Vandi napsala jsi to moc hezky. Je vidět, že jsi moudrá žena, která nevidí svět primitivním způsobem, ale z vysoké úrovně. :supr: :godlike:

Vandi  - je to krásný a ta cesta k tomuto krásnu byla nutná a to je rada pro ostatní  :pussa:

Díky :)

Vando, ano, s Axim zrovna u těch slípek souhlasím.
Ale děsně mě slušně řečeno, irituje, že Axi se nezúčastňuje diskusí na babi jako diskutér, jen někdy někam vpadne a bodne. Nevím, proč mě tak s.e.r.e, že se nedokážu udržet a píšu mu. Ale já ho skutečně pociťuju jako trapného šťourala, který radou nepřispěje, akorát umí sjíždět jiné, když nemají ten "správný axinázor". Přemýšlím si o tom, copa mi to Axiho chování zrcadlí.
Trošku se děsím, šmarjáááá, snad já nejsem stejná? Jestli áno, tak potěšpánbůh a okamžitě, jak přijdu na to, že ano, začnu na sobě v tomto směru pracovat. :)
Protože taková, jako se tady jeví Axi mně, rozhodně být nechci. :dumbom::)
V mých očích je jeho chování strašné. :dumbom:

helena napsal(a):

Tolerantní jsem až na půdu...
hned mezi dveřma viděl, že přestřelil a já mu okamžitě dala nůž na krk...
Teda já jsem asi fakt jiná - ale toleranci si představuju poněkud jinak http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png
Slovník cizích slov - "tolerance 1. snášenlivost, schopnost přijímat, schopnost vzdorovat účinkům; 2. povolená odchylka od normy"

Vytrhnutím slov z různých vět to naroste do obludných rozměrů a pak ani není divu, že by mohla tvá slova tu mou toleranci až na půdu pěkně kompromitovat. Tolerantní jsem v čemkoliv - ale prostě nevěra mezi tolerované počiny u mě prostě není. Tedy - jednou jsem ji tolerovala - další nevěru (pokud by k ní došlo) bych už prostě netolerovala. Je to již takto lépe pochopitelné?
A co toleruješ ty Heleno? Já si myslím, že právě ty máš velkou škálu tolerance, až bezmezné tolerance. Proto se možná už u tvého psaní ani nedivím, že mi chceš podsouvat nějakou mou netoleranci (takhle hezky naservírovanou, to umíš perfektně ;)), když ty vlastně veškeré prohřešky a přešlapy toleruješ.

Vanilko, jistě, že teď jsem momentálně spokojená, protože vím, že mi věrný je - a nemusím k tomu lustrovat mobil a zacházet do všelijakých extrémů - prostě to vím (intuice? šewstý smysl?...). Netoleruji nevěru - odpustila jsem jeden úlet a nehodlám jiné vyskytnuvší se úlety opět odpouštět = tolerovat - ani kvůli majetku, ani kvůli dítěti, ani kvůli ničemu jinému. (Nevěra se povětšinou toleruje z důvodu toho, aby se netrhal, byť i malý majetek - jsou s tím starosti, třeba výměna jednoho bytu za menší..apd. v tomhle já problém nevidím, někdo však ano, proto píšu o majetku)
Ty jsi teď momentálně spokojená, protože nevěru "neřešíš" jistě, dá se říct, že jsi na tom stejně, jak já - ale není to tak zcela přesné, protože já narozdíl od tebe bych neřekla tuto větu:

Pokud je takový frajer, že stíhá milenky a k tomu mě činit tak spokojenou a šťastnou jak to právě dělá, tak ať je mu přáno.

- čímž de facto máváš nad případnou nevěrou svého partnera rukou, ať mu je tedy přáno, hlavně, když budeš ty spokojená. To mi prostě hlava nebere, takhle si to ani nechci nastavit, mám to prostě jinak. Ještě se vrátím k té kultivovanosti nevěr - takže ten tvůj tě "kultivovaně" několikanásobně podváděl téměř dohromady 5,5 roku, než to zcela nekultivovaně vyšlo na světlo boží - promiň že si zarýpnu - ale ty předchozí "kultivované nevěry" jsi odmávla rukou = tolerovala, nebo ti je zcela nekultivovaně po provalení té poslední vysypal na stůl, aby měl už vyčištěné svědomí? Takže pokud si o těch předchozích věděla, ani mě neudivuje, že nyní podmiňuješ to ať je mu přáno, když bude takový frajer, svou šťastností a spokojeností.Bude-li tedy tobě vycházet maximálně vstříc (budeš šťastná a spokojená) a přesto si odskočí někam jinam, nebudeš to řešit... U mě, pokud mi bude vycházet maximálně vstříc (budu š´tastná a spokojená) a hodlal by být takový frajer a chtěl odskakovat jinam, řešit to budu...tentokrát si tam, kam si odskočí bude i moci zůstat.

Vando: já zcela chápu tvou situaci - vážíš si svého partenra pro jeho dobré vlastnosti, potud v pohodě, jen mi tam nějak nesedí to, že vědomě toleruješ odchody za jinou (respektive - on si vybral - milenku) jen to má ten háček, že se k ní nemůže nastěhovat, bo je vdaná, takže si doma vlastně hrajete na dobré parťáky s tím, že každý má možnost volby a svobody - pokud ti to vyhovuje, je to v pořádku. Mě by tento přístup nevyhovoval - tudíž by byl vynesen v diskuzi dotaz, jak se tedy rozhodl - a má možnost svobodné voldy, rozhodnout se, zda bude s rodinou bez milenky, nebo s milenkou ale bez rodiny. A stále mezi námi může zůstat vzájemná úcta a respekt, stále můžeme být parťáky, jen prostě buď bychom byli spolu, nebo od sebe.

Zklamaná - to je dobře, že máš pocit, že ti je manžel věrný. A to je nejdůležitější, ať je skutečnost jakákoliv.

Když nevěru nezjistíš a to samé platí o mě, tak ji neřešíš, já ji neřeším ani předem nějakými proklamacemi co udělám až ji zjistím.

Já za sebe problém v majetku taky nevidím, jsem samostatná a soběstačná holka, proto jsem nechala na manželovi, ať se sám rozhodne co dál, neměla jsem potřebu ho tlačit do nějakého rozhodnutí, nechtěla jsem mu stát ve štěstí.

Chápu, že některé věci ti hlava nebere, to ale nevadí.  Podle mě je dobré, že jsi teď spokojená a já taky.

Jinak poznámka - já o jeho nevěrách nevěděla v době kdy probíhaly. Ano, vysypal mi je podle mě zcela nekultivovaně jak říkáš, asi měsíc poté, co jsme to dali spolu zase dohromady. Mě tehdy to jeho přiznání pomohlo, ale je to celkem složité na vysvětlování.

Vanilka69 napsal(a):

Zklamaná - to je dobře, že máš pocit, že ti je manžel věrný. A to je nejdůležitější, ať je skutečnost jakákoliv.

Když nevěru nezjistíš a to samé platí o mě, tak ji neřešíš, já ji neřeším ani předem nějakými proklamacemi co udělám až ji zjistím.

Já za sebe problém v majetku taky nevidím, jsem samostatná a soběstačná holka, proto jsem nechala na manželovi, ať se sám rozhodne co dál, neměla jsem potřebu ho tlačit do nějakého rozhodnutí, nechtěla jsem mu stát ve štěstí.

Chápu, že některé věci ti hlava nebere, to ale nevadí.  Podle mě je dobré, že jsi teď spokojená a já taky.

Jinak poznámka - já o jeho nevěrách nevěděla v době kdy probíhaly. Ano, vysypal mi je podle mě zcela nekultivovaně jak říkáš, asi měsíc poté, co jsme to dali spolu zase dohromady. Mě tehdy to jeho přiznání pomohlo, ale je to celkem složité na vysvětlování.

No vidíš, já to věděla, že se vlastně shodneme, jen to každá podává tak nějak jiným "jazykem" ;)

Ale když se vrátím tedy k tomu prapůvodnímu dotazu na vlákně - za sebe říkám, na tu jeho nevěru nezapomenu (ledy by mi někdo vygumoval mozek), zcela věřit mu také už nemohu, a ani nebudu, protože lhal - ale to neznamená, že nemůžeme v současné době žít spolu spokojeně a šťastně (pokud se to nějakým způsobem - jakýmkoliv n*e*p*o*s*e*r*e )

Vanilka: "proto jsem nechala na manželovi, ať se sám rozhodne co dál, neměla jsem potřebu ho tlačit do nějakého rozhodnutí, nechtěla jsem mu stát ve štěstí."

:D Vanilko, tohle souvětí je tak...zvláštní - nechala jsi rozhodnutí na něm, ale netlačila jsi ho ... Obráceně: netlačila jsi ho, ale nechala jsi rozhodnutí na něm.... To se mi líbí, fakt :D.
Vidím to jen jako dobrou slovní hříčku, nic víc v té mojí poznámce není. Nečtu to tu všecko.
V podstatě jsi zřejmě udělala to, co Zklamaná, že? :) (A asi je to v pořádku) Nedala jsi svému partnerovi "prostor", Ty jsi mu dala na vybranou. Prostor, o kterém se tu debatuje a který tu některé ženy po svých zkušenostech hájí (raději budou mít doma záletníka, než by byly chvíli samy), bych nedala ani já. :) Na nějakého Buridanova osla tedy doma chlívek nemám. :D A přikláním se k poněkud pesimistickému názoru :D, že kultivovaná nevěra neexistuje.

Vanda: "To, že se společně stará o děti, domácnost, volný čas, že pečuje o tebe....to je to, na čem se vztah staví, to je parťáctví... že nenechá všechno jen na tobě, že si tě váží a dopřeje ti klidnou chvilku převzetím péče o domácnost...a že mu ten prostor dáš. Je to vzájemná úcta, tolerance a vycházení si vstříc v praxi."

Vandi, to jsou krásná slova. Jako z moudré knihy. ;)
Mně na tom nesedí akorát to, že jsi svému bezva parťákovi jeho prostor TY sama NEDALA, on si ho prachnormálně k obdivu své oblíbenkyně VZAL sám. A v tom vidím podstatný rozdíl. 

Jinak bych Tvoje slova brala v případě, že moudrá 25letá dvojice si DÁ navzájem prostor. A jinak je beru, když např. stárnoucí parťák ví, že má doma dámu v důchodových letech, která nemá kam ani za co jít třeba bydlet jinam a VEZME si ten prostor pro sebe a svou milenku sám. Co v tom případě stárnoucí dámě zbývá? Hmmm, jedině si nalhávat, jak je tolerantní a uctivá ke svému partnerovi, který ovšem raději "vychází vstříc" jiné ženě. :/
Jestliže jsi totiž tato slova uplatňovala už zamlada, jak je možné, že je Tvůj partner "jinde"? To byla jen řečnická a opravdu se tě nechci dotknout, jen tak nad tím tématem uvažuji...

Když tolerance, tak opravdu vzájemná, ne aby si jeden prosazoval něco, co druhému není po chuti, a ten druhý mu to mlčky toleroval, protože mu nic jiného nezbývá. Tomu už se říká masochismus, ne? ;):)
Když píšeš o praxi: totiž nepřipadá mi, že by se v praxi nějak často stávalo, aby parťák svou zákonitou příliš opečovával, když už ho někde nedočkavě čeká s vínkem milenka. :) A opravdový parťák nemá potřebu své uctívané a tolerantní ženě, které si váží(?) zahýbat. Leda že by si jí vážil jen za to, že manželka doma spořádaně vaří, peče, smaží, zatímco on se někde baví s jinou...  ;)
Ale jinak jsi to napsala opravdu hezky, fakt, dobře se to četlo.

Víš, Tercilo, já si myslím, že kolem a kolem si všichni něco nalháváme. Neboť - co je to vlastně pravda? Pravda je tak relativní. A není jediná. Přinejmenším je pravda má a tvá, jeho, její.
Důležité v tom nalhávání si je podle mě to, abychom se v tom, co si nalháváme, nebo - je to naše pravda, ať to nazveme jakkoliv, cítili sami se sebou dobře. :)

Tercila napsal(a):

Vanilka: "proto jsem nechala na manželovi, ať se sám rozhodne co dál, neměla jsem potřebu ho tlačit do nějakého rozhodnutí, nechtěla jsem mu stát ve štěstí."

:D Vanilko, tohle souvětí je tak...zvláštní - nechala jsi rozhodnutí na něm, ale netlačila jsi ho ... Obráceně: netlačila jsi ho, ale nechala jsi rozhodnutí na něm.... To se mi líbí, fakt :D.
Vidím to jen jako dobrou slovní hříčku, nic víc v té mojí poznámce není. Nečtu to tu všecko.
V podstatě jsi zřejmě udělala to, co Zklamaná, že? :) (A asi je to v pořádku) Nedala jsi svému partnerovi "prostor", Ty jsi mu dala na vybranou. Prostor, o kterém se tu debatuje a který tu některé ženy po svých zkušenostech hájí (raději budou mít doma záletníka, než by byly chvíli samy), bych nedala ani já. :) Na nějakého Buridanova osla tedy doma chlívek nemám. :D A přikláním se k poněkud pesimistickému názoru :D, že kultivovaná nevěra neexistuje.

asi si sedím na vedení, ale nechápu co jsi napsala.  Já jsem nechala rozhodnutí na něm A (a ne ALE) netlačila jsem ho do nějakého rozhodnutí.

Žádný nůž na krk, ale čistě otázka jak si to představuje dál. On to chtěl dál tak nějak jako to bylo tenkrát do té doby, čili mít nás obě. A toho já nebyla schopná nebo spíš ochotná. Neměla jsempotřebu se o něj dělit.

Ale i tak měl stejně na vybranou - ona nebo já.

A tím, že jsem na něj netlačila myslím to, že jsem na něj neapelovala slovy typu: nemůžeš mě přeci opustit, máme spolu tři děti, nejmladší je malé miminko, já jsem na mateřské, jsem vážně nemocná (to všechno bylo v té době pravda), co bychom si bez tebe počali, musíš mít přeci rozum atd.

Ne, já mu řekla pouze - když si vybereš jí, nebudu vám nikterak stát ve štěstí, nebudu dělat problémy. Když si vybereš mě, budu se snažit se chovat jako by se to nestalo...

Takže takový "nůž na krk" - já nebo ona. :lol: Naprosto svobodné rozhodnutí. A co, když chtěl obě? Pořád žádný nůž? :D
Jen mi nedalo trošku, mám s nožem na krku jisté zkušenosti. :lol:
Vanil, nic osobního a nic ve zlém, jen mi to tak nějak napadlo, mám stále těžké svědomí na některé kvůli noži na krku. :D
Já to taky jako nůž na krku neviděla a někteří jo.
Jak říkám, všichni si nalháváme. :)

Ne Majko, ne všichni si něco nalháváme.

Teď mluvím za sebe, neumím mluvit za lidstvo stylem my všichni.

Řeknu to jinak - každý z nás má tu svou pravdu. Když se ti nelíbí termín nalhávání. :D

Majkafa: "Důležité v tom nalhávání si je podle mě to, abychom se v tom, co si nalháváme, nebo - je to naše pravda, ať to nazveme jakkoliv, cítili sami se sebou dobře. :)"

No, když Ti to stačí, tak samozřejmě ano. Myslím, že není jedno, jestli Ti to "musí" stačit, nebo jestli "chceš", aby Ti to stačilo, že jo...
Něco je otázkou poznání a akceptace situací, něco je otázkou rezignace. U každého je to asi jinak, podle okolností.  :)

Vanilka: "Žádný nůž na krk, ale čistě otázka jak si to představuje dál. On to chtěl dál tak nějak jako to bylo tenkrát do té doby, čili mít nás obě. A toho já nebyla schopná nebo spíš ochotná. Neměla jsempotřebu se o něj dělit.
Ale i tak měl stejně na vybranou - ona nebo já. "

Vanilko, tak polopaticky: přesně tomu jsem se smála, že Ty jen ten "nůž na krk" okecáváš jinými slovy. Jinak je to u Tebe ta samá situace, jakou zkráceně popsala Zklamaná. :D :D
Ale nic ve zlém. Ty máš možná jen zafixováno, že "nůž na krk" je něco nesprávného, tak nechceš u sebe připustit tu samou "alternativu". Ale pro mě je to u vás obou to samé. :D

Já totiž vím od Zklamané, že taktéž neapelovala těmi slovy, které pak ve svém příspěvku uvádíš:

"A tím, že jsem na něj netlačila myslím to, že jsem na něj neapelovala slovy typu: nemůžeš mě přeci opustit, máme spolu tři děti, nejmladší je malé miminko, já jsem na mateřské, jsem vážně nemocná (to všechno bylo v té době pravda), co bychom si bez tebe počali, musíš mít přeci rozum atd. "

No, slovíčka, neslovíčka, hlavní je, že jste to, holky, zvládly, fakt.

Vanilka: "Když si vybereš mě, budu se snažit se chovat jako by se to nestalo..."

To zní skoro jako uplácení :D  Ne, já to jen zlehčuji, nemyslím to zle. Ale zrovna tuto formulaci bych přes rty nedostala, to by mi tedy nešlo. :| Mám to holt trošku jinak.

Zklamaná napsal(a):

Vando: já zcela chápu tvou situaci - vážíš si svého partenra pro jeho dobré vlastnosti, potud v pohodě, jen mi tam nějak nesedí to, že vědomě toleruješ odchody za jinou (respektive - on si vybral - milenku) jen to má ten háček, že se k ní nemůže nastěhovat, bo je vdaná, takže si doma vlastně hrajete na dobré parťáky s tím, že každý má možnost volby a svobody - pokud ti to vyhovuje, je to v pořádku. Mě by tento přístup nevyhovoval - tudíž by byl vynesen v diskuzi dotaz, jak se tedy rozhodl - a má možnost svobodné voldy, rozhodnout se, zda bude s rodinou bez milenky, nebo s milenkou ale bez rodiny. A stále mezi námi může zůstat vzájemná úcta a respekt, stále můžeme být parťáky, jen prostě buď bychom byli spolu, nebo od sebe.

Zklamaná, já jsem napsala: hypoteticky, takže jsem trochu zevšeobecnila. Navíc mezi námi už ta paní není, myslím, že jsem to už psala. Na nic si nehrajeme, nemáme to zapotřebí.

Ja mám problémy s odpúšťaním(a zabudnúť neviem nai náhodou :/ ), ale v tomto prípade podľa mňa inej cesty niet. Ani ja by som nevedela a nechcela žiť po zvyšok vzťahu v úlohe "lotra a previnicla", ktorý je automaticky zlý pri každom, aj najbanálnejšom konflikte. Možno práve preto, že možnosť odpustenia a spolužitia "s čistým stolom a nanovo" už nebola možná, sa náš vzťah s bývalým rozpadol. Lepšie tak pre obidvoch.

Tercila napsal(a):

Majkafa: "Důležité v tom nalhávání si je podle mě to, abychom se v tom, co si nalháváme, nebo - je to naše pravda, ať to nazveme jakkoliv, cítili sami se sebou dobře. :)"

No, když Ti to stačí, tak samozřejmě ano. Myslím, že není jedno, jestli Ti to "musí" stačit, nebo jestli "chceš", aby Ti to stačilo, že jo...
Něco je otázkou poznání a akceptace situací, něco je otázkou rezignace. U každého je to asi jinak, podle okolností.  :)

Žádný mus, Tercil, tak to myslím. :)
Jak jednou "musíš" nemívá to dlouhého trvání. Vnitřní klid a duševní pohodu si musem nevybudujeme.

majkafa napsal(a):

Řeknu to jinak - každý z nás má tu svou pravdu. Když se ti nelíbí termín nalhávání. :D

Ale to je niečo iné. Každý svoju pravdu samozrejme máme a niektorí ju majú pravdivejšiu ako druhí ;) alebo si to aspoň myslia. Smola je, keď s apravdz partnerov dostanú do konfliktu.

Majkafa: "Žádný mus, Tercil, tak to myslím. :)
Jak jednou "musíš" nemívá to dlouhého trvání. Vnitřní klid a duševní pohodu si musem nevybudujeme."

Jasně, brala jsem to obecně. :)

Jinak Lubiskovi - k tématu vlákna: myslím si, že do určitého věku člověk na nevěru nezapomene, ani na svoji ani na partnerovu. Spíš ji nějak "zpracuje" nebo "nezpracuje". Pak už situaci zjednoduší nastupující skleróza :) ;).

Tercila napsal(a):

Mně na tom nesedí akorát to, že jsi svému bezva parťákovi jeho prostor TY sama NEDALA, on si ho prachnormálně k obdivu své oblíbenkyně VZAL sám. A v tom vidím podstatný rozdíl. 

Jinak bych Tvoje slova brala v případě, že moudrá 25letá dvojice si DÁ navzájem prostor. A jinak je beru, když např. stárnoucí parťák ví, že má doma dámu v důchodových letech, která nemá kam ani za co jít třeba bydlet jinam a VEZME si ten prostor pro sebe a svou milenku sám. Co v tom případě stárnoucí dámě zbývá? Hmmm, jedině si nalhávat, jak je tolerantní a uctivá ke svému partnerovi, který ovšem raději "vychází vstříc" jiné ženě. :/
Jestliže jsi totiž tato slova uplatňovala už zamlada, jak je možné, že je Tvůj partner "jinde"? To byla jen řečnická a opravdu se tě nechci dotknout, jen tak nad tím tématem uvažuji...

Terci, máš pravdu, velké vášně opadnou, ale trvalé hodnoty zůstávají...a prověřené časem.

Vandi, samozřejmě každý si žije tak, jak mu to nejlíp vyhovuje.
To je skoro na filozofickou otázku a věšteckou kouli, jestli by se něco přihodilo jinak, kdybychom zamlada, viď? Beztak jako na potvoru by se stalo ještě něco jiného :D.
A nic jsem nechtěla připomínat, jen jsem potřebovala debatně zmínit rozdíl ve věku - protože - nebudeme si nalhávat :D, že mladí mají poněkud jiné možnosti třeba při seznamování než postarší opuštění lidé. Tak jsem to myslela - můj známý, svobodný přespadesátník, té situaci říká "rybník je čím dál mělčí" :D.
Píšeš, že hodnoty máš prověřené časem - no mě právě napadá, proč tedy Tvůj muž ty hodnoty v té kritické době nebral v úvahu, ale to není otázka, to je spíš jen taková vtíravá myšlenka (a nechci tu obecně o chlapech psát nic nehezkého) :D Ani tak neprobírám konkrétně Tebe, jako spíš ten námět...
A mně se nejeví nic :), vycházím (a fakt čistě debatně, "filozoficky") jen z toho, co jsi kdy sama napsala. Pokud ta paní už mezi vámi není (z jakéhokoliv důvodu - dala výpověď, odstěhovala se, nebo se Tvému muži dokonce náhle znelíbila), je to jedině dobře - pokud jsou lidi kolem mě spokojení, je to paráda. Já jsem měla za to, že se ještě "dělíš" a že si na to nějak násilně zvykáš, víš? To bych Ti totiž opravdu nepřála. To už bys v mém mínění byla skoro světice :D.

Tercila napsal(a):

Vandi, to jsou krásná slova. Jako z moudré knihy. ;)
Mně na tom nesedí akorát to, že jsi svému bezva parťákovi jeho prostor TY sama NEDALA, on si ho prachnormálně k obdivu své oblíbenkyně VZAL sám. A v tom vidím podstatný rozdíl.

Ty, Terci, v partnerském vztahu nikdo nikomu žádný prostor nedává. Nemůžeš někomu dávat něco, co zcela přirozeně jeho už je, víš? V nižších formách vztahu (a o těch zřejmě mluvíš) si to samozřejmě představit dovedu.

Tercila napsal(a):

Já jsem měla za to, že se ještě "dělíš" a že si na to nějak násilně zvykáš, víš? To bych Ti totiž opravdu nepřála. To už bys v mém mínění byla skoro světice :D.

Tak tohle bylo opravdu hnusný.

Axi napsal(a):

Tercila napsal(a):

Vandi, to jsou krásná slova. Jako z moudré knihy. ;)
Mně na tom nesedí akorát to, že jsi svému bezva parťákovi jeho prostor TY sama NEDALA, on si ho prachnormálně k obdivu své oblíbenkyně VZAL sám. A v tom vidím podstatný rozdíl.

Ty, Terci, v partnerském vztahu nikdo nikomu žádný prostor nedává. Nemůžeš někomu dávat něco, co zcela přirozeně jeho už je, víš? V nižších formách vztahu (a o těch zřejmě mluvíš) si to samozřejmě představit dovedu.

nojo, no Axi, ty jsi prostě už v té vyšší formě - ale přesto si umíš krásně hnusně rejpnout, jak to ani ta nižší forma nedokáže. Kde je tada ta "tvoje vejška" ? :rolleyes:

Zklamaná napsal(a):

Axi napsal(a):

Ty, Terci, v partnerském vztahu nikdo nikomu žádný prostor nedává. Nemůžeš někomu dávat něco, co zcela přirozeně jeho už je, víš? V nižších formách vztahu (a o těch zřejmě mluvíš) si to samozřejmě představit dovedu.

nojo, no Axi, ty jsi prostě už v té vyšší formě - ale přesto si umíš krásně hnusně rejpnout, jak to ani ta nižší forma nedokáže. Kde je tada ta "tvoje vejška" ? :rolleyes:

Axi má pravdu, rozhodně to nepovažuju za "rejpání". Jako kdyby napsal "voda teče s kopce" nebo "šeříky kvetou zjara". Je to, myslím, čirá a průhledná skutečnost...ale to, abych to pochopila, bylo trnité. Myslím si, že tahle debata se vyčerpala a nemá cenu v ní pokračovat. Tímto se omlouvám zakladateli vlákna za odbočení od tématu.

Tercila napsal(a):

mladí mají poněkud jiné možnosti třeba při seznamování než postarší opuštění lidé. Tak jsem to myslela - můj známý, svobodný přespadesátník, té situaci říká "rybník je čím dál mělčí" :D.

Záleží na tom, v jakém rybníku loví a co má na háčku :D. Terci, mně připadá, že ty se tohohle věku bojíš, nebo máš zkreslené představy...věř mi, já bych neměnila. :D.
Tak, a už opravdu končím.

Tercila napsal(a):

Vanilka: "Když si vybereš mě, budu se snažit se chovat jako by se to nestalo..."

To zní skoro jako uplácení :D  Ne, já to jen zlehčuji, nemyslím to zle. Ale zrovna tuto formulaci bych přes rty nedostala, to by mi tedy nešlo. :| Mám to holt trošku jinak.

Uplácení? Tercilo, neříkej mi, že zrovna ty nevíš nic o vztazích. Vždycky když něco chceš, musíš něco nabídnout. To není uplácení, to je vyjednávání. Překvapuje mě, jaké myšlenkové pochody se ti honí v hlavě a na co jsi schopná myslet. Uplácení by mě osobně nikdy nenapadlo. Já to beru jako férové něco za něco. Ve ztazích to fakt nefunguje že jeden jen dává a druhý bere...

Zrovna tak jsem mu řekla, že pokud odejde anebude nám dělat problémy s penězi, já nebudu dělat problémy s dětmi.  Prostě normální vyjednávání a vyjasňování si pozic.

A pokud cítíš ve stejné pozici mě a Zklamanou, to je tvoje věc. Já zas vidím velký rozdíl mezi tím, když někdo, kdo nemá doma malé miminko, kdo není vážně nemocný, kdo nemá tři děti a přitom nutí toho druhého okamžitě do rozhodnutí, nedá mu čas za rozdílnou situaci než byla u nás. Kdybych já tehdy měla velké děti a pracovala na plný úvazek a prognóza mé nemoci nebyla tak špatná jako tenkrát byla, tak se chovám úplně jinak. Já tenkrát tu situaci cítila spíš tak, že nůž na krk jsem dostala já. Opravdu tenkrát jsem byla co se týká samostatnosti a soběstačnosti snad nejhůř v celém mém dospělém životě. S miminem jsem na celý úvazek pracovat nemohla, dělala jsem jen na půl úvazku, k tomu další dvě děti a navíc a nemoc, kdy tě bolí celé tělo tak, že se téměř nemůžeš hýbat a k tomu únavový syndrom. A prognóza naprd. Přesto jsem si řekla, že s mým mužem nebudu jen proto, aby se mnou byl z povinnosti.

Ale jestli ty nejsi dostatečně citlivá, abys tyhle rozdíly vnímala, to mi fakt nevadí.


A vůbec, nějak ztrácím smysl této diskuse. Mám za to, že každá z nás, tedy i Zklamaná, Tercila a třeba já, pokud jsme spokojené, tak nevěru manžela neřešíme. A že většina z nás je spokojená když o nevěře neví, to je taky fakt.

Takže spíš než otázka tohoto vlákna je pro mě důležitý fakt, že po nevěře se dá začít znovu, tak dá a dokonce se dá žít líp než předtím.

Tercila napsal(a):

Jinak Lubiskovi - k tématu vlákna: myslím si, že do určitého věku člověk na nevěru nezapomene, ani na svoji ani na partnerovu. Spíš ji nějak "zpracuje" nebo "nezpracuje". Pak už situaci zjednoduší nastupující skleróza :) ;).

:supr::supr::supr:

Tercila napsal(a):

Když píšeš o praxi: totiž nepřipadá mi, že by se v praxi nějak často stávalo, aby parťák svou zákonitou příliš opečovával, když už ho někde nedočkavě čeká s vínkem milenka. :) A opravdový parťák nemá potřebu své uctívané a tolerantní ženě, které si váží(?) zahýbat. Leda že by si jí vážil jen za to, že manželka doma spořádaně vaří, peče, smaží, zatímco on se někde baví s jinou...  ;)
Ale jinak jsi to napsala opravdu hezky, fakt, dobře se to četlo.

Bohužel je dost opravdových  parťáků kteří tu svou  zákonitou opečovávají a opravdu si ji váží a i tak si někdy "odskočí" (bývá to z nedostatku sexu,  z potřeby si ještě něco dokázat, nebo se to nějak semele...). Také to pořád nemohu pochopit , ale dost parťáků to takhle má.:co::co::co:

Vanda napsal(a):

Zklamaná napsal(a):

Axi napsal(a):

Ty, Terci, v partnerském vztahu nikdo nikomu žádný prostor nedává. Nemůžeš někomu dávat něco, co zcela přirozeně jeho už je, víš? V nižších formách vztahu (a o těch zřejmě mluvíš) si to samozřejmě představit dovedu.

nojo, no Axi, ty jsi prostě už v té vyšší formě - ale přesto si umíš krásně hnusně rejpnout, jak to ani ta nižší forma nedokáže. Kde je tada ta "tvoje vejška" ? :rolleyes:

Axi má pravdu, rozhodně to nepovažuju za "rejpání". Jako kdyby napsal "voda teče s kopce" nebo "šeříky kvetou zjara". Je to, myslím, čirá a průhledná skutečnost...ale to, abych to pochopila, bylo trnité. Myslím si, že tahle debata se vyčerpala a nemá cenu v ní pokračovat. Tímto se omlouvám zakladateli vlákna za odbočení od tématu.

Vandi, měla jsem na mysli především jeho "kastaci" na vyšší a nižší formu. To mě potom připadá jak za dávných dob, kdy Árijský typ byl něco víc, než ti ostatní...měl by si dávat pozor na klávesnici, co tam datluje. Především z jeho takto podaného příspěvku vyplývá, že o sobě říká: " Já jsem něco víc a ostatní, kteří nesdílí mé názory jsou póvl"

Pro člověka jako je Zklamaná, který vidí pouze v prvním plánu, který vidí pouze "zjevnou oblast toho co je zjevné", se to tak může jevit. Ale je to přesně nopak. Pročpak by mi asi tak vadila slova o šukání slípek, blběnách a dávání prostoru druhému, kdybych v sobě neměl úctu? Hmm?

Vanilka69 napsal(a):

Tercila napsal(a):

Vanilka: "Když si vybereš mě, budu se snažit se chovat jako by se to nestalo..."

To zní skoro jako uplácení :D  Ne, já to jen zlehčuji, nemyslím to zle. Ale zrovna tuto formulaci bych přes rty nedostala, to by mi tedy nešlo. :| Mám to holt trošku jinak.

Uplácení? Tercilo, neříkej mi, že zrovna ty nevíš nic o vztazích. Vždycky když něco chceš, musíš něco nabídnout. To není uplácení, to je vyjednávání. Překvapuje mě, jaké myšlenkové pochody se ti honí v hlavě a na co jsi schopná myslet. Uplácení by mě osobně nikdy nenapadlo. Já to beru jako férové něco za něco. Ve ztazích to fakt nefunguje že jeden jen dává a druhý bere...

Zrovna tak jsem mu řekla, že pokud odejde anebude nám dělat problémy s penězi, já nebudu dělat problémy s dětmi.  Prostě normální vyjednávání a vyjasňování si pozic.

A pokud cítíš ve stejné pozici mě a Zklamanou, to je tvoje věc. Já zas vidím velký rozdíl mezi tím, když někdo, kdo nemá doma malé miminko, kdo není vážně nemocný, kdo nemá tři děti a přitom nutí toho druhého okamžitě do rozhodnutí, nedá mu čas za rozdílnou situaci než byla u nás. Kdybych já tehdy měla velké děti a pracovala na plný úvazek a prognóza mé nemoci nebyla tak špatná jako tenkrát byla, tak se chovám úplně jinak. Já tenkrát tu situaci cítila spíš tak, že nůž na krk jsem dostala já. Opravdu tenkrát jsem byla co se týká samostatnosti a soběstačnosti snad nejhůř v celém mém dospělém životě. S miminem jsem na celý úvazek pracovat nemohla, dělala jsem jen na půl úvazku, k tomu další dvě děti a navíc a nemoc, kdy tě bolí celé tělo tak, že se téměř nemůžeš hýbat a k tomu únavový syndrom. A prognóza naprd. Přesto jsem si řekla, že s mým mužem nebudu jen proto, aby se mnou byl z povinnosti.

Ale jestli ty nejsi dostatečně citlivá, abys tyhle rozdíly vnímala, to mi fakt nevadí.


A vůbec, nějak ztrácím smysl této diskuse. Mám za to, že každá z nás, tedy i Zklamaná, Tercila a třeba já, pokud jsme spokojené, tak nevěru manžela neřešíme. A že většina z nás je spokojená když o nevěře neví, to je taky fakt.

Takže spíš než otázka tohoto vlákna je pro mě důležitý fakt, že po nevěře se dá začít znovu, tak dá a dokonce se dá žít líp než předtím.

Tak Vanilko, jen pro dokreslení situace - děti mám 4 a v době nevěry nejmladší bylo 2,5 roku, (ty osobně při 3 dětech jistě víš, co je dítě v tomto věku za ďáblíka) jedno dítě v maturitním ročníku, při tom práce na firmě nonstop i o víkendech - jak je potřeba - takže jsem také (ještě stále) na mateřské. Já osobně situaci nevnímala jako pro mě nůž na krk - já to cítila jako podraz. A nemocná jsem také - vysoký tlak, celoroční alergie, bez léků nemohu vylézt z baráku, záda v pr**deli po pádu z koně, takže problém delší dobu stát, nebo sedět a únava - a to si piš, že po provalení jsem byla vycuclá jak citón bez energie.
Takže po nevěře se dá začít znovu, to bez diskuze - ale rozdíl mezi námí dvěmi je ten, jak to vnímám já, že já si dávám majzla na to, abych neusnula na vavřínech a že jak jsem věřila a důvěřovala předtím (neřešila páč jsem se cítila spokojená a šťastná) to je naprosto ztraceno. Že se vztah pročistil, řekla bych i vylepšil, neboť jsme si v diskuzích ledacos vyříkali (podotýkám, při sklence vína a posezení v naprosté pohodě) a nastavili jsem hranice, či mantinely, neboť předtím o nějakých hranicích nepadlo ani slovo. A já osobně dala tu podmínku - takže se ví, co nastane, pokud se pravidla poruší. Já se chovám tak, abych neubližovala, pokud se někdo bude chovat tak, že mi to bude ubližovat - je přeci logické, že se proti tomu je nutné ohradit, pokud nedojde k nápravě, zejména pro mé zdraví bude prospěšné eliminovat příčinu toho, co mi ubližuje - třeba i tím, že tohoto narušitele vyškrtnu z mého života. Jestliže miluju například nějaké jídlo, které mi vyloženě ničí zdraví, vzdám se tohoto jídla.

Axi napsal(a):

Pro člověka jako je Zklamaná, který vidí pouze v prvním plánu, který vidí pouze "zjevnou oblast toho co je zjevné", se to tak může jevit. Ale je to přesně nopak. Pročpak by mi asi tak vadila slova o šukání slípek, blběnách a dávání prostoru druhému, kdybych v sobě neměl úctu? Hmm?

hmm, přečetla jsem si vědecký rozbor osobnosti, o které víš  zhola nic, přesto se s tímto paskvilem chceš nominovat na Nobelu cenu za objev roku - jsi směšný :lol:

Zklamaná napsal(a):

Vanilka69 napsal(a):

Tercila napsal(a):

Vanilka: "Když si vybereš mě, budu se snažit se chovat jako by se to nestalo..."

To zní skoro jako uplácení :D  Ne, já to jen zlehčuji, nemyslím to zle. Ale zrovna tuto formulaci bych přes rty nedostala, to by mi tedy nešlo. :| Mám to holt trošku jinak.

Uplácení? Tercilo, neříkej mi, že zrovna ty nevíš nic o vztazích. Vždycky když něco chceš, musíš něco nabídnout. To není uplácení, to je vyjednávání. Překvapuje mě, jaké myšlenkové pochody se ti honí v hlavě a na co jsi schopná myslet. Uplácení by mě osobně nikdy nenapadlo. Já to beru jako férové něco za něco. Ve ztazích to fakt nefunguje že jeden jen dává a druhý bere...

Zrovna tak jsem mu řekla, že pokud odejde anebude nám dělat problémy s penězi, já nebudu dělat problémy s dětmi.  Prostě normální vyjednávání a vyjasňování si pozic.

A pokud cítíš ve stejné pozici mě a Zklamanou, to je tvoje věc. Já zas vidím velký rozdíl mezi tím, když někdo, kdo nemá doma malé miminko, kdo není vážně nemocný, kdo nemá tři děti a přitom nutí toho druhého okamžitě do rozhodnutí, nedá mu čas za rozdílnou situaci než byla u nás. Kdybych já tehdy měla velké děti a pracovala na plný úvazek a prognóza mé nemoci nebyla tak špatná jako tenkrát byla, tak se chovám úplně jinak. Já tenkrát tu situaci cítila spíš tak, že nůž na krk jsem dostala já. Opravdu tenkrát jsem byla co se týká samostatnosti a soběstačnosti snad nejhůř v celém mém dospělém životě. S miminem jsem na celý úvazek pracovat nemohla, dělala jsem jen na půl úvazku, k tomu další dvě děti a navíc a nemoc, kdy tě bolí celé tělo tak, že se téměř nemůžeš hýbat a k tomu únavový syndrom. A prognóza naprd. Přesto jsem si řekla, že s mým mužem nebudu jen proto, aby se mnou byl z povinnosti.

Ale jestli ty nejsi dostatečně citlivá, abys tyhle rozdíly vnímala, to mi fakt nevadí.


A vůbec, nějak ztrácím smysl této diskuse. Mám za to, že každá z nás, tedy i Zklamaná, Tercila a třeba já, pokud jsme spokojené, tak nevěru manžela neřešíme. A že většina z nás je spokojená když o nevěře neví, to je taky fakt.

Takže spíš než otázka tohoto vlákna je pro mě důležitý fakt, že po nevěře se dá začít znovu, tak dá a dokonce se dá žít líp než předtím.

Tak Vanilko, jen pro dokreslení situace - děti mám 4 a v době nevěry nejmladší bylo 2,5 roku, (ty osobně při 3 dětech jistě víš, co je dítě v tomto věku za ďáblíka) jedno dítě v maturitním ročníku, při tom práce na firmě nonstop i o víkendech - jak je potřeba - takže jsem také (ještě stále) na mateřské. Já osobně situaci nevnímala jako pro mě nůž na krk - já to cítila jako podraz. A nemocná jsem také - vysoký tlak, celoroční alergie, bez léků nemohu vylézt z baráku, záda v pr**deli po pádu z koně, takže problém delší dobu stát, nebo sedět a únava - a to si piš, že po provalení jsem byla vycuclá jak citón bez energie.
Takže po nevěře se dá začít znovu, to bez diskuze - ale rozdíl mezi námí dvěmi je ten, jak to vnímám já, že já si dávám majzla na to, abych neusnula na vavřínech a že jak jsem věřila a důvěřovala předtím (neřešila páč jsem se cítila spokojená a šťastná) to je naprosto ztraceno. Že se vztah pročistil, řekla bych i vylepšil, neboť jsme si v diskuzích ledacos vyříkali (podotýkám, při sklence vína a posezení v naprosté pohodě) a nastavili jsem hranice, či mantinely, neboť předtím o nějakých hranicích nepadlo ani slovo. A já osobně dala tu podmínku - takže se ví, co nastane, pokud se pravidla poruší. Já se chovám tak, abych neubližovala, pokud se někdo bude chovat tak, že mi to bude ubližovat - je přeci logické, že se proti tomu je nutné ohradit, pokud nedojde k nápravě, zejména pro mé zdraví bude prospěšné eliminovat příčinu toho, co mi ubližuje - třeba i tím, že tohoto narušitele vyškrtnu z mého života. Jestliže miluju například nějaké jídlo, které mi vyloženě ničí zdraví, vzdám se tohoto jídla.

Já si ale přeci taky dávám pozor abych neusnula na vavřínech.  Jinak souhlasím, u nás to bylo podobné. Takže jediný rozdíl vidím v tom, že já mu důvěřuju a věřím i když už mě zklamal ve smyslu už mi lhal a ty mu už nevěříš.

A to by mi moc zajímalo, jak to děláš. Bez ironie, opravdu bych chěla vědět, jak spolu můžete být, když mu nevěříš. Já si to nedovedu představit.

Vanilko: víš, že mě by zase zajímalo, jak si asi představuješ, že to dělám :lol:

Á, vyšší forma nás navštívila.
Axi, čím to, že se poslední dobou takhle snižuješ k nám obyčejným nižším smrtelníkům duchovního suterénu? :D
Byl jsi snad sezhora pověřen nějakou misí? :lol:

Majko, bacha !! On to fakt myslí upřímně ;):D

Zklamaná napsal(a):

Axi napsal(a):

Pro člověka jako je Zklamaná, který vidí pouze v prvním plánu, který vidí pouze "zjevnou oblast toho co je zjevné", se to tak může jevit. Ale je to přesně nopak. Pročpak by mi asi tak vadila slova o šukání slípek, blběnách a dávání prostoru druhému, kdybych v sobě neměl úctu? Hmm?

hmm, přečetla jsem si vědecký rozbor osobnosti, o které víš  zhola nic, přesto se s tímto paskvilem chceš nominovat na Nobelu cenu za objev roku - jsi směšný :lol:

To je možný, ale zato nejsem zklamaný. :lol::lol::lol::lol:

klokan napsal(a):

Majko, bacha !! On to fakt myslí upřímně ;):D

Zkus být velkorysejší, moralisté nejsou sexy. A jsou špatným vzorem pro potomky obou pohlaví. Myslím to zcela vážně, upřímně a bez ironie.

Axi napsal(a):

Zklamaná napsal(a):

Axi napsal(a):

Pro člověka jako je Zklamaná, který vidí pouze v prvním plánu, který vidí pouze "zjevnou oblast toho co je zjevné", se to tak může jevit. Ale je to přesně nopak. Pročpak by mi asi tak vadila slova o šukání slípek, blběnách a dávání prostoru druhému, kdybych v sobě neměl úctu? Hmm?

hmm, přečetla jsem si vědecký rozbor osobnosti, o které víš  zhola nic, přesto se s tímto paskvilem chceš nominovat na Nobelu cenu za objev roku - jsi směšný :lol:

To je možný, ale zato nejsem zklamaný. :lol::lol::lol::lol:

Axi, mě to přijde , že jo....  ;) Jinak by ti zrovna Zklamaná , se svými přímočarými názory na život tak nevrtěla  myšlenkami....  :lol:

Vanilka, Zklamaná- já jsem na tom zhruba stejně ( počty dětí, nemoce, návštěva nevěry ve stejném období partnerství).  A NEVĚŘÍM- je to opravdu jednodušší..... Jednodušší než věřit,  provozovat jakékoliv směnné obchody a případně opět nabourat na to, že  člověk mě blízký mě vynechá ze svých partnerských plánů...
Mmch, já již v prvním příspěvku na babinet napsala, že nám nevěra vyčistila vztah. Právě stejně jako  to nyní  popsala Zklamaná- já byla také DO nevěry přesvědčená, že po tolika životních  malérech je to opravdu úžasné partnerství a není nic , co by mě mohlo zaskočit. Pravidla se nevytyčovala, protože to vypadalo, že žádná nejsou v takovém ideálním vztahu potřeba. Důvěra byla z mé strany v něho  naprosto idealisticky  vedená, z jeho ve mě a moje schoppnosti též... Jen holt se nepočítalo se sexuchtivou kamarádkou a  malou odolností ( a férovostí)mého miláčka ....
PO nevěře -je líp- on ví, že mě může ztratit.Ví , že udělal podraz a  svým chováním mi dává najevo , že je zpátky ten chlapík, kterého jsem si vzala. A moc dobře ví, že lepší než jsem já nenajde..  Teď můžete hurá do mě, ale   je to tak! :D
Já vím, že kromě toho , že to je báječný chlap pro rodinu , zůstává jen chlapem a ne andělem, za kterého jsem ho považovala... Sundáním z piedestalu se pro mě život s ním zjednodušil. No a ve výsledku  je pro mě lepší mu nevěřit, nebo chcete - li nedůvěřovat ( ale neprověřovat- mě stačí mé instinkty a zkušenosti) .

klokan napsal(a):

Majko, bacha !! On to fakt myslí upřímně ;):D

JJ, takové už známe, kteří to myslí upřímně. :lol:

Axi napsal(a):

Zkus být velkorysejší, moralisté nejsou sexy. A jsou špatným vzorem pro potomky obou pohlaví. Myslím to zcela vážně, upřímně a bez ironie.

:lol::lol::lol::lol::lol::lol::lol::lol:
Axi, řááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááádně a mockrát si přečti, co jsi sám sobě napsal! :lol::lol::lol::lol:
Hezký! Dokážeš být dokonce někdy i vtipnej a udělat si legraci sám ze sebe! Jsi na dobré cestě. :godlike::lol:

Axi napsal(a):

klokan napsal(a):

Majko, bacha !! On to fakt myslí upřímně ;):D

Zkus být velkorysejší, moralisté nejsou sexy. A jsou špatným vzorem pro potomky obou pohlaví. Myslím to zcela vážně, upřímně a bez ironie.

Axi, znáš mne pouze z těchto diskusí na tomhle serveru - těžko můžeš posoudit, jak moc jsem, či nejsem velkorysý a jak moc jsem nebo nejsem (Tebou už několikrát označovaný) moralista. Sám jsem o sobě přesvědčený, že velkorysý jsem - myslím, že někdy snad až moc - a co se toho moralizování týče: to, že občas odcituji nějaké povídání z nějakých napsaných pravidel (ať už to je zákon biblický, nebo civilní) nebo statistik (to je jen matematika), ještě neznamená, že moralizuju. Občas jsem nemorální, až to není hezký... Neb jsem jen člověk.. Ju? :)

Mám na mysli takovou tu energetickou velkorysost, ne velkorysost typu já vlastně nic nechci (a proto to taky dostanu). Důležitý je, jestli ti vycházejí vztahy, máš vliv na svoje vlastní děti a jsi při tom všem v rámci možností šťastný. Hodně štěstí (BI).

Axi: "Ty, Terci, v partnerském vztahu nikdo nikomu žádný prostor nedává. Nemůžeš někomu dávat něco, co zcela přirozeně jeho už je, víš? V nižších formách vztahu (a o těch zřejmě mluvíš) si to samozřejmě představit dovedu."

Axi, větu o dávání prostoru psala Vanda!!, já na to právě pouze reagovala. :)
Mně je tady totiž trošku smutno z toho, že některé ženy, svým partnerem podvedené a "donucené" k životu ve třech (tedy s vědomím toho, že manžel obdivuje jinou ženu, leč z domu se mu nechce) nakonec začnou přemýšlet v rovině - vždyť já mu vlastně musím dát prostor. Tohle myšlení je pro mě myšlením člověka "při zdi".

Vanilka: "To není uplácení, to je vyjednávání. Překvapuje mě, jaké myšlenkové pochody se ti honí v hlavě a na co jsi schopná myslet. Uplácení by mě osobně nikdy nenapadlo."

Samozřejmě - nenapadlo by Tě to nazvat takhle, protože v tom žiješ. Mně to hned prásklo do očí jako uplácení, protože tento způsob vyjednávání s manželem neznám.
Není v tom nic jiného než to, že co je pro jednoho "normální", je pro druhého "překvapením".

Vanilka:"Já tenkrát tu situaci cítila spíš tak, že nůž na krk jsem dostala já."

Vanilko, nevím, jestli jsem četla od Tebe všechno, ale Tvůj manžel chtěl žít s milenkou? Chtěl se od Tebe a vašich dětí odstěhovat a přestat se o ně starat? To si nějak nepamatuji. Takže jaký nůž na krk? Vždyť jsi psala, že nebýt jeho přiznání, nic jsi nepostřehla.... Ale nemusíš nic vysvětlovat, já jen, že Tvůj pocit z nože na krku mi po pár příspěvcích nesedí - ale jak říkám, nečtu všechno.

Vanilka: "Opravdu tenkrát jsem byla co se týká samostatnosti a soběstačnosti snad nejhůř v celém mém dospělém životě. S miminem jsem na celý úvazek pracovat nemohla, dělala jsem jen na půl úvazku, k tomu další dvě děti a navíc a nemoc, kdy tě bolí celé tělo tak, že se téměř nemůžeš hýbat a k tomu únavový syndrom."

No, ať se Ti zdám citlivá nebo necitlivá, teď se Ti omlouvám za svůj názor, ale tohle je přece úplně normální. :/ Nebo si snad myslíš, že ty životní krize (mám na mysli nevěru) přicházejí v období, kdy je ženská relativně silná? :D ;) (Zlehčuji, ale opravdu to vidím tak, že NE, aspoň podle zážitků těch lidí, co znám já osobně).

Ještě když píšeš o té důvěře u vás doma (a máš pocit, že tak, jako Zklamaná bys žít nemohla) - mě zarazila ve Tvém příspěvku zmínka o vašem "vyjednávání" (to asi u sklenky dobrého vína nebylo, že?) ohledně toho, že když on Ti nebude dělat potíže s penězi, Ty mu nebudeš dělat potíže s dětmi - já jsem tady z toho v mírném šoku :), tohle že je debata mezi lidmi, kteří se mají rádi? (Vlastně, on měl v té době rád jinou, to je fakt) :|...
Měla jsi snad důvod mu tohle "vyjednávací souvětí" říct? :co: On se chystal Ti dělat problémy s penězi? Jestli ano, Ty s tímto člověkem ráda a dobrovolně žiješ? A Ty bys byla v případě jeho "neposlušnosti" schopná naočkovat děti proti němu? Jestliže jsi ten rozhovor doma nastavila tak, jak jsi popsala, to jsi ho tedy taky pěkně přimáčkla ke zdi - za to Tě musel opravdu zbožňovat :) ;)....
Nevím, jak tomu mám rozumět - tedy při Tvých řečech o důvěře a odsuzování výrazu "nůž na krku"! V tom není žádná ironie z mé strany, já tomu prostě nerozumím. Tedy chápu, že u každé dvojice různé domácí debaty probíhají jinak, ale ... Pokud se to takhle u vás odehrálo, tak mi připadá, že u vás doma leží časovaná nálož; přimáčkli jste tehdy ke zdi jeden druhého...
Ale možná se pletu, vycházím jen z toho, co píšeš.

Tercila napsal(a):

Axi, větu o dávání prostoru psala Vanda!!, já na to právě pouze reagovala. :)
Mně je tady totiž trošku smutno z toho, že některé ženy, svým partnerem podvedené a "donucené" k životu ve třech (tedy s vědomím toho, že manžel obdivuje jinou ženu, leč z domu se mu nechce) nakonec začnou přemýšlet v rovině - vždyť já mu vlastně musím dát prostor. Tohle myšlení je pro mě myšlením člověka "při zdi".

můj pohled jsem snad vysvětlila jasně.
Zdá se mi, Tercilo, že do mne projektuješ svůj pohled na partnerství a soužití, a dokonce si myslím, že to, o čem píšu, nedokážeš pochopit. Takže se, prosím, zbytečně netrap myšlenkami na "lidi při zdi a k něčemu donucené" a užívej si svého bezvadného vztahu. Přiznám se, že mi moc šťastná nepřijdeš, ale je to jen můj pohled, zkreslený písmenky.

Proč mě ten Axi vůbec nerozčiluje? :supr: :supr:
Občas vidím jeho postřehy stejně.

No mě Axi taky nedráždí a jeho případnou kritiku beru jako názor rozumnější skupiny chlapů.

Jeho cílenou kritiku k některým babinetkám, které znám osobně a vím, že nejsou vůbec takové blběny jak můžou vyznět pouhopouhá písmenka, beru jako ústřel právě jen k těm písmenkům. Ono z nás písmenka občas dokážou dělat dokonalé věrné bytůstky, které mají vše zmáknuté, ale život je o něčem jiném. Věrné ve smyslu věrné samy sobě, svým neskonale pevným názorům. Jeho slova (písmenka) pro mě znamenají zdravou kritiku. Na ubližování po písmenkách tady máme jiné experty, zvláštní je, že jsou to Ti kteří si připadají nejvíc nepochopeni a ublížení...

Vanda napsal(a):

Tercila napsal(a):

Axi, větu o dávání prostoru psala Vanda!!, já na to právě pouze reagovala. :)
Mně je tady totiž trošku smutno z toho, že některé ženy, svým partnerem podvedené a "donucené" k životu ve třech (tedy s vědomím toho, že manžel obdivuje jinou ženu, leč z domu se mu nechce) nakonec začnou přemýšlet v rovině - vždyť já mu vlastně musím dát prostor. Tohle myšlení je pro mě myšlením člověka "při zdi".

Už jsem fakt nechtěla reagovat, ale nedá mi to:
Nevzpomínám si, že bych někdy v téhle souvislosti použila termín "dávat prostor", ale je to možné a ty mi to, Tercilo, určitě dokážeš připomenout. Nicméně můj pohled jsem snad vysvětlila jasně.
Tak, a teď k tomu "donucení k životu ve třech": vždycky máme možnost volby. Pokud se nedokážu smířit s tím, že m. víc než obdivuje jinou ženu, zařídím si svůj život po svém, nezávisle. Nemění to nic na citech k němu, a když jsem napsala " můžu ho mít ráda, i když bude na druhé straně zeměkoule, ale nemusím s ním žít", znamená to totéž, i když když sdílíme společný prostor. To bylo to těžké (zbavit se své závislosti a najít a zvednout svou sebeúctu), a o tom píšu. Možná těžší, než kdyby byl na té druhé polokouli. To už je ale minulost, jsme opravdu spolu. Já si cením svojí nabyté sebeúcty a nezávislosti, a to tak, že hodně, takže je to soužití už o něčem jiném. Nemusí ti z toho být rozhodně smutno.
Zdá se mi, Tercilo, že do mne projektuješ svůj pohled na partnerství a soužití, a dokonce si myslím, že to, o čem píšu, nedokážeš pochopit. Takže se, prosím, zbytečně netrap myšlenkami na "lidi při zdi a k něčemu donucené" a užívej si svého bezvadného vztahu. Přiznám se, že mi moc šťastná nepřijdeš, ale je to jen můj pohled, zkreslený písmenky.

Vandi, měla jsem už připravený příspěvek Tercile,  ale pak jsem si přečetla tento Tvůj a hluboce se klaním. Halt některým dámám není přáno..........

Tercila napsal(a):

Vanilka: "To není uplácení, to je vyjednávání. Překvapuje mě, jaké myšlenkové pochody se ti honí v hlavě a na co jsi schopná myslet. Uplácení by mě osobně nikdy nenapadlo."

