Vla777 — 22. 1. 2006 13:48

Dobrý den,
mám hyperaktivního syna s diagnostikovanou ADHD, poruchou pozornosti a snad i chování? Má problémy ve školce(špatně zvládnutelný,inteligence průměrná), doktorem nasazen lék Ritalin, půl tablety ráno denně.
Na internetu jsem se dozvěděla že jde vlastně o drogu a že by v pozdějším věku mohl být náchylný k užívání drog.Také může mít poruchy růstu. Po vysazení Ritalinu mu bude droga chybět?
Po požití tablety se mi zdá bezduchý, stěžuje si na bolení hlavy. Je sice klidnější ale za tuto cenu? V září jde do 1. třídy, nebude tento lék brzdit i inteligenci, myslím tím, že by se hůř učil, pamatoval si, myslel a pod.
Kdy je možno lék vysadit, jak poznám, že dítě ho již nepotřebuje?
Prosím odpověď kvalifikovaného lékaře či psychologa.

Nela — 23. 1. 2006 11:32

Můj syn (13) užívá také Ritalin - ze stejného důvodu, tedy ADHD. Dávám mu ho asi  9 měsíců. Musím říct, že s ním mám velmi dobré zkušenosti. Celkově se ve škole  zklidnil,  učitelé říkají, že je mnohem lepší.
   Jelikož byl syn vážně nemocný, nechtěla jsem mu dávat žádné léky, ale teď s odstupem času musím říct, že mu Ritalin velmi pomohl. Konzultovala jsem to s neuroložkou, než jsme začali lék dávat a ta mne ujistila, že je pro něj ten nejlepší a jiný by mu nepředepsala.  Teď mu dávám 2 tablety dopoledne - jednu ráno, ve škole dostává také jednu tabletu.  O víkendech  po jedné, o prázdninách vysazuji.   Nikdy si nestěžoval, že by mu po něm bylo špatně, snáší ho velice dobře, sám myslí na to, že si ho má vzít.
    Pokud budeš chtít soukromě nějaké informace, napiš na email. Nela

lucrezia — 27. 1. 2006 18:00

Nas sused uzival ritalin este pred 6. rokom zivota. Jeho pohlad je divoky, nemoze spat (uziva tabletky na spanie), je nervozny, maleho vzrastu a chudy. To vsetko su nasledky ritalinu. Ritalin ma podobne chemicke zlozenie ako ilegalna droga meth  a kokain.

Frigo — 27. 1. 2006 18:21

Vla777 a řekla jste to jeho ošetřujícímu lékaři, že ho po tom bolí hlava ? Co na to doktor ?

Verča — 27. 1. 2006 18:24

Vla777,
nejsem sice kvalif. psycholog, ale když zadáš do vyhledávače  Ritalin, tak tam najdeš :

že je to "módní" lék, který přichází z Ameriky přes Německo k nám. Farmaceutický průmysl si Ritalinem mastí kapsy a rostou jeho zisky. Ritalin je návykový. Ničí osobnost dítěte.
Je třeba rozlišit obyčejné zlobení dítěte od diagnózy. Špatní pedagogové to cpou do dětí, co jen normálně zlobí , jsou živější a tak si usnadňují svou práci.................

Ilseli — 27. 1. 2006 18:33

Verča napsal(a):

Vla777,
nejsem sice kvalif. psycholog, ale když zadáš do vyhledávače  Ritalin, tak tam najdeš :

že je to "módní" lék, který přichází z Ameriky přes Německo k nám. Farmaceutický průmysl si Ritalinem mastí kapsy a rostou jeho zisky. Ritalin je návykový. Ničí osobnost dítěte.
Je třeba rozlišit obyčejné zlobení dítěte od diagnózy. Špatní pedagogové to cpou do dětí, co jen normálně zlobí , jsou živější a tak si usnadňují svou práci.................

Věrko, jsem moc ráda, že jsi na tuto skutečnost upozornila. Chemické léky řeší problém  TEĎ, bez ohledu na to, co bude zítra! Je nutno ledat jinou alternativní léčbu, která je nenásilná a šetrná k dětské dušičce. Zdravím Il.

Pandorraa — 27. 1. 2006 18:33

Alternativni medicina zna setrnejsi zpusoby, nez jsou takovehle chemicke bomby do mladeho organizmu. Bomby, ktere navic vubec nic neresi, jen tlumi projevy nemoci a cekaji zda si telo v dospelosti nejak neporadi samo.....
Navic tvuj syn neni  nemocny a reseni je pomerne jednoduche. Mas-li zajem to zkusit, ozvi se mi.  Jinak preji hodne stesti.

DANONE — 28. 1. 2006 22:35

Dobrý den,nejsem žádný psycholog,ale i tak mi to nedalo a musím reagovat na váš dotaz.Nechápu,jak je možné že doktoři předepisují takové návykové léky a to malým dětem.To zůstává rozum stát.
Když je tak hyperaktivní,tak proč ho nedáte na nějaký sport?Tam by se měl přece vyřádit,že by večer padl unavou i bez léků.Já sama mám dvě děti které jsou taky aktivnější,ale rozhodně bych je nedopovala léky.
Píšete,že může mít poruchy růstu,že je bezduchý,myslím si,že vám to za to nestojí.Ale je to jen můj názor,rozhodnutí je jen na vás.Přeji správnou volbu.

elementgirl — 28. 1. 2006 22:40

Danone:No ja bych to videla jednoduse...lekari maji za kazde predepsane leky body...
myslim ze porucha pozornosti se urcite da resit jinak...ja bych asi svemu diteti navykove leky nedala...snad se rozhodnete spravne:)Hodne stesti!

elementgirl — 28. 1. 2006 22:41

A jeste navic si myslim ze kdyz je to navykove tak to stejne po case prestane zabirat...(nebo se bude muset zvysit davka)takze pozor na to...

Michaela.43 — 29. 1. 2006 9:07

Nejsem odborník, pouze matka. Rivalin neznám, ale je to prášek, co má  nějak okamžitě řešit problém, ale dlouhodobě....?Připojuji se k názoru více sportu a aktivity pro dítě, vím je to těžké, dopoledne je ve škole, ale co odpoledne, mělo by se učit, matka obvykle ještě v práci, dítě by nejraději sedělo u počítače...Proto o prázdninách lék není tak nezbytný, přece jenom  je vícepohybu... co takhle v sobotu a neděli vzít dítě do přírody? na jaře a učit se i tam-já vím časově náročné pro rodiče ( i fyzicky), ale zkuste to!!

Naše paní doktorka je i proti acylpyrinu, podávat dětem při potížích....a dříve se acylpyrinem léčilo vše....
Tak bacha, aby u Rivalinu nepřišli časem na totéž, ale  to už by tvé dítě bylo na to sakra zvyklé...

Michaela.43 — 29. 1. 2006 9:08

Prosím, nechtěla jsem strašit, ale.....

Ilseli — 29. 1. 2006 10:47

Michaela.43 napsal(a):

Prosím, nechtěla jsem strašit, ale.....

Ještě v žádné době se nepoužilo tolik chemických a hormonálních léků, jako v posledním století. Narůstá stále  více chronických  a také nových chorob. Některé léky jsou naordinovány celeživotně a postupně se tímto naruší celý organismus. Schopnost samoléčby organismu není podporována ale znemožňována. Naše babičky si dovely poradit s běžným drobným onemocněním o proti dnešku, kdy na každou bolest si vezmeme pilurku, jen abychom byli bez potíží a rychle! Je více alternativních metod, které mohou nahradit chemii a hormony ale je to trochu zdlouhavější, pomalejší ale bezpečnější. 

Nela — 30. 1. 2006 12:23

Přečetla jsem si všechny příspěvky, ale stále si stojím za svým názorem, že mému synovi Ritalin v mnohém pomohl. Užívá ho rok, nemá žádné problémy, spíše se jeho stav velmi zlepšil. Důvěřuji své neuroložce, která mi vysvětlila, že jiný lék by mu nenapsala.  Také jsem si vyhledala Ritalin na internetu (tedy až na popud Vašich příspěvků), nepřesvědčily mě.
   Vím jaký byl stav mého syna před a teď s Ritalinem.  On ho netlumí, není ospalý apod.ale pomáhá mu zvádat povinnosti, je více soustředěný, prostě 100% lepší.   Ne všem hyperaktivním dětem stačí přihlásit ho do sportu, kde se "vybijí", co když dítě sportovat nemůže?  Myslím, že bez Ritalinu by se stav mého syna jen zhoršoval a tím, že bych mu ho nedávala, bych  mu jen ublížila.

vittorio — 6. 2. 2006 14:10

Prosím, aby si diskutujicí přečetli, alespoň základní informace o ADHD,ADD... - nepomůže "dát syna na sport, aby se vybil" - jedná se o poruchu pozornosti a ta se nezlepší vybitím energie ve sportu. Nepleťte tý mamince prosím hlavu laickými názory!!!!

Jsem speciální pedagog (NE psychiatr) a vím, že je bezpodmínečně nutné kontaktovat odborníky (SPC, PPP, psychologa apod.). Rodiče mají neomezené právo vybrat "správnou pomoc resp.léčbu" pro své dítě a nemůže vám nikdo poroučet. Jistě - medikamentózní léčba by měla být až na posledním místě, často to ale jinak nejde! Doporučuji vám jednat o možnosti ASISTENTA/ky UČITELE!!!Hlavně nenechte své dítě jednoduše zařadit do Speciální školy (dříve Zvláštní), ale bojujte za INTEGRACI do běžné ZŠ. JE nutné naučit dítě relaxovat, ovládat stavy vzteku a agrese... ale to vám poradí v SPC.
Hodně síly a s pozdravem V.

Nela — 7. 2. 2006 9:00

Plně souhlasím s předchozím příspěvkem. Není možné soudit pokud  nemáte  vlastní zkušenosti s ADHD.

Ilseli — 7. 2. 2006 9:36

Nela napsal(a):

Plně souhlasím s předchozím příspěvkem. Není možné soudit pokud  nemáte  vlastní zkušenosti s ADHD.

Jistě každý ví, že tak závažné problémy se nedají řešit na těchto stránkách. Vždy je důletitý brát zřetel na stav postižení a vždy je nutný individuální přístup ke každému jednotlivci.

Dr.Pöthe — 12. 2. 2006 12:37

Vla777 napsal(a):

Dobrý den,
mám hyperaktivního syna s diagnostikovanou ADHD, poruchou pozornosti a snad i chování? Má problémy ve školce(špatně zvládnutelný,inteligence průměrná), doktorem nasazen lék Ritalin, půl tablety ráno denně.
Na internetu jsem se dozvěděla že jde vlastně o drogu a že by v pozdějším věku mohl být náchylný k užívání drog.Také může mít poruchy růstu. Po vysazení Ritalinu mu bude droga chybět?
Po požití tablety se mi zdá bezduchý, stěžuje si na bolení hlavy. Je sice klidnější ale za tuto cenu? V září jde do 1. třídy, nebude tento lék brzdit i inteligenci, myslím tím, že by se hůř učil, pamatoval si, myslel a pod.
Kdy je možno lék vysadit, jak poznám, že dítě ho již nepotřebuje?
Prosím odpověď kvalifikovaného lékaře či psychologa.

Dobry den

Ritalin je běžně používáný lék, který má velmi dorbé účinky u většiny dětí s ADHD, obvyklá dávka je 10 až 30 mg denně, ale někdy je ho potřeba i více. nežádoucí účinky nejdsouvážné, nebyla prokázaná ani náchylnost ke drogám ve vyšším věku. Pokud jde o zpomalení růstu, tak se to děje při vyšších dávkách, ale není to dramatické a dožene se to během "lékových prázdnin" v létě. Nebojte se o všem promluvit ještě s lékařem, pokud by vám to i tak nesedlo, zvolte jiný způsob např.vynikyjící je EEG biofeedback. Důležtiá je i psychoterapie s dítětem a rodiči.
zdravím¨
Pöthe

KALIK — 12. 2. 2006 12:51

Dr. Pothe, doufám, že vás tu uvidíme častěji :/

aja1 — 15. 2. 2006 14:35

Milá nelo,
já právě teď stojím před rozhodnutím- Ritalin ano či ne... všechny názory  jsem přečetla, převládají negativní a to mě trochu znervozňuje. Co přesně se u syna změnilo, zlepšilo?
Aja

Nela — 20. 2. 2006 8:02

Ajo,
    před nasazením Ritalinu byl hlavně ve škole velmi nepozorný,  rušil ostatní, jelikož chodí na druhý stupeň, bylo to už k neudržení. Byl hodně výbušný, vzteklý, i doma, hlavně v té chvíli, když ho čekala nějaká povinnost. Ritalin mu nasadila neuroložka z fakultní nemocnice. Sama mi řekla, že jiné tablety by mu nedávala, ale s Ritalinem, že má výborné zkušenosti. Začali jsme dávat po částech, dnes jsme skončili na dvou tabletách dopoledne, jednu dávám ráno, než jde do školy a jednu po velké přestávce, o víkendech dáváme jen jednu, o prázdninách - letních žádnou, jen ke konci prázdnin ho zase navykáme na jeho dávku. Některé děti berou větší dávky.
   Po několika týdnech užívání už došlo ke zklidnění, vydrží ve škole, sám se cítí lépe, dokonce sám lék vyžaduje. Učitelé si ho chválí,  že jeho chování je 100% lepší. Myslím, že bych mu spíše ublížila, kdybych mu ten Ritalin nedávala, chování by se zhoršovalo a ta jeho nervozita byla mnohem horší. Po tomto léku není vůbec unavený, ospalý, nemá žádné problémy. Myslím, že by jsi to zkusit měla, užíváme už druhý rok a nesetkala jsem se z žádným negativním účinkem, spíše naopak.  Taky při vysazení o prázdninách si nikdy nestěžoval, že by ho bolela hlava, cítil se malátný.

Dr.Pöthe — 21. 2. 2006 17:34

KALIK napsal(a):

Dr. Pothe, doufám, že vás tu uvidíme častěji :/

¨
já taky doufám, dělám to jako dobrovolník a můj čas je velmi omezen, jsem rád že se k vám dostanu jak se dostanu,
díky za pochopení

MAORA — 24. 2. 2006 8:07

Ahojky Nelinko,tak si to taky čtu a trochu mě to straší.Můj starší syn má ve škole problémy taky.Všude okolo sebe slyším jak je nevychovanej.Už tomu začínám i sama věřit. Ale každá mamina zná to své dítě.Vím že zlobí,nepřemýšlí nad důsledkem toho co vymyslí.Má ze všeho radost.Běhat po chodbě,klouzazt se po kolenách.Žduchání a praní se se spolužáky.Prostě divočet.jak se ale rozjede asi neví kdy přestat.Ostatní děti jsou v ostraze před učitelkama ale ten můj bambulík ne.No a tak je viděn skoro pokaždé on.Pak už se učitelky bojí a odkejve jí všechno a nechá to radši na sobě než žalovat.Myslíš že se mám taky zamyslet jak vy?

Nela — 24. 2. 2006 10:54

Ahoj Maorko,  tak nevím, jestli  Tvůj syn potřebuje zrovna léky.  My jsme  chodili do psyhologické poradny, ale nejvíc mi pomohla neuroložka, která  LMD okamžitě poznala, udělala mu EEG, což jen potvrdilo, že vlastně za svou "nevychovanost" prostě až tak docela nemůže.
      Úplně si dovedu tvého syna představit. U nás je to totiž to samé, např. všechny děti dělají ve škole "bordel", ale jen do té doby, než jde učitel, pak většina ztichne, ovšem ne náš  Tomáš, ten pokračuje dále.  Nic se mu nechce dělat - myslím učení, či jiné povinnosti, když už ho donutím, tak je pozorný jen krátce. Je to opravdu úmorné ho k něčemu přinutit a v tom právě mi pomáhá ten lék.  Zkus si někdy přečíst o LMD na www.doktorka.cz a uvidíš sama. Nebo se zeptej učitelů, pokud jsou rozumní, poznají, že má dítě problém a když lékař potvrdí LMD, dobrý učitel na to bere ohled.

Mamina — 28. 2. 2006 22:40

Zdravím všechny, kteří mají problém se svými ratolestmi. Náš příběh je trochu jiný a v podstatě stejný.
  Mám 12 syna, který se odmalička odlišoval od svých vrstevníků tím, že nikoho nepotřeboval, drží  se doma,
  na otázku, proč nejdeš za kamarádama krčí rameny, ale jakmile k nám někdo příjde je nadšený a plný energie.
  Od malinka s ním byly trable.Paličatý, pomalý , nic ho nebavilo u ničeho dlouho nevydržel.S manželem jsme si
   říkali, že až půjde do školy tak to bude hrůza, a taky že jo. Když se mu  nechtělo psát písemku, tak jí   
   nenapsal, když neměl náladu, tak s učitelkou nekomunikoval.Absolvovali jsme spoustu vyšetření, která
   ukázala na dyslexii, dysgrafii, LMD a hyperaktivitu, ale ne takovou jakou jí zná převážná část rodičů, ale tu
    opačnou , že je prostě pohodář.Možná to zní divně, ale takto mi to bylo prezentováno.Po všech možných
    vyšetření u odborníků mu byl ihned nasazen ritalin.Tento lék mi byl prezentován jako nenávyková látka,
    která má účinek jen krátkou dobu, proto se musí brát dvakrát za dopoledne.Nebyla jsem s toho nadšená,
    ale věřila jsem bezmezně psychiatrům.Lék syn užívá jen pokud chodí do školy a i v těch případech, kdy
   mají třeba jen dvě hodiny tak mu ho nedávám.Bere ho již dva roky a nevšimla jsem si nějakých zněm
    v chování ani zdravotních.Ve škole začal spolupracovat , takže jsem neměla potuchy  o nějakých problémech.V součastné době jsme syna chtěli dát na speciální doučování pro dyslektiky a tam jsem se
  dozvěděla o těchto problémech. Syna kvůli tomu nepřijali a já si připadám jako ta nejhorší matka pod
  sluncem.  Nevím čemu mám věřit. Když to posloucháte a čtete co vše by se mohlo stát, a jak strašně můžete své dítě poškoditvé , tak je vám hrozně. Na druhou stranu jsem si nevšimla , že by mu lék nějak ubližoval.
Jsem teď ve stavu, že nevím co dělat.Mám dohodnutou schůzku s naší psychiatričkou a doufám, že dojdeme
k řešení, které mě trochu uklidní.Po těchto všech informacích budu mít i nadále strach, jestli jsem svému
  synovi sice v dobré víře spíše neuškodila.

