Květinka — 1. 9. 2008 15:22

Nevím zda to patří do této rubriky.  Někdy už nevím jak dál.  Už před narozením holčičky jsme se hádali. Teď je to ještě horší, připadá mi že mi dělá naschvály ale nedělá. Je takový. Chová se jak dítě a přitom je otec. Je vychováván tak že matka dělala doma vše. A já byla vychovávana tak abych se o sebe postarala sama.
Například jsme byli venku s malou v kočárku.  Řekla jsem mu ať ji dá napapat a já zatím zavolám bráchovi protože byl nemocný. Řek že si ji z kočárku vytáhne a co se nestalo odřel ji nožky o zábranu co má před sebou. Bobek plakala a já opět normálním hlasem mu to vyčítala. Mám strach ho nechat s ní samotnou hlavně doma. A jeho rodiče by byli nejradši kdyby ji mohli vychovávat oni. Aby manželovi pomohli a on se nemusel o nic starat. Když to tak píšu tak napíšu i další věc, nemám ráda už ani jeho doteky a polibky také ne. Myslíte že se to zpraví a pokud jo jak to mu mám napomoci. Děkuju předem za rady

Décima — 2. 9. 2008 11:36

Milá Květinko, ty chceš mít Muže a vzala sis asi CHlapce a to tě teď na něm irituje, vadí a promítá se to i do milostného života... Budiž ti útěchou, ža takových chlápků je většina, hodně z nás s tím "bojovala a bojuje"... :) Holt milenecká láska je vtahu a nastupuje láska manželská a tu si musí každý časem osvojit... Chce to mnohdy trpělivost. Tvůj muž jistě není zlý, jen se musí manželem a otcem učit... Všechno se dá spravit, chce to čas a v klidu si promluvit, ne jen peskovat... Vzpomínám jak můj muž na začátku manželství neuměl nic, obrazy jsem si věšela na zeď sama atd, ale je pravda, že když jsem byla nemocná, čaj mi uvařil a snažil se, jak uměl... a teď po 20ti letech sám postavil pěknou chatu, kde maká a já se "válím" :D
Ale vážně, přeju Ti, vám oběma, mnoho trpělivosti s druhým a hodně lásky, už jen kvůli holčičce.

Selima — 3. 9. 2008 13:08

Je aký je, dospelého človeka je ťažké prerobiť. Ale ako píšeš, nerobí ti to naschvál, on PROSTE JE TAKÝ. A to, že nevie s malou - daj mu šancu, on sa naučí. Švagriná vyvádzala, keď sa raz neterka hrala s bratovým opaskom a prepichla si jazyk tým ostrým hrotom v spone, ale odvtedy sa zmierila s tým, že ocko je hlavne na bláznenie a hranie a rozmaznávanie(malá ho zbožňuje) a ona musí byť tá prísnejšia. Malá ich má rada a potrebuje obidvoch. Bracho trochu dospel a švagriná sa hodne zmierila. Majú síce taliansky, ale ešte stále vyrovnaný partnerský vzťah.