Samozřejmě - nenapadlo by Tě to nazvat takhle, protože v tom žiješ. Mně to hned prásklo do očí jako uplácení, protože tento způsob vyjednávání s manželem neznám.
Není v tom nic jiného než to, že co je pro jednoho "normální", je pro druhého "překvapením".

Tercilo :dumbom:

Když někdo nazve vyjednávání a ujasňování si pozic uplácením, není to tím, že tím nežije, ale že je to jeho způsob hodnocení situace, to úplně naokraj. Pokud přemýšlíš v termínech uplácení - vyhrožování, máš na to plné právo, já jsem zkrátka jiná, já se tímhle ve své mysli nezabývám...

Ale klidně si nazvi mojí situaci uplácením, nožem na krku, klidně si mysli, že je úplně normální, klidně dál s despektem piš o tom, co u nás proběhlo a jaký je můj vzájemný vzah s mým mužem, piš si cokoliv o časované náloži. Máš na to plné právo.  Já nemám potřebu obhajovat a vysvětlovat donekonečna jak to u nás proběhlo a probíhá.

Svým přístupem mi připomínáš většinu mých nynějších kolegyň (nově dělám ve školství), které většinu času tráví tím, že hledají u žáků hnidopišsky především jejich chyby, jejich snahou je své žáky na něčem načapat, ve všem vidí hned něco špatného.


Jseš natolik jiná než já , že mě osobně debaty s tebou nic nepřináší.

Když sem píšu, tak s účelem pomoci někomu, kdo se dostal do podobné situace, ve které jsem se ocitla já. Ty jsi tohle naštěstí na vlastní kůži zatím nikdy neprožila, tak si to těžko dovedeš představit a mluvíš o tom jen teoreticky.

Čím srdce přetéká, to ústa mluví...

Vanda napsal(a):

Zdá se mi, Tercilo, že do mne projektuješ svůj pohled na partnerství a soužití, a dokonce si myslím, že to, o čem píšu, nedokážeš pochopit.

Při téhle těžké převaze levé mozkové hemisféry nad pravou samozřejmě nedokáže. Ale jinak je to docela fajn baba ;) :pussa: :storstark:

Vanilka69 napsal(a):

Tercila napsal(a):

Vanilka: "To není uplácení, to je vyjednávání. Překvapuje mě, jaké myšlenkové pochody se ti honí v hlavě a na co jsi schopná myslet. Uplácení by mě osobně nikdy nenapadlo."

Samozřejmě - nenapadlo by Tě to nazvat takhle, protože v tom žiješ. Mně to hned prásklo do očí jako uplácení, protože tento způsob vyjednávání s manželem neznám.
Není v tom nic jiného než to, že co je pro jednoho "normální", je pro druhého "překvapením".

Tercilo :dumbom:

Když někdo nazve vyjednávání a ujasňování si pozic uplácením, není to tím, že tím nežije, ale že je to jeho způsob hodnocení situace, to úplně naokraj. Pokud přemýšlíš v termínech uplácení - vyhrožování, máš na to plné právo, já jsem zkrátka jiná, já se tímhle ve své mysli nezabývám...

Ale klidně si nazvi mojí situaci uplácením, nožem na krku, klidně si mysli, že je úplně normální, klidně dál s despektem piš o tom, co u nás proběhlo a jaký je můj vzájemný vzah s mým mužem, piš si cokoliv o časované náloži. Máš na to plné právo.  Já nemám potřebu obhajovat a vysvětlovat donekonečna jak to u nás proběhlo a probíhá.

Svým přístupem mi připomínáš většinu mých nynějších kolegyň (nově dělám ve školství), které většinu času tráví tím, že hledají u žáků hnidopišsky především jejich chyby, jejich snahou je své žáky na něčem načapat, ve všem vidí hned něco špatného.


Jseš natolik jiná než já , že mě osobně debaty s tebou nic nepřináší.

Když sem píšu, tak s účelem pomoci někomu, kdo se dostal do podobné situace, ve které jsem se ocitla já. Ty jsi tohle naštěstí na vlastní kůži zatím nikdy neprožila, tak si to těžko dovedeš představit a mluvíš o tom jen teoreticky.

Ježiš Vanilko, promiň že se do toho mísím, ale tak já například si to na vlastní kůži zažila, takže nebudu vařit z vody a nebudu "teoretizovat", ale napíšu praxi.
takže když já osobně "dala nůž na krk" = dala na výběr buď a nebo - mnohé z vás to braly jako vydírání a vyhrožování a nedání svobody a prostoru a bůhví čeho. Ty napíšeš, že tomu říkáš vyjednávání...ale není to přesně totéž? Jen jinak pojmenované, aby se ty písmenka lépe četla a neuvízla někomu v krku jak kost? Věta: když mi nebudeš dělat problémy v tomhle, já ti nebudu dělat problémy okolo dětí - to je vyjednávání? Nebo je to dávání nože na krk, nebo je to vydírání, nebo uplácení...? Asi podle toho, aj kse komu to chce esteticky přednést. Já jsem dost od rány, já to klidně pojmenuju nožem na krku, ty jsi asi méně razantní, tak používáš slovo "vyjednávání", ale upřímně řečeno - je to jedno a totéž - jen jinak "barevně podané" ale v globále si mu dala na výběr a měl možnost se svobodně rozhodnou, no né? Asi začal používat mozek, místo toho, co má v kalhotách a došel k závěru, co by mohlo možná v budoucnu přijít...
PS: jen tak mimo debatu - je hezké, jak během 15-ti dnů už máš přečtené všechny kolegyně v práci, udělané závěry.... já si osobně myslím, že tady je to kolikrát taky jak v té škole - kde "paní učitelky" hnidopišsky hledají, co by kde na kom vyšťourali/y za chybku, po které by se pěkně povozili/y. (Ale ty budeš /jsi/ jiná - viď?) :cool:

Sakryš, člověk tu pár dní není, a tady se už zase dávají "nože na krk" :D
Kecat vám do toho nebudu, jen si myslím, že pravdu má v tomto případě Tercila, když tvrdí, že "kudla pod krkem" v podání Zklamané a "dala jsem mu na výběr" v podální Vanilky znamená de facto to samé, byť je to jinak řečeno.

Vanilka: "Jseš natolik jiná než já , že mě osobně debaty s tebou nic nepřináší."

Zlobíš se za to, že mám jiný názor, než Ti vyhovuje. Hmmm...
Jestli pracuješ ve školství, ovlivňuješ děcka a nenaučíš se nacházet správné termíny ani pro svoje vlastní jednání, tak to tedy potěš pámbu s mládeží ;) :D
A jinak, Tvůj vytýkavý a dotčený způsob psaní včetně smajlíku tlučení do hlavy napovídá, že s tím, co se u vás odehrálo, ještě nejsi srovnaná, viď? :|

Vanda: " Přiznám se, že mi moc šťastná nepřijdeš, ale je to jen můj pohled, zkreslený písmenky"

Jo, Vandi, už jsem si na babinetu všimla, že ženský, co jim chlap zahýbá, by strašně rády viděly jinou ženskou "nešťastnou" :D. Když už jim dojdou argumenty, vystřelí: "ty jsi (TAKY?) ;) asi nešťastná" :D ;). Jenomže právě proto, že já jsem ve svém vztahu spokojená, tak se tady úplně prachobyčejně divím, proč některé ženy žijí jinak - tak, jak jim to nevyhovuje.
O daném prostoru jsi skutečně psala, ale nechce se mi to vyhledávat. Kdo chce, příspěvek si najde. Není třeba se vymlouvat, že nevíš, zda jsi to sousloví napsala či ne. :)
A já jsem o Tvé situaci, která by prostě pro mě byla neutěšená - každý jsme jiný, samozřejmě - uvažovala jen v té rovině, že mně osobně to připadlo smutné, že někdo žije tak, jako Ty. Nic víc. Když jsi mi kdysi napsala SZ, připadalas mi taková - bez šancí, což mě jako sympatizující ženu trochu mrzelo. Jsem už taková, chtěla bych, abychom se všichni měli dobře, abychom byli spokojení (já vím, že pouze ze svého pohledu) a Tys mi tak prostě nepřipadala. Nechci to nazvat litováním, za to by mi tu hned někdo vypálil, že se nad Tebe povyšuju, což není pravda. :)
A netrápím se, většinou po vypnutí PC zapomínám :D....
Ale máš pravdu v tom, že jestliže Tvůj muž denně odchází do práce obdivovat svoji kolegyni, Ty o tom víš, a zatím kutáš na zahrádce a těšíš se na jeho příchod, tak to opravdu "nechápu" a vůbec se za tento druh nechápavosti nestydím :D :/.

Jo, Vandi, už jsem si na babinetu všimla, že ženský, co jim chlap zahýbá, by strašně rády viděly jinou ženskou "nešťastnou" :D.

Ter, to je blbost, mně tady nikdo tohle ani náznakem nedal najevo...myslím, že v tomhle se mýlíš.

Nharte, Ty jsi ty výstřelky fakt nepostřehla? :co:
No, třeba mám vlčí mlhu. :D

No já je nikdy nepocítila, že by to na mě někdo vytáh, tak myslím, že to nebude tím, že ty "co jim chlap zahýbá" chtějí, aby i ostatní byli nešťastné. Já si to fakt nemyslím.

Tercila napsal(a):

Jo, Vandi, už jsem si na babinetu všimla, že ženský, co jim chlap zahýbá, by strašně rády viděly jinou ženskou "nešťastnou" :D.

Tak to se musím rázně ohradit, tohle není můj případ. Ani to nikomu nepřeju a nepřivolávám, aby byl nešťastný, a už vůbec není řeč o tom, že bych to "strašně ráda viděla". Navíc nejsem nešťastná, ani náhodou.
To ostatní ani nebudu komentovat, .... Jestli máš ráda kolem sebe lidi spokojené, tak je tak ber . Tahle debata už nic nepřináší a nemám zapotřebí tě nějak přesvědčovat, jak se mýlíš, takže to tímhle z mojí strany ukončuju.

Tercila napsal(a):

Vanilka: "Jseš natolik jiná než já , že mě osobně debaty s tebou nic nepřináší."

Zlobíš se za to, že mám jiný názor, než Ti vyhovuje. Hmmm...
Jestli pracuješ ve školství, ovlivňuješ děcka a nenaučíš se nacházet správné termíny ani pro svoje vlastní jednání, tak to tedy potěš pámbu s mládeží ;) :D
A jinak, Tvůj vytýkavý a dotčený způsob psaní včetně smajlíku tlučení do hlavy napovídá, že s tím, co se u vás odehrálo, ještě nejsi srovnaná, viď? :|

Tercilo,

jistě víš, že naše příspěvky o nás dost napovídají. I to, jaká slova volíme. To je i pro Mikeše.

Jinak já se už tady směju, jaké tvoříš dedukce a jen to opravdu potvrzuje, jak jsi jiná než já. Tak za prvé - vůbec se nezlobím a kdybys mě znala osobně, tak bys věděla, jakou mám povahu a že se zlobit téměř neumím. Za druhé - hlava mě fakt nebere, jak to můžes z nahoře citované věty pochopit jako že se zlobím, když pravdivě popíšu situaci o tom, jak odlišné my dvě jsme.
A podle smajlíka dedukuješ, že nejsem s něčím srovnaná,  no kdyby někdo nezúčastněný četl tyhle debaty, tak by řekl asi: jejich starosti na mojí hlavu.
A chápu, že ty svoje termíny považuješ za správné, ale nechápu, že je považuješ za jediné správné. A taky je super, že máš jasno v tom, jak naše mládež teď od září trpí, když já si konečně splnila sen a dovolila si toho nákladného koníčka a začala jsem učit, dobrovolně, nikoliv že bych neměla jinou volbu třeba za víc peněz, a navíc učím s láskou...

A vůbec, ať si každý udělá obrázek sám, čí příspěvky mu připadají vyrovnanější, zda moje nebo Tercily nebo Zklamané, pokud to tedy vůbec někoho zajímá.

Jak už jsem psala, tyhle žabomyší války mě přijdou zbytečné. Někomu možná dělají dobře, ale já kvůli tomu na Babi nechodím.

Tady je zas někdo moudrej až na půdu. Další, která se cíti zneuznaná a hlavně nesrovnaná. Další blondýna, která bude tvrdit, že není blondýnou. Ach jo, jak pak ty moudré (a často i přírodní blondýny) ženy nalést a žít s nimi. Se nedivím, že je tolik nevěry, že mnozí muži podlehnou pěkné výkladní skříni a když zjistí, že je to toliko výkladní skříň, už je pozdě k návratu.

Zdravím, Pisateli! :)

Mikeš napsal(a):

Kecat vám do toho nebudu, jen si myslím, že pravdu má v tomto případě Tercila, když tvrdí, že "kudla pod krkem" v podání Zklamané a "dala jsem mu na výběr" v podální Vanilky znamená de facto to samé, byť je to jinak řečeno.

A já zase cítím, že každá to cítí jinak, každá vysílá na vlnách o jiné frekvenci, ale obě musí používat stejný slovník, vtěsnat to do stejných slov...
Mně jen udivuje, jak všechny strany mají potřebu úpěnlivě vysvětlovat, ...proč? To jsem už vzdala, není možné, aby všichni pochopili všechny. Smířila jsem se s tím, že debaty v některých vlnových délkách jsou hrozně ploché.

Koloběžka.1 napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Kecat vám do toho nebudu, jen si myslím, že pravdu má v tomto případě Tercila, když tvrdí, že "kudla pod krkem" v podání Zklamané a "dala jsem mu na výběr" v podální Vanilky znamená de facto to samé, byť je to jinak řečeno.

A já zase cítím, že každá to cítí jinak, každá vysílá na vlnách o jiné frekvenci, ale obě musí používat stejný slovník, vtěsnat to do stejných slov...
Mně jen udivuje, jak všechny strany mají potřebu úpěnlivě vysvětlovat, ...proč? To jsem už vzdala, není možné, aby všichni pochopili všechny. Smířila jsem se s tím, že debaty v některých vlnových délkách jsou hrozně ploché.

Máš Koloběžko pravdu byť se zdají oba "pojmy" stejné dle Mikeše, nejsou. Jsou v jinné vibraci a ve svém důsledku mají i jiný podtext a hlavně výsledek.

"kudla pod krkem" v podání Zklamané a "dala jsem mu na výběr" v podální Vanilky znamená de facto to samé
Taky bych neřekla. Pokud bych to hodně zjednodušila, tak asi jako kdyř řeknu dítěti "okamžitě to sníš, nebo tě seřežu" a "budeš to jíst nebo ne?" (jako otázku bez výhružného tónu).

Pisatel napsal(a):

Koloběžka.1 napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Kecat vám do toho nebudu, jen si myslím, že pravdu má v tomto případě Tercila, když tvrdí, že "kudla pod krkem" v podání Zklamané a "dala jsem mu na výběr" v podální Vanilky znamená de facto to samé, byť je to jinak řečeno.

A já zase cítím, že každá to cítí jinak, každá vysílá na vlnách o jiné frekvenci, ale obě musí používat stejný slovník, vtěsnat to do stejných slov...
Mně jen udivuje, jak všechny strany mají potřebu úpěnlivě vysvětlovat, ...proč? To jsem už vzdala, není možné, aby všichni pochopili všechny. Smířila jsem se s tím, že debaty v některých vlnových délkách jsou hrozně ploché.

Máš Koloběžko pravdu byť se zdají oba "pojmy" stejné dle Mikeše, nejsou. Jsou v jinné vibraci a ve svém důsledku mají i jiný podtext a hlavně výsledek.

No , pokud jsem mohla sledovat osudy Vanilky i Zklamané , tak výsledek je stejný- obě jsou spokojeny a žijí se svým  nevěrníkem..... Takže vibrace, podtexty, plochá vlnová délka atp. jsou možná takové jaké je vidíte, ale VÝSLEDEK je stejný...  :):jojo:

Třeba takhle?: Vanilčin muž žije s pocitem, že měl (a má)opravdu na výběr a zůstal(zůstává) dobrovolně, podle vlastní volby, kdežto Zklamané muž s pocitem, že byl tak trochu přitlačen do kouta. Prostě pocit volnosti toho chlapa.Můj dojem.

Vanilka69: "Zrovna tak jsem mu řekla, že pokud odejde anebude nám dělat problémy s penězi, já nebudu dělat problémy s dětmi."

Vanilko, nechtěla jsem se Tě dotknout, jen jsem tady zmínila moji domněnku, že např. tento Tvůj postoj k manželovi mi na rozdíl od Tebe připadl totožný s expresivním výrazem Zklamané. Nebyla v tom sebemenší kritika, jenom jiný náhled. Prostě jsem se divila, proč v tomto Tvém případě zrovna Ty reaguješ ve svém příspěvku na Zklamanou tak, jak jsi reagovala. Nic víc.
Třeba na mě je to, co uvádíš (viz nahoře), docela silné "partnerské" kafe. Nechci rozebírat Tvůj život, o kterém jsi tady sama podala dost informací, jen mě zarazila Tvoje "nerovnováha" ve vnímání určitých situací.
Zajímavé mi připadá taky to, že jako pracovnice ve školství (tedy znalá psychiky dětí) jsi vyslovila "nebudu ti dělat problémy s dětmi, KDYŽ....splníš můj požadavek...."
Stejně je pro mě "obdivuhodný" Tvůj postřeh, kdy jsi sice za celé měsíce (nebo roky?) nedošla manželovi na nevěru, zato už po asi 10 pracovních dnech vidíš chyby svých nových kolegyň... Zvláštní.
To je celé.

Lubisku, omlouvám se za zaplácnutí vlákna, už to za sebe napravím :D. Názorně jsme Ti předvedli různorodost reakcí v určitých situacích, různé názory a náhledy, tak Ti možná aspoň tento malý poznatek o lidech v něčem pomůže :).

zuzi777a napsal(a):

No , pokud jsem mohla sledovat osudy Vanilky i Zklamané , tak výsledek je stejný- obě jsou spokojeny a žijí se svým  nevěrníkem..... Takže vibrace, podtexty, plochá vlnová délka atp. jsou možná takové jaké je vidíte, ale VÝSLEDEK je stejný...  :):jojo:

No, toto mi zasa trochu pripadá, ako keď povieš, že výsledok je rovnaký, keď zomrie 2-ročnmé dieťa na rakovinu a 96-ročný človek na starobu. Technicky vzaté je to rovnaký výlsedok(a rodina určite smúti v oboch prípadoch...), ale naozaj len technicky vzaté... :rolleyes:

Vanda napsal(a):

Třeba takhle?: Vanilčin muž žije s pocitem, že měl (a má)opravdu na výběr a zůstal(zůstává) dobrovolně, podle vlastní volby, kdežto Zklamané muž s pocitem, že byl tak trochu přitlačen do kouta. Prostě pocit volnosti toho chlapa.Můj dojem.

:lol: koukám debate o mě beze mě, tož musím se svou troeškou do mlýna mazi kameny...

hele Vandi, prosím tě, jak si přišla na to, že můj muž žije s pocitem, že je přitlačen do kouta? Tím, že jsem mu dala na výběr, aby si svobodně a dle svého uvážení a rozumu vybral jednu z nás - to je to přitlačení do kouta, že byl de facto donucen jednat a řešit, nebo jsem teda ten výběr dávat neměla, aby se chudáček kedlubnička necítil přimáčknut, že jsem mu nedala prostor mít nás obě, jak si to asi v hloubi duše přál? Že jsem  nehodlala akceptovat třetí do páru, tím jsem ho zatlačila do kouta, tím jsem mu prakticky sebrala tu jeho volnost? On měl možnost výběru, tak si vybral - mohl brát jednu, nebo druhou, ale co se mi například nezdá, že je , nebo byl učiněn návrh na výběr - když bylo Vanilkou řečeno: nebudeš-li mi dělat problémy s penězi, nebudu ti dělat problémy s dětmi - to já z osobního hlediska neberu jako vyjednávání, ale prostý nátlak, nebo vydírání. Tam byl fast přitlačen do kouta a to tím, že by možná ztratil volnýý kontakt sdětmi, protože byse například Vanilka striktně držela rozhodnutí soudu (tedy pokud by už došlo na lámání chleba) a ty děti by mu dávala pouze za určených pravidel, např. 1x za 14 dní na víkend, měsíc o prázdninách, jeden vánoční svátek... no a pokud by Vanilák dělal problémy s penězi - hnedle by mohly být děti náhodou zrovna v určený termín nemocné, nebo bybyly ve škole v přírodě a bla bla, to pak chápu, že z takového přimáčknutí se těžko "vyjednává".
Řeknu to jinak - je to pouze slovíčkaření, jak se hodí do krámu, aby se někdo udělal hezčí, aby ne něj druhý neukazoval prstem - hele, ta mu teda nastavila výběr, že tedy dobrovolně zůstává, protože jinak by měl problémy s dětmi. To u mého muže nezlob se nevidím, že by dobrovolně zůstal za nějakých striktních podmínek. Pokud to tedy vidíš jinak, prosím tě, vysvětli mi, jak si tedy to moje přimáčkutí do kouta a nůž na krku pochopila ty. A pak se empaticky vžij do těch chlapů (jak Zklamaného, tak Vaniláka) a řekni mi, jaký pocit z toho máš - co bylo více dobrovolné zůstání ve vztahu a co bylo na základě nějaké podmínky. Děkuji.

Napsala jsem, že je to můj dojem, a nemusím ho nikomu vysvětlovat ani se z něj zpovídat. Vanilka svoje postoje a pohled obhájí a vysvětlí (už poněkolikáté) sama, pokud bude chtít.

Tak, a teď se tady můžeme hezky (a hlavně dlouho) pohádat na téma, která ženská to doma svýmu chlapovi “víc nandala“ :lol:
Nicméně já si stojím za svým, protože když mi žena řekne mírným hlasem, abych se v klidu rozhodl, “jestli Evička nebo ona“, zní to sice podstatně lépe, než když na mě vystartuje s výhrůžným: “Dávám ti kudlu na krk, ty hajzle“, ale ve finále je to píchni jako řízni…

Vanda napsal(a):

Třeba takhle?: Vanilčin muž žije s pocitem, že měl (a má)opravdu na výběr a zůstal(zůstává) dobrovolně, podle vlastní volby, kdežto Zklamané muž s pocitem, že byl tak trochu přitlačen do kouta. Prostě pocit volnosti toho chlapa.Můj dojem.

Přesně Vandi :godlike: :godlike::supr: . Poustevník, tedy Vanilky muž má volnost a svobodu (měl možnost a právo výběru, jak jemná vibrace). Zklamané buď a nebo a pokud ano tak jen s nožem pod krkem (jak vyděračské, jak těžká vibrace)

helena napsal(a):

"kudla pod krkem" v podání Zklamané a "dala jsem mu na výběr" v podální Vanilky znamená de facto to samé
Taky bych neřekla. Pokud bych to hodně zjednodušila, tak asi jako kdyř řeknu dítěti "okamžitě to sníš, nebo tě seřežu" a "budeš to jíst nebo ne?" (jako otázku bez výhružného tónu).

když už zjednodušeně - tak ještě přiřaď ty příměry ohledně jídla k těm "dání na výběr" dle mě a vanilky - ať to máme hezky ucelené. Přiřaď k jedničce A nebo B a to samé udělej s dvojkou....

1/ rozhodni se, zda chceš jít za milenkou, nebo zůstat se mnou (nůž pod krkem)
2/ nebudeš-li mi dělat problémy s penězi, nebudu ti dělat problémy s dětmi (dala jsem mu na výběr)
a/ okamžitě to sníš, nebo tě seřežu!
b/ budeš to jíst, nebo ne? (jako otázku bez výhružného tónu)

Mikeš napsal(a):

Tak, a teď se tady můžeme hezky (a hlavně dlouho) pohádat na téma, která ženská to doma svýmu chlapovi “víc nandala“ :lol:
Nicméně já si stojím za svým, protože když mi žena řekne mírným hlasem, abych se v klidu rozhodl, “jestli Evička nebo ona“, zní to sice podstatně lépe, než když na mě vystartuje s výhrůžným: “Dávám ti kudlu na krk, ty hajzle“, ale ve finále je to píchni jako řízni…

no,Mikýsku...
kdyby nebylo počátku (první manželovo zahnutí), nebylo by finále :)
p.s. neber to osobně

Vanda napsal(a):

Napsala jsem, že je to můj dojem, a nemusím ho nikomu vysvětlovat ani se z něj zpovídat. Vanilka svoje postoje a pohled obhájí a vysvětlí (už poněkolikáté) sama, pokud bude chtít.

Vandi, Vanilka nic nemusí obhajovat ani vysvětlovat, ona žije a kvete, na rozdíl od "kedlubničky" Zklamané. Ta má potřebu vysvětlovat jak ona to genciálně vymyslela. :P
Víš chtěl bych vidět jak Zklamanou tak její kedlubničku osobně, prožít s nimi nejméně 72 hodin a pak .... možná bych změnil pohled na ....

Zklamaná napsal(a):

Vanda napsal(a):

Třeba takhle?: Vanilčin muž žije s pocitem, že měl (a má)opravdu na výběr a zůstal(zůstává) dobrovolně, podle vlastní volby, kdežto Zklamané muž s pocitem, že byl tak trochu přitlačen do kouta. Prostě pocit volnosti toho chlapa.Můj dojem.

:lol: koukám debate o mě beze mě, tož musím se svou troeškou do mlýna mazi kameny...

hele Vandi, prosím tě, jak si přišla na to, že můj muž žije s pocitem, že je přitlačen do kouta? Tím, že jsem mu dala na výběr, aby si svobodně a dle svého uvážení a rozumu vybral jednu z nás - to je to přitlačení do kouta, že byl de facto donucen jednat a řešit, nebo jsem teda ten výběr dávat neměla, aby se chudáček kedlubnička necítil přimáčknut, že jsem mu nedala prostor mít nás obě, jak si to asi v hloubi duše přál? Že jsem  nehodlala akceptovat třetí do páru, tím jsem ho zatlačila do kouta, tím jsem mu prakticky sebrala tu jeho volnost? On měl možnost výběru, tak si vybral - mohl brát jednu, nebo druhou, ale co se mi například nezdá, že je , nebo byl učiněn návrh na výběr - když bylo Vanilkou řečeno: nebudeš-li mi dělat problémy s penězi, nebudu ti dělat problémy s dětmi - to já z osobního hlediska neberu jako vyjednávání, ale prostý nátlak, nebo vydírání. Tam byl fast přitlačen do kouta a to tím, že by možná ztratil volnýý kontakt sdětmi, protože byse například Vanilka striktně držela rozhodnutí soudu (tedy pokud by už došlo na lámání chleba) a ty děti by mu dávala pouze za určených pravidel, např. 1x za 14 dní na víkend, měsíc o prázdninách, jeden vánoční svátek... no a pokud by Vanilák dělal problémy s penězi - hnedle by mohly být děti náhodou zrovna v určený termín nemocné, nebo bybyly ve škole v přírodě a bla bla, to pak chápu, že z takového přimáčknutí se těžko "vyjednává".
Řeknu to jinak - je to pouze slovíčkaření, jak se hodí do krámu, aby se někdo udělal hezčí, aby ne něj druhý neukazoval prstem - hele, ta mu teda nastavila výběr, že tedy dobrovolně zůstává, protože jinak by měl problémy s dětmi. To u mého muže nezlob se nevidím, že by dobrovolně zůstal za nějakých striktních podmínek. Pokud to tedy vidíš jinak, prosím tě, vysvětli mi, jak si tedy to moje přimáčkutí do kouta a nůž na krku pochopila ty. A pak se empaticky vžij do těch chlapů (jak Zklamaného, tak Vaniláka) a řekni mi, jaký pocit z toho máš - co bylo více dobrovolné zůstání ve vztahu a co bylo na základě nějaké podmínky. Děkuji.

Hele ty  Zklamaná jsi mimo mísu a mimo dostah všech vlnových délek. Příběh neznáš ale pácáš se jak ryba na suchu. To zpust ten svůj  příběh o "noži na krku" o tom kolik máš děcek a tak....
Ale číst to nemíním je to zbytečné. Poustevníka znám osobně i Vanilku a tak mi stačí jen vidět, ty jen tiše závidíš a plácáš ..... :P

Pisateli, já si teda myslím, že i pan a paní Zklamaných můžou žít docela spokojeně a tak, jak jim to vyhovuje. To jen podle slovního projevu paní Zklamané můžu nabýt toho dojmu, co jsem nabyla....Takže tak.

Pisatel napsal(a):

Vandi, Vanilka nic nemusí obhajovat ani vysvětlovat, ona žije a kvete, na rozdíl od "kedlubničky" Zklamané. Ta má potřebu vysvětlovat jak ona to genciálně vymyslela. :P
Víš chtěl bych vidět jak Zklamanou tak její kedlubničku osobně, prožít s nimi nejméně 72 hodin a pak .... možná bych změnil pohled na ....
Hele ty  Zklamaná jsi mimo mísu a mimo dostah všech vlnových délek. Příběh neznáš ale pácáš se jak ryba na suchu. To zpust ten svůj  příběh o "noži na krku" o tom kolik máš děcek a tak....
Ale číst to nemíním je to zbytečné. Poustevníka znám osobně i Vanilku a tak mi stačí jen vidět, ty jen tiše závidíš a plácáš ..... :P

Ježkovy voči, co ty by si ještě nechtěl? Do postele s námi nechceš a sekundovat nám sex? :lol: Proč zrovná já bych právě tobě měla vyprávět svůj příběh? nemusím znát nikoho celý příběh a obrázek si udělám - stačí číst, co kdy sem kdy kdo napsal - včetně tebe ;)Hele, já nejsem paní učitelka, abych spisovně mluvila a psala, jen proto, že se to bude tobě lépe číst a lépe to přežvejkáš (a beztak 90 % nepochopíš). jak to u nás bylo jsem už psala, na nikoho jsem nůž pod krk nepřikládala, jako vysokoškolsky vzdělaný člověk bys měl pochopit, že to bylo jakési "přirovnání", abych zestručnila a nepsala sáhodlouhé elaboráty (hele, neměla jsem si pro objektivnost vlastně ty naše diskuze po provalení raději nahrát a pak to hodit na Youtube a sem hodit jen odkaz?) A klidně budu stále mít stejný názor, že vyjednávání v podání Vanilky, ohledně peněz a dětí je pro moji náturu vydírání, větší tlačení ke zdi - tam bohužel není co na výběr...tam je jaksi řečeno, že když nebude po jejím, bude mít Vanilák problém ohledně dětí. Jsi chlap, jak by se ti tedy zamlouvala věta : "když mi nebudeš dělat problémy s penězi, nebudu ti dělat problémy s dětmi" Tady z této věty já osobně usuzuji, že to u nich bylo hodně nahnuté, když už se probíraly finance a děti, nehledě na to, že tam nevěry byly vícekrát a to cca 5,5 roku, než to všechno vyplulo na povrch, navíc tam byla i ze strany vaniláka nějaká nemilost vůči Vanilce - byl na ní hnusný, nevěnoval se jí a bůhví co ještě...
U nás nevěra trvala 1 měsíc

Šmankote, to je čina tady na tom vlákně.

Ještě jednou a polopaicky osvětlím svojí tehdejší situaci, abych zabránila dalším dohadům i když je pravda, že kdo nechce nepochopí...

Já byla v situaci, kdy:

- jsem měla kromě větších dětí i malé miminko , které bylo plně kojeno a nebyla šance tedy být finančně nezávislá, což třeba teď, kdy už je tomu miminku dva a půl roku, tak už finančně nezávislá můžu klidně být, pokud budu potřebovat.

- díky svému onemocnění jsem nebyla schopna se plně o miminko starat - neunesla jsem ho, nepodala si ho na kojení, nezvedla z postýlky.  Potřebovala jsem vždy někoho, kdo mi s ním pomůže. Proto jsem nebyla ani fyzicky samostatná ve smyslu péče o dítě. To nebyla "jen" nějaká bolest nebo neschopnost delší dobu stát apod. A vyhlídka - kdybych tehdy nebyla na mateřské, už bych měla požádáno o invalidní důchod...

- manželova nevěra byla hustá (i když která není, že) - nebyla to jednorázovka, krátkodobý flirt, byl to dlouhodobý vztah, který trval během mého rizikového těhu, během mé nemoci a navíc s naší společnou známou, kterou jsem pokládala za kámošku, nebyla to nějaká anonymní milenka. Do toho ještě bydleli v době mé nepřítomnosti v našem bytě - takže moje postýlka, moje vana, moje kuchyň už nebyla tak úplně moje, tohle celé opravdu považuju za silnější kafe než bývá běžná nevěra
.

Moje slova o tom, že nebudu dělat problém s dětma, když on nebude dělat problém znamenal čistě oznámení, že nebudu nucena se odstěhovat s dětmi do domu vlastněného rodinou (tam bych bydlela zadarmo) vzdáleného 150Km od místa, kde jsme žili doposud, protože budu mít na nájem bytu, ve kterém bydlíme a na který bych neměla, kdyby on dělal problém s penězi a tím pádem bude se moct vídat s dětmi jak bude chtít.

Nechtěla jsem, aby se rozhodl pro rodinu jen kvůli tomu, aby neztratil kontakt s dětmi.

Opravdu tohle nepovažuji za nůž na krk. Chtěla jsem, aby se rozhodl podle svého srdce a taky jsem chtěla, aby měl co nejvíce informací pro to rozhodnutí. Nechtěla jsem ho nikterak vydírat, do ničeho nutit nebo tlačit. Za sebe jsem mu oznámila, že já ve třech žít nechci, tím jsem ho jenom informovala, jaké mám stanovisko. Podle mě má každý právo sdělit co chce. Tak třeba manželství trvá jen tehdy, pokud chtějí oba, vůle jednoho nestačí, tak i s žitím v trojúhelníku musí přeci souhlasit všichni tři, ne?

Já zkrátka cítím rozdíl když řeknu: já bych chtěla to a to. A když řeknu: ty udělej to a to. A já mu opravdu vůbec nemluvila do toho, co má dělat nebo nemá. Nedávala jsem mu žádná časová ultimáta. Mohl se rozhodnout mít nás obě, přestože věděl, že já o to nemám zájem. Ale musel by přitom tedy počítat s tím, že já, pokud to zjistím, se budu snažit z toho trojúhelníku vylézt. Mohl se rozhodnout pro další život s milenkou, protože věděl, že já život bez něj zvládnu. Mohl se rozhodnout pro život se mnou, protože věděl, že já jsem ochotná začít znovu a nevyčítat mu co bylo. Opravdu to považuji za vyjasňování si pozic...

Manžel to moje tehdejší chování hodně kvitoval, začala jsem ho hodně přitahovat tím, že jsem o něj nijak nebojovala (narozdíl od milenky), nechala jsem mu prostor, dala informace, nastínila své postoje...

Ani on to necítil jako nůž na krk nebo vydírání...

Kde je ten nůž na krku?  Udělala jsem někde chybu? Já si to tnemyslím, ale lidé mají různé názory.  Jak jinak tu situaci řešit?

Aniž bych  chtěla sebemíň rýpat do kohokoliv, nedá mi to...Holky ... kterákoliv, jak si můžete být tak jistý, že ten románek skončil doopravdy a nejen na oko ? Třeba Zklamaná konkrétně Ty,a ptám se  Tebe, protože prostě jsi to teď napsala jako poslední pro nic jinýho,  ...píšeš trvalo to měsíc, pak dostal na výběr, vybral si ...jak poznáš, že to bylo opravdový ten konec? A vlastně by mě to zajímalo od všech ...i od Vanilky ... od kohokoliv...

Amriana napsal(a):

Aniž bych  chtěla sebemíň rýpat do kohokoliv, nedá mi to...Holky ... kterákoliv, jak si můžete být tak jistý, že ten románek skončil doopravdy a nejen na oko ? Třeba Zklamaná konkrétně Ty,a ptám se  Tebe, protože prostě jsi to teď napsala jako poslední pro nic jinýho,  ...píšeš trvalo to měsíc, pak dostal na výběr, vybral si ...jak poznáš, že to bylo opravdový ten konec? A vlastně by mě rto zajímalo od všech ...i od Vanilky ... od kohokoliv...

už jsem to psala - já nevím, jestli to zkončil. On říká, že ano a já mu věřím. Já tohle ale opravdu neřeším, ve smyslu nezabývám se tím. Já řeším náš vztah, tj  mě a jeho. A mezi námi to teď funguje tak úžasně, že jsem moc spokojená a většinu času i šťastná. A jsem zase na začátku - jestli nás frajer stíhá takhle úžasně uspokojovat víc (dvě nebo třeba i  tři nebo čtyři atd.), ať je mu přáno. A na druhou stranu - pokud bych s ním nebyla spokojená a šťastná, nebyla bych s ním, i kdyby mi byl věrný až na půdu :)

Pisatel napsal(a):

Vandi, Vanilka nic nemusí obhajovat ani vysvětlovat, ona žije a kvete, na rozdíl od "kedlubničky" Zklamané. Ta má potřebu vysvětlovat jak ona to genciálně vymyslela. :P
Víš chtěl bych vidět jak Zklamanou tak její kedlubničku osobně, prožít s nimi nejméně 72 hodin a pak .... možná bych změnil pohled na ....

Viděl jsi někdy Zklamanou, sešel se s ní, že tak přesně víš, že ona nekvete? ;)

Vanilka69 napsal(a):

Amriana napsal(a):

Aniž bych  chtěla sebemíň rýpat do kohokoliv, nedá mi to...Holky ... kterákoliv, jak si můžete být tak jistý, že ten románek skončil doopravdy a nejen na oko ? Třeba Zklamaná konkrétně Ty,a ptám se  Tebe, protože prostě jsi to teď napsala jako poslední pro nic jinýho,  ...píšeš trvalo to měsíc, pak dostal na výběr, vybral si ...jak poznáš, že to bylo opravdový ten konec? A vlastně by mě rto zajímalo od všech ...i od Vanilky ... od kohokoliv...

už jsem to psala - já nevím, jestli to zkončil. On říká, že ano a já mu věřím. Já tohle ale opravdu neřeším, ve smyslu nezabývám se tím. Já řeším náš vztah, tj  mě a jeho. A mezi námi to teď funguje tak úžasně, že jsem moc spokojená a většinu času i šťastná. A jsem zase na začátku - jestli nás frajer stíhá takhle úžasně uspokojovat víc (dvě nebo třeba i  tři nebo čtyři atd.), ať je mu přáno. A na druhou stranu - pokud bych s ním nebyla spokojená a šťastná, nebyla bych s ním, i kdyby mi byl věrný až na půdu :)

Děkuju za odpověď ... přijde mi poctivá, upřímná a umím si to takhle představit i v kontextu toho, jak jsi popsala celej příběh ... víš ..jen si rovnám hlavu ...to je celý ... :)

Amriana napsal(a):

Aniž bych  chtěla sebemíň rýpat do kohokoliv, nedá mi to...Holky ... kterákoliv, jak si můžete být tak jistý, že ten románek skončil doopravdy a nejen na oko ? Třeba Zklamaná konkrétně Ty,a ptám se  Tebe, protože prostě jsi to teď napsala jako poslední pro nic jinýho,  ...píšeš trvalo to měsíc, pak dostal na výběr, vybral si ...jak poznáš, že to bylo opravdový ten konec? A vlastně by mě to zajímalo od všech ...i od Vanilky ... od kohokoliv...

Nejsem sice holka :D, ale věřím, že Zklamaná si to ohlídala... z jejich příspěvků - stejně jako z příspěvků Zuzi - pro mě vyplývá, že jsou obě "pořád ve střehu"... a že sebemenší uklouznutí svého partnera nekompromisně a tvrdě "potrestají"...
Tím se jim ovšem nechci nijak vysmívat nebo rýpat - prostě to tak mají, a basta. A ačkoliv je mi osobně bližší přístup Vanilky, dokážu je v klidu pochopit. Člověk nikdy neví, co ho v životě potká...

Mikeš napsal(a):

Amriana napsal(a):

Aniž bych  chtěla sebemíň rýpat do kohokoliv, nedá mi to...Holky ... kterákoliv, jak si můžete být tak jistý, že ten románek skončil doopravdy a nejen na oko ? Třeba Zklamaná konkrétně Ty,a ptám se  Tebe, protože prostě jsi to teď napsala jako poslední pro nic jinýho,  ...píšeš trvalo to měsíc, pak dostal na výběr, vybral si ...jak poznáš, že to bylo opravdový ten konec? A vlastně by mě to zajímalo od všech ...i od Vanilky ... od kohokoliv...

Nejsem sice holka :D, ale věřím, že Zklamaná si to ohlídala... z jejich příspěvků - stejně jako z příspěvků Zuzi - pro mě vyplývá, že jsou obě "pořád ve střehu"... a že sebemenší uklouznutí svého partnera nekompromisně a tvrdě "potrestají"...
Tím se jim ovšem nechci nijak vysmívat nebo rýpat - prostě to tak mají, a basta. A ačkoliv je mi osobně bližší přístup Vanilky, dokážu je v klidu pochopit. Člověk nikdy neví, co ho v životě potká...

No mě osobně právě nepřijde Vanilka ve střehu, právěže mi přijde úplně v poho.Takovej realistickej náhled, co získala, nebo spíš si vybojovala sama se sebou . Jak to má Zklamaná nevím, protože mi zatím neodpověděla a nevím jestli to bude chtít udělat.To je na ní.
Ale co Ti podepíšu ... tu poslední větu, že nikdy nevíš .... prostě život je barevnej a to je dobře :)
Jéééé oprava : Tys psal o Zuzi už i blbě čtu  :dumbom: ...aha ..tak tam taky nevím ...ale třeba se bude chtít vyjádřit , mě by zajímalo, co by mi k tomu řekla ...

Amriana napsal(a):

No mě osobně právě nepřijde Vanilka ve střehu...

Já sám bych se nikdy v životě nechtěl dostat do situace, kdy bych cítil mít potřebu být před partnerem "neustále ve střehu", protože bych ze všeho nejspíš skončil na psychiatrii :( ... takovýhle život přece nemůže nikoho bavit... neustále podezírat, šmírovat, kontrolovat... občas projet mobil, samozřejmě... :( Zklamča i Zuzi si určitě myslí, jak nad svými nevěrníky vyzráli, ale - dá se to vůbec nazvat vítězstvím???

Možná je jenom nechcete pochopit.
Zamysleli jste se někdy nad tím, že to můžou mít stejně jako Vanilka, akorát to nedokážou napsat tak, jako ona? :)

majkafa napsal(a):

Pochopit bych potřebovala, ale nejde mi to. Jedině, že bych si opět dovolila propadat se do toho, že proto, že já jsem byla nemožná. Ale to UŽ NE. :) To může být cesta do svých vlastních pekel a tou už jsem prošla. Doufám.

Byla NEMOŽNÁ??? Ale to už NE?
A hele ho! Psa jednoho zakopanýho.
Sakra majko, co ti tvoji psychologové ty dva dlouhý roky roky dělají???

Mikeš napsal(a):

Amriana napsal(a):

No mě osobně právě nepřijde Vanilka ve střehu...

Já sám bych se nikdy v životě nechtěl dostat do situace, kdy bych cítil mít potřebu být před partnerem "neustále ve střehu", protože bych ze všeho nejspíš skončil na psychiatrii :( ... takovýhle život přece nemůže nikoho bavit... neustále podezírat, šmírovat, kontrolovat... občas projet mobil, samozřejmě... :( Zklamča i Zuzi si určitě myslí, jak nad svými nevěrníky vyzráli, ale - dá se to vůbec nazvat vítězstvím???

Třeba to tak nemají, třeba jen prostě věří, že drží slovo.Víš, ten můj dotaz plynul z osobní zkušenosti,kdy kámošky "milej" taky udělal doma ofiko konec s milenkou, ale spolu byli další dva roky a rozešli se kvůli úplně jiným věcem ... Tak jsem jen chtěla vědět, kde vzít tu jistotu, že nekecá.Jen strach z toho co bude JESTLI !!!! mi přijde jako dost málo ..ale to je můj problém ... ne Zkalmané ani Zuzi .. to  si jen já dělám jasno

majkafa napsal(a):

Možná je jenom nechcete pochopit.
Zamysleli jste se někdy nad tím, že to můžou mít stejně jako Vanilka, akorát to nedokážou napsat tak, jako ona? :)

Majko ono to není že nechci pochopit , proto jsem se ptala...

Pan, mám jednu psycholožku a chodím na skupinovou terapii. Cítím se dobře a jsem spokojená, dá se říct i šťastná. To jsou jen písmenka, která čteš možná jinak, než já je píšu. :pussa:

Mikeš napsal(a):

Amriana napsal(a):

Aniž bych  chtěla sebemíň rýpat do kohokoliv, nedá mi to...Holky ... kterákoliv, jak si můžete být tak jistý, že ten románek skončil doopravdy a nejen na oko ? Třeba Zklamaná konkrétně Ty,a ptám se  Tebe, protože prostě jsi to teď napsala jako poslední pro nic jinýho,  ...píšeš trvalo to měsíc, pak dostal na výběr, vybral si ...jak poznáš, že to bylo opravdový ten konec? A vlastně by mě to zajímalo od všech ...i od Vanilky ... od kohokoliv...

Nejsem sice holka :D, ale věřím, že Zklamaná si to ohlídala... z jejich příspěvků - stejně jako z příspěvků Zuzi - pro mě vyplývá, že jsou obě "pořád ve střehu"... a že sebemenší uklouznutí svého partnera nekompromisně a tvrdě "potrestají"...
Tím se jim ovšem nechci nijak vysmívat nebo rýpat - prostě to tak mají, a basta. A ačkoliv je mi osobně bližší přístup Vanilky, dokážu je v klidu pochopit. Člověk nikdy neví, co ho v životě potká...

Mikeši - Zločina trest- to už někdo napsal.... :P :D

S tím ohlídáním jsi mě rozesmál-  Být ve střehu??Já na to nemám čas. U nás  spíš hlídá manža- ale to se těžko vysvětluje..... ;)
Nevím, jsem dost jednoduchá,protože skutečně nevidím rozdíl - situace Vanilky , mě i Zklamané je  prakticky stejná, včetně vstupních parametrů k něvěře manželů- kojenec  + velké děti, manža  duševně  a tělesně  nepřítomen, když byl hooodně potřeba. Výsledek- objevení pomocnice v posteli , kterou jsme do vztahu my  nepotřebovaly.  Pokračování- manžel se musel rozhodnout, protože jsme v trojůhelníku neměly potřebu zůstat. Současný stav - teď mluvím za sebe za sebe:  klídek,  pohoda,  partnerství posunuto za nevěru- tu překryly jiné a závažnější starosti....

zuzi777a napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Amriana napsal(a):

Aniž bych  chtěla sebemíň rýpat do kohokoliv, nedá mi to...Holky ... kterákoliv, jak si můžete být tak jistý, že ten románek skončil doopravdy a nejen na oko ? Třeba Zklamaná konkrétně Ty,a ptám se  Tebe, protože prostě jsi to teď napsala jako poslední pro nic jinýho,  ...píšeš trvalo to měsíc, pak dostal na výběr, vybral si ...jak poznáš, že to bylo opravdový ten konec? A vlastně by mě to zajímalo od všech ...i od Vanilky ... od kohokoliv...

Nejsem sice holka :D, ale věřím, že Zklamaná si to ohlídala... z jejich příspěvků - stejně jako z příspěvků Zuzi - pro mě vyplývá, že jsou obě "pořád ve střehu"... a že sebemenší uklouznutí svého partnera nekompromisně a tvrdě "potrestají"...
Tím se jim ovšem nechci nijak vysmívat nebo rýpat - prostě to tak mají, a basta. A ačkoliv je mi osobně bližší přístup Vanilky, dokážu je v klidu pochopit. Člověk nikdy neví, co ho v životě potká...

Mikeši - Zločina trest- to už někdo napsal.... :P :D

S tím ohlídáním jsi mě rozesmál-  Být ve střehu??Já na to nemám čas. U nás  spíš hlídá manža- ale to se těžko vysvětluje..... ;)
Nevím, jsem dost jednoduchá,protože skutečně nevidím rozdíl - situace Vanilky , mě i Zklamané je  prakticky stejná, včetně vstupních parametrů k něvěře manželů- kojenec  + velké děti, manža  duševně  a tělesně  nepřítomen, když byl hooodně potřeba. Výsledek- objevení pomocnice v posteli , kterou jsme do vztahu my  nepotřebovaly.  Pokračování- manžel se musel rozhodnout, protože jsme v trojůhelníku neměly potřebu zůstat. Současný stav - teď mluvím za sebe za sebe:  klídek,  pohoda,  partnerství posunuto za nevěru- tu překryly jiné a závažnější starosti....

Dobře Zuzi... to jsem od Tebe četla , ale prosím, když jukneš jinam, tak jsem se tak nějak zamýšlela nad tím, kde vzít jistotu, že ten mužskej to skončil doopravdy, nejen na oko. Zkopíruju Ti to pokud budeš chtít, abys věděla, že mi jde o něco jinýho ...

Amriana napsal(a):

Tak jsem jen chtěla vědět, kde vzít tu jistotu, že nekecá.Jen strach z toho co bude JESTLI !!!! mi přijde jako dost málo ..ale to je můj problém ... ne Zkalmané ani Zuzi .. to  si jen já dělám jasno

Jistotu vezmeš sama v sobě, ale ne, že nekecá, ale že si ty věříš. Proč stále řešit jeho, jestli kecá, nekecá, kecá, nekecá. O to nejde. Jde o mě, co já chci. Ne o něj, jestli kecá nebo nekecá.

Zklamaná napsal(a):

Pisatel napsal(a):

Vandi, Vanilka nic nemusí obhajovat ani vysvětlovat, ona žije a kvete, na rozdíl od "kedlubničky" Zklamané. Ta má potřebu vysvětlovat jak ona to genciálně vymyslela. :P
Víš chtěl bych vidět jak Zklamanou tak její kedlubničku osobně, prožít s nimi nejméně 72 hodin a pak .... možná bych změnil pohled na ....
Hele ty  Zklamaná jsi mimo mísu a mimo dostah všech vlnových délek. Příběh neznáš ale pácáš se jak ryba na suchu. To zpust ten svůj  příběh o "noži na krku" o tom kolik máš děcek a tak....
Ale číst to nemíním je to zbytečné. Poustevníka znám osobně i Vanilku a tak mi stačí jen vidět, ty jen tiše závidíš a plácáš ..... :P

Ježkovy voči, co ty by si ještě nechtěl? Do postele s námi nechceš a sekundovat nám sex? :lol: Proč zrovná já bych právě tobě měla vyprávět svůj příběh? nemusím znát nikoho celý příběh a obrázek si udělám - stačí číst, co kdy sem kdy kdo napsal - včetně tebe ;)Hele, já nejsem paní učitelka, abych spisovně mluvila a psala, jen proto, že se to bude tobě lépe číst a lépe to přežvejkáš (a beztak 90 % nepochopíš). jak to u nás bylo jsem už psala, na nikoho jsem nůž pod krk nepřikládala, jako vysokoškolsky vzdělaný člověk bys měl pochopit, že to bylo jakési "přirovnání", abych zestručnila a nepsala sáhodlouhé elaboráty (hele, neměla jsem si pro objektivnost vlastně ty naše diskuze po provalení raději nahrát a pak to hodit na Youtube a sem hodit jen odkaz?) A klidně budu stále mít stejný názor, že vyjednávání v podání Vanilky, ohledně peněz a dětí je pro moji náturu vydírání, větší tlačení ke zdi - tam bohužel není co na výběr...tam je jaksi řečeno, že když nebude po jejím, bude mít Vanilák problém ohledně dětí. Jsi chlap, jak by se ti tedy zamlouvala věta : "když mi nebudeš dělat problémy s penězi, nebudu ti dělat problémy s dětmi" Tady z této věty já osobně usuzuji, že to u nich bylo hodně nahnuté, když už se probíraly finance a děti, nehledě na to, že tam nevěry byly vícekrát a to cca 5,5 roku, než to všechno vyplulo na povrch, navíc tam byla i ze strany vaniláka nějaká nemilost vůči Vanilce - byl na ní hnusný, nevěnoval se jí a bůhví co ještě...
U nás nevěra trvala 1 měsíc

Já nepotřebuji k někomu do postele,(do trojky :lol: ) nikam se necpu, a už vůbec Vám dvěma nechci sekundovat sex :lol: Mě by stačilo opravdu Vás dva vidět a vidět některé rekce na jisté věty,
Elaboráty tu píšeš teď ty. A mě ten tvůj příběh nepovídáš,  všem  ho sděluješ, víme o tvém „zázemí“ prd tak nemůžeme hodnotit výrok „nůž na krk“ jinak než jak hodnotíme ...

Pokud nemáš žádné potomky, pak se nediv Vanilce chtěla jen to nej pro děcka tři to je pěkné nadělení. A pokud to bereš za vydírání. Holka moje znám daleko daleko větší vydírání, koukni se třeba na právní tam jich bylo ještě na podzim.
Víš, když se opět zamyslím, je jedno jak dlouho trvá nevěra, je jedno jak se vyřeší. Tys to vzala razantně a nezdá se mi (po některých tvých proslovech) že by to bylo u vás dobré. Zatlačila kedlubničku ke zdi. Vanilka jaksi taky i když vibračně a dlouhodobě výhodněji než ty.
Ale tobě to asi nikdo nevysvětlí :(

Amriana napsal(a):

Dobře Zuzi... to jsem od Tebe četla , ale prosím, když jukneš jinam, tak jsem se tak nějak zamýšlela nad tím, kde vzít jistotu, že ten mužskej to skončil doopravdy, nejen na oko. Zkopíruju Ti to pokud budeš chtít, abys věděla, že mi jde o něco jinýho ...

Kurnik, proč furt hledat jistotu, jestlil to skončil? Proč furt on on on? Takovou jistotu nebudeš mít NIKDY, snad jen když bude mrtvý.  :dumbom: A kam jsi se ztratila ty? Kde je to, co ty?

majkafa napsal(a):

Amriana napsal(a):

Tak jsem jen chtěla vědět, kde vzít tu jistotu, že nekecá.Jen strach z toho co bude JESTLI !!!! mi přijde jako dost málo ..ale to je můj problém ... ne Zkalmané ani Zuzi .. to  si jen já dělám jasno

Jistotu vezmeš sama v sobě, ale ne, že nekecá, ale že si ty věříš. Proč stále řešit jeho, jestli kecá, nekecá, kecá, nekecá. O to nejde. Jde o mě, co já chci. Ne o něj, jestli kecá nebo nekecá.

Ano ...jinými slovy mi píšeš to, co Vanilka ..jak říkám, tomuhle rozumím, je mi to pochopitelný .. Právě mě zajímá, jak to mají řekněme místní drsoňky :).Nic ve zlým ...

Místní drsňošky? :co::co::co:

majkafa napsal(a):

Možná je jenom nechcete pochopit.
Zamysleli jste se někdy nad tím, že to můžou mít stejně jako Vanilka, akorát to nedokážou napsat tak, jako ona? :)

Majko, když se tu někdo objeví, je jako nepopsaný list papíru. Zaplní ho tím, co sám napíše, jak reaguje a na co reaguje u ostatních, jaké vidí cesty a postupy u příběhů, které se ho netýkají. Z toho všeho se skládá obraz lidí tady. Každým dalším příspěvkem a reakcí je ten obraz jasnější. O mně, tobě....o všech.

majkafa napsal(a):

Amriana napsal(a):

Dobře Zuzi... to jsem od Tebe četla , ale prosím, když jukneš jinam, tak jsem se tak nějak zamýšlela nad tím, kde vzít jistotu, že ten mužskej to skončil doopravdy, nejen na oko. Zkopíruju Ti to pokud budeš chtít, abys věděla, že mi jde o něco jinýho ...

Kurnik, proč furt hledat jistotu, jestlil to skončil? Proč furt on on on? Takovou jistotu nebudeš mít NIKDY, snad jen když bude mrtvý.  :dumbom: A kam jsi se ztratila ty? Kde je to, co ty?