Seva — 4. 3. 2006 22:45

Ahoj všichni, náš syn je prakticky od narození hyperaktivní a agresivní-byl přidušen při porodu. Zhruba od té doby co se postavil na vlastní nožky, s ním jsou velké problémy, bezdůvodně nás napadá, kouše, hodně starší sestru. Asi ve dvou letech mu byl nasazen Ritalin, ale my s ním máme zcela jiné zkušenosti, než zde popsané. Začal obcházet celý byt a všechno očuchávat, maso v lednici, koření, mýdla, krémy - choval se jak blázen. Vydržela jsem to jen pár dní a s Ritalinem jsme skončili. Od té doby jsme vystřídali různé PP poradny, psychiatry, neurologii, vyzkoušeli spoustu léků, ale moc nezabírají. Děsím se školy. Synovi je nyní 6let, chodí do speciální školky, ale ráda bych zkusila školu normální, no uvidíme. Jen ještě na okraj, kdybyste v městské dopravě viděli matku s dítětem, jež sprostě nadává, mlátí matku popřípadě ostatní, válí se po podlaze autobusu, snaží se vystoupit za jízdy...atd, tak nám prosím nenadávejte, ono se s tím nedá nic dělat. Za případné rady a zkušenosti budu vděčná. Ahoj Seva

Ilseli — 5. 3. 2006 9:33

Vla777 zkus klasickou homeopatii  seznam homeopatů www.homeopatie.cz . Ilseli

Seva — 31. 3. 2006 10:48

Ahoj Vla777, začátkem března jsem k tématu Ritalin zasílala také příspěvek, syn má též diagnostikovánu ADHD, bude asi také stejného věku - soudě dle nástupu do školy. Nejsem sice odborník-psycholog, ani psychiatr, ale kdyby sis chtěla o našich problémech popovídat a vyměnit si vzájemně zkušenosti, budu moc ráda. Zatím ahoj,
Seva

Danica — 28. 4. 2006 10:50

Nela napsal(a):

Můj syn (13) užívá také Ritalin - ze stejného důvodu, tedy ADHD. Dávám mu ho asi  9 měsíců. Musím říct, že s ním mám velmi dobré zkušenosti. Celkově se ve škole  zklidnil,  učitelé říkají, že je mnohem lepší.
   Jelikož byl syn vážně nemocný, nechtěla jsem mu dávat žádné léky, ale teď s odstupem času musím říct, že mu Ritalin velmi pomohl. Konzultovala jsem to s neuroložkou, než jsme začali lék dávat a ta mne ujistila, že je pro něj ten nejlepší a jiný by mu nepředepsala.  Teď mu dávám 2 tablety dopoledne - jednu ráno, ve škole dostává také jednu tabletu.  O víkendech  po jedné, o prázdninách vysazuji.   Nikdy si nestěžoval, že by mu po něm bylo špatně, snáší ho velice dobře, sám myslí na to, že si ho má vzít.
 
  Pokud budeš chtít soukromě nějaké informace, napiš na email. Nela

Ahoj Nela,

srdečne Ťa pozdravujem. Volam sa Danica a mám podobný problém ako Ty. S poruchou ADHD bojuje môj syn už od raného detstva. Má 21 rokov a žiaľ, problém sa s ním ťahá ďalej a práve som v situácii, kedy mi asi ani horšie nebolo. Keď bol menší, jeho  hyperaktivita sa ešte dala ako-tak znášať. Problém nastal v dospelom veku po skončení školy. Môj syn Daniel sa nedokáže zamestnať, pretože kôli poruche pozornosti nevydrží na jednom mieste, vystriedal množstvo zamestnaní / je vyučený kuchár/ ale nikde nevydržal dlhšie ako 2 mesiace. Práve včera som navštívila neurológa. Zisťovala som si i ja rôzne informácie na nete o spôsobe liečby a dostala som sa aj k spôsobu liečby Ritalinom, ktorú mi doporučil aj neurológ.
Žiaľ, u nás na Slovensku tento liek nie je registrovaný a dostupný v lekárňach. Chcela by som Ťa poprosiť o informáciu, akým spôsobom by som sa k tomuto lieku mohla dostať. Či je voľne dostupný , alebo sa dá nejakým spôsobom zohnať u Vás v Čechách. Iste pochopíš, že mi na tom záleží, pretože som so silami v koncoch. Ani v najhoršom sne by ma nenapadlo, že môj syn bude mať aj v dospelom veku takéto problémy. Myslela som si, že z toho vyrastie a normálne sa zaradí do života. Žiaľ, zdá sa mi, že situácia sa mení k horšiemu a obávam sa o jeho ďalšiu budúcnosť. Nádej vkladám aj do tohoto lieku, hoci tiež som našla informácie, že má negatívne vedľajšie účinky.
Vyskúšať by som to v každom prípade chcela. Iste pochopíš ako mi je, som jeho matka a prežívam túto neriešiteľnú situáciu veľmi citlivo. Vopred Ti ďakujem za každú informáciu a želám Tebe a Tvojmu synčekovi veľa šťastia a trpezlivosti.
Dada

Ritalina — 11. 5. 2006 12:06

Mamina napsal(a):

Zdravím všechny, kteří mají problém se svými ratolestmi. Náš příběh je trochu jiný a v podstatě stejný.
  Mám 12 syna, který se odmalička odlišoval od svých vrstevníků tím, že nikoho nepotřeboval, drží  se doma,
  na otázku, proč nejdeš za kamarádama krčí rameny, ale jakmile k nám někdo příjde je nadšený a plný energie.
  Od malinka s ním byly trable.Paličatý, pomalý , nic ho nebavilo u ničeho dlouho nevydržel.S manželem jsme si
   říkali, že až půjde do školy tak to bude hrůza, a taky že jo. Když se mu  nechtělo psát písemku, tak jí   
   nenapsal, když neměl náladu, tak s učitelkou nekomunikoval.Absolvovali jsme spoustu vyšetření, která
   ukázala na dyslexii, dysgrafii, LMD a hyperaktivitu, ale ne takovou jakou jí zná převážná část rodičů, ale tu
    opačnou , že je prostě pohodář.Možná to zní divně, ale takto mi to bylo prezentováno.Po všech možných
    vyšetření u odborníků mu byl ihned nasazen ritalin.Tento lék mi byl prezentován jako nenávyková látka,
    která má účinek jen krátkou dobu, proto se musí brát dvakrát za dopoledne.Nebyla jsem s toho nadšená,
    ale věřila jsem bezmezně psychiatrům.Lék syn užívá jen pokud chodí do školy a i v těch případech, kdy
   mají třeba jen dvě hodiny tak mu ho nedávám.Bere ho již dva roky a nevšimla jsem si nějakých zněm
    v chování ani zdravotních.Ve škole začal spolupracovat , takže jsem neměla potuchy  o nějakých problémech.V součastné době jsme syna chtěli dát na speciální doučování pro dyslektiky a tam jsem se
  dozvěděla o těchto problémech. Syna kvůli tomu nepřijali a já si připadám jako ta nejhorší matka pod
  sluncem.  Nevím čemu mám věřit. Když to posloucháte a čtete co vše by se mohlo stát, a jak strašně můžete své dítě poškoditvé , tak je vám hrozně. Na druhou stranu jsem si nevšimla , že by mu lék nějak ubližoval.
Jsem teď ve stavu, že nevím co dělat.Mám dohodnutou schůzku s naší psychiatričkou a doufám, že dojdeme
k řešení, které mě trochu uklidní.Po těchto všech informacích budu mít i nadále strach, jestli jsem svému
  synovi sice v dobré víře spíše neuškodila.

Dobrý den,
pokud Váš syn má ADHD, tak nejlepší co můžete pro něj udělat je, že vyhledáte odborníka, který se zabývá biofeedbackem. Ja to taky provozuji a pomohla jsem už mnaha dětem.
Je smutné, že lidi o tom tak málo ví.

brigit — 11. 7. 2006 17:54

Je mi sice jen patnáct a neznám nikoho, o kom vím, že by ritalin bral, ale nedá mi to a musím se vyjádřit. Určitě jste už slyšeli o Kurtovi Cobainovi, lídrovi Nirvany, o tom "feťákovi", kterému se rodiče v sedmi nebo devíti rozvedli a on se z toho už nikdy pořádně nevzpamatoval, který byl označen za hyperaktivního a bral ritalin. Od rozvodu rodičů spával všude možně, i pod mostem a ve čtrnácti kouřil trávu a bral LSD. Později skončil závislý na heroinu a nedožil se ani třiceti - buď sebevražda nebo vražda.
Jo a ještě odkaz na jeden zajímavý článek zase o někom jiném www.ohz.cz/Klamani/ritalin.html.
A přídavek: kdyby mě někdo chtěl cpát chemií ještě víc než doteď  ibalginama tak mu řeknu, ať si to jí sám. Stejně se stavím i k vitamínům krom hořčíku a kvasnic.
A ještě menší bonus. Mezi legální drogy se počítá káva, tabák, cigarety, alkohol, ale patří tam například i čokoláda a kofola...

aisa — 23. 5. 2007 13:38

ahoj, jsem studentkou a dříve jsem užívala ritalin,který mi dal kamarád a velice mi při studiu pomáhal,nyní mi chybí a proto bych se chtěla zeptat,zda - li je možno sehnat jej (nebo koupit).  Děkuji.

bílá kočka — 23. 5. 2007 16:27

ahoj neporadím vám jestli brát nebo nebrát léky,ale po zkušenostech se svím dítětem které bralo fevarin a rivotril 10 let vám můžu říct,že kdybych to mohla vrátit tak bycht to dítěti asi nedávala je fakt,že první 2 roky jsme měli dobré výsledky ohledně nálad,ale pak se vše změnilo hoka byla mimo a neustále spala,léky jí poďelali játra a vznikla aménie ,snížila se imunita a jako následek dostala v 10 letech mateřské mléko jako vedlejší účinek rivotrilu,musím vám říct,že u některých léků nejsou známi následky,informovla nás psichyatrička,tak jsme to přestali dávat a přešli na rybí tuk který povzbuzuje mentální vývoj tinktury rozmarým,gingo bilobu a ještě nám pomohla pilulka hořce a uvolnění napjaté tětivy na chronické nervové tiky z  www.patentnimedicina.cz     dnes je holka ok a není ani trochu hyperaktivní u druhé holky jsme měli zase opak hyperaktivity taky jsme přestali dávat léky a zabraly u ní stejnou měrou bylinky jako u první,doporučuji aby jste svím dětem nechali udělat testy na candidu,při dlkouhodobém braní léku vznikají v těle plísně a dostanou se všude i do mozku a zhoršují hyperaktivitu tohle nevišlo ze mne ale z jednoho lékařského servru ještě napsali že rybí tuk snižuje u mentálně postižených dětí záchvat agresivity a poruchy chování z 10 záchvatů na 1 měsíčně a taky při epilepsii :styrka:

guzi — 25. 1. 2008 12:51

No jistě, necpěte do těch děcek ty s.r.a.c.k.y, přečtěte si tohle: http://www.ohz.cz/old_web/Klamani/ritalin.html

Šarka — 7. 2. 2008 11:20

Ahojky ja mam syna 11 let ma poruchu adhd    je taky dislektik a disgrafik ritalin bere  asi 1 rok a pokažde když jdeme na kontrolu tak mu to zveda bere ho už 3 krat denne a dotoho ješte tiapredal 2 krat denne  .ma bolesti hlavy a břiška neni  to  každy den . chci mu to vysadit ale nevim jestly mu tim neubližim   . mužete mi nekdo prosim poradit kdo ma stim vylke zkušenosti .Ve škole   mnel na vizvědčeni dve trojky  je naladovy :Moc dekuji za vaši odpoved

bílá kočka — 12. 2. 2008 12:17

Ahoj napíši ti příběh mého dítěte. Dítě se narodilo a mělo neustále průjem až do 2 let. Na nic se nepřišlo, od 3 let jsem pozorovala poruchu pozornosti a nastala porucha řeči, neustálá nemocnost. Lékaři na nic nepřišli. V 5 letech nastaly tiky lépe řečeno záškuby celého těla a velká porucha řeči disleksie disgrafie diskalkulie, přidala se aménie a zlost u dítěte. Lékaři nenašli nic, jenom mi do dítěte cpali od 3 let celkem 10 let rivotril a tiapridal - výsledek odvařená játra. Takto to šlo s dítětem až do sedmé třídy. Tam jsem mu ty :-X od lékařů přestala dávat, protože stav dítěte se začal zhoršovat a přešli jsem na přírodní prostředky. Dnes vím,že kdyby jsem dítěti denně nedávala přírodní prostředky,že tu dnes není. Dítě pořád spalo a doslova chátralo před očima, tak jsem se naštvala a na imunologii, kterou jsme navštěvovali od narození jsem nechala dítěti udělat testy na spoustu věcí a verdikt, silně pozitivní alergie na mléko, vajíčka, lepek, candida tedy plíseň  v celém těle, chlamydie trachomatis, a streptokok v krvi. Před rokem mi málem v Brněnské nemocnici dítě zemřelo, protože lékaři nevěděli co mu je a proč umírá.,tak jsem si ho vzala domů. Pomohli nám lidé zdarma z patentni mediciny, Mg. Podhorna a bylinář Pavel Váňa. Dítě je dnes zdravé a v pořádku. Na začátku byla špatná péče dětské lékařky, která do dítěte cpala od 4 měsíců každé dva měsíce antibiotika, která rozjela plíseň miminka v celém těla a pak se přidali alergie na potraviny a v termálech chytila ostatní viry od chlamydií až po streptokoka. Proč tenhle odstrašující případ píši. Aby jste do svého dítěte zbytečně necpaly chemii, tak jako to bylo v našem případě. Někde na stránkách des, jsem četla článek, že se přišlo na to, že hyperaktivitu způsobují Ečka, alergie na potraviny a některé infekce. Každopádně děti, které mají poruchu pozornosti mívají i deficit hořčíku, což je latnetni tetanie, chce to prohrabat internet, potravinovou alergii info. Najdeš tam spoustu podobných příběhů jako byl náš. Každopádně si nech na tyto věci vyšetřit dítě na imunologii. Po vyléčení dítěte jsme museli přírodními preparáty dávat do pořádku každý orgán, protože celé tělo bylo po tak dlouhodobé nemoci úplně rozhozeno. Aby bylo dítě v noci klidnější mohu ti doporučit tablety z meduňky,kozlíku,levandule prodává se to v lékárně jako kombinace a léčí se tím duševní choroby, samozřejmě se musí odstranit to co duševní nemoc způsobilo ať v rovině duševní či zdravotní. Doufám, že jsem tě nepolekala, ale správně nastartovala, neboť dnes je spousta dětí špatně léčena, protože si lékaři nedoplňují vzdělání. Mně se například ptala primářka co jsou to chlamydie a candida a jaké to má příznaky. Samozřejmě, že jsou i výborní lékaři, ale mi jsem na ně nenarazili. Hledejte. :rock: To budou zase ohlasy,že straším, ale pokud člověk opravdu hledá pomoc, měl by přijmout tvrdou realitu a ne si něco nalhávat, ale jednat a hledat.

Ulrika — 21. 4. 2008 23:26

Dobrý den, já jsem dnes byla ze synem u dětského psychiatra na první návštěvě a napsal nám Ritalin, na hzperaktivitu a ADHD. Hodně jsme o tom přemýšleli. Dokonce je už přijat do 1. tř. , ale bylo nám důrazně doporučeno ještě rok počkat. Je sice podle testu velice inteligentní, ale prý by mu to v tuhle dobu nebylo nic platné, pokud by nedokázal ve škole se uklidnit a soustředit. Máme začít s Ritalinem zítra, ale já nevím jestli není lepší počkat na víkend nebo prostě jak bude doma a někdo ho bude moc sledovat, jak to na něj působí. Podle doktora to má brát i o víkendech a prázdninách, vždy 1/4 tablety ráno a v poledne. Nikdy jsem o lékařově názoru neuvažovala jako o špatném, ale po přečtzení některých názorů a zkušeností si nejsem jistá, kde je pravda. A ještě chci dodat, že rodiče, kteří píší, že stačí pohyb a dostatek rodičovské starosti nemají doma dítě s touto drobnou poruchou. děkuji.

Nela — 22. 4. 2008 9:07

Ulriko, neboj se synovi ty léky dávat. Pokud ti je lékař předepsal, ví, co dělá.  Sama říkáš, že  rodiče, kteří radí jen pohyb atd. nemají dítě  s touto poruchou, takže i názory na Ritalin se musí zákonitě  rozcházet. Rodiče, kteří opravdu nemají doma takové dítě, budou tvrdit, že by  dětem žádné léky nedávali, bohužel my - rodiče, kteří bohužel už víme,  tak ty léky raději dáme - má vlastní zkušenost. Taky jsem se dlouho bránila, ale stejně jsem je synovi musela začít dávat.

Ulrika — 23. 4. 2008 8:56

Já moc děkuji za odpověd, Nele. Komu jinému věřit než lékaři a ten náš je prý nejlepší. A těch problému je tolik, kterým musí rodiče nevíc čelit jako třeba přesvědčit paní učitelku ve školce, aby mu dávala lék a zároveň se s ní nepohádat. No však máte asi taky podobné zkušenosti. Naštěstí to dopadlo dobře máme školku, kdy se dá mluvit a jde to, ale znám případy kde tomu tak nebylo. A po přečtení nežádoucích účinků se člověku taky sevře hrdlo, tak hodně sil do příštích dlouhých let, jak jsme pochopili.

