...před několika lety se nechala má manželka lapit po několikaletém vztahu do sítí sladkých řečiček, nadbíhání, kytiček a pochopení a sklouzla do vztahu s mužem, který tak naplnil své poslání lovce. V průběhu těchto okolností se v ní hnulo svědomí, snad i city a s omluvou a se slovy, že mě miluje prosila o odpuštění. Pro mě - pro ješitného chlapa to bylo něco co silně zranilo nejen mou ješitnost, ale hlavně city. Odpustil jsem, život šel (chvíli sice kostrbatě) dál a dnes máme dvě krásné děti. JENŽE ! V průběhu těch let jsem se občas dozvěděl, že jsou spolu v nepravidelném telefonickém kontaktu (to my muži takhle děláváme, abychom si nezavřeli již jednou pootevřená vrátka). Nepřikládal jsem tomu váhu, protože jsem si říkal, že přece jen v období mezi porody dvou dětí mají ženy jiné starosti. Ovšem jak děti rostly "lovec" vycítil svou další příležitost a s chlapským myšlením "když to šlo před tím, proč by to nemělo jít teď ?" zvýšil své úsilí. Myslel jsem si, že se nikdy nesnížím k tomu abych se někomu díval do telefonu, ale po předchozí zkušenosti mi mé druhé horší já našeptalo ať to udělám a opravdu jsem se nestačil divit, jak velmi čilá oboustranná komunikace mezi nimi probíhá a jakým způsobem si píší. Nešetří se slovy "Lásko" apod. Poučen z minula jsem na manželku uhodil a ta to odůvodňuje tím, že jsou jen přátelé a že je tohle to úplně normální a proč prý by mu nemohla zavolat jak se má. :usch:
Cítím se opět zrazen a už týden se z toho nemohu vzpamatovat. Při představě, že se spolu milovali se mi zvedá žaludek a její odůvodnění mi připadá zcela absurdní. Mé city jsou teď rozsekány na kusy. Své děti bezmezně miluji a udělám pro ně cokoliv, ale nevím, jestli kvůli nim budu schopen polknout tuhle další hořkost. Myslíte si (teď když znáte bližší okolnosti), že je možné mít s někým milenecký vztah a pak si hrát na přátelství ???
Neviem a netrúfnem si hodnotiť či definovať vzťah tvojej ženy, ale JA OSOBNE mám ex-milenca, s ktorým sme priatelia. Netvrdím, že si občas nespomenie na naše vyvádzanie, ale už asi tri roky(vlastne už viac) spolu nič nemáme. Je fakt, že kontakty sú sporadické a skor organizačno-informačné, ale boli sme spolu už aj piť - a vo všetkej počestnosti. No či to má takto aj tvoja žena, to si netrúfam povedať, to vie len ona a ON. Taký je život.
A pises mu do sms: "Laska, ..."?
já mám kamaráda - nikoli milence ve fyzickém smyslu slova - a tam je oslovení "lásko moje největší" už mnoho let. Trochu recese, trochu životní jistota.
Jinak tvrdím, že málokdy někdo někomu volá jen tak. Buď něco potřebuju od dotyčného, nebo je mi smutno a sháním, kdo se se mnou bavil a nebo je to naprosto záměrné. Upoutat pozornost a zlomit.
Milenecký vztah přerozený do přátelství taky mám, ovšem je to docela výjimka. A "lásko" si neříkáme...
Nie, ale my si prakticky vobec neposielame SMS, skor si voláme... Niektoré naše telefonáty by asi tiež mohli vyznieť inak, než sú myslené.. ale "láska" je dosť jednoznačná. :/ Neviem, ja fakt viem len to, že možné je hocičo. Najpravdepodobnejšie podľa mňa je, že sa spolu nestýkajú, ale spomienky sú dosť intenzívne a oni s nimi zápasia. Čo z toho vyplýva pre teba, Suny, to neviem...
Myslíte si (teď když znáte bližší okolnosti), že je možné mít s někým milenecký vztah a pak si hrát na přátelství ???
- myslím, že pokud si na to přátelství nehrají, ale je to skutečné, tak to lze...
Mám mezi bývalýma přítelema pár, se kterýma se občas vídám... ale je fakt, že ta frekvence je po letech dost nízká.
"Lásko" je neoslovuju.
sunnyman napsal(a):
Myslíte si (teď když znáte bližší okolnosti), že je možné mít s někým milenecký vztah a pak si hrát na přátelství ???