Proč se na to ptám , protože mi poslední příspěvek Zklamané přišel a třeba se pletu, že ona si je prostě jistá...tak by mě zajímalo, kde to bere ... nebo jestli jsem to já četla blbě... Protože jistýho není nikdy nic ...to už je jednou jistý ne ? :D

Pisatel napsal(a):

tak nemůžeme hodnotit výrok „nůž na krk“ jinak než jak hodnotíme ...
(

Ale můžeme. Piš za sebe, prosím. Tak například jááá hodnotím jinak. ;)

majkafa napsal(a):

Místní drsňošky? :co::co::co:

Jééé to jsem fakty napsala ??? Nemůžu to najít ... Ale mělo tam bejt drsoňky :D
P.S. Našla ...a nenapsala vrrrrr :lol:

Vanda napsal(a):

Majko, když se tu někdo objeví, je jako nepopsaný list papíru. Zaplní ho tím, co sám napíše, jak reaguje a na co reaguje u ostatních, jaké vidí cesty a postupy u příběhů, které se ho netýkají. Z toho všeho se skládá obraz lidí tady. Každým dalším příspěvkem a reakcí je ten obraz jasnější. O mně, tobě....

Vando, souhlasím, ale dodám - že je to Náš obraz toho člověka.  :D

Amriana napsal(a):

majkafa napsal(a):

Místní drsňošky? :co::co::co:

Jééé to jsem fakty napsala ??? Nemůžu to najít ... Ale mělo tam bejt drsoňky :D
P.S. Našla ...a nenapsala vrrrrr :lol:

drsňošky nebo drsoňky - jen koukám na tvé označení. Já si zasejc nemyslím, že jsou drsné, možná naživo laskavější než ty, které se tak jeví po písmenkách. :)

majkafa napsal(a):

Pisatel napsal(a):

tak nemůžeme hodnotit výrok „nůž na krk“ jinak než jak hodnotíme ...
(

Ale můžeme. Piš za sebe, prosím. Tak například jááá hodnotím jinak. ;)

Ano zajisté hodnot si jak chceš, několik na stejné vlně hodnotí blízko mému či já blízko jejich názoru :reta: Já ti názor vyvracet nebudu ani nechci :reta:

Amriana napsal(a):

... Právě mě zajímá, jak to mají řekněme místní drsoňky :).Nic ve zlým ...

Koho myslíš těmi "místními drsoňkami"? :co:

majkafa napsal(a):

Amriana napsal(a):

majkafa napsal(a):

Místní drsňošky? :co::co::co:

Jééé to jsem fakty napsala ??? Nemůžu to najít ... Ale mělo tam bejt drsoňky :D
P.S. Našla ...a nenapsala vrrrrr :lol:

drsňošky nebo drsoňky - jen koukám na tvé označení. Já si zasejc nemyslím, že jsou drsné, možná naživo laskavější než ty, které se tak jeví po písmenkách. :)

Ano ...souhlasím, jenže já nic jinýho než písmenka nevnímám a ani nemůžu a proto ani nezařazuju jakej kdo je v reálu ... Prostě něčí písmenka na mě, pro mě působí humorně, některý rázně a některý drsně ... to je čistě moje vnímání, ne nějaká obecná nálepka či kategorie ...snad se holky neurazí, když písnu že ano, já je vnímám jako drsoňky co se s tím nepářou ...

Pisateli a  "několik na stejné vlně" zase jinak, chci tím říct, nikdy jsem nebyla stádní typ a vždy vystupuju sama za sebe. :) Tak mi rezonuje, když někdo napíše všeobecné my, protože se pro mé vnímání snaží mluvit za mě a proti tomu se vždy ohradím.

Mikeš napsal(a):

Amriana napsal(a):

... Právě mě zajímá, jak to mají řekněme místní drsoňky :).Nic ve zlým ...

Koho myslíš těmi "místními drsoňkami"? :co:

Třeba se někdo ozve sám ... :dumbom: nechtěj mě nachytat ... už jsem psala Majce, že je to o tom, jak vnímám ty písmenka já .. o nic jinýho nejde .

Amriano, já to zase vnímám tak, že některé babinetky - babineťáky už znám i osobně a mnohdy je to naživo dost jinak než po písmenkách. A nejen u babinetek, ale všeobecně u chatařů a pisatelů. :)
Proto už si mínění dle písmenek nevytvářím. Až pak, když proběhne osobní setkání.

Amriana napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Amriana napsal(a):

No mě osobně právě nepřijde Vanilka ve střehu...

Já sám bych se nikdy v životě nechtěl dostat do situace, kdy bych cítil mít potřebu být před partnerem "neustále ve střehu", protože bych ze všeho nejspíš skončil na psychiatrii :( ... takovýhle život přece nemůže nikoho bavit... neustále podezírat, šmírovat, kontrolovat... občas projet mobil, samozřejmě... :( Zklamča i Zuzi si určitě myslí, jak nad svými nevěrníky vyzráli, ale - dá se to vůbec nazvat vítězstvím???

Třeba to tak nemají, třeba jen prostě věří, že drží slovo.Víš, ten můj dotaz plynul z osobní zkušenosti,kdy kámošky "milej" taky udělal doma ofiko konec s milenkou, ale spolu byli další dva roky a rozešli se kvůli úplně jiným věcem ... Tak jsem jen chtěla vědět, kde vzít tu jistotu, že nekecá.Jen strach z toho co bude JESTLI !!!! mi přijde jako dost málo ..ale to je můj problém ... ne Zkalmané ani Zuzi .. to  si jen já dělám jasno

Amriana - věřit- já nemám potřebu věřit. Neumím to líp vysvětlit , mež jsem to sem už napsala- pro mě je jednodušší nevěřit- ale k nějakému sledování a hraní na ohaře nemám  ani chuť ani  nějakou bytostnou potřebu. Prostě  moje slepá víra v manželovu svatost  a bezchybnost  se vrátila na normání vnímání- je to JEN chlap a má chyby. Ty chyby jsou pro mě nepodstatné oproti jeho báječným vlastnostem.  On o mě stojí, je ke mě pozorný, má rád moje dvě starší děti jak svoje(i když dcera nám svoji pubertu dává pořádně sežrat!), snaží se mi  zpříjemnit život  jak jen umí....
CO bych mohla chtít víc?? Teď momentálně  naučit se vkládat fotky do diskuzí, protože jsem pekla  svým klukům  housky a chci ten výtvor  vrazit do diskuze... :D

Amriana-  k tvému druhému dotazu -já vím, že to skončil. Můj muž je totiž dobrák a neumí lhát.  To za prvé. Za druhé- on  si nevěru bere víc než já do  srdce-   snaží se mocí silou zapomenout, protože mu vadí, že  mi lhal  a že neuměl   situací projít jinak, než se stalo.  Sám byl  v minulém manželství v  pozici podváděného a život mu  nataškařil , že si mohl odzkoušet obrácenou roli...
Já sama jsem mu vysvětlovala , že pro mě  je to uzavřená kapitola. Musela bys nás znát, bylo by to jednodušší vysvětlování.  Jeden příklad : Můj nejstarší syn  je čerstvý ženáč a měli  se snáškou  taškaření o milenci  a takové ty rádoby žárlivé řečičky dvou zamilovaných. Můj manža  se vložil do řeči a povídá : no to bys  brzy po svatbě začal blbnout!  A vtom se na mě  podíval a přišel mi beze slova vlepit pusu... Prostě , ten, kdo si vzpomene je on, ne já.....

zuzi777a napsal(a):

Amriana napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Já sám bych se nikdy v životě nechtěl dostat do situace, kdy bych cítil mít potřebu být před partnerem "neustále ve střehu", protože bych ze všeho nejspíš skončil na psychiatrii :( ... takovýhle život přece nemůže nikoho bavit... neustále podezírat, šmírovat, kontrolovat... občas projet mobil, samozřejmě... :( Zklamča i Zuzi si určitě myslí, jak nad svými nevěrníky vyzráli, ale - dá se to vůbec nazvat vítězstvím???

Třeba to tak nemají, třeba jen prostě věří, že drží slovo.Víš, ten můj dotaz plynul z osobní zkušenosti,kdy kámošky "milej" taky udělal doma ofiko konec s milenkou, ale spolu byli další dva roky a rozešli se kvůli úplně jiným věcem ... Tak jsem jen chtěla vědět, kde vzít tu jistotu, že nekecá.Jen strach z toho co bude JESTLI !!!! mi přijde jako dost málo ..ale to je můj problém ... ne Zkalmané ani Zuzi .. to  si jen já dělám jasno

Amriana - věřit- já nemám potřebu věřit. Neumím to líp vysvětlit , mež jsem to sem už napsala- pro mě je jednodušší nevěřit- ale k nějakému sledování a hraní na ohaře nemám  ani chuť ani  nějakou bytostnou potřebu. Prostě  moje slepá víra v manželovu svatost  a bezchybnost  se vrátila na normání vnímání- je to JEN chlap a má chyby. Ty chyby jsou pro mě nepodstatné oproti jeho báječným vlastnostem.  On o mě stojí, je ke mě pozorný, má rád moje dvě starší děti jak svoje(i když dcera nám svoji pubertu dává pořádně sežrat!), snaží se mi  zpříjemnit život  jak jen umí....
CO bych mohla chtít víc?? Teď momentálně  naučit se vkládat fotky do diskuzí, protože jsem pekla  svým klukům  housky a chci ten výtvor  vrazit do diskuze... :D

Amriana-  k tvému druhému dotazu -já vím, že to skončil. Můj muž je totiž dobrák a neumí lhát.  To za prvé. Za druhé- on  si nevěru bere víc než já do  srdce-   snaží se mocí silou zapomenout, protože mu vadí, že  mi lhal  a že neuměl   situací projít jinak, než se stalo.  Sám byl  v minulém manželství v  pozici podváděného a život mu  nataškařil , že si mohl odzkoušet obrácenou roli...
Já sama jsem mu vysvětlovala , že pro mě  je to uzavřená kapitola. Musela bys nás znát, bylo by to jednodušší vysvětlování.  Jeden příklad : Můj nejstarší syn  je čerstvý ženáč a měli  se snáškou  taškaření o milenci  a takové ty rádoby žárlivé řečičky dvou zamilovaných. Můj manža  se vložil do řeči a povídá : no to bys  brzy po svatbě začal blbnout!  A vtom se na mě  podíval a přišel mi beze slova vlepit pusu... Prostě , ten, kdo si vzpomene je on, ne já.....

Děkuju ... tohle je pro mě taky pochopitelný ..hlavně to poslední s tou pusou ..to je moc hezký ..ano ...
PS vkládat fotky by se mi taky líbilo umět ...třeba nám to někdo vysvětlí :)

majkafa napsal(a):

Amriano, já to zase vnímám tak, že některé babinetky - babineťáky už znám i osobně a mnohdy je to naživo dost jinak než po písmenkách. A nejen u babinetek, ale všeobecně u chatařů a pisatelů. :)
Proto už si mínění dle písmenek nevytvářím. Až pak, když proběhne osobní setkání.

Neznám tu nikoho osobně :).Mínění mi nejde si nedělat, ale snažím se aby nebylo hodnotící, protože vím, že prostě písmenka snesou téměř vše...čili dejme tomu jen takový virtuální střádání info ???Je to takhle k pochopení ? Nebo jsem to zamotala ?

majkafa napsal(a):

Pisateli a  "několik na stejné vlně" zase jinak, chci tím říct, nikdy jsem nebyla stádní typ a vždy vystupuju sama za sebe. :) Tak mi rezonuje, když někdo napíše všeobecné my, protože se pro mé vnímání snaží mluvit za mě a proti tomu se vždy ohradím.

Majkafo "několik na stejné vlně" je několik, a nikoli všichni, takže to není o stádu o kterém mluvíš, ale o několika co mají obdobný, podobný či stejný úhel pohledu. Kam se přikloníš je jen a jen problém a tvůj rozhodnutí. A já tě za košilku tahat na tu či onu stranu NEBUDU!

Proč máš potřebu něco vysvětlovat? Chtít něco pochopit? :):pussa:
Není důležité pochopit, stačí přijmout - z filmu Medvídek. :)
Musím si to pro sebe zopakovat, abych nezapomínala. :)

Pisatel napsal(a):

Majkafo "několik na stejné vlně" je několik, a nikoli všichni, takže to není o stádu o kterém mluvíš, ale o několika co mají obdobný, podobný či stejný úhel pohledu. Kam se přikloníš je jen a jen problém a tvůj rozhodnutí. A já tě za košilku tahat na tu či onu stranu NEBUDU!

Původně jsi napsal - my, v příspěvku, na který jsem reagovala. Tak se nevymlouvej a neosvětluj, please.
Abych byla přesná, cituji:
všem  ho sděluješ, víme o tvém „zázemí“ prd tak nemůžeme hodnotit výrok „nůž na krk“ jinak než jak hodnotíme ...

zuzi777a napsal(a):

Můj muž je totiž dobrák a neumí lhát.  To za prvé. Za druhé- on  si nevěru bere víc než já do  srdce-   snaží se mocí silou zapomenout, protože mu vadí, že  mi lhal....

Hmmm....pak je to asi svatý muž.... :supr:
Protože já si myslím, že když se proflákne manželova nevěra, pak je manžel hodně nas.aný... ale nikoli proto, že by měl nějaké výčitky svědomí, ale proto, že to na něj prasklo.... nebo proto, že to prasklo tak brzo, že si ani pořádně neužil... co vy na to, holky?

Mikeš já jako holka teda nefim...bo to by si nám spíš měl povykládat ty, proč jsou mucký nas.štvaný, když to na ně praskne :lol:

ffly napsal(a):

Mikeš já jako holka teda nefim...bo to by si nám spíš měl povykládat ty, proč jsou mucký nas.štvaný, když to na ně praskne :lol:

:lol:
1) Páč si myslíme, že jsme chytřejší než ženský a že s nima dokážeme v pohodě vyjebávat :lol: :lol: :lol: .. a vono kulový... :lol: :lol: :lol:
2) Páč nás mrzí, že jsme si fakt nic moc neužili a už je to venku... třeba chudák pan Zklamaný byl přistižen hned při (nebo po?) své první noční akci a ostatně ani já jsem si moc neužil, i když jsem de facto přistižen nebyl...

Mikeš, já jen na tvé psaní - podle sebe soudím tebe. :)

No jo Mikešku ale to máš pravdu - to je všeobecně známý omyl, nejde ani tak o chytrost jako o intuici... :lol:

No a pak jestli to všechno stojí za to...když teda stojí :lol:

Mikeš napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Můj muž je totiž dobrák a neumí lhát.  To za prvé. Za druhé- on  si nevěru bere víc než já do  srdce-   snaží se mocí silou zapomenout, protože mu vadí, že  mi lhal....

Hmmm....pak je to asi svatý muž.... :supr:
Protože já si myslím, že když se proflákne manželova nevěra, pak je manžel hodně nas.aný... ale nikoli proto, že by měl nějaké výčitky svědomí, ale proto, že to na něj prasklo.... nebo proto, že to prasklo tak brzo, že si ani pořádně neužil... co vy na to, holky?

Mikeš, to co píšeš, platí doslovně o mém prvním muži- ten na každou objevenou nevěru reagoval vztekem .....
Můj současný muž je   jiný- prostě takový hodný víceméně věrný    ;) a spolehlivý kedluben- při vší úctě k němu... Je takový v práci, v životě, ve vztahu k mamince i  tchýním.... Nemá nepřítele kromě první ženy, která doposavaď nesežvýkla , že se kedloubek rozhodl přestat sponzorovat její milostný život jinde a s jiným...... :D

majkafa napsal(a):

Pisatel napsal(a):

Majkafo "několik na stejné vlně" je několik, a nikoli všichni, takže to není o stádu o kterém mluvíš, ale o několika co mají obdobný, podobný či stejný úhel pohledu. Kam se přikloníš je jen a jen problém a tvůj rozhodnutí. A já tě za košilku tahat na tu či onu stranu NEBUDU!

Původně jsi napsal - my, v příspěvku, na který jsem reagovala. Tak se nevymlouvej a neosvětluj, please.
Abych byla přesná, cituji:
všem  ho sděluješ, víme o tvém „zázemí“ prd tak nemůžeme hodnotit výrok „nůž na krk“ jinak než jak hodnotíme ...

Ad primo mluv česky či slovensky  angličtinu si nech kde se jí mluví
Ad secundo  Koukám, že máš velké problémy se svým egem.
Ad tercio ANO NAPSAL JSEM MY a myslel jsem co zde debatujeme, kdo má jakej názor postoj je jen jeho a jemu se do ničeho nepletu.
Ad poslední Pokud máš problémy tak je sděluj, ale vynech mě, Prosím!. Také nereaguji na tvé písmenka a mnohdy dost podivná vystoupení.

Pisatel napsal(a):

Také nereaguji na tvé písmenka a mnohdy dost podivná vystoupení.

Opravdu? Zvláště poslední dobou? :D
Tak se toho začni, prosím, držet a budu se i já. :)

Pisateli zbytečný...uďo

majkafa napsal(a):

Proč máš potřebu něco vysvětlovat? Chtít něco pochopit? :):pussa:
Není důležité pochopit, stačí přijmout - z filmu Medvídek. :)
Musím si to pro sebe zopakovat, abych nezapomínala. :)

Vidíš a já tohle mám právě naopak  :) ... můžu, chci pochopit, ale nemusím věci přijímat.Chápat a nesouhlasit se dá.Ale přijmout a nesouhlasit mi k sobě prostě nepasuje.Navíc mám pocit, že čím víc věcí si tak nějak zpracuju a pro sebe pochopím, tím víc jsem připravená na cokoli :).Nevím, jestli to tak je správně, ale líp se mi takhle žije.

ffly napsal(a):

Pisateli zbytečný...uďo

:godlike: :godlike: Je lepší jít do ledničky na dobrou ***** :)

Mikeš napsal(a):

ffly napsal(a):

Mikeš já jako holka teda nefim...bo to by si nám spíš měl povykládat ty, proč jsou mucký nas.štvaný, když to na ně praskne :lol:

:lol:
1) Páč si myslíme, že jsme chytřejší než ženský a že s nima dokážeme v pohodě vyjebávat :lol: :lol: :lol: .. a vono kulový... :lol: :lol: :lol:
2) Páč nás mrzí, že jsme si fakt nic moc neužili a už je to venku... třeba chudák pan Zklamaný byl přistižen hned při (nebo po?) své první noční akci a ostatně ani já jsem si moc neužil, i když jsem de facto přistižen nebyl...

Mikeši :lol: Ty prostě musíš furt provokovat co ?Máš rád když lítají jiskry ?

Amriana napsal(a):

Mikeši :lol: Ty prostě musíš furt provokovat co ?Máš rád když lítají jiskry ?

Ale já neprovokuju - vím, co mi říkají kamarádi u piva... "Já blbec, kdybych si všim toho a toho (např. sousedky za záclonou), moh jsem si vyšu..vat s milenkou do dneška, a moje ženská by nic netušila....sakra, a tak jsem to měl hezky promyšlený..." :D :D :D

Amriano, dovolím si použít vlastní obměnu - není důležité souhlasit nebo nesouhlasit. Stačí přijmout. :) Bo svět není černobílý - souhlasím, nesouhlasím, pochopím, nepochopím. Ale když přijímám - vnitřně přijímám, cítím se pak dobře. Mluvila jsem teď o sobě.
Dlouho jsem se rozdírala uvnitř tím, abych pochopila, proč manžel od nás odešel. Teď už vím, že tohle nepochopím. Tak se to učím přijmout. :)

majkafa napsal(a):

Amriano, dovolím si použít vlastní obměnu - není důležité souhlasit nebo nesouhlasit. Stačí přijmout. :) Bo svět není černobílý - souhlasím, nesouhlasím, pochopím, nepochopím. Ale když přijímám - vnitřně přijímám, cítím se pak dobře. Mluvila jsem teď o sobě.
Dlouho jsem se rozdírala uvnitř tím, abych pochopila, proč manžel od nás odešel. Teď už vím, že tohle nepochopím. Tak se to učím přijmout. :)

No vidíš a já to mám tak, že až v okamžiku, kdy to chápu, jsem schopná to přijmout ..vlastně taková návaznost pro mě ...tyyy jo.Díky ...vida.Nikdy bych si to takhle nespojila nebýt debaty s Tebou :par:

Mikeš napsal(a):

Amriana napsal(a):

Mikeši :lol: Ty prostě musíš furt provokovat co ?Máš rád když lítají jiskry ?

Ale já neprovokuju - vím, co mi říkají kamarádi u piva... "Já blbec, kdybych si všim toho a toho (např. sousedky za záclonou), moh jsem si vyšu..vat s milenkou do dneška, a moje ženská by nic netušila....sakra, a tak jsem to měl hezky promyšlený..." :D :D :D

Jo kámoši u piva ...ahááá :dumbom:. :lol: :lol: :lol: .... Hele neděs mě ... představa , že to někdo myslí vážně ...hm ...

Amriana napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Amriana napsal(a):

Mikeši :lol: Ty prostě musíš furt provokovat co ?Máš rád když lítají jiskry ?

Ale já neprovokuju - vím, co mi říkají kamarádi u piva... "Já blbec, kdybych si všim toho a toho (např. sousedky za záclonou), moh jsem si vyšu..vat s milenkou do dneška, a moje ženská by nic netušila....sakra, a tak jsem to měl hezky promyšlený..." :D :D :D

Jo kámoši u piva ...ahááá :dumbom:. :lol: :lol: :lol: .... Hele neděs mě ... představa , že to někdo myslí vážně ...hm ...

Vzala jsi mi to  z klávesnice! :D
Jo, jo - kamarádi  a jejich pivní řeči..... CHA CHA!  Kdyby 1/4 toho pivního pindání  a natahování metrových kaprů byla pravda!!....... :D

zuzi777a napsal(a):

Amriana napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Ale já neprovokuju - vím, co mi říkají kamarádi u piva... "Já blbec, kdybych si všim toho a toho (např. sousedky za záclonou), moh jsem si vyšu..vat s milenkou do dneška, a moje ženská by nic netušila....sakra, a tak jsem to měl hezky promyšlený..." :D :D :D

Jo kámoši u piva ...ahááá :dumbom:. :lol: :lol: :lol: .... Hele neděs mě ... představa , že to někdo myslí vážně ...hm ...

Vzala jsi mi to  z klávesnice! :D
Jo, jo - kamarádi  a jejich pivní řeči..... CHA CHA!  Kdyby 1/4 toho pivního pindání  a natahování metrových kaprů byla pravda!!....... :D

Počkej počkej ...je otázka kolikže měří kapr ve skutečnosti ? Abych si to jako ztransformovala ty poměry :lol: :lol: :lol: ;)

Amriana napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Amriana napsal(a):

Jo kámoši u piva ...ahááá :dumbom:. :lol: :lol: :lol: .... Hele neděs mě ... představa , že to někdo myslí vážně ...hm ...

Vzala jsi mi to  z klávesnice! :D
Jo, jo - kamarádi  a jejich pivní řeči..... CHA CHA!  Kdyby 1/4 toho pivního pindání  a natahování metrových kaprů byla pravda!!....... :D

Počkej počkej ...je otázka kolikže měří kapr ve skutečnosti ? Abych si to jako ztransformovala ty poměry :lol: :lol: :lol: ;)

No řekla bych , že  pokud nabyde takových rozměrů, jako některé nevěry v řečech "pivních " bratrů, tak je velký asi jako kosatka!!! :D  Zachraňte Wiliho ! :D :D:kapitulation:

zuzi777a napsal(a):

Amriana napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Vzala jsi mi to  z klávesnice! :D
Jo, jo - kamarádi  a jejich pivní řeči..... CHA CHA!  Kdyby 1/4 toho pivního pindání  a natahování metrových kaprů byla pravda!!....... :D

Počkej počkej ...je otázka kolikže měří kapr ve skutečnosti ? Abych si to jako ztransformovala ty poměry :lol: :lol: :lol: ;)

No řekla bych , že  pokud nabyde takových rozměrů, jako některé nevěry v řečech "pivních " bratrů, tak je velký asi jako kosatka!!! :D  Zachraňte Wiliho ! :D :D:kapitulation:

:kapitulation: free Willy ...forever .... a pak že todle ....................................................................................... je 20 cm no nééé ? :lol:

Amriana napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Amriana napsal(a):

Počkej počkej ...je otázka kolikže měří kapr ve skutečnosti ? Abych si to jako ztransformovala ty poměry :lol: :lol: :lol: ;)

No řekla bych , že  pokud nabyde takových rozměrů, jako některé nevěry v řečech "pivních " bratrů, tak je velký asi jako kosatka!!! :D  Zachraňte Wiliho ! :D :D:kapitulation:

:kapitulation: free Willy ...forever .... a pak že todle ....................................................................................... je 20 cm no nééé ? :lol:

Jo, aspoň 20 a nebo taky  milenka s 5kama  ve vedlejším paneláku.......  :D:storstark:

majkafa napsal(a):

Pan, mám jednu psycholožku a chodím na skupinovou terapii. Cítím se dobře a jsem spokojená, dá se říct i šťastná. To jsou jen písmenka, která čteš možná jinak, než já je píšu. :pussa:

Majko, nevím, možné to je.
Mám celkem dobrou intuici a nevycházím pouze z TVÝCH písmenek.
V žádném případě ti nehodlám podsouvat a inplantovat, že šťastná nejsi. Rozhodující je přece tvůj vlastní pocit. Všichni si to myslíme. Až do chvíle, než zjistíme, že i TOHLE se dá v obranném režimu nastavit.
Ostatní nás zdaleka nedovedou tak oklamat, jako to umíme my sami...
Otázkou je jen PROČ, ZDA a JAK...

Amriano: podívej, já vím, že s ní skončil. Nehodlám už být tak důvěřivě naivní a slepá důvěrou, jak jsem byla, takže nemohu napsat to, co Vanilka - že případnou nevěru neřeší, pokud se k ní bude její muž chovat skvěle. Ono by to také mohlo být tak, že on poučen z minulosti si řekne - aha! když se budu doma a hlavně k Vanilce chovat perfektně, všechno mi projde a jelikož ona nehodlá zapátrat, když ji nedám příčinu, budu moci být ten frajer, co stíhá uspokojovat mimo manželky ještě milenky. Takže já už nemůžu napsat, že mu budu věřit. Pro mě je lepší prostě nevěřit - pokud nemám důvod, nemám důvod ani pátrat, nebo hledat nějaké důkazy a tím si vyplňovat den. Možná mám v sobě nějakou intuici, šestý smysl - který mi ukáže, že něco je v nepořádku, v tom případě zapátrám, ale ne tím stylem, jak poukazuje Mikeš, projet telefon, slídit po kapsách, špehovat, šťourat - to je pouze jeho interpretace, jak asi se nacházejí důkazy (možná z vlastní zkušenosti)
Můžu napsat to samé , co Vanilka - nyní řeším nás, sebe a jeho. O jeho mimovztahu neotvírám debaty záměrně, když náhodou dojde k výměně názorů, je tam dán nějaký popud, a jistě, že se to stalo, ale kupodivu vždy začal on, sama tohle ožehavé téma samovolně neotvírám. Takže de facto jsem nyní spokojená a šťastná. Psala jsem to už několikrát, kdyby se to mělo vrátit zpět, bez pardonu tento vztah opouštím - nehodlám ze sebe dělat blbku a nenechám se oblbovat lhaním (na něm pouznám, kdy lže), nehodlám být ve vztahu, kde by místo dvou byli tři. On to ví. Jestli to někdy zkusí? Jestli zariskuje? Není vždycky risk-zisk. Takže mám realistický náhled na to vše, nedělám si už iluze, nehodlám slepě důvěřovat a raději se držím hesla - prověřuj (alespoň vím, na čem jsem a můžu eventuelně podniknout nějaké kroky) Možná se Vám t nelíbí, ale já v tomhle mám jasno. A můj muž byl vždy milý, ani během jeho extempore mi nedal najevo nějakou hnusárnu - spíš bych řekla, že se snažil být ještě lepší, než byl. A strach z toho, co bude jestli....nemám, vím, co udělám a věděla jsem to, když jsem mu i ddávala na výběr, zda chce zůstat se mnou, nebo jít za milenkou. Nevěřím, ale nepodezírám, když by se vyskytla nějaká nesrovnalost, zajistím si důkaz, než na něj "uhodím" Takže svůj nynější život nežiju pouze v tom, že hledám nějaké důkazy, jen abych mu je mohla omlátit o hlavu ;) Prostě žiju normální život, všední, tak, jako jiné ženy. Drsoňka - ano, to se může zdát, že po písmenkách jsem, protože tu napíšu, že se s tím párat nebudu. Ale vzato z druhé strany - kdybych byla drsoňka i na muže, asi by se mnou nebyl. Tím drsoňka se můžu ztotožnit jen v tom směru, že mám jasno a při další nevěře se s tím už párat nebudu - já to vím, on to ví... a zase má na výběr. 6ivot se skládá ze samých výběrů, můžeš si vybrat, co chceš.

K Mikešovi: jo, máš pravdu, že si to ohlídám, ale nemáš pravdu, když píšeš, že při sebemenším uklouznutí svého partnera nekompromisně potrestám - tady je nastavena hranice na nevěru - tam se de facto potrestá sám, protože sice možná něco získá (co by asi tak získal? - ženskou, která je nevěrná ve svém vztahu, to bude dělat znova - takže by ho dřív, nebo později také podvedla), ale víc toho ztratí. A jak jsem psala Amrianě - nežiju jen "hlídáním" mám plno jiných starostí, ale když by mě něco donutilo si ohlídat, tak to udělám, neboť chci vědět, na čem jsem. Naivně žít ve vztahu, že je všechno OK, nebo zavírat oči jen proto, že sice mi je nevěrný, ale jinak je boží - na to prostě povahu nemám. Mohla bych z toho třeba "těžit" ale proč bych to dělala?
Mimochodem - ty by si mohl zcela jasně z mužského hlediska popsat, jak se ti žije dál po "dání nože na krk" Osvětli nám tvé pocity, jaké teda má chlap.

1) Páč si myslíme, že jsme chytřejší než ženský a že s nima dokážeme v pohodě vyjebávat :lol: :lol: :lol: .. a vono kulový... :lol: :lol: :lol:
2) Páč nás mrzí, že jsme si fakt nic moc neužili a už je to venku... třeba chudák pan Zklamaný byl přistižen hned při (nebo po?) své první noční akci a ostatně ani já jsem si moc neužil, i když jsem de facto přistižen nebyl

1/ máš pravdu a je hezký, žeji dokážeš přiznat :lol:
2/ tak nevím, zda ho to mrzelo, nebo byl nas*raný - ale udělám ti radost, přišla jsem na to, až když si "užil", ale inflagranti nebyl přistižen, přiznám se, že nevím, co bych v tomhle případě dělala (vím - ale neřeknu :lol::lol::lol:)

Pisateli: sice nečteš asi pořádně, tak pouze pro tebe - děti mám 4 a ještě jsem na mateřské. Nepotřebuju ze vztahu vytloukat pro sebe a děti nějaké výhody, mě jde čistě o vztah - žena-muž. Tam třetí do páru nemá co dělat.

Vanilka jaksi taky i když vibračně a dlouhodobě výhodněji než ty.Ale tobě to asi nikdo nevysvětlí

- zde píšeš, že jsem zatlačila ke zdi - a Vanilka de facto také - ale vibračně a dlouhodobě výhodnějí - to mi vysvětli tyto ppojmy, co to je vibračně a dlouhodobě výhodněji ?

Vanilka: prostě jste tu nastalou situaci probrali ze všech možných strach, poukázalo se na pro a proti, výhody a nevýhody, nastavily se hranice, udělaly kompromisy....a děj se vůle boží. Podívej, když jsem z počátku sáhodlouze psala, co jsem říkala, jaké jsme měli debaty, hodně z lidí tady mi řeklo, proč se zabývám jím, pořád jen, že to je jeho problém - nebyl to jen jeho problém, byl to NÁŠ problém a ten potřeboval vyřešit. A já si myslím, že jsme to vyřešili ke oboustrané spokojenosti - sice něco ztratil (milenku) ale zůstala mu rodina.

Amriana napsal(a):

Ale přijmout a nesouhlasit mi k sobě prostě nepasuje.

A seš si tímhle jistá?

Díváš se například  na Novu?
Na senzační zprávy? Hrůzostrašné reportáže o vraždách a krádežích? Podvodech, vydírání a znásilňování?
Díváš?
Takže ano?
Tedy přijímáš.
A souhlasíš?
Nu dejme tomu, že nesouhlasíš.

Na vědomé bázi přijímáš, nesouhlasíš - dál to neřešíš, nezasahuje ti to aktivně do živta.
Tedy to si myslíš, protože ne podvědomé úrovni je to jinak.

Nicméně přijmout a nesouhlasit lze, je dokonce záhodno není-li jiná možnost.

Zklamaná napsal(a):

Možná mám v sobě nějakou intuici, šestý smysl - který mi ukáže, že něco je v nepořádku, v tom případě zapátrám, ale ne tím stylem, jak poukazuje Mikeš, projet telefon, slídit po kapsách, špehovat, šťourat - to je pouze jeho interpretace, jak asi se nacházejí důkazy (možná z vlastní zkušenosti)

Myslel jsem to obrazně a s nadsázkou - ačkoli seš názorově dost nekompromisní ženská, moc mi k Tobě nesedí představa, jak s pomstychtivým výrazem šacuješ manželovi sako a hledáš důkazy... :D ...stejně jako si nemyslím, že jsi od rána do večera "ve střehu"....
Ale jinak nešlo o žádnou "moji interpretaci hledání důkazů" - plno vláken tady na nevěře začíná větou typu: "Náhodou jsem našla manželovi v mobilu.... nebo ne? :D

No vidíš Zklamaná sama jsi nastavila onu vibraci. Ty nejenže "důveřuješ", ale ještě "prověřuješ" (nejsi přeci blbka :lol: ) a už dopředu jsi řekla co uděláš. Vanilka dala jen na důvěru a pokud náhodou ..., pak to opět bude řešit. Tys té své kedlibničce jsi přímo vymezila prostor. A navíc přesně víš, jak kdyby náhodou se poohleédl potažmo byl zas přeblafnut jinou ženskou, co vše ztratí. Jak to můžeš vědět? Jo vím, ty víš vše a nejlép z nás. :lol:

Pisatel napsal(a):

No vidíš Zklamaná sama jsi nastavila onu vibraci. Ty nejenže "důveřuješ", ale ještě "prověřuješ" (nejsi přeci blbka :lol: ) a už dopředu jsi řekla co uděláš. Vanilka dala jen na důvěru a pokud náhodou ..., pak to opět bude řešit. Tys té své kedlibničce jsi přímo vymezila prostor. A navíc přesně víš, jak kdyby náhodou se poohleédl potažmo byl zas přeblafnut jinou ženskou, co vše ztratí. Jak to můžeš vědět? Jo vím, ty víš vše a nejlép z nás. :lol:

Pisateli, proč jsi teď použil označení "v kedlubničce..." ? To jako na důraz, že v "kedlubničce" se nemůže zrodit myšlenka?
... na to že jsi prduch, argumentuješ dost dětinsky...
p.s. nezastávám se Zklamané, s jejími názory často nesouhlasím (a to je vše, co proti nim můžu dělat ;) )  , ale... nemůžeš zůstat v trošku na úrovni?

omlouvám se....:)

Mikeš napsal(a):

ffly napsal(a):

Mikeš já jako holka teda nefim...bo to by si nám spíš měl povykládat ty, proč jsou mucký nas.štvaný, když to na ně praskne :lol:

:lol:
1) Páč si myslíme, že jsme chytřejší než ženský a že s nima dokážeme v pohodě vyjebávat :lol: :lol: :lol: .. a vono kulový... :lol: :lol: :lol:
2) Páč nás mrzí, že jsme si fakt nic moc neužili a už je to venku... třeba chudák pan Zklamaný byl přistižen hned při (nebo po?) své první noční akci a ostatně ani já jsem si moc neužil, i když jsem de facto přistižen nebyl...

:godlike:  Krásné přiznání .... :supr: :supr:   

Já vždycky tušila, že "černý" svědomí vůči manželce s tím nemá nic společného a dokonce ani úvaha o tom, co bude dál, když se to provalí, v tom vůbec nefiguruje ....  Hlavní je si užít a nebýt u přistižení ponížen .... :lol:  :reta:

Jess, výraz kedluben je z jednoho příspěvku (chlap není kedluben na záhoně, co se dá jen tak sebrat) a někdo ho s oblibou používá s trochou láskyplnosti jako označení pro m., myslím Zuzi, možná paní Zklamaná, ale to nevím jistě. V tom smyslu ho Pisatel použil, aspoň já to tak pochopila.

Mikeš napsal(a):

Zklamaná napsal(a):

Možná mám v sobě nějakou intuici, šestý smysl - který mi ukáže, že něco je v nepořádku, v tom případě zapátrám, ale ne tím stylem, jak poukazuje Mikeš, projet telefon, slídit po kapsách, špehovat, šťourat - to je pouze jeho interpretace, jak asi se nacházejí důkazy (možná z vlastní zkušenosti)

Myslel jsem to obrazně a s nadsázkou - ačkoli seš názorově dost nekompromisní ženská, moc mi k Tobě nesedí představa, jak s pomstychtivým výrazem šacuješ manželovi sako a hledáš důkazy... :D ...stejně jako si nemyslím, že jsi od rána do večera "ve střehu"....
Ale jinak nešlo o žádnou "moji interpretaci hledání důkazů" - plno vláken tady na nevěře začíná větou typu: "Náhodou jsem našla manželovi v mobilu.... nebo ne? :D

Mikeši a víš, že u nás tou poslední indicií byla skutečně náhoda  s mobilem? Máme totiž stejné a já otevřela jeho sms , když jsem čekala na svou.... Od té doby mám jiný kryt na mobilu.... :D Na projíždění mobilu jsem se nedostala , protože jsem ho rozkřápla úhozem o akvárium... :D  Akvárium vydrželo. Mobil umřel.

Jessika napsal(a):

Pisatel napsal(a):

No vidíš Zklamaná sama jsi nastavila onu vibraci. Ty nejenže "důveřuješ", ale ještě "prověřuješ" (nejsi přeci blbka :lol: ) a už dopředu jsi řekla co uděláš. Vanilka dala jen na důvěru a pokud náhodou ..., pak to opět bude řešit. Tys té své kedlibničce jsi přímo vymezila prostor. A navíc přesně víš, jak kdyby náhodou se poohleédl potažmo byl zas přeblafnut jinou ženskou, co vše ztratí. Jak to můžeš vědět? Jo vím, ty víš vše a nejlép z nás. :lol:

Pisateli, proč jsi teď použil označení "v kedlubničce..." ? To jako na důraz, že v "kedlubničce" se nemůže zrodit myšlenka?
... na to že jsi prduch, argumentuješ dost dětinsky...
p.s. nezastávám se Zklamané, s jejími názory často nesouhlasím (a to je vše, co proti nim můžu dělat ;) )  , ale... nemůžeš zůstat v trošku na úrovni?

Kedlubničkou nazývá svého mužíčka Zklamaná.
Ale to neříkám, že se nemůže zrodit myšlenka, naopak bych řekl, že Zklamaná díky jistému se sama dostala do pasti. On Mikeš má občas geniální nápady a pokud je muž Zklamané moudrý tak, ale to by byla už jen domněnka z mé strany.
A dětina to jsem já si hraju a vystačím s čímkoli i sám se sebou :lol:
A na úrovni jistě jdu pracovat to mě povznáší k lepším zítřkům třeba i k novému bydlení :P :lol:

Vanda napsal(a):

Jess, výraz kedluben je z jednoho příspěvku (chlap není kedluben na záhoně, co se dá jen tak sebrat) a někdo ho s oblibou používá s trochou láskyplnosti jako označení pro m., myslím Zuzi, možná paní Zklamaná, ale to nevím jistě. V tom smyslu ho Pisatel použil, aspoň já to tak pochopila.

jj, jsem trubka... četala jsem "ve své kedlubničce", ne "své kedlubničce"¨
  ale když mně Pisatel většinou vytočí... někdy píše rozumně a někdy by se z něj člověk opupínkoval...tady bude asi ten zakopanej pes...

sry, Pisateli... TOHLE beru zpět...

Vanda napsal(a):

Zklamaná napsal(a):

mám v sobě nějakou intuici, šestý smysl - který mi ukáže, že něco je v nepořádku, v tom případě .............raději se držím hesla - prověřuj (alespoň vím, na čem jsem a můžu eventuelně podniknout nějaké kroky) ............ když by se vyskytla nějaká nesrovnalost, zajistím si důkaz, než na něj "uhodím" ..........Prostě žiju normální život, všední, tak, jako jiné ženy. ...........si to ohlídám...........když by mě něco donutilo si ohlídat, tak to udělám, neboť chci vědět, na čem jsem.

Doufám, že tohle není normální, všední život jiných žen. "Ve střehu" je správně, asi.

Vandi to je úplně normální život mladé a moudré kybernetické myšky v minovém poli, které po 20 letech života ve stavu manželském padá na ústa, do postele, se slovy "už zase?", "nech toho", a mužík pak má možnost odejít nepozorován k milnece a následně když se myška probere z bezvědomí o minutiu dřív je tu vlákno "proč já a proč s milenkou" :lol: :vissla:
Ale to je pořád o jednom  a dokola. :P :lol:

Jessika napsal(a):

Vanda napsal(a):

Jess, výraz kedluben je z jednoho příspěvku (chlap není kedluben na záhoně, co se dá jen tak sebrat) a někdo ho s oblibou používá s trochou láskyplnosti jako označení pro m., myslím Zuzi, možná paní Zklamaná, ale to nevím jistě. V tom smyslu ho Pisatel použil, aspoň já to tak pochopila.

jj, jsem trubka... četala jsem "ve své kedlubničce", ne "své kedlubničce"¨
  ale když mně Pisatel většinou vytočí... někdy píše rozumně a někdy by se z něj člověk opupínkoval...tady bude asi ten zakopanej pes...

sry, Pisateli... TOHLE beru zpět...

Jessiko, omlouvat se nemusíš, děkuji za lekci neboť jsem se lek co jsem to zase napsal za koninu.

...jen mně tak napadlo, jak by se asi tvářil parter té které z nás, kdyby o sobě slyšel mluvit jako o kedlubničce :lol:

Jessika napsal(a):

...jen mně tak napadlo, jak by se asi tvářil parter té které z nás, kdyby o sobě slyšel mluvit jako o kedlubničce :lol:

Ty máš dneska rozchechtávací náladu koukám :lol:
To si "cicmánci" říkaj daleko daleko "důvěrněji", tuhle jsem poslouchal dcerku (18), jak se cicmá s klukem "naše" brouku, kočičko, jsou fakt z minulého století :P /to byla zelenivově masová zahrada/ :lol: :vissla:

Pisatel napsal(a):

Jessika napsal(a):

...jen mně tak napadlo, jak by se asi tvářil parter té které z nás, kdyby o sobě slyšel mluvit jako o kedlubničce :lol:

Ty máš dneska rozchechtávací náladu koukám :lol:
To si "cicmánci" říkaj daleko daleko "důvěrněji", tuhle jsem poslouchal dcerku (18), jak se cicmá s klukem "naše" brouku, kočičko, jsou fakt z minulého století :P /to byla zelenivově masová zahrada/ :lol: :vissla:

no, ale "říkat si vzájemně" ale není stejné jako "slyšet" ...

p.s. vzhledem k aktuálnímu letopočtu jsou skoro všichni cicmající se z minulého století :gloria:

Jessika napsal(a):

Pisatel napsal(a):

Jessika napsal(a):

...jen mně tak napadlo, jak by se asi tvářil parter té které z nás, kdyby o sobě slyšel mluvit jako o kedlubničce :lol:

Ty máš dneska rozchechtávací náladu koukám :lol:
To si "cicmánci" říkaj daleko daleko "důvěrněji", tuhle jsem poslouchal dcerku (18), jak se cicmá s klukem "naše" brouku, kočičko, jsou fakt z minulého století :P /to byla zelenivově masová zahrada/ :lol: :vissla:

no, ale "říkat si vzájemně" ale není stejné jako "slyšet" ...

p.s. vzhledem k aktuálnímu letopočtu jsou skoro všichni cicmající se z minulého století :gloria:

No jio ale když mi vrkali a tokali tak se psalo 19 70/80 a ne 20 00/08 :vissla: :lol:

Pisatel napsal(a):

Jessika napsal(a):

Pisatel napsal(a):

Ty máš dneska rozchechtávací náladu koukám :lol:
To si "cicmánci" říkaj daleko daleko "důvěrněji", tuhle jsem poslouchal dcerku (18), jak se cicmá s klukem "naše" brouku, kočičko, jsou fakt z minulého století :P /to byla zelenivově masová zahrada/ :lol: :vissla:

no, ale "říkat si vzájemně" ale není stejné jako "slyšet" ...

p.s. vzhledem k aktuálnímu letopočtu jsou skoro všichni cicmající se z minulého století :gloria:

No jio ale když mi vrkali a tokali tak se psalo 19 70/80 a ne 20 00/08 :vissla: :lol:

ty Pisateli, ... když MY vrkali
když mi vrkali znamená mně vrkali...

zuzi777a napsal(a):

Mikeši a víš, že u nás tou poslední indicií byla skutečně náhoda  s mobilem? Máme totiž stejné a já otevřela jeho sms , když jsem čekala na svou...

Jo, vzpomínám si na Tvůj příběh, Zuzi... jen ses nám nikdy nesvěřila, co v té sms vlastně bylo, že jsi po ní získala tak neochvějnou jistotu... :co:

Jessika napsal(a):

Pisatel napsal(a):

Jessika napsal(a):

no, ale "říkat si vzájemně" ale není stejné jako "slyšet" ...

p.s. vzhledem k aktuálnímu letopočtu jsou skoro všichni cicmající se z minulého století :gloria:

No jio ale když mi vrkali a tokali tak se psalo 19 70/80 a ne 20 00/08 :vissla: :lol:

ty Pisateli, ... když MY vrkali
když mi vrkali znamená mně vrkali...

No jo ty jeden cifr tedy písmeno špione :)

Mikeš napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Mikeši a víš, že u nás tou poslední indicií byla skutečně náhoda  s mobilem? Máme totiž stejné a já otevřela jeho sms , když jsem čekala na svou...

Jo, vzpomínám si na Tvůj příběh, Zuzi... jen ses nám nikdy nesvěřila, co v té sms vlastně bylo, že jsi po ní získala tak neochvějnou jistotu... :co:

To to chceš opravdu vědět??? :D
No tak ať víš- zdrobělina oslovení, politování , že mu to  den předtím nevyšlo ( to už se v tom  trouba začínal motat  a nevěděl kudy kam, chtěl skončit , ale nevěděl jak, abych se nic nedozvěděla.... Ona ta naše byla trošinku neodbytná.... :rolleyes:) a že si to příště vynahradí a nějakjé pusinky  a oslovení brouku a  přání aby se jí o něm - a obráceně zdálo..... No a taky to, že byla uložená pod jménem jeho syna... :D:D  No jestli se zdálo jí o něm, to nevím- ale tomu mému se ten den zdálo o čertech a moc toho nenaspal.....:D

Mě je to teď fakt k smíchu, ale  ta chvíle totální jistoty , že ze mě dělá blba, ta mi dala!!!  Etna je proti mě bublající bahno....  :D
Opakuju se - já totiž pořád hledala chyby vně vztahu- že je marod, že něco v práci, že něco s dětmi- protože mě nikdy nic nevyčetl, nevytknul..... To že kličkuje v mimovztahu mě fakt nenapadlo..

Zklamaná : děkuju za odpověď ... nerozumím pár věcem co píšeš, ale nevíc tomu : nevěřím mu , ale nepodezírám ho ? Není to technicky nemožný ? Přece věřit je od slůvka důvěra a jestliže nedůvěřuju ...tak ... podezírám ? Nebo možná to já špatně čtu ?

Pandorraa napsal(a):

Majko, nevím, možné to je.
Mám celkem dobrou intuici a nevycházím pouze z TVÝCH písmenek.
V žádném případě ti nehodlám podsouvat a inplantovat, že šťastná nejsi. Rozhodující je přece tvůj vlastní pocit. Všichni si to myslíme. Až do chvíle, než zjistíme, že i TOHLE se dá v obranném režimu nastavit.
Ostatní nás zdaleka nedovedou tak oklamat, jako to umíme my sami...
Otázkou je jen PROČ, ZDA a JAK...

Ano, Pan, může to tak být. Můžu to tak mít i já, že jsem si to nastavila v obranném režimu, jestli teď v tomto řežimu žiju. Nevím.
Jestli jsem se dokázala "tak oklamat", to taky nedovedu posoudit.
Jen vím, že minulost je pryč, tu nezměním. Snažím se nedívat moc často zpět a nepřemýšlet, cobykdyby, i když takové chvilky někdy jsou.
Minulost je pryč. Zítřek je nejistý. Momentálně žiju dnes. Tady a teď. Tady a teď se cítím dobře a to je pro mě důležité. Pokud se každou vteřinu, která mi bude dopřána, budu cítit dobře, není pro mě důležité, jakým způsobem jsem si to zařidila, implantovala, proč to je. Pro mě je důležité, ŽE TO JE. :)

majkafa napsal(a):

Pokud se každou vteřinu, která mi bude dopřána, budu cítit dobře, není pro mě důležité, jakým způsobem jsem si to zařidila, implantovala, proč to je. Pro mě je důležité, ŽE TO JE. :)

Může být :jojo:
Ale víš, co je psychologicky děsně zajímavý, majki?
Život "ve lži", který nám  nastavil někdo jiný - podvádí nás, je nevěrný a lže, protože momentálně prostě nemůže jinak (je celkem nepodstatné z jakého důvodu), je pro nás naprosto nepřijatelný - nejsme přece žádný blbky, že?
Život "ve lži",kterou jsme si naordinovali sami (taky je celkem nepodstatné proč) je ovšem jiná káva.
Fakt zajímavý fenomén.
Řekla bych dokonce, že je to výborná příležitost, jak odlišit sobectví a sebelásku :)

Je to možné, Pan, ale nemám touhu ani chuť pouštět se do debat na hluboká vnitřní témata, maximálně si je v sobě uvnitř sama pro sebe probírat a přemýšlet si nad nimi. :) Jsem spokojená tak, jak se teď cítím. Kdyby se to změnilo, pak to zasejc pořeším. :)

Maximálně maximílně stačí ;):par:

majkafa napsal(a):

Amriano, já to zase vnímám tak, že některé babinetky - babineťáky už znám i osobně a mnohdy je to naživo dost jinak než po písmenkách. A nejen u babinetek, ale všeobecně u chatařů a pisatelů. :)
Proto už si mínění dle písmenek nevytvářím. Až pak, když proběhne osobní setkání.

Tohle me Majko zaujalo.
Rekla bych ze ani osobni setkani neprozradi o cloveku vsechno.Nebo rekneme jeho pravou tvar.  Pokud nenaslouchame intuici,nevnimame tendence ktere se nabizi,muzem se hodne zmylit.
To se stalo uz mockrat.   :mad:

Zklamaná napsal(a):

Mimochodem - ty by si mohl zcela jasně z mužského hlediska popsat, jak se ti žije dál po "dání nože na krk" Osvětli nám tvé pocity, jaké teda má chlap.

Já můžu maximálně tak osvětlit, jak to mám já, a ne jak to má nějakej jinej chlap :D Navíc - já nedostal typickej "nůž na krk", tedy od manželky... no, ale díky za optání, jde to... asi podobně jako Zuzi mohu říct, že nám to doma trochu "pročistilo vzduch" a situace směřuje spíš k lepšímu... i když si občas něco vyslechnu, jsem rád, že už je to za námi... ale na rovinu, Zklamaná - to můj letošní pobyt ve špitále mě přinutil víc přemýšlet o životě a o sobě... tedy nikoli žádné výčitky svědomí... ty já prostě nemám...

Mikeš napsal(a):

Zklamaná napsal(a):

Mimochodem - ty by si mohl zcela jasně z mužského hlediska popsat, jak se ti žije dál po "dání nože na krk" Osvětli nám tvé pocity, jaké teda má chlap.

Já můžu maximálně tak osvětlit, jak to mám já, a ne jak to má nějakej jinej chlap :D Navíc - já nedostal typickej "nůž na krk", tedy od manželky... no, ale díky za optání, jde to... asi podobně jako Zuzi mohu říct, že nám to doma trochu "pročistilo vzduch" a situace směřuje spíš k lepšímu... i když si občas něco vyslechnu, jsem rád, že už je to za námi... ale na rovinu, Zklamaná - to můj letošní pobyt ve špitále mě přinutil víc přemýšlet o životě a o sobě... tedy nikoli žádné výčitky svědomí... ty já prostě nemám...

Hmm, zajímavé, já ti povím, co z toho čtu: letošní pobyt ve špitále, kdy jsem si uvědomil, že už nemládnu a také to, že co kdyby to moje velké zamilování opadlo, jak listí na podzim, jen co bychom začali spolu žít a zjistilo by se, že jaksi nehodlám změnit své návyky ohledně žen a jejich nahánění, tož jsem si řekl, že raději už zůstanu tam, kde jsem a kde to už znám a je na mě už zvyklo ;) žádné výčitky svědomí - to u tebe ani nepředpokládám, spíš bych to odhadla na jakýsi kalkul, aby bylo o tebe ve stáří postaráno a byl zde někdo, kdo ti bude vyměňovat plínky :lol:

Zklamaná napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Zklamaná napsal(a):

Mimochodem - ty by si mohl zcela jasně z mužského hlediska popsat, jak se ti žije dál po "dání nože na krk" Osvětli nám tvé pocity, jaké teda má chlap.

Já můžu maximálně tak osvětlit, jak to mám já, a ne jak to má nějakej jinej chlap :D Navíc - já nedostal typickej "nůž na krk", tedy od manželky... no, ale díky za optání, jde to... asi podobně jako Zuzi mohu říct, že nám to doma trochu "pročistilo vzduch" a situace směřuje spíš k lepšímu... i když si občas něco vyslechnu, jsem rád, že už je to za námi... ale na rovinu, Zklamaná - to můj letošní pobyt ve špitále mě přinutil víc přemýšlet o životě a o sobě... tedy nikoli žádné výčitky svědomí... ty já prostě nemám...

Hmm, zajímavé, já ti povím, co z toho čtu: letošní pobyt ve špitále, kdy jsem si uvědomil, že už nemládnu a také to, že co kdyby to moje velké zamilování opadlo, jak listí na podzim, jen co bychom začali spolu žít a zjistilo by se, že jaksi nehodlám změnit své návyky ohledně žen a jejich nahánění, tož jsem si řekl, že raději už zůstanu tam, kde jsem a kde to už znám a je na mě už zvyklo ;) žádné výčitky svědomí - to u tebe ani nepředpokládám, spíš bych to odhadla na jakýsi kalkul, aby bylo o tebe ve stáří postaráno a byl zde někdo, kdo ti bude vyměňovat plínky :lol:

Pro mne by byl docela zahul, zit s takovymito postoji. BI

Spíš bych řekla: přehodnotí a srovnají se životní priority, vytřídí se to hlavní a podružné. Zvenku to může vypadat na kalkul, ale je to o hodnotách a pocitech. Člověk tam zjistí, jak křehký je život a jak snadno o něj může přijít, a má dost času na přemýšlení jakoby z odstupu od běžného života. ( Taky třeba dojde naopak k tomu, že pustí do života barvy a opustí "jistoty" vyměňování plínek a péče v případě potřeby :)....).

Zklamaná
co by asi tak získal? - ženskou, která je nevěrná ve svém vztahu, to bude dělat znova - takže by ho dřív, nebo později také podvedla
Slyšelas někdy o presumpci neviny ? Ženská, která je nevěrná v nevyhovujícím vztahu může být v tom dalším naprosto monogamní a dokonce i bez toho, že by jí to vadilo.
A já si myslím, že jsme to vyřešili ke oboustrané spokojenosti - sice něco ztratil (milenku) ale zůstala mu rodina.
Správně píšeš "já si myslím" - jemu do hlavy nevidíš. Co když se jeho postoj podobá tomu, který nabízíš Mikešovi? Tohle mám na mysli tož jsem si řekl, že raději už zůstanu tam, kde jsem a kde to už znám a je na mě už zvyklo... spíš bych to odhadla na jakýsi kalkul

Zklamaná napsal(a):

...nehodlám změnit své návyky ohledně žen a jejich nahánění...