Nela — 23. 4. 2008 9:28

paní učitelka dávala synovi lék ještě v osmé třídě a v devítce pouze dohlíží, zda si ho bere sám. Sama pozná, že ho nemá, protože je s ním horší komunikace.

babička 2 — 28. 4. 2008 20:13

Dobrý den.
Můj 13ti letý vnouček dostává tento lék teprve třetí týden, ale už jsou vidět výsledky.
Nutno dodat, že od jeho tří let jsou s ním veliké potíže, objezdili jsme spoustu psychologických ordinací, vystřídali různé léky, ale bez výsledků. Dvakrát musel chlapec změnit třídu, protože dvě paní učitelky jeho odlišnost neunesly a zasedly si na něj.
Amatérské rady "zkušenějších" maminek, jako: dát chlapce na sport, být přísnější, stanovit režim  a podobně, naprosto nic nevyřešily. Došlo to tak daleko, že moje dcera nesměla chlapce pustit z očí ani na minutu a život celé rodiny se podřídil jeho nemoci. Dcera za to všechno zaplatila vážnými zdravotními problémy, z nichž některé už bohužel nepůjdou napravit. Neměla čas se dostatečně najíst a vyspat, atd.. chlapec celou rodinu svým chováním omezoval i v normálním lidském životě a užívání bytu.
Nejhorší snad na tom bylo to že je vnouček velmi inteligentní (IQ prý má výrazně nadprůměrné) a následky svého jednání si plně uvědomoval. Byl zakomplexovaný jak z toho, že je celá rodina jeho vinou vyčerpaná, tak z toho, že ho vrstevníci neberou a vyhýbají se mu.
Po Ritalinu se zklidnil a dcera si po deseti letech užívá takové věci, jako soukromí v koupelně, čistou toaletu kdykoli tam potřebuje jít, teplé jídlo snědené v sedě, šestihodinový spánek, atd.  Tvrdí mi, že má denně o pět hodin více času. Není den, aby mi nevolala, jaký pokrok vnouček udělal. Je nesrovnatelně samostatnější, spolehlivější a pořád veselý. (Bodeť by nebyl, když vidí ty změny.)
Na místo okřikování a hlídání si užívají jeho pubertální (ale velmi bystré) poznámky a smějí se jim.
Já si troufám tvrdit, že tenhle lék změnil život celé rodiny z vězení na ráj. Nechci ho tu propagovat, nevím, jaké účinky to má na jiné děti. Tohle je jen moje zkušenost. Asi by nemělo smysl dávat to dítěti proti obyčejnému zlobení, ale když má dítě takové problémy, tak už to snad po nějakém léku stejně nemohlo být horší. Dcera se také obávala dát dítěti něco takového, ale na to už si teď ani nevzpomene.

Ulrika — 4. 5. 2008 17:32

Velice mě potěšil příspěvek od babičky. Ale chci se zeptat za jak dlouho se mohou dostavit nějaké výsledky. Syn bere lék 2 týden, ale zatím jsme nic moc pozitivního nezpozorovali. Bere ale jen 1/4 léku ráno a v poledne, tak se chci zeptat jestli mi může někdy poradit, jestli je to otázka času nebo máme zvíšit dávky. Psychyatr nám řekl, že pokud neuvidíme vysledky máme začít dávat 1/2 tablety, ale já mám strach, protože je to  o 100% více léku, tak nevím. Kdybych věděla, že po nějaké době se to projeví, ještě bychom počkali. Ale podle toho co jsem četla na příbalovém letáku, by to mělo začít účinkovat ihned, protože to stimuluje činost mozku. Tak kdyby mi někdo uměl poradit z vlastní zkušenosti byla bych moc ráda. Předem děkuji a jsem velice ráda za takové poradny. Děkuji.

babička 2 — 4. 5. 2008 20:04

Ulrika napsal(a):

Velice mě potěšil příspěvek od babičky. Ale chci se zeptat za jak dlouho se mohou dostavit nějaké výsledky. Syn bere lék 2 týden, ale zatím jsme nic moc pozitivního nezpozorovali. Bere ale jen 1/4 léku ráno a v poledne, tak se chci zeptat jestli mi může někdy poradit, jestli je to otázka času nebo máme zvíšit dávky. Psychyatr nám řekl, že pokud neuvidíme vysledky máme začít dávat 1/2 tablety, ale já mám strach, protože je to  o 100% více léku, tak nevím. Kdybych věděla, že po nějaké době se to projeví, ještě bychom počkali. Ale podle toho co jsem četla na příbalovém letáku, by to mělo začít účinkovat ihned, protože to stimuluje činost mozku. Tak kdyby mi někdo uměl poradit z vlastní zkušenosti byla bych moc ráda. Předem děkuji a jsem velice ráda za takové poradny. Děkuji.

Já bych se toho rozhodně nebála, když to řekl lékař. My jsme viděli změny snad hned. Vnuk bere jednu tabletu dvakrát denně, ta čtvrtka je asi oravdu málo.
Mimochodem, pročetla jsem si tu všechny odkazy, které mluví proti Ritalinu. Ani jediný tu nepopisuje vlastní zkušenoust s tímto konkrétním lékem.
Píší o lécích obecně, ty samozřejmě není dobré zneužívat. Nebo píší své zkušenosti s jinými léky.
A povídání doslova "jé pé pé" (jedna paní povídala) nazvané "Příběh Lerryho který byl nucen brát Ritalin" je spíš   pohádka, než realita. Nikdo neví, jestli vůbec jakýsi Lerry existoval. Překladem a několikanásobným opisem a rozdílnou iterpretací muselo být přikrášleno tolik, že to snad ani nikdo nemůže brát vážně.
Uvěřím tomu, až mi někdo poví že toho chlapce zná, že ví naprosto přesně jakého složení a v jaké dávce chlapec léky bral a že nebyla žádná jiná okolnost, která by na pozdější život chlapce měla vliv.
Desítky dětí nikdy nebraly žádné léky a přesto jim život zničily drogy.
Maminky, nebojte se dávat svému dítěti léky, které Vám radí lékaři, oni vědí co dělají. A co se týká chemie, tak o kolik je jí víc v té maličké pilulce, než v gumových medvídcích, čokoládách a různých trvanlivých potravinách?

Nela — 5. 5. 2008 7:58

Ulriko, výsledky by se měly dostavit opravdu téměř okamžitě. Jenže Ritalin prá krátkodobý účinek a dává se  téměř vždy jen dopoledne. Takže pokud ti lékař radí zvýšit dávkování na množství, které ti určil, t.j. 1/2 tablety, tak to synovi dej.  Jen nesmíš - pokud léky vysadíte (např. o prázdninách), hned začít dávat plnou dávku, ale  ta dávka se má postupně zvyšovat, až na dané množství. 
U nás to funguje tak, že syn bere 2,5 tablety denně - dopoledne, o prázdninách nedáváme. Takže poslední týden prázdnin najížím na Ritalin a to od půl tablety, aby když jde do školy, měl svou dávku. (psala jsem tady už dříve).
Ritalin není návykový, dost pomáhá (samozřejmě je malé procento těch, kterým prostě nezabere). Nevýhodou, alespoň pro nás, je, že  má ten krátkodobý účinek.

sebestaalca — 29. 5. 2008 10:41

Opravdu je šokující, jak je jednoduché dopovat naše děti různými drogami.
Ano, mám dítě s ADHD, dyslexií,  a RITALIN byl mému dítěti předepsán po 20 min (!!!) strávených v psych. ordinaci. Žádné krevní testy, žádné EKG a echo, nic z toho.
Po prostudování dostupných materiálů - je to opiát, ve světě je prokázáno 600 úmrtí dětí po tzv. léčbě tímto lékem. Mnoho jich také spáchalo sebevraždu, protože jak při léčbě či po vysazení trpí nesnesitelnými halucinacemi a dalšími bolestmi.
Ritalin také působí negativně na srdce (srdeční zástava je právě důvod úmrtí u těchto dětí), játra a další orgány.
Pro anglicky mluvící www.ritalindeath.com
pro česky stačí dát do vyhledavače např. na googlu Ritalin, dokonce i na profesních oficiálních lékařských stránkách www.zdn.cz  jsou dost zarážející informace ohledně tohoto léku. I když ono stačí si přečíst příbalový leták....
Já tedy radši budu mít neklidné (je to opravdu tak velký handicap pro cpaní dětí léky ?? - nebyli jsme také takoví, jen tehdy se ještě o ADHD nevěděo???)  -- ale živé dítě.

a
RITALIN se nesmí používat pro děti mladší 6 let, přitom je masově podáván již dvouletým dětěm!
Proboha, rodiče, vzpamatujme se!!!!

Nela — 29. 5. 2008 11:09

sebestaalca napsal(a):

Opravdu je šokující, jak je jednoduché dopovat naše děti různými drogami.
Ano, mám dítě s ADHD, dyslexií,  a RITALIN byl mému dítěti předepsán po 20 min (!!!) strávených v psych. ordinaci. Žádné krevní testy, žádné EKG a echo, nic z toho.
Po prostudování dostupných materiálů - je to opiát, ve světě je prokázáno 600 úmrtí dětí po tzv. léčbě tímto lékem. Mnoho jich také spáchalo sebevraždu, protože jak při léčbě či po vysazení trpí nesnesitelnými halucinacemi a dalšími bolestmi.
Ritalin také působí negativně na srdce (srdeční zástava je právě důvod úmrtí u těchto dětí), játra a další orgány.
Pro anglicky mluvící www.ritalindeath.com
pro česky stačí dát do vyhledavače např. na googlu Ritalin, dokonce i na profesních oficiálních lékařských stránkách www.zdn.cz  jsou dost zarážející informace ohledně tohoto léku. I když ono stačí si přečíst příbalový leták....
Já tedy radši budu mít neklidné (je to opravdu tak velký handicap pro cpaní dětí léky ?? - nebyli jsme také takoví, jen tehdy se ještě o ADHD nevěděo???)  -- ale živé dítě.

a
RITALIN se nesmí používat pro děti mladší 6 let, přitom je masově podáván již dvouletým dětěm!
Proboha, rodiče, vzpamatujme se!!!!

Tvůj příspěvek mne opravdu  nadzvedl - nejvíce snad "Proboha rodiče, vzpamatujte se,"    copak si myslíš, že schválně krmíme děti léky, které by mu škodily ?    Tak to se tedy hluboce mýlíš a nechoď na mě s úmrtností dětí po Ritalinu.   Ty si snad myslíš, že jsem si chtěla  zjednodušit výchovu svého dítěte, tak jsem mu  nechala přčedepsat   Ritalin, abych měla klid.  Nevíš, o čem mluvíš.

Damila — 29. 5. 2008 11:32

sebestaalca napsal(a):

a
RITALIN se nesmí používat pro děti mladší 6 let, přitom je masově podáván již dvouletým dětěm!
Proboha, rodiče, vzpamatujme se!!!!

Vzpamatovat by se měla lékařská věda, a ne rodiče!
Taky nejsem pro léky, a už vůbec ne dětem, ale představ si, že jsou případy, kdy tohle svinstvo dovolí skutečně nezvladatelnému dítěti se jakž-takž zapojit do běžného života, místo aby se umlátilo věkde v kleci v léčebně.

Až se nebudou rodit děti s těžkými poruchami chování, pak nebude potřeba vyrábět dryjáky.

Mám taky kluka s ADHD+ další přidružené problémy. Zvládáme to bez léků, ikdyž je to děs, ale viděla jsem tak těžký případ, kdy bych po léku skutečně sáhla, už kvůli dítěti, kvůli jeho duš. zdraví. Bohužel.

Co kdyby se lékařská věda zaměřila na to, aby do dětí nebyly cpány jedy hned po narození v podobě očkování, chemicky upravených UV, instatntních kaší, později gumových medvídků a lentilek plných jedovatých hyperaktivujících látek...
A vůbec, co kdyby se pečovalo už o to, aby děti přicházely na svět nestresovým porodem, a nechávaly se v blízkosti maminky...atd., však to všechny známe.

Bylo by méně ADHD, dyslexie, autistů, méně násilí, méně dušeních poruch, depresí...

Když ono je lepší vymyslet pilulku...

Nela — 29. 5. 2008 12:14

Je s podivem, že se nikdo nepozastavuje nad tím, že  snad každé léky organismu pomáhají a zároveň někde škodí.  Když někomu předepíše lékař léky na tlak, srdce atd., je to v pořádku, že je člověk dlouhodobě  bere, protože je všeobecně známo, že prostě u chronického onemocnění se většinou léky podávají dlouhodobě.  Problém ADHD a podobných onemocnění je ten, že na člověku zas tak vidět není, pokud není někdo  přímo u záchvatu apod....

Jarda-Vlk — 17. 6. 2008 8:49

Psychické problémy dětí bývají způsobovány reakcí dítěte na vnější svět, hlavně na rodinu. Nejlépe by bylo vyrovnávat emoční tlaky u rodičů i u dítěte. Exustuje na to mnoho možností.

Damila — 17. 6. 2008 13:46

Jarda-Vlk napsal(a):

Psychické problémy dětí bývají způsobovány reakcí dítěte na vnější svět, hlavně na rodinu. Nejlépe by bylo vyrovnávat emoční tlaky u rodičů i u dítěte. Exustuje na to mnoho možností.

Jardo, pustá teorie. Tak to ale nefunguje. Hyperaktivita je vrozená, výchovně se moc ovlivnit nedá.
Viz stejní rodiče, co mají různé děti...Každý jsme originál. Není to tak jednoduché.

Jedna moje kamarádka říkala, když měla starší bezproblémovou dcerku, jak odsuzovala rodiče všech těch "nevychovanců", dokud se jí taky jeden HA synek nenarodil. A dodnes se upřímně omlouvá všem mamkám, o kterých si myslela, že neumí vychovávat své děti. Někdy boží mlýny melou docela rychle. :lol:

Jarda-Vlk — 18. 6. 2008 13:59

Ale já jsem nepsal o výchově.  Já jsem psal o reakci na okolí a hlavně na rodinu. A už vůbec to není odsouzení. Asi jsi četla jiný příspěvek a odpověděla jsi mě, to se stává:)

Damila — 18. 6. 2008 23:05

Jarda-Vlk napsal(a):

Psychické problémy dětí bývají způsobovány reakcí dítěte na vnější svět, hlavně na rodinu. Nejlépe by bylo vyrovnávat emoční tlaky u rodičů i u dítěte. Exustuje na to mnoho možností.

Tak tohle mi zní zcela jsně. Promiň, jestli jsem nechápavá, ale zceja jednoznačně mi to vyznívá tak, že děti jsou hyperaktivní, protože něco není vpořádku v rodině, a měly by se nad tím rodiče zamyslet a ěco s tím dělat.

Prosím, vysvětli mi to nějak polopatě, jestli to fakt chápu blbě... díky:)

Jarda-Vlk — 18. 6. 2008 23:20

Ano, pokud je dítě nemocné, měli by se zamyslet rodiče.... je to tak, ale ono se to týká i způsobu myšlení a jednání. Jsou to podvědomé procesy a těch si vědomě všimnout nemusíme a na vědomé úrovni se to navíc špatně řeší.  Navíc někdy mají děti tendenci řešit problémy za své rodiče, opět na podvědomé úrovni, což samozřejmě nemohou zvládanout.  Tyto postoje se potom na tělesné úrovni projevují jako astma, alergie, exémy..... a daší dětské problémy. Později potom jako poruchy pozornosti. Přitom se nedá říct, že je tam nějaké pořadí. Zkrátka každý uneseme určitou zátěž, která se projeví v různém období různým způsobem.

Nela — 19. 6. 2008 7:46

Jardo, nesouhlasím.  Tvůj názor má ale více lidí, zřejmě  ti, kteří se nemusí potýkat s žádnou nemocí dítěte. Neuvědomujete si, že rodiče mají trápení s nemocí, navíc vyřknete takový názor, že by se rodiče měli zamyslet rodiče.....

Damila — 19. 6. 2008 7:53

Jardo,
mám dojem, že to myslíš na nějaké hlubší, duchovní úrovni, že rodiče dětem těmito nemocemi něco "podvědomě" předávájí.
Pak ale nepomůže se ZAMYSLET, protože myšlení pracuje na této naší materiální úrovni. Zamyslet pouze v tom smyslu, aby si uvědomili, že s tím nemůžou celkem nic dělat, a smířit se s tím. To pak ano.
Hyperaktivita, to je jako když má někdo kratší nohu. Může dostat vysoký podpatek, ale noha
aby mohl chodit tak, že si toho hned úplně každý nevšimne (ti zkušenější ale okamžitě ano), jenže nohu mu to neprodlouží.
S HA se dá naučit žít, v extrémních případech i potlačit léky. Ale celkem nic víc s tím nenaděláš. Kromě přijetí problému jako takového, což je částečně přece jen osvobozující...

Damila — 19. 6. 2008 7:54

Jardo, a ještě dotaz:
Jakých MNOHO MOŽNOSTÍ, o nichž se zmiňuješ, na to existuje?
Teorie je moc hezká věc, ale už jsi něco takového viděl v praxi?

Nela — 19. 6. 2008 8:30

Damilo, my víme, o čem mluvíme, že ?:) Tedy, bohužel víme,  strašně bych svému synovi přála, aby byl tohoto problému ušetřen.

Jarda-Vlk — 19. 6. 2008 9:56

Nela napsal(a):

Jardo, nesouhlasím.  Tvůj názor má ale více lidí, zřejmě  ti, kteří se nemusí potýkat s žádnou nemocí dítěte. Neuvědomujete si, že rodiče mají trápení s nemocí, navíc vyřknete takový názor, že by se rodiče měli zamyslet rodiče.....

Zamyslet nad tím je všechno v pořádku? I rozumem se dá na některé věci přijít. Dá se přijít na to co mě trápí. Má kamarádka měla ukřičené děti. Velmi ji to vysilovalo. Byly ještě malé, takže o hyperaktivitě se mluvit asi nedá. Důvodem bylo to, že si chtěly přilákat  pozornost matky. Matka svými myšlenkami nebyla u dětí ale u své práce.  mStále přemýšlela nad tím co bude dělat, jak bude prospěšná společnosti, a u toho zapoměla, že to nejprospěšnější je být se svými dětmi a dát jim věškerou pozornost a lásku. Jistě, že to nevěděla, že je to takhle, ale přišla na to, že něco není v pořádku a nechala si pomoci.

Jarda-Vlk — 19. 6. 2008 10:03

Damila napsal(a):

Hyperaktivita, to je jako když má někdo kratší nohu. Může dostat vysoký podpatek, ale noha
aby mohl chodit tak, že si toho hned úplně každý nevšimne (ti zkušenější ale okamžitě ano), jenže nohu mu to neprodlouží.

Souhlasím s Tebou. Je to jako kratší noha. Naprosto přesně. Pokud srovnáme postavení kyčlí, bederní a krční páteře,
nikdo nic nepozná. Noha totiž není kratší, nýbrž bývá špatně postavená. Tedy pokud srovnáme emocionální prostředí  srovnají se i emoce dítěte.
Samozřejmě i u té nohy, může být skutečná vývojová vada a noha bude u kolínka končit. Ale i zde, pokud budeme mít "ideální" přístup může ten človíček prožít naprosto plnohodnotný a relativně zdravý život. Tak jako zde.

Jarda-Vlk — 19. 6. 2008 10:11

Nela napsal(a):

Jardo, nesouhlasím.  Tvůj názor má ale více lidí, zřejmě  ti, kteří se nemusí potýkat s žádnou nemocí dítěte. Neuvědomujete si, že rodiče mají trápení s nemocí, navíc vyřknete takový názor, že by se rodiče měli zamyslet rodiče.....