Aby som sa vyjadril k tomuto, tak podla mna ano, asi nie vzdy, ale ide to. Nie hrat, ale skutocne priatelstvo.
Obavam sa vsak, ze casto v tom jeden z dvojky hlada viac ...
...všechno je to teď pro mě o to těžší, že jsme právě prožívali velmi hezké období vztahu - všechno bylo fajn - společná dovolená, spousty radosti a smíchu, spokojené děti... uvědomuji si, že jí stejně jako každé jiné ženě lichotí, když ji někdo nadbíhá a nešetří superlativy na její krásu, inteligenci apod. a tak si tak třeba jen "vylepšuje" pohled na svět a sebe samu jejíma očima, ale dalo mi spousty přemáhání překousnout její nevěru, protože to beru jako absolutní zradu mě i našeho vztahu a teď už vnímám tu hranici mezi "přátelstvím" jak ona říká a vztahem daleko citlivěji..
sunnyman napsal(a):
...všechno je to teď pro mě o to těžší, že jsme právě prožívali velmi hezké období vztahu - všechno bylo fajn - společná dovolená, spousty radosti a smíchu, spokojené děti... uvědomuji si, že jí stejně jako každé jiné ženě lichotí, když ji někdo nadbíhá a nešetří superlativy na její krásu, inteligenci apod. a tak si tak třeba jen "vylepšuje" pohled na svět a sebe samu jejíma očima, ale dalo mi spousty přemáhání překousnout její nevěru, protože to beru jako absolutní zradu mě i našeho vztahu a teď už vnímám tu hranici mezi "přátelstvím" jak ona říká a vztahem daleko citlivěji..
Já si myslím, že nejhorší je, pokud manželce její uklouznutí budeš připomínat... to je cesta akorát k rozvodu...
sunnyman napsal(a):
...všechno je to teď pro mě o to těžší, že jsme právě prožívali velmi hezké období vztahu - všechno bylo fajn - společná dovolená, spousty radosti a smíchu, spokojené děti...
Si si isty, ze ona ma na to rovnaky nazor?
Oxi - to je přesné.
Jinak myslím, že "lichotky a nadbíhání" dělá dobře každému.
Martinka1 napsal(a):
Já si myslím, že nejhorší je, pokud manželce její uklouznutí budeš připomínat... to je cesta akorát k rozvodu...
Já k tomu právě přistupoval tak, že jsem se celou dobu tvářil, že se nikdy nic nestalo - řešili jsme bydlení, děti zkrátka spustu věcí co k normálnímu životu patří a o tomhle nepadla zmínka (to až teď v poslední době)... očekával jsem však její "soudnost" a myslel jsem si, že po tom všem bude v tomto směru zdrženlivější a nepříjde pro mě osobně v daném kontextu s něčím zcela nepochopitelným... nejsem zkrátka schopen pochopit, proč bych měl být stále v kontaktu (a to alespoň písemně velmi zvláštním) s někým, kdo už jednou mou rodinu a vztah málem zničil. Vnímám to tak, že pokud je pro mě stávající vztah a rodina důležitá, dám si na tyhle věci sakra pozor a nebudu znovu riskovat všechno co tak dlouho buduju...nebudu riskovat ztrátu někoho s kým jsem se rozhodl prožít život...nebudu šlapat po citech těcj kteří mě miluji...
Oxi napsal(a):
Si si isty, ze ona ma na to rovnaky nazor?
...mluvili jsme spolu o tom a ona tvrdila totéž...sama říkala, že právě proto nechápe proč se mě to zrovna teď tak dotýká
dej mu přes hubu, jako chlap máš na to právo a sílu. Dáš najevo, že si nepřeješ vměšování do vlastní rodiny. Možná pak bude klid.
Hodný to nedotahnou daleko. Ani hodný chlapi ne.
Kukačka napsal(a):
dej mu přes hubu, jako chlap máš na to právo a sílu. Dáš najevo, že si nepřeješ vměšování do vlastní rodiny. Možná pak bude klid.
Hodný to nedotahnou daleko. Ani hodný chlapi ne.
A víš, že jsem nad tím dost intenzivně přemýšlel :) Jen mé obavy z toho, že by toho nakonec mohl díky naší justici využít těžce proti mě, mě od toho odradily. Hledám jiné řešení, ale i tak si zkrátka pořád myslím, že radikální změnu v postoji musí udělat hlavně manželka... takhle bych z tomo mohl vytěžit třeba jen větší míru utajení...