:D :D Tak tímhle jsi mě opravdu upřímně pobavila, Zklamaná... :D :D
...ale já Ti to vyvracet nebudu, klidně si o mně mysli, že jsem typickej holkař, mně to neva... :D :D :D

helena napsal(a):

Zklamaná
co by asi tak získal? - ženskou, která je nevěrná ve svém vztahu, to bude dělat znova - takže by ho dřív, nebo později také podvedla
Slyšelas někdy o presumpci neviny http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png? Ženská, která je nevěrná v nevyhovujícím vztahu může být v tom dalším naprosto monogamní a dokonce i bez toho, že by jí to vadilo.
A já si myslím, že jsme to vyřešili ke oboustrané spokojenosti - sice něco ztratil (milenku) ale zůstala mu rodina.
Správně píšeš "já si myslím" - jemu do hlavy nevidíš. Co když se jeho postoj podobá tomu, který nabízíš Mikešovi? Tohle mám na mysli tož jsem si řekl, že raději už zůstanu tam, kde jsem a kde to už znám a je na mě už zvyklo... spíš bych to odhadla na jakýsi kalkul

Ale Helenko to je ta vibrace slov. To Zklamaná nepochopí (ale už se mění holka jedna provokativní), víš, to je to důvěřuj, ale proběřuj a nůž na krku, jako metoda pro rozhodnutí .... /Jen na okraj, to co Zklamaná vyčítá Vanilce /peníze nebo děti/, sama nedávno řekla zcela jasně i vůči mě /nic s ní nemám :lol: /
Při té příležitosti by mě osobně zajímala fikce, kdyby Kedlubnička Zklamané udělal jedno, praštil do stolu a řekl, jdu (mimochodem Zklamaná já o jedné poznámce, jak bys to asi řešila mám doposud schovanou :lol: )
No on nám Mikeš (ale i další) získal i něco co mnohým uteklo sama prapodstata. Poznání, že je to pěkné, ale..., je to erotizující, ale...., že doma je doma, ale.... takže až tak moc neztratil.

Celé tohle debatění mě přineslo myšlenku, že vlastě nechci vědět, co má můj muž v  hlavě za myšlenky. Zaplať pánBůh, jsou  jen jeho... :D Představa, , že by zůstal z vypočítavosti mě docela děsí... Ale on je taková průhledná osoba, že si myslím( domnívám se) , že spíš ne....
   Protože zůstat z vypočítavosti by bylo dost krátkozraké.... Celý zbytek života respektive tak půlku , počítám vzhledem k věku) zůstat s někým , koho "nemusím", ale stará se o mé blaho- to je spíš  situace mnoha žen- i těch, které  osobně znám.  Manžela  nemilují,  zůstávají jen z ekonomických důvodů - "co bych tak hledala , když chce tak podržím, pokud má milenku tak toleruju, jen aby teplé hnízdo  vystlané penízky vydrželo....."  :usch:

Myslím si narozdíl od Vás, že Zklamaná to pojala vůči Mikešovi jen jako další z rejpanečků....

zuzi777a napsal(a):

Myslím si narozdíl od Vás, že Zklamaná to pojala vůči Mikešovi jen jako další z rejpanečků....

Může být.
Rejpaneček ve stylu "podle sebe, soudím tebe" ;)
A Mikeš ji s tím zcela v klídku poslal do nikam :jojo:
Jj, roste nám, kluk jeden ušatá :supr:

Manžela  nemilují,  zůstávají jen z ekonomických důvodů - "co bych tak hledala , když chce tak podržím, pokud má milenku tak toleruju, jen aby teplé hnízdo  vystlané penízky vydrželo....."
nebo
Manželku nemilují, zůstávají jen ze sobeckých důvodů - co bych tak hledal, jen si občas někde zaš.ukám, milenky většinou neperou, nevaří jako manželky a stojí moc peněz... pokud má manželka nějaký řeči, vysvětlím jí, že je to přechodem... jen aby teplé hnízdo, kde mi dají najíst, postarají se o moje potřeby a nic moc se už ode mě neočekává, vydrželo...

helena napsal(a):

Manžela  nemilují,  zůstávají jen z ekonomických důvodů - "co bych tak hledala , když chce tak podržím, pokud má milenku tak toleruju, jen aby teplé hnízdo  vystlané penízky vydrželo....."
nebo
Manželku nemilují, zůstávají jen ze sobeckých důvodů - co bych tak hledal, jen si občas někde zaš.ukám, milenky většinou neperou, nevaří jako manželky a stojí moc peněz... pokud má manželka nějaký řeči, vysvětlím jí, že je to přechodem... jen aby teplé hnízdo, kde mi dají najíst, postarají se o moje potřeby a nic moc se už ode mě neočekává, vydrželo...

Helena , nedělám si iluze, že mnoho chlapů prahne po uklizeném bejváku , umytých oknech a teplé gulášovce  od manželky. Většině stačí dobrá odzkoušená restauračka, puštěná TV nebo PC, klidné a nerušené WC- ( a nemusí být  ani s Brees osvěžovačem :P ), pelech s peřinou....   Pokud nemohou nalézt čisté ponožky, volí hospodyni- tedy muži z těch kategorií , kde peníze jsou....   Ti , kteří prachy nemají,klidně vrství   a hledají čistší  prádlo podle stupně zešednutí..... Milenka je bonus- těm  chudším stačí P**no  a slintání u DVD..... Manželka je většino ten prudící prvek, který jim idylku narušuje.... :D

zuzi, oni po tom neprahnou, ale se vším, cos vyjmenovala, mají život podstatně pohodlnější. Co jsem tak zaslechla od opačného pohlaví, od určitého věku spíš snesou ten "prudící prvek", než by se starali sami o sebe - a ono i hledání méně děravých fuseklí či nutnost koupit si a donést něco k jídlu je otrava - už jen proto, že na to musí myslet. Taková manželička - občas si možná štěkne či zaslzí (což se dá nevnímat, v nejhorším případě splnit její přání), ale těch "provozních" starostí je pán ušetřen.

Zuzi, pravdu má podle mě spíš Helena, aspoň pokud to beru ze svého pohledu.
Chlap bývá pohodlnej člověk, kterej má rád "svý jistý"... nerad mění zaběhnuté zvyklosti, nerad se pouští do neznáma, atd....
To, že si žena občas "štěkne nebo zaslzí", to se dá vydržet...

Taky vnímám ten Mikešův příspěvek úplně jinak než Zklamaná. A přeju mu hodně zdraví a aby se jim s pani koucórovou spolu líbilo.

helena napsal(a):

Zklamaná
co by asi tak získal? - ženskou, která je nevěrná ve svém vztahu, to bude dělat znova - takže by ho dřív, nebo později také podvedla
Slyšelas někdy o presumpci neviny? Ženská, která je nevěrná v nevyhovujícím vztahu může být v tom dalším naprosto monogamní a dokonce i bez toho, že by jí to vadilo.

Nu, možná si to jen beru osobně, nestíhám vše číst.
Ale jestli jsem to vzala správně, opakuju, zatím jsem žádnému partnerovi ve vztahu nevěrná nebyla a nehodlám to měnit ani v budoucnu, pokud nějakého partnera budu mít. :)

majkafa napsal(a):

Nu, možná si to jen beru osobně, nestíhám vše číst.

Majko, Zklamaná to psala o svém muži a jeho ex-milence... :)

helena napsal(a):

nebo
Manželku nemilují, zůstávají jen ze sobeckých důvodů - co bych tak hledal, jen si občas někde zaš.ukám, milenky většinou neperou, nevaří jako manželky a stojí moc peněz... pokud má manželka nějaký řeči, vysvětlím jí, že je to přechodem... jen aby teplé hnízdo, kde mi dají najíst, postarají se o moje potřeby a nic moc se už ode mě neočekává, vydrželo...

...takhle to má ten tvůj milenec? :lol:

oni po tom neprahnou, ale se vším, cos vyjmenovala, mají život podstatně pohodlnější. Co jsem tak zaslechla od opačného pohlaví, od určitého věku spíš snesou ten "prudící prvek", než by se starali sami o sebe - a ono i hledání méně děravých fuseklí či nutnost koupit si a donést něco k jídlu je otrava - už jen proto, že na to musí myslet. Taková manželička - občas si možná štěkne či zaslzí (což se dá nevnímat, v nejhorším případě splnit její přání), ale těch "provozních" starostí je pán ušetřen.

...a takhle to máš doma ? :lol:

Slyšelas někdy o presumpci neviny ? Ženská, která je nevěrná v nevyhovujícím vztahu může být v tom dalším naprosto monogamní a dokonce i bez toho, že by jí to vadilo.

...a tady to svoje nevěrnictví "omlouváš" nevyhovujícím vztahem a předem už víš, že bys v tom dalším už mohla být monogamní a balíš to do presumpce neviny (nikdy neříkej nikdy) :lol:

Zklamaná napsal(a):

helena napsal(a):

nebo
Manželku nemilují, zůstávají jen ze sobeckých důvodů - co bych tak hledal, jen si občas někde zaš.ukám, milenky většinou neperou, nevaří jako manželky a stojí moc peněz... pokud má manželka nějaký řeči, vysvětlím jí, že je to přechodem... jen aby teplé hnízdo, kde mi dají najíst, postarají se o moje potřeby a nic moc se už ode mě neočekává, vydrželo...

...takhle to má ten tvůj milenec? :lol:

oni po tom neprahnou, ale se vším, cos vyjmenovala, mají život podstatně pohodlnější. Co jsem tak zaslechla od opačného pohlaví, od určitého věku spíš snesou ten "prudící prvek", než by se starali sami o sebe - a ono i hledání méně děravých fuseklí či nutnost koupit si a donést něco k jídlu je otrava - už jen proto, že na to musí myslet. Taková manželička - občas si možná štěkne či zaslzí (což se dá nevnímat, v nejhorším případě splnit její přání), ale těch "provozních" starostí je pán ušetřen.

...a takhle to máš doma ? :lol:

Slyšelas někdy o presumpci neviny ? Ženská, která je nevěrná v nevyhovujícím vztahu může být v tom dalším naprosto monogamní a dokonce i bez toho, že by jí to vadilo.

...a tady to svoje nevěrnictví "omlouváš" nevyhovujícím vztahem a předem už víš, že bys v tom dalším už mohla být monogamní a balíš to do presumpce neviny (nikdy neříkej nikdy) :lol:

:offtopic::offtopic::offtopic::offtopic::offtopic::offtopic:

Zklamaná
...takhle to má ten tvůj milenec?
Ne - jinak
...a takhle to máš doma ?
Ne - líp, protože leccos z toho nedělám
...a tady to svoje nevěrnictví "omlouváš" nevyhovujícím vztahem a předem už víš, že bys v tom dalším už mohla být monogamní a balíš to do presumpce neviny
Ale jdi - já nemám důvod ani potřebu omlouvat. Pouze jsem konstatovala, že člověk (nejen ženská) může být nevěrný právě proto, že mu stávající vztah nějak ubližuje, kdežto v tom dalším je spokojený. Ostatně mohla ses dočíst, že já o nový vztah příliš nestojím.

helena napsal(a):

Zklamaná
...takhle to má ten tvůj milenec?
Ne - jinak
...a takhle to máš doma ?
Ne - líp, protože leccos z toho nedělám
...a tady to svoje nevěrnictví "omlouváš" nevyhovujícím vztahem a předem už víš, že bys v tom dalším už mohla být monogamní a balíš to do presumpce neviny
Ale jdi - já nemám důvod ani potřebu omlouvat. Pouze jsem konstatovala, že člověk (nejen ženská) může být nevěrný právě proto, že mu stávající vztah nějak ubližuje, kdežto v tom dalším je spokojený. Ostatně mohla ses dočíst, že já o nový vztah příliš nestojím.

Opravdu? nelžeš si tak trochu do vlastní kapsy? ;)

Amriana napsal(a):

Aniž bych  chtěla sebemíň rýpat do kohokoliv, nedá mi to...Holky ... kterákoliv, jak si můžete být tak jistý, že ten románek skončil doopravdy a nejen na oko ? Třeba Zklamaná konkrétně Ty,a ptám se  Tebe, protože prostě jsi to teď napsala jako poslední pro nic jinýho,  ...píšeš trvalo to měsíc, pak dostal na výběr, vybral si ...jak poznáš, že to bylo opravdový ten konec? A vlastně by mě to zajímalo od všech ...i od Vanilky ... od kohokoliv...

Nijak  a to je na tom to nejhorsi. Nikdy uz nevis , jestli mluvi pravdu nebo  jen hraje komedii.

Zklamaná, proč se mě neustále snažíš přesvědčit, že mě znáš líp, než já sama? Když myslíš, že si lžu do kapsy - kde je podle tebe pravda? Fakt by mě to zajímalo.

Dámy a pánové, je pátek a docela slušné počasí..... Já se tak těším.....  :offtopic::offtopic:
Začínám dětinštět- stačí mě představa vonícího lesa a  dvou okousaných  poddoubáků a těším se jak malá holka.... :offtopic: :offtopic:

zuzi777a napsal(a):

Dámy a pánové, je pátek a docela slušné počasí..... Já se tak těším.....  :offtopic::offtopic:
Začínám dětinštět- stačí mě představa vonícího lesa a  dvou okousaných  poddoubáků a těším se jak malá holka.... :offtopic: :offtopic:

:offtopic: Taky jedu po práci na chalupu a hned vyrazím s košíkem do lesa...
...ale slušný počasí si představuju trochu jinak - je moc zima, takže večer strávím přikládáním do kamen... :( :offtopic:

:offtopic:já v sauně a u burčáku, ve společnosti fajn holek :offtopic:

heleno - nenech se otrávit, marný boj, řekla bych

helena napsal(a):

Zklamaná, proč se mě neustále snažíš přesvědčit, že mě znáš líp, než já sama? Když myslíš, že si lžu do kapsy - kde je podle tebe pravda? Fakt by mě to zajímalo.

protože pohled zvenčí ti může otevřít oči...

Zklamaná napsal(a):

helena napsal(a):

Zklamaná, proč se mě neustále snažíš přesvědčit, že mě znáš líp, než já sama? Když myslíš, že si lžu do kapsy - kde je podle tebe pravda? Fakt by mě to zajímalo.

protože pohled zvenčí ti může otevřít oči...

Holka, tak se podle toho taky zařiď a otevři je sama dokořán :lol:

protože pohled zvenčí ti může otevřít oči...
Děvče, ale já už jsem docela dlouho dospělá... a až (jestli) budu potřebovat pomoc, tak si o ní umím říct.
Vágní věty o otvírání očí jsou na nic - proč mi na dotaz neodpovíš konkrétně?

zuzi777a napsal(a):

Zapomenout nelze , ale odžít a  zjistit, že nemá faktickou cenu na  ni myslet, to jde.... Alespoň z mého pohledu "té podvedené". Docela by mě ale zajímalo, jestli jde zapomenout z pohledu toho podvádějícího......

Zapomenout,jak už tady bylo napsáno na krásné zážitky nejde,snad po těžkém úraze hlavy,měla jsem několikaletý vztah a rozchod taky nebyl o tom,že to hned rozsekneme.To prostě nešlo tak najednou,ani po měsíci ne.Naštěstí to můj manžel tenkrát nevzdal,dal mi šanci,vlastně dokonce 2,protože jak jsem psala rozum je jedna věc a srdce úplně jiná,ale poznala jsem,že víc už by mi neprošlo.Naštěstí taky bydlíme od sebe hodně daleko s býv.milencem,takže se už vůbec nevídáme,jen se napíšem mail k narozenínám a svátku.Vzpomínky zůstaly,jsou krásné,ale dnes mě cizí chlapy už vůbec nezajímají  cením si toho,kterého mám doma.

helena napsal(a):

protože pohled zvenčí ti může otevřít oči...
Děvče, ale já už jsem docela dlouho dospělá... a až (jestli) budu potřebovat pomoc, tak si o ní umím říct.
Vágní věty o otvírání očí jsou na nic - proč mi na dotaz neodpovíš konkrétně?

Tak tohle je fakt hlína :)))
Heli, máš ty vůbec nějaký oči, který bys mohla otevřít?
Teda myslím ve spojitosti s tímhle "pohledem z venčí" :lol:

Mikeš napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Dámy a pánové, je pátek a docela slušné počasí..... Já se tak těším.....  :offtopic::offtopic:
Začínám dětinštět- stačí mě představa vonícího lesa a  dvou okousaných  poddoubáků a těším se jak malá holka.... :offtopic: :offtopic:

:offtopic: Taky jedu po práci na chalupu a hned vyrazím s košíkem do lesa...
...ale slušný počasí si představuju trochu jinak - je moc zima, takže večer strávím přikládáním do kamen... :( :offtopic:

Tak to u nás je  dokonce sluníčko, takový správný podzimní den...Listí, vítr , sychravo ale barevno.... Teď jsem se motala kolem baráku a  uvažuji o svařáčku hned a do krbovek už jsem založila tři polínka....
Upeču jablečný  koláč,  a budu si lebedit.....  Kašlu a páteční nákupy a ruch velkoměsta. Zítra budou sice  děťátka   čučet , že v ledničce je jen okoralý kus  točeňáku, ale já si to dneska nenechám zkazit....:offtopic:
Jo a abych dostála vláknu tak na nevěru ani nevzdechnu..... :D:D

zuzi777a napsal(a):

Celé tohle debatění mě přineslo myšlenku, že vlastě nechci vědět, co má můj muž v  hlavě za myšlenky. Zaplať pánBůh, jsou  jen jeho... :D Představa, , že by zůstal z vypočítavosti mě docela děsí... Ale on je taková průhledná osoba, že si myslím( domnívám se) , že spíš ne....
   Protože zůstat z vypočítavosti by bylo dost krátkozraké.... Celý zbytek života respektive tak půlku , počítám vzhledem k věku) zůstat s někým , koho "nemusím", ale stará se o mé blaho- to je spíš  situace mnoha žen- i těch, které  osobně znám.  Manžela  nemilují,  zůstávají jen z ekonomických důvodů - "co bych tak hledala , když chce tak podržím, pokud má milenku tak toleruju, jen aby teplé hnízdo  vystlané penízky vydrželo....."  :usch:

Myslím si narozdíl od Vás, že Zklamaná to pojala vůči Mikešovi jen jako další z rejpanečků....

Smutne je , ze nekdy neni ani vystlane, ale ostatni body plati :)

Heli, máš ty vůbec nějaký oči, který bys mohla otevřít?
Milá Pan, já jsem slepá jako třídenní kotě... aspoň z pohledu Zklamané... ta do mě šije, kde může...
Kdybych měla použít zdejší okřídlenou větičku - copak jí asi zrcadlím? Nebo jinak - co ji zrovna na mně žere?

Mikeš napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Dámy a pánové, je pátek a docela slušné počasí..... Já se tak těším.....  :offtopic::offtopic:
Začínám dětinštět- stačí mě představa vonícího lesa a  dvou okousaných  poddoubáků a těším se jak malá holka.... :offtopic: :offtopic:

:offtopic: Taky jedu po práci na chalupu a hned vyrazím s košíkem do lesa...
...ale slušný počasí si představuju trochu jinak - je moc zima, takže večer strávím přikládáním do kamen... :( :offtopic:

Dávej bacha abys neuklouzl na ledě. :lol: ty máš vycházky Mikeš? :lol:

helena napsal(a):

Nebo jinak - co ji zrovna na mně žere?

Heleno, to je přece jasný - žiješ tak, jak ona díky svým dogmatům prostě nemůže: SVOBODNĚ :)

Zklamaná napsal(a):

helena napsal(a):

Zklamaná, proč se mě neustále snažíš přesvědčit, že mě znáš líp, než já sama? Když myslíš, že si lžu do kapsy - kde je podle tebe pravda? Fakt by mě to zajímalo.

protože pohled zvenčí ti může otevřít oči...

Tak prečo ich držíš také kŕčovito zatvorené? ;) Alebo pomocný pohľad zvonka platí len na Helenu?

Pandorraa napsal(a):

Heleno, to je přece jasný - žiješ tak, jak ona díky svým dogmatům prostě nemůže: SVOBODNĚ :)

Jo, to bude vono :supr: :godlike:
Taky to tak vidím, akorát jsem furt nevěděl, jak to zformulovat...

helena napsal(a):

Heli, máš ty vůbec nějaký oči, který bys mohla otevřít?
Milá Pan, já jsem slepá jako třídenní kotě... aspoň z pohledu Zklamané... ta do mě šije, kde může...
Kdybych měla použít zdejší okřídlenou větičku - copak jí asi zrcadlím? Nebo jinak - co ji zrovna na mně žere?

Helčo, nejistý člověk si musí nacházet nepřítele a ty, jako představitelka šťastných milenek, jsi parádní cíl  ...

Jó, kdyby totiž milenek nebylo, nevěra by neexistovala a počestné vdané paničky by se nemusely cítit ohrožené! ;):P

Tak jo - tak já vám všem přeju hezkej víkend a odcházím svobodně dělat šťastnou milenku
Šťastná a spořádaná máma, tchýně a bába budu zejtra - a těším se na to úplně stejně.

helena napsal(a):

Tak jo - tak já vám všem přeju hezkej víkend a odcházím svobodně dělat šťastnou milenku
Šťastná a spořádaná máma, tchýně a bába budu zejtra - a těším se na to úplně stejně.

:D Taky se loučím a jdu dělat spořádaného manžela a otce :D
Milence dělat nebudu - není komu :grater:
Hezký víkend všem, Kocour :supr:

Pekný víkend od... teraz neviem, akú mám funkciu... neusporiadaná single?

Vanilka69 napsal(a):

helena napsal(a):

Heli, máš ty vůbec nějaký oči, který bys mohla otevřít?
Milá Pan, já jsem slepá jako třídenní kotě... aspoň z pohledu Zklamané... ta do mě šije, kde může...
Kdybych měla použít zdejší okřídlenou větičku - copak jí asi zrcadlím? Nebo jinak - co ji zrovna na mně žere?

Helčo, nejistý člověk si musí nacházet nepřítele a ty, jako představitelka šťastných milenek, jsi parádní cíl  ...

Jó, kdyby totiž milenek nebylo, nevěra by neexistovala a počestné vdané paničky by se nemusely cítit ohrožené! ;):P

To už tady bylo Vanil, tím se uvedla Zklamaná, že tak nějak "proklíná ty milneky", když se vyhrabou ven a přeblafnou počestného mužíčka nějeké ještě počestnější manželky. nemáš lepší repertoár. Spíš bychom měli Helí popřát dobrý lov a přesný výběr partnerů, aby nepřšli o krk kdyby náhodu ulovila "kedlubničku" :lol:

Mikeš napsal(a):

helena napsal(a):

Tak jo - tak já vám všem přeju hezkej víkend a odcházím svobodně dělat šťastnou milenku
Šťastná a spořádaná máma, tchýně a bába budu zejtra - a těším se na to úplně stejně.

:D Taky se loučím a jdu dělat spořádaného manžela a otce :D
Milence dělat nebudu - není komu :grater:
Hezký víkend všem, Kocour :supr:

Ani mě? Teda kocourku tolik jsi mě zklamal a tolik jsi toužil :lol:  :lol::lol::lol::lol::lol::lol::lol:

Selima napsal(a):

Pekný víkend od... teraz neviem, akú mám funkciu... neusporiadaná single?

provést úklid a pak se vykoupat a navonět, nahodit úsměv číslo 1 úsměv bezbraný a vydat se na lov kedlubniček, aby bylo o čem v prndělí psát :lol: :vissla:

Som nakapatá, takže namiesto lovenia kedlubničiek, alebo po našom kalerábikov, sa budem zbavovať červa. ;) Ale inak v zásade - áno, asi tak.

Selima napsal(a):

Som nakapatá, takže namiesto lovenia kedlubničiek, alebo po našom kalerábikov, sa budem zbavovať červa. ;) Ale inak v zásade - áno, asi tak.

A co vyhnat červa na cizím těle nic? :)
Když nic tak velkej horkej černej čaj, 4 kostky cukru, lžíci medu, velkýho panáka slivovice či vodky,  celej citron a hup do postele potit. A druhý den zdravý mraveneček skáče z postele :lol: :lol:

Se brzy uzdrav ostatním pěkný víkend :par:

Uvarila som si slepačiu poliekvu, silnú a mastnú... s kopou zeleninky :P . Slepačia polievka pre telo u mňa funguje. A asi si kúpim aj celaskon a kalcium v šumivých tabletách a zaľahnem. :sjuk: :sova:

Seli, daj si k nej ešte slepačiu pre dušu a to by bolo, aby nebolo. Prajem skoré uzdravenie. Ja idem v nedeľu s našou hviezdičkou na Landov muzikál Touha, moooc sa teším. :)

Pisatel napsal(a):

Vanilka69 napsal(a):

helena napsal(a):

Heli, máš ty vůbec nějaký oči, který bys mohla otevřít?
Milá Pan, já jsem slepá jako třídenní kotě... aspoň z pohledu Zklamané... ta do mě šije, kde může...
Kdybych měla použít zdejší okřídlenou větičku - copak jí asi zrcadlím? Nebo jinak - co ji zrovna na mně žere?

Helčo, nejistý člověk si musí nacházet nepřítele a ty, jako představitelka šťastných milenek, jsi parádní cíl  ...

Jó, kdyby totiž milenek nebylo, nevěra by neexistovala a počestné vdané paničky by se nemusely cítit ohrožené! ;):P

To už tady bylo Vanil, tím se uvedla Zklamaná, že tak nějak "proklíná ty milneky", když se vyhrabou ven a přeblafnou počestného mužíčka nějeké ještě počestnější manželky. nemáš lepší repertoár. Spíš bychom měli Helí popřát dobrý lov a přesný výběr partnerů, aby nepřšli o krk kdyby náhodu ulovila "kedlubničku" :lol:

ježkovy voči Pisateli! Sedíš si na vedení? :dumbom: Proč asi jsem napsala to co jsem napsala? Už chňápeš?

Mikeš napsal(a):

helena napsal(a):

Tak jo - tak já vám všem přeju hezkej víkend a odcházím svobodně dělat šťastnou milenku
Šťastná a spořádaná máma, tchýně a bába budu zejtra - a těším se na to úplně stejně.

:D Taky se loučím a jdu dělat spořádaného manžela a otce :D
Milence dělat nebudu - není komu :grater:
Hezký víkend všem, Kocour :supr:

A co třeba své ženě? ;)

Já třeba mám tolik "funcí" jak napsala Selima, třeba svému muži umím být během víkendu jak manželkou, tak milenkou, tak ošetřovatelkou, tak kamarádkou, tak sestrou, tak šéfovou, tak oddanou poddanou, matkou i dcerou ....

Pisatel napsal(a):

Vanilka69 napsal(a):

helena napsal(a):

Heli, máš ty vůbec nějaký oči, který bys mohla otevřít?
Milá Pan, já jsem slepá jako třídenní kotě... aspoň z pohledu Zklamané... ta do mě šije, kde může...
Kdybych měla použít zdejší okřídlenou větičku - copak jí asi zrcadlím? Nebo jinak - co ji zrovna na mně žere?

Helčo, nejistý člověk si musí nacházet nepřítele a ty, jako představitelka šťastných milenek, jsi parádní cíl  ...

Jó, kdyby totiž milenek nebylo, nevěra by neexistovala a počestné vdané paničky by se nemusely cítit ohrožené! ;):P

To už tady bylo Vanil, tím se uvedla Zklamaná, že tak nějak "proklíná ty milneky", když se vyhrabou ven a přeblafnou počestného mužíčka nějeké ještě počestnější manželky. nemáš lepší repertoár. Spíš bychom měli Helí popřát dobrý lov a přesný výběr partnerů, aby nepřšli o krk kdyby náhodu ulovila "kedlubničku" :lol:

Na co narážíš?
Já husa potrefená :lol: :lol:

Selima napsal(a):

Som nakapatá, takže namiesto lovenia kedlubničiek, alebo po našom kalerábikov, sa budem zbavovať červa. ;) Ale inak v zásade - áno, asi tak.

Kalerábikov, ach, ta Slovenština je ale překrásný jazyk, BI. ;)

:rodna: Ďakujeme... (aj kalerábikovia).

Vanilka69 napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Milence dělat nebudu - není komu :grater:
Hezký víkend všem, Kocour :supr:

A co třeba své ženě? ;)

A sakra, to mě nenapadlo :D :D :D
Přitom - jak jednoduché, nenásilné a nerizikové řešení... :lol:
Neboj, Vanilko, nakonec to i tak dopadlo... :supr: ... romantika maximální... v kamnech praskala polena, ze mně lilo jak z vola... :lol: :lol: :lol:

Vanilka69 napsal(a):

A co třeba své ženě? ;)

Já třeba mám tolik "funcí" jak napsala Selima, třeba svému muži umím být během víkendu jak manželkou, tak milenkou, tak ošetřovatelkou, tak kamarádkou, tak sestrou, tak šéfovou, tak oddanou poddanou, matkou i dcerou ....

nemám ženu? :( :P :lol:

kdyby náhodu ulovila "kedlubničku"
Klídek, kámo... kedlubničky se neloví, ty sedí na záhoně jako... no jako kedlubny a jen se sbírají. To pak není žádnej lov a žádnej adrenalin
ze mně lilo jak z vola...
Mikeši - chybí ti trénink, co ?

helena napsal(a):

kdyby náhodu ulovila "kedlubničku"
Klídek, kámo... kedlubničky se neloví, ty sedí na záhoně jako... no jako kedlubny a jen se sbírají. To pak není žádnej lov a žádnej adrenalin http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png
ze mně lilo jak z vola...
Mikeši - chybí ti trénink, co http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png?

No já bych řekl, že uškubnout kedlubničku Zklamané, tedy polní pych je dost velkej adrenalín :)

Pisateli, neblbni - chodit na drbes byl pro mě adrenalin někdy v jedenácti letech... a vůbec - já radši maso (neplést se sado-maso, prosím )

já jen, jak ty podvedené ženy, které to doma "vyřešily" (většinou razantně a jednou provždy) si jsou tak jisté, že ten jejich už je hodný kluk. Nevím, ale můj "kamarád" je tak moc hodný, že by ho Zklamaná asi nemohla pochválit :)))))

To by mne tedy taky zajímalo. :lol:

Nejspíš je to ve finále tak, že to berou asi jako Vanilka a snaží se to neřešit, páč by se z toho nutně musely zbláznit. Přesto tady Vanilku kolikrát cupují, že je odhodlaná muži tolerovat nevěru, což vůbec nepsala.

Pisatel napsal(a):

helena napsal(a):

kdyby náhodu ulovila "kedlubničku"
Klídek, kámo... kedlubničky se neloví, ty sedí na záhoně jako... no jako kedlubny a jen se sbírají. To pak není žádnej lov a žádnej adrenalin http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png
ze mně lilo jak z vola...
Mikeši - chybí ti trénink, co http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png?

No já bych řekl, že uškubnout kedlubničku Zklamané, tedy polní pych je dost velkej adrenalín :)

:lol: :lol: tak to mě pobavilo...docela živě si to představuju :lol:

Amriana napsal(a):

lubisek napsal(a):

Před 14 dny jsem přišel na nevěru své manželky byla to rána z čistého nebe.Než jsem na to přišel trvalo to 14 dní zatímco jsem byl na prázdninách s dětmi ona si užívala jinde. Mám jí pořád rád jen nevím jestli jí budu někdy schopný odpustit.Po odhalení z výpisu telefonu nejdřív říkala že je to jen kamarád z práce že si jen píší pak vyšlo najevo že je to nejenom to ale došlo i na fizickou nevěru.Dřív to vždy odsuzovala teď neví co se stalo a neví proč to udělala. Prý všechno skončilo.Jenže pak jsem zjistil že začala používat jinou telefoní kartu a pokračuje ve vztahu dál.Domluvili jsme se že si dáme měsíc na rozmyšlenou protože chce zkusit dát vše zpět dopořádku jenže vzah zatím neukončila a i když to udělá nevím co dál má někdo zkušenost jestli se to podařilo jestli jde znovu věřit?

Tak proč by to měla ukončovat, když Ty sám nevíš co dál ?Vyplatí se jí to ukončit mileneckej poměr a vrátit se někam, kde si nejsou jistí, jestli ji chtějí zpět ? Víš , podle mě tady je chyba...pokud se má vrátit za Tebou, měla by vědět, že ji zpět chceš.Jinak se jí to prostě nerentuje...ona to ukončí a Ty jí to neodpustíš ...proč by to teda dělala? Vím, že to zní jako kšeft, ale ve finále jsou i vztahy o tom sečíst plus a mínus ...

..tak tomu se říká čirá vypočítavost...:dumbom:

lubisek napsal(a):

Před 14 dny jsem přišel na nevěru své manželky byla to rána z čistého nebe.Než jsem na to přišel trvalo to 14 dní zatímco jsem byl na prázdninách s dětmi ona si užívala jinde. Mám jí pořád rád jen nevím jestli jí budu někdy schopný odpustit.Po odhalení z výpisu telefonu nejdřív říkala že je to jen kamarád z práce že si jen píší pak vyšlo najevo že je to nejenom to ale došlo i na fizickou nevěru.Dřív to vždy odsuzovala teď neví co se stalo a neví proč to udělala. Prý všechno skončilo.Jenže pak jsem zjistil že začala používat jinou telefoní kartu a pokračuje ve vztahu dál.Domluvili jsme se že si dáme měsíc na rozmyšlenou protože chce zkusit dát vše zpět dopořádku jenže vzah zatím neukončila a i když to udělá nevím co dál má někdo zkušenost jestli se to podařilo jestli jde znovu věřit?

chlape nezávidim ti to, nechtěl bych to prožívat znovu. Ale jestli ti můžu dát radu, tak zachovej chladnou hlavu a přečti si ještě jednou to co ti psal Oxi na začátku, napsal bych ti téměř tzo samé. Držím palce

PetrHl napsal(a):

Amriana napsal(a):

lubisek napsal(a):

Před 14 dny jsem přišel na nevěru své manželky byla to rána z čistého nebe.Než jsem na to přišel trvalo to 14 dní zatímco jsem byl na prázdninách s dětmi ona si užívala jinde. Mám jí pořád rád jen nevím jestli jí budu někdy schopný odpustit.Po odhalení z výpisu telefonu nejdřív říkala že je to jen kamarád z práce že si jen píší pak vyšlo najevo že je to nejenom to ale došlo i na fizickou nevěru.Dřív to vždy odsuzovala teď neví co se stalo a neví proč to udělala. Prý všechno skončilo.Jenže pak jsem zjistil že začala používat jinou telefoní kartu a pokračuje ve vztahu dál.Domluvili jsme se že si dáme měsíc na rozmyšlenou protože chce zkusit dát vše zpět dopořádku jenže vzah zatím neukončila a i když to udělá nevím co dál má někdo zkušenost jestli se to podařilo jestli jde znovu věřit?

Tak proč by to měla ukončovat, když Ty sám nevíš co dál ?Vyplatí se jí to ukončit mileneckej poměr a vrátit se někam, kde si nejsou jistí, jestli ji chtějí zpět ? Víš , podle mě tady je chyba...pokud se má vrátit za Tebou, měla by vědět, že ji zpět chceš.Jinak se jí to prostě nerentuje...ona to ukončí a Ty jí to neodpustíš ...proč by to teda dělala? Vím, že to zní jako kšeft, ale ve finále jsou i vztahy o tom sečíst plus a mínus ...

..tak tomu se říká čirá vypočítavost...:dumbom:

Podívej, já asi souhlasím s tím co říkáš, že to vypočítavost je ...že to zní ošklivě.Máš pravdu.Ale ....odpověz mi teda Ty ... proč by to dělala? S milencem je jí momentálně asi hezky ...tak proč se toho zříkat, kvůli chlapovi, kterej neví, jestli ji vlastně chce ? Já to beru čistě z nadhledu ...nevidím tam pro ni žádnou motivaci k návratu ...protože vzdát se milence, do kterýho si asi myslí, že je zamilovaná jen tak pro nic za nic ? Nooooo a proč by to jako dělala ?

Amriana napsal(a):

Podívej, já asi souhlasím s tím co říkáš, že to vypočítavost je ...že to zní ošklivě.Máš pravdu.Ale ....odpověz mi teda Ty ... proč by to dělala? S milencem je jí momentálně asi hezky ...tak proč se toho zříkat, kvůli chlapovi, kterej neví, jestli ji vlastně chce ? Já to beru čistě z nadhledu ...nevidím tam pro ni žádnou motivaci k návratu ...protože vzdát se milence, do kterýho si asi myslí, že je zamilovaná jen tak pro nic za nic ? Nooooo a proč by to jako dělala ?

Vypočítavost není až tak ošklivé slovo, každý je někdy vypočítavý.
Proč by to dělala? No přeci proto, že to chce udělat. Pokud by se chtěla skutečně vrátit a vlastní rodina pro ní něco znamenala, tak nebere ohled na to jestli má dvířka ještě pootevřená nebo už je zabouchnuto a zamčeno na 10 západů.
Zní mi to jako by lubisek svou ženu k nevěře násilím donutil a teď by ji měl prosit na kolenou

PetrHl napsal(a):

Amriana napsal(a):

Podívej, já asi souhlasím s tím co říkáš, že to vypočítavost je ...že to zní ošklivě.Máš pravdu.Ale ....odpověz mi teda Ty ... proč by to dělala? S milencem je jí momentálně asi hezky ...tak proč se toho zříkat, kvůli chlapovi, kterej neví, jestli ji vlastně chce ? Já to beru čistě z nadhledu ...nevidím tam pro ni žádnou motivaci k návratu ...protože vzdát se milence, do kterýho si asi myslí, že je zamilovaná jen tak pro nic za nic ? Nooooo a proč by to jako dělala ?

Vypočítavost není až tak ošklivé slovo, každý je někdy vypočítavý.
Proč by to dělala? No přeci proto, že to chce udělat. Pokud by se chtěla skutečně vrátit a vlastní rodina pro ní něco znamenala, tak nebere ohled na to jestli má dvířka ještě pootevřená nebo už je zabouchnuto a zamčeno na 10 západů.
Zní mi to jako by lubisek svou ženu k nevěře násilím donutil a teď by ji měl prosit na kolenou

Nevíme jak to u nich bylo.Víme jen co napsala jedna strana.Ale pokud vezmu čistě racionálně v úvahu, že je jí s milencem hezky, tak by musela mít podle mě sakra motivaci proč to s ním ukončit ... třeba to, že o ni doma ještě pořád někdo stojí ...že se chce vrátit domů, protože tam patří ... já nevím je to jen můj pocit ...
Jinak trvám na tom, že vypočítavost je ošklivý slovo, v souvislosti se vztahem.

Ano, správně, vraťme se k tématu:
Jestli lze zapomenout na nevěru, to fakt nevím, protože sám jsem se v podobné situaci jako autor vlákna (zatím) neocitl. Ale rozhodně si tu nechci hrát na drsňáka, který bude tvrdit, že by mu nevěra jeho ženy nevadila - protože by mi vadila. Vadila by mi hodně. Ale zatímco autor vlákna řeší, zda je možné "odpustit a zapomenout", já bych spíše řešil, jaké to bude mít praktické dopady pro mě a pro rodinu: Šlo jen o to, že si někde zašu..la a život půjde dál? Nebo se tvrdě zaláskovala a chce odejít? A pokud chce odejít, tak se synem, nebo bez něj? Atd, atd...
Vůbec netvrdím, že můj přístup je správný a Lubískův špatný - jen chci poukázat na to, že každý může mít v jisté situaci jiný pohled na věc...

Úplně zapomenout se asi nedá, ale zasunout někam hluboko ano. Pokud tedy vztah do té doby za něco stál a nevěrník chce zůstat a oběma jde o to, dát co nejdříve vše do pořádku. Horší je když tvrdí, že chce zůstat, ale nechová se podle toho. A vy nic netušíc se snažíte moc a moc věřit, nepřipomínáte a jen si tak sami smutníte a hrabete se pomalu z marastu a říkáte si zvládli jsme to, ale ono ejhle zjistíte, že je vše jinak a vy jste zase dole. Co potom hrabat se znovu a zase věřit nebo to zabalit...

Zabalit.
Máš krásný obrázek, ty labutě jsou nádherné. Škoda, že jsem nepotkala labuťáka, ale nevěrníka. :)

Právě se s tím peru. Jenže bez mučení přiznávám, že jsem na svém muži velmi citově závislá. Zároveň je ale pravda, že už mi docházejí síly a kloním se ke konci pokud vypluje na povrch, že to stále pokračuje. Nevěru jako takovou jsem odpustila i když jsem s ní nepočítala, ale kdo s ní počítá že. Ale to vše potom,  ty kýble hnoje s kterými mě krmil. Ty plány, aby mohl vypadnout nebo přijít pozdě z práce a  já se ještě strachovala, aby třeba neboural a psala mu, jak musí být unavený, když má tak dlouhý pracovní den...  Ach jo moc to bolí.

Kokka napsal(a):

Právě se s tím peru. Jenže bez mučení přiznávám, že jsem na svém muži velmi citově závislá. Zároveň je ale pravda, že už mi docházejí síly a kloním se ke konci pokud vypluje na povrch, že to stále pokračuje. Nevěru jako takovou jsem odpustila i když jsem s ní nepočítala, ale kdo s ní počítá že. Ale to vše potom,  ty kýble hnoje s kterými mě krmil. Ty plány, aby mohl vypadnout nebo přijít pozdě z práce a  já se ještě strachovala, aby třeba neboural a psala mu, jak musí být unavený, když má tak dlouhý pracovní den...  Ach jo moc to bolí.

Jsem na tom úplně stejně,vím jak se cítíš.Taky chtěl strašně zachránit rodinu,miluje mě i naši 7 měs.dceru,ale s ní je pořád.Prý to není tak lehký to ukončit (nechápu-asi je to o prioritách a o tom,že jsem nikdy nevěrná nebyla  a nemůžu to pochopit). No což,u nás se to aspoň hnulo kupředu,má teď "fázi", kdy chce být sám - odstěhoval se od nás (jestli k ní nevím) a teď asi vyčkává, kterou z nás to přestane bavit první. Já jsem na něm taky citově strašně závislá, ale zjišťuju, že ona možná ta závislost, po fázích lhaní,bezesných nocí,bolestech v srdci, přejde do fáze naprosté lhostejnosti a to je asi konec vztahu. Já jsem teď někde na půlce a nevím, na kterou stranu se ty naše misky vah nakloní. Tobě přeju, aby se ty váhy naklonily tak,aby jsi hlavně ty byla šťastná. Ať už s ním nebo bez něj....

zapomenout na nevěru? To přeci nejde, to je jako zapomenout příjmení matky za svobodna, jako zapomenout SPZ svého prvního auta, jako zapomenout na barvu očí svojí první lásky, jako zapomenout na to kdy jste svoje děti rozesmály, to prostě NEJDE. Jde jen na tu věc nemyslet a když už se chce hlava zase vydat tímto směrem, tak rychle přehodit vyhybku a myšlenkové pochody pustit jinam

:jojo::jojo::jojo::jojo::jojo::jojo::jojo:

Čo bolí, to prebolí,
už to skrýva tvár,
dvaja blázni na mori,
niekto nám veslo vzal.
Čln sa láme napoly,
keď topíš sa, vieš,
čo bolí, to prebolí
a odpláva preč.
Tie tajomstvá pod hladinou
chcem v tebe nájsť, ale s inou.
Co bolí, to přebolí,
nepředbíhej čas,
co necháme v tom moři,
jednou zkrásní v nás.
Z trosek, ví, člun nestvoříš,
z moře stoupá dým,
co bolí, to přebolí,
možná víš, co s tím.

To tajemství pod hladinou
hledáš už dál někde s jinou.

Smutek šel sám se smíchem spát
a z člunu víc už nejde brát

Co bolí, to přebolí,
co neznáš, to znáš,
přijdeš k poušti po moři,
tam čekám tě zas.
Nezhasínej co hoří,
ať hoří to dál,
co bolí, to přebolí,
proč bys sám to vzdal?

Tie tajomstvá pod hladinou
hľadáš už rád niekde s inou.

M. Žbirka

PetrHl napsal(a):

zapomenout na nevěru? To přeci nejde, to je jako zapomenout příjmení matky za svobodna, jako zapomenout SPZ svého prvního auta, jako zapomenout na barvu očí svojí první lásky, jako zapomenout na to kdy jste svoje děti rozesmály, to prostě NEJDE.

Tak jsem asi nějakej divnej, ale ty zvýrazněné věci si teda fakt nepamatuju... :(

Mikeš napsal(a):

PetrHl napsal(a):

zapomenout na nevěru? To přeci nejde, to je jako zapomenout příjmení matky za svobodna, jako zapomenout SPZ svého prvního auta, jako zapomenout na barvu očí svojí první lásky, jako zapomenout na to kdy jste svoje děti rozesmály, to prostě NEJDE.

Tak jsem asi nějakej divnej, ale ty zvýrazněné věci si teda fakt nepamatuju... :(

To jsi divnej nebo že by jen sklerotickej? Kocourku vzpomínej  :lol:

S milencem je jí momentálně asi hezky ...tak proč se toho zříkat, kvůli chlapovi, kterej neví, jestli ji vlastně chce ?
Možná si budete myslet, že nejsem ta pravá, kdo by se měl vyjadřovat ... ale já se na jednu stranu tomu chlapovi nedivím, že neví. Profláknutá nevěra vždycky zraní (nakonec důkazů je tu dost) a nezáleží na tom, jestli ten podvedený je muž nebo žena. Tak proč by neměl váhat, jestli "chce zpátky" manželku, která mu ublížila? To, že je jí s milencem hezky není zas až takový důvod k tomu, zříct se rodiny, která (asi) až do jejího zamilování fungovala.
Já to beru čistě z nadhledu ...nevidím tam pro ni žádnou motivaci k návratu ...protože vzdát se milence, do kterýho si asi myslí, že je zamilovaná jen tak pro nic za nic ? Nooooo a proč by to jako dělala ?
Teď asi nechápu - jak "pro nic za nic"? Minimálně má doma děti. To je podle mě motivace dostačující. Jistě, může se rozvést a odejít i s nimi - ale nejsem si jistá, jestli každý chlap uvítá, že se jeho "nezávazná" milenka takzvaně "kvůli němu" rozvede. V takovém případě totiž docela často pán zdrhne pod vidinou toho, že by ho nějakým způsobem mohla začít uhánět. Takže to může dopadnout i takhle - ona se ho nevzdá, páč je strašně zamilovaná, domů se nebude chtít vrátit, anžto nemá "motivaci" a nakonec může zůstat sama s dětma a trpkým pocitem, jaký jsou ti chlapi mizerové, protože ji nechce ani jeden z nich...

helena napsal(a):

Profláknutá nevěra vždycky zraní (nakonec důkazů je tu dost) a nezáleží na tom, jestli ten podvedený je muž nebo žena. Tak proč by neměl váhat, jestli "chce zpátky" manželku, která mu ublížila? To, že je jí s milencem hezky není zas až takový důvod k tomu, zříct se rodiny, která (asi) až do jejího zamilování fungovala.

Myslím si (ale nemusím mít pravdu), že chlapi jsou v tomhle jaksi velkorysejší, tj. že případný prohřešek své ženy dokážou - když u nich opadne prvotní vztek a nasrání se - snáze zapomenout a tedy i "odpustit" než ženy, které se partnerovou nevěrou užírají klidně i po letech, pořád přemýšlí o ublížení, ztracené důvěře apod.

Mikeši, ženská se možná užírá, obrečí to a dokáže chlapovi jeho "prohřešek" vpálit klidně i po letech... jenže když z nějakého důvodu chce, aby s ní zůstal, moc to nepřehání . Kdežto co tak znám z okolí, chlap, kterému zanáší manželka, to bere VELMI osobně - někdo si dovolil mu sáhnout na JEHO ženu. Dokonce i u pánů, kteří si se svojí věrností moc starostí nedělají, by vlastní ženě něco podobného nikdy neprošlo.

helena napsal(a):

Mikeši, ženská se možná užírá, obrečí to a dokáže chlapovi jeho "prohřešek" vpálit klidně i po letech... jenže když z nějakého důvodu chce, aby s ní zůstal, moc to nepřehání http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png. Kdežto co tak znám z okolí, chlap, kterému zanáší manželka, to bere VELMI osobně - někdo si dovolil mu sáhnout na JEHO ženu. Dokonce i u pánů, kteří si se svojí věrností moc starostí nedělají, by vlastní ženě něco podobného nikdy neprošlo.

Ty Helenko, ono je to v onom pohlavním "souboji" tak 50 na 50. On Mikeš má velký díl pravdy. Stejně jako ženská, která je moudrá, tak nevěru "rozdejchá a nijak kolem ní nechodí. Stejně dobře je kvůli tomu schopna vraždit (ba i z vilnosti pozabíjely), tak je tomu i u mužského plemena. Moudrý muž se pousměje, naopak zjistí, že jeho ženuška ještě někomu stojí aby se snažil (tak se začne naparovat a sám se ponasnaží jak ženušku zaujmout, a pak jsou tací co ji /ženu/ ukřižují jen díky pěknému úsměvu na nějakého "otrapu".

Na nevěru zapomenout nelze, ale lze ji odpustit.

Ivana napsal(a):

Na nevěru zapomenout nelze, ale lze ji odpustit.

Odpustit + nepřipomínat to partnerovi ani v hádce + sama se v tom furt nebabrat = skoro to samé jako zapomenout...

Mikeši, není. Když ti někdo vyrve srdce z těla, podupe ho a zahodí do koše, to nejde zapomenout. Jde se s tím smířit a žít s tím, ale zapomenout nelze!Zvlášť když to jde ruku v ruce s hnusným chováním, manipulací a podrazáctvím.

Mikeš napsal(a):

PetrHl napsal(a):

zapomenout na nevěru? To přeci nejde, to je jako zapomenout příjmení matky za svobodna, jako zapomenout SPZ svého prvního auta, jako zapomenout na barvu očí svojí první lásky, jako zapomenout na to kdy jste svoje děti rozesmály, to prostě NEJDE.

Tak jsem asi nějakej divnej, ale ty zvýrazněné věci si teda fakt nepamatuju... :(

Kdo ví, třeba jsem divnej já :lol:

Mikeši, nejen nevěra se dá odpustit, i leccos jiného. Ale pořád to je v tobě někde zapouzdřené a nikdy nevíš, co ty běsíky i po letech zas probudí k životu. Myslíš, že jsi zapomněl a v tom nejpřekvapivějším momentu to vyplave, potvora, a nedá pokoj.

helena napsal(a):

Mikeši, nejen nevěra se dá odpustit, i leccos jiného. Ale pořád to je v tobě někde zapouzdřené a nikdy nevíš, co ty běsíky i po letech zas probudí k životu. Myslíš, že jsi zapomněl a v tom nejpřekvapivějším momentu to vyplave, potvora, a nedá pokoj.

Jo... :D
Nedávno jedu s manželkou po supermarketu a když jsme míjeli regál s konzervami a paštikami, povídám: "Dal bych si Majku"...
Podívala se na mě jako když vidí hada a pak procedila mezi zuby: "Já ti dám takovou Majku, že se z toho pose.eš!" :lol: :lol: :lol:

:lol:  :lol:   Kocoure, ty tu tvou chudinku ženskou nenecháš na pokoji,viď?  Budeš dráždit tak dlouho, až ti to osladí. :lol:

Ivana napsal(a):

Na nevěru zapomenout nelze, ale lze ji odpustit.

S tímhle naprosto souhlasím.
Myslím, že nevěra zanechá trvalé následky. V dobrém i tom špatném slova smyslu. Člověka nakopne k tomu, aby se nad sebou zamyslel a snažil neopakovat stejné chyby. Na druhou stranou v člověku jizvy, které už nezmizí.
Cítím, že to tak mám já i můj muž, jelikož u nás šlo o paralelní nevěru nás obou přesně ve stejnou dobu. Oba nás zasáhla a ranila. Oba nás dost změnila.

Mikeš, ty jsi zblblej z reklam, viď...

helena napsal(a):

Mikeš, ty jsi zblblej z reklam, viď... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png

Ještě že neřekl "Moje drahá, chtěl bych mít z tebe diamant" (reklama někde na youtube ohledně pohřbu :) )

Mikeš napsal(a):

Ivana napsal(a):

Na nevěru zapomenout nelze, ale lze ji odpustit.

Odpustit + nepřipomínat to partnerovi ani v hádce + sama se v tom furt nebabrat = skoro to samé jako zapomenout...

:D to by to ti nevěrníci měli jednoduchý :D já si myslím, že zapomenout to může leda sklerotik :D ale je fakt, že se časem nevěra může stát i dobrou věcí, třeba když už žiješ s někým jiným, tak se dá být za nevěru i vděčný :P 
já jsem neskonale, včera jsem potkala exe a vykouzlilo mi to úsměv  na tváři, něco jako když se dívám na svoje školní sešity, na příklady, který jsem kdysi uměla vypočítat a dneska už mi nic neříkaj, prostě hezká minulost díky níž mám hezkou budoucnoust....:godlike: /takovej zavřenej ošuntělej sešit, kterej z nostalgie necháváš na půdě v krabici s dalšíma vzpomínkama na bujaré mládí, jsou tam ty sešity pěkně spolu :D /
na nevěrníky se nezlobim, když musíš tak musíš a podvedený má dvě možnosti, nepřipomínat a zustat nebo odejít. Jde o to jak moc vydržíš a čeho si víc vážíš. Jestli sebe nebo partnera kterej musel...:jojo:

To s tou paštikou je dobrej for, počkej až tě manželka kopne ;)

Mikeš napsal(a):

helena napsal(a):

Mikeši, nejen nevěra se dá odpustit, i leccos jiného. Ale pořád to je v tobě někde zapouzdřené a nikdy nevíš, co ty běsíky i po letech zas probudí k životu. Myslíš, že jsi zapomněl a v tom nejpřekvapivějším momentu to vyplave, potvora, a nedá pokoj.

Jo... :D
Nedávno jedu s manželkou po supermarketu a když jsme míjeli regál s konzervami a paštikami, povídám: "Dal bych si Majku"...
Podívala se na mě jako když vidí hada a pak procedila mezi zuby: "Já ti dám takovou Majku, že se z toho pose.eš!" :lol: :lol: :lol:

Mikeši, ty seš fakt zvíře :lol:

Já myslím, že to není o tom zapomenout x nezapomenout na nevěru ... spíš to prostě neřešit - co bylo, bylo, život jde dál, proč si ho kazit blbými vzpomínkami? Kdyby věrnost byla ve vztahu tím nejdůležitějším atributem, byl by to dost smutný vztah. Vždyť spolu nejsme proto, abychom si "museli být věrní" :)

Míša Kulička napsal(a):

Já myslím, že to není o tom zapomenout x nezapomenout na nevěru ... spíš to prostě neřešit - co bylo, bylo, život jde dál, proč si ho kazit blbými vzpomínkami? Kdyby věrnost byla ve vztahu tím nejdůležitějším atributem, byl by to dost smutný vztah. Vždyť spolu nejsme proto, abychom si "museli být věrní" :)

Díky, Míšo, za postrčení... já sám cítím, že "zapomenout" je nepřesné, protože zapomenout opravdu nejde, ale nic lepšího mě nenapadlo... takže neřešit, to je ono...

Přesně .... Mikeši, neřešit. Snažit se na to, co bylo nemyslet a když vzpomínky náhodou po delší době zas vystrčí dráp, snažit se ho hned utnout. Dá se to.

Mikeš napsal(a):

helena napsal(a):

Mikeši, nejen nevěra se dá odpustit, i leccos jiného. Ale pořád to je v tobě někde zapouzdřené a nikdy nevíš, co ty běsíky i po letech zas probudí k životu. Myslíš, že jsi zapomněl a v tom nejpřekvapivějším momentu to vyplave, potvora, a nedá pokoj.

Jo... :D
Nedávno jedu s manželkou po supermarketu a když jsme míjeli regál s konzervami a paštikami, povídám: "Dal bych si Majku"...
Podívala se na mě jako když vidí hada a pak procedila mezi zuby: "Já ti dám takovou Majku, že se z toho pose.eš!" :lol: :lol: :lol:

:lol::lol::lol: tedy kocoure, super, ovšem pouze jako fórek pro kamarády v hospě :lol::lol::lol:

Asi nejvíc si to připomínám tady :lol: Asi nějaký zvláštní druh sebemrskačství.