Když je něco špatně, je potom dobré postupovat stejným způsobem? Zapni si vrtačku, dej si pod ní ruku a přilož ji. Bude to asi bolet, že....  A co se bude dít, když budeš pokračovat?  Bude to stále bolet.   Když budeš chodit do Budějic jako Švejk, bude něco divného na tom, že se od nich budeš vzdalovat?
Ano, rodiče mají trápení. Nějak se cítí. Bude to z tohoto mého pohledu pomáhat tomu aby bylo dítě v harmonii?
Pro začátek bude dobré, když si udpustíme, že jsme dělali něco špatně.

Jarda-Vlk — 19. 6. 2008 10:12

Damila napsal(a):

Jardo, a ještě dotaz:
Jakých MNOHO MOŽNOSTÍ, o nichž se zmiňuješ, na to existuje?

MOžnosti můžeš začít hladat tím, že se podíváš na můj profil a na mé stránky.

Jarda-Vlk — 19. 6. 2008 10:15

Nela napsal(a):

Damilo, my víme, o čem mluvíme, že ?:) Tedy, bohužel víme,  strašně bych svému synovi přála, aby byl tohoto problému ušetřen.

Ono je hezké, že víš... Ale co s tím? Zkus se podívat na svůj postoj. Zjišťuješ informace, nebo už předem říkáš, že to tak není, že to je blbost a že nelze pomoci? A když z Tvého pohledu nelze, tak opravdu nelze a nemá ani cenu pomoc hledat.

Damila — 19. 6. 2008 10:30

Jarda-Vlk napsal(a):

Damila napsal(a):

Jardo, a ještě dotaz:
Jakých MNOHO MOŽNOSTÍ, o nichž se zmiňuješ, na to existuje?

MOžnosti můžeš začít hladat tím, že se podíváš na můj profil a na mé stránky.

Na stránky kouknu, zajímavé, hned na první pohled.
Jsem pro alternativní způsoby. Ale jsou věci, které jsou vrozené, či získané při porodu, mezi něž se řadí i problematika ADD, ADHD, dyslexií, a i např. Tourettova syndromu, o kterém tady vedeme diskusi někde taky na Babinetu.

Mozkové buňky, které mezi sebou ztratily kontakt, zůstanou odděleny, ale dá se vytvořit něco jako "by-pas" (či jak se to píše), něco jako protézu. To jde chemicky-léky, k těm bych se přikláněla v těžších případech, anebo prací, postupnou, pomalou, pracnou, s výsledkem s.p.o.r.n.ý.m.
Po čem myslíš, že sáhnou maminky raději? Co je snazší?

Mám dvě děti. Jedno má ADHD, druhé ADD s Tourettovým syndromem. Oba mají léky, žádnému je zatím nedávám (stále zkoušíme alternativy). Jsem pro lékaře velice nezodpovědná maminka...atd. Nicméně, umím si představit, že při silné atace TS budou léky potřeba, jako první pomoc.
Ale něco Ti povím. Máma se snaží dětem poskytnout to nejlepší, a na sebe už nemá síly...takže to dopadá tak, že nakonec já beru antidepresiva a Rivotril, abych byla vůbec schopna fungovat...
To abys viděl, že nic není tak jednoznačné---ale teď už jdu koukat na ty Tvé webové stránky.

Jarda-Vlk — 19. 6. 2008 10:35

Damilo, vím, že každý dělá vždy co může. To co zde píšu není obviňování kohokoli, ale říkám, zkuzte se podívat sami na Sebe. Podívejte se na své bolesti. Tím spíš Vy kteří si myslíte, že žádné nemáte.  Podívejte se na to a zkuste s tím něco udělat.

Damila — 19. 6. 2008 10:45

Jarda-Vlk napsal(a):

Damilo, vím, že každý dělá vždy co může. To co zde píšu není obviňování kohokoli, ale říkám, zkuzte se podívat sami na Sebe. Podívejte se na své bolesti. Tím spíš Vy kteří si myslíte, že žádné nemáte.  Podívejte se na to a zkuste s tím něco udělat.

Všichni máme problémy.
Jenže nás naučili:
Bolí tě hlava? Vem si prášek.
Zlobí dítě? Dej mu na pr....
Nikdo nás nikdy neučil hledat příčinu. Jak to máme umět? Jak ji najednou máme vidět?

Jarda-Vlk — 19. 6. 2008 10:46

Proto jsem tu. Je načase vzít život do vlastních rukou. Podívej se mi na profil

Nela — 19. 6. 2008 10:52

Jardo, já jsem zkoušela mnoho možností, syn nemám jen problém ADHD, ale vždy pomohli spíše lékaři, než alternativní léčba.   Tím neříkám, že odsuzuji alternativní léčbu, naoopak, ale  taky nemá zázračnou moc.  Věř, že jsem se pro syna snažila udělat co jsem mohla, než jsem přistoupila k lékům.

Damila — 19. 6. 2008 11:55

Léky jsou rychlé a efektní řešení. Výsledek je vidět hned. A to chceme. Méně už víme (chceme vědět) o těch vedlejších účincích=důsledcích takového potlačování.

Jenže! Jsme jenom lidé, a když nevíme kudy kam, i Ritalin je dobrý. :(

Jarda-Vlk — 19. 6. 2008 12:03

Psal jsem několikrát: Všichni děláme to nejlepší co umíme.  Platí to pro Vás všechny. Pro mě také. Zkusme začít u toho, že si odpustíme.l

Ulrika — 26. 6. 2008 16:08

No teda, tolik pisaní jsem rozhodně nečekala. Jardo, tvé názory jsou krásné, leč pro děti s ADHD apod. neprosto nepoužitelné. Ano vliv prostředí na dítě je důležitý ale nic v tomto případě neřeší, může to zhoršit, ale rozhodně ne něco zlepšit. Syn jde do školy do 1 třídy a díty léčbě může chodit do normální školy s kamarády ze školky a nejspíše by ani kdyby neměl Ritalin žádné kamarády neměl. Nejsem ráda, že dávám synovi tyto léky, ale jsem ráda, že je nyní schopen lépe zvládat všechny situace, které se mu staví do cesta a které nezvládne s těmi mu pomůžeme my rodiče. ADHD je jiná činost mozku než je běžné a žádný vliv prostředí a chování rodičů nemůže změnit jak tek mozek funguje. A rodina kde není vše jak má být a nejsou tam dobré vazby by se ani nesnažila se starat o to proč se jejich dítě hová jinak než ostatní. A taky jsem se koukla na tvůj profil, ale nic jsem tam nenašla. A ještě jeden dotaz, ale možná mi to jen uniklo. Ty máš děti?

Hoblinka — 27. 6. 2008 20:15

Nechci tady nikoho strašit, ale jelikož studuju práci s hyperaktivními dětmi a dětmi sporuchami chování a učení, musím vám říct, co ritalin s dětmi dělí. RITALIN je droga, která je stavbou podobná například kokainu. Je stejně vysoce návykový a stejně huntuje organismus.
A nechtějte vědět, co se stane, když vaše dítko dostane zánět slepého střeba. Operovat ho budou zaživa, protože se lidem závislým na valiu, které je účinnou látkou ritalinu, nesmí dávat narkóza. Viděla jsem na vlastní oči chlapečka, který se z prožité bolesti u operace zbláznil. Je naprosto vyléčen z hyperaktivity. Teď je to věčný ležák, který nemluví ani nereaguje na podněty....

buchtuna — 27. 6. 2008 22:09

Nemyslíte že zbytečně přeháníte,a strašíte tady maminky?   To je zase z ..jedna paní povídala.  Existuje více druhů narkoz,a určitě když dítě půjde na op,tak ho nebudou operovat za živa.  Stačí si to jen představit,že je to technicky nemožné!!!!!!

Damila — 28. 6. 2008 5:41

Hoblinko, věřím, že Ritalin je droga, a svým způsobem nebezpečný, ale nezlob se, to s tou operací zaživa, a následným zblázněním, to Ti nějak nemůžu věřit...
Nebylo to trošku jinak?

Nela — 28. 6. 2008 13:38

hoblinko, proboha, co to tady vykládáš ?  Jestli ty tedy někdy budeš pracovat s hyperaktivními dětmi, tak to bude opravdu malér, pokud máš takové názory.
Všem maminkám vzkazuji, že můj syn Ritalin užívá  a narkózy měl v průběhu užívání několikrát, a to ne jen krátkodobé.  To, co píše hoblinka, je absolutně špatně.

Damila — 28. 6. 2008 13:43

Nela napsal(a):

hoblinko, proboha, co to tady vykládáš ?  Jestli ty tedy někdy budeš pracovat s hyperaktivními dětmi, tak to bude opravdu malér, pokud máš takové názory.
Všem maminkám vzkazuji, že můj syn Ritalin užívá  a narkózy měl v průběhu užívání několikrát, a to ne jen krátkodobé.  To, co píše hoblinka, je absolutně špatně.

Nelo, to jsi mě uklidnila...:supr:

Ulrika — 28. 6. 2008 14:05

No mě jsi tedy taky uklidnila. Sice mi to znělko jako naprostá hloupost, ale co kdyby náhodou. Nechápu kde na to ti lidi chodí, to bych snad ani nevymyslela a to mám velice bujnou fantezii. Moc děkuji za tento pokec pro rodiče s podobnými problémi a přeji krásné prázdniny.:dumbom:

Hoblinka — 28. 6. 2008 14:25

Nela napsal(a):

hoblinko, proboha, co to tady vykládáš ?  Jestli ty tedy někdy budeš pracovat s hyperaktivními dětmi, tak to bude opravdu malér, pokud máš takové názory.
Všem maminkám vzkazuji, že můj syn Ritalin užívá  a narkózy měl v průběhu užívání několikrát, a to ne jen krátkodobé.  To, co píše hoblinka, je absolutně špatně.

Tak doufám teda, že to, co nás učí ve škole, není pravda a ten chlapeček, co jsem ho viděla, je takový z  jiných důvodů...To bych totiž nikomu nepřála zažít.

Jinak ani já nemám tak bujnou fantazii, abych si to vymyslela, toto nás opravdu učí ve škole.

buchtuna — 28. 6. 2008 14:54

pokud Vás to učí ve škole,tak by jsi to neměla takto šířit dál.  Šíříš paniku,nevím co si to děláš za "kurz:dumbom:",ale tohle by si neměl zdrav. personál ani dovolit napsat!:dumbom:

Hoblinka — 28. 6. 2008 16:23

buchtuna napsal(a):

pokud Vás to učí ve škole,tak by jsi to neměla takto šířit dál.  Šíříš paniku,nevím co si to děláš za "kurz:dumbom:",ale tohle by si neměl zdrav. personál ani dovolit napsat!:dumbom:

To není kurz, to je Masarykova univerzita a učí nás to jedna nejmenovaná docentka...

Ulrika — 28. 6. 2008 17:06

Tak prosím řekněte jedné nejmenované docentce, aby se podívala na tyhle přízpěvky a napíše nám nevědoucím a hloupím matkám jak to doopravdy je. protože já jsem z toho celkem nemile překvapelá. A aby nám napsala kde tyto informace čerpala, protože mě a určitě i další rodiče by to zajímalo. Děkuji

buchtuna — 28. 6. 2008 17:38

Jaký obor tam studujete?

Nela — 28. 6. 2008 22:04

Opravdu se nemusíte bát.   Nevím, proč Ritalin  způsobuje takové reakce lidí. Já jen vím, že  mému synovi pomáhá.   Syn prodělal ještě daleko horší nemoc, než je ADHD, jezdíme  s ním dlouhodobě do motolské nemocnice, kde docenti ví, že užívá Ritalin a nikdy, opravdu nikdy a žádný z lékařů mi neřekl, že  bych mu ho neměla dávat. NAOPAK.

Hoblinka — 29. 6. 2008 9:08

buchtuna napsal(a):

Jaký obor tam studujete?

Speciální pedagogiku

aprill — 29. 6. 2008 9:24

Hoblinka napsal(a):

Nela napsal(a):

hoblinko, proboha, co to tady vykládáš ?  Jestli ty tedy někdy budeš pracovat s hyperaktivními dětmi, tak to bude opravdu malér, pokud máš takové názory.
Všem maminkám vzkazuji, že můj syn Ritalin užívá  a narkózy měl v průběhu užívání několikrát, a to ne jen krátkodobé.  To, co píše hoblinka, je absolutně špatně.

Tak doufám teda, že to, co nás učí ve škole, není pravda a ten chlapeček, co jsem ho viděla, je takový z  jiných důvodů...To bych totiž nikomu nepřála zažít.

Jinak ani já nemám tak bujnou fantazii, abych si to vymyslela, toto nás opravdu učí ve škole.

Taky jsem měla speciální pedagogiku, ale to nám teda neříkali a určitě jsem nechyběla!

Damila — 29. 6. 2008 10:30

Nela napsal(a):

Opravdu se nemusíte bát.   Nevím, proč Ritalin  způsobuje takové reakce lidí. Já jen vím, že  mému synovi pomáhá.   Syn prodělal ještě daleko horší nemoc, než je ADHD, jezdíme  s ním dlouhodobě do motolské nemocnice, kde docenti ví, že užívá Ritalin a nikdy, opravdu nikdy a žádný z lékařů mi neřekl, že  bych mu ho neměla dávat. NAOPAK.

Nelo,
věřím, že vám Ritalin "pomáhá" (ve smyslu vymizení příznaků), ale zase nic není tak jednoznačné, a že by byl bezpečný, to si opravdu nemyslím. jen je pro vás určitě menším zlem. To chápu, a kdo nezažil hyperkinetické dítě v pořádné "akci", těžko pochopí. A jestli říkáš, že řešíte daleko horší problémy, než nějaký Ritalin, tak rozumím tomu, že vedlejší účinky  jsou v tomto případě pro vás podružné.

Spíš by to chtělo jen varovat ostatní lékaře a rodiče, protože Ritalin se mnohdy nasazuje zcela zbytečně, kdy stav není tak vážný. I nám byl nabídnut. Jo, kluka máme hyperaktivního, a někdy je to na zabití, ale pořád to není tak hrozné, jak jsem kolikrát viděla, že to může někdy být.

Prostě je třeba dobře zvážit komu a na co se takový lék předepisuje. To není Acylpyrin.  Tak proto.

Nela — 29. 6. 2008 11:03

Taky jsem se dlouho bránila synovi nějaký lék pravidelně podávat.  Odolávala jsem několik let, nikdo na mne netlačil, nakonec jsem se rozhodla mu ho  dávat.  Nejsem zastáncem užívání léků, ale poznala jsem, že bez léků  syn trpěl mnohem více.  Ze všech možných léků Ritalin vyšel po všech stránkách nejlépe.   Beru to jako nutnost mu ho dávat (po dobu školní výuky). S ritalinem  mnohem lépe zvládá  výuku, je soustředěnější, zařadil se lépe do kolektivu.. Je jasné, že se musí pečlivě zvážit, jestli je ADHD v takové míře, aby se podávaly léky.  Syn měl ve škole problémy se soustředěností od první třídy, ritalin jsme začali dávat až na druhém stupni, kdy soustředěnost musí být mnohem vyšší, také výuka je mnohem delší a opravdu chodil ze školy naprosto vyčerpaný,  byl vzteklý,  jeho výbuchy vzteku byly neúnosné. Jeho nervový systém byl pak zatěžován mnohem více, než v současné době, kdy dostává dvě tablety ritalinu. Není z něho najednou soustředěný žák, to v žádném případě, ale dá se to zvládat.

Jarda-Vlk — 29. 6. 2008 18:14

Ulrika napsal(a):

No teda, tolik pisaní jsem rozhodně nečekala. Jardo, tvé názory jsou krásné, leč pro děti s ADHD apod. neprosto nepoužitelné. Ano vliv prostředí na dítě je důležitý ale nic v tomto případě neřeší, může to zhoršit, ale rozhodně ne něco zlepšit. Syn jde do školy do 1 třídy a díty léčbě může chodit do normální školy s kamarády ze školky a nejspíše by ani kdyby neměl Ritalin žádné kamarády neměl. Nejsem ráda, že dávám synovi tyto léky, ale jsem ráda, že je nyní schopen lépe zvládat všechny situace, které se mu staví do cesta a které nezvládne s těmi mu pomůžeme my rodiče. ADHD je jiná činost mozku než je běžné a žádný vliv prostředí a chování rodičů nemůže změnit jak tek mozek funguje. A rodina kde není vše jak má být a nejsou tam dobré vazby by se ani nesnažila se starat o to proč se jejich dítě hová jinak než ostatní. A taky jsem se koukla na tvůj profil, ale nic jsem tam nenašla. A ještě jeden dotaz, ale možná mi to jen uniklo. Ty máš děti?

Rozhodně bude lépe, bráj jakýkoli lék a být alespoň nějak zařazen do života. A ještě lépe je žít bez nutnosti užívat léky... Takže nemám a neměl jsem v úmyslu napadat kohokoli, že užívá jakýkoli lék. Naopak.
Rodina kde není vše jak má být... Každý, téměř, se snaží být tak jak by měl být. A každý to má trochu jinak. Navíc fakta, která vnímáme podle jejich významu tvoří pouhých 7% informací, které zpracováváme. Ty děti reagují na úrovni podvědomí tedy zbylých 93%. A nejde jen o to, jestli je tatínek na maminku hodný a naopak, jde o celkové naladění té rodiny, jestli jsou všichni členové roidiny šťastní, a hlavně jestli si to dovolí. Popisuji to velmi obecně, protože vždy je to trochu jiné podle konkrétního případu. Spojení "jiná činnost mozku" je sice pravdivé, ale každý mozek je jiný, podobně jako je jiný každý jedinec. Ty rozdíly jsou v tom, že každý mozek pracuje s jinými zkušenostmi, vzorci a podobně. Asi tak jako 10 kuchařek udělá podle jednoho receptu 10 omáček různé chuti.