Já k tomu právě přistupoval tak, že jsem se celou dobu tvářil, že se nikdy nic nestalo... o tomhle nepadla zmínka (to až teď v poslední době)
Možná, že ses právě trefil - nevím, co jste si řekli nebo neřekli poprvé, ale jestliže nabyla manželka dojmu "že se vlastně nic nestalo", tak proč by se najednou "mělo dít teď?" =sama říkala, že právě proto nechápe proč se mě to zrovna teď tak dotýká - když jí to tehdy "prošlo", proč najednou ve (skoro) stejné situaci reaguješ jinak?
Pozri, ak ta podvadza tak ti to predsa nebude vesat na nos. A ak ta nepodvadza tak zbytocne jancis, len si ublizujes a nicis tym vztah.
Nech to je tak ci onak, svojim pristupom to len zhorsujes. Skus este par krat "na manzelku uhodit" a mozno aj ak s nim nic nema a su len priatelia, tak strati chut zazivat ziarlive sceny a poohliadne sa po niekom, s kym minimalne spociatku bude vsetko OK. Alebo sa nepoohliadne po nikom, ale po tebe uz vobec nie ...
Mas ju rad? Tak ju maj rad taku, aka je, ak by nechcela byt s tebou tak uz nieje.
Alebo ako pisala Kuki: daj mu po hube, ale potom rataj s tym, ze budes za idiota:
- aj ak s nou nic nema (bezdovodne ho mlatis, pretoze si ziarlivy vol a nedokazes udrzat na uzde svoje emocie)
- aj ak ho ona miluje (mlatis jej lasku ...)
helena napsal(a):
Já k tomu právě přistupoval tak, že jsem se celou dobu tvářil, že se nikdy nic nestalo... o tomhle nepadla zmínka (to až teď v poslední době)
Možná, že ses právě trefil - nevím, co jste si řekli nebo neřekli poprvé, ale jestliže nabyla manželka dojmu "že se vlastně nic nestalo", tak proč by se najednou "mělo dít teď?" =sama říkala, že právě proto nechápe proč se mě to zrovna teď tak dotýká - když jí to tehdy "prošlo", proč najednou ve (skoro) stejné situaci reaguješ jinak?
...asi jsem to špatně formuloval - já tehdy dokonce chtěl náš vztah ukončit, protože jsem si myslel, že to nevydýchám...bylo to těžké období a to určitě pro nás oba. Omluvila se, slíbila opět (opět píši schválně, protože od uzavření manželského svazku to jeden tak nějak očekává) věrnost a já i když to pro mě bylo velmi těžké odpustil. Takže v tomhle to asi nebude... potíž je v tom, že ona se tváří, že o nic nejde a tak nechápe proč mi vadí "něco" co "ničím" není... rozumí si, jsou přátelé, tak proč mi to vlastně vadí... Být to poprvé ujasnili bychom si to a život by šel dál, ale po mé předchozí zkušenosti kdy už se jim jejich "přátelství" jednou zvrtlo jsem na tyhle věci velmi citlivý...
sunnyman napsal(a):
Kukačka napsal(a):
dej mu přes hubu, jako chlap máš na to právo a sílu. Dáš najevo, že si nepřeješ vměšování do vlastní rodiny. Možná pak bude klid.
Hodný to nedotahnou daleko. Ani hodný chlapi ne.A víš, že jsem nad tím dost intenzivně přemýšlel :) Jen mé obavy z toho, že by toho nakonec mohl díky naší justici využít těžce proti mě, mě od toho odradily. Hledám jiné řešení, ale i tak si zkrátka pořád myslím, že radikální změnu v postoji musí udělat hlavně manželka... takhle bych z tomo mohl vytěžit třeba jen větší míru utajení...