Mikeš napsal(a):

helena napsal(a):

Profláknutá nevěra vždycky zraní (nakonec důkazů je tu dost) a nezáleží na tom, jestli ten podvedený je muž nebo žena. Tak proč by neměl váhat, jestli "chce zpátky" manželku, která mu ublížila? To, že je jí s milencem hezky není zas až takový důvod k tomu, zříct se rodiny, která (asi) až do jejího zamilování fungovala.

Myslím si (ale nemusím mít pravdu), že chlapi jsou v tomhle jaksi velkorysejší, tj. že případný prohřešek své ženy dokážou - když u nich opadne prvotní vztek a nasrání se - snáze zapomenout a tedy i "odpustit" než ženy, které se partnerovou nevěrou užírají klidně i po letech, pořád přemýšlí o ublížení, ztracené důvěře apod.

:co: Tak to som potom doteraz asi mala do činenia len so ženami preoperovanými na mužov; alebo s mužmi so ženským mozgom a cítení. Veľkorysého či schopného odpustenia som nemala. A to mi ani vcelku nemal(i) čo vyčítať, resp. nevedel(i) o ničom. :jojo: Vlastne píšem o jednom jedinom, o bývalom - a ten žiarlil ako blbec, najviac po vlastnej nevere. Ani náznak odpustenia, prensenia sa či niečoho podobného...

Zapomenout na nevěru určitě lze.
Člověk tak rád přece zapomíná na vlastní blbost, která minimálně z 50ti procent způsobila, že nějak přišel k nevěrnému partnerovi.
A odpustit jistě taky lze, protože člověk si přece musí odpouštět vlastní hloupost, která mu způsobila trápení :jojo:

Pandorraa napsal(a):

Zapomenout na nevěru určitě lze.
Člověk tak rád přece zapomíná na vlastní blbost, která minimálně z 50ti procent způsobila, že nějak přišel k nevěrnému partnerovi.
A odpustit jistě taky lze, protože člověk si přece musí odpouštět vlastní hloupost, která mu způsobila trápení :jojo:

Člověk by na to rád zapomněl, ale když ono je to tááák těžké.
Odpustit je pro mne mnohem jednodušší.

Pandorraa napsal(a):

Zapomenout na nevěru určitě lze.
Člověk tak rád přece zapomíná na vlastní blbost, která minimálně z 50ti procent způsobila, že nějak přišel k nevěrnému partnerovi.
A odpustit jistě taky lze, protože člověk si přece musí odpouštět vlastní hloupost, která mu způsobila trápení :jojo:

mno, nevím, jestli přímo zapomenout a odpustit...ale přenést se přes ni... určitě :)

otázkou je, co přesně znamená...odpustit a zapomenout ;)

PetrHl napsal(a):

Mikeš napsal(a):

helena napsal(a):

Mikeši, nejen nevěra se dá odpustit, i leccos jiného. Ale pořád to je v tobě někde zapouzdřené a nikdy nevíš, co ty běsíky i po letech zas probudí k životu. Myslíš, že jsi zapomněl a v tom nejpřekvapivějším momentu to vyplave, potvora, a nedá pokoj.

Jo... :D
Nedávno jedu s manželkou po supermarketu a když jsme míjeli regál s konzervami a paštikami, povídám: "Dal bych si Majku"...
Podívala se na mě jako když vidí hada a pak procedila mezi zuby: "Já ti dám takovou Majku, že se z toho pose.eš!" :lol: :lol: :lol:

:lol::lol::lol: tedy kocoure, super, ovšem pouze jako fórek pro kamarády v hospě :lol::lol::lol:

Mikeši, ta tvá žena vůbec nemá smysl pro humor...místo aby ti nabídla hned Majky dvě...;)

to mě M volal, kdy že přijedu domů a já, že přespávám u sestřenice...a on nato, že je v restauraco a dává si kávu...a já...ty jsi na večeři s nějakou ženskou ne? a on...no jasně :)...a já...tak ji pozdravuj a hezky se bav :)...ps...volal ne, aby mi předvedl jak mě má rád,ale aby věděl do kolika může flámovat...doma jsem se na podrobnosti už neptala :D radši ;)

Neřešit minulost, přenést se přes ni, netrápit se tím .... to je reálné, ale zapomenout na to v tom smyslu, že si na to vůbec nevzpomenu, se mi zatím nedaří. Ale což .... možná je to i dobře, že se mi občas připomene ..... aspoň mne drží ve střehu nad sebou samou.

Heřmanka napsal(a):

otázkou je, co přesně znamená...odpustit a zapomenout ;)

Otázkou také je, zda máš vůbec oprávnění odpouštět i někomu jinému, než sama sobě...

Fanny5 napsal(a):

Neřešit minulost, přenést se přes ni, netrápit se tím .... to je reálné, ale zapomenout na to v tom smyslu, že si na to vůbec nevzpomenu, se mi zatím nedaří. Ale což .... možná je to i dobře, že se mi občas připomene ..... aspoň mne drží ve střehu nad sebou samou.

ve střehu před čím? nebo nad čím?

...hele, já si taky vzpomenu a docela často...a zjistila jsem, že mě to nechává chladnou, dokonce už vyslovím i její jméno bez toho, abyc h startovala na první našlápnutí...a to si vem, že jsem přišla na pokoj a viděla je v přímém přenosu :D to byl nářez...teda já nevěřila vlastním očím a myslela si, že se mi to zdá...a on mi ji ještě představil, usmíval se jak Měsíček nad hnojem...já si tam sedla a kdyby ta koza byla ticho, tak je to v pohodě...ale ona začala mlet, že to není tak jak si myslí...kurna, já si nemyslela vůbec nic...ale mile jsem se na ni usmívala, čekala jsem až se ustrojí, až jí můj drahý udělá čaj a ustrojí se taky...mno a pak jsme vyrazili společně na metro...já mlčela a ona měla pořád potřebu mluvit...

dalo mi to jedno ponaučení...nepřicházet na schůzky dřív nežli je domluveno...já kráva blbá přišla o půl hodiny  dříve...no a pak se divím, že ? :D:D:D

jinak chyba byla v komunikaci...v posteli stereotyp :( no a on se bál mi říct, že to chce i jinak a nechtěl, abych brečela...tak to jinak měl s jinou no ...dobrý ne? takže...jsem si za to mohla vlastně sama :D:D:D to je teda zjištění...:D:D

Pandorraa napsal(a):

Zapomenout na nevěru určitě lze.
Člověk tak rád přece zapomíná na vlastní blbost, která minimálně z 50ti procent způsobila, že nějak přišel k nevěrnému partnerovi.
A odpustit jistě taky lze, protože člověk si přece musí odpouštět vlastní hloupost, která mu způsobila trápení :jojo:

Nelze zapomenout! Zapomeneš včerejší den? Zapomeneš na to co jsi dělala před rokem dvaceti lety? Myslím, že nikoli. Možná si hned nevzpomeneš, ale nezapomeneš.
Možná silne zasuneme negaci, která nás přivedla k onomu bodu zlomu. Ona tě ta historie a minulost vždy dožene. Takže nezapomeneš. Možná se o zapomenutí snažíš, ale nejde to,  je to součást tvého života, nových kolejí, nových snů, představ, ale i zkušeností.....

Pandorraa napsal(a):

Heřmanka napsal(a):

otázkou je, co přesně znamená...odpustit a zapomenout ;)

Otázkou také je, zda máš vůbec oprávnění odpouštět i někomu jinému, než sama sobě...

no sama sobě si nemám co odpouštět... netrestám se za to, co dělám... má to svůj smysl a cíl... ze sebe mi není špatně a vlastně ani z nikoho jiného,at udělá cokoli...

Pisatel napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Zapomenout na nevěru určitě lze.
Člověk tak rád přece zapomíná na vlastní blbost, která minimálně z 50ti procent způsobila, že nějak přišel k nevěrnému partnerovi.
A odpustit jistě taky lze, protože člověk si přece musí odpouštět vlastní hloupost, která mu způsobila trápení :jojo:

Nelze zapomenout! Zapomeneš včerejší den? Zapomeneš na to co jsi dělala před rokem dvaceti lety? Myslím, že nikoli. Možná si hned nevzpomeneš, ale nezapomeneš.
Možná silne zasuneme negaci, která nás přivedla k onomu bodu zlomu. Ona tě ta historie a minulost vždy dožene. Takže nezapomeneš. Možná se o zapomenutí snažíš, ale nejde to,  je to součást tvého života, nových kolejí, nových snů, představ, ale i zkušeností.....

Jj...jsou spouštěcí prvky...třeba jako ta nebohá Mikešova paštika :dumbom:

Heřmanka napsal(a):

Fanny5 napsal(a):

Neřešit minulost, přenést se přes ni, netrápit se tím .... to je reálné, ale zapomenout na to v tom smyslu, že si na to vůbec nevzpomenu, se mi zatím nedaří. Ale což .... možná je to i dobře, že se mi občas připomene ..... aspoň mne drží ve střehu nad sebou samou.

ve střehu před čím? nebo nad čím?

viz. nahoře                ... abych nedělala blbiny.

Heřmanka napsal(a):

Fanny5 napsal(a):

Neřešit minulost, přenést se přes ni, netrápit se tím .... to je reálné, ale zapomenout na to v tom smyslu, že si na to vůbec nevzpomenu, se mi zatím nedaří. Ale což .... možná je to i dobře, že se mi občas připomene ..... aspoň mne drží ve střehu nad sebou samou.

ve střehu před čím? nebo nad čím?

...hele, já si taky vzpomenu a docela často...a zjistila jsem, že mě to nechává chladnou, dokonce už vyslovím i její jméno bez toho, abyc h startovala na první našlápnutí...a to si vem, že jsem přišla na pokoj a viděla je v přímém přenosu :D to byl nářez...teda já nevěřila vlastním očím a myslela si, že se mi to zdá...a on mi ji ještě představil, usmíval se jak Měsíček nad hnojem...já si tam sedla a kdyby ta koza byla ticho, tak je to v pohodě...ale ona začala mlet, že to není tak jak si myslí...kurna, já si nemyslela vůbec nic...ale mile jsem se na ni usmívala, čekala jsem až se ustrojí, až jí můj drahý udělá čaj a ustrojí se taky...mno a pak jsme vyrazili společně na metro...já mlčela a ona měla pořád potřebu mluvit...

dalo mi to jedno ponaučení...nepřicházet na schůzky dřív nežli je domluveno...já kráva blbá přišla o půl hodiny  dříve...no a pak se divím, že ? :D:D:D

jinak chyba byla v komunikaci...v posteli stereotyp :( no a on se bál mi říct, že to chce i jinak a nechtěl, abych brečela...tak to jinak měl s jinou no ...dobrý ne? takže...jsem si za to mohla vlastně sama :D:D:D to je teda zjištění...:D:D

dobrá historka!! jak ve filmu.

pomněnka napsal(a):

Jj...jsou spouštěcí prvky...třeba jako ta nebohá Mikešova paštika :dumbom:

nj,ale jen proto, že je to "čerstvé" :D...tyhle spouštěcí mechanismy za několik let zmizí :D:D...tak 10 let ?? :lol::gloria:

Heřmanka napsal(a):

pomněnka napsal(a):

Jj...jsou spouštěcí prvky...třeba jako ta nebohá Mikešova paštika :dumbom:

nj,ale jen proto, že je to "čerstvé" :D...tyhle spouštěcí mechanismy za několik let zmizí :D:D...tak 10 let ?? :lol::gloria:

To asi záleží na tom jestli se to stále oživuje. Když vidíš tu konkrétní osobu, tak i deset let je jako včera :(

Kukačka napsal(a):

dobrá historka!! jak ve filmu.

ale kdepak...ve filmu ta podvedená vyvádí jak fůrie...:lol::lol::lol::cool:

Heřmanka napsal(a):

...a to si vem, že jsem přišla na pokoj a viděla je v přímém přenosu :D to byl nářez...

A zatloukal? :D

pomněnka napsal(a):

To asi záleží na tom jestli se to stále oživuje. Když vidíš tu konkrétní osobu, tak i deset let je jako včera :(

tak to máš pravdu...já ji pak viděla jen párkrát a paradoxně jsem od ní dostala slona pro štěstí...a na toho nesmí nikdo sáhnout, nesmí se vyhodit...je pro mě nějak důležitý...takže vlastně si to připomenu vždycky, když se na něj podívám...ale tohodle dárku si vážím nejvíc...

Mikeš napsal(a):

Heřmanka napsal(a):

...a to si vem, že jsem přišla na pokoj a viděla je v přímém přenosu :D to byl nářez...

A zatloukal? :D

tak on nic neříkal...to ta slečna měla potřebu mluvit...on mi ji jen představil a pak mě jí :D

Otázkou také je, zda máš vůbec oprávnění odpouštět i někomu jinému, než sama sobě...
Chybovat je lidské..ale odpouštět božské...
Nejdřív musím umět odpustit sama sobě, abych mohla odpustit druhému. Na to, abych mu odpustila sama v sobě oprávnění snad mít nemusím... Jak se to ne/projeví navenek, to je jiná.

Heřmanka napsal(a):

...a to si vem, že jsem přišla na pokoj a viděla je v přímém přenosu :D to byl nářez...

Ses měla přidat trojka dobré poznání :)

Pisatel napsal(a):

Heřmanka napsal(a):

...a to si vem, že jsem přišla na pokoj a viděla je v přímém přenosu :D to byl nářez...

Ses měla přidat trojka dobré poznání :)

hm...když já fakt nevěřila vlastním očím...od té doby přesně vím, co tohle rčení znamená...kdo to nezažil, nedokáže to tak přesně pochopit...

Pisatel napsal(a):

Zapomeneš na to co jsi dělala před rokem dvaceti lety?..

Jako prd. Nevím ani, co jsem dělala před měsícem touhle dobou.
A nevím to proto, že to není pro můj dnešek vůbec podstatné.
V tom je ten vtip.

Pandorraa napsal(a):

Pisatel napsal(a):

Zapomeneš na to co jsi dělala před rokem dvaceti lety?..

Jako prd. Nevím ani, co jsem dělala před měsícem touhle dobou.
A nevím to proto, že to není pro můj dnešek vůbec podstatné.
V tom je ten vtip.

Pokud to máš takto, pak tu někde prosím nepiš, abych si dělal pořádek v minulosti a hledal přítomnost, pak je to vše postavené na hlavu. Nějak to postrádá logiku a hlavně smysl. No nechci být zlomyslný, ale ty vidle k přehrabovaní na základě této Tvé informace zahazuji daleko od svého Já, ještě bych si, protože nevím, mám zapomenout, mohl ublížit, neboť jsem zapomněl k čemu slouží a jak se s nimi pracuje.
Jistě, mnohé neopodstané či opakující se věci zapomenu, stejně jako co jsem měl před 3 hodinama k obědu, jenže významné události zapomenout nelze. Přes ni tvoříš svou budoucnost a jí žiješ svoji PŘÍTOMNOST. POkud jako prd a v tom je vtip pak se divím božskému že nám dal do vínku paměť, jako prazáklad bytí.

Pisateli,
to je zase jenom blá blá blá..kecáš plácáš a žvaníš, místo toho, abys dával pozor..... Pozor na to, jak žiješ, co se kolem tebe děje, co děláš a říkáš....
Sakra co se to děje, že tam máš zase zpátečku?

Pandorraa napsal(a):

Pisateli,
to je zase jenom blá blá blá..kecáš plácáš a žvaníš, místo toho, abys dával pozor..... Pozor na to, jak žiješ, co se kolem tebe děje, co děláš a říkáš....
Sakra co se to děje, že tam máš zase zpátečku?

????? nechápu jestli tam nemáš zpátečku ty. Sorry pro ostatní, je to asi pro Vás :offtopic:

pomněnka napsal(a):

Heřmanka napsal(a):

pomněnka napsal(a):

Jj...jsou spouštěcí prvky...třeba jako ta nebohá Mikešova paštika :dumbom:

nj,ale jen proto, že je to "čerstvé" :D...tyhle spouštěcí mechanismy za několik let zmizí :D:D...tak 10 let ?? :lol::gloria:

To asi záleží na tom jestli se to stále oživuje. Když vidíš tu konkrétní osobu, tak i deset let je jako včera :(

s pořádným Alzheimerem to za tech deset let asi člověk dá, jinak je to nesmysl, nevěra není neco co by šlo i po deseti letech hodit za hlavu, dá se s tím smířit, ale zapomenout určitě ne. To by taky člověk mohl zapomenout na to jak mu zemřel někdo blízký, jak se mu narodily děti, jak se prvně miloval, jak dostal první byt  aj aj., to jsou myslím podobně důležité a silné zážitky....

Také si to myslím-  nemusím zapomenout. Ani nechci.  I když bylo by to příjemnější si jen tak  sedět a  zas  být  jak nepopsaný lístek..... :D
Připomíná mi to tu pohádku, jak tam Rozum sedí na mostě a  libuje si ( když mu seberou chytrost) :" Jó to se mi ulevilo...." Asi tak by se cítil ten, kdo na nepříjemné okamžiky  úplně zapomene..... 
Mě nevadí vzpomínky na  něco , co bylo blbé- mělo to smysl.....

Pisatel napsal(a):

Nelze zapomenout! Zapomeneš včerejší den? Zapomeneš na to co jsi dělala před rokem dvaceti lety? Myslím, že nikoli. Možná si hned nevzpomeneš, ale nezapomeneš.
Možná silne zasuneme negaci, která nás přivedla k onomu bodu zlomu. Ona tě ta historie a minulost vždy dožene. Takže nezapomeneš. Možná se o zapomenutí snažíš, ale nejde to,  je to součást tvého života.....

Moc hezky napsany Pisateli. :)

Potlacit a vsunout na periferii lze vsechno,jenze to neznamena ze jsme pamet ztratili.Pamet je nasi neoddelitelnou soucasti vyvoje.
Existuje predpoklad kdy se pamet vymaze,ovsem v takovem pripade uz jsme krokem v jine dimenzi.
A myslim ze Lubisek,navzdory tomu ze ho osobne vubec neznam,neni na tohle zvedavej a na to se ptat neprisel.

Lubisku,
podle sebe,verim,ze lze odpustit. Neni snadny to prakticky udelat,ale je to jako ukol ktery udelas nebo neudelas.
Ptas se jestli muzes znovu verit.  Rekla bych ze verit musis predevsim sam sobe. Verit, ze laska neumira ani neodchazi z Tveho srdce kvuli tomu co se stalo.   :)
Bud milujes,nebo nemilujes. Podle toho se pak odvine dalsi dej.  :)

Miláčku, děsně tě miluju, pojď mi dát pusinku, kocourku můj, jsem s tebou tááák šťastnáááá :pussaa:
(Ale nemysli si ty mizero, že jsem ti odpustila tu blbou blondýnu, co ses s ní tahal minulej rok! Moc dobře si tě ohlídám, tenrtokrát ti už nenalítnu a dám si na tebe bacha.... Jsem ve střehu a jak něco, tak šmik! Odstřihnu tě a vyrazím z baráku, láska neláska!)

Absurdní? No nevím..... Vůbec totiž nechápu, jak takové "neodpuštění" může vypadat a vztah dál fungovat.
Souhlasím s hirondel - buď miluješ nebo nemiluješ a podle toho se věci dějí.

Pandorraa napsal(a):

Miláčku, děsně tě miluju, pojď mi dát pusinku, kocourku můj, jsem s tebou tááák šťastnáááá :pussaa:
(Ale nemysli si ty mizero, že jsem ti odpustila tu blbou blondýnu, co ses s ní tahal minulej rok! Moc dobře si tě ohlídám, tenrtokrát ti už nenalítnu a dám si na tebe bacha.... Jsem ve střehu a jak něco, tak šmik! Odstřihnu tě a vyrazím z baráku, láska neláska!)

Tak, a konečně ses prozradila - Ty seš Zklamaná!!! :supr: :lol: :lol:

Mikeš napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Miláčku, děsně tě miluju, pojď mi dát pusinku, kocourku můj, jsem s tebou tááák šťastnáááá :pussaa:
(Ale nemysli si ty mizero, že jsem ti odpustila tu blbou blondýnu, co ses s ní tahal minulej rok! Moc dobře si tě ohlídám, tenrtokrát ti už nenalítnu a dám si na tebe bacha.... Jsem ve střehu a jak něco, tak šmik! Odstřihnu tě a vyrazím z baráku, láska neláska!)

Tak, a konečně ses prozradila - Ty seš Zklamaná!!! :supr: :lol: :lol:

Mikeš klobouk dolu tahle detektivní práce se ti povedla a :lol: :lol: . :supr:
P.S. jen nevím, jak dopadneš až tě Pan potká, a takto žes prozradil její druhou tvář a :lol: :vissla:  Je mi tě kocoure už teď  líto. :P :lol: :vissla:

Pandorraa napsal(a):

Miláčku, děsně tě miluju, pojď mi dát pusinku, kocourku můj, jsem s tebou tááák šťastnáááá :pussaa:
(Ale nemysli si ty mizero, že jsem ti odpustila tu blbou blondýnu, co ses s ní tahal minulej rok! Moc dobře si tě ohlídám, tenrtokrát ti už nenalítnu a dám si na tebe bacha.... Jsem ve střehu a jak něco, tak šmik! Odstřihnu tě a vyrazím z baráku, láska neláska!)

Absurdní? No nevím..... Vůbec totiž nechápu, jak takové "neodpuštění" může vypadat a vztah dál fungovat.
Souhlasím s hirondel - buď miluješ nebo nemiluješ a podle toho se věci dějí.

No, ja som to zažila... istý čas kedysi dávno. Mám predstavu, ako to môže fugnovať - blbo. Ja som bola blbá, on sa teda tiež nevyznamenal - inak to ani nemohlo byť ako blbo. Ale nejako sme to zvládli, nejako sme sa poučili; a šliapali sme ďalej spolu ešte nejaký čas.
Môj problém je, že egoušek občas vystrkuje rožky a navyše mám pamäť ako slon, najmä na krivdy: tie si pamätám hádam fakt od kolísky. :rolleyes: Takže môj boj je spracovať domnelé aj reálne krivdy, nekŕmiť egouška a pozerať sa dopredu, nie dozadu. :jojo:

Pandorraa napsal(a):

Pisatel napsal(a):

Zapomeneš na to co jsi dělala před rokem dvaceti lety?..

Jako prd. Nevím ani, co jsem dělala před měsícem touhle dobou.
A nevím to proto, že to není pro můj dnešek vůbec podstatné.
V tom je ten vtip.

Tak tohle ti vřele závidím.
Jestli opravdu umíš takhle selektovat, co si chceš pamatovat a co ne, je to obdivuhodné. :supr:
Nemáš návod, jak si tohle zařídit?
Já si bohužel nepamatuju spoustu užitečných věcí, které bych si pamatovala ráda a neužitečné a nežádoucí hovadiny si pamatuju až moc dobře.

hirondel napsal(a):

Potlacit a vsunout na periferii lze vsechno,jenze to neznamena ze jsme pamet ztratili.Pamet je nasi neoddelitelnou soucasti vyvoje.
Existuje predpoklad kdy se pamet vymaze,ovsem v takovem pripade uz jsme krokem v jine dimenzi.

..ale paměť v takovém smyslu, že se snažím pochopím proč, co mi to mělo říct, v paměti zůstane poučení, zkušenost, která mně někam posune, vyhodnocení jak ano a jak ne ..., ale okolnosti a účastníky děje můžu klidně z paměti vypustit ... taky bych měla vypustit případnou zlobu a jiné negativní emoce, které děj provázeli.

Psychiatr a manželský poradce Miroslav Plzák provedl v 70. letech minulého století malý výzkum mezi stovkou manželských párů, které slavily zlatou svatbu. Nevěře se za těch padesát let společného života vyhnuly jen dva.

„Přesto úplně všichni říkali, že prožili krásné manželství. Nevěru totiž vytěsnili, zapomněli na ni. Bez rozvodu, bez následků na vztah,“ říká docent Plzák. „Tento průzkum mimo jiné dokázal, jak se nevěra umí zajizvit. U normálního člověka to trvá nejdéle rok.“

Celý článek zde

Mikeš napsal(a):

Psychiatr a manželský poradce Miroslav Plzák provedl v 70. letech minulého století malý výzkum mezi stovkou manželských párů, které slavily zlatou svatbu. Nevěře se za těch padesát let společného života vyhnuly jen dva.

„Přesto úplně všichni říkali, že prožili krásné manželství. Nevěru totiž vytěsnili, zapomněli na ni. Bez rozvodu, bez následků na vztah,“ říká docent Plzák. „Tento průzkum mimo jiné dokázal, jak se nevěra umí zajizvit. U normálního člověka to trvá nejdéle rok.“

Celý článek zde

Mikeš- já nevím, proč mám ten pocit z tvého psaní, že jsi jeden z těch,kteří by moc rádi zapomněli......

Mikeš napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Miláčku, děsně tě miluju, pojď mi dát pusinku, kocourku můj, jsem s tebou tááák šťastnáááá :pussaa:
(Ale nemysli si ty mizero, že jsem ti odpustila tu blbou blondýnu, co ses s ní tahal minulej rok! Moc dobře si tě ohlídám, tenrtokrát ti už nenalítnu a dám si na tebe bacha.... Jsem ve střehu a jak něco, tak šmik! Odstřihnu tě a vyrazím z baráku, láska neláska!)

Tak, a konečně ses prozradila - Ty seš Zklamaná!!! :supr: :lol: :lol:

Máš pravdu, zklamané období mám za sebou. Taky jsem byla tak hloupá, že jsem si myslela, že takhle to bude fungovat. Dnes už díky bohu svoji vlastní tupost obrušuji a obrušuji :)

Koloběžka.1 napsal(a):

hirondel napsal(a):

Potlacit a vsunout na periferii lze vsechno,jenze to neznamena ze jsme pamet ztratili.Pamet je nasi neoddelitelnou soucasti vyvoje.
Existuje predpoklad kdy se pamet vymaze,ovsem v takovem pripade uz jsme krokem v jine dimenzi.

..ale paměť v takovém smyslu, že se snažím pochopím proč, co mi to mělo říct, v paměti zůstane poučení, zkušenost, která mně někam posune, vyhodnocení jak ano a jak ne ..., ale okolnosti a účastníky děje můžu klidně z paměti vypustit ... taky bych měla vypustit případnou zlobu a jiné negativní emoce, které děj provázeli.

Jestli Ti dobre rozumim,myslis to tak,ze z pameti lze vypustit ucastniky deje?  Verim tomu ze ne.
Zlobu a negativni emoce ktere dej provazeli,je potreba -jak rikas sama, nejdriv promyslet,uvazovat o nich,pochopit a pak je nechat jit.Nepotlacit.

Pre mňa "nechat jít" zlobu a aj účastníkov rovná sa zabudnúť. Alebo povedzme nechať usadených na hlbokom dne pamäti... ako film, ktorý sa ma UŽ netýka.

hirondel napsal(a):

Koloběžka.1 napsal(a):

hirondel napsal(a):

Potlacit a vsunout na periferii lze vsechno,jenze to neznamena ze jsme pamet ztratili.Pamet je nasi neoddelitelnou soucasti vyvoje.
Existuje predpoklad kdy se pamet vymaze,ovsem v takovem pripade uz jsme krokem v jine dimenzi.

..ale paměť v takovém smyslu, že se snažím pochopím proč, co mi to mělo říct, v paměti zůstane poučení, zkušenost, která mně někam posune, vyhodnocení jak ano a jak ne ..., ale okolnosti a účastníky děje můžu klidně z paměti vypustit ... taky bych měla vypustit případnou zlobu a jiné negativní emoce, které děj provázeli.

Jestli Ti dobre rozumim,myslis to tak,ze z pameti lze vypustit ucastniky deje?  Verim tomu ze ne.
Zlobu a negativni emoce ktere dej provazeli,je potreba -jak rikas sama, nejdriv promyslet,uvazovat o nich,pochopit a pak je nechat jit.Nepotlacit.

A proč ne? Jsou to jen prostředníci ... Emoce ne potlačit, ale vypustit - pustit pryč.

Děkuji, že na mě stále myslíte :godlike: :lol: a to nejen v tomto vlákně, ale i v jiných - to jediné mě utvrzuje v tom, že Vás zajímám - až Vás přestanu zajímat, potom budu...:vissla: tak jen tak dál, děkuji za přízeň :P

Zklamaná napsal(a):

Děkuji, že na mě stále myslíte :godlike: :lol: a to nejen v tomto vlákně, ale i v jiných - to jediné mě utvrzuje v tom, že Vás zajímám - až Vás přestanu zajímat, potom budu...:vissla: tak jen tak dál, děkuji za přízeň :P

jjo, asi nastavuješ zrkadlo :)

Já si myslím, že pokud mám nevěru zpracovanou, tak jí můžu klíďo píďo nejdřív zasout do šuflíčku nepodstatné a pak úspěšně zapomenout. Takže za mě za svazáky :lol: : lze

Pokud ji nemám zpracovanou, můžu jít rvát do šuflíčku, ale stejně mě dohoní v nejmíň vhodnou chvíli.

helena napsal(a):

Otázkou také je, zda máš vůbec oprávnění odpouštět i někomu jinému, než sama sobě...
Chybovat je lidské..ale odpouštět božské...
Nejdřív musím umět odpustit sama sobě, abych mohla odpustit druhému. Na to, abych mu odpustila sama v sobě oprávnění snad mít nemusím... Jak se to ne/projeví navenek, to je jiná.

JJ, helčo  :godlike: .  Právě že ono to "odpustit druhému" ve skutečnosti i podle mě znamená  práci jedině sama na sobě, změnit sama sebe, změnit svůj vztah k tomu, komu odpouštím. To není o tom měnit toho druhého, to je o změně mého postoje k němu.

A odpustit podle mě znamená zapomenout, že to kdy udělal. A to zapomenout ve smyslu "chovat se k němu tak, jako by to nikdy neudělal"  To je to důležité, jak se k němu chovám a ne to, kolikrát si sama v hlavě na to vzpomenu. Protože to, jestli si vzpomenu, nemůžu tak úplně svojí vůlí ovlivnit, ale je důležité, co s takovou vzpomínkou pak udělám... nevyčítat, nepřipomínat, nepřestat důvěřovat... např.

zuzi777a napsal(a):

Mikeš- já nevím, proč mám ten pocit z tvého psaní, že jsi jeden z těch,kteří by moc rádi zapomněli......

Naopak, Zuzi - já bych si docela rád na nějaké věci zase vzpomněl :D. ale nějak mi to nejde... :supr:

Mikeš napsal(a):

Psychiatr a manželský poradce Miroslav Plzák provedl v 70. letech minulého století malý výzkum mezi stovkou manželských párů, které slavily zlatou svatbu. Nevěře se za těch padesát let společného života vyhnuly jen dva.

„Přesto úplně všichni říkali, že prožili krásné manželství. Nevěru totiž vytěsnili, zapomněli na ni. Bez rozvodu, bez následků na vztah,“ říká docent Plzák. „Tento průzkum mimo jiné dokázal, jak se nevěra umí zajizvit. U normálního člověka to trvá nejdéle rok.“

Celý článek zde

jj ty si Mikeši jedinej u jehož příspěvků se dá i pobavit :D taky dávám "bolševikovi" rok maaaximálně dva a kdyby ne tak to bude jinak, no není to filozofování nádhera :D

Zklamaná napsal(a):

Děkuji, že na mě stále myslíte :godlike: :lol: a to nejen v tomto vlákně, ale i v jiných - to jediné mě utvrzuje v tom, že Vás zajímám - až Vás přestanu zajímat, potom budu...:vissla: tak jen tak dál, děkuji za přízeň :P

neblbni a o čem by tu potom psali? :D někteří se tááák rádi čtou :lol:

xxxx napsal(a):

jj ty si Mikeši jedinej u jehož příspěvků se dá i pobavit :D

Thank you :D :godlike:

hirondel napsal(a):

Koloběžka.1 napsal(a):

Zlobu a negativni emoce ktere dej provazeli,je potreba -jak rikas sama, nejdriv promyslet,uvazovat o nich,pochopit a pak je nechat jit.Nepotlacit.

Emoce ne potlačit, ale vypustit - pustit pryč.

V tehle dvou vetach se kolobezko jen opakujem jedna po druhe. Na myslence se shodujem.O tom zadna.
Nicmene jak je skoro zretelny,na tom dalsim uz asi ne. Jak uz jsem psala i na jinem vlakne,tak pro pripad nedorozumeni,myslenku na dohady nechme stranou. Doufam ze je vnimatelny ze sdilime ruzne myslenky ktere budem vzajemne akceptovat.

Nevim jestli se to sem prilis hodi nebo nehodi,ale protoze nadpis tohoto vlakna je jaky je,snad to muzem trosku rozvynout.

Mnohdy se nam zda ze jsme zapomneli na to co se stalo,ale at se nam to libi nebo ne,v pameti je vsechno ulozeny.
Podobne to vcera vyslovil Pisatel. Jeho myslenka me oslovila.
Divam se na otazku zda lze zapomenout na neveru,a ucastniky deje v hlubsim smyslu. Klidne jak rikas kolobezko,je(ucastniky) muzes z pameti vypustit ale jen povrchne. Zda se to jen tak,ze je to z pameti pryc,ale neni. Hluboko ve vedomi cloveka je vsechno.
Takhle jsem to ve sve myslence myslela.
Zapomenout podle meho vnimani,neni mozne.Lze jen odpustit.

Predstavme si uz jen tu skutecnost, ze na krasne chvile a pekne zkusenosti clovek rad vzpomina,ale ty spatne od sebe odsouva casto automaticky a snazi se zapomenout, je ukazkou- povrchniho zapomenuti.

Tak jako tak- se ty mile a prijemne chvile vraci cas od casu do vedomi,vraci se i ty neprijemne zkusenosti.
Proste to takhle vnimam ale shodnout se samozrejme neni pokazde mozny s kazdym.  :)

Nejednou se mi už stalo a dost mě překvapilo, že když jsem se vrátila k nějaké minulé události, zjistila jsem, že ostatní účastníci ji v paměti uchovávají jinak než já, jakoby odžili něco jiného....nebo si pamatují jiné společné zážitky než já, a já ty jejich ne a oni moje taky třeba ne...musím se přiklonit k tomu, že zapomenout jde, ale je to závislé asi na hloubce vlastního prožitku, a kdoví na čem, ale jde...jen to neumíme ovládat. Přesto je to zkušenost (i když okolnosti jejího vzniku už jsme třeba zapomněli), a ta zůstává a formuje naše jednání, v tom souhlasím s Koloběžkou.

Dobre tak to reknu jeste uplne jinak. Asi tak trosku  :offtopic:  pardon,vic by se to hodilo jinam.

Chces rict , ze na neveru lze zapomenout=ve smyslu, ze se vzpominka vymaze z pameti?  Pokud ano,pak by jsi ale mela znat presny popis cesty k vymazani vzpominky(mluvim stale o nevere), tak aby sis na ni po cely dlouhy zivot nevzpomnela.Nebo lip receno-aby se Ti po cely zivot nevratila nekdy do vedomi.
To proc lide si pamatuji jine veci nez druzi,prisuzuju prave tomu co jsem psala v predeslem p.  Hezke vzpominky se pamatuji snadno a s radosti,ty nehezke se odsouvaji a ty neutralni nemaji silu (jak sama pises-hloubka prozitku).  Nesmime ale zapomenout ze prave proto tomu tak je protoze kazdy clovek vnima jinak.
Nicmene opet to nevyvraci fakt ze nekde v pameti to je,jen to neumime,nechceme vytahovat.

Navic se pamet tesne dotyka zakonu pricina-nasledek.

Take si nepamatuju=zapomnela jsem spoustu veci a tak si klidne muzu myslet ze jsou zapomenuty,jenze si to nemyslim. Muzu je i vylovit.

Včera zrovna někde zaznělo, že většinu toho, co jsme se učili ve škole zapomeneme, ale bolesti a trápení, které nám způsobil blízký člověk nikoliv. Zasuneme to do spodního šuplíčku, ale trvá to a pak se to stejně čas od času zjeví...

Vanda napsal(a):

Nejednou se mi už stalo a dost mě překvapilo, že když jsem se vrátila k nějaké minulé události, zjistila jsem, že ostatní účastníci ji v paměti uchovávají jinak než já, jakoby odžili něco jiného....nebo si pamatují jiné společné zážitky než já, a já ty jejich ne a oni moje taky třeba ne...musím se přiklonit k tomu, že zapomenout jde, ale je to závislé asi na hloubce vlastního prožitku, a kdoví na čem, ale jde...jen to neumíme ovládat. Přesto je to zkušenost (i když okolnosti jejího vzniku už jsme třeba zapomněli), a ta zůstává a formuje naše jednání, v tom souhlasím s Koloběžkou.

Hej, selekrívna pamäť, to v rodine máme :D . A keď začneme spomínať, akoby sme ani nemali spoločnú minulosť. Pamäť je veľká čarodejka a vie sa s človekom pohrať...

Majkafo díky za krásná slova pěkné písničky. Co bolí to přebolí - určitě ano, ale v tu chvíli kdy to bolí čerstvě a tak moc a intenzivně, tak tomu člověk moc nevěří.

Natalko poslala jsem ti SZ.

Kokka napsal(a):

Natalko poslala jsem ti SZ.

Já tobě taky :jojo: .

Vanda napsal(a):

Nejednou se mi už stalo a dost mě překvapilo, že když jsem se vrátila k nějaké minulé události, zjistila jsem, že ostatní účastníci ji v paměti uchovávají jinak než já, jakoby odžili něco jiného....nebo si pamatují jiné společné zážitky než já, a já ty jejich ne a oni moje taky třeba ne...musím se přiklonit k tomu, že zapomenout jde, ale je to závislé asi na hloubce vlastního prožitku, a kdoví na čem, ale jde...jen to neumíme ovládat. Přesto je to zkušenost (i když okolnosti jejího vzniku už jsme třeba zapomněli), a ta zůstává a formuje naše jednání, v tom souhlasím s Koloběžkou.

Ano. V konečném důsledku je důležité to prožití a co to s náma udělalo.
Hirondel, promiň, neumím tě číst...

Koloběžka.1 napsal(a):

Vanda napsal(a):

Přesto je to zkušenost ..... v tom souhlasím s Koloběžkou.

Ano. V konečném důsledku je důležité to prožití a co to s náma udělalo.
Hirondel, promiň, neumím tě číst...

Kolobezko,
nemas se za co omlouvat. :)
Je to viditelny ze me cist neumis a nejen Ty. Je to pochopitelny. Kazdy ma jine mysleni -zaroven vnimani. ;) 

Vando,
Zkusenost to je,o tom zadna. Ta ktera formuje nase jednani.
Ale ma osobni myslenka,rec,ktere jsem se stale drzela,byla o tom, ze zapomenuti na neveru ve smyslu konecneho vymazani z pameti je nemozne.Je to jen zdani. :)
Nevera-prubeh-pocity-zkusenost-pamet.Nedaji se oddelit.

Holky,nevadi ze jsme si nerozumnely,nebo nedosy k uplne shode,protoze to je nekdy zhola nemozny.  :)

odpustila jsem, nezapomněla..............
nechci zapomenout................................nikdy

Myslím hirondel, že to jen zbytečně zamotáváš.
Když jdeš do života, zapomeneš všechno, co bylo před ním, tím konkretním životem, protože by to vzpomínky na něj neprospěly, nebyly by ti k ničemu a brzdily tvůj vývoj. Nu a je sanmozřejmé, že při tom všem pořád VÍŠ a PAMATUJEŠ SI.

S nevěrou je to stejné.
Když se s ní vyrovnáš - úmíráš a rodíš se znovu, zapomínáš, aby tvé nové zrození vůbec mohlo fungovat.
V tomto slova smyslu, pokud někdo říká, že odpustil, ale nezapomněl, netuší vůbec, co odpuštění je. A nemluvím teď vůbec o dopuštění druhému, ale - a to je mnohem důležitější - o odpuštění sám sobě.

Lidský mozek je jako počítač, VŠECHNO se v něm ukládá, NIC nemizí, ale VĚDOMĚ otvíráme a zavíráme jednotlivé složky a soubory. Právě ty, které potřebujeme ke spokojenému životu.
Pokud má někdo soubor o nevěře označený jako: Vyřízeno, zpracováno, odpuštěno, má ho ZAVŘENÝ a nemusí se bát, že ho zase někdy otevře. Může ho otevřít totiž kdykoliv a nebo na něj klidně může ZAPOMENOUT.
Pokud si tyhle vzpomínky ale uloží do souboru s názvem Neřeším a nezapomenu, tak to by se bát ovšem měl. Na takový soubor se samozřejmě zapomenout nedá, protože je parmanentně otevřený, je na liště a kdykoliv se může aktivovat. A VŽDYCKY se najde nějaký virus, který ho znovu zaktivuje, bez toho, aby o to majitel počítače stál.
Takoví lidé stále hledají novou důvěru....chtějí různá ujištění o partnerově lásce, bojí se nové nevěry, žijí ve střehu, kontrolují a BOJÍ SE...
Přitom je ale všechno jen na tom, jak oni sami "kliknou" :jojo:

Pan, děkuju. To je hodně pro mě. Nejenom o nevěře ale ovšem O VŠEM. :):pussa:

majkafa napsal(a):

Pan, děkuju. To je hodně pro mě. Nejenom o nevěře ale ovšem O VŠEM. :):pussa:

Nemáš za co, to není moje moudrost, ale moudrost kineziologie a psychoterapie, do kterých jsem se teď ponořila :)

Pandorraa napsal(a):

Myslím hirondel, že to jen zbytečně zamotáváš.
Když jdeš do života, zapomeneš všechno, co bylo před ním, tím konkretním životem, protože by to vzpomínky na něj neprospěly, nebyly by ti k ničemu a brzdily tvůj vývoj. Nu a je sanmozřejmé, že při tom všem pořád VÍŠ a PAMATUJEŠ SI.

S nevěrou je to stejné.
Když se s ní vyrovnáš - úmíráš a rodíš se znovu, zapomínáš, aby tvé nové zrození vůbec mohlo fungovat.
V tomto slova smyslu, pokud někdo říká, že odpustil, ale nezapomněl, netuší vůbec, co odpuštění je. A nemluvím teď vůbec o dopuštění druhému, ale - a to je mnohem důležitější - o odpuštění sám sobě.

Lidský mozek je jako počítač, VŠECHNO se v něm ukládá, NIC nemizí, ale VĚDOMĚ otvíráme a zavíráme jednotlivé složky a soubory. Právě ty, které potřebujeme ke spokojenému životu.
Pokud má někdo soubor o nevěře označený jako: Vyřízeno, zpracováno, odpuštěno, má ho ZAVŘENÝ a nemusí se bát, že ho zase někdy otevře. Může ho otevřít totiž kdykoliv a nebo na něj klidně může ZAPOMENOUT.
Pokud si tyhle vzpomínky ale uloží do souboru s názvem Neřeším a nezapomenu, tak to by se bát ovšem měl. Na takový soubor se samozřejmě zapomenout nedá, protože je parmanentně otevřený, je na liště a kdykoliv se může aktivovat. A VŽDYCKY se najde nějaký virus, který ho znovu zaktivuje, bez toho, aby o to majitel počítače stál.
Takoví lidé stále hledají novou důvěru....chtějí různá ujištění o partnerově lásce, bojí se nové nevěry, žijí ve střehu, kontrolují a BOJÍ SE...
Přitom je ale všechno jen na tom, jak oni sami "kliknou" :jojo:

tak tomuto sa povie rada nad zlato, :jojo:a da sa v podstate aplikovat na kazdu starost, diky.

Pandorraa napsal(a):

Nemáš za co, to není moje moudrost, ale moudrost kineziologie a psychoterapie, do kterých jsem se teď ponořila :)

Jen nech na hlavě, Pan. Vždyť víš - ani všechna moudrost kineziologie, psychoterapie, ezoteriky a čehokoliv není nic platná, pokud si ji člověk není schopen ve své hlavě zpracovat. A tys nám to sepsala naprosto srozumitetelně. ;):D

Pandorraa napsal(a):

Myslím hirondel, že to jen zbytečně zamotáváš.

Ahoj Pandoro,
K te vete nahore:  Vnimam to jinak. :)  Chci rict,akceptuju Tve vnimani,Presto nesdilim stejne.

K tomu ostatnimu jen tolik,ze jsem si vedoma toho,ze ne vzdy,za vsech okolnosti a s kazdym lze spolecne dojit k domluve,ke stejnemu zaveru.
Take to tak prijimam.   Navic dojit k nedorozumeni diky slovum kterym kazdy da svuj smysl je taky pomerne znamy a casty.

Pan, napsala jsi to moc hezky a srozumitelně. Jen by mne ještě zajímalo, jak si vzpomínky uložit do toho správného souboru. Jak toho docílit. Řekla bych, že u mne je to stále tak něco mezi. Soubor toho všeho, co jsem si napáchala, není ani navrchu na liště ani dobře uložený.

Jak jsem už psala, asi nejvíc se mi to připomíná tím, že chodím na Babi, ale možná to tím rychleji vyhnívá, těžko říct.

hirondel napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Myslím hirondel, že to jen zbytečně zamotáváš.

Ahoj Pandoro,
K te vete nahore:  Vnimam to jinak. :)  Chci rict,akceptuju Tve vnimani,Presto nesdilim stejne.

K tomu ostatnimu jen tolik,ze jsem si vedoma toho,ze ne vzdy,za vsech okolnosti a s kazdym lze spolecne dojit k domluve,ke stejnemu zaveru.
Take to tak prijimam.   Navic dojit k nedorozumeni diky slovum kterym kazdy da svuj smysl je taky pomerne znamy a casty.

Nemusíš sdílet stejné.
Můžeme si dokonce obě myslet, co chceme.
Rozhodující pro přínost všech slov podle mne je, aby byla pochopena.
Život buď žiješ a nebo se zahrabeš do knížek, vstřebáš spoustu moudra, ale je to moudro jen pro tebe, protože se o něj nedokážeš podělit. Pak můžeš mít rozšířené vědomí až do sousední galaxie a je ti to stejně k ničemu. Jen jsi o to víc sama.

Btw nevím zda sis vůbec všimla, že obě říkáme totéž.

Fanny5 napsal(a):

Pan, napsala jsi to moc hezky a srozumitelně. Jen by mne ještě zajímalo, jak si vzpomínky uložit do toho správného souboru. Jak toho docílit. Řekla bych, že u mne je to stále tak něco mezi. Soubor toho všeho, co jsem si napáchala, není ani navrchu na liště ani dobře uložený.

Jí si myslím, že je to o upřimné práci na sobě. Je to hodně o egu.
Ego máš buď zdravé, aby ti pomáhalo žít na téhle planetě, to jest takové, které ti pomůže uvědomovat si své Já. Vymezíš si tak své vlastní hranice, za které nejdeš. Pak ti neublíží ani ostatní, ani ty sama.
A nebo máš ego nemocné, které tě drží v neustálém strachu. Nemáš žádné hranice a měníš je každou chvíli tak, jak ego zavelí...
To právě ono ti pořád našeptává: nebuď za blba a nikomu nic neodpouštěj, jen všem ukaž, že s tebou nebudou orat, nedej se, bla bla... Za chvíli se dostaneš do mlátičky, která nejde zastavit.

Osobně si myslím, že odpuštění je o SEBEOSVOBOZENÍ. Já neodpouštím kvůli tomu, aby se ten "bídník" cítil lépe, odpouštím kvůli tomu, abych se lépe cítila já. Vracím tak jemu, co jeho jest, jen ať se tím zabývá sám.
Zařu soubor a uvolním si kapacitu pro něco příjemnějšího, než je úžírání se "chybami". Ať už svými nebo toho druhého.
Řešit druhého, to mi vůbec nepřísluší a trápit se tím, co jsem já udělala špatně, je jen ztráta času. Minulost už nezměníš. Lepší je se z ní poučit a stejné chyby už, jak už řekla horondel, nedělat. Nevracet se ke starým vzorcům. To je jako vracet se pořád do stejné slepé ulice.
Znáš někoho, kdo se na své cestě třba do práce každý den pořád tvrdohlavě trefuje na stejnou cestu, která vede do zdi?
To rozumný člověk udělá jednou, možná dvakrát. Vycouvá a příště už prostě tuhle odbočku mine.
Nevím tedy, proč by se neměl stejně chovat, když jde o vztahy.
Poznat - zhodnotit - přijmout - vyřešit - vzít si ponaučení - odložit ad akta.

Pan, mám trošku odlišný názor, ale je možné, že se liší jen použitými slovy. Chtělo by to osvětlit, co vidíme ve slově odpuštění. Pro mne osobně je to proces, vztahující se k mojí mysli, ne k souzení či odsouzení "viníka". Je to proces, jdoucí přes pochopení lidského jednání, cítění a motivaci, směrem k vlastnímu smíření a tedy klidu mysli. Motivace každého jednání je v podstatě vždycky stejná - cítit se dobře. Záleží pak na vyhodnocení způsobu, jak se k příjemným pocitům dostat. Ideální je, když svými skutky při tom nezraňujeme ostatní. Ale toto je právě to, co mnohdy nedokážeme a na vině múže být určitá zaslepenost, sobectví a jiné naše temné stránky. Pochopení toho, že se "viník" pravděpodobně původně chtěl jen cítit dobře, ale z nějakých důvodů nedokázal neublížit, může vést k odpuštění, k nadhledu, kdy si přestanu jeho činy vztahovat na sebe. Tím můžu získat vnitřní klid. Pokládám proto odpuštění v tomto smyslu za velice prospěšný proces pro každého. A zapomenutí? Myslím si, že není nutné a snad často i škodlivé. Vysvětlím. Jak jde čkověk životem, dostává se do různých situací a s každou z nich je nucen se nějak vyrovnat. Každá mu poskytne nějakou informaci a poučení. Někdy se dokonce dostáváme do situací, kdy je v ohrožení zdraví či život. Co by se stalo, kdybychom na takové minulé zážitky zapomněli? Nejspíš to, že bychom se do stejného nebezpečí vrhali opětovně nedbaje varovných signálů. Podruhé bychm vyváznout nemuseli, nebo alespoň s podstatně většími šrámy. Jistě existují i případy, kdy člověk naopak v zájmu sebezáchovy zapomene na trauma a nepříjemné vytěsní, ale nejsem si jistá, jestli se pak nejedná jenom o zasunutí problému. M.

ego - Tracyho Tygr...

Předběhlas mě :-)

markola1 napsal(a):

Pan, mám trošku odlišný názor, ale je možné, že se liší jen použitými slovy. Chtělo by to osvětlit, co vidíme ve slově odpuštění. Pro mne osobně je to proces, vztahující se k mojí mysli, ne k souzení či odsouzení "viníka". Je to proces, jdoucí přes pochopení lidského jednání, cítění a motivaci, směrem k vlastnímu smíření a tedy klidu mysli. Motivace každého jednání je v podstatě vždycky stejná - cítit se dobře. Záleží pak na vyhodnocení způsobu, jak se k příjemným pocitům dostat. Ideální je, když svými skutky při tom nezraňujeme ostatní. Ale toto je právě to, co mnohdy nedokážeme a na vině múže být určitá zaslepenost, sobectví a jiné naše temné stránky. Pochopení toho, že se "viník" pravděpodobně původně chtěl jen cítit dobře, ale z nějakých důvodů nedokázal neublížit, může vést k odpuštění, k nadhledu, kdy si přestanu jeho činy vztahovat na sebe. Tím můžu získat vnitřní klid. Pokládám proto odpuštění v tomto smyslu za velice prospěšný proces pro každého. A zapomenutí? Myslím si, že není nutné a snad často i škodlivé. Vysvětlím. Jak jde čkověk životem, dostává se do různých situací a s každou z nich je nucen se nějak vyrovnat. Každá mu poskytne nějakou informaci a poučení. Někdy se dokonce dostáváme do situací, kdy je v ohrožení zdraví či život. Co by se stalo, kdybychom na takové minulé zážitky zapomněli? Nejspíš to, že bychom se do stejného nebezpečí vrhali opětovně nedbaje varovných signálů. Podruhé bychm vyváznout nemuseli, nebo alespoň s podstatně většími šrámy. Jistě existují i případy, kdy člověk naopak v zájmu sebezáchovy zapomene na trauma a nepříjemné vytěsní, ale nejsem si jistá, jestli se pak nejedná jenom o zasunutí problému. M.

Vidím to stejně.
Nezapomínáme na to, co nám daná situace dala, čím nás poučila a tak vlastně obohatila.
Zapomínáme na vlastní ukřivděnost, ublíženectví, zlobu a strach, který v nás probudila.
Zapomínáme, protože se jich zbavujeme.
Je to srozumitelnější?

Ano, odlišnost je jen ve způsobu užití slova zapomenout. Myšlenka je stejná.

Fanny5 napsal(a):

Pan, napsala jsi to moc hezky a srozumitelně. Jen by mne ještě zajímalo, jak si vzpomínky uložit do toho správného souboru. Jak toho docílit. Řekla bych, že u mne je to stále tak něco mezi. Soubor toho všeho, co jsem si napáchala, není ani navrchu na liště ani dobře uložený.

Hmmm, tak to máme podobný problém - mně se zase furt z ničeho nic otevírají soubory, které měly být už dávno uzavřeny nebo smazány... :( Pořád se mi objevují jako ikony na ploše a lákají k otevření... pomohlo by asi zformátování disku, ale to nevím, jak udělat...

Mikeš napsal(a):

Fanny5 napsal(a):

Pan, napsala jsi to moc hezky a srozumitelně. Jen by mne ještě zajímalo, jak si vzpomínky uložit do toho správného souboru. Jak toho docílit. Řekla bych, že u mne je to stále tak něco mezi. Soubor toho všeho, co jsem si napáchala, není ani navrchu na liště ani dobře uložený.

Hmmm, tak to máme podobný problém - mně se zase furt z ničeho nic otevírají soubory, které měly být už dávno uzavřeny nebo smazány... :( Pořád se mi objevují jako ikony na ploše a lákají k otevření... pomohlo by asi zformátování disku, ale to nevím, jak udělat...

Mikeš napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Mikeš- já nevím, proč mám ten pocit z tvého psaní, že jsi jeden z těch,kteří by moc rádi zapomněli......

Naopak, Zuzi - já bych si docela rád na nějaké věci zase vzpomněl :D. ale nějak mi to nejde... :supr:

Tak nevím- chceš nebo nechceš otvírat soubory???? ;)

zuzi777a napsal(a):

Tak nevím- chceš nebo nechceš otvírat soubory???? ;)

Některé soubory bych rád smazal, ale nejdou... a některé bych zase naopak rád otevřel, a taky nejdou... :D

Mikeš napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Tak nevím- chceš nebo nechceš otvírat soubory???? ;)

Některé soubory bych rád smazal, ale nejdou... a některé bych zase naopak rád otevřel, a taky nejdou... :D

Tak to máš asi zavirovaný PC, ne? :D

zuzi777a napsal(a):

Mikeš napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Tak nevím- chceš nebo nechceš otvírat soubory???? ;)

Některé soubory bych rád smazal, ale nejdou... a některé bych zase naopak rád otevřel, a taky nejdou... :D

Tak to máš asi zavirovaný PC, ne? :D

Dyť to říkám: format c:\ a bude po problémech :D :D

Mikeš napsal(a):

Fanny5 napsal(a):

Pan, napsala jsi to moc hezky a srozumitelně. Jen by mne ještě zajímalo, jak si vzpomínky uložit do toho správného souboru. Jak toho docílit. Řekla bych, že u mne je to stále tak něco mezi. Soubor toho všeho, co jsem si napáchala, není ani navrchu na liště ani dobře uložený.

Hmmm, tak to máme podobný problém - mně se zase furt z ničeho nic otevírají soubory, které měly být už dávno uzavřeny nebo smazány... :( Pořád se mi objevují jako ikony na ploše a lákají k otevření... pomohlo by asi zformátování disku, ale to nevím, jak udělat...