BlueCatCharlie — 30. 7. 2008 14:27

Zdravím všechny maminky a další co mají podobný problém jako my...pročetla jsem si pozorně /doufám/ tuhle diskuzi protože i nám byl předepsán lék Ritalin, hodně mě potěšily příspěvky od Nely a Babičky2, jak tu už kdosi zmínil - na netu je spousta článků ve kterých je napsané že je škodlivý, nebezpečný atd...ale zase druhá stránka věci- možnost se zapojit do normálního života alespoň v rámci možností je podle mého názoru taky dost důležitá.
My máme za chvíli 8-mi letého syna, od zhruba 3 let jsem na něm začala pozorovat takové to "nestandartní" chování...přišla školka atd, a my nakonec vyhledali pomoc v PPP, tam jsem docházeli na rozepisování ruky, nechali udělat odklad ŠD a po X-sezeních s psycholožkou a spec. pedagožkou mu byla diagnostikována ADHD s nadprůměrným intelektem...Protože už pomalu přestávám sama psychicky syna zvládat, /neustálé stížnosti ze školy ohledně vyrušování, atd...všechny to znáte/ tak jsme s manželem zvážili možnost medikace, požádala jsmenaši psycholožku o vysvětlení problematiky, jeslti se hodně rodičů rozhoduje pro tuto cestu apod, a ta nás doporučila na vyšetření na psychiatrii...tam jsme byli včera, hned bylo domluveno EEG, které provádějí jednou ročně a dali mi na výběr mezi Ritalinem a novýým lékem Stratterou...paní dr. se snažila mi vysvětlit všechny úskalí užívání těchto léků a výběr nechala na nás...Pro začátek jsme se rozhodli pro Ritalin a jsme zvědavá jeslti budeme patřit k těm který alespoň částečně pomůže...
A jen můj laický názor který jsem konzultovala s psychiatričkou - pokud se malému podaří s pomocí léku "přečkat" období do cca 12-ti let, tak potom by už mohl být schopný začít na základě své dobré inteligence zvládat sám...a nebo se o to alespoň pokoušet...snad nejsem moc naivní....
Ještě mě napadlo...se u toho docela stydím...hodně mě k tomu dohnaly situace kdy mi malý asi 4* ze školy donesl domů něco co evidentně nebylo jeho....a pak jel na tábor a z jakéhosi scestného důvodu dvakrát někomu sebral mobil /podotýkám že to nebylo tím že by si ho chtěl nechat, ještě si to jojo nechalo ten telefon zazvonit v kapse :-( - má hodně potíž s přemýšlením nad Příčina - Důsledek..../ a přidávaly se další kázešké přestupky a i když nám bylo jasně řečeno že do speciální školy nepatří že má být integrován tak mám obavu aby jednou nakonec v podobné škole neskončil pokud se nenaučí spolupracovat....
Bylo by toho na dlouhé povídání, takže se omlouvám všem za poněkud zmatený příspěvek :-D píšu ve fofru, pode no se plazí 10-ti měsíční miminko a já už teď trnu aby nebyla malá taky hyperaktivní :-(
Jinak máme a za to bych dala ruku do ohně :-) velmi harmonickou rodinu bez hádek, konfliktů a nebo rozkolů ve výchově....jen s tím malým se nám nějak nedaří...:grater:

BlueCatCharlie — 30. 7. 2008 14:46

No a ještě dodatek, jsem prostě sklerotik a taky asi hyperaktivní :-)
neporadíte mi jakým způsobem řešíte braní léku v době školního vyučování? máme začít poslední prázdninový týden s půlkou tabletky...ale návštěvu u dr. + EEG máme 1. a 4. 9. tam předpokládám dojde k navýšení dávky, proto mi není jasné jak tak "důležitý" lék svěřit devítiletému dráčkovi.... poradíte?

Nela — 30. 7. 2008 14:55

BlueCatCharlie napsal(a):

No a ještě dodatek, jsem prostě sklerotik a taky asi hyperaktivní :-)
neporadíte mi jakým způsobem řešíte braní léku v době školního vyučování? máme začít poslední prázdninový týden s půlkou tabletky...ale návštěvu u dr. + EEG máme 1. a 4. 9. tam předpokládám dojde k navýšení dávky, proto mi není jasné jak tak "důležitý" lék svěřit devítiletému dráčkovi.... poradíte?

Já jsem koupila synovi dávkovač léků v lékárně - je i takový menší, má na den tři přihrádky a tam jsem mu léky rozdělila.  Když byl menší, domluvila jsem se s paní učitelkou a ta mu je dávala ve stanovenou dobu, syn si k ní chodil pro léky o přestávce. Nejprve jsem jí je taky chystala na každý týden a pak jsme se s paní učitelkou domluvily a dala jsem jí celou krabičku. Myslím, že domluva s paní učitelkou je asi lepší.  Jinak ti přeji hodně štěstí.

BlueCatCharlie — 30. 7. 2008 15:52

Nela - děkuju, taky jsem nad tím takhle přemýšlela, nějak to maminky dělat musí:jojo: Teď jen záleží jaká jim bude jako druháčkům přidělená učitelka, ta v první třídě teda nic moc, protože v hodině nepsal /resp. ona ho k tomu nedokázala dotlačit/ tak mi běžně chodil domů s úkolem který jsme vypracovávali od dvou do pěti...dítě unavené, já nervózní a pokud to neudělal a "zapomenul" mi to říct /sama víte jak je těžké aby si všechno zapamatovali a doma to poslušně nahlásili/ tak dostal za 5. Aby mu úkol někam poznačila to ji nezajímalo, třídní schůzky děs a hrůza, spolupráce se školou špatná, ale bydlíme na vesnici se špatným spojením, tak to zatím necháváme tak..jen doufám že to už nebude horší....

Nela — 30. 7. 2008 21:29

Tak my jsme měli spolupráci se školou naprosto ukázkovou, nenašel se žádný pedagog, který by se syna snažil nějak "potopit".  Samozřejmě jsem se od něho prakticky nic nedozvěděla, protože  syna zajímali ve škole úplně jiné věci, než které měl dělat, ale s učiteli jsme to  docela zvládli.  Pořídila jsem synovi deníček, do kterého mi učitelé zapisovali důležité věci,   na druhém stupni jsme to více řešili emaily, které mi psali, např., že má  nějaký úkol, písemku apod.   Musím ale říct, že ho moc úkoly nezatěžovali, prostě pochopili, co je v jeho silách a  z toho vycházeli. 
Po prázdninách jde syn na střední školu, tak jsem taky moc zvědavá, jak se uvede.

spunt — 31. 7. 2008 9:52

Ahoj,

tak došlo i na nás a Jítě diagnostikovali ADHD.
Zatím naštěstí není na ritalin, ale dostala jen nootropil (na podporu mozkové činnosti).

Jste tu již zkušené matky, co se starají o děti s ADHD dlouho a tak moc prosím, jestli se nemůžete podívat na stránky, které jsem založila s tímto tématem a okomentovat tam knihy, či alternativní přístup.

Uvítám i jakoukoliv kritiku stránek, snažím se udělat přehled pro maminky....

Pokud mi přes SZ pošlete nějaký kontakt na os, klub, cokoliv kde jste spokojeni, ráda je oslovím a přídám....

Případně i alternativní přístupy.

Díky moc

Stránky jsou 
http://www.adhd.denicek.eu/

BlueCatCharlie — 31. 7. 2008 21:28

Deníček jsem mu pořídila taky, po tom co mi donesl domů x-krát nedodělanou práci - jako že za domůcí úkol tak jsem volala do školy a učitelka mi sdělila že se ale může stát že i ona zapomene atd, tak jsem ji sjela a pak to nějakou dobu fungovalo...čekám jakou třídní budou  mít letos, chystáme se tam s manželem zajít hned na začátku školního roku a probrat situaci...:)

Ulrika — 23. 8. 2008 20:47

Dobrý den, už mi bylo smutono, to je ale zase novinek. Tak ohledně léku ve škole, bych se taky přidala, zrovna včera jsem koupila synovi dávkovač, je va 3 oddělitelných části, barevný, formou kostek a myslím, teda doufám, že to bude fungovat. Syn jde do 1 třídy. Nakovec co jsme se museli rozhopdnout, protože každý doktor nám řekl něco jiného, ale nakonec jich bylo více pro to aby šel. Taky jsme ADHD s nadprůměrným intelkektem. Maminy, někdy mě to děsí, jak je to dítě chytré!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Léky mu bude dávat zatím paní učitelka  a napadlo mě, že jak bude starší, tak se to bude řešit pomocí mob. telefonu a jedné starostlivé maminky, co mu bude vždy ve stanovenou dobu volat. Nebo navím. Hodně zdaru všem v novém školním roce a aškoli vás neznám jsem ráda, že vás mám. Ulrika

Ulrika — 24. 8. 2008 23:04

A ještě dodateček. Ohledně otázky kdy začít a jak dávat léky před školou. Syn bere 1/2 ráno 1/4 kolem poledne. A lékař nám řekl, že máme začít menší dávkou a než půjde do školy, tak se dostat na to co bere stále. Tak jsme začli 1/4 ráno a za 3 dny ráno a poledne a když půjde do školy už bude brát druhý den 1/2 ráno a 1/4 kolem poledne. Myslím, že asi tak nějak by to mohlo být.

spunt — 25. 8. 2008 14:08

Ahoj Ulriko,
naše Jíta má do školy ještě daleko, a nejspíš dostane odklad, takže bohužel nevím.
Držím palce aby jste tu první třídu zvládli a hlavně aby měl malej skvělou učitelku.
Ale založila jsem na toto téma stránky, tak když tak koukni a přispěj :D
Zatím tam mám jen poradnu se speciálním pedagogem, což nevím, jestli by TI odpověděla a právě jsem sehnala logopedku. Bohužel poradnu s psychologem ani psychiatrem zatím nemám :(

Ulrika — 1. 9. 2008 5:53

Tak a je to tady!!!!!!! Zrovna se chystám dělat snídani a jdeme se synem poprvé do školy. Tak jsem jen v pro nás tento památeční den chtěla popřát i dalším rodičům a dětem s ADHD, které dneska čeká stejna povinost. Na jednu stranu se strašně těšíme, ale jinak jsem po pravdě posr..... strachy. Omlouvám se za tento výraz. Nejhorší je, že mě všichni přesvědčujou, že vodit ho do 15 let do školy, nebude to pravé. Ale ono jede cestou do školy tolik aut a já vidím to nebezpečenství a pokud řeknu Aleškovi, za úsek jednoho metru cesty asi 20x, aby šel ke kraji a on mě vždy poslechne, ale ve zlomku vteřiny je zase skoro v prostředku. A ch jo a to je prý geniální. :-). No nic tak všem hodně pevných nervů a radosti ze školy.

Damila — 1. 9. 2008 7:07

Ulriko, děkujeme, a  nápodobně. :)
Náš hyperaktivec jde dnes do školy už čtvrtý rok, a už jsme se dnes stihli pohádat. Všechno špatně, vytáhl teď na mě, že jsem mu cosi vyhodila (zápisníček ze 3. třídy), kde měl seznam věcí do 4. tř., a teď on to nemá...to si vzpomněl prosím až po prázdninách! Spíš jen záminka, aby mohl prudit.
Ta rána před školou, to je fakt záběr. Málokdy se u nás jde v klidu... :(

Ulrika — 2. 9. 2008 8:41

Tak dneska ráno byla veliká hádka, ohledně toho proč má mít na sobě tyto kalhota a tuhle košily. Opravdu bezva, máme novou věc kvůli které se můžeme dle libosti hádat každé ráno. Je to opravdu tak jak mi řekla dětský psychyatr, že má klasické chování pubertálního jedince. Znáte to taky? A hned jsme se pohotově pohádali s mužem, protože já nejsem pohodově naladěna a neusmívám se, ale on když jsem se hádala se synem ještě hezky spinkal. Je to děs jak jsem teď pořád protivná a podrážděná a kde je ta milá holka, kterou poznal. Hlášky tohoto tipu opravdu miluju. Ale já se vážně snažím dámy. Prosím napište jestli to máte taky tak, nebo jen já jsem ta praštěná.:supermario::reta:

Nela — 2. 9. 2008 9:32

Ulriko, buď v klidu, jsi úplně normální, jenom je to na jednoho prostě moc.  I když se ti snaží třeba manžel pomoci, stejně větší část výchovy leží na tobě, tudíž se zákonitě musíš vícekrát vytočit a naštou tě věci,které by jiného hned tak nerozhodily, a to jen proto, že to ti druzí nemají prostě každý den.  U nás je to taky tak, neboj.  Můj  "hyperaktivec" šel letos do prváku a vzteká se taky každé ráno, jenže je to v tom horší, když se u nás  řve - tak řvou už dva dospělí lidé, protože můj syn  má hlas jako chlap, ale  vytáčí ho věci, jako malého kluka. Ach jo.

Damila — 2. 9. 2008 14:19

Neli, no tak, jestli jsi ho doteď nezabil, tak to jsi dobrá...To máme taky šanci, že přežje. On i my.

Jinak, Ulriko, to jak tatínek se "diví" co tak řvu, zatímco když on spinká, musím uklidit bordel po kočkách, vypravit děti do školy...to je prostě klasika. Jen dnes přiložil ruku (spíše hlasivky) k dílu...a výsledek? Děcko dostalo záchvat hysterie, začalo zvracet, nemohl se nadechnout...
Výborně. Takže ani po dobrém, ani po zlém. Tak ksakru na co tu my rodiče vlastně jsme, když stejně s tím klackem nehnem???!!!

Nela — 2. 9. 2008 15:30

U nás se taky tatínek i babička divili, že řvu, ale jen do té doby, než museli převzít zodpovědnost, pak se vytočili ještě dříve a manžel  vždy synovi řekne, ať je rád, že jsem více doma já, protože on by ho asi zabil.:D

Ulrika — 2. 9. 2008 17:12

Ani nevíte jak jsem ráda, že vás mám. Hodně pomůže když člověk ví, že na to není sám. Děkuji. Nemám zrovna čas, ale jak ho mít budu tak zase něco pisnu. Jo a včera byla dcera poprvé ve školce a já jsem si poprvé užila jak se dítě převleče v šatně v naprostém klidu a bez vztekání. Ale on syn jí brzo vycvičí. Ach jo.:kapitulation::dumbom:

Damila — 2. 9. 2008 17:17

Ulriko, druhé dítě máš za odměnu. To Pan Bůh zařídil, aby se hned neoběsila... :D
Někdy to přežene a dá jedné mámě hned 3 problémové děti...jak jsem dnes s jednou kamarádkou řešila...:(

Ulrika — 3. 9. 2008 7:36

No jen aby to bylo. Ne, opravdu je dcera hodná, ale když jsou spolu, tak je to na zabití, ale to si myslím, že je u všech sourozenců.
Aď už jsou ADHD nebo ne. Ale ona je taky taková opička, co udělá on udělá i ona.  A máme tady další ráno, hádka o oblečení už proběhla, ale musím se vám z něčim pochlubit včera přišel syn ze školy a nic nám neříkal, prostě ve škole dobré, ale jinak nic. A večer za mnou přišel a řekl, že si mají vytáhnout čítanku a nechat jí doma, že to vzkazuje paní učitelka. A já jsem koukala jako tele na nový vrata, protože takové věci syn vždycky hned vypustí. A není schopen vřídit vzkaz svému otci co je venku,. protože hned jak jde tak vidí milion věcí které ho rozptýli, ale to vám asi nemusím vysvětlovat. No a tak jsem ráda, že si vzpoměl, teď už jen doufám, že to byla pravda:reta::skurt:. No nic musíme do školy. Přeji krásný den a prosím olmluvte chyby, moc pospíchám a jsem 6 let na meteřské a oni ty buňky mrchy mozkové nějak odumírají.:reta:

spunt — 11. 9. 2008 12:12

Ahoj holky,

kdo jste z Prahy,
dostala jsem letáček, že 17.9. je slavnostní otevření odpolední klubu pro děti s ADHD.

Více informací najdete tady http://adhd.denicek.eu/novinky/odpoledn … kem-2.html

Ulrika — 13. 9. 2008 13:27

Jejda já tak chopná:dudlik: nejsem, ale nenašel by se někdo, kdo by otevřel něco podobného, třeba v Ostravě, nebo v okolí? To by bylo ale super. Jinak vám musím říst, že chodíme už 2 týdny do školy a máme pochvalu a syn se hodně sklidnil. Vím, že je to naše přechodné období, už jsme si to zažili,:offtopic: ale náramně si ho užívám. Všem přeji krásný víkend a kdyby jste měli někdo chuť podniknout něco podobného tady u nás tak by to bylo fakt super. :sova:

Ulrika — 25. 9. 2008 9:44

Ahojte lidi, to jsem zase já. Máme doma opětovný problém nočních běsů. Myslela jsem, že už to přestalo asi před 2 lety, ale je to tady zase. Nekontrolovatelně syn brečí a něco mluví ani když má otevřené oči tak ho nemohu probrat a trvá než ho uklidním. A nevím jestli to souvisí se školou možná je to velká změna, ale začínáme se ráno hádat čím dákle častěji. Učení ho baví a má radost z 1, ale rána jsou plná hádek a vzteku a to řve už i v noci. Jdeme za měsíc k psychyatrovi a myslíte, že mu to mám říct? Namárte někdo takové zkušenostui. Děsí mě ty noční běsi mám strach, že se to bude zhoršovat. Ritalin bere pořád stzejně ráno 1/2 a odpoledne 1/4, tak nevím. Čteme relaxační pohádky z knihy na měsíční houpačce co nám doporučil doktor a mám pocit, že dcera se jen veze a že v popředí je syn, protože pořád něco řešíme. Jejda jak je mi dobře, že jsm to mohla někomu vypovědět. Děkuji

spunt — 25. 9. 2008 12:04

Ulriko, moje dcera měla noční děsy když jí ještě nebyli dva roky.
Zrovna jsme šli na neurologii a dostala sirup na podporu mozkové činnosti, který má teď také nasazený.

Určitě o tom řekni.

Pokud je to každou noc, tak bych doktorovi zavolala, nečekala bych měsíc.

Na mých stránkách je bohužel zatím jen poradna se dvěma speciálními pedagožkami, ochotného psychologa ani psychiatra jsem zatím nesehnala. Tak jestli chceš směřovat dotaz tam......

Ulrika — 25. 9. 2008 21:51

No uvidíme, právě je měl ale už dávno se to zklidnilo. Bere už Ritalin, tak neím jestli by mu ještě něco dal. Ale určitě pokud to bude pokračovat a nezklidní se to tak mu zavolám. Děkuji moc za rady.

spunt — 21. 10. 2008 15:13

Ulriko, tak jak pokračují děsy?
Už je po nich?

spunt — 21. 10. 2008 15:13

Jinak na mých stránkách je nabídka zimního tábora pro děti s poruchami pozornosti :)

Ulrika — 1. 11. 2008 9:03

Je to klidnější, děkuji za optání. Byli jsme u pany doktora a ten nám zvýšil meditaci Ritalinu, tak ho bere i dopoledne ve škole a dokonce dostal pochvalu za chování ve škole. Na ten tábor se určitě podívám. Děkuji. Myslím si že jue důležité mít možnost se radit navzájem pochnávat.