pak dej přes hubu manželce... v tomto směru se justice nemusíš obávat :butter:
Jessika napsal(a):
pak dej přes hubu manželce... v tomto směru se justice nemusíš obávat :butter:
...nejspíše to nebylo tvým cílem, ale tvá odpověď mě fakt pobavila :) pravda není to tak úplně můj styl, ale někdy je možná to nejjednodušší řešení nejlepší... mlátit ji nebudu, ale asi ji hodím mobil do záchodu - to je myslím ideální místo pro podobná "přátelství"
sunnyman napsal(a):
Jessika napsal(a):
pak dej přes hubu manželce... v tomto směru se justice nemusíš obávat :butter:
...nejspíše to nebylo tvým cílem, ale tvá odpověď mě fakt pobavila :) pravda není to tak úplně můj styl, ale někdy je možná to nejjednodušší řešení nejlepší... mlátit ji nebudu, ale asi ji hodím mobil do záchodu - to je myslím ideální místo pro podobná "přátelství"
Jediná "záruka" že Ti manželka nebude zahýbat je... hádej co? Že s Tebou bude šťastná a spokojená... :-) Co? :co:
... mně by se asi nelíbilo, kdyby mi můj přítel hodil můj milovaný mobilek do záchodu... to nebude ta cesta ke šťastnému a spokojenému vztahu :-)
sunnyman napsal(a):
Jessika napsal(a):
pak dej přes hubu manželce... v tomto směru se justice nemusíš obávat :butter:
...nejspíše to nebylo tvým cílem, ale tvá odpověď mě fakt pobavila :) pravda není to tak úplně můj styl, ale někdy je možná to nejjednodušší řešení nejlepší... mlátit ji nebudu, ale asi ji hodím mobil do záchodu - to je myslím ideální místo pro podobná "přátelství"
ne , sorry, to byl jen žertík vyplynuvší z tvého uvažování...
samozřejmě jsem nechtěla , abys mlátil manželku... pokud bys ji ovšem tímto nechtěl vmlátit do náručí jejího potenciálního partnera
je jasné, že násilím bys neměl šanci - o toho soka bych o tom uvažovala, ale kdyby se to dozvěděla tvoje žena, tak by možná odkráčela utěšovat nebohého ...
takže co z toho vyplývá = přezdržka se nehodí :)
Ještě jako svobodná ( tzn.před 17 lety) jsem měla vztah, který skončil, ale zůstali jsme přátelé, kteří si občas zavolají nebo napíšou. Oslovujeme se zlatinko, pusinko, žertujeme a kdyby nás při setkání někdo viděl, tak by usoudil, že jsme 100% milenci. Nejsme, pouze jsme zůstali přátelé, kteří si navzájem postěžují, zasmějou se, ale taky vím, že kdybych jen trochu chtěla, tak z nás M budou. Nechci, nemám potřebu. Takže bývalí milenci opravdu můžou zůstat jen přáteli.
Možná by nebylo od věci, si v klidu promluvit, a říct, že Ti to není příjemné a vrací Ti to vzpomínky na dobu, která byla těžká pro vás pro oba.
Jen zbytečně nepanikař a nestavěj bludné hrady. Pokud si rozumíte, máte společné zájmy a řeč, tak věř, že "skoro" žádná žena nemá důvod z takového vztahu utíkat.
S exmilencem netuším, ale s expřítelem vycházíme velmi dobře, dokonce ho občas v žertu oslovím zlato, či kotě...milenci rozhodně nejsme, pouze přátelé. Moje polovička to bere s naprostým klidem, znají se, jezdíme spolu na dovolenou a tak.
Takže si myslím, že se původní milenecký vztah může přehoupnout do roviny přátelství. V tvém případě bych zkusila navrhnout ženě, aby změnila oslovení (pokud ví, že jsi jí lustroval mobil ;) )
Pokud neví, tak se přidávám k návrhu Sofi
Martinka1 napsal(a):
Jediná "záruka" že Ti manželka nebude zahýbat je... hádej co? Že s Tebou bude šťastná a spokojená... :-) Co? :co:
...a vidíš, právě tohle jsem si myslel, že je v pořádku. Považoval jsem náš vztah za šťastný a spokojený...proč si tady mnohdy připadám jako ten špatný? :| Je možné, že je chyba na mé straně a nevěru si "zasloužím" - jelikož jsem ale považoval náš více než 15letý vztah za šťastný a spokojený, který nabourala její nevěra špatně se mi hledá kde jsem udělal chybu já... kdybych se tahal po hospodách s kamarády, nestaral se o děti o dům, kdybychom společně stále někam nejezdili....ale takhle?
sunnyman napsal(a):
Jessika napsal(a):
pak dej přes hubu manželce... v tomto směru se justice nemusíš obávat :butter:
...nejspíše to nebylo tvým cílem, ale tvá odpověď mě fakt pobavila :) pravda není to tak úplně můj styl, ale někdy je možná to nejjednodušší řešení nejlepší... mlátit ji nebudu, ale asi ji hodím mobil do záchodu - to je myslím ideální místo pro podobná "přátelství"
Nevím jaké je správné řešení ,ale řeknu, co by platilo na mně. Kdybys mi dával najevo lásku a důvěru a choval se jako sebevědomý chlap, který zná svou cenu. Nic jiného by na mě nepůsobilo. Facky a házení mobilu do záchodu by mělo úplně opačný účinek. Každý tlak budí protitlak.