Ale to nás tady holky zkoušíš, zda jsme úplně tupé, ne? :) Pane učiteli informatiky před kariérou na ouřadě. :D

Všem moc děkuji za názor hodně mě oslovila      hirondel   netvrdím že jsem v manželství neudělal chyby  UDĚLAL a velké ale poslední dobou bylo vše v pořádku a to i dle manželky proto to nedovedu pochopit.Myslel jsem že jsem se s tím nějalk vyrovnal že láska k ní je silnější jen bych to musel cítit i z druhé strany. No a to tu není ano chce to vrátit zpět ale kvůli dětem ne kvůli mě. A žít s někým kdo ke mě nic necítí nechci to není život to je přežívání. Mám už jasno v tom co chci je to zatím hodně živé dnes jsem jel kolem místa kde mě hodně lhala a přiznávám že mě to znovu rozhodilo ale vím že pokud toho druhého chci musím mu dát čas, tak uvidím jak to vše dopadne v každém případě všem moc děkuji za názor ať se mě líbil nebo ne ale proto jsem se přece ptal abych slyšel co si myslí ti druzí

                                                                 Díky moc Lubísek

Mikeš napsal(a):

Fanny5 napsal(a):

Pan, napsala jsi to moc hezky a srozumitelně. Jen by mne ještě zajímalo, jak si vzpomínky uložit do toho správného souboru. Jak toho docílit. Řekla bych, že u mne je to stále tak něco mezi. Soubor toho všeho, co jsem si napáchala, není ani navrchu na liště ani dobře uložený.

Hmmm, tak to máme podobný problém - mně se zase furt z ničeho nic otevírají soubory, které měly být už dávno uzavřeny nebo smazány... :( Pořád se mi objevují jako ikony na ploše a lákají k otevření... pomohlo by asi zformátování disku, ale to nevím, jak udělat...

co si skočit bungee jumping na způsob Petra Novotného.. to se ti určitě nějaké soubory vymažou, možná dojde i na to zformátování. :)

Lubisku,
preju Ti silu nevykolejit ze sveho srdce. Hodne stesti. :)

Pandorraa napsal(a):

markola1 napsal(a):

Pan, mám trošku odlišný názor, ale je možné, že se liší jen použitými slovy. Chtělo by to osvětlit, co vidíme ve slově odpuštění. Pro mne osobně je to proces, vztahující se k mojí mysli, ne k souzení či odsouzení "viníka". Je to proces, jdoucí přes pochopení lidského jednání, cítění a motivaci, směrem k vlastnímu smíření a tedy klidu mysli. Motivace každého jednání je v podstatě vždycky stejná - cítit se dobře. Záleží pak na vyhodnocení způsobu, jak se k příjemným pocitům dostat. Ideální je, když svými skutky při tom nezraňujeme ostatní. Ale toto je právě to, co mnohdy nedokážeme a na vině múže být určitá zaslepenost, sobectví a jiné naše temné stránky. Pochopení toho, že se "viník" pravděpodobně původně chtěl jen cítit dobře, ale z nějakých důvodů nedokázal neublížit, může vést k odpuštění, k nadhledu, kdy si přestanu jeho činy vztahovat na sebe. Tím můžu získat vnitřní klid. Pokládám proto odpuštění v tomto smyslu za velice prospěšný proces pro každého. A zapomenutí? Myslím si, že není nutné a snad často i škodlivé. Vysvětlím. Jak jde čkověk životem, dostává se do různých situací a s každou z nich je nucen se nějak vyrovnat. Každá mu poskytne nějakou informaci a poučení. Někdy se dokonce dostáváme do situací, kdy je v ohrožení zdraví či život. Co by se stalo, kdybychom na takové minulé zážitky zapomněli? Nejspíš to, že bychom se do stejného nebezpečí vrhali opětovně nedbaje varovných signálů. Podruhé bychm vyváznout nemuseli, nebo alespoň s podstatně většími šrámy. Jistě existují i případy, kdy člověk naopak v zájmu sebezáchovy zapomene na trauma a nepříjemné vytěsní, ale nejsem si jistá, jestli se pak nejedná jenom o zasunutí problému. M.

Vidím to stejně.
Nezapomínáme na to, co nám daná situace dala, čím nás poučila a tak vlastně obohatila.
Zapomínáme na vlastní ukřivděnost, ublíženectví, zlobu a strach, který v nás probudila.
Zapomínáme, protože se jich zbavujeme.
Je to srozumitelnější?

???? Tak teď jsem z toho Pan jelen :( Ještě předevčírem jsem byl zde za blba, a dnes je to jinak? Že by se našla spojka a zařadila jednička? :lol:

Pisatel napsal(a):

???? Tak teď jsem z toho Pan jelen :( Ještě předevčírem jsem byl zde za blba, a dnes je to jinak? Že by se našla spojka a zařadila jednička? :lol:

Nevím, co SE u tebe našlo a vcelku mne to ani netrápí.
Nevím, zda ty jsi pořád za blba, nebo už jsi jelen, ale já stále zapomínám to, co si nepotřžebuji pamatovat, takže u mne všechno při starém :)

Pandorraa napsal(a):

Pisatel napsal(a):

???? Tak teď jsem z toho Pan jelen :( Ještě předevčírem jsem byl zde za blba, a dnes je to jinak? Že by se našla spojka a zařadila jednička? :lol:

Nevím, co SE u tebe našlo a vcelku mne to ani netrápí.
Nevím, zda ty jsi pořád za blba, nebo už jsi jelen, ale já stále zapomínám to, co si nepotřžebuji pamatovat, takže u mne všechno při starém :)

:lol: :lol: :lol: Promiň ale tomu cos teď napsala se říká skleroza nebo lidově hosip. Tak teď už mohu klidně spát, jsi na dobré cestě. Lepší už to nebude, ale lepší později než pozdě. Tobě to vždy dojde a tak je to správně, my si to přeberem. Koukám, že řadíš dvojku. (No já bych i tak ještě zapnul mlhovky :o :o )

Pandorraa napsal(a):

Rozhodující pro přínost všech slov podle mne je, aby byla pochopena.

Ano,aby byla pochopena. Bud mas kapacitu vedomi rozsirenou,nebo jeste nemas.Kdyz nemas,je pochopitelne ze Ti slova prinesou jen to co dokazes v nich najit.{za slovy}

Pandora napsal(a):

Život buď žiješ a nebo se zahrabeš do knížek, vstřebáš spoustu moudra, ale je to moudro jen pro tebe, protože se o něj nedokážeš podělit. Pak můžeš mít rozšířené vědomí až do sousední galaxie a je ti to stejně k ničemu. Jen jsi o to víc sama.

Rozsirene vedomi jeste neni moudro. Mit rozsirene vedomi-pro mne osobne neznamena- mit ho k nicemu.Je tak jako tak prinosem.
Samota je nejtezsi zivotni lekci. Ne kazdy dokaze zit sam.Nekdo naopak dokaze byt stastny i sam, i ne sam. Vybira si podle vnitrni potreby.

Pandora napsal(a):

Btw nevím zda sis vůbec všimla, že obě říkáme totéž.

Vsimla jsem si neceho uplne jineho.

Pandorraa napsal(a):

Heřmanka napsal(a):

otázkou je, co přesně znamená...odpustit a zapomenout ;)

Otázkou také je, zda máš vůbec oprávnění odpouštět i někomu jinému, než sama sobě...

Když se člověk začte, tak oprávnění odpouštět druhým tu má skoro každý.

hirondel napsal(a):

Pandora napsal(a):

Btw nevím zda sis vůbec všimla, že obě říkáme totéž.

Vsimla jsem si neceho uplne jineho.

Rozšířené vědomí odělující tě od lidí, kteří ti nerozumějí, s největší pravděpodobností slouží jen k tomu, abys si pěstovala pocit vlastní vyjimečnosti, je podle mého soukromého názoru skutečně k ničemu. Neslouží totiž tomu, čemu by mělo sloužit především - službě lidem.
A že ty sis všimla něčeho jiného? Sakrblé, proč mne to ale vůbec nepřekvapuje?

Jinak omlouvám se všem za off topik. Už mlčím, už mlčím :)

Axi napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Heřmanka napsal(a):

otázkou je, co přesně znamená...odpustit a zapomenout ;)

Otázkou také je, zda máš vůbec oprávnění odpouštět i někomu jinému, než sama sobě...

Když se člověk začte, tak oprávnění odpouštět druhým tu má skoro každý.

Přesněji: skoro každý si myslí, že ho má...

Pan, dopr.ele, proč sakra tak hrozně chápu tvoje slova a neumím dál reagovat? Asi  proto že to je tak pravda, že už nemám, co dodat.

Pandorraa napsal(a):

hirondel napsal(a):

Pandora napsal(a):

Btw nevím zda sis vůbec všimla, že obě říkáme totéž.

Vsimla jsem si neceho uplne jineho.

Rozšířené vědomí odělující tě od lidí, kteří ti nerozumějí, s největší pravděpodobností slouží jen k tomu, abys si pěstovala pocit vlastní vyjimečnosti, je podle mého soukromého názoru skutečně k ničemu. Neslouží totiž tomu, čemu by mělo sloužit především - službě lidem.
A že ty sis všimla něčeho jiného? Sakrblé, proč mne to ale vůbec nepřekvapuje?

Jinak omlouvám se všem za off topik. Už mlčím, už mlčím :)

Stale Ti neco unika.Za takovych okolnosti Ti neni umozneny nepodminovat. 
Jak uz jsem rekla.=Ten kdo s Tebou sdili stejny nazor,ten sdili. Vime preci proc-rika se tomu sve k svemu, tak to je a bude. :) To je zakon rezonance.
Navzdory tomu existuje moznost,ze ten citatel, ktery se svym vlastnim usilim,pranim, prestane ON SAM oddelovat(bude mit vuli rozumet),ten si zvolil svobodnou cestu k onomu rozsirenymu vedomi. Je potreba to pochopit tahle.
Byt by se nasel jen jediny clovek kterymu to neco rekne,je to vic nez dost. Vsechno ma smysl,alespon pro mne,ANO.  :)

To ti nikto neupiera, len neviem, prečo mám pocit, že ty naopak upieraš niečo druhým(napr. slobodnú vôľu alebo rozšírené vedomie). Zdá sa mi, že ty k dobrému životnému pocitu potrebuješ byť výnimočná a uisťovaná, že na teba nikto nemá. A keďže sa k tomu nikto nemá, uisťuješ sa o tom sama a skrývaš to za zložité rečičky. Nič proti, ak vieš byť šťastná a mať pocit naplnenosti len takto. ;) Aj ty máš právo na svoju cestu, tak ako Pan a všetci ostatní.

Hiírondel,
možná tobě jen uniklo, že já nemám nic proti tomu, aby si lidé rozšiřovali své vědomí. Ba právě naopak. Na tom je třeba pracovat. Jen si osobně myslím, že dělat to jen proto, abych měla rozšířené vědomí a ztratila při tom kontakt s těmi, kterým se tak nedaří, je prostě k ničemu.
O tom to podle mne VŮBEC není.

Pandoro,
me neuniklo snad nic takoveho co rikas. A neznam nikoho takoveho kdo by chtel ztratit kontakt s temi kteri mu nerozumi.
Nase zivotni zkousky muzou byt hodne tezky. Ale to nevadi.
Je nutne chapat proc lide vnimaji tak ci onak. Zdani je klamave,je projekci vlastni mysli k objektu=k nekomu.   
   :)

Selimo,diky za nazor.
Zkus se pustit toho zdani o me ve smyslu toho ze k zivotnimu stesti potrebuju pocit vyjimecnosti a uvidis ze dokazes me vnimat jinak.
Nesmim,nepreju si Te presvedcovat o necem jinem. Je to v Tve moci,nebo neni,to je vsechno.
Nemuzu byt nekdo jiny nez jsem. Dokazes to prijmout.    :) 

Holky,kdyby jste to treba nepoznali z meho psani-ja Vas beru. Vsechno je v pohode.

hirondel napsal(a):

Pandoro,
me neuniklo snad nic takoveho co rikas. A neznam nikoho takoveho kdo by chtel ztratit kontakt s temi kteri mu nerozumi.
Nase zivotni zkousky muzou byt hodne tezky. Ale to nevadi.
Je nutne chapat proc lide vnimaji tak ci onak. Zdani je klamave,je projekci vlastni mysli k objektu=k nekomu.

To není o chtění, to se prostě stane a nebo nestane.
To je právě ona životní zkouška.
A projekci vlastní mysli k objektu si buď uvědomíš a nebo neuvědomíš. Použiješ (ztratíš nadhled) nebo nepoužiješ (zachováš si nadhled)
To je zase jen další zkouška :jojo:

Vlastne vubec nemam rada skovo chtit. Stane se to,co je smesi vsech okolnosti.

hirondel...nebuď "trubka" a snaž se ,aspon trochu o tom,co ti píše Pandorraa přemýšlet.Zejména se zamýšlej nad tím,co je psané "mezi" řádky. Hmm...jinak se měj hezky.Hezky??....samozřejmě podle sebe,né podle mně.

Britana napsal(a):

hirondel...nebuď "trubka" a snaž se ,aspon trochu o tom,co ti píše Pandorraa přemýšlet.Zejména se zamýšlej nad tím,co je psané "mezi" řádky. Hmm...jinak se měj hezky.Hezky??....samozřejmě podle sebe,né podle mně.

Britano,
kde jsi se tu vzala?
Zkontroluj si nejprve sve vedeni,jestli si na nem nesedis. A prestanes si o me delat starost.  :)

Tak se mezi vás vetřu se svým příběhem. Je mi 46 let, mému muži 51. Před 4 lety jsem mu přišla na nevěru, a dala jsem mu ultimátum buď já nebo ona.On nebyl schopen ten vztah ukončit, jelikož ona mu poskytovala to co já ne. V našem manželství již dlouhou dobu nefungoval sex a to z mé strany. Prostě mě to nebavilo. Nepociťovala jsem tu potřebu se s ním milovat. Když už k tomu došlo, tak jsem si to prožila se vším všudy a s radostí, ale neměla jsem potřebu ho vyhledávat. Můj muž je i ve svém věku sexuálním štvancem, jelikož mi tvrdí, že sex potřebuje každý den, a toho já nejsem schopna.Milenka ho prý zbavila všech depresí. Několikrát se pokoušel ten vztah ukončit, ale prý to vydržel tak 3-6 měsíců, pak ji někde potkal a už v tom zase lítal. Před měsícem jsem se ho na rovinu zeptala, jestli s ní ještě spí, a on mi na rovinu řekl, že ano, a že to nehodlá ukončit.Rozebírali jsme náš vztah hodně do hloubky, a řekl mi spoustu věcí, které moc bolí. Přesto jsme odhodlaní spolu zůstat, pokud já unesu tu tího vědomí, že spí s ní. Nevím, jestli to dokážu, ale nechci jednat ukvapeně, nechci bourat mosty, nechci se ho vzdát. Doufám, že ho to jednou přejde, a vrátí se ke mě. Tím, že mi o tom řekl, si to maximálně ulehčil, a mě to ztížilů. Zcela legálně teď každý večer odjíždí za ní, a já zůstávám doma. Rozhodl se, že sex bude z hygienických důvodů  tedy jen s ní. Já ho už údajně nepřitahuju. Přesto tvrdí, že nás má rád obě, dokonce se mnou plánuje že si postvíme dům, a tam spolu zestárneme. Je v našem vztahu spousta dobrých věcí, pro které ho stojí za to udržet. Vždyť je to "jen" nevěra. Pro mě se prý tím nic nemění. Bude bydlet u mě,peníze bude dávat mě. Všechno rozhodnutí nechává na mě. Když se rozhodnu odejít, nebo vyženu jeho, popřípadě si najdu milence - všechno bude respektovat.
Já vím, trochu zvrhlé, ale já si v současné době nedovedu život bez něho představit. Už nechci začínat od znova někde jinde a s někým jiným. Vím, že už to nikdy nebude takové, jako dřív. Nikdy mu už neuvěřím, s tím se bude těžko žít.

No, prepáč, ale mne sa to zdá ideálne riešenie: teba sex nebaví(neviem, či len s ním, alebo všeobecne...), tak ťa zbavil toho bremena, ale ostatné veci zdieľa s tebou. Vlastne elegantne a gentlemansky vyriešil vaši prekérnu situáciu. A ak ty nechceš s ním spávať, tak čo ťa trápi, či, prečo alebo s kým spáva ON? Sorry, ale to si čakala, že zrejme zdravý päťdesiatnik už bude nadosmrti bez sexu, alebo fakt taký "sexuálny loudil"... ? Okrem toho som mala skúsenosť, že mnohí chlapi považujú to, keď ich žena sex. odmieta, za nejaké odmietnutie celej svojej osoby ako muža(a čiastočne to aj chápem, hoci...).

JITULKA+M napsal(a):

Já vím, trochu zvrhlé, ale já si v současné době nedovedu život bez něho představit. Už nechci začínat od znova někde jinde a s někým jiným. Vím, že už to nikdy nebude takové, jako dřív. Nikdy mu už neuvěřím, s tím se bude těžko žít.

Jitulko,
sama pises ze vis ze je to zvrhle. A prave proto, ze nechces byt sama(bez nej a bez te zvrhlosti jak pises) a ani zacinat si z nekym jinym,proto se podle mne dobrovolne stavis do pozice v ktere jsi.
Boli Te to,ale nic s tim nedelas. To znamena ze sis sama vybrala trpet a snaset bolest o ktere pises.
Svoji volbu mas jen ve svych rukou.

No Jitulko - tak to jsi tedy v situaci nezáviděníhodné. Moc by mě zajímal stav u milenky. Ona je vdaná? To by za ní těžko mohl každý večer jezdit. Takže nejspíš sama. A jí bude dlouhodobě vyhovovat, že tvůj manžel každý večer přijede, pomiluje se s ní, nejspíš povečeří a pojede se vyspat zase domů? A jinak s ní nebude nic jiného podnikat, nebude s ní trávit třeba vánoce nebo dovolenou? Nebo že by ji pozval třeba s vámi, aby chudák nebyla tak sama?
Víš, do tvé situace se může dostat i žena, která má sex jinak ráda - gynekologické problémy, hormonální, operace .... myslíš, že je v pořádku (jak píše Selima), že v takové situaci prostě manžel manželce oznámí, že na sex bude mít milenku, ale jinak se nic nemění?
Já jsem byla v takové situaci. Můj manžel byl dva roky na lécích, které způsobily ztrátu libida. Mě bylo necelých 40 a milování mi strašně chybělo. Taky jsem to nakonec vyřešila mimomanželským vztahem. Ale dávala jsem si sakra pozor, abych to utajila a manžel se nic nedozvěděl. Vůbec si nedokážu představit, že bych ho ponížila dokonce veřejným přiznáním se slovy "no a co - když ty nemůžeš, musela jsem si najít náhradu".
Tvého manžela tedy opravdu neobdivuji a tvému postoji se dost divím. Je možné, že si zvykneš a milenku třeba časem tak nějak přijmeš do rodiny. Pak by to snad fungovat mohlo. Budete-li ale o tvého manžela soupěřit, nebude to šťastný život.
Tak ti držím palce.

Salen, Jitulka nepísala nič o operácii či chorobe. Ale ono úprimne pvoedané - jedna vec je postarať sa o partnera, ktorý potrebuje pomoc, a druhá vec je vydať sa cestou dobrovoľného celibátu. :mad: Ale máš pravdu v tom, že nech je situácia akákoľvek, je slušnosť zariadiť si svoje veci tak, aby neobťažovali partnera, a aby boli spokojní podľa možností všetci účastníci tejto Bláznivej jazdy.

Salen napsal(a):

.... myslíš, že je v pořádku (jak píše Selima), že v takové situaci prostě manžel manželce oznámí, že na sex bude mít milenku, ale jinak se nic nemění?

Mně to připadá praštěný celý... :D

Salen napsal(a):

Je možné, že si zvykneš a milenku třeba časem tak nějak přijmeš do rodiny. Pak by to snad fungovat mohlo.

Au! Tohle se da chapat taky jako degradace sebe sama.

Selima napsal(a):

Ale máš pravdu v tom, že nech je situácia akákoľvek, je slušnosť zariadiť si svoje veci tak, aby neobťažovali partnera, a aby boli spokojní podľa možností všetci účastníci tejto Bláznivej jazdy.

Au!  Nevim jaky je rozdil v tom rict to partnerovi na rovinu(aby se podle toho zaridil),nebo ne a delat to za jeho zady aby ho to jakoby neobtezovalo ,byl zdanlive spokojenej, stejne jako ten kdo obcuje jinde.
Podle mne je oboji totalne stejne.   :o  Zadny rozdil nevidim ve vedomi tehle lidi co jdou za svym pudem at jiz tajne nebo ohlasene.
Clovek ktery odchazi to delat jinam kdyz to doma nema, se taky degraduje a to -na zvireci rovinu (pudy a instinkty)  Divim se vlastne jak muze byt clovekem.

A ja vidím. Pre mňa je ten rozdiel dosť podstatný, čo bude asi dané tým, že nie som budhistka, ako vďakabohu ani nikto z mojich partnerov. :jojo: A vôbec, čo môžu budhisti vedieť o "obcování jinde"? Myslím, že ideálny súzvuk nájdeme, keď ti ja nebudem rozprávať o vadžrajáne, parinirváne a dharme a ty mne o podliehaní pudom, OK? ;) A diviť sa pokojne môžeš. Len trochu ma udivuje tvoje okaté pohŕdanie "zvieracími pudmi" ;) - práca s energiami ti nič nehovorí? Asi nie. :) Pripadá mi to, akoby si mala sama v sebe niečo zúfalo nevysporiadané. U skutočných budhistov vrátane dalajlámu som nič také nepobadala, možno už nemuseli kŕčovito presviedčať sami seba, a tak neboli nútení znižovať iné cesty iných ľudí a spochybňovať ich človečenstvo. :jojo:

hirondel napsal(a):

Salen napsal(a):

Je možné, že si zvykneš a milenku třeba časem tak nějak přijmeš do rodiny. Pak by to snad fungovat mohlo.

Au! Tohle se da chapat taky jako degradace sebe sama.

Selima napsal(a):

Ale máš pravdu v tom, že nech je situácia akákoľvek, je slušnosť zariadiť si svoje veci tak, aby neobťažovali partnera, a aby boli spokojní podľa možností všetci účastníci tejto Bláznivej jazdy.

Au!  Nevim jaky je rozdil v tom rict to partnerovi na rovinu(aby se podle toho zaridil),nebo ne a delat to za jeho zady aby ho to jakoby neobtezovalo ,byl zdanlive spokojenej, stejne jako ten kdo obcuje jinde.
Podle mne je oboji totalne stejne.   :o  Zadny rozdil nevidim ve vedomi tehle lidi co jdou za svym pudem at jiz tajne nebo ohlasene.
Clovek ktery odchazi to delat jinam kdyz to doma nema, se taky degraduje a to -na zvireci rovinu (pudy a instinkty)  Divim se vlastne jak muze byt clovekem.

Ale no tak Hir,.... i při milování dojde k souznění duší a jejich povznesení...a kde je psáno, že to jde jen s jednou osobou co si najdeš v mládí?...člověk se přeci každým okamžikem vyvíjí a nemusí to být stejným směrem jenom proto, že spolu několik let žijí.

hirondel napsal(a):

...ten kdo obcuje jinde....
...Clovek ktery odchazi to delat...

Je to mimo téma i debatu, ale nedá mi malá poznámka: výše uvedené výrazy degradují, podle mne, ten krásný akt na něco, co se dělá jen potmě a pod peřinou. Slovní obraty jako "to dělat" nesvědčí o vášnivém a radostném prožívání téhož, ale o nazírání jako na hřích, jako na něco, co mě ušpiňuje....opak je přitom pravdou, aspoň tak to vidím já.

Vanda napsal(a):

hirondel napsal(a):

...ten kdo obcuje jinde....
...Clovek ktery odchazi to delat...

Je to mimo téma i debatu, ale nedá mi malá poznámka: výše uvedené výrazy degradují, podle mne, ten krásný akt na něco, co se dělá jen potmě a pod peřinou.

Nebo jako na nějakou pouhou "práci" či "povinnost"... :(

Hirondel - takto bych nesoudila. Sex je pro řadu lidí opravdu velkou fyzickou i psychickou potřebou. Samozřejmě - lze to řešit třeba masturbací a myslím si, že pokud Jitulka manžela zcela neodmítá, je to jakési řešení rozdílné potřeby. I když je to samozřejmě individuální. Občas čtu rozčilené názory žen, že přistihli partnera u po.r.na a připadá jim to nevhodné. Tak to tedy nesouhlasím a naopak vysoce uznávám chlapa, který takto ventiluje vyšší potřebu než má partnerka a nechodí kvůli tomu jinam.
Ale pokud partnerka opravdu úplně odmítá sex a není ochotná partnerovi alespoň nekoitálně pomoci, je asi jen málo mužů, kteří vydrží jen u masturbace. Takže v takovém případě bych tu milenku pochopila. Ale jak psala Selima - jako čistě soukromou a neveřejnou záležitost.

Jak se puritáni a zajatci předpotopních předsudků vždycky tak hezky projeví....
Jak krásně dovedou podsunout "nevěrníkům" své vlastní "zvířecí pudy" a plácat nesmysly o něčem, čemu nevědí ani hlavu ani patu....
Jak dovedou jít pořád jen jedním směrem, jako muly s klapkami na očích.
Jak jim to podsuzovaní, pranýřování a moralizování ale hezky jde, že?
Nu stejně jako kdysi upalovaní a mučení nebohých čarodějnic, řekla bych :)

Pekny holky,
je skutecne zajimave pozorovat,koho muj prispevek privedl.

Selimo,
zbytecny reci o Buddhismu z Tve strany opet. Zbytecne se dojimas nad mim prispevkem,ver mi.
Odbocujes od tematu.

Pomnenko,
tohle jsem nikde nevyvracela.  Mluvis o necem jinem.Take si odbocila asi nechtene.

Salen,
pokud budes chtit verit tomu ze soudim,je to Tva volba. 
To ze by jsi pochopila milenku uz vim. Je to proste zpusob Tveho uvazovani a zaroven postoju.
Prisla jsem rict svuj nazor a tak nejak citim ze jsi prave Ty schopna tohle prijmout i chapat.
Protoze mam jiny nazor a vyjadruju se podle toho jak jsem se prave rozhodla,neznamena ze bych pohrdala jinym nazorem,nebo lidmi kdo ziji jinak. Zdani klame,ale to je znama vec.
Pichla jsem jen do vosiho hnizda nic vic. ;)

Pandora,
Povidacky,povidacky.   :)
Nemela by ses nechat tolik dojimat.Trochu Ti ten prispevek na tohle tema ujizdi.

Občas mi přijde postoj a vyjadřování některých lidí jako slovní exhibicionismus. Touha vzbudit pozornost za každou cenu. Neříct nic z čeho by si normální smrtelník mohl něco vzít, ale kochat se pozornosti vyvolané jejich názorem (resp. nenázorem). Vyslovit filozofický blábol, který nejde ukotvit na nic, co smrtelníci žijou. Neříct nic, co by onen člověk prožil sám.

hirondel napsal(a):

Pandora,
Povidacky,povidacky.   :)
Nemela by ses nechat tolik dojimat.Trochu Ti ten prispevek na tohle tema ujizdi.

Tohle vypadá skoro jako zakejhání potrefené husy :/
Jenže klid, já naštěstí  nejsem tak domýšlivá a vztahovačná jako ty, nejspíš to tedy nebyla reakce na můj poslední příspěvek, který zase nebyl reakcí  na ten tvůj - nefandi si tolik a přemýšlej, než něco napíšeš, fakt nejsi jediná na celém šíííírem svétě - ale na celé tohle smutné vlákno :jojo:

Pandorraa napsal(a):

hirondel napsal(a):

Pandora,
Povidacky,povidacky.   :)
Nemela by ses nechat tolik dojimat.Trochu Ti ten prispevek na tohle tema ujizdi.

Tohle vypadá skoro jako zakejhání potrefené husy :/
Jenže klid, já naštěstí  nejsem tak domýšlivá a vztahovačná jako ty, nejspíš to tedy nebyla reakce na můj poslední příspěvek, který zase nebyl reakcí  na ten tvůj - nefandi si tolik a přemýšlej, než něco napíšeš, fakt nejsi jediná na celém šíííírem svétě - ale na celé tohle smutné vlákno :jojo:

Že tě může něco takového vytrhnout z klidu. To víš ego vyskakuje nerado prohrává boj.

Jestli to nebude Hrosanku tim zdanim co klame

Pan,to me teda ted zajima o cem to mluvis?  Opet jsem se vyjadruju obecne k Tvym povidackam k tomu jak ujizdis a Ty me odepisujes tohle.
Noooo tak ted nevim jestli ses neunahlila. Co rikas?  :/

hirondel napsal(a):

Jestli to nebude Hrosanku tim zdanim co klame

Pan,to me teda ted zajima o cem to mluvis?  Opet jsem se vyjadruju obecne k Tvym povidackam k tomu jak ujizdis a Ty me odepisujes tohle.
Noooo tak ted nevim jestli ses neunahlila. Co rikas?  :/

Já vím, že ty nevíš :))

hirondel napsal(a):

Jestli to nebude Hrosanku tim zdanim co klame :/

A nebo neklame. :D Dobrou noc všem.

Ja take vim ze Ty nevis  :)  Neni to zajimavy? Co rikas?

hrosanek napsal(a):

hirondel napsal(a):

Jestli to nebude Hrosanku tim zdanim co klame :/

A nebo neklame. :D Dobrou noc všem.

Jses si jista?
Dobrou noc.

A musím si být jistá? :) Zdání buď klamou nebo neklamou. Papa

hrosanek napsal(a):

A musím si být jistá? :) Zdání buď klamou nebo neklamou. Papa

To nevadi hrosanku,tak to nechme teda plavat, hmm?
Tady se nesejdem.Mluvime kazda o jinem smyslu v tehle story.  :D

hirondel napsal(a):

Ja take vim ze Ty nevis  :)  Neni to zajimavy? Co rikas?

Není, je to pořád stejný - stále jen dotahuješ.
Pro tebe zbytečná honička, pro mne už otravná nuda :(

Pandorraa napsal(a):

hirondel napsal(a):

Ja take vim ze Ty nevis  :)  Neni to zajimavy? Co rikas?

Není, je to pořád stejný - stále jen dotahuješ.
Pro tebe zbytečná honička, pro mne už otravná nuda :(

Ze je neco pro Tebe nuda ,to se me netyka.Takze jestli se otravujes,tak co ja s tim,je to proce Tvoje otrava.
Zda je pro mne neco zbytecna honicka,to se Te netyka. 
Nechat veci plavat jako vodu je uzasna vec.Nestava se, ze se voda zastavi sama od sebe.  Hmm?  :)

hirondel napsal(a):

Pekny holky,
je skutecne zajimave pozorovat,koho muj prispevek privedl.

Selimo,
zbytecny reci o Buddhismu z Tve strany opet. Zbytecne se dojimas nad mim prispevkem,ver mi.
Odbocujes od tematu.

Hirondel, pokud budes chtit verit tomu ze se dojimam,je to Tva volba. Ja sa nedojímam a neodbočujem. To, že ty nesleduješ moje myšlienkové pochody, nie je môj problém... ;) A končím s touto planou diskusiou, vzájomná komunikácia nám zjavne ani jednej nič nedáva. Veľa šťastia do budúcnosti. BI.

Ano,vim dobre co je Selimo vlastni volba. Tve myslenkove pochody a Tva veta o tom ze je nesleduju -muze byt opet jen zdanim. To uz neresim.Jsem presvedcena ze jsi pochopila co mam na mysli o tech recech o Buddhismu. V diskusi v tomhle Tvem provedeni, na zaklade me  vlastni volby odmitam sdilet.
Taky Ti preju hodne stesti a take bez ironie.  :)

hirondel napsal(a):

Nechat veci plavat jako vodu je uzasna vec.Nestava se, ze se voda zastavi sama od sebe.  Hmm?  :)

A opět můžu jen zopakovat to, co už jsem ti tu už mnohokrát řekla:
Když to tak dobře víš, tak proč to taky sama neděláš?

No, asi tě baví se jako pes honit za vlastním ocáskem.
Tak si to užij.

Pandoro,
kdyz Te tak ctu,presvedcujes me stale vic o necem co je vic nez viditelny. Nicemu co pisu,nicemu jsi neporozumela.
Bude pro Tebe dobre si konecne priznat ze nemas schopnost kterou bys mit vsak chtela.
Sama si rikala ze nemusis vsechno chapat a ja rikam, ano,nemusis,protoze ne kazdy muze. 
:)

Jitulko, je to tvoje rozhodnutí a nikdo tě za něj nemůže soudit. Pokud ti to bude vyhovovat, tvoje věc. Každý to má jinak. A já ti přeji hezký "podzim života" s člověkem bez kterého nemůžeš být a určitě ti stále prináší nějaké rozptýlení, ač prostocviky provozuje jinde.
Ano moje mamka je taky takový člověk. Vidím to u našich. Má otce ráda, váží si jej, ale nikdy nebyla sexuální mašina, takže je jí jasné, že otec potřebuje sex více než ona. Zda má někde nějakou bokovku,ona netuší a ani nechce.. Říká, že mají spolu plno společného, aby trhali vztah, když jeden druhého budou potřebovat ve stáří. Pro někoho jako z jiného světa. říká že jí uspokojuje plno jiných věcí, než pátrání po tom, zda její manžel někde zahnul,nebo "obcuje" s jinou.
A ještě poznámka. A jak znám svého otce, který sice dělá ramena, ale kdyby došlo na akci, tak stáhne "ocásek" mezi nohy a odchází, tak je to všechno v "cajku".

Fakt přeji hodně štěstí a držím palečky.

Klubko napsal(a):

Jitulko,  Pokud ti to bude vyhovovat, tvoje věc.

Bude vyhovovat??  Zatim jsem si vsimla ze to Jitulce jistojiste nevyhovuje a hluboko uvnitr to citi.  Ale degradace jejiho sebe sama,pokud ji to BUDE VYHOVOVAT se  primo nabizi jako navnada.

Strach z osamneni,ze zmeny, je primo motivem k sebedegradaci.

hirondel napsal(a):

Pandoro,
kdyz Te tak ctu,presvedcujes me stale vic o necem co je vic nez viditelny. Nicemu co pisu,nicemu jsi neporozumela.
Bude pro Tebe dobre si konecne priznat ze nemas schopnost kterou bys mit vsak chtela.
Sama si rikala ze nemusis vsechno chapat a ja rikam, ano,nemusis,protoze ne kazdy muze. 
:)

Sorry, ale to, čím ty tu neustále "perlíš", je základní abeceda, kterou skutečně člověk srovnaný sám se sebou nemá potřebu neustále cpát těm druhým lidem pod nos.
Ale máš jistě pravdu: né každý člověk může, né každý člověk nemůže ;)

Pan,
az sem z Tebe citim Tvuj nesrovnany vnitrni svet.  Jak je znat z Tve vety,mas zadrhel v prijeti svych doternych pocitu.
Jestli se o sobe chces neco jeste dozvedet jsem k dispozici.  ;)

hirondel napsal(a):

Pan,
az sem z Tebe citim Tvuj nesrovnany vnitrni svet.  Jak je znat z Tve vety,mas zadrhel v prijeti svych doternych pocitu.
Jestli se o sobe chces neco jeste dozvedet jsem k dispozici.  ;)

:D Ale že si zrcadlíme, co? :D

Byt Tebou nebyla bych si tim tak jista. No,vlastne jeste uplne jinak-Ty si jista nejses ale rada bys a to moc,vid?  :)

Ja uz jsem Ti parkrat v minulosti naznacovala o zrcadle a o me,vim ale ze Ti to hlava nepobrala,je to znat z kazdeho Tveho prispevku. Chtela bys tolik verit tomu co zatim vseobecne plati pro Tebe a zrcadlo,ale zapominas na jine rozmery.  Netrap se tim uz. ;)

hirondel napsal(a):

Klubko napsal(a):

Jitulko,  Pokud ti to bude vyhovovat, tvoje věc.

Bude vyhovovat??  Zatim jsem si vsimla ze to Jitulce jistojiste nevyhovuje a hluboko uvnitr to citi.  Ale degradace jejiho sebe sama,pokud ji to BUDE VYHOVOVAT se  primo nabizi jako navnada.

Strach z osamneni,ze zmeny, je primo motivem k sebedegradaci.

Proč jí vnucuješ nějaké své myšlenky? Možná nepíše, že je happy,ale cítím z toho dopisu, že má svého může stále ráda, chce být s ním. Kde bereš právo, jim takto zasvěceně radit?
Ty si žij třeba sama, nebo s pánem bohem, s nejvěrnějším mužem na planetě. A když to Jitulce nebude po třech letech vyhovovat, třeba najde sílu k odchodu. Každý ten rázný krok nemusí hned udělat. Třeba za pár let zjistí, že je to totálně v pohodě. Nejsme přeci vizionáři, abychom viděli do budoucnosti. Možná tak Jára Cimmermann, ten jo:)
Mě jen udivouje, kolik lidí tady občas přesně ví, jak ten druhý se má chovat, jak je to dobře a když to tak ostatní nemají, tak jsou považováni málem za II. jakost. Že se degradují atd. Mě to příjde od tebe a takových,kdo toto pronáší dost namyšlené.
A kdyby po první profláknuté nevěře každý odešel, tak je asi 80% rozvedených všech rodin a všichni žijí single.

hirondel napsal(a):

Byt Tebou nebyla bych si tim tak jista. No,vlastne jeste uplne jinak-Ty si jista nejses ale rada bys a to moc,vid?  :)

Ja uz jsem Ti parkrat v minulosti naznacovala o zrcadle a o me,vim ale ze Ti to hlava nepobrala,je to znat z kazdeho Tveho prispevku. Chtela bys tolik verit tomu co zatim vseobecne plati pro Tebe a zrcadlo,ale zapominas na jine rozmery.  Netrap se tim uz. ;)

Hirondel,  asi chceš být za každou cenu zajímavá,ale bohužel nejsi. Jsi neskonale nudná a monotematická. :reta:

Klubko napsal(a):

hirondel napsal(a):

Klubko napsal(a):

Jitulko,  Pokud ti to bude vyhovovat, tvoje věc.

Bude vyhovovat??  Zatim jsem si vsimla ze to Jitulce jistojiste nevyhovuje a hluboko uvnitr to citi.  Ale degradace jejiho sebe sama,pokud ji to BUDE VYHOVOVAT se  primo nabizi jako navnada.

Strach z osamneni,ze zmeny, je primo motivem k sebedegradaci.

Proč jí vnucuješ nějaké své myšlenky? Možná nepíše, že je happy,ale cítím z toho dopisu, že má svého může stále ráda, chce být s ním. Kde bereš právo, jim takto zasvěceně radit?
Ty si žij třeba sama, nebo s pánem bohem, s nejvěrnějším mužem na planetě. A když to Jitulce nebude po třech letech vyhovovat, třeba najde sílu k odchodu. Každý ten rázný krok nemusí hned udělat. Třeba za pár let zjistí, že je to totálně v pohodě. Nejsme přeci vizionáři, abychom viděli do budoucnosti. Možná tak Jára Cimmermann, ten jo:)
Mě jen udivouje, kolik lidí tady občas přesně ví, jak ten druhý se má chovat, jak je to dobře a když to tak ostatní nemají, tak jsou považováni málem za II. jakost. Že se degradují atd. Mě to příjde od tebe a takových,kdo toto pronáší dost namyšlené.
A kdyby po první profláknuté nevěře každý odešel, tak je asi 80% rozvedených všech rodin a všichni žijí single.

:supr:

Klubko,
Tak asi takhle. Pises sve nazory stejne jako ja a kazdy. Pises ze citis z toho dopisu,ze ma sveho muze rada,chce byt s nim. A tak se ptam,kde jsem neco takoveho vyvracela? To co citis Ty je jen jedna strana situace. Nezapomen si ale povsimnout,ze ta druha strana jeji situace ezistuje take= neni prilis stastna ze jeji muz ma takove jednani. O tom mluvim a stejne jako Ty rikam citim to z jejiho dopisu a verim ze i Ty to muzes pocitit.
Tak jestli Te muzu pozadat sklidni sve hormony prosim a nevyskakuj tady se svyma domnenkama. Nenecham Te prohlasovat neco o mem vnucovani.
Nenecham Te nesmyslne zvatlat ani o nejakem pravu.  Opakuju Ti ze tak jako Ty se vyjadrujes k necemu,stejne tak se vyjadruju svobodne ja k necemu.
Respektuj to prosim jako nazor i presto ze se Ti to nezda,ze je jiny a ze v Tobe vyvolava zmitajici se ruzne  pocity Tve psychiky.

Tva posledni veta prosim Te patri myslis do tadytoho pribehu Jotuska? Pokud ano,tak uz jen v tom se neshodnem.

Hirondel, já tě respektuji. Ale když tě čtu, tak je to marný, je to marný, je to marný :dumbom:

Lueto,
a co me ma byt do toho?  Myslis ze me tim neco nabizis?  Nebo se ted dokazes otocit smerem k sobe?

Klubko napsal(a):

Hirondel, já tě respektuji. Ale když tě čtu, tak je to marný, je to marný, je to marný :dumbom:

Je to snadne- Covek se nemusi ztotoznovat s marnosti. Chapes co tim naznacuju?  :lol:

hirondel napsal(a):

Lueto,
a co me ma byt do toho?  Myslis ze me tim neco nabizis?  Nebo se ted dokazes otocit smerem k sobe?

Nenabízím nic a směrem k sobě si říkám, že Tě opět budu přeskakovat, tak jako dosud. Nazdar.

Jitulko, k Tvému příspěvku bych jen napsala to, že jediná cesta, která je podle mě možná, je pracovat sama na sobě. Žít tak, abych byla šťastná i s tím, co mám. Nechtít měnit partnera, ale podívat se do sebe, co tam by se dalo změnit k mému prospěchu a pocitu štěstí. Nechtít nikoho vlastnit, probouzet lásku ve své duši a rozdávat ji ze sebe do svého okolí. Cest ke spokojenosti je mnoho. Neposlouchej "dobré rady" okolí, ale ptej se sama sebe.To, co Ty cítíš že je správné a dobré pro Tebe , pro Tebe správné a dobré opravdu JE.

lueta napsal(a):

hirondel napsal(a):

Lueto,
a co me ma byt do toho?  Myslis ze me tim neco nabizis?  Nebo se ted dokazes otocit smerem k sobe?

Nenabízím nic a směrem k sobě si říkám, že Tě opět budu přeskakovat, tak jako dosud. Nazdar.

Sama sis zvolila jednat,tak doufam ze vis komu mas dat za usi.  Uprimne a to bez ironie(je na Tobe zda uveris) bych Ti ze srdce prala aby jsi se dnes diky teto situaci zase vic poznala,pochopila co je -to- co Te tolik drazdi. 
Mej se hezky. :)

hirondel napsal(a):

lueta napsal(a):

hirondel napsal(a):

Lueto,
a co me ma byt do toho?  Myslis ze me tim neco nabizis?  Nebo se ted dokazes otocit smerem k sobe?

Nenabízím nic a směrem k sobě si říkám, že Tě opět budu přeskakovat, tak jako dosud. Nazdar.

Sama sis zvolila jednat,tak doufam ze vis komu mas dat za usi.  Uprimne a to bez ironie(je na Tobe zda uveris) bych Ti ze srdce prala aby jsi se dnes diky teto situaci zase vic poznala,pochopila co je -to- co Te tolik drazdi. 
Mej se hezky. :)

Podívej se na špičku svého nosu. Vidíš ho?

Hir čímpa to asi bude, že ty dráždíš tolik lidí? Jistě to bude tím, že jsi tak chytrá, všechno víš lépe než my "ostatní" a neustále musíš všechny poučovat tím svým blahosklonným písemným projevem, který je bohužel směšný.
Jistojistě mi napíšeš něco moudrého....

ffly napsal(a):

Hir čímpa to asi bude, že ty dráždíš tolik lidí? Jistě to bude tím, že jsi tak chytrá, všechno víš lépe než my "ostatní" a neustále musíš všechny poučovat tím svým blahosklonným písemným projevem, který je bohužel směšný.
Jistojistě mi napíšeš něco moudrého....

Mě tedy Hir nedráždí. Od doby co jsem zjijstil, že blbost nadnáší, mám úsměv na tváři a klid ve své rozervané duši :lol: :lol: :lol:

ffly napsal(a):

Hir čímpa to asi bude, že ty dráždíš tolik lidí? Jistě to bude tím, že jsi tak chytrá, všechno víš lépe než my "ostatní" a neustále musíš všechny poučovat tím svým blahosklonným písemným projevem, který je bohužel směšný.
Jistojistě mi napíšeš něco moudrého....

Ffly,Ty take? 
Na tuhle otazku necht si kazdy najde odpoved sam v sobe.
Taky Tobe pripomenu ze pokud Ti muj projev pripada smesny,me to vubec nevadi. 
Vyjadrujes tim sebe a svuj stav mysli.

Jeste neco?

Luet gratujuju. Prave si pochopila co nosis uvnitr.

Já jsem náhodou ráda že Hir píše. Někdy si člověk potřebuje stále opakovat, a přesvědčovat, jak by mohl taky ve své směšnosti dopadnout a vypadat:)
Tak udílej rady dál. Já se bavím :supr:

Pisatel napsal(a):

... ve své rozervané duši

Opatruj ji lepe Ty muj chlape.

Klubko napsal(a):

Já jsem náhodou ráda že Hir píše. Někdy si člověk potřebuje stále opakovat, a přesvědčovat, jak by mohl taky ve své směšnosti dopadnout a vypadat:)
Tak udílej rady dál. Já se bavím :supr:

Me naopak Vase rozpolcenost k smichu nepripada Klubko. 
Ty udilis tady nekomu rady nebo svoje nazory?  Jak to mas Ty je Tvoje vec,jak to mam ja nech zase na me prosim,hmm?

hirondel napsal(a):

Salen,
pokud budes chtit verit tomu ze soudim,je to Tva volba. 
To ze by jsi pochopila milenku uz vim. Je to proste zpusob Tveho uvazovani a zaroven postoju.

Šmarjá - jak tě napadlo, že já bych pochopila milenku????? Vždyť já jsem se kvůli tomu rozvedla, že jsem milenku co by kamarádku skousnout nemohla. Můj osobní postoj je jedna věc, ale že to jinde fungovat může, je věc druhá. Taky tomu nerozumím a nemohu pochopit, ale je to prostě tak.

hirondel napsal(a):

ffly napsal(a):

Hir čímpa to asi bude, že ty dráždíš tolik lidí? Jistě to bude tím, že jsi tak chytrá, všechno víš lépe než my "ostatní" a neustále musíš všechny poučovat tím svým blahosklonným písemným projevem, který je bohužel směšný.
Jistojistě mi napíšeš něco moudrého....

Ffly,Ty take? 
Na tuhle otazku necht si kazdy najde odpoved sam v sobe.
Taky Tobe pripomenu ze pokud Ti muj projev pripada smesny,me to vubec nevadi. 
Vyjadrujes tim sebe a svuj stav mysli.

Jeste neco?

Mě nedráždíš naštěstí :)
Víš mě spíš zajímalo, jestli uvnitř tvého nitra neprobíhají nějaké procesy - skryté. No zřejmě ne, protože z mého psaní si vypíchla přesně to co jsem čekala, že bude vypíchnuto. A čeho je důsledkem tvůj katedrální projev (né katedrála, ale katedra), to se stejně nedozvím.
Spousty věcí se dá vysvětlit hezky, jasně. I to co je načteno se dá srozumitelně vyjádřit směrem k druhému člověku, aniž bychom ho degradovali na nižšího bezobratlého :)

Salen napsal(a):

.. je asi jen málo mužů, kteří vydrží jen u masturbace. Takže v takovém případě bych tu milenku pochopila. Ale jak psala Selima - jako čistě soukromou a neveřejnou záležitost.

Salen to asi proto ze to tady pises.  A to i presto ze jsi se kvuli tomu rozvedla.
Neni v tom trochu rozpor u Tebe?

hirondel napsal(a):

Lueto,
a co me ma byt do toho?  Myslis ze me tim neco nabizis?  Nebo se ted dokazes otocit smerem k sobe?

A dokážeš to TY? A ak áno, prečo to nerobíš? ;)

Panenko skakava ,Flly, to si snad delas prcu.  Me se vazne netyka to jakym zpusobem si interpretujes-te moje prispevky.
Kdyby jsi dokazala mluvit k tematu a ne smerek ke mne o me(v podstate vsak o Tvych psychickych pochodech),take by to probihalo jinak.
Nikdy nemuzu ve svem nitru odsuzovat nikoho,zadneho lidskeho jedince na sve ceste za poznanim at je jeho cesta jakakoliv.Tuhle energii ze se sebe nevypoustim.
Rikam svuj nazor kterej by se nemel dotknout nikoho kdo k tomu sam nesvoli.
Protoze dobre vim jak musi bolet kdyz nekdo ztraci iluze,neprijde mi nic a nikdo tady k smichu natoz k pohrdani.

Za svuj zamer projevu,nesu vedomou a plnou zodpovednost.  :)

Selima napsal(a):

hirondel napsal(a):

Lueto,
a co me ma byt do toho?  Myslis ze me tim neco nabizis?  Nebo se ted dokazes otocit smerem k sobe?

A dokážeš to TY? A ak áno, prečo to nerobíš? ;)

Selimo i pro Tebe plati jeden z prispevku pro Pandoru,ten posledni.  Vsimla sis vubec toho co Lueta napsala nez jsem ji podala tuhle odpoved?

Ten kdo prisel (jako napriklad Lueta),proto, aby tady projevoval sve vnitrni nezpracovane pocity na muj projev,svou projekci smerem ke me a nedrzi se tematu,ten dostane oc prisel svym jednanim pozadat.

Nevzpominam si ze bych se nejak podobne jako napriklad Lueta dnes ,vyjadrovala ja smerem k ni.  V tom lezi jista odpoved.

Pořád se v tom nějak nemůžu vyznat. Sama v sobě. Vím, že ho mám moc ráda, i když mi tak ubližuje. Vím, že mu nemůžu nařídit, aby mě měl taky rád, ale těžko se s tím budu vyrovnávat. Ale to co vím jistě je to, že nedokážu žít zbytek života bez citu, bez lásky. Já taky nejsem z kamene, abych vydržela to osamění, aby mne nikdo už nikdy neobejmul, ani nepohladil. To můj muž odmítá, aby mi to prý ještě víc neubližovalo, a aby se necítil jako bazilišek. I když nemám tu potřebu mít každý den sex, strašně toužím třeba jen po objetí, a toho se doma zřejmě už nedočkám. Asi nechci zůstat sama, bez lásky, a každý večer sedět doma a čekat, až se vrátí od milenky. Asi se stala chyba, když jsem po něm chtěla, aby mi řekl pravdu, jestli s ní spí. Stala se chyba, že mi to řekl. Měl si to řešit tak, abych nic nevěděla. Ale pro něho to prý bylo moc těžké, to hrát na obě strany. Se mnou ho milování už prý nebavilo, musel se přetvařovat. Prostě poznal něco jiného a už se s tím nedokázal rozloučit. Život je prý krátký, a on si ještě nic neužil, a nevidí důvod, proč by se jí měl dobrovolně zřeknout, když mu je s ní dobře.
Můj muž teď začal se mnou plánovat stavbu domečku, pro nás dva - to taky moc nechápu. Jestli to dělá jen proto, aby mi zaměstnal mozek, nebo jestli to myslí vážně. Nevím, jestli mám větší strach ze života bez něho, nebo ze samoty. Ale nechci ztratit domov, a jsem na něm více méně závislá i finančně.

Jitulko, já jsem se kdovíproč domnívala, že tě muž má rád, o pohlazení a přitulení nemáš nouzi, jen na ten sex chodí jinam. Tohle ale mění situaci, a vyvinula se tu z toho naše místní buridanovská klasika....a tady, řekla bych, jde jen o to, jak dlouho to vydržíš, kdy zvítězí tvoje hrdost nad strachy. Zkus najít nějakou pomoc, třeba knížky o partner. soužití, nebo psychologa. Mně teda fakt pomohla PŠvP jednička...je to o práci na sobě, zapracování na své sebeúctě a sebevědomí.  Od tvého muže je to velká neúcta k tobě, neváží si tě, a přesunul na tebe svou odpovědnost - on se přece "přiznal", jako dítě mamince.....neměl to říkat ani tehdy, když ses ptala...takhle si jen usnadnil život. Připadá mi jako chlapeček a ne chlap, promiň.
Domeček bych teď na tvém místě v žádném případě neřešila, a rozhodnutí odložila na pozdější dobu, až bude pořešený vztah.

Ano, souhlasím s Vandou, v každém řádku , který napsala. Mít výčitky svědomí a hodit svou zodpovědnost za ně na tebe, opravdu není projev dospělého muže. Taky doporučuji nejdříve udělat neco pro sebe, pro nalezení vnitřní rovnováhy a pak se teprve rozhodovat, co podniknout dál. Taková investice jako je dům je zátěž jak finanční , tak psychická  , nehledě na to, když dospěješ k jiným rozhodnutím než dnes, tak bude značně komplikovat tvou situaci a může se stát přítěží.

Taky musím s holkama souhlasit. Hodil na tebe ten balvan co ho tížil, tím, že ti to řekl má vlastně čisté svědomí a s tvým požehnáním chodí vesele za milenkou.  Pro mě je ta citová stránka na partnerství ta nejdůležitěší...mohla bych mít kolem sebe palác, ale bez lásky bych stejně utekla. Chcete vedle sebe žít jako bratr a sestra? co ještě hůř i ten brácha mě obejme! Zkus manželovi říct, že neva, když jde za milenkou, že máš večer s přítelem....chtěla bych vidět ten jeho ksicht. Ale vážně jak psala Somaia, teď se zaměř na sebe, žij pro sebe, rozmazluj sebe, měj se ráda :hjarta:

hirondel napsal(a):

Selima napsal(a):

hirondel napsal(a):

Lueto,
a co me ma byt do toho?  Myslis ze me tim neco nabizis?  Nebo se ted dokazes otocit smerem k sobe?

A dokážeš to TY? A ak áno, prečo to nerobíš? ;)

Selimo i pro Tebe plati jeden z prispevku pro Pandoru,ten posledni.  Vsimla sis vubec toho co Lueta napsala nez jsem ji podala tuhle odpoved?

Ten kdo prisel (jako napriklad Lueta),proto, aby tady projevoval sve vnitrni nezpracovane pocity na muj projev,svou projekci smerem ke me a nedrzi se tematu,ten dostane oc prisel svym jednanim pozadat.

Nevzpominam si ze bych se nejak podobne jako napriklad Lueta dnes ,vyjadrovala ja smerem k ni.  V tom lezi jista odpoved.

Řekla jsem nazdar, ale  dám ještě jeden. Máš naprostou pravdu Hir, každý máme nezpracované pocity. Já se k tomu na rozdíl od Tebe přiznávám. Pořád mě ještě OBČAS dokáže vytočit lidská blbost, nadřazenost a ješitnost. Ale lepší se to neboj. ;)

Jitulko - a ty tedy v tom vašem trojúhelníku budeš jako co? Jeho hospodyně, která mu pečuje o domov a on to za to financuje? A mlčky budeš x dalších let pokorně koukat na to, jak večer odjíždí k té druhé? A tajně doufat, že ho to možná někdy přejde? A při tom budeš plakat, že nemáš nikoho, kdo by tě objal, vzal za ruku, řekl ti, že tě má rád?
Bože holka - vždyť jsi ještě mladá. A tohle už trpíš 4 roky! Za tu dobu jsi už mohla mít novou velkou lásku. To si jen myslíš (stejně jako jsme si to myslely i my ostatní), že už by tě nic nečekalo, že bys to sama nezvládla, že bys to nedokázala. To by ses divila, co všechno by ses ještě naučila a jak úžasnej to je pocit, když zjistíš, že dokážeš všechno sama.
Pokud budu mluvit za sebe - tak ten tvůj manžel by mi nestál za takové chování ani za pozdrav! Ty už jsi dobrou vůli projevila dostatečně tím čtyřletým čekáním. Když ti ale on říká, že se milenky prostě nevzdá ..... no však - ať si jí nechá, ale ne na pěkné večerní chvilky - jen ať si ji vezme se vším všudy :-). Víš - ono v tom něco bude, že tvůj muž se z domova nehrne. Kdyby byl do ní zamilovaný, neohlížel by se na nic a už by byl od tebe pryč. Ale jemu se od tebe nechce - přemýšlej proč.
Stejně si to rozhodneš podle svého, my ti můžeme napsat jen naše vlastní názory a jak jsi zjistila, ty se mohou dost lišit. Ale kdybys byla moje kamarádka, sestra, dcera ..... tak ti řeknu "vykašli se na něj a žij si v klidu po svém".

hirondel napsal(a):

Panenko skakava ,Flly, to si snad delas prcu.  Me se vazne netyka to jakym zpusobem si interpretujes-te moje prispevky.
Kdyby jsi dokazala mluvit k tematu a ne smerek ke mne o me(v podstate vsak o Tvych psychickych pochodech),take by to probihalo jinak.
Nikdy nemuzu ve svem nitru odsuzovat nikoho,zadneho lidskeho jedince na sve ceste za poznanim at je jeho cesta jakakoliv.Tuhle energii ze se sebe nevypoustim.
Rikam svuj nazor kterej by se nemel dotknout nikoho kdo k tomu sam nesvoli.
Protoze dobre vim jak musi bolet kdyz nekdo ztraci iluze,neprijde mi nic a nikdo tady k smichu natoz k pohrdani.