Ulrika — 1. 11. 2008 9:07

Tak jsem tam koukla, vypadá to určitě zajímavě, ale výjezd z Prahy je pro nás co jsme ze severní moravy trochu z ruky. Ale jinak musím říct, že je to velice zajímavé i finančně, myslím, že nebude problém to naplnit. Je to škoda, ale je to pro nás opravdu daleko.

termoska — 17. 1. 2009 22:40

Tady jeden odkaz co hovoří za všechno:

http://www.ohz.cz/old_web/Klamani/ritalin.html

Děti nemám ale stačilo zapátrat na internetu a to co jsem našla mě teda dost silně vyděsilo.
Pokud máte snahu, tak se mrkněte na internetu, co takovýhle léky dělají a proč to doktoři předepisují.
A to už nemluvě o psychiatrii vůbec.

Damila — 18. 1. 2009 7:40

Termosko,
se zájmem jsem si přečetla článek, na který jsi dala odkaz.
Mohu jen souhlasit...ALE!
Je tu velké ALE. Víme, že Ritalin je droga, že je to nebezpečné, mění psychiku a narušuje přirozený vývoj člověka. Na druhou stranu, nikdo tady neřekne,
CO TEDY SE DÁ DĚLAT JINÉHO s nezvladatelnými dětmi? Zavřít do blázince a nechat je tam, ať se umlátí v mřížích, nebo požívat skutečně tvrdé násilí, (což jde jen do doby, dokud jsme fyzicky silnější, než dítě)?

Takové děti se už "postižené" rodí, není to vliv výchovy, jakkoliv by se to někomu hodilo tvrdit. Něco takového se nedá výchovou zpackat ani náhodou.

Mám kamarádku, která má 3 problémové děti. Duševní potuchy se tam mísí s těžkými alergiemi, no děs. Rodina, co si vybrala všechno možné a vzala na svá bedra, někdy mám pocit, že tohle nemůže normální člověk přežít.
Nejstarší syn je v pubertě a to je pravé peklíčko. Už dřív byl nezvladatelný, láskou a pochopením ho člověk jen rozdráždil, pak se složil, a plakal, že už bude hodný, že neví proč to dělá, že nechce být zlý...
Bere léky a je to malinko lepší-zklidnil se, ale je depresivní. Jen přežívá. Ve 13-ti letech. Dvakrát se pokusil o sebevraždu. Ve škole při atace zuřivosti sprostě nadává učitelům. Jeho máma je zoufalá. proto svolila s léky, už tak je na zhroucení, kluk týral i své sourozence, a přitom ve světlých chvilkách se omlouval a prosil...šílená situace.
Jak jsem proti lékům, tak v tomto případě je prostě schvaluji.

Je totiž snadné říct: "Toto nedělejte."
Ale říct co a jak mám tedy dělat, tím už se nikdo nezabývá. Smutné.

Nela — 18. 1. 2009 12:57

Termosko,  až budeš mít děti, tak to možná pochopíš, proč hyperaktivitu   a podobné poruchy  chování  je třeba  léčit léky.Teď si můžeš říkat cokoliv, ale bohužel praxe je jiná.   Žádný lék není optimální, ale hodně léků je pro život  nezbytných, i ten Ritalin.  Já osobně  za sebe můžu říct, že Ritalin návykový není.  Neporozuji žádné vedlejší účinky.

mipi — 19. 1. 2009 9:52

Ahoj maminy,
Chtela bych se poradit s temi, jejihz deti maji problemy s pozornosti.
Muj synovec nastoupil do prvni tridy. Zacal domu nosit poznamky. Ve skole se nesoustredi,
ucitelce neodpovida, nespolupracuje....Zapominal ve skole veci, doma si nepamatoval, jake
ukoly dostali.
Ted v lednu ho vysetrila psycholozka. A vysledek byl porucha pozornosti, inteligence odpovida
veku. Psycholozka navrhla vyrovnavaci tridu, ktera je pri skole zrizena. Tu by navstevoval
do 2. tridy a pak by se mohl zapojit do"normalni". Navrat do skolky nedoporucila, protoze
to neni problem zralosti. Nepozorny a roztekany bude proste stale :/
Vyhodou vyrovnavaci tridy by bylo to, ze je tam o polovinu mene deti. Nevyhodou...,ze ve skole tyhle
deti maji status " b*becku" .
Jak to meli vase deti ? Jak se rozhodnout ? Outsaidr v normalni nebo prim ve vyrovnavaci :kapitulation:

misulinka21 — 20. 1. 2009 8:35

Ahojky,
sama za sebe ti můžu říct, že být to můj syn, tak ho rozhodně dám do té vyrovnávací třídy .... dám mu šanci se při jeho problému dobře začlenit a mít šanci na kvalitní vzdělání ... jinak by z něj ten outsider byl po celý život ... Nebyl by jím ve skutečnosti, ale ta "nálepka" by mu zůstala a časem by ho nebavilo pořád někomu dokazovat, že je jiný ... že už zvládá jako ostatní .... proto!
Ségra byla také hyperaktivní, vyrovnávací třídy nebyly, tedy rozhodně ne u nás na malém městě a ta nálepka problémového dítěte jí zůstala a jí už pak nebavilo se chovat normálně, když je prý jednou podle jiných hajzl, tak proč by se tak vlastně neměla i chovat ve skutečnosti ....
Myslím, že je ta vyrovnávací třída menší "zlo", je rozhodně lepší klukovi vysvětlit, že není "blbý", že je vyjímečný a že ho máme rádi takového, jaký je! Když bude v normální třídě, tak bude mít jen mindráky, protože i kdyby se přetrhnul, tak nebude stejný, jako ostatní spolužáci.....
Obojí je těžký, když už jednou ten problém má, ale ta vyrovnávací třída mu dá šanci se něco naučit, kantoři se mu budou moct více věnovat, více brát v potaz jeho problém a výuku přizpůsobit, to v normální třídě samozřejmě také lze, ale je to těžší, právě kvůli počtu žáčků ....

mipi — 20. 1. 2009 15:56

Dik za reakci Misulinko,
Taky se spis priklanim k variante s vyrovnavaci tridou. V te soucasne tride je nyni 30 zacku, takze o nejakem individualnim pristupu si muze nechat zdat.

spunt — 20. 1. 2009 20:13

Termosko,
o tom že Ritalin a podobné léky nejsou z pohledu lidí , kteří nemají děti s poruchou pozornosti, zrovna to pravé ořechové vím.
Proto jsem se třeba snažila nacpat na neurologii a na EEG dříve než by Jitka nastoupila do školy abych mohla zkusit pro ni udělat co nejvíc už teď a abych se Ritalinu v pozdějším věku zkusila vyhnout.

Nicméně pokud by byla nezvladatelná, rohodně bych jí nechala ritalin indikovat.

spunt — 20. 1. 2009 20:15

Mipi, já bych asi také raději volila vyrovnávací třídu, může tam spoustu věcí dohnat, naučit se a pak lépe zvládnout další třídy.

Yaya — 30. 1. 2009 9:57

Ahoj, mám prvńáčka s podobnými problémy. Ve školce jsme chodili do psychologické poradny. Ve škole začaly známé problémy, naštěstí paní učitelka je rozumná. Přesto už má napomenutí třídního učitele za nekázeň, notýsek plný poznámek, hrozba vyloučení z družiny.  Minulý týden jsme byli na vyšetření na psychiatrii. Už několikrát se totiž stalo, že jen o vlas unikl vážnému úrazu. Byla jsem velice příjemně překvapená. Jako první alternativa nám byla nabídnuta homeopatická léčba. Teprve jsme s ní začali ( dva dny) tak  ještě nevím jestli to zabírá. Určitě dám vědět.

Ulrika — 8. 2. 2009 1:20

Tak nejdříve se omlouván, že jsem zde tak dlouho nebyla. Bylo toho nějak moc. Zase.Byli jsme na kontrole u našeho pana psychiatra a zase nám zvýšil léky. Ráno máme 1 ve škole 1/2 a doma na úkoly1/2. Ve škole je všechno v pořádku, problém nastává samozřejmě po příchodu domů a odeznění medikace. Zrovna jsme se zúčasnili genetických testů u našeho psychiatra celá rodina aby se zjistilo jak to vzniká atd. Nám už to nepomůže, ale do budoucna snad.Ohledně odkazů na stránky, kde se dozvědět jaké je Ritalin svinstvo, už nemám sílu vyjadřovat. Protože opravdu už to tady píši po několikáté ten kdo nemá nebo nezná dobře takové dítě, tak neví o čem je řeč a akorát nás straší. Kdyby syn nebral Ritalin nemohl by chodit do třídy s kamarády, ale museli bychom ho vozit do speciálky. Kdyby nebral Ritalin tak by ze života neměl nic kromě neustálého vztekání a hádek a nervových kolapsů. A opravdu mi nikdo kdo neví o čem je řeč nevymluví, že to není s Ritalinem lepší. Vím, že to není ideální, ale v případě že to mému synovi a naší rodině alespoň trochu dopomůže a dopomáhá ke kvalitnímu životu, tak se tomu vzpírat nebudu a mohu opravdu pozorovat rozdíl mezi tím když má léky a nemá a ten je opravdu obrovský. K vedlejším příznakům a no máme je: . skoro přes den nejí, jen trošku, protože má nechutenství v případě, že léky odezní je schopen to dohnat a taky je velice přecitlivělí na pachy byť jen sebemenší. Všechno co jde nějak cítit mu vadí, ale tohle jsou malé daně za to, že si mohu se svým synem povídat jako se zdravým dítětem. Jsem sobecká? Možná ano, ale je to tak, že je to lepší i pro něj, protože jak jistě rodiče dětí s ADHD vědí tyto děti jsou nadprůměrně inteligentní a potom on tohle může využít ve svůj prospěch. Tak děkuji jejda já jsem toho ale napsala. Moc se omlouvám, komu se to nechce číst tak ať to nečte

Damila — 8. 2. 2009 6:59

Ulriko, já tohle úplně chápu.
Jak to vnímá syn? Je rád, že se to změnilo? že je klidnější?

Mám synka s ADHD, ale není to s ním až tak zlé, proto brát léky nemusí.

Ale mám druhého, ten má tiky, a na to jsou vymyšleny podobné dryáky, jako Ritalin, možná v něčem ještě horší.
Někdy to má zlé, ale pořád se to dá ještě snést. Kdyby měl záchvaty, kdy nemůže jíst a usnout, a kdy je nebezpečný sobě i okolí svými tiky...pak bych mu lék dala taky. Máme ho doma, pro jistotu.

Dokud nebude jiný způsob, jak ošetřit tyto děti, tak zřejmě léky budou nezbytností.

Nutno ale říct, že mnohdy je Ritalin podáván zbytečně, i mému ADHD synovi byl nabídnut, přitom to u něj opravdu nutné není....
Samozřejmě jsou i horší případy, kdy to zatím jinak nejde.

Nela — 8. 2. 2009 8:18

Ulriko,plně tě chápu, protože to mám doma stejné a taky mne rozčílí názory, že jsme jako rodiče selhali a cpeme do chudáčka nějaké drijáky.  Kdo nezačil, nepochopí.

Ulrika — 8. 2. 2009 11:23

Jo jo je to tat, Damilo abych ti odpověděla, ano myslím, že je mu opravdu lépe. Má radost ze školních výsledků, staví úžasné stavby s lega(Což je podle mě naprosto dokonala hračka pro děti s ADHD) a z každého vlastního úzpěchu má radost. Chtěla bych se Vás dámy zeptat. Ze začátku nám lékař říkal, že máme ritalin na víkend vysazovat, teď ale to prý dělat nemáme, aby si ten mozek naviknul. Pauzu máme dělat pouze o větších prázdninách, ale nevím měla jsem  pocit, že by se ten organizmus měl přes víkend odpočinout, ale teď to tak zase není. Tak se chci zeptat jakou máte zkušenost. Děkuji.

Nharte — 9. 2. 2009 20:21

Promiňte,
nestíhám přečíst vše, ale přelouskla jsem první dvě stránky. Jaké terapie vaše dítko navštěvuje? Pan doktor sem vlítnul a řekl půl pravdy a zmizel. Ritalin je nejznámnějším farmaceutikem používáným pro léčbu ADHD, přesto je prokázáno, že POKUD NENÍ KOMBINOVÁN S TERAPEUTICKOU PÉČI, jsou jeho výsledky z dlouhodobého hlediska zanedbatelné (jakmile se vysadí- bývá stav, kde byl). Jeho použití před sedmým rokem života bych velmi zvažovala. Mozek se vyvíjí pravděpodobně celý život a u dětí je extrémně plastický a učení ho ovlivňuje zcela zásadně.

To nejdůležitější při práci s ADHD je naučit děti strategie, které jim dopomohou se soustředit- odclonit rušivé elementy, přemýšlet a zvládat své chování. K tomu slouží psychologické a hlavně speciálně- pedagogické metody zaměřené na rozvoj poznávacích schopností. Jsou opravdu dobré! Vyžadují ovšem trpělivost, pravidelnost- ano, není to řešení na hned teď, ale možná na léta práce- je ale jediné učinné. Ritalin se medikuje pouze jako podpůrný prostředek pro lepší možnost práce při terapii a já myslím, že je potřeba pouze v extrémních případech- a to není ani jeden, který je tu popsaný. Pokud dítěti dělá dobře a vy ho chcete, pak dobrá- ale bez speciálnách vzdělávacích metod je to jen droga, která neřeší podstatu potíží. Je to sice delší cesta, ale vyplatí se.

Najděte si dobrého speciálního pedagoga, či dětského psychologa zaměřeného na vzdělávání a poraďte se. Mohu i doporučit, kam se obrátit. Hodně trpělivosti a nenechte si od nikoho nutit, že vy jste selhali. Tak to v žádném případě není, děti s ADHD potřebují jen trochu jinou metodiku "jak se učit".

Ulrika — 9. 2. 2009 21:03

Po poradě ze školou a psychiatrem, máme specílní hodiny s paní učitelkou která vyučuje speciální pedagogiku, což si myslím, že je dobře. Sice se tím od spolužákú odlišuje, že zůstává déle ve škole, ale myslím, že to není problém. podstupujeme pravidelné návštěvy, kde jsme vždycky ze synem oba rodiče a radíme se jak zvládat určitě situace apod. A potom taky když nastane problém, vždycky můžeme volat a zeptat se nebo požádat oradu. Spolupráce jak s doktorem, tak se školou funguje, to si myslím je v takových případe velmi důležité.

Nharte — 9. 2. 2009 21:28

Tak to je výborné. Podle jakého programu pracujete? Ideální je- práce s spec. ped jednou- dvakrát týdně, a pak denně doma- třeba i jen deset minut (vím, jak moc je to náročné pro rodiče, ale pravidelnost hodně pomáhá..). Jenom ještě pár mých zkušeností- obecně se tvrdí, že hyperaktivní děti (tady je další důležitá věc- každě dítě s ADHD má jinou skladbu symptomů a snad nedůležitější je udělat diagnostiku na deficity dílčích funkcí- někdy je problém v příjmu informace, někdy ve zpracování, či ve výstupu a v rámci toho je ještě spousta možností) se neumí dlouhodobě soustředit, ale třeba já mám i zkušenost, že než se dítě usoustředí, tak už se skáče na jiný úkol (to jsou takové ty programy, kdy se vyhovuje rychlému střídání úkolů). Je to individuální a musí se podle potřeb konkrétního prťouse (nebo mladého pána, či paní:)).

Co bych si i dovolila poradit obecně je- oční kontakt (soustředit se na něj), a přestože je to neuvěřitelný zápřah na rodiče- váš klid a váš optimismus je zásadní (a není neodůvodněný- ADHD se dá zvládnout), chválit-chváli-chválit: vždy je za co a tyhle děti zažívají neúspěchu a negací desetinásobně více než běžné děti, vždy hodnotit pouze k němu samému- oceňovat každý krůček. Ideální je, když se na tomhle shodnout všichni- rodiče, učitelé a další zúčastnění. A vůbec nic si nedělejte z toho, že vaše dítě má speciální hodiny a jak se na vás dívá okolí apod. Okolí ví s prominutím prd a to důležité je, aby se dítko rozvíjelo- ono to může jít pár let pomalu, ale systematickou péči se to zvládne.

Nharte — 9. 2. 2009 21:52

Tak mi to nedalo a našla jsem, co by mohlo být k tomuto tématu- alternativní léčby v Čechách zajímavé. Sice s paní doktorkou nesouhlasím v několika bodech- určitě nejde o to, aby "děti hezky hačaly" a také nesouhlasím s viktimizací rodiče a to ani v této malé míře, ale s čím souhlasím jsou fakta kolem Ritalinu. Také pro ty, které zajímájí alternativní cesty- je tu podrobný článek o homeopatickém přístupu k ADHD (velmi se líbí, že je tu skutěčně dbáno na různou symptomatologii). Já nemá s homeopatickou léčbou ADHD zatím zkušenosti.

http://www.katerinalucka.cz/ (články o ADHD jsou na první stránce dole)

A co můžu ohledně těhle trablů doporučit- čtěte to, co se vám nelíbí, máme vždy snahu si vyhledávat informace, které náš přístup potvrzují a vyhýbáme se těm pro nás nepříjemným. Ale jen pokud vezmeme v úvahu i ty, které se nám nelíbí, můžeme se skutečně poučeně rozhodnout.

Ulrika — 13. 3. 2009 22:05

Tak se jak koukám už dlouho nic nevého nepíše, tak já začnu. Máme u nás dneska poprvé na noc mou 7-mi letou sestru, která je tak stará jako náš syn. Co jsem čekala? Že by to mohlo být všechno v pohodě, večeře pohádka popkorn, pohoda spaní na podlaze jako ve stanu apod. A jak to zatím vypadá? Děti stále nespí, jsem s nervava v....víte kde a už jsem musela nesčetrněkrát zasahovat. Honí holku po pokoji, polévá jí čajem a podobně. Budeme my normální matky dětí s ADHD moct dělat alespoň něco jako ostatní matky? A:dumbom:ch jo tak jsem se tady vyplakala  a jdu je zase klidnit, mám pocit že jako matka a výchovný element jsem naprosto sklamala. Jo a ještě se vám musím s něčím svěřit. Máme jednu sousedku která má syny a já mám pocit že náš kluk je klidný a zvládnutelný pouze do doby kdy se u nás objeví tahle sousedka a schválně před ní se chová jako nejhorší dítě na světě, ale opravdu to vypadá že to dělá zcela cíleně a já jsem zoufala, asi jí k nám přestanu zvát, protože vždycky odchází znechucená. Myslíte že je možné, že to dělká schválně? Moc se omlouvám za chyby ale píšu rychle, musím zase do pokoje. Tak dobrou.

lina.m — 16. 3. 2009 16:50

Jsem dospela, ale mam ADHD. Moc mi to v zivote vadi. Bohuzel, kdyz jsem ja byla mala, tak to skolni psycho poradenstvi atd. neexistovalo. Zavidim vasim detem, ze maji moznost s tim bojovat. Jen tam me ale napadlo, co treba sporty? Zkousely jste dat sve deti zapojit do sportovni cinnosti?
Tenis je podle me vyborna hra, podporujici soustredeni a koordinaci pohybu.