Pokus jsi chlap na úrovni, tak se nebudeš snižovat k takovým praktikám.
Kukačka napsal(a):
dej mu přes hubu, jako chlap máš na to právo a sílu. Dáš najevo, že si nepřeješ vměšování do vlastní rodiny. Možná pak bude klid.
Hodný to nedotahnou daleko. Ani hodný chlapi ne.
Souhlasím !
Jestli víš, o koho jde - dej mu po papuli :supr:
A manželky se zeptej, jesli se jí bude zdá taky " v pohodě", když si budeš s kolegyní z práce psat " Lásko" :reta: :jojo:
sunnyman napsal(a):
Martinka1 napsal(a):
Jediná "záruka" že Ti manželka nebude zahýbat je... hádej co? Že s Tebou bude šťastná a spokojená... :-) Co? :co:
...a vidíš, právě tohle jsem si myslel, že je v pořádku. Považoval jsem náš vztah za šťastný a spokojený...proč si tady mnohdy připadám jako ten špatný? :| Je možné, že je chyba na mé straně a nevěru si "zasloužím" - jelikož jsem ale považoval náš více než 15letý vztah za šťastný a spokojený, který nabourala její nevěra špatně se mi hledá kde jsem udělal chybu já... kdybych se tahal po hospodách s kamarády, nestaral se o děti o dům, kdybychom společně stále někam nejezdili....ale takhle?
To nemusí být o tom, že se taháš po hospodách a tak...
Ať budou mít ostatní jiný názor než já... myslím si, že nevěra je důsledek toho, že v manželství něco nefunguje... a za to můžou oba (že to v manželství nefunguje)...
Nejsem zastáncem toho, že se obviňuje jenom ten partner, který byl nevěrný... i ten druhý partner v tom má kus svého...
Můj názor je ten, že pokud jsou partneři ve vztahu spokojení, nemají důvod zahýbat...
Pokud si myslíš opak, že jste byli naprosto spokojení a ona přesto zahla... v tom případě je vymalováno a nejde s tím nic dělat...
Naopak pokud připustíš, že možná trošku jsi k tomu přispěl i Ty... tak se s tím něco dělat dá :-)
...dík za všechny názory - cením si každého a všechny mi pomáhají...snažím se v uklidit si v hlavě...každý má určitý způsob sebeobrany - způsob, který mozek spustí ve chvíli, kdy pochopí, že je ouvej - a mi ač mozek velí "Nic neřeš nebo se z toho zblázníš, nech to plynout" příjde asi rozumnější pokusit se o nějaký dialog...i když to teď všechno opět vnímám jako maximální zradu a dialog mi připadá jako jít na kávu s nepřítelem... máme děti, já je miluji a to je první, co mi v hlavě vyskočí, když nad tím začnu přemýšlet...na druhou stranu i já mám nějakou hrdost a dal jsem do našeho vztahu city po kterých už jednou šlapala...
někdy pomáhá (pokud to jde) zmizet... na čas, na týden, měsíc ...být sám se sebou a uspořádat si myšlenky
Martinka1 napsal(a):
Pokud si myslíš opak, že jste byli naprosto spokojení a ona přesto zahla... v tom případě je vymalováno a nejde s tím nic dělat...
Naopak pokud připustíš, že možná trošku jsi k tomu přispěl i Ty... tak se s tím něco dělat dá :-)
...víš v zásadě s tebou souhlasím...myslím si, že spousta nevěr je způsobena chutí experimentovat, poznat něco nového, zažít znova tu jiskru, která chtě nechtě v dlouhodobějším vztahu opadne a mám tak trochu pocit, že tohle je i náš případ... nemyslím, že do toho šla s tím, že by náš vztah nefungoval - myslím, že zvolila tenhle způsob protože v tom hledala něco nového, vzrušujícího... a že my chlapi umíme ženám říkat co chtějí slyšet - o to je to pak lákavější... :)
sunnyman napsal(a):
Martinka1 napsal(a):
Pokud si myslíš opak, že jste byli naprosto spokojení a ona přesto zahla... v tom případě je vymalováno a nejde s tím nic dělat...