Za svuj zamer projevu,nesu vedomou a plnou zodpovednost.  :)

Ale vypouštíš. Možná ne vědomě. Říkáš svůj názor - beru ho - dokonce bych i v některých případech souhlasila s tvými názory, ale ta forma je opravdu, ale opravdu nevhodná. Nepříjemná. Nemyslím si, že nemáš co říct.

Lueto,
nemam o Tebe zadne obavy. Ale jeste jeden svuj nazor Ti povim, pokud dovolis.
Proc si tolik prejes abych se k necemu priznala?
Proc na tom tolik lpis-te? Honite se za podminkama ktere urcuji Vas postoj,nemenny postoj. Nejsem tady proto ze bych s Vama potrebovala sdilela Vase navyky,Vase procesy v zrcadleni si s ostatnimi. Jdu jinou cestou a verim ze to vite.
Kdyz Lueto reagujes smerem ke mne timhle zpusobem,ja Ti opakuju ze sis to sama vybrala.  Nepotrebuju chodit ja za Tebou abych spatrila svou tvar,uz me rozumis-te.? Zpusob jakym vidim sama sebe neni ukryty v Babinetu.
Nejednou jsem rekla ze sebe znam a ackoli veris nebo ne,neni to uz moje vec.  Snad uz je to jasnejsi.  :)

Flly,
neunavne po nekolikate klidne i Tobe dnes zopakuju,ze pokud mas Ty neco proti me forme,je Ti neprijemna nebo nevhodna,je to neco s cim jedine Ty muzes neco udelat,ne ja.Me ma forma nevadi.Uvedom si ze si klades podminky vuci me,na mou formu,ale ja Ti je nenaplnim. Nejsem tenhle tip.
Budu ta co vybira jak,co ,proc. Jestli By Te ted tohle chtelo nadzvednout,je potreba zjistit proc,ale je to jen otazkou Tve volby a Tveho prani.
Zmenit muzes jen sebe.  O me se neboj.  :)

Já to celé 4 roky jen tušila. A sžírala se nejistotou, jestli se s polu ještě stýkají. Na tvrdo mi to řekl až teď. Na moje opakované naléhání, ať mi řekne pravdu. On argumentuje tím, že mi nikdy dřív jeho objetí a pohlazení taky nechybělo, tak proč by mělo teď. Pravdou je, že já sama za ním pro pohlazení nikdy nepřišla. Nějak jsem se nechala unést tou jistotou, že ho mám. Že jsem spokojená a on taky. PO 25ti letech manželství jsme nebyli jako hrdličky, neobjímali se denně, prostě ráno pusa do práce, večer na dobrou noc. Asi taky byla chyba, že jsme měli oddělené ložnice, protože on chrápe, a já bych se nevyspala. Byly doby, kdy jsme se milovali třeba jen 2x za měsíc, ale po jednom takovém vážném rozhovoru jsem se fakt začala snažit, a fungovalo to třeba i 2x za týden. Ale on měl pořád pocit, že se jen snažím, aby to nehledal jinde. Je fakt, že se se mnou v posteli dost "nadřel", ale vždycky mi tvrdil, že mu to nevadí, že je to fajn.
Pořád to přirovnává k tomu, jako bych měla 2 děti, a měla si vybrat, které z nich mám raději. Vyčítá mi, že to vidím černo-bíle. Buď - a nebo.
Já se taky cítím ponížená jeho chováním ke mě,nevím, jak dlouho to vydržím. Nevím, co bude zítra, nevím co bude za měsíc, za rok.... Ale nechci péči o něho přenechat jí. To by byl už asi úplný konec. Na to je čas vždycky.On je kvůli ní ochoten riskovat i to, že třeba ve stáří zůstane úplně sám, že se na něj vykašleme obě. Ona je čerstvě rozvedená a žije v paneláku se svým dospělým synem. Můj muž je ze statku, a do paneláku nikdy nepůjde. Nikam spolu nechodí, sedí celé večery doma. On je teď po úrazu, má korzet na 2 měsíce, tak že sex taky nemůže provozovat, aspoň ne v té klasické formě, a přesto za ní skoro každý večer jezdí. Povídají si. Se mnou to nejde - jsem prý málo komunikativní. Sedíme vedle sebe a mlčíme. S ní je mu dobře, a nechce na tom nic měnit.

Neřeš, co on s ní. Řeš, jestli ti vyhovuje, co on s tebou! Není ti líp, když je pryč? Je fakt, že je těžko učit se být sám- ale pak je to jako  zasvobodna.  Mysli na sebe. On to rozhodl za tebe a ty jsi vděčná, že ti svazuje nohy sliby o domečku. Čti tady starší příspěvky.
Necítím, že by ses měla ráda, nepíšeš, co ráda děláš, kolik máš přátel, připadá mi, že středem vesmíru je manžel. I když ti vědomě ubližuje.
A ty si necháš ubližovat.
Stejně tě to donutí k nějakému rozhodnutí, dřív, nebo pozdějí. Ať to bude nemoc, jeho odchod nebo  tvpoje rozhodnutí odejít. Vím, stála jsem před stejnou volbou. Není to med, ale pokud se nevzpamatuješ a budeš dělat dál mrtvého brouka, tak si ani neuvědomíš, že  jsi jen součást interiéru.

Nezávidím.Znám to osobně a nezávidím.

Salen napsal(a):

Jitulko - a ty tedy v tom vašem trojúhelníku budeš jako co? Jeho hospodyně, která mu pečuje o domov a on to za to financuje? A mlčky budeš x dalších let pokorně koukat na to, jak večer odjíždí k té druhé? A tajně doufat, že ho to možná někdy přejde? A při tom budeš plakat, že nemáš nikoho, kdo by tě objal, vzal za ruku, řekl ti, že tě má rád?
Bože holka - vždyť jsi ještě mladá. A tohle už trpíš 4 roky! Za tu dobu jsi už mohla mít novou velkou lásku. To si jen myslíš (stejně jako jsme si to myslely i my ostatní), že už by tě nic nečekalo, že bys to sama nezvládla, že bys to nedokázala. To by ses divila, co všechno by ses ještě naučila a jak úžasnej to je pocit, když zjistíš, že dokážeš všechno sama.
Pokud budu mluvit za sebe - tak ten tvůj manžel by mi nestál za takové chování ani za pozdrav! Ty už jsi dobrou vůli projevila dostatečně tím čtyřletým čekáním. Když ti ale on říká, že se milenky prostě nevzdá ..... no však - ať si jí nechá, ale ne na pěkné večerní chvilky - jen ať si ji vezme se vším všudy :-). Víš - ono v tom něco bude, že tvůj muž se z domova nehrne. Kdyby byl do ní zamilovaný, neohlížel by se na nic a už by byl od tebe pryč. Ale jemu se od tebe nechce - přemýšlej proč.
Stejně si to rozhodneš podle svého, my ti můžeme napsat jen naše vlastní názory a jak jsi zjistila, ty se mohou dost lišit. Ale kdybys byla moje kamarádka, sestra, dcera ..... tak ti řeknu "vykašli se na něj a žij si v klidu po svém".

Jitulko,
k tomuhle nazoru se priklanim taky.

A jeste neco dodam. Tvuj strach udelat krok v pred Te paralizuje. Na Tvem miste bych predevsim strach zpracovala jako prvni vec.
To ze Ti Tvuj muz nelhal vidim jako vyzvu.Okolnosti tomu nahraly.Ptala ses ho na to jestli s nekym spi a jeho svedomi mu nedovolilo pretvarovat se a zapirat.Driv nebo pozdeji bys to poznala i na jeho chovani.Bolest by to byla taky a co vic,mozna Te zivot potrebuje nasmerovat jinam.
Ackoli to boli,ze to rekl a umim si to predstavit,otevrel Ti dvere najit sama sebe. A lasku kterou mas muzes dat i TREBA nekomu jinymu.Zacit jiny zivot s nekym jinym.Kdo vi jak to bude.
Jeho zodpovednost nech jemu,Ta Tvoje je to co je pro Tebe nejpodstatnejsi.
Rozvazovat co dal ,neni nikdy snadne a neni to otazkou nekolika dni. Ale cestu ven presto najdes.
Uvidis ze to co je dnes cerne se v jeden krasny den zmeni v to co si budes ze srdce prat.Stesti je neco co si clovek musi skutecne prat a vedet jak na to.
Strach,obavy,zavislost se Ti stavi do cesty,protoze uz se nedaj prehlizet. Je to vyzva ke zmene.  :)

Jitulko
- každý člověk si může dělat, co chce.
- každý za to co dělá, musí nést zodpovědnost.
- niikdo si nesmí nechat ubližovat,
- je povinností každého člověka, aby sám sebe uměl ochránit, protože tak ochraňuje i ty, které má rád.

Teď něřeším jak tvůj muž, ale ty jsi podle mne porušila všechny tato pravidla:
- neděláš to, co chceš ty, ale to, co si MYSLÍŠ, že chce tvůj muž
- neuneseš důsledky svého rozhodnutí žít tak, jak si přeje manžel
- necháváš si ubližovat, trápíš se, štosuješ v sobě zlobu a hořkost
- protože neumíš ochránit sebe, trpí i všichni kolem tebe - nejvíc tvůj muž, protože tvoje "povolnost" mu
  umožnila přinášet trápení do života dvou žen - takže on je ten "zlý"...

Já vím, že se ti tenhle pohled na tvou situaci ve chvíli, kdy tě všichni litují a utěšují, vůbec nelíbí. A určitě nejen tobě. Ale i tohle platí i s tím bys měla počítat a přemýšlet o tom.

JITULKA+M napsal(a):

Pořád to přirovnává k tomu, jako bych měla 2 děti, a měla si vybrat, které z nich mám raději.

Ale fujtajbl Jitulko - promiň, ale to je teda vůl. Víc k tomuto nekomentuju.
Já byla vdaná 23 let - dobře rozumím tomu, co píšeš - ta jistota, že všechno funguje, protože mě to vyhovuje a nehrozí žádné změny. I ty oddělené ložnice nejsou po těch letech nic tak vyjímečného.
Takže ty si myslíš, že tvůj muž nechce žít s milenkou kvůli tomu, že by musel do paneláku? Ale z toho dalšího co píšeš vyplývá, že za ní nejezdí jen za tím sexem. Jezdí si k ní i popovídat, takže je mu s ní asi dobře. S tebou se nemiluje, odmítá se tě i dotýkat, povídat si s tebou taky nemůže ..... tak se pořád ptám, co ho u tebe drží?? Kde je ten zakopaný pes? Máte děti?

A ještě poznámku - Jitulko, ty máš ve jménu "+M" ..... tak mě napadlo - nedáváš mu to náhodou číst?? Tak mě to napadlo, že on ti zřejmě vypráví o přítelkyni jak mamince, tak aby tě nenapadlo dávat mu přečíst, jak ho soudí jiní - takové "vidíš - tytyty!!!"

Pan,  :supr: :jojo: , krásně jsi vystihla, co jsem nedokázala nikdy pojmenovat a proč se vlastně dodnes na sebe zlobím- právě kvůli tomu, co jsi napsala. Mám sama sobě za zlé, jak jsem  se litovala a trpěla a neviděla, že to omezuje nejen mě. Ale projít si tím člověk musí. Je to takové to  "svlékání kůže" až na kost, kouknutí se do sebe, a to hodně bolí, brrrrr.

Jitulko, chce to chvilku času, tady ti možná dáváme kapky, ale nejsi  takové mládě, abys nevěděla, že někdy je lepší spolknout hořké kapky, aby se bolest uklidnila nebo dokonce úplně zmizela.

Salen, to mě nenapadlo!!!!Ale to by byl teda fakt masochismus :co: :usch:

JITULKA+M napsal(a):

1.Vím, že ho mám moc ráda, i když mi tak ubližuje.
2.Asi se stala chyba, když jsem po něm chtěla, aby mi řekl pravdu, jestli s ní spí.
3.Měl si to řešit tak, abych nic nevěděla. Ale pro něho to prý bylo moc těžké, to hrát na obě strany. Se mnou ho milování už prý nebavilo, musel se přetvařovat. Prostě poznal něco jiného a už se s tím nedokázal rozloučit. Život je prý krátký, a on si ještě nic neužil, a nevidí důvod, proč by se jí měl dobrovolně zřeknout, když mu je s ní dobře.
4.Můj muž teď začal se mnou plánovat stavbu domečku, pro nás dva - to taky moc nechápu.

Tak jsem se, Jitul, vrátila k to mu, cos napsala. Promiň, jestli budu tvrdá..
k 1. Jsi na něm spíš závislá. Neumíš si to (zatím) jinak představit, i když jsi nešťastná. Jenže to, co bylo dřív, už prostě nebude, to se nevrátí. Trochu se osypávám, když slyším větu " on mi ubližuje (ponižuje mě, pije, bije mě....dosaď cokoli), ale když já ho mám tak ráda..." Doufám, že nečekáš denně doma s večeří...
k 2. Tam se ta chyba nestala
k 3. pořád píšeš, co on....jo, zařídil si to dobře. Doma má servis, aniž by se musel nějak angažovat. A jestli ti opravdu tohle všechno říká....teda Jitul...to je hodně silná káva. Zvedni hlavu, narovnej záda, nasaď úsměv a začni se prsit. Přestaň o něj pečovat, nejsi maminka. Najdi si něco, co tě baví, a věnuj se tomu. Choď mezi lidi, dělej sama sobě drobné radosti, najdi si kamarádky (třeba přes net), nebo třeba - pokud bys chtěla - můžeš najít nějakou charitu, pomoc dětem třeba, nebo i jen hlídat sousedům...jen neseď doma a nečekej na něj...prostě snaž se odpoutat od něj, nemyslet jen na to. Časem se budeš divit, co sis všechno nechala líbit. A jestli jsi na něm závislá i finančně, zkus pro to něco udělat. Myslím, že se dá pracovat třeba i z domova, počítač máš...něco se najít a vymyslet určitě dá.
k 4. Tvůj muž chce stavět domek. Podle toho, jak se k tobě chová, bych se nedivila, kdyby nebyl pro vás dva. Proto bych se domkem teď nezabývala. A pokud má muž na domek, jsou to společné peníze (teda pokud je nezdědil). Rádi používají argument, že je oni vydělali, tak jsou jen jejich....nenech si to namluvit, není to pravda. Ani morálně ne. Pokud to tak je, můžeš svou část třeba použít na koupi bytu někde ve městě, najít si tam práci, odpoutat se od něj...protože co tě s ním čeká do budoucna?
Nejdůležitější teď je, myslím si, najít svou sebeúctu a hrdost. Právě pro tohle bych se snažila najít pomoc zvenku, možností je dost. No, budu ti držet palce.

Právnické bludy, kterými takový "pán tvorstva" operuje proti manželce, která se stará o něj a o děti a vypustila tak svou vlastní karieru, jsou opravdu velmi úsměvné.  Nejhorší podle mne je, že jsou i tací pánové, kteří těmhle bludům skálopevně věří - no proč by ne, když u nich doma to taky tak fungovalo.

Holky, zatím máme v rámci Pandořiny školy DVA právníky. S informacemi tedy problémy nejsou, že?

Uznávám, že rozhodnutí zůstat s manželem asi zůstává. Jen nehodlám sedět doma, a čekat, až se vrátí od milenky. Dala jsem si inzerát, a hledám si kamaráda. Je to těžký, každý chce sex. Ale nevzdávám to.
Děti mám 3, od 22 let do 18ti. Nebývají moc doma, tudíž bývám často sama - to je na budku. Kamarádky nemám, byla jsem 15 let doma s dětma, bydlíme na samotě, na statku. On tu má "kořeny", a nikdy odtud neodejde. Ona na vesnici jít taky nechce. V první chvíli jsem chtěla, ať mi koupí byt, že odejdu, ale bylo mi řečeno, že se my dva nemůžeme rozejí, že musíme zůstat spolu, že by nemohl žít s vědomím, že jsem někde v paneláku sama, opuštěná, bez domova, bez všeho co jsem měla ráda, že děti by se museli vracet na 2 místa, za mnou jinam a za ním. Tudíž by raději nejezdili nikam.....Že on bude normálně doma fungovat, starat se o dům, o nás, dávat nám peníze,....
V současné době nemáme peníze na byt, ale to se  snad změní. Druhá věc je, že mi dluží hodně peněz, které jsem mu dala do podnikání na koupi traktoru. Nerada bych mu je nechala.
I kdyby se s ní prý někdy rozešel, tak nikdy nebudu mít jistotu, že si nenajde jinou. On o mě opravdu asi nestojí.Má mě prý rád, ale asi jinak, než bych chtěla. Je to spíš jen zvyk, nechce bourat, co jsme postavili. Čtvrt století spolu - to je dlouhá doba.
Navrhoval, že si na dvoře opraví jednu místnost v takovým výměnku, a tam bude sám bydlet. Ano, mám strach ze změny, ze samoty, jsem zbabělec, bojím se, že to nedokážu. Je to ve mě, nerada dělám změny.
On se teď moc snaží, dělá doma to co by jindy neudělal, myje nádobí, uklízí, vynáší odpadky, opravuje co je potřeba -a to hned, zařizuje, prostě vyhoví mi ve všem. Nebrala bych to jako že si mě kupuje. Možná mi to chce ulehčit, ale tím toho asi nedosáhne.
Řekl, že měl na vybranou - buď být dál nešťastný on, nebo já. Vybral si druhou možnost. On byl nespokojený doteď, teď budu zase já.Nehodlá se vzdávat svého štěstí za cenu mojí pohody.Vždyť život je tak krátký....

Dobře to s tebou hraje.
Když si to necháš, tak proč by nehrál. :(

JITULKA+M napsal(a):

Řekl, že měl na vybranou - buď být dál nešťastný on, nebo já. Vybral si druhou možnost....

Tak to je teda "frajer", že Ti to takhle řekl, to se musí nechat...
A Ty ještě pořád přemýšlíš, co udělat???
:(

Mikeš napsal(a):

JITULKA+M napsal(a):

Řekl, že měl na vybranou - buď být dál nešťastný on, nebo já. Vybral si druhou možnost....

Tak to je teda "frajer", že Ti to takhle řekl, to se musí nechat...
A Ty ještě pořád přemýšlíš, co udělat???
:(

Hm, jenže ON je primárně zodpovědný za své štěstí a ONA taky za své.

Přesně tak.
Každý svého štěstí strojvůdcem. :)

JITULKA+M napsal(a):

Uznávám, že rozhodnutí zůstat s manželem asi zůstává. Jen nehodlám sedět doma, a čekat, až se vrátí od milenky. Dala jsem si inzerát, a hledám si kamaráda . Je to těžký, každý chce sex. Ale nevzdávám to....

No, Jitulko, jestli hledáš spřízněnou duši , ale bez sexu, tak si radši hledej kamarádku. BI

To jo, holky, mě jen zaráží ta jeho neomalenost, která na mě přímo čiší z věty: "Buď udělám nešťastnýho sebe, nebo udělám nešťastnou Tebe"... šlo by to přece říct i jinak, ne?

Jessika napsal(a):

No, Jitulko, jestli hledáš spřízněnou duši , ale bez sexu, tak si radši hledej kamarádku. BI

Přesně tak, zrovna jsem jí chtěl doporučit Ivanu odsud :D :D

Mikeš napsal(a):

To jo, holky, mě jen zaráží ta jeho neomalenost, která na mě přímo čiší z věty: "Buď udělám nešťastnýho sebe, nebo udělám nešťastnou Tebe"... šlo by to přece říct i jinak, ne?

Ale proč by to říkal?
Rozhodnul se, že bude šťastný - i když ona bude nešťastná.

Štěstí jeho manželky závisí víc na ní samotné než na něm...

Jessika napsal(a):

JITULKA+M napsal(a):

Uznávám, že rozhodnutí zůstat s manželem asi zůstává. Jen nehodlám sedět doma, a čekat, až se vrátí od milenky. Dala jsem si inzerát, a hledám si kamaráda . Je to těžký, každý chce sex. Ale nevzdávám to....

No, Jitulko, jestli hledáš spřízněnou duši , ale bez sexu, tak si radši hledej kamarádku. BI

Jo, to bude lepší, kamarádka :-)

JITULKA+M napsal(a):

Ale nechci péči o něho přenechat jí.

Co? :co:
Je snad dítě a Ty jeho máma, abys o něj musela pečovat?

Pokud má někdo o někoho pečovat, tak on o Tebe :-)

A pokud nechce, nelze ho donutit...

Pokud to nerozhodneš Ty - nevyhodíš ho nebo neodejdeš - on to neudělá. Proč. Má milenku a manželku, která všechno snáší! :-)

Byl by blbej, kdyby něco měnil.

Martinka1 napsal(a):

Jessika napsal(a):

JITULKA+M napsal(a):

Uznávám, že rozhodnutí zůstat s manželem asi zůstává. Jen nehodlám sedět doma, a čekat, až se vrátí od milenky. Dala jsem si inzerát, a hledám si kamaráda . Je to těžký, každý chce sex. Ale nevzdávám to....

No, Jitulko, jestli hledáš spřízněnou duši , ale bez sexu, tak si radši hledej kamarádku. BI

Jo, to bude lepší, kamarádka :-)

Víte co, vlezte mi na záda.....tohle nikam nevede. Mělo tam být "jen sex", ale nebudem si hrát na slovíčka.Já na holky nejsem, jen mám holt v tom sexu menší potřebu.

JITULKA+M napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

Jessika napsal(a):

No, Jitulko, jestli hledáš spřízněnou duši , ale bez sexu, tak si radši hledej kamarádku. BI

Jo, to bude lepší, kamarádka :-)

Víte co, vlezte mi na záda.....tohle nikam nevede. Mělo tam být "jen sex", ale nebudem si hrát na slovíčka.Já na holky nejsem, jen mám holt v tom sexu menší potřebu.

Když bych Ti vlezla na záda, asi bys mě neunesla :dumbom:

A co chceš, jako vdaná ženská... chlapa pro manželství?

Já na Tvém místě bych nejdřív řešila problémy v souč. vztahu a až potom hledala další vztah...
Jinak nenajdeš právě nic jiného než - vztah na sex. Co jiného chlapi u vdaný ženský očekávaj? Společnou budoucnost určitě ne.

JITULKA+M napsal(a):

V první chvíli jsem chtěla, ať mi koupí byt, že odejdu, ale bylo mi řečeno, že se my dva nemůžeme rozejí, že musíme zůstat spolu, že by nemohl žít s vědomím, že jsem někde v paneláku sama, opuštěná, bez domova, bez všeho co jsem měla ráda, že děti by se museli vracet na 2 místa, za mnou jinam a za ním.

....jasně, radši žije s vědomím, že jsi opuštěná a sama, ale u něj, a poskytuješ to zázemí a servis..... Manipulátor jako noha, myslím.....řekla bych, že jen využívá tvoje strachy, nejistotu a obavy z kroku do neznáma pro svoje zájmy. Proč by děti za tebou nechodily někam jinam, to taky nechápu....a že by musely na dvě místa...to už snad ani není argument.

Já teda Jitulku docela chápu. Proč by si taky nemohla někoho najít? A co vy víte, třeba jí ten sex najednou bude s tím druhým chutnat tak, že ho bude chtít každý den ;) A najde někoho s kým odejde a bude šťatná taky jako její muž. A starost o něj ráda přenechá té druhé :)

Vanda napsal(a):

JITULKA+M napsal(a):

V první chvíli jsem chtěla, ať mi koupí byt, že odejdu, ale bylo mi řečeno, že se my dva nemůžeme rozejí, že musíme zůstat spolu, že by nemohl žít s vědomím, že jsem někde v paneláku sama, opuštěná, bez domova, bez všeho co jsem měla ráda, že děti by se museli vracet na 2 místa, za mnou jinam a za ním.

....jasně, radši žije s vědomím, že jsi opuštěná a sama, ale u něj, a poskytuješ to zázemí a servis..... Manipulátor jako noha, myslím.....řekla bych, že jen využívá tvoje strachy, nejistotu a obavy z kroku do neznáma pro svoje zájmy. Proč by děti za tebou nechodily někam jinam, to taky nechápu....a že by musely na dvě místa...to už snad ani není argument.

Vadi máš pravdu, jenomže ty oči se po tolika letech stršně špatně otvíraj :/

Myslíš, Pomněnko, že třeba přijde na to, že to vlastně bylo ....já nevím, jak to říct...způsobem? I to je asi možné...Jitul to má třeba se sexem v pořádku, jen s ním to nebylo ono....stává se to, co?

Vanda napsal(a):

Myslíš, Pomněnko, že třeba přijde na to, že to vlastně bylo ....já nevím, jak to říct...způsobem? I to je asi možné...Jitul to má třeba se sexem v pořádku, jen s ním to nebylo ono....stává se to, co?

Jo jo stává....taky jsem to poznala :vissla:

Vanda napsal(a):

...Jitul to má třeba se sexem v pořádku, jen s ním to nebylo ono....stává se to, co?

Moment - ale Jitule snad psala, že pokud už u nich doma k sexíku došlo, tak si to užila "s plnou parádou"... takže tady bych asi netvrdil, že "s ním to nebylo ono"...

Jitulko - tohle není určeno tobě (první odstavec), co tady napíšu, je to vesměs pro TY, kteří zde otevřeně říkají (a není jich málo), že proč by nemohl manžel obskakovat i jiné, hlavně, když to doma bude fungovat - když nebudou strádat po materiální stránce, když se bude doma snažit (třeba s tím úklidem a odpadkama), když vlastně budou jakž takž šťastné, tak proč by ho strkaly celkovéě k milence, když jim z toho něco plyne a potažmo se mužíček více přičiňuje, jen aby mohl odběhnout... celkově skoro přesně to vyznívá asi takto: Proč by můj muž nemohl ve svém volném čase - do kterého mi pranic není -  dělat si co chce. hlavně, když budu spokojená JÁ. Bude-li stíhat obskakovat jednu, dvě, čtyři, deset milenek, je to čistě jeho věc - jen JÁ nesmím přijít zkrátka - peněžně, materiálně, musí se o mě postarat, o děti také...naopak JÁ si začnu dělat, co se mi zlíbí, třeba si nabrnknu také ženáče (chalp, jako chlap - hlavně, když MĚ hodí chvíli do pohody), no a nějaká ta starost o manžílka - to nepřipadá v úvahu, nejsem přeci jeho služka...apd. kecy - můžete mi prosím někdo říct, proč tedy není Jitulka v pohodě? když to podle Vašeho scénáře má fungovat? (prosím, tohle je SI - aby nebyla mýlka - resp. těžký sarkazmus)

Tak to si myslím Jitulko není správná cesta - je to můj osobní názor (to tu musím zdůraznit - přesto se smečka na mě vrhne :lol:)
Co bych dělala já - no můj názor je tu všeobecně známý - já bych řekla Buď - anebo. A také jsem to ve svém případě řekla. On má možnost výběru - což mu teda ponecháme, že, ať si vybere, co mu je milejší. Jestliže budeš chtít dát "tento nůž na krk" musíš vědět, co budeš dělat, když si vybere tebe (já řekla - příště už šanci nedostaneš) - nebo co budeš dělat, vybere-li si milenku (také jsou zde takové případy). Být na to připravená. Vyřešit jeden vztah - a buď ho znovu začít stavět, nebo napřed ukončit a pak s čistým stolem začít jinde. Nebo snad otevřeně řekneš manželovi, že když on si nabrnkl souložnici, proč ty by sis nemohla najít jen tak kámoše - třeba jen na to pohlazení a obejmutí? Co myslíš - přijal by to s nebetyčným klidem, nebo by zavětřil? Nebo by to také mohla být absolutní konečná vašeho vztahu - chlapi dost často sami podvádějí, kdežto u manželky se to netoleruje (leda tak po vzájemné dohodě - a i tak to pak jde do kelu - našel by se příklad i zde na Babinetě)

A co mi z tvého psaní tak nějak utkvělo, nebo přineslo názor? že ty možná tajně doufáš, že jakožto už muž v pokročilejším věku nebude takový sexuální přeborník, jeho apetit postupem času opadne...a on ti spočine vedle tebe ve spokojeném stáří....
nebo, že tvůj muž hjje takový manipulátor, že tebe chce mít za hospodyňku, navařeno, napečeno, vypráno, uklizeno, on si přijde k hotovému (pudově uspokojen), ale běda, kdyby ses chtěla trhnout a jít dál svým životem sama (nemusíš zůstat sama - a to ho možná dost štve)

Zklamaná napsal(a):

Jitulko - tohle není určeno tobě (první odstavec), co tady napíšu, je to vesměs pro TY, kteří zde otevřeně říkají (a není jich málo), že proč by nemohl manžel obskakovat i jiné, hlavně, když to doma bude fungovat - když nebudou strádat po materiální stránce, když se bude doma snažit (třeba s tím úklidem a odpadkama), když vlastně budou jakž takž šťastné, tak proč by ho strkaly celkovéě k milence, když jim z toho něco plyne a potažmo se mužíček více přičiňuje, jen aby mohl odběhnout... celkově skoro přesně to vyznívá asi takto: Proč by můj muž nemohl ve svém volném čase - do kterého mi pranic není -  dělat si co chce. hlavně, když budu spokojená JÁ. Bude-li stíhat obskakovat jednu, dvě, čtyři, deset milenek, je to čistě jeho věc - jen JÁ nesmím přijít zkrátka - peněžně, materiálně, musí se o mě postarat, o děti také...naopak JÁ si začnu dělat, co se mi zlíbí, třeba si nabrnknu také ženáče (chalp, jako chlap - hlavně, když MĚ hodí chvíli do pohody), no a nějaká ta starost o manžílka - to nepřipadá v úvahu, nejsem přeci jeho služka...apd. kecy - můžete mi prosím někdo říct, proč tedy není Jitulka v pohodě? když to podle Vašeho scénáře má fungovat? (prosím, tohle je SI - aby nebyla mýlka - resp. těžký sarkazmus)

Tak to si myslím Jitulko není správná cesta - je to můj osobní názor (to tu musím zdůraznit - přesto se smečka na mě vrhne :lol:)
Co bych dělala já - no můj názor je tu všeobecně známý - já bych řekla Buď - anebo. A také jsem to ve svém případě řekla. On má možnost výběru - což mu teda ponecháme, že, ať si vybere, co mu je milejší. Jestliže budeš chtít dát "tento nůž na krk" musíš vědět, co budeš dělat, když si vybere tebe (já řekla - příště už šanci nedostaneš) - nebo co budeš dělat, vybere-li si milenku (také jsou zde takové případy). Být na to připravená. Vyřešit jeden vztah - a buď ho znovu začít stavět, nebo napřed ukončit a pak s čistým stolem začít jinde. Nebo snad otevřeně řekneš manželovi, že když on si nabrnkl souložnici, proč ty by sis nemohla najít jen tak kámoše - třeba jen na to pohlazení a obejmutí? Co myslíš - přijal by to s nebetyčným klidem, nebo by zavětřil? Nebo by to také mohla být absolutní konečná vašeho vztahu - chlapi dost často sami podvádějí, kdežto u manželky se to netoleruje (leda tak po vzájemné dohodě - a i tak to pak jde do kelu - našel by se příklad i zde na Babinetě)

A co mi z tvého psaní tak nějak utkvělo, nebo přineslo názor? že ty možná tajně doufáš, že jakožto už muž v pokročilejším věku nebude takový sexuální přeborník, jeho apetit postupem času opadne...a on ti spočine vedle tebe ve spokojeném stáří....
nebo, že tvůj muž hjje takový manipulátor, že tebe chce mít za hospodyňku, navařeno, napečeno, vypráno, uklizeno, on si přijde k hotovému (pudově uspokojen), ale běda, kdyby ses chtěla trhnout a jít dál svým životem sama (nemusíš zůstat sama - a to ho možná dost štve)

Víš o co jde? Chlap si podle mne může dělat ve svém volném čase co chce, pokud já nikterak nestrádám! To ale pro mě především znamená, že mě nenechá strádat citově. Protože pro mě jsou důležitější city než materiálno, o kterém píšeš ty. Že budu z něj cítit, jak mě miluje. Že nebudu mít zdání o tom, že mi ubližuje. Když bude na mě brát ohledy. Když se mi bude  dostatečně věnovat tak, abych byla spokojená, věnuje mi svůj čas, doteky, pozornost, pomoc, objetí, podporu. Když se spolu budeme hodně smát, když mě dokáže pobavit. Když si spolu budeme hodně povídat. Když mi bude přinášet do života víc radosti než starosti. Když si mě bude vážit, tzn. bude znát z jeho slov, že jsem pro něj inspirací.

To není o penezích. A protože většinu tohoto Jitulka teď postrádá, proto není v pohodě...

Zklamana naprosto s tebou souhlasim a proc neni Jitulka spokojena,protoze sveho muze miluje a o zadneho jineho nestoji.Jejimu muzi to tak naprosto vyhovuje,protoze Jitulka nic neresi a resit nehodla.Naslibuje ji baracek,aby byla v nadeji,ze s ni zestarne.Jestlipak milence rekl jake ma plany do budoucna se svou manzelkou nerekl,protoze by ho nekam poslala......Klame vlastne obe....

Vanilko je hezke co pises a melo by to tak byt.Pokud ale manzel svou partnerku  tolik miluje tak prece ve vztahu nemuze byt zadna dalsi.Pokud je, tak je to obycejnej sprostej lhar.To je jeste horsi nez ,kdyz to rekne na rovinu.

pomněnka napsal(a):

Vanda napsal(a):

Myslíš, Pomněnko, že třeba přijde na to, že to vlastně bylo ....já nevím, jak to říct...způsobem? I to je asi možné...Jitul to má třeba se sexem v pořádku, jen s ním to nebylo ono....stává se to, co?

Jo jo stává....taky jsem to poznala :vissla:

Ja to take poznala.Musi k sobe najit vhodny protejsek.To jen ona si ted mysli,ze ji sex nebavi.

Zklamaná napsal(a):

že ty možná tajně doufáš, že jakožto už muž v pokročilejším věku nebude takový sexuální přeborník, jeho apetit postupem času opadne...a on ti spočine vedle tebe ve spokojeném stáří....
nebo, že tvůj muž hjje takový manipulátor, že tebe chce mít za hospodyňku, navařeno, napečeno, vypráno, uklizeno, on si přijde k hotovému (pudově uspokojen), ale běda, kdyby ses chtěla trhnout a jít dál svým životem sama (nemusíš zůstat sama - a to ho možná dost štve)

už jsem doufat přestala, neboť mi bylo vysvětleno, že doufat nemám. Milence mám povoleného, neboť ví, co způsobil, a bude ho tolerovat. Jen ho nikdy nesmím přivést k nám, stejně tak jako on nepřivede domů svoji milenku. Jako hospodyňku mě mít nechce, je to moje volba. On se klidně zařídím jinde. Můj soukromý život mu je jak se zdá jedno. Každý po svém.

Zklamčo, máš v tom zmatek,
už v 1.odstavci:co píšeš, by mohlo platit, pokud nebudu nijak strádat (ani citově), vztah bude fungovat jak má, budu rovnocennou partnerkou, m. se ke mně bude chovat s úctou. To Jitulka nemá ani náhodou, chápeš?
k 2.odstavci: pán si už vybral, všimla sis? Dávání šancí a nože na krk nemá myslím smysl. Jitulka má možnost výběru, ten je vždycky, ale jiný, než vidíš ty. Můj pohled.
Jsou to dost hraběcí rady, co píšeš, řekla bych.

Zklamaná napsal(a):

Co bych dělala já - no můj názor je tu všeobecně známý - já bych řekla Buď - anebo.

Ahoj Zklamaná, rád Tě tu zase vidím (bez ironie).
Ale Jitule přeci řekla (viz její úvodní příspěvek) "Buď - anebo", akorát že se to buď jaksi minulo účinkem, nebo se to její ultimátum nějak moc dlouho táhne... Ty by ses s tím takhle nesrala, to je mi jasný... :supr:

Jitulko, promiň, co teda řešíš? Doufat, že se vrátí, nemáš, za hospodyňku tě nechce, milence by toleroval, tvůj soukromý život je mu jedno....tak co vlastně?

JITULKA+M napsal(a):

Zklamaná napsal(a):

že ty možná tajně doufáš, že jakožto už muž v pokročilejším věku nebude takový sexuální přeborník, jeho apetit postupem času opadne...a on ti spočine vedle tebe ve spokojeném stáří....
nebo, že tvůj muž hjje takový manipulátor, že tebe chce mít za hospodyňku, navařeno, napečeno, vypráno, uklizeno, on si přijde k hotovému (pudově uspokojen), ale běda, kdyby ses chtěla trhnout a jít dál svým životem sama (nemusíš zůstat sama - a to ho možná dost štve)

už jsem doufat přestala, neboť mi bylo vysvětleno, že doufat nemám. Milence mám povoleného, neboť ví, co způsobil, a bude ho tolerovat. Jen ho nikdy nesmím přivést k nám, stejně tak jako on nepřivede domů svoji milenku. Jako hospodyňku mě mít nechce, je to moje volba. On se klidně zařídím jinde. Můj soukromý život mu je jak se zdá jedno. Každý po svém.

Tohle me take navrhl manzel po nevere nechtel se rozvest.Ani nahodou jsem mu nepristoupila na jeho navrh.Bylo to hodne ponizujici.Dalsi den na to jsem podala zadost o rozvod.

JITULKA+M napsal(a):

Milence mám povoleného.

To je sice hezké a jistě i velkorysé, nicméně - proč by sis pořizovala milence, když Tě sexování nebaví? :D

Zklamaná napsal(a):

Jitulko - tohle není určeno tobě (první odstavec), co tady napíšu, je to vesměs pro TY, kteří zde otevřeně říkají........

a opět tu máme naší tiskovou mluvčí číslo 2.... DOBRÝ VEČER,,,, taky jsem ráda , že tě vidím...:P :P
kdybys nám to ty a zuzzi77... občas polopaticky nevysvětlila, tak bych ani netušila, co si mám myslet a proč...
Vřelé díky :godlike: :godlike:

eremuruss napsal(a):

Tohle me take navrhl manzel po nevere nechtel se rozvest.Ani nahodou jsem mu nepristoupila na jeho navrh.Bylo to hodne ponizujici.Dalsi den na to jsem podala zadost o rozvod.

No jo, Erem, ale každej není takovej sekerník, jako Ty...
Sakra, Tebe já mít za ženu, tak abych se bál pomalu vystrčit nos z baráku... :D

Já to už zkusila, dát mu nůž na krk. Řekla jsem buď já nebo ona - dlouho přemýšlel, a pak řekl, tu větu s tím, že by si měl vybrat mezi dvěma dětma, které z nich má zavrhnout. Prý to vidím černobíle, buď a nebo. Nemůžu mu prý rozkázat "miluj mě". Bylo by to prý přetvařování, a on se poslední dobou přetvařoval, to přiznal. Prý měl vždycky pocit, že už o něho nestojím, že málo projevuju city, že to dělám jen kvůli tomu, aby to nehledal jinde. Tím jeho mimomanželským vztahem prý ztratím jen jednu pusu ráno do práce, jednu na dobrou noc a milování 1-2x týdně. Všechno ostatní zůstává.

Mikeš napsal(a):

To jo, holky, mě jen zaráží ta jeho neomalenost, která na mě přímo čiší z věty: "Buď udělám nešťastnýho sebe, nebo udělám nešťastnou Tebe"... šlo by to přece říct i jinak, ne?

:offtopic: Něco ti to zrcadlí? :)

majkafa napsal(a):

Mikeš napsal(a):

To jo, holky, mě jen zaráží ta jeho neomalenost, která na mě přímo čiší z věty: "Buď udělám nešťastnýho sebe, nebo udělám nešťastnou Tebe"... šlo by to přece říct i jinak, ne?

Něco ti to zrcadlí? :)

Jo :D

Mikeš napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Tohle me take navrhl manzel po nevere nechtel se rozvest.Ani nahodou jsem mu nepristoupila na jeho navrh.Bylo to hodne ponizujici.Dalsi den na to jsem podala zadost o rozvod.

No jo, Erem, ale každej není takovej sekerník, jako Ty...
Sakra, Tebe já mít za ženu, tak abych se bál pomalu vystrčit nos z baráku... :D

:D:D:D Asi mas pravdu.

Jéé Zklamča....to zas bude pdřezávání :lol: :lol:

eremuruss napsal(a):

Vanilko je hezke co pises a melo by to tak byt.Pokud ale manzel svou partnerku  tolik miluje tak prece ve vztahu nemuze byt zadna dalsi.Pokud je, tak je to obycejnej sprostej lhar.To je jeste horsi nez ,kdyz to rekne na rovinu.

že to třeba ty tak nedokážeš nebo nechceš (bez urážky, to je jen konstatování) tak to neznamená, že to to tak ve vztahu nemůže být.

Pro mě je třeba horší, když je muž věrný, ale to všechno, o čem jsem psala výše, ve vztahu není....

JITULKA+M napsal(a):

Já to už zkusila, dát mu nůž na krk. Řekla jsem buď já nebo ona - dlouho přemýšlel, a pak řekl, tu větu s tím, že by si měl vybrat mezi dvěma dětma, které z nich má zavrhnout. Prý to vidím černobíle, buď a nebo. Nemůžu mu prý rozkázat "miluj mě". Bylo by to prý přetvařování, a on se poslední dobou přetvařoval, to přiznal. Prý měl vždycky pocit, že už o něho nestojím, že málo projevuju city, že to dělám jen kvůli tomu, aby to nehledal jinde. Tím jeho mimomanželským vztahem prý ztratím jen jednu pusu ráno do práce, jednu na dobrou noc a milování 1-2x týdně. Všechno ostatní zůstává.

Tady,ale neni co resit.Je jasne,ze vic ma rad milenku.Ale milenka je zvykla na zivot v panelaku a na statek by mu nikdy nesla.Takze tebe ma v rezerve,az on milenku omrzi.Asi tak.

Vanilka69 napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Vanilko je hezke co pises a melo by to tak byt.Pokud ale manzel svou partnerku  tolik miluje tak prece ve vztahu nemuze byt zadna dalsi.Pokud je, tak je to obycejnej sprostej lhar.To je jeste horsi nez ,kdyz to rekne na rovinu.

že to třeba ty tak nedokážeš nebo nechceš (bez urážky, to je jen konstatování) tak to neznamená, že to to tak ve vztahu nemůže být.

Pro mě je třeba horší, když je muž věrný, ale to všechno, o čem jsem psala výše, ve vztahu není....

Me by vyhovovalo to co pises,ale bez te milenky.Takovy ideal asi neni co?
Muze to tak byt ve vztahu,ze manzel pro manzelku prvni posledni na oko idealni a pak si odbehne za milenkou.To je podle mne obycejnej herec.
Vanilko ja si to zazila jako milenka.Vsichni tri jsme byli na jednom pracovisti.Jeho manzelka nastoupila pozdeji.Muj byvali milenec me pomahal s praci videla ho cela dilna.Pak se sebral a sel pomahat manzelce do druheho poschodi odstrihavat,ze siti alespon nite.Byl tam tak pul hodiny.Pak sel zase oblbovat recickama me.
Na oko to byl opravdu vzorny manzel objednal manzelce do podniku pizzu jako prekvapeni, po nekolika hodinach me zval na schuzku a vyznaval lasku.Manzelce koupil krasny eroticky zamilovany hrnicek,jake prekvapeni,kdyz ten samej koupil i me.
Tak ty myslis,ze tohle je v poradku?Manzelka byla spokojena nic netusici manzel pro ni udelal prvni posledni.Dneska s odstupem casu je me s neho na bliti.

Na otázku, co chce on - mi bylo řečeno, že bude rád, když tu s ním zůstanu. Ale pakliže se rozhodnu odejít, nebude mi bránit.A odejde on, dům nechá mě. A já do paneláku nechci, chci zůstat tady, tady je můj domov. Ale co já sama v baráku, na statku,kam nesmím přivést jiného chlapa? Kdo mi bude se vším pomáhat? Mám ještě maminku, která bydlí sama v domku asi 20 km od nás, tam je taky potřeba spousta práce , kdo to všechno udělá? Jsou tu i velké majetkové závazky, pozemky psané na mě, nemovitosti, vzájemné dluhy.....toho se taky děsím.

eremuruss napsal(a):

Me by vyhovovalo to co pises,ale bez te milenky.Takovy ideal asi neni co?
Muze to tak byt ve vztahu,ze manzel pro manzelku prvni posledni na oko idealni a pak si odbehne za milenkou.To je podle mne obycejnej herec.
Vanilko ja si to zazila jako milenka.Vsichni tri jsme byli na jednom pracovisti.Jeho manzelka nastoupila pozdeji.Muj byvali milenec me pomahal s praci videla ho cela dilna.Pak se sebral a sel pomahat manzelce do druheho poschodi odstrihavat,ze siti alespon nite.Byl tam tak pul hodiny.Pak sel zase oblbovat recickama me.
Na oko to byl opravdu vzorny manzel objednal manzelce do podniku pizzu jako prekvapeni, po nekolika hodinach me zval na schuzku a vyznaval lasku.Manzelce koupil krasny eroticky zamilovany hrnicek,jake prekvapeni,kdyz ten samej koupil i me.
Tak ty myslis,ze tohle je v poradku?Manzelka byla spokojena nic netusici manzel pro ni udelal prvni posledni.Dneska s odstupem casu je me s neho na bliti.

No úplně nejlepší (nebo spíš nejpraktičtější) je, když to je bez milenky, o tom žádná. Jenže nevěra je tak rozšířená...

No já to zas zažila z pozice manželky. Když mi byl muž nevěrný, já o tom nevěděla, on se ke mně choval hezky, tak jak jsem psala výše, tak jsem byla šťastná. No ale když pak měl ten poslední vztah, tak mě právě zanedbával (ne materiálně, ale nedával mi to, co jsem psala že potřebuju pro pocit spokojenosti), tím pádem jsem jeho nevěrou trpěla, i když jsem o ní ještě nevěděla.

No já si totiž myslím, že zvládat dva partnery najednou tak, aby nikdo netrpěl, umí jen málokdo...

Jak jsem ale psala, věrnost není pro mě to hlavní, co mě činí ve vztahu spokojenou. Pokud mi bude muž věrný, ale citově budu strádat, bude to pro mě horší než když budu spokojená a šťastná, ačkoliv on třeba mi věrný na stopro nebude...

JITULKA+M napsal(a):

Na otázku, co chce on - mi bylo řečeno, že bude rád, když tu s ním zůstanu. Ale pakliže se rozhodnu odejít, nebude mi bránit.A odejde on, dům nechá mě. A já do paneláku nechci, chci zůstat tady, tady je můj domov. Ale co já sama v baráku, na statku,kam nesmím přivést jiného chlapa? Kdo mi bude se vším pomáhat? Mám ještě maminku, která bydlí sama v domku asi 20 km od nás, tam je taky potřeba spousta práce , kdo to všechno udělá? Jsou tu i velké majetkové závazky, pozemky psané na mě, nemovitosti, vzájemné dluhy.....toho se taky děsím.

Jitul, shrnu to:
jinam nechceš, je to tvůj domov. Nesmíš si tam přivést jiného chlapa. Ten tvůj s tebou žít nehodlá. Tobě ale chybí láska, city, pohlazení......
To je pokus o kulatej čtverec.Ty vlastně nic řešit nechceš, potřebuješ jen politovat, pochovat...tos měla říct hned, přeciž.

Mikeš napsal(a):

Zklamaná napsal(a):

Co bych dělala já - no můj názor je tu všeobecně známý - já bych řekla Buď - anebo.

Ahoj Zklamaná, rád Tě tu zase vidím (bez ironie).
Ale Jitule přeci řekla (viz její úvodní příspěvek) "Buď - anebo", akorát že se to buď jaksi minulo účinkem, nebo se to její ultimátum nějak moc dlouho táhne... Ty by ses s tím takhle nesrala, to je mi jasný... :supr:

To máš (máte) pravdu pane kocoure Mikeši - v Jitulčině případě by pán tvorstva dosti razantním způsobem zjistil, co ve mě (andílkovi ;)) dřímá za ďábla (mylně by se domníval, že v těle :lol:) Zametla bych mu s takovým klidem, už jen když by mi řekl, to, co řekl Jitulce - a dovedeš si představit., co taková nasr**ná ženská dokáže a jakou v sobě umí najít sílu. Ze statečku by nezůstal kámen na kameni :gloria:

Jinak mě potěšilo, že mě rád vidíš - to se jen tak nevidí :)

Vanilka69 napsal(a):

Víš o co jde? Chlap si podle mne může dělat ve svém volném čase co chce, pokud já nikterak nestrádám! To ale pro mě především znamená, že mě nenechá strádat citově. Protože pro mě jsou důležitější city než materiálno, o kterém píšeš ty. Že budu z něj cítit, jak mě miluje. Že nebudu mít zdání o tom, že mi ubližuje. Když bude na mě brát ohledy. Když se mi bude  dostatečně věnovat tak, abych byla spokojená, věnuje mi svůj čas, doteky, pozornost, pomoc, objetí, podporu. Když se spolu budeme hodně smát, když mě dokáže pobavit. Když si spolu budeme hodně povídat. Když mi bude přinášet do života víc radosti než starosti. Když si mě bude vážit, tzn. bude znát z jeho slov, že jsem pro něj inspirací.

To není o penezích. A protože většinu tohoto Jitulka teď postrádá, proto není v pohodě...

ano, může si dělat, co chce - ale nesmí překročit hranice.
Co se týče toho - nestrádám - a popis toho nestrádání - já ti povím, co z toho vnímám já - je to tvé zbožné přání, aby to tak bylo, až si u vás náhodou znovu nevěra podá dveře. Jinak zalov ve své paměti - choval se tvůj manžel takto, jak zde popisuješ? Nestrádala jsi? Ne - můj názor je ten, že se choval k tobě tak nějak podobně a dost tě to štvalo - a klasické buď a nebo si také položila - u vás se  muž rozhodl pro rodinu, což je moc hezké - myslíš si však, že KDYBY náhodou k něčemu opět došlo, bude se chovat dle scénáře, jak si v iluzi popsala, nebo sklouzne do zajetého? Vidíš - a to už bychom se opět dostaly k otázce - kolikrát mu budeš dávat šanci. Ty to prostě nevíš - to je můj názor - ty si ho ponecháš (na stáří, když už jste toho spolu tolik vybudovali a zažili) ale jen pokud se bude chovat dle tvých iluzí... nebude-li se tak chovat, jdeš od válu, prožité roky sem, prožité roky tam... a to možná, kdoví jestli, protože sama nevíš, kdy se to může přihodit a ruku na srdce, nemládneme - ani já, ani ty - a čím je člověk starší, tím tížeji něco překopává, více se smiřuje a očekává, že by to mohlo přejít... rozdíl mezi námi dvěma je ten, že i kdyby se ten můj ke mě choval tak, abych nestrádala (ani citově), prostě bych to utnula (a on to ví) - nehodlám si hrát na trojku jen proto, že mi je jakž takž dobře - v tom já teda štěstí nevidím, to promiň ;) Ale ty jsi jiná... ty to zkousneš :)

Zklamaná napsal(a):

...a dovedeš si představit., co taková nasr**ná ženská dokáže a jakou v sobě umí najít sílu.

Jo, tak zrovna tohleto si já dovedu představit naprosto dokonale :lol:

Zklamaná - píšeš o mě a používáš slova jako: iluze, zbožná přání, ač já nic takového nepoužila...  co to ze sebe do mých slov projektuješ?

Spekuluješ o mém chování, o chování mého muže v budoucnu. No dobrá, asi to k něčemu potřebuješ...

No hlavně že máš ve všem jasno. A že máš budoucnost nalajnovanou. Ale pozor, vlastní zkušenost: tím se lidé (obecně) zklamání neubrání, spíš naopak...

JITULKA+M napsal(a):

Zklamaná napsal(a):

že ty možná tajně doufáš, že jakožto už muž v pokročilejším věku nebude takový sexuální přeborník, jeho apetit postupem času opadne...a on ti spočine vedle tebe ve spokojeném stáří....
nebo, že tvůj muž hjje takový manipulátor, že tebe chce mít za hospodyňku, navařeno, napečeno, vypráno, uklizeno, on si přijde k hotovému (pudově uspokojen), ale běda, kdyby ses chtěla trhnout a jít dál svým životem sama (nemusíš zůstat sama - a to ho možná dost štve)

už jsem doufat přestala, neboť mi bylo vysvětleno, že doufat nemám. Milence mám povoleného, neboť ví, co způsobil, a bude ho tolerovat. Jen ho nikdy nesmím přivést k nám, stejně tak jako on nepřivede domů svoji milenku. Jako hospodyňku mě mít nechce, je to moje volba. On se klidně zařídím jinde. Můj soukromý život mu je jak se zdá jedno. Každý po svém.

Jituš - a jak dlouho myslíš, že tohle vydržíš? Nejsi ještě tak stará, aby si nedokázala začít znova. Já také začala znova v pokročilejším věku a nelituju toho. Ale v mém bývalém manželství nešlo o nevěru, tam bylo něco jiného. V tomto vztahu, co nyní mám se vyskytla nevěra a už bych nečekala s rozhodnutím tak dlouho, jak jsem otálela v tom předešlém vztahu. Víš co je nejhorší? Udělat ten PRVNÍ KROK. A v tomto vašem vztahu-nevztahu bych ho udělala rychle. Čím déle budeš váhat, zda máš, či nemáš něco udělat, tím méně budeš mít odvahy a sebevědomí...až se s tím smíříš, ale tohle ti lásku tvého muže nevrátí. Dost ošklivá slova ti řekl, ty ti budou ve tvém srdci zanechávat pořádné rýhy - leda bys měla jinou, ne tak "hodnou" povahu. Ale možná, až dozraje čas, sama sebe překvapíš :supr:

Vanilka69 napsal(a):

Zklamaná - píšeš o mě a používáš slova jako: iluze, zbožná přání, ač já nic takového nepoužila...  co to ze sebe do mých slov projektuješ?

Spekuluješ o mém chování, o chování mého muže v budoucnu. No dobrá, asi to k něčemu potřebuješ...

No hlavně že máš ve všem jasno. A že máš budoucnost nalajnovanou. Ale pozor, vlastní zkušenost: tím se lidé (obecně) zklamání neubrání, spíš naopak...

Vanilko, právě že jsem měla vymalováno dorůžova, tak dalšímu zklamání tím nalajnováním předcházím. nedělám si iluze o tom, že bych mohla překousnout odskakování muže za jinýma, jen, když sama nebudu strádat - to jsi tak chladná, že by tě tohle nechávalo klidnou?
Nic ze sebe do tvých slov neprojektuju - to, jak by se měl chovat muž, pokud dochází k nevěře a to tak tedy, aby TY JSI NESTRÁDALA - tak se de factzo smiřuješ s myšlenkou, že kdby k tomu došlo, tak se budu chovat tak a tak. Já ti narovinu píšu, že já bych prostě strádala, byť by se mohl přetrhnout a nosil třeba modré z nebe - už ale jen to, že by stíhal obskakovat jiné by k tomu strádání docházelo.
Pověz o vlastní zkušenosti - to se cení, ne jen přání....