Damila — 16. 3. 2009 19:26

Náš ADHD synek dělal fotbal (1 rok), judo (2,5 roku), karate(nyní rok). Ve všem byl docela dobrý. Teď to karate mu jde ale nejlíp a sbírá jednu medaili za druhou. To je ohromné plus pro jeho sebevědomí. Ale už mu je deset, tak je schopen i jakési  vytrvalosti, které je při sportu potřeba. V pěti o tom moc páru neměl.

lina.m — 16. 3. 2009 19:41

Mne jen tak mimochodem napadlo, nemyslite si, ze ty poruchy, kterymi vase deti trpi, mate zcasti i vy? Samozrejme muze to mit hodne faktoru, ale myslim si, ze predevsim je to zalezitost genetickeho puvodu. Napriklad moje matka taky jako ja ma ADHD (teda spis mame variantu ADD). Driv se to vubec nezkoumalo, deti s ADHD mely jen nalepku "ty, co moc zlobi". Jen tak me napadlo, jestli jste nektera zkousela taky testy na ADHD.

Damila — 17. 3. 2009 7:26

Já mám jedno dítě s ADD a druhé s ADHD.
Jediný, kdo by takové znaky v rodině mohl v dětství vykazovat, je můj otec (tedy děda mých dětí).
A to je jen můj dojem, podle toho, co o svém dětství vyprávěl. Špatné známky ve škole, přestože je úžasně chytrý a má rozhled, dvojky z chování, apod. Jeden z největších "lumpů" na škole. Tvrdí, že k tomu vždycky ale přišel jak slepý k houslím, že viníci (rozbité okno ředitelny) utekli a zbylo vše na něj, protože byl s nimi...

lina.m — 17. 3. 2009 7:42

Chapu. Jako holka mam spis ADD cili bez te hyperaktivity. Jsem neskutecne nepozorna, jsem takovy dozivotni "popleta", neco snadno prehlednu a vubec nemam skoro zadny cit pro detaily. A jak si nevsimam detailu, tak mi spousta veci unika. Totez se tyka i logickych souvislosti, neumim je dat dohromady.  Psycholozka rekla, ze to je pro ADD dost typicke. Mam taky docela velke rozpeti mezi inteligencnimi schopnostmi, v necem jsem nadprumer a v necem tezky podprumer. Absolutne mi treba nejde rotace geometrickych utvaru...no to je holt tezky se narodit s timhle...

Damila — 17. 3. 2009 10:07

lina.m,
rotace geometrických útvarů...jsi mě rozesmála, matně si můžu představit, co tím možná myslíš, ale posuzovat tím inteligenci? Snad ne. Každý má vypíchnuté jiné části inteligence. Mně třeba vůbec nejde orientace v prostoru. Pokud zapojím mozek, snadno zabloudím. Pokud se nechám vést intuitivně, vždy najdu cestu.
Baví mě matematické hříčky, ale třeba šachy mi přijdou příliš složité na to, abych myslela několik tahů dopředu, takže v nich moc dobrá nejsem.

Je hodně těžké určit hranici normálu. Ale pokud se cítíš jako ADD, je dost možné, že ji "máš", proč ne.

lina.m — 17. 3. 2009 10:25

Mne teda tu ADD urcila klinicka psycholozka, ja jsem si ji sama nevymyslela, ac jsem jiz davno tusila, ze neco neni v poradku (orientaci v prostoru mam taky pramizernou).  Ja mam VS a ta psycholozka mi rekla, ze na VS uroven ty hodnoty (rotace utvaru, orientaci v prostoru) mam hodne podprumerne. Takze ADD to urcite z psychologickeho hlediska bude.
S tim, ze kazde ma vypichnute jine casti inteligence muzu souhlasit jen castecne. Psycholozka mi rekla, ze u VS lidi takove rozpeti mezi hodnotami jake mam ja neni vubec normalni. Takze ja jsem bohuzel timto hodne postizena a ted hledam zpusoby, jak se muzu nauucit rototovat ty geometricke utvary a ucim se orientovat v prostoru, protoze to ADD mi hrozne vadi. Pripadam si menecenna.

Damila — 17. 3. 2009 11:57

lina.m napsal(a):

Mne teda tu ADD urcila klinicka psycholozka, ja jsem si ji sama nevymyslela, ac jsem jiz davno tusila, ze neco neni v poradku (orientaci v prostoru mam taky pramizernou).  Ja mam VS a ta psycholozka mi rekla, ze na VS uroven ty hodnoty (rotace utvaru, orientaci v prostoru) mam hodne podprumerne. Takze ADD to urcite z psychologickeho hlediska bude.
S tim, ze kazde ma vypichnute jine casti inteligence muzu souhlasit jen castecne. Psycholozka mi rekla, ze u VS lidi takove rozpeti mezi hodnotami jake mam ja neni vubec normalni. Takze ja jsem bohuzel timto hodne postizena a ted hledam zpusoby, jak se muzu nauucit rototovat ty geometricke utvary a ucim se orientovat v prostoru, protoze to ADD mi hrozne vadi. Pripadam si menecenna.

Neblázni, člověče, jak méněcenná?
Máš jistě schopnosti, pro které jsi jedinečná. Nikdo nemůže umět všechno. VŠ nebo neVŠ.
Myslím, že to ani změnit nemůžeš, tak se tím netrap.
Zdá se, že Ti psycholožka spíš způsobila potíže, tím, jak Ti nasadila brouka do hlavy, než aby Ti pomohla.

Šťastní lidé jsou jen ti, co se přijmou takoví jací jsou.
Nejsi méněcenná, stejně jako nejsou méněcenné naše děti s ADD a ADHD.
Zapomeň na to.
Pracuj s tím co je, a nepřemýšlej nad tím co by mohlo být. To je pasé.
Fakt se Ti divím. Když Ti to nevadilo dosud, a dokonce jsi s tím vystudovala, asi to nebude neslučitelné ze životem. Psychologové jsou taky jenom lidi. A řeší stejné potíže jako my.

lina.m — 17. 3. 2009 12:09

Damilo, s tim jsem vystudovala. Ale zacala jsem mit obrovske potize v prave v praci. Ve skole to bylo takove lazoplazo, na vsechno jsem mela cas, mohla jsem nad vecmi popremyslet. Ale nastoupila jsem do nadnarodni spolecnosti, kde je nade vse ocenovan vykon. Rychly, dynamicky, pohotovy. A tam jsem zacala selhavat. V tom je ten pruser. v praci zaostavam, jsem ten slabsi clanek. A tak muj nadrizeny mi doporucil vyhledat odbornou pomoc, coz jsem udelala. Praci menit nehodlam, protoze urcite chci mit plat nad 35.000. Splacim hypoteku a ty penize potrebuju.
Zaroven ale potrebuju vyresit moje nedostatecne stavy, protoze bez toho se moje kariera nepohne. To, ze jsem jak rikas vyjimecna je mi hodne na houby. Radeji bych byla vic normalni a nemela tyhle zbytecne problemy.

spunt — 17. 3. 2009 15:28

Lino.m , já musím přiznat, že sama osobně mám určité znaky ADHD.
Jako malá jsem byla velice živá....
A s učením se a soustředěním a pamětí mám potíže dodnes. A to i na věci které mě zajímají, ne že se je musím kvůli něčemu naučit.
To co si jiní spolužáci pamatovali ze školy, já se vždy musela doma učit.

I teď zjišťuji že čtu knížku ( když už tedy k něčemu takovému jednou za čas dojde...) a čtu a čtu a najednou se přistihnu že vůbec nevím co čtu....


Můžeš mi prosím říci, co Ti ta psycholožka poradila?
Já jen jestli třeba má smysl ji i ve "vyšším" věku navštívit. Protože to že mi někdo jen řekne že mám poruchu pozornosti mi v ničem nepomůže.....

spunt — 17. 3. 2009 15:33

A naprosto souhlasím s Damilou,
šťastný je jen ten, kdo si uvědomí že má to co potřebuje a kdo se přijme takový jaký je.

Jsou šťastní lidé co se mají dobře, ačkoliv jejich plat je 10tisíc a jsou lidé nešťastní co se stále honí za něčím, protože přeci s 50ti tisíci měsíčně nevyjdou....

lina.m — 17. 3. 2009 16:02

Spunt

Testy na ADHD jeste nejsou u konce, prozatim mi poradila si tu pozornost cvicit. Ale zaverecne hodnoceni mi jeste nerekla.
Nepotrebuju 50 tisic, potrebuju si zit normalne a citit se jako plnohodnotny clen spolecnosti. Jinak se citim jako menecenny (doslova mene cenny, protoze mi v praci nepridali kvuli mym problemum) odpad.

lina.m — 17. 3. 2009 16:31

No a ja si uvedmuju, ze nemam to co potrebuju. Ja chci byt v praci uspesna, chci vydelavat penize a chci aby si me lidi za to vazili. Holt nejsem takovy typ, co se spokoji s platem 10 tisic. Proste nejsem dobra v tom, v cem dobra byt chci. A to je to, co mi vadi. Takze urcite s tou ADHD budu bojovat. Akorat je mi lito, ze jsem uz prosvihla tolik casu.

Damila — 17. 3. 2009 17:55

lina.m,
obávám se, že budeš hodně zklamaná. Jak chceš bojovat s ADD?
Kdyby to bylo možné, už dávno bychom to i u dětí "zlikvidovali". Beznohému noha nedoroste, a člověku s ADD a ADHD nedorostou neurotransmitery.
Jediné co můžeš udělat, je smířit se s tím a využít svých možností. Chtít to co mít nemůžu přináší jen bolest.

Mluvíš o ztraceném času, a přitom se právě chystáš skutečně ztrácet čas bojem s větrnými mlýny. Stejně nakonec budeš nucena pochopit, že nemůžeme mít vše, a že štěstí není o výši platu.
Ale některé zkušenosti jsou nepřenosné. Takže přeji hodně sil a ať ten pád na zem není moc bolestný.

spunt — 17. 3. 2009 17:59

lino.m ,
no nevím nevím, jestli se díky Tvému příspěvku teď necítím jako méněcenný odpad :(

Máš vysokou školu. Tudíž jsi inteligentní. Tu každý nevystuduje.

Nepodceňuj se, ale také si uvědom, že jsou lidé kterým nezbývá nic jiného než se svým vzděláním, ve své profesi pracovat pod 20tisíc čistého a musí být vděční že vůbec práci mají. A žijí normálně. A nejsou méněcenní.

Doufám že jde o špatné vyjádření slov a že nemyslíš vážně  že výše platu určuje jestli je člověk plnohodnotný člen společnosti či nikoliv.

lina.m — 17. 3. 2009 18:01

Damilo, jasne, ze to pujde. Soustavnou kontrolou a praci na sobe.
Jeste potrebuju s psycholozkou dojednat strategii. A rikala mi neco o cvicenich na mozek. Koneckoncu mozek je sval a u lidi, co ho cvici pocet transmiteru je vyssi.

Damila — 17. 3. 2009 18:18

lina.m
cvičit se dá pouze příčně pruhované svalstvo.
Mozek jistě taky, ale ne v tom smyslu jako ruce, nohy, břicho, zadek...
Můžeš si v mozku vytvořit něco jako by-pass, tedy vytvořit novou dráhu, jinou, okliku.
Je to ale vždycky už jizva, náhražka. Jako by sis dala umělou nohu. Budeš chodit, ale nevyhraješ maratón.

lina.m — 17. 3. 2009 18:22

Ale mnohem lepsi, nez si rict "no co uz, kdyz jsem se takova (blba) narodila".  To je samozrejme nejjednodussi zpusob. Takove reci jsou pro slabouchy, co se ihned vzdaji. Dulezite je prekazky prekonavat.

spunt — 17. 3. 2009 18:27

:co: ADD nesouvisí přímo s inteligencí....
Proto jsou lidé schopní i s ADD vystudovat vysokou školu.

Nebo jí dneska vystuduje každý blbec?

lina.m — 17. 3. 2009 18:29

tak samozrejme, ze dneska VS je fakt i pro magory jako ja.

Damila — 17. 3. 2009 18:33

lina.m napsal(a):

Ale mnohem lepsi, nez si rict "no co uz, kdyz jsem se takova (blba) narodila".  To je samozrejme nejjednodussi zpusob. Takove reci jsou pro slabouchy, co se ihned vzdaji. Dulezite je prekazky prekonavat.

Tvoje odhodlání je příkladné. Jen si neuvědomuješ, že svými výroky se můžeš některých dotknout.
Naše děti nejsou "blbé" ani "slabouši".
Pokud víš, o čem ADD a ADHD je, pak toto nemůžeš napsat. Tak to prostě není a s IQ ani povahovými vlastnostmi  to nemá co dělat.

spunt — 17. 3. 2009 18:36

:kapitulation:

lina.m — 17. 3. 2009 18:37

ADD samozrejme primo s inteligenci souvisi. Inteligence ma vice dimenzi: verbalni, analytickou, emocni apod. Takze se ty poruchy tykaji jedne nebo vic z techto oblasti. Napriklad jsem pri tom testu, ktery se podobal beznym IQ testum vykazovala vysoke rozpeti hodnot. V necem jsem byla lepsi, ale v necem horsi. Pak se z tech hodnot vytvari jakysi prumer. Ale samozrejme vyssi IQ ma ten, kdo ma ty hodnoty vyssi. Proste je jasne, ze ten kdo umi rotovat geometricke utvary a k tomu ma zmaknutou verbalni stranku bude mit vyssi IQ.

spunt — 17. 3. 2009 18:38

Damilo, díky že jsi napsala, právě mě popadá depka, že nemám a nikdy nebudu mít VŠ , ani mi to nebylo doporučeno.

Po příspěvcích liny se začínám dost cítit jako méněcenná, hloupá, neschopná..... a chudák moje dítě, které má "horší" projevy ADHD než jsem měla já jako dítě.

spunt — 17. 3. 2009 18:40

Lindo, moje IQ není zrovna špatné ..... dle testů  přes 120 ale přesto nejsem schopna se soustředit a něco se naučit, zapamatovat.....

lina.m — 17. 3. 2009 18:44

Damilo, nevim, podle ceho ty to posuzujes. Meli jsme v praci holku, ktera byla jeste blbejsi, nez ja. Neustale neco zapominala, byla duchem nepritomna, svou praci nedelala dobre, vse se po ni muselo predelavat. Nebudu ti tvrdit, ze kolegove ji povazovali za buhvi jakou sikulu. To v zadnem pripade nebyla. Jeji nepozornost ji byla porad vytykana. A nic s tim nedelala, bohuzel.

Damila — 17. 3. 2009 18:47

lina.m,
pokud jsou Tvými hodnotami v životě vysoké IQ, vysoký plat, uznání ostatních, karierní postup...pak jsme každý jinde a nemáme si na tomto poli co předat.
Jen Tě chci požádat, važ slova.

Damila — 17. 3. 2009 18:49

lina.m napsal(a):

Damilo, nevim, podle ceho ty to posuzujes. Meli jsme v praci holku, ktera byla jeste blbejsi, nez ja. Neustale neco zapominala, byla duchem nepritomna, svou praci nedelala dobre, vse se po ni muselo predelavat. Nebudu ti tvrdit, ze kolegove ji povazovali za buhvi jakou sikulu. To v zadnem pripade nebyla. Jeji nepozornost ji byla porad vytykana. A nic s tim nedelala, bohuzel.

Hodně Ti záleží na tom, co si myslí o Tobě ostatní?
Potřebuješ, aby Ti vyvrátili Tvé přesvědčení o vlastní méněcennosti?

lina.m — 17. 3. 2009 18:50

Ano, tyto hodnoty jsou pro me nesmirne dulezite. Jsem clovek s racionalnim pristupem k zivotu a taky touzim po tom, neco v tom zivote dokazat, nekam to dotahnout. V tom mas pravdu.

lina.m — 17. 3. 2009 18:53

Damila napsal(a):

lina.m napsal(a):

Damilo, nevim, podle ceho ty to posuzujes. Meli jsme v praci holku, ktera byla jeste blbejsi, nez ja. Neustale neco zapominala, byla duchem nepritomna, svou praci nedelala dobre, vse se po ni muselo predelavat. Nebudu ti tvrdit, ze kolegove ji povazovali za buhvi jakou sikulu. To v zadnem pripade nebyla. Jeji nepozornost ji byla porad vytykana. A nic s tim nedelala, bohuzel.

Hodně Ti záleží na tom, co si myslí o Tobě ostatní?
Potřebuješ, aby Ti vyvrátili Tvé přesvědčení o vlastní méněcennosti?

Damilo, mne zalezi na tom, co si o mne mysli muj sef, protoze se to odrazi na me vyplatni pasce. V neposledni rade je pro me dulezite byt profikem ve svem oboru a potom, aby si me vazili kolegove a potom aby si me vazil muj pritel. Chci, aby o mne rikali, ze jsem "dobra".

Damila — 17. 3. 2009 18:58

Vypadá to, jakoby jsi chtěla z vnějšku dodat to, co ti chybí uvnitř. Sebedůvěra.
Zatím netušíš, že to není možné, ale nechci Ti kazit nadšení.

lina.m — 17. 3. 2009 19:02

Ne. Primerne problem neni o sebeduvere. Nikdy jsem s ni problem nemela. Teprve v okamziku, kdyz jsem si uvedomila, ze se mi v praci nedari, jsem ten slabsi clanek, jak jsem tu jiz psala. A melo to i objektivni dopad: nebyla jsem povysena na rozdil od mych kolegu. Takze nejedna se o nejaky muj subjektivni pocit, ze jsem spatna. JSEM SPATNA.  A na praci mi zalezi a na kariere taky. Kdyz budu mit milion jednotek sebeduvery a budu porad stejne blba, plat mi nezvednou.

Damila — 17. 3. 2009 19:09

lina.m,
fakt valím oči. Nestačím se divit, co je možné. Jsi pro mě zajímavý případ. Ale jsme už výrazně off topic.