Naopak pokud připustíš, že možná trošku jsi k tomu přispěl i Ty... tak se s tím něco dělat dá :-)...víš v zásadě s tebou souhlasím...myslím si, že spousta nevěr je způsobena chutí experimentovat, poznat něco nového, zažít znova tu jiskru, která chtě nechtě v dlouhodobějším vztahu opadne a mám tak trochu pocit, že tohle je i náš případ... nemyslím, že do toho šla s tím, že by náš vztah nefungoval - myslím, že zvolila tenhle způsob protože v tom hledala něco nového, vzrušujícího... a že my chlapi umíme ženám říkat co chtějí slyšet - o to je to pak lákavější... :)
Jsem přesvědčená, že to "lákavější" lze s trochou dobré vůle mít i ve vlastním vztahu... netřeba do toho tahat někho třetího... ale zřejmě to Tvoje manželka doma nenašla...
Co zkusit vztah trochu okořenit, dát děti k babičce a vyrazit si jako za svobodna... do kina, na tancovačku, do divadla... co jste rádi dělali dřív, ale teď už třeba kvůli dětem neděláte?
Určitě něco vymyslíš! :-)
Martinka1 napsal(a):
Jsem přesvědčená, že to "lákavější" lze s trochou dobré vůle mít i ve vlastním vztahu... netřeba do toho tahat někho třetího... ale zřejmě to Tvoje manželka doma nenašla...
Co zkusit vztah trochu okořenit, dát děti k babičce a vyrazit si jako za svobodna... do kina, na tancovačku, do divadla... co jste rádi dělali dřív, ale teď už třeba kvůli dětem neděláte?
Určitě něco vymyslíš! :-)
Máme spoustu společných koníčků, vyrazili jsme si i sami dva - nejednou... oba dva to vnímáme tak, že nás děti nikterak neomezily a společně podnikáme spoustu věcí celá rodina výlety, sport, cestování... o to je to pro mě všechno horší chápat - kdybych chodil do té hospody měl bych v tom jasno - "chlastáš, smrdíš, nejsi s námi - řešení jasné "nechodit do hospody"...takhle jsem kapku bezradný, ale neboj něco určitě zkusím vymyslet :) rezervy jsou v každém z nás, kolik jen nás po tom světě chodí:kapitulation:
Kdyby si mě kdysi partner všímal tak, jako milenec, nezahýbala bych ;)
A ani když mi milenec dával to, co partner nechtěl (nemohl, neuměl...?), neodešla jsem od rodiny a byla jsem v ní s partnerem šťastná :P
Jestli víš, co u toho svého přítele tvá manža hledá, zkus jí to nabídnout taky. Nemám na mysli případné neobvykle nové sexuální praktiky, ale co třeba si jí víc všímat? Mně bylo úplně u zadku, jestli opravíme zeď nebo kotel, když byl partner věčně naštvaný. K ničemu mi nebylo, že auto bylo ve špičkovém stavu, na baráku se pořád šolíchalo, občas jsme i na rodinný výlet zajeli - když mě nepohladil, nekoupil kytku, dárek (i smotaný kus drátu z opravy plotu ve tvaru kytky by mě tehdy stačil, dojal a rozplakal :grater: ), nevšímal si mě, neřekl mi, jak mi to sluší, nemluvil se mnou...
sunnyman napsal(a):
Martinka1 napsal(a):
Jsem přesvědčená, že to "lákavější" lze s trochou dobré vůle mít i ve vlastním vztahu... netřeba do toho tahat někho třetího... ale zřejmě to Tvoje manželka doma nenašla...
Co zkusit vztah trochu okořenit, dát děti k babičce a vyrazit si jako za svobodna... do kina, na tancovačku, do divadla... co jste rádi dělali dřív, ale teď už třeba kvůli dětem neděláte?
Určitě něco vymyslíš! :-)Máme spoustu společných koníčků, vyrazili jsme si i sami dva - nejednou... oba dva to vnímáme tak, že nás děti nikterak neomezily a společně podnikáme spoustu věcí celá rodina výlety, sport, cestování... o to je to pro mě všechno horší chápat - kdybych chodil do té hospody měl bych v tom jasno - "chlastáš, smrdíš, nejsi s námi - řešení jasné "nechodit do hospody"...takhle jsem kapku bezradný, ale neboj něco určitě zkusím vymyslet :) rezervy jsou v každém z nás, kolik jen nás po tom světě chodí:kapitulation:
Tak se zkus manželky zeptat... co by ráda dělala...
A jestli máš odvahu, (jestli ses jí na to už neptal) - co jí vedlo k tomu (resp. co jí chybělo doma, že to hledala jinde) že si našla milence (tenkrát)...
Důležitá, snad nejdůležitější je komunikace... mít upřímný zájem o to, co toho druhého trápí... a hlavně když se svěří, tak neodsuzovat... (to by se pak už nikdy nesvěřila)...
...v tuto chvíli vidím jen jediné řešení: maximálně otevřený rozhovor, který nám nebude ani jednomu příjemný, ale jediný může při snaze obou zodpovědět otázky na které se jinak nikdy neodpoví - odhalit city, svléknout je do naha až na kost - říct si všechno co toho druhého zajímá, byť jsou to ty nejniternější pocity ať už pro toho druhého příjemné nebo nepříjemné...výsledek předem těžko odhadnout, ale nelze nemít řešení, nelze nemít ve vztahu společný cíl...a pokud jej oba máme stále stejný, stojí za to pokusit se k němu společně dojít - v opačném případě by vztah neměl smysl...
Kukačka napsal(a):
dej mu přes hubu, jako chlap máš na to právo a sílu. Dáš najevo, že si nepřeješ vměšování do vlastní rodiny. Možná pak bude klid.
Hodný to nedotahnou daleko. Ani hodný chlapi ne.
Moooc hezký názor - takže dát milencovi přes hubu by bylo OK, kdežto když manželka hodlá dát milence přes hubu, nebo se s ní setkat a vyříkat si to z oka do oka - je to blééé :dumbom: Jak to myslíš, že jako chlap na to má právo? To jako ženská to stejné právo nemá? :rolleyes:
Jinak Sunnymane - já být tebou, tak tomu druhýmu bych dala taky přes hubu, a to tak, že by přestal myslet nejen na tvou ženu, ale i na ženský od jiných chlapů - uděláš dobrou službu :lol: A tvé ženě bych nastavila hranice - co hodláš tolerovat, co už ne, pokud bude chtít ty hranice překročit - protože na to má "právo a svobodu" přemýšlej nad tím, zda jsi natolik tolerantní člověk, aby ti to nevadilo a mávl si nad tím rukou.
Rady některých přispěvatelek ber prosím s rezervou - sice jich tu dost nevěru zažilo, ale dost jich také nevěru provozuje - a podle toho se také dost omílá to proklamované slovo svoboda
tak, to byl první příspěvek, na který jsem měla nutkání odpovědět - a jdu si přečíst pokračování ;)
sunnyman napsal(a):
.. mlátit ji nebudu, ale asi ji hodím mobil do záchodu - to je myslím ideální místo pro podobná "přátelství"
Říkáš, že jsi jí ODPUSTIL? A že jsi to VYDEJCHAL?
Opravdu?
Zajímavé.
Mne by docela zajímalo, co na tobě tvá paní vlastně vidí.
Máš tu sice hezké řeči o řešení vztahových problémů, ale řekla bych, že jsou to opravdu jen řeči.
Podle mého názoru totiž vidíš jen sám sebe a v duchu hesla: na moje hračky mi nesahejte, jsi naprosto hluchý k tomu, co chce ten druhý. Z telefonních hovorů dedukuješ co by kdyby, utápíš se v představách a domněnkách o kvalitě vztahu těch dvou, bývalému milenci své ženy podsouváš své vlastní konstrukce a pak se jimi užíráš.
Docela slušné peklíčko na jednoho dospělýho chlapa.
Už jsi vůbec někdy přemýšlel nad tím, proč se chováš tak histericky?
Proč nevěříš sám sobě a maskuješ to jakousi pofidérní zradou?
Říkám POFIDERNÍ, protože někoho, kdo sám sobě nedůvěřuje, prostě zradit NELZE.
Toho leze jen opustit.
Pokud vztah tvé ženy pokračuje tak, jak ty se DOMNÍVÁŠ, kde bereš tu drzost, abys ji soudil? Jsi dospělý, očkovaný, máš občanku, tak ji prostě s poděkováním za hezké společné chvíle pošli do háje a zařiď si svůj život bez ní. Na to máš plné právo.
A nebo se nauč být tolerantní. Ne k nevěrám toho druhého, ale k jeho rozhodnutím. To je totiž dost podstatný rozdíl a mnozí zde s pokřikem: blbce ze mne teda nikdo dělat nebude, šlapou po právech druhého rozhodnout se sám za sebe i v manželství.
Berou běh věcí do svých rukou a tak paradoxně "nevěrníka" zbavují zodpovědnosti. Nu a pak se jen diví a diví, pláčí a pláčí, či křičí a křičí....
...
Hned s několika mými bývalými milenci mne pojí dodnes hezké přátelství. Oslovení lásko moje je zcela běžné.
A dobře vím, že tohle je zcela nepochopitelné pro někoho, kdo nerozdejchá, že milostný vztah sice skončí - získá novou kvalitu - ale láska mezi dvěma zralými a dospělými lidmi zůstává. Ta totiž nemizí a hlavně nikoho neohrožuje. Neohrožuje žádný další vztah. Ten ohrožuje jen bezbřehá hloupost, sobectví a stach o sebe sama.
sunnyman napsal(a):
...v tuto chvíli vidím jen jediné řešení: maximálně otevřený rozhovor, který nám nebude ani jednomu příjemný, ale jediný může při snaze obou zodpovědět otázky na které se jinak nikdy neodpoví - odhalit city, svléknout je do naha až na kost - říct si všechno co toho druhého zajímá, byť jsou to ty nejniternější pocity ať už pro toho druhého příjemné nebo nepříjemné...výsledek předem těžko odhadnout, ale nelze nemít řešení, nelze nemít ve vztahu společný cíl...a pokud jej oba máme stále stejný, stojí za to pokusit se k němu společně dojít - v opačném případě by vztah neměl smysl...
pokud se Vám tohle povede...a pak to ustát - oběma...:):) :supr:
a jinak jsem to tu už psala...takže když se ji zeptáš co on má a ty ne...to je podle mě ta njehloupšjší otázka...!PRoč se s někým srovnávat? kadý jsme přeci takový jaký jsme...a jestli Ti manželka odpoví že potřebovla "změnu"...v chování "partnera"...jsi namydlený!! nemůžeš jí nabídnou to co nemáš...aby jsi mi rozuměl: pokud ji denně pohladíš, občas přineseš tu proklamovanou kytky, naslocháš ji...staráš se o ni jako o ŽENU...a ji skutečně nic nechybělo a chtěla jen tu změnu...nezmůžeš skutečně nic...podlě mě....
osobně si totiž nemyslím, že nevěra je důsledek toho že něco není ve vztahu v pořádku....průšvih je když si myslí jen jeden z partnerů že vše je OK a durhý to cítí jinak...a důsledkem je nevěra
ale jsem přesvědčena o tom že i ve fungujícím manželství může dojít k nevěře a ted tou nevěrou myslím třeba jen úlet na jednu noc...nebo nějaký kratší románek....
a polemizovla bych o tom zda když má jeden z partnerů paralení vztah s milencem/milenkou, tak že tam už asi vše v pořádku není...tam může jít třeba o "životní styl" - doma vše v pohodě tak proč nemít k tomu všemu ještě milenku/milence
omlouvám se za možná :offtopic:
jo a přímo k dotazu...z milenců můžou být přátelé....:)
sunnyman napsal(a):
...v tuto chvíli vidím jen jediné řešení: maximálně otevřený rozhovor, který nám nebude ani jednomu příjemný, ale jediný může při snaze obou zodpovědět otázky na které se jinak nikdy neodpoví - odhalit city, svléknout je do naha až na kost - říct si všechno co toho druhého zajímá, byť jsou to ty nejniternější pocity ať už pro toho druhého příjemné nebo nepříjemné...výsledek předem těžko odhadnout, ale nelze nemít řešení, nelze nemít ve vztahu společný cíl...a pokud jej oba máme stále stejný, stojí za to pokusit se k němu společně dojít - v opačném případě by vztah neměl smysl...
Sunnymane,celkem by mě zajímalo jak dál.Vyřešil jsi něco ?
adra: "jo a přímo k