Zklamaná napsal(a):

Ale možná, až dozraje čas, sama sebe překvapíš :supr:

Ano, chci nechat dozrát čas. Nechci jednat ukvapeně. Na to mám opravdu moc "hodnou " povahu. A uznávám na tom všem svůj podíl viny, neboť jsem ho nechala dlouho citově strádat. A takto se mi odvděčil.

Somaia napsal(a):

Zklamaná napsal(a):

Jitulko - tohle není určeno tobě (první odstavec), co tady napíšu, je to vesměs pro TY, kteří zde otevřeně říkají........

a opět tu máme naší tiskovou mluvčí číslo 2.... DOBRÝ VEČER,,,, taky jsem ráda , že tě vidím...:P :P
kdybys nám to ty a zuzzi77... občas polopaticky nevysvětlila, tak bych ani netušila, co si mám myslet a proč...
Vřelé díky :godlike: :godlike:

Somaio - já ti nevím holka - myslela jsem, že Hirondel na jiném vlákně zrovna tohle popisovala - co vede právě tebe k tomu, že máš nutkavou potřebu odpovídat na něco, kde nejsi výslovně uvedena? takže můj příspěvek tě oslovil, v něčem si se viděla a máš potřebu - no fajn, nutí tě to, tak piš, ale nediv se, že ti potom také občas stejně jízlivě, jak sama umíš psát, odpovím. Víš co nechápu? Proč musíš komentovat, jak kdo píše - jestli polopaticky, tak, nebo naopak... máš s tím problém? Máš problém se mnou, nebo se Zuzi777a? Co tě na mě irituje? Jinak všimni si - sama se stavíš do role tiskového mluvčího (ASI TÉ JEDNIČKY, ŽE? :lol:) - právě těch TĚCH ;)

taky tě moc ráda vidím, dobrý večer :godlike:

no jasně, že jsem se v tom našla, jinak bych to nepsala...mám nutkavou potřebu :lol:
je pravda, žes mi chyběla, už dlouho mi zde nikdo nevysvětlil, co si vlastně mám myslet a ve svých teoriích jsem začínala mít chaoz....
za nějaký ten měsíc bych pak mohla úplně zapomenout, že vůbec patřím do nějaké skupiny (či co) :D  a to by byla jistě veelká škoda :D

JITULKA+M napsal(a):

Na otázku, co chce on - mi bylo řečeno, že bude rád, když tu s ním zůstanu. Ale pakliže se rozhodnu odejít, nebude mi bránit.A odejde on, dům nechá mě. A já do paneláku nechci, chci zůstat tady, tady je můj domov. Ale co já sama v baráku, na statku,kam nesmím přivést jiného chlapa? Kdo mi bude se vším pomáhat? Mám ještě maminku, která bydlí sama v domku asi 20 km od nás, tam je taky potřeba spousta práce , kdo to všechno udělá? Jsou tu i velké majetkové závazky, pozemky psané na mě, nemovitosti, vzájemné dluhy.....toho se taky děsím.

moje bývalé manželství je také o gruntu - jde to, věř mi ;)
mmch - kdyby jste se rozešli, proč by sis nemohla přivést chlapa? Nebo se třeba znovu vdát? Nebo si místo vnoučete pořídit ještě vlastní mimčo?

Chlapa si samozřejmě najít můžu, ale nesmím ho přivest do jeho statku. Do svého bytu bych asi mohla. A mimčo - to už ani náhodou. Rodila jsem 4x, mám dost.

Zklamaná napsal(a):

Vanilko, právě že jsem měla vymalováno dorůžova, tak dalšímu zklamání tím nalajnováním předcházím. nedělám si iluze o tom, že bych mohla překousnout odskakování muže za jinýma, jen, když sama nebudu strádat - to jsi tak chladná, že by tě tohle nechávalo klidnou?
Nic ze sebe do tvých slov neprojektuju - to, jak by se měl chovat muž, pokud dochází k nevěře a to tak tedy, aby TY JSI NESTRÁDALA - tak se de factzo smiřuješ s myšlenkou, že kdby k tomu došlo, tak se budu chovat tak a tak. Já ti narovinu píšu, že já bych prostě strádala, byť by se mohl přetrhnout a nosil třeba modré z nebe - už ale jen to, že by stíhal obskakovat jiné by k tomu strádání docházelo.
Pověz o vlastní zkušenosti - to se cení, ne jen přání....

Přečti si prosím můj příspěvek tady na tom vlákně č. 573, tam píšu o své zkušenosti...

A o té budoucnosti - obecně platí, když si předem něco plánuješ, když máš nějaká očekávání, tak pokud to pak je jinak, tak dochází ke zklamání. A ty si plánuješ:
1. že určitě poznáš, pokud ti případně bude muž nevěrný - já si myslím - možná to poznáš, možná ne, to nezáleží jen na tobě
2. víš přesně, jak se při případném provalení zachováš, ale já si myslím - bude to záležet na mnoha okolnostech - tuším, co mi na to odepíšeš

Jé, to je zase debata o ho.ně, pardon, ale nějak postrádám smysl toho, co udělá nějaká Zklamaná neob nějaká Vanilka69 až ti jejich případně...

myslím že to asi nemá cenu řešit...

JITULKA+M napsal(a):

Zklamaná napsal(a):

Ale možná, až dozraje čas, sama sebe překvapíš :supr:

Ano, chci nechat dozrát čas. Nechci jednat ukvapeně. Na to mám opravdu moc "hodnou " povahu. A uznávám na tom všem svůj podíl viny, neboť jsem ho nechala dlouho citově strádat. A takto se mi odvděčil.

Jitulko, tohle je zásadní - opravdu, chce to čas, každému přeteče pohár trpělivosti jindy, pak ti najednou přijde řešeníé tak nějak samo. Do té doby zkus si dělat drobné radosti a zaměřit se na něco jiného, aby ses trápila co nejméně.

JITULKA+M napsal(a):

Na otázku, co chce on - mi bylo řečeno, že bude rád, když tu s ním zůstanu. Ale pakliže se rozhodnu odejít, nebude mi bránit.A odejde on, dům nechá mě. A já do paneláku nechci, chci zůstat tady, tady je můj domov. Ale co já sama v baráku, na statku,kam nesmím přivést jiného chlapa? Kdo mi bude se vším pomáhat? Mám ještě maminku, která bydlí sama v domku asi 20 km od nás, tam je taky potřeba spousta práce , kdo to všechno udělá? Jsou tu i velké majetkové závazky, pozemky psané na mě, nemovitosti, vzájemné dluhy.....toho se taky děsím.

Dům NECHÁ mně, ale NESMÍM...
Kdo mi bude POMÁHAT...
Kdo to všechno UDĚLÁ...
MAJETKOVÉ závazky...
Pozemky PSANÉ na mne...

Holky, kolikátý že se to teď píše rok????

JITULKO - teď tedy taky nevím jestli se nás vůbec na něco ptáš a stojíš o nějaké názory a rady. Spíš ses asi chtěla jen vypovídat. No .... tvůj manžel v podstatě má to, o čem mnozí jiní muži jen tiše sní, ale nedovolí si to zrealizovat :-). Co víc k tomu říct. Obávám se, že tobě v této době není nijak pomoci. Musíš k tomu dozrát. Třeba si zase někdy uvědomíš, že můžeš narovnat záda a zvednout hlavu. A pak to začne lítat :-)).
A k tomu případnému novému partnerovi - nedej tady na ty narážky :-). Milovat se v našem věku každý den není běžné ani náhodou. A i když tu hodně lidí dělá ramena :-)), tak co vím ze svého okolí, i ta frekvence jednou týdně je skoro nadprůměr. Takže určitě existuje chlap, kterému by tvoje potřeba naopak vyhovovala. Ale já bych ti neradila řešit to zrovna hledáním jiného mužského.

Somaia napsal(a):

Zklamaná napsal(a):

Jitulko - tohle není určeno tobě (první odstavec), co tady napíšu, je to vesměs pro TY, kteří zde otevřeně říkají........

a opět tu máme naší tiskovou mluvčí číslo 2.... DOBRÝ VEČER,,,, taky jsem ráda , že tě vidím...:P :P
kdybys nám to ty a zuzzi77... občas polopaticky nevysvětlila, tak bych ani netušila, co si mám myslet a proč...
Vřelé díky :godlike: :godlike:

:offtopic: Koukám, že tu ani nemusím být  a cokoliv psát aby si mě někdo bral do  kláves....:cool:

Já některé jedince vidět ani nemusím.... a jiní jsou mi buřtovka...:P

To musí být problematické trávení, co....  ?   :vissla: :offtopic:

Jitulko+M  - pokud bych se měla vyjádřit k tvému  problému, jsem  asi úplně mimo.... Mám za to, že  bych  v tvé kůži neudělala ani krok..  To, co si necháš líbit, prostě nechápu.  Majetek, děti,  zákaz vodění si  milenců.... Přijde mi to jak z 19.století....  Dělat domácí někomu, kdo o to nestojí, nemít vlastní život.... Nechápu a nerozumím tomu, proč  takhle žiješ.... Život je prazatra krátký abych ho marnila v  něčem, co  je pro mě trýznivé a nemá řešení " odjinud"....
Já bych už dávno práskla do kočáru a  nechala manžela  milence.....

JITULKA+M napsal(a):

Já to už zkusila, dát mu nůž na krk. Řekla jsem buď já nebo ona - dlouho přemýšlel, a pak řekl, tu větu s tím, že by si měl vybrat mezi dvěma dětma, které z nich má zavrhnout. Prý to vidím černobíle, buď a nebo. Nemůžu mu prý rozkázat "miluj mě". Bylo by to prý přetvařování, a on se poslední dobou přetvařoval, to přiznal. Prý měl vždycky pocit, že už o něho nestojím, že málo projevuju city, že to dělám jen kvůli tomu, aby to nehledal jinde. Tím jeho mimomanželským vztahem prý ztratím jen jednu pusu ráno do práce, jednu na dobrou noc a milování 1-2x týdně. Všechno ostatní zůstává.

Inými slovami, budete žiť ako brat a sestra(ale aj tí si občas dajú pusu :jojo: ) alebo skôr ako nájomca s podnájomníčkou či zamestnávateľ so zamestnankyňou. nič proti, ak ti to vyhovuje. Poznám vzťahy, ktoré takto fungujú roky... a inde to niektorý z účastníkov nevydrží ani pár týždňov.

JITULKA+M napsal(a):

Na otázku, co chce on - mi bylo řečeno, že bude rád, když tu s ním zůstanu. Ale pakliže se rozhodnu odejít, nebude mi bránit.A odejde on, dům nechá mě. A já do paneláku nechci, chci zůstat tady, tady je můj domov. Ale co já sama v baráku, na statku,kam nesmím přivést jiného chlapa? Kdo mi bude se vším pomáhat? Mám ještě maminku, která bydlí sama v domku asi 20 km od nás, tam je taky potřeba spousta práce , kdo to všechno udělá? Jsou tu i velké majetkové závazky, pozemky psané na mě, nemovitosti, vzájemné dluhy.....toho se taky děsím.

Ostáva ti len nájsť si milenca s byotm, za ktorým by si tiež chodila na kus reči nejaký sexík. Hoci na ten sexík ty nie si... Lenže nevidím nejako čas ani financie ani energiu na to, aby si si niekam odišla užiť. Proste ťa má priviazanú k baráku a VIE NAISTO, že ťa nájde tam, kde ťa nechal. Takže si môže dovoliť rečičky a milencovi, nechávaní baráku a tak. Mylsím, že keby si ho vzala za slovo a niečo z toho začala uskutočňovať, dostal by infarkt. Prečítaj si vlákno Míši43 Na každého jednou dojde. :jojo:

eremuruss napsal(a):

Vanilko je hezke co pises a melo by to tak byt.Pokud ale manzel svou partnerku  tolik miluje tak prece ve vztahu nemuze byt zadna dalsi.Pokud je, tak je to obycejnej sprostej lhar.To je jeste horsi nez ,kdyz to rekne na rovinu.

Skutečně? Ani když manželka, kterou on miluje, na něj roky sama od sebe něžně nesáhne a k milování ji musí přemlouvat do té míry, že si připadá jako žebrák pod Nuselákem? A takový občas může skončit nejen pod tím mostem, ale i na něm.

Vždyť on se rozhodl splnit Jitulce její přání- poklidný život vedle sebe, bez sexu, dotyků, v platonické přátelské formě, záštítěný společným majetkem a určitým "rodinným" chodem. Našel pro sebe řešení, ve kterém není nešťastný, a své ženě dává možnost volby najít to její. Jeho přístup je náhodou rovný a přátelský. Nelže, nepřetvařuje se. A to je zjevně zase špatně :D. 

Co myslíte- bylo by podle vás zodpovědnější  a lepší řešení, kdyby se sebral a rozvedl? Nebo kdyby se přetvařoval? Nebo kdyby zaživa tuhnul vedle ženy, kterou už nemiluje jako svou partnerku? Holt to asi není světec ani vědec, aby čerpal radost a energii pouze z abstraktních výšin.
Já jen vím, že bez pohlazení se ve vztahu musí žít zatraceně těžko. Nejhorší na tomhle životu vedle sebe je, že tam i to světýlko naděje těžce skomírá.
Podle mě to nebyl pan Jitulák, kdo ze vztahu odešel první. A najednou je velké divení, že si dovolil jít za štěstím. Pohodlnost a strach ze samoty není láska. Nebo ano? Nebo ho miluješ Jitulko? Miluješ svého manžela?

Aha, vono tu jde o traktor.. No tak to je jiná. Hele, jestli ho miluješ, tak buď můžeš ještě zkusit nemožné (nic není nemožné, Tojóta)  toho zlotřilce zase okouzlit:)  , nebo vzít nohy na ramena dokud nejsi úplně v háji (zdraví a klid v duši především). A pokud jde o pohodlíčko a traktor, tak si vyjednej vychytaný podmínky;). Hodně štěstí, musí to být těžký..

Jen přípodotek- ona je milování jednou týdně a milování jednou týdně...
Jedna přátelská pusa ráno a jedna večer má taky mnoho charakterů, ale tohle ví jenom Jitulka...
A na mě to psaní tu působilo spíše v tom velmi chladném tónu, pokud je to jinak, pak je můj předešlý názor irelevntní.

Nharte napsal(a):

Hele, jestli ho miluješ, tak buď můžeš ještě zkusit nemožné (nic není nemožné, Tojóta)  toho zlotřilce zase okouzlit:)

To je zajímavé, že tohle tu málokdy někoho napadne. Když jsme svobodní, je to jediná věc, kterou máme, abychom lásku toho člověka, který se nám líbí, získali. Silovými metodami, moralizováním, majetněním, citovým vydíráním a manipulací bychom se dokonale ztrapnili. Ale když už vztah máme, trapné nám to nepřipadá. Stačí nám málo - a přesně to také dostáváme.

Axi
To je zajímavé, že tohle tu málokdy někoho napadne. Když jsme svobodní, je to jediná věc, kterou máme, abychom lásku toho člověka, který se nám líbí, získali.

Ano, je to tak. Někdy se mi zdá, že s mým mužem pořád chodíme :-) Nedávno mi to i sám řekl, že mu to tak připadá. Takže jsme asi pořád "na začátku"? :-)
Opravdu je zajímavé, že svobodný/á tolik touží po tom druhém a snaží se, maká na sobě, a pak...?
Tak co s tím - Axi?

Axi, taky jsem už nad tím přemýšlela. Když už dojde ke krizi, chováme se ale často úplně opačně, jako bychom naopak partnera chtěli odpudit, a taky se to zhusta podaří. Jenže...v krizi, hlavně na jejím počátku, má člověk různé pocity, zklamání, lítost, vztek...a pomyšlení na "okouzlování toho bídáka, co nám ublížil" je to poslední, co by nás napadlo. Je to jednoduché a zároveň těžko proveditelné. Ale souhlas.

Nharte napsal(a):

Aha, vono tu jde o traktor.. No tak to je jiná. Hele, jestli ho miluješ, tak buď můžeš ještě zkusit nemožné (nic není nemožné, Tojóta)  toho zlotřilce zase okouzlit:)  , nebo vzít nohy na ramena dokud nejsi úplně v háji (zdraví a klid v duši především). A pokud jde o pohodlíčko a traktor, tak si vyjednej vychytaný podmínky;). Hodně štěstí, musí to být těžký..

potvrzuji, jde to. U nás, když se provalila mužova nevěra, rok a půl letý paralelní vztah, manžel mi řekl, že si mě váží jako člověka, ale že ho vůbec tělesně nepřitahuji, a ať si taky někoho najdu (já se zeptala, jestli by na mě nežárlil, on řekl, že vůbec...).

No to mě dožralo (zdravě nakrklo). Vyhodila jsem veškerý svůj šatník, opravdu až na pár kousků, vybrala rodinné úspory původně určené na pergolu a utratila téměř třicet tisíc za: nové šatičky, botičky, vizážistku, nový účes, nové líčení. Taky jsem ho asi po dvou týdnech váhání svedla s takovou parádou, že jen valil oči a nebránil se ani trošičku. Jo a za měsíc  na to v Ikee se chtěl poprat s nějakým chlapíkem, který mi prý nechutně koukal na nohy (cha cha, žárlil poprvé v životě)...

No ale protože jsem normální smrtelník, tak se přiznám, že prvotní moje motivace byla: přece to té mrše(ano, o milence jsem tehdy smýšlela takhle) neulehčím, když už se rozhodla odvlíct tátu od tří malých dětí (díky ní a jejímu plánu se jejich vztah provalil), tak ať se alespoň manželovi ode mne neodchází tak snadno...

Vanilka69 napsal(a):

Nharte napsal(a):

Aha, vono tu jde o traktor.. No tak to je jiná. Hele, jestli ho miluješ, tak buď můžeš ještě zkusit nemožné (nic není nemožné, Tojóta)  toho zlotřilce zase okouzlit:)  , nebo vzít nohy na ramena dokud nejsi úplně v háji (zdraví a klid v duši především). A pokud jde o pohodlíčko a traktor, tak si vyjednej vychytaný podmínky;). Hodně štěstí, musí to být těžký..

potvrzuji, jde to. U nás, když se provalila mužova nevěra, rok a půl letý paralelní vztah, manžel mi řekl, že si mě váží jako člověka, ale že ho vůbec tělesně nepřitahuji, a ať si taky někoho najdu (já se zeptala, jestli by na mě nežárlil, on řekl, že vůbec...).

No to mě dožralo (zdravě nakrklo). Vyhodila jsem veškerý svůj šatník, opravdu až na pár kousků, vybrala rodinné úspory původně určené na pergolu a utratila téměř třicet tisíc za: nové šatičky, botičky, vizážistku, nový účes, nové líčení. Taky jsem ho asi po dvou týdnech váhání svedla s takovou parádou, že jen valil oči a nebránil se ani trošičku. Jo a za měsíc  na to v Ikee se chtěl poprat s nějakým chlapíkem, který mi prý nechutně koukal na nohy (cha cha, žárlil poprvé v životě)...

No ale protože jsem normální smrtelník, tak se přiznám, že prvotní moje motivace byla: přece to té mrše(ano, o milence jsem tehdy smýšlela takhle) neulehčím, když už se rozhodla odvlíct tátu od tří malých dětí (díky ní a jejímu plánu se jejich vztah provalil), tak ať se alespoň manželovi ode mne neodchází tak snadno...

trošku odbočím a zavtipkuju :lol:
Víš co jsem myslela prvotně Vanilko, když už jsi použila ten úryvek ... že by třeba mohla okouzlit novým traktorem.
A proč to píšu - no kdyby něco takového bylo u nás v bývalém manželství, tam by to storpro zafungovalo :lol:

Vanilko,
tak to je suprový jak si se zachovala. :supr: To dokáže málokterá ženská....většinou příjdou na řadu výčitky, slzy, scény....

Vanda napsal(a):

Axi, taky jsem už nad tím přemýšlela. Když už dojde ke krizi, chováme se ale často úplně opačně, jako bychom naopak partnera chtěli odpudit, a taky se to zhusta podaří. Jenže...v krizi, hlavně na jejím počátku, má člověk různé pocity, zklamání, lítost, vztek...a pomyšlení na "okouzlování toho bídáka, co nám ublížil" je to poslední, co by nás napadlo. Je to jednoduché a zároveň těžko proveditelné. Ale souhlas.

No já bych řela, že tady platí:
ad A - když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají
ad B - co je moje, to je moje, na to mi nikdo sahat nebude

Zlamání a rozčarování je pak ponejvíc důsledkem OČEKÁVÁNÍ, že když mi někdo něco na radnici slíbil, tak to MUSÍ splnit děj se co děj, i když já s mezi tím z okouzlující víly proměním v protivnou matronu.
Ještě podivnější je pak toto očekávání ve chvili, kdy já jsem STÁLE okouzlující víla, ale protějšek se promění z prince na sedmihlavého draka.

Jj, kdyby lidé ve fázi ad A byli více sami sebou a nehráli kino jeden na druhého, těch ZUKLAMANÝCH OČEKÁVÁNÍ by jistě ubylo. No ale známe to: kdyby byly na stromě ryby, nebyly by v rybníce...

Obacně souhlasím s Nahrte, jen si myslím, že ani pan Jitulák nejedná košer, protože on nenabízí, on diktuje. To je dost podstatný kaz na té jeho "velkorysé" nabídce společného soužití, vzájemné výpomoci a majetkové soudržnosti.

A stejně jako zuzi žasnu - píše se snad 19. století???

Pandorraa napsal(a):

Ani pan Jitulák nejedná košer, protože on nenabízí, on diktuje. To je dost podstatný kaz na té jeho "velkorysé" nabídce společného soužití, vzájemné výpomoci a majetkové soudržnosti.

Jak říká Plzák, nízká inteligence pro vztah... Jinak doufám, že se máš stále stejně dobře :)

Vanilko?Telesne si ho nepritahovala a ted ho pritahujes?divny
Pokud te rekne,aby si si nekoho taky nasla tak,kde je ta laska?Tak trosku to nechapu

pomněnka napsal(a):

Vanilko,
tak to je suprový jak si se zachovala. :supr: To dokáže málokterá ženská....většinou příjdou na řadu výčitky, slzy, scény....

díky za pochvalu, ale:

ta moje motivace, to nebylo nic moc, něco jako pudový boj o samce... no ale výsledek super, to zas jo.

No je fakt, že často se lidé chovají naprosto odlišně od toho, jaký chtějí výsledek. Například ze všeho podvedené ženy nejvíc po provalení chtějí, aby ten jejich zůstal s nimi, přesto mu hodně často pakují kufry, vyhazují ho nebo mu alespoň znepříjemňují společné chvilky, čímž ho vlastně taky vyhazují.

No s tím prakticky počítala i ta manželova tehdejší milenka. Že když se díky ní dozvím o tom jejich vztahu, že manžela vykopnu, že jí ho pošlu i se zabalenými kufry....

"Děsí" mě představa, že mi někdo bude diktovat. Jiťulák má svoje potřeby - OK. Nebylo by od věci se zamyslet, proč mě manželka už nechce, čím jsem se jí "zprotivil". Je zajímavé, jak ženy - obecně - tolik řeší vztahy a hledají rady i na Babinetu. Jiťulák si nadiktuje a když není po jeho, tak si dupne nožičkou a hledá na své potřeby další a manželku si drží v záloze. Proč by se rozváděl? Má všechno.
Jitce
záleží, co ty chceš a zda jsi ochotná setrvávat v tomto uspořádání.
Zda si ho po tom všem vážíš.
Odpustit není těžké. Jde o to, zda ti bude vyhovovat, takto žít i další roky.
Osobně si myslím, že když žena ztratí chuť na sex, tak přícina může být i v protějšku.
Z druhého pohledu - Mikeš to tu jasně napsal - jak to je u mužů. Vanilčin muž se také jasně vyjádřil.
Vlastně nebýt milenky, tak by možná Vanilka dnes nebyla moudrá a atraktivní žena. Prostě ztráty a nálezy.

Mně překvapuje, že až po nevěře si žena uvědomí, že předtím jenom vše "trpěla", nekrášlila se, nepracovala na sobě a dělala vše pro udržení rodiny. Nechala si s.át na hlavu. A až potom ....
Každý všeho štěstí strůjce - třeba je to to co nám Axi stejně chce říct a my se ho ptáme s Vandou jako žáčci 1A pana učitele. :-)

eremuruss napsal(a):

Vanilko?Telesne si ho nepritahovala a ted ho pritahujes?divny
Pokud te rekne,aby si si nekoho taky nasla tak,kde je ta laska?Tak trosku to nechapu

Viď, já taky nechápu.... ale je to (bylo to) opravdu tak. No já ještě díky stresu a cvičení, které mi tehdy pomáhalo zklidnit se, zhubnula o deset kilo, takže i to asi přispělo k mé nové tělesné přitažlivosti pro mého muže, stejně tak jako nové líčení, účes, sukýnky, které jsem předtím nenosila, zrovna tak jako podpadky... no předtím jsem na sebe až tak nedbala no.

A s tou láskou - zrovna nedávno jsme spolu s mým mužem měli o tom debatu. Já si myslím, že když se dva mají rádi, že si přinášejí do života radost. Když se radost vytratí, tak mizí i láska - podle mne. No a můj muž to má nebo měl jinak.

On dneska tvrdí, že mě vždycky miloval. ALe přesto mě ubližoval a hodně a tím nemyslím jen nevěru, to je na dlouhé povídání...


Takže co je to vlastně láska?

Eremeruss
Občas to je možné. Někteří letití partneři si vypomáhají tím, že si hrají s pomocí převleků, paruk, líčení na někoho jiného. A vzrušuje je to. Dokonce o tom byla i divadelní hra. Oko a mozek se dají snadno obelstít.
Vanilka se udělala za krásnou - a hlavně jinou. A je to jenom moje spekulace. U Vanilky cítím velkou lásku ke svému muži - a láska překoná vše- i ego -tedy snad :-)

Vanilka
ty se ptáš? Jo? Sama to víš moc dobře.

Zrovna tady napsal(a):

"Děsí" mě představa, že mi někdo bude diktovat. Jiťulák má svoje potřeby - OK. Nebylo by od věci se zamyslet, proč mě manželka už nechce, čím jsem se jí "zprotivil". Je zajímavé, jak ženy - obecně - tolik řeší vztahy a hledají rady i na Babinetu. Jiťulák si nadiktuje a když není po jeho, tak si dupne nožičkou a hledá na své potřeby další a manželku si drží v záloze. Proč by se rozváděl? Má všechno.
Jitce
záleží, co ty chceš a zda jsi ochotná setrvávat v tomto uspořádání.
Zda si ho po tom všem vážíš.
Odpustit není těžké. Jde o to, zda ti bude vyhovovat, takto žít i další roky.
Osobně si myslím, že když žena ztratí chuť na sex, tak přícina může být i v protějšku.
Z druhého pohledu - Mikeš to tu jasně napsal - jak to je u mužů. Vanilčin muž se také jasně vyjádřil.
Vlastně nebýt milenky, tak by možná Vanilka dnes nebyla moudrá a atraktivní žena. Prostě ztráty a nálezy.

Mně překvapuje, že až po nevěře si žena uvědomí, že předtím jenom vše "trpěla", nekrášlila se, nepracovala na sobě a dělala vše pro udržení rodiny. Nechala si s.át na hlavu. A až potom ....
Každý všeho štěstí strůjce - třeba je to to co nám Axi stejně chce říct a my se ho ptáme s Vandou jako žáčci 1A pana učitele. :-)

to je velká pravda - já už to tady na Babi víckrát psala, já jsem milence vděčná za spoustu věcí, které jsem se naučila neob uvědomila jen díky ní (a řekl mi to těsně po provalení i psycholog - že budu jednou psát milence děkovné dopisy).

To ona mě naučila, jak se k manželovi po letech novu chovat tak, aby byl šťastný a spokojený, to ona mě naučila paradoxně si ho znovu vážit.

ANo, je to na palici, ale upřednostnila jsem péči o rodinu před péčí o sebe. Radši koupit dětem něco na sebe než sobě, atd....

Nemyslím si, že jsem moudrá, ale poučenější, sebevědomější a díky tomu schopná manžela nevlastnit, ale nechat ho žít jeho vlastní život bez toho, abych mu říkala co má a nemá dělat, uvolnila jsem ho ze svého objetí, o to paradoxně jsme si blíž...

Zrovna tady napsal(a):

Vanilka
ty se ptáš? Jo? Sama to víš moc dobře.

No jo, za sebe to vím, ale proč nebo když jiní to mají jinak...

Axi napsal(a):

Nharte napsal(a):

Hele, jestli ho miluješ, tak buď můžeš ještě zkusit nemožné (nic není nemožné, Tojóta)  toho zlotřilce zase okouzlit:)

To je zajímavé, že tohle tu málokdy někoho napadne. Když jsme svobodní, je to jediná věc, kterou máme, abychom lásku toho člověka, který se nám líbí, získali. Silovými metodami, moralizováním, majetněním, citovým vydíráním a manipulací bychom se dokonale ztrapnili. Ale když už vztah máme, trapné nám to nepřipadá. Stačí nám málo - a přesně to také dostáváme.

Bingo! ty jsi to Axi vystihl , zásluhou Nharte, samozřejmě, nerada bych jí upřela její hlavní podíl na té myšlence.....
Když se vrátím zpět ve vzpomínkách  na naše krizové období, pokud bych měla použít jedno jediné slovo jako definici toho , jak se projevila  změna...tak  partner  začal po letech stereotypu a sníženého zájmu skutečně  Okouzlovat :D :D ....
Kde není vztah a vzájemná úcta  úplně pošlapána na padrť ... tak tam by to mohlo spolehlivě zafungovat... :rolleyes: :rolleyes:

Vanilka
myslím, že mnohá matka a manželka se chová jako ty "před". Byly tomu vedené svými matkami, babičkami, společností. A pokud by se před 50 lety některá chovala jako ty "po". Tak to by byl oheň na střeše.
Jsi sobecká, sebestředná. Je velké nepochopení toho, že jenom spokojená žena rozdává spokojenost své rodině. Ona má pohodu, lásku ve svých rukách. Muž je "jenom" pomocník, aby jí a rodině bylo hezky. Možná to vyznívá trochu zvláštně, ale já to tak cítím. Čím víc svobody a volnosti žena má, tím je její rodina spokojenější. Svoboda a volnost sebou nese zodpovědnost. To je ten paradox.O tom to je.

Vanilka69 napsal(a):

Zrovna tady napsal(a):

Vanilka
ty se ptáš? Jo? Sama to víš moc dobře.

No jo, za sebe to vím, ale proč nebo když jiní to mají jinak...

Každý tu jsme za sebe. Máme svoji cestu. Ty víš, co je láska a dáváš ji. Děláš maximum.

zuzi777a napsal(a):

:offtopic: Koukám, že tu ani nemusím být  a cokoliv psát aby si mě někdo bral do  kláves....:cool:

Já některé jedince vidět ani nemusím.... a jiní jsou mi buřtovka...:P
To musí být problematické trávení, co....  ?   :vissla: :offtopic:

já mám ironii a humor docela ráda...taky ho snesu vůdči sobě a neberu se pořád tak zatraceně vážně :D , takže trávení slouží... :D díky za optání :D
http://www.youtube.com/watch?v=Mgsw_ZY13Jw

Axi napsal(a):

Jinak doufám, že se máš stále stejně dobře :)

Jj, ještě pořád žiju :D
Až seženu práci, bude to pak už úplně super.

Ovšem bodovat koupí nového traktoru ...... už jsem se tady dlouho tak nezasmála :-)))))

docela se to sem hodí, právě mi to přišlo do mailu:

Vedci objavili potravinu, po ktorej požití klesá u žien záujem o sex o 80%. A tou potravinou je svadobná torta     :D

JITULKA+M napsal(a):

Pořád se v tom nějak nemůžu vyznat. Sama v sobě. Vím, že ho mám moc ráda, i když mi tak ubližuje. Vím, že mu nemůžu nařídit, aby mě měl taky rád, ale těžko se s tím budu vyrovnávat. Ale to co vím jistě je to, že nedokážu žít zbytek života bez citu, bez lásky. Já taky nejsem z kamene, abych vydržela to osamění, aby mne nikdo už nikdy neobejmul, ani nepohladil.

Ahoj Jitu,
tady sama pises ze se v sobe nevyznas.Prirozena vec v takovehle zivotni situaci a opet vyzva k tomu se krok za krokem pomalu zacit chapat.O to jde.
Je dulezite take pochopit ze to neni tak docela pravda ze on, muz Ti ublizuje,protoze jste v tom spolu,a mas v tom svuj podil.Okolnosti a drivejsi jednani Vas obou dosli az sem.

Na Tvuj strach ho opustit,na Tvou zavislost na nem, bude samozrejme reagovat tak jak reaguje.Prirozena reakce.Rekne Ti jestli vydrzis,vydrzis,jestli ne tak ne.A ted je to na Tobe.Zjistit co chces a vyznat se v sobe.
Napada me jedna vec-pises ze nechces zit bez citu,bez lasky,bez pohlazeni a obejmuti. Totiz pokud to co Ty nechces ztratit a nechces bez toho zit,to musis umet nejprve darovat. To co nedavas sama to nemas kde ziskat zpet,rozumis me? Jestli si ten cit,lasku ,pohlezeni a obejmuti nedavala jemu,nemuze to dat on Tobe zpet.
Bude to dlouha a asi bolestna cesta,ale laska dokaze hodne,pokud ji umis davat.
Reknu Ti uprimne muj nazor na to, ze laska ke svemu muzi nebere v uvahu nejakeho kamarada pro pohlazeni a obejmuti i kdyz by to akceptoval a to asi proto ze je v takove situaci on sam. Nedelala bych to,ale pokud Ty na to myslis,bude to tak jak udelas a jak si zvolis. Stejne Te neznam a presto reknu,Ty nejsi ten tip delat to co on.Ty jen padas do neznama a chytas se vseho co se v zoufale situaci nabizi.
Cas ukaze jestli s nim chces byt ze strachu nezustat sama,ze strachu ze zmeny,z financnich a jinych duvodu zavislosti a nebo kvuli tomu ze ho skutecne milujes tak hluboce.Pokud ano mel by to poznat.
A treba kdo vi,situace se muze casem zmenit k lepsimu pokud on sam bude chtit. Jestli sam pozna co je dulezitejsi.
Tohle neni snadna lekce.  Cit hraje velkou roly.  :)

eremuruss napsal(a):

Vanilko?Telesne si ho nepritahovala a ted ho pritahujes?divny
Pokud te rekne,aby si si nekoho taky nasla tak,kde je ta laska?Tak trosku to nechapu

Erem, nepleť si fyzickou přitažlivost s láskou.... chlapa může např. děsně přitahovat "sousedovic Božka", přestože k ní žádnou lásku necítí, ale může naopak milovat svou ženu, která už pro něj po těch letech tak přítažlivá jako paní Boženka není.... to je všechno...

Mikeši - já myslím že to platí i pro nás ženské - taky pořád milujeme a nechceme opustit toho pána, co se už jen vzdáleně podobá tomu ze svatební fotografie (nejspíš i proto, že jsme si vědomy i svých změn) a přesto můžeme snít o pohledném sousedovi. A myslím, že kdyby se ten náš pokoušel najednou tomu sousedovi podobat, spíš by nás to dojalo, než vzbudilo novou vášeň. Tu v nás vyvolají jiné věci.

Salen napsal(a):

Mikeši - já myslím že to platí i pro nás ženské - taky pořád milujeme a nechceme opustit toho pána, co se už jen vzdáleně podobá tomu ze svatební fotografie...

O tom žádná, Salen, obzvláště když z onoho pohledného, štíhlého, kučeravého mladíka je po letech najednou plešatějící fotřík s pivním bříškem, obden vysedávající v knajpě, žejo... :lol:
A o tom je právě ta přitažlivost: Vy, ženy, tomu říkáte, že vám chlap musí "vonět", my zase poněkud přímočařeji tvrdíme, že při pohledu na vás se "nám musí postavit"... :lol: :lol: :lol:

Máš v tom hokej Mikeši.
Ženě musí muž vonět doopravdy, použitím smyslu čich, víš? Ty si to vysvětluješ úúplně špatně. :)

majkafa napsal(a):

Máš v tom hokej Mikeši.
Ženě musí muž vonět doopravdy, použitím smyslu čich, víš? Ty si to vysvětluješ úúplně špatně. :)

Já mám furt ucpanej nos, takže u mě je čich až tím posledním smyslem... :D ... ale myslel jsem si, že když vy ženy píšete, že chlap vám musí vonět, tak nemáte na mysli ani tak "čistotu a parfém", jako spíše ony tajemné "feromony"... :supr:

To není o čistotě a parfémech. Vonět - je doopravdy vonět, čichem. To se pozná velice snadno a hned, jestli si dva lidé voní. Stejně to mají i muži.

Nepotkala jsem ve svém životě hodně mužů, kteří mi voněli. Ale když se tací potkají vzájemně, je to nádherné. Někoho to třeba nepotká ani jednou.

:offtopic:  Díky Mikši za hrošíka. Je krásný. :pussa:

No já nevím, jestli je pan Jitulák grobián. Je to dost možný, nebo měl prostě pocit, že své ženě je tak volný, že tohle pro ni nebude tak špatné řešení. On je zas rozdíl říct- Hele, já myslím, že by nebylo dobrý, abychom si sem vodili další partnery a něco jiného je stavět před hotovou věc. (Jinak k tomuto typu otevřeného manželství je podle mě potřeba naopak giga a dvě kupky sena vzájemné velké lásky, což teda mám pocit, že tady v tom případě není). Na druhou stranu Jitulčin přístup mi připadá naprosto pasivní a fakt z toho 19.století.  Chápu, že může být v šoku, ale pokud za sebe nechá všechno řešit než aby konečně začala aktivně něco dělat, tak to je smolík.

Ten příspěvek o pozemcích je pro mě hotová záhada. Jitulko- co kdybyste třeba ty pozemky prodali a za ty bysis pořídila v nejbližším městě malinkej kutloch a tam si občas vyjela na reje? Samota paráda, ale při téhle konstelaci by tě to tam mohlo semlít. Máš 4 děti a zvládlas je, musíš být ve skutečnosti hodně schopná ženská a holt bude potřeba ještě na starý kolena trochu zabrat;).

Prodej pozemků není možný. Je to rodinný "poklad", grunt, sedláci se pozemků neradi zbavují. Věří, že půda bude mít jednou obrovskou cenu, syn na ní bude hospodařit, a prodejem pozemků by mu vlastně bral obživu. Jistě, možnosti by se našly, za co byt koupit, otázka je, jestli bych v něm byla šťastná. Děti by zůstali bydlet doma, a já sama ve městě - to si zatím nedokážu představit. Tady mám skleník, stovku kytek v něm, 3 kočky, 400 l akvárko,....to všechno bych si s sebou nemohla vzít. Vzdát se všeho co mám ráda, když je tu možnost zůstat? A co nechám za sebe řešit? Naopak - on nechává konečné rozhodnutí na mě. Když řeknu "běž", tak půjde - a třeba hned.
Uznávám, že na této situaci má svůj podíl viny. To celé jsem způsobila já svým přístupem k němu. Nevěnovala jsem dost pozornosti tomu, že on citově strádá. Ale stalo se -teď nemá cenu řešit to co bylo, teď musím řešit to co je. Nejhorší na tom je, že on už mi dal několikrát šanci na "nápravu" a po nějakém čase se vše vrátilo do starých kolejí. Prostě už nevěří, že to mezi námi může být jinak. A já se mu asi nedivím. Jen těžko mu budu moci lásku dávat, když on ji už nechce přijímat. Můžu se pokusit mu vtvořit něco jako pohodový domov, víc asi nedovolí. Nemůžu mu dát ani pusu....
A jestli vše řešit způsobem "zub za zub..." , jestli hledat kamaráda.... Asi nechci sedět po večerech sama doma , tak že občas taky někam vyrazím, třeba i s kamarádem.

teď musím řešit to co je....

přemýšlím, co ti na tohle odpověď , Jitulko, když mám pocit, že v podstatě NIC ani řešit nebudeš. Zřejmě potřebuješ jen pochovat a posvětit svoje myšlenkové pochody.... nic víc.
Nejsi sama na téhle planetě, kde je život zaraceně těžký, kdo nemůže mít všechno, co by si přál. Většinou je to tady záležitost VOLBY a to téměř pro každého bez vyjímky. Byly napsány stohy knih a tisíce příběhů jak lidi volily mezi vztahem  k člověku a vztahem  k majetku.... mezi láskou k člověku a společenským postavením... a tak podobně.... Prostě nic nového pod sluncem, tak když to nejde změnit , tak se to pokus alespoň přijmout , aby tvuj život nebyl nadále jen slzavým údolím a trápením, víc ti zřejmě stejně nikdo neporadí. Ovšem tvůj nápad s vlastním milencem nevidím jako vynikající volbu, při duševním rozpoložení ,v jakém se  právě nacházíš. Stává se, že si k sobě pak člověk přitáhne energii stejného druhu, to znamená člověka, který se cití stejně zklamaný a zhrzený a ten ti moc radosti  v životě taky nepřinese, ale kdo nezkusil, asi neuvěří, co?
Tak hodně štěstí.

Vanilka69 napsal(a):

docela se to sem hodí, právě mi to přišlo do mailu:

Vedci objavili potravinu, po ktorej požití klesá u žien záujem o sex o 80%. A tou potravinou je svadobná torta     :D

:lol::lol::lol::lol::lol::lol::lol::lol::lol::lol:
P.S. u mužů taktéž :P

Mikeš napsal(a):

Salen napsal(a):

Mikeši - já myslím že to platí i pro nás ženské - taky pořád milujeme a nechceme opustit toho pána, co se už jen vzdáleně podobá tomu ze svatební fotografie...

O tom žádná, Salen, obzvláště když z onoho pohledného, štíhlého, kučeravého mladíka je po letech najednou plešatějící fotřík s pivním bříškem, obden vysedávající v knajpě, žejo... :lol:
A o tom je právě ta přitažlivost: Vy, ženy, tomu říkáte, že vám chlap musí "vonět", my zase poněkud přímočařeji tvrdíme, že při pohledu na vás se "nám musí postavit"... :lol: :lol: :lol:

A proč postavit? To je jejich úkol  nám (aspoň mě) stačí když mi nasype řádně a pravidelně do korýtka, vypere, vyžehlí a aspoň 3x denně se usměje a každý večer mi dá stovku na pivko a nestará se :lol:,

Jitulko - tvoje příspěvky mi berou dech. Nikdy jsem se nesetkala se ženou, která by takto uvažovala.
Rozumím té tvojí snaze, jak bereš všechnu vinu světa na sebe - to jsme tady psaly skoro každá na začátku provalené nevěry. A nevěrní manželé to velmi často tak staví ("kdybys nedělala to a to, nemusel jsem si já chudák najít tu druhou") ..... ale to sebemrskačství většinou časem přejde. Málokdy je totiž vina jen na jedné straně.
Ale ty fakt myslíš vážně, že mu budeš vytvářet pohodový domov s vědomím, že miluje jinou ženu a k tobě ho váže už jen statek a nechuť vzdávat se zaběhnutého života??????? A proč to chceš dělat????? Tobě tak bude dobře?????
Jestli odpovídáš ano, tak potom je asi nezbytné, aby sis to opravdu vyzkoušela na vlastní kůži.
Mohu ti předat jen osobní zkušenost - od okamžiku, kdy můj muž řekl, že se chce rozvést, že mu ta druhá stojí za to, musela jsem s ním ještě asi půl roku bydlet, než jsem si zrekonstruovala nové vlastní bydlení. A věř mi, že to byly nejhorší chvíle mého dosavadního života. Bezostyšně k ní odjížděl, vracel se, vozil si od ní vyžehlené prádlo, někdy i jídlo (ony se milenky rády předvádějí, aby manželka viděla), k ní zase vozil dárky, nákupy, přede mnou si s ní dlouhé hodiny telefonoval, plánoval, sršel vtipem a láskou. A já naprosto zoufalá sháněla řemeslníky, dřela a myslela jsem si, že to nemůžu přežít. :-))
Víš, taková situace se dá unést jedině tak, že se z manželky vnitřně nastavíš na pozici jeho matky nebo sestry. Moc hezky to popsala Frýbová v jedné ze svých knih - jak si zaláskovaný manžel nakonec u manželky stěžuje na problémy s milenkou a ta mu radí, co má dělat a jak se k ní má chovat, aby to zase bylo v pořádku a chlácholí ho, když je smutný, udělá mu něco dobrého, i sebou mu zabalí, když pak zase odchází k přítelkyni .....

JITULKA+M napsal(a):

Prodej pozemků není možný. Je to rodinný "poklad", grunt, sedláci se pozemků neradi zbavují. Věří, že půda bude mít jednou obrovskou cenu, syn na ní bude hospodařit, a prodejem pozemků by mu vlastně bral obživu. Jistě, možnosti by se našly, za co byt koupit, otázka je, jestli bych v něm byla šťastná. Děti by zůstali bydlet doma, a já sama ve městě - to si zatím nedokážu představit. Tady mám skleník, stovku kytek v něm, 3 kočky, 400 l akvárko,....to všechno bych si s sebou nemohla vzít. Vzdát se všeho co mám ráda, když je tu možnost zůstat? A co nechám za sebe řešit? Naopak - on nechává konečné rozhodnutí na mě. Když řeknu "běž", tak půjde - a třeba hned.
Uznávám, že na této situaci má svůj podíl viny. To celé jsem způsobila já svým přístupem k němu. Nevěnovala jsem dost pozornosti tomu, že on citově strádá. Ale stalo se -teď nemá cenu řešit to co bylo, teď musím řešit to co je. Nejhorší na tom je, že on už mi dal několikrát šanci na "nápravu" a po nějakém čase se vše vrátilo do starých kolejí. Prostě už nevěří, že to mezi námi může být jinak. A já se mu asi nedivím. Jen těžko mu budu moci lásku dávat, když on ji už nechce přijímat. Můžu se pokusit mu vtvořit něco jako pohodový domov, víc asi nedovolí. Nemůžu mu dát ani pusu....
A jestli vše řešit způsobem "zub za zub..." , jestli hledat kamaráda.... Asi nechci sedět po večerech sama doma , tak že občas taky někam vyrazím, třeba i s kamarádem.

Sedláci, nebo ty? Nemusíš pozemky prodávat. Stačí se sebrat, a jít.
Jitko, ty chceš akorát politovat. Tobě tvůj život vyhovuje. Kdyby ne, změnila bys to.
Taky jsme měli "pozemky", velký dům, ... Všechno jde, stačí chtít, pokud se necítím dobře. Ale ty nechceš.

Somaia napsal(a):

Ovšem tvůj nápad s vlastním milencem nevidím jako vynikající volbu, při duševním rozpoložení ,v jakém se  právě nacházíš. Stává se, že si k sobě pak člověk přitáhne energii stejného druhu, to znamená člověka, který se cití stejně zklamaný a zhrzený a ten ti moc radosti  v životě taky nepřinese, ale kdo nezkusil, asi neuvěří, co?

Přesně takhle to funguje. Vlastní zkušenosti. Jitko, vem si z rad moudrých žen tady to důležité. Nehledej někoho, aby tě zachránil. Jen ty sama se můžeš zachránit.

majkafa napsal(a):

Sedláci, nebo ty? Nemusíš pozemky prodávat. Stačí se sebrat, a jít.
Jitko, ty chceš akorát politovat. Tobě tvůj život vyhovuje. Kdyby ne, změnila bys to.
Taky jsme měli "pozemky", velký dům, ... Všechno jde, stačí chtít, pokud se necítím dobře. Ale ty nechceš.

Sebrat se a jít by pro mne znamenalo vzdát se všeho co mám ráda, všech svých zálib. Být sama a opuštěná. Byt bych sama ze svého platu finančně neutáhla. Berte to třeba jako výmluvy, ale já o tom přemýšlím a zvažuju každou možnost. Současná situace mi silně nevyhovuje, a já nevím, jestli se s ní mám začít smiřovat, nebo to utnout.Odejít můžu kdykoliv, to je to poslední a definitivní řešení.

Nu když to vidíš takhle, na to není co říct.
Já zase říkám, že sebrat se a jít znamená najít sama sebe, mít se krásně, rozhodně líp než ve vztahu, v jakém jsi ty. Jsem jen o rok mladší. Byla jsem 20 let vdaná, když se můj muž zamiloval. Vím, o čem mluvím.

Jitu, mám pocit, že tvoj muž ti už tovje snahy a "resuscitáciu" vzťahu neverí - a pravdupovediac sa mu ani nedivím. Keď si sa opakovane "pokúšala" niečo zmeniť a skĺzlo to, znamená to, že to bola len hra, nie skutočnosť. Že v skutočnosti ti vyhovovalo to, ako ste žili, a nie to, ako chcel žiť s tebou on. Nie je to tvoja chyba, ale ani jeho, že sa vaše predstavy o spolužití tak rozišli. Akurát viem, že ani ja by som nechcela žiť dlhodobo bez erotiky a nehy(ani bez jedného) v partnerskom vzťahu. V tom ho chápem; ale chápem aj teba, že tebe vyhovoval iný štýl. On skonštatoval, že nechce žiť do smrti nespokojný a možno nešťastný, a zvolil svoju spokojnosť pred tvojou. Teraz je na tebe, aby si si TY našla svoju spokojnosť a svoje šťastie, či už v takej forme vzťahu, akú ti ponúka on, alebo si našla nejakú svoju novú formu žitia. A skúmaj dobre, čo je na odsťahovaní, či už tvojom alebo jeho, reálne nemožné a čo je len tvoj strach zo zmien a z neznámeho. ;)

Jitulko, vždyť ty jseš SAMA ! Skutečně chceš zůstat tam kde jsi kvůli skleníku, akvárku, pozemkům ?
Možná by stálo za úvahu navštívit psychologa a právníka.

Ale JITULKO ty přece nemusíš nikam chodit - vždyť to sama píšeš. Tvůj muž přece řekl, že ti vše nechá a půjde, když ty budeš chtít. Nejspíš na to řekneš, že přece sama statek nezvládneš ..... ale máš přece děti, řešení se najde. A kdo ví ..... třeba tvůj muž zjistí, že milenka se sice miluje ochotněji než ty, ale u vás měl domov. Dokud si ale nevyzkouší plnohodný život s ní, tak to nedocení. Samozřejmě je ale možné, že zjistí, že život s ní mu vše ztracené vynahradí. Ty ale budeš mít stejnou šanci jako on - začít nový život.

To jeho "odejít" by znamenalo, že se odstěhuje z našeho domu, ale bydlet bude dál na statku, jen o 5 m dál. Opravil by si takovou malou světničku na dvoře. To nevidím jako řešení, měla bych ho stále na očích. V paneláku by on nedokázal žít.Snad parkrát přespat, zůstat na trvalo - nikdy. Já vím, že celou situaci by určitě ulehčilo to, kdyby si vyzkoušel život s ní, ale já k tomu řešení ještě nedozrála.
Nechci zůstávat tady kvůli skleníku, akvárku, a pozemkům. Jen nechci opustit všechno co mám ráda. Asi bych bez zahrádky, skleníku, kytek a dětí nedokázala žít. Mám to ráda, a proč bych se toho měla vzdát, když mám tu možnost si to ponechat? On by měl všechno, a já nic? Když už nemůžu mít jeho, proč bych se měla rozloučit s tím, co je mi milé?

Takových NIKDY už jsem slyšela. A vyřkla. :)
A všechno je jinak.

já už si dávám bacha nejen na NIKDY ale i to NAVŽDY :rolleyes:

JITULKA+M napsal(a):

To jeho "odejít" by znamenalo, že se odstěhuje z našeho domu, ale bydlet bude dál na statku, jen o 5 m dál. Opravil by si takovou malou světničku na dvoře. To nevidím jako řešení, měla bych ho stále na očích. V paneláku by on nedokázal žít.Snad parkrát přespat, zůstat na trvalo - nikdy. Já vím, že celou situaci by určitě ulehčilo to, kdyby si vyzkoušel život s ní, ale já k tomu řešení ještě nedozrála.
Nechci zůstávat tady kvůli skleníku, akvárku, a pozemkům. Jen nechci opustit všechno co mám ráda. Asi bych bez zahrádky, skleníku, kytek a dětí nedokázala žít. Mám to ráda, a proč bych se toho měla vzdát, když mám tu možnost si to ponechat? On by měl všechno, a já nic? Když už nemůžu mít jeho, proč bych se měla rozloučit s tím, co je mi milé?

Jitko, čteš si to někdy po sobě? Píšeš jako holčička, které sebrali hračku. A pak zase jako jeho matka.
A pak - proč stále řešíš jeho?

A tak to já bych ho vyšoupla i jen na ten vejminek na dvoře :-)). Dokud bude mít paní, tak ať si žije beze mne a jak si to zařídí, to už je na něm. A paní ať si ho přebere se vším všudy - povídat si můžou i při praní jeho montérek a fuseklí :-))

JITULKA+M napsal(a):

Nechci zůstávat tady kvůli skleníku, akvárku, a pozemkům. Jen nechci opustit všechno co mám ráda. Asi bych bez zahrádky, skleníku, kytek a dětí nedokázala žít. Mám to ráda, a proč bych se toho měla vzdát, když mám tu možnost si to ponechat? On by měl všechno, a já nic? Když už nemůžu mít jeho, proč bych se měla rozloučit s tím, co je mi milé?

Náhodou rozumím tomu, že se ti nechce od tvých radostí, koníčku a z domova. Děti bydlí ještě doma? A ony chtějí zemědělčit?

Zdá se mi, že to momentálně nevypadá úplně dobře vzhledem k návratu k partnerskému soužití. Otázka je, jestli dokážete a chcete být přáteli . Nemusel by být problém dům přestavět na dvě samostatné jednotky, je ale otázkou, co by se dělo, kdybyste si tam chtěli třeba někdy přivést nové partnery. Asi byste si měli o těhle věcech opravdu vážně promluvit. Ty zjevně nejsi v roli hospodyně spokojená, tak mu řekni, že takto ne, že musíte vymyslet něco jiného. Možných řešení je spousta.

Osobně- mě by stav, který popisuješ zcela ubíjel. Chtěla bych mít samostatnou domácnost, do které on by mohl přijít maximálně na mé pozvání. Když už, tak odluka od lože i od stolu.

Můžeš také zachovat běžný chod domácnosti, ale osamostatnit se vnitřně.  Být se sebou trpělivá, věnovat se čemu ty chceš, a objevovat svět- třeba zvelebováním skleníku, ale s vnitřním pocitem radosti. Prostě se od něj odpojit. To by mohlo vést i k velké proměně vašeho vztahu. Pokud on s tebou nechce sdílet, nechce intimu, pak je nejlepším řešením to přijmout, přestat se trápit a hledat jiné obzory. Nech ho být, uleví se ti... :pussa:

Čím víc  to pročítám, tím míň rozumím Tvým  pohnutkám Jitulko... Tedy tomu, proč  jsi sem psala ? Už tu padlo  něco o vypovídání se ( resp. vypsání se) z trápení. Tomu bych rozumněla. Jen pořád nechápu, proč se ti chce setrvávat v něčem, co ti nevyhovuje...... To že se odstřihneš ze vztahu, který tě ponižuje, trápí, přece neznamená , že ty nebo on vezmete mošničku a půjdete žebrotou??!!
Můžeš přece z pozice  rovnoprávného partnera požadovat  své, stejně tak jako si na tom trvá manžel... Proč bys měla  řešit to, co tomu řekně on, co udělá či neudělá.... Dělej to, co chceš ty, bez ohledu na jeho přání. On také  z vašeho vztahu  vzal jen to , co se mu hodí dále do života, proč neuděláš totéž???

Salen napsal(a):

A tak to já bych ho vyšoupla i jen na ten vejminek na dvoře :-)). Dokud bude mít paní, tak ať si žije beze mne a jak si to zařídí, to už je na něm. A paní ať si ho přebere se vším všudy - povídat si můžou i při praní jeho montérek a fuseklí :-))

Salen, ty jsi číslo :-))