Nharte — 17. 3. 2009 19:36

No "dobrá" budeš až budeš šťastná. A to má podle mě Dami pravdu, že to se z venku nedodá. Nikdy, i kdybys byla největší a nejchytřejší boss na světě. Pokud jde o výkonnost, tak psycholog ti určitě pomůže. Jsou metody, kterými se dá rozvíjet veškerá mentální činnost. Samozřejmě to chce pracvat a investovat do sebe.

S čím máš konkrétně v práci potíž?

lina.m — 17. 3. 2009 19:39

Neumim dlouho vydrzet u ukolu, nedotahuju veci do konce. Vynechavam postupy, dulezite kroky. Zapominam, delam chyby z nepozornosti. Typicke ADD. Kolegove se na me nemuzou spolehnout. A ja se nemuzou spolehnout na vlastni mysl.
Hodne obecne to lze charakterizovat jako chybejici smysl pro detail.

lina.m — 17. 3. 2009 19:51

Nharte napsal(a):

No "dobrá" budeš až budeš šťastná. A to má podle mě Dami pravdu, že to se z venku nedodá. Nikdy, i kdybys byla největší a nejchytřejší boss na světě. Pokud jde o výkonnost, tak psycholog ti určitě pomůže. Jsou metody, kterými se dá rozvíjet veškerá mentální činnost. Samozřejmě to chce pracvat a investovat do sebe.

To je pravda. Muzu si sice rict, ze jsem v pohode a nedotyka se me to, namlouvat si, ze pro me jsou jine priority v zivote, jenze to neni pravda. Mne zalezi na tom, jaky podavam vykon.
A "stastna" jsem uz ted. Jen nemuzu opakovane prehlizet opravnenou kritiku vuci me osobe.

Nharte — 17. 3. 2009 19:52

Jestli chceš, tak napiš SZ. Dám ti odkaz na nějaké knížky a metody, které ti pomohou. Hlavně se nebičuj a nesnižuj si nasazení opakováním, že jsi blbá. To je to nejhorší, co můžeš udělat. Ber to jako výzvu, hodně se naučíš. Není důvod, abys to nezvládla.  Jenom tě to bude stát o něco víc práce.

Nharte — 17. 3. 2009 19:55

I být zaměřený na výkon může být skvělé, ale nepřešvihni to. Zkus se balancovat i jinými způsoby hledání "štěstí";). Výkon se nutně nerovná "dobrý člověk".

lina.m — 17. 3. 2009 19:59

Nharte napsal(a):

I být zaměřený na výkon může být skvělé, ale nepřešvihni to. Zkus se balancovat i jinými způsoby hledání "štěstí";). Výkon se nutně nerovná "dobrý člověk".

Urcite to nepresvihnu. Rada bych ten vykon dotahla aspon na ten pomyslny prumer.

Ulrika — 18. 3. 2009 19:48

No teda, myslím, že jsem tady nebyla tak dlouho. Moc jsem toho  přečíst neztihla, ale něco mě zaujalo a budu reagovat. Náš pan doktor nám dělal genetické testy, protože je prý 100%, že jeden s rodičů byl v dětství ADHD nebo DHD. tolik jen k té dědičnosti. My už mšsíc čekáme na výsledky, ale údajně to musel být alespoň 1 z rodičů, jinak to prý není možné. A pan doktor Matys ví o čem mluví. Doufám,, že jsem jeho jméno napsala dobře, nechcou se mi hledat papíry. Myslím, že jsem to byla já :dumbom:Ne ale bez lregrace opravdu to tak je. A my čekáme ny výsledky. Omlouvám se, naztihla jsem všechno pročíst musím dát děti spinkat. Tak nevím jestli to tady už někdo nepsal. Jestli máte někdo jiné ověřené informace tak sem s nimi. Moc pospíchám, tak nekontroluj pravopis. Tak zatím a jsem ráda, že jsem sem zase zavýtala, ale dloiho tady nkdo nebyl.

Ulrika — 18. 3. 2009 19:56

Tak jsem ještě ztihla přečíst kousek od včera večer. Mám podobný problém, pořád se snažím, opravdu hodně, ale nic mi nejde jak bych chtěla. a tak to bylo vždycky, myslela jsem si, že jsem děsně blbá a nic mi nešlo jak jsem chtěla. Nakonec jsem se začala věnovat divadlku a herectví a zjistila jsem, že to mi celkem jde a hodně mi to zvedlo sebevědomí, protože to mi chybělo. Ted sice hraji jen doma dětem a muži jak stále tvrdí, ale prý hodně herců je ADHD, třeba jsem to opravdu byla já. No počkáme na výsledky. Už letím, zase se nesoustředím. Ne jsem jen vtipná už mi hrabe s toho kluka mojeho, dneska jsme se hadali celý den.

lina.m — 19. 3. 2009 7:06

Ulrika napsal(a):

Tak jsem ještě ztihla přečíst kousek od včera večer. Mám podobný problém, pořád se snažím, opravdu hodně, ale nic mi nejde jak bych chtěla. a tak to bylo vždycky, myslela jsem si, že jsem děsně blbá a nic mi nešlo jak jsem chtěla. Nakonec jsem se začala věnovat divadlku a herectví a zjistila jsem, že to mi celkem jde a hodně mi to zvedlo sebevědomí, protože to mi chybělo. Ted sice hraji jen doma dětem a muži jak stále tvrdí, ale prý hodně herců je ADHD, třeba jsem to opravdu byla já. No počkáme na výsledky. Už letím, zase se nesoustředím. Ne jsem jen vtipná už mi hrabe s toho kluka mojeho, dneska jsme se hadali celý den.

Mam taky jednu vec, ktera mi jde ze vseho nejlip, mam ji abnormalne vyvinutou a v ni uplne vynikam, o tom jsem presvedcena a potvrdilo mi to i moje okoli. Taky to souvisi s umenim, ale neni to divadlo. Jenze tato vec nema zadne vyuziti v praktickem zivote a docela rada bych se ji vzdala vymenou za to byt trochu vic normalni.

Ulrika — 19. 3. 2009 7:23

Tak to by mě zajímalo co to je?:)

lina.m — 19. 3. 2009 8:14

Mas ode mne SZ

lina.m — 19. 3. 2009 9:18

Jak to tady ctu, tak nabyvam dojmu, ze ADD je skutecne dedicne, aspon ve vetsine pripadu. Takze kdyz uz tu poruchu mam, tak by muj partner ji nemel v zadnem pripade  mit. Tak muzu aspon doufat, ze to po me nepodedi moje dite. Kdyz to maji oba rodice, tak to je konec.

Damila — 19. 3. 2009 9:25

Genetika je nevyzpytatelná. Můžem se jen dohadovat a pohybovat v oblasti procentuální pravděpodobnosti.
Skutečnost ale není statistika.
Já ani manžel nemáme ADD a ADHD, přesto ji mají obě naše děti.
Tady je pravděpodobnost několik promile. Takže na nějakou statistiku bych se vyprdla. Jaké dítě se narodí, to se uvidí. Kdyby jich bylo deset, každé bude jiné a pravděpodobnost je pořád stejná.

Nharte — 19. 3. 2009 17:18

Žádny "gen" není dokázán. Pokud teda má pan doktor jiné info, tak se prosím, zeptejte, moc by mě to zajímalo. Je prokázán vztah mezi určitými geny kódujícími neurotransmitery, které jsou při ADHD v nerovnováze a pravděpodobně zapříčiňují pozměněné fungování mozku. Je to nesmírně složité a každé dítě má i jiný profil příznaků. Zatím se ADHD považuje za multifaktoriální potíž. Neexistuje jednoduché řešení jako je gen a Ritalin. A znovu opakuji- medikovat děti před školním věkem je velice (velice!) diskutabilní a nedoporučované.

lina.m — 19. 3. 2009 17:42

Dnes mi s definitivni platnosti psycholozka rekla asi toto: predevsim mam poruchu vizualniho vnimani, nerozlisuju jemne detaily, ty muj mozek "nevidi" a proto celkovy obraz o veci nemam kompletni, a to ma za nasledek to, ze nakonec mam o veci chybne predstavy a delam chybne zavery. Jinak logicke uvazovani je v poradku. Zvladla jsem i vsechny testy prostorove orientace bez zadne chyby, akorat mi to trvalo asi 6X dyl, nez je prumerny cas pro zvladani takovych ukolu. Inteligenci udajne mam lehce nadprumernou, ale s temi casy je to hodne spatne.  Celkove doporuceni zni, ze se mam vyhybat casovemu tlaku, dokud mam udelat neco v kratke dobe a presne, tak selhavam.

Damila — 20. 3. 2009 7:17

Inteligence je lidský výmysl.

Ulrika — 21. 3. 2009 22:55

Co zmanená SZ? Pokud někdo tvrdí. že on ani jeho druh není ADHA tak tomu tak není. Protože o tom nemusíte mít ani ponětí.  Zpětně si určitě vzpomenete na spoustu věcí s tímto propletených. Jen se o tom prostě dříve nevědělo. A k našeme doktorovi chodí spousta rodičů, kteří se to dozvěděli až teď a jeho rady jim teď opravdu pomohou. Jsou to maličkosti. Dříve když já jsem byla dítě si pamatuji, že odvedli spolužáka co byl oprvdu chytrý do pasťáku, protože nebyl schopen se ovládat a tím potlačil to že byl opravdu chytrý. Ale příznaky mohly být opravdu rozličné. Prostě nevím jak to je , ale údajně je prokázáno, je jeden z rodičů musel být ADHD. Nením píši jen to co jsme se dozvěděli od někoho ke komu bychom měli mít důvěru. Končím už na to nevidím Nechci se z nikým hádat, já jen říkám to co jsem slyšela. Dobrou noc. A ještě je opravdu důležité rozpoznat jestli je dítě opravdu ADHD nebo je jen nezvladatelné a zlobí!

Nharte — 21. 3. 2009 23:55

"Prostě nevím jak to je , ale údajně je prokázáno"

Žádný gen pro ADHD prokázán není a jestli má pan doktor jinou informaci, tak by mě to moc zajímalo- a to myslím zcela vážně, nikoliv ironicky. Prošla jsem odborné články v mnoha  časopisech za posledních pár let a nic takového jsem tam nenašla, proto se ptám. Já se tímhle tématem odborně zabývám už pár let, takže mě to velmi zajímá.

Pravděpodobnost, že se v rodině vyskytuje porucha učení je vysoká, dědičnost se předpokládá jako jeden z možných faktorů nemoc způsobujících.

Nharte — 21. 3. 2009 23:58

lino.m celkové doporučení by mělo znít, abys začala naopak vnímání cvičit. Tohle je věc, která se dá ovlivnit.

Nharte — 22. 3. 2009 0:05

.

lina.m — 22. 3. 2009 10:32

Nharte napsal(a):

lino.m celkové doporučení by mělo znít, abys začala naopak vnímání cvičit. Tohle je věc, která se dá ovlivnit.

Popravde receno, jsem cekala, ze mi rekne neco podobneho. Cekala jsem, ze me povzbudi a rekne, co s tim mam delat. Naopak ona rekla, ze at necekam zadne zaraky a s tim svym 'narusenim' budu v zivote jen narazet. Asi to vyvodila z vysledku tech testu. Nejspis naznala, ze ty hodnoty jsou tak podprumerne, ze se to ani neda nejak napravit, rikala ze k prumernemu vykonu na vysokoskolacku meho veku to ma hodne daleko. Takhle mi to viceme i podala.
Ale ja nejsem typ, ktery se vzdava jen tak. Ted ruzne zjistuju informace o tom, co a jak lze s timto podniknout. Diky Nharte za dulzite info, uz jsem s temi lidmi v kontaktu a snad se to nekam pohne. Krom toho se zrejme prihlasim do vyuky tenisu. Pripada mi to jako dost dobre na cviceni koordinace, postrehu a jemne motoriky. Krom toho, je to venkovni sport a to ja absolutne miluju.

Kolem sebe vidim hodne lidi s ADD/ADHD. Ale oni si to proste neuvedomuji. Nadavaji si na kratkou pamet, na to, ze 'zase si nedavali pozor'. atd. Souvislosti v tom ale nevidi.
Okoli je ma za chronicke poplety a taky za tupouny, kteri nejsou schopni splnit jednoduchy ukol. Sice je pekne si rikat, ze s inteligenci to nema nic spolecneho, ale jejich kolegove v praci si to rozhodne nemysli, to mi verte.

Tato porucha je zcasti dedicna a zcasti muze byt ovlivnena komplikacemi pri porodu. Psycholozka se me ptala, zda jsem byla krisena, protoze pry moje naruseni je priznacne pro deti, ktere byly pri porodu kriseny. Byla jsem krisena a to jsem ji tedy potvrdila. Byla jsem omotana pupecni snurou a pridusena. Tu dobu co jsem byla bez kysliku, v mozku nejak castecne odumrely bunky, odpovidajici za to celkove vnimani.

Ulriko, SZ je zkratka pro Soukromou Zpravu, ta na tebe cervene nahore blika ihned, co prihlasis do babinetu.

Nharte — 22. 3. 2009 19:52

lino.m,
mám radost, že to takhle bereš a budeš zkoušet. Moc doufám, že se s někým domluvíš a budete pracovat. Ono to opravdu jde, problém je, že v Čechách se tím zatím tolik psychologů nezabývá- jede tam pořád starý typ testování (viz neměnné jednočíselné IQ a podobné věci- výzkumy i praxe už jsou dávno jinde, tohle je paradigma první polovinu dvacátého století). Jsem ráda, že ti aspoň udělala rozbor na jaké úrovni zpracování info máš potíže (viz vnímání, detail atp.)- od toho se dá odpíchnout.
Tenis je moc fajn, kdybych byla na stejném místě, ráda bych si zahrála. Už to taky pínkám jak ponocný, naposled jsem pořádně trénovala v dětství.

Potíže při porodu jsou další klasický faktor.

Víš, ty máš motivaci, zápal, to je půlka vítězství. Když tak mi pak napiš SZ jak pokračuješ.

jancurka — 25. 7. 2009 21:04

Ahojky mé malé(7)let bylo diagnostikováno adhd.Dostaly jsme ritalin hodně jsem o něm četla i na těchto stránkách ale u nás nastal jeden vážný problém a to halucinace.Prosím jestli s tím má někdo u svých dětí zkušenosti napiště mi něco o tom.Ritalin nám velice pomáha ale tohle je až příliš:(Hodně by mě zajímalo jestli je to pouze dočasné nebo trvalé a proto hned vysadit.Každé z vás předem děkuji Jája

Ulrika — 29. 7. 2009 23:26

Mohu se zeptat jak se to projevuje? Kdy a jak to vypadá? Máme vždy při zvýšení dávky nebo nějaké rapidní změně noční děsy (Myslím mého 7 letého syna) Ale ty vždy odezněly a myslím, že možná byly provázeny halucinacemi a taky jsou jeho sny tak živé až je to děsivé. Ale zatím to vždy odeznělo. Teď přes prázdniny ritalin vysazen a zatím přežíváme. Už jsem o synovi psala dříve kdyby jste chtěla porovnat případy, hkedejta ve starých záznamech. No a co na to její lékař? Nám vždycky náš psychyatr poradí, při něčem s čím si nevíme rady. Jsme unavená píši skoro po slepu, omluva za chyby. Dobrou noc.

makahari — 1. 3. 2010 21:23

Moje dcera teď řeší stejný problém - podávat synovi předepsaný Ritalin?
Hledali jsme informace na internetu, když si najdete http://www.drogy.cz/ritalin/kap-co-je-ritalin.html, je rozhodnutí ihned jasné: NIKDY!!
Je to návyková droga s obrovskými vedlejšími účinky, zvyšuje riziko závislosti. V Americe mezi lety 1990-2000 došlo k 186 úmrtím pro dlouhodobě podávaný ritalin.

spunt — 2. 3. 2010 19:06

makahari, ono je to trošku složitější.
A co jsem koukla na Ty stránky, no nevím, možná v USA, ale tady lékař nedá předpis na Ritalin když za ním dítko příjde že se hůře koncentruje.
Nejdříve tomu musí předcházet vyšetření a potvrzení poruchy pozornosti a zjištění jak je ta porucha velká. Na drobné nesoustředění se nemusí lék hned nasazovat.

A ono děti, které mají opravdu velkou poruchu pozornosti nějaké léky potřebují. Je jich na trhu již více, ne jen ritalin.

Ano, je smutné vědět že lék je na bázi opiátů, ale na jiných stránkách píší že v doporučeném dávkování od lékaře se na něm nevztvoří závislost. Pokud to do sebe někdo cpe pod tlakem, je jasné jaký to má vliv.



Zajímalo by mne, kolik je vnukovi a z jakého důvodu mu byl ritalin předepsán. A jak to zvládá on, případně učitelé bez léků.

monikabart — 4. 6. 2013 23:57

Ahoj lidi,

na základě vašich debat o tomto léku, vás chci upozornit na film. Shlédněte jej až do konce, protože ke konci o něm je řeč. Jsou tam mezi filmy přestávky, tak to hned nevypínejte.

http://www.czechfreepress.cz/kino-cfp/p … smrti.html

Rozšiřujte dál.

Nora — 5. 6. 2013 7:48

Nesouhlasím s touto kampaní !!!!!!!!!!!!!!!

Boumak — 16. 6. 2013 19:11

Dobrý den,
Ritalin klasifikuje Americká protidrogová agentura (DEA) jako narkotikum kategorie II stejně jako kokain, morfium a amfetaminy (např. pervitin). Moje osobní zkušenost je následující. V rodině máme 12 letého kluka, který bere Ritalin. Ze začátku se mu zlepšila soustředěnost, ale bohužel postupem času stále se zhoršující vedlejší účinky jako nechutenství, úzkost, nespavost, agresivita a co je nejhorší před 2 dny zkolaboval a je v nemocnici. Dnes mu přibyl na pokoj 9 letý kluk na Ritalinu. S čím myslíte, že byl hospitalizován? Ano kolaps organizmu!! Ptal jsem se proto dál a zjistil, že Ritalin má podobnou sloučeninu jako KOKAIN! Když člověk bere drogy dochází ke spalování cenných látek jako jsou vitamíny, minerály, stopové prvky, atd... Nakonec odkaz, který doporučuji pročíst: http://www.drogy.cz/ritalin/kap-co-je-ritalin.html. Udělejte si svůj obrázek a najděte si pravdu sami. Dostal jsem se k pár zajímavým lidem, kteří mohou pomoci. Pokud se budete chtít dozvědět více tady je na mě kontakt: 724 458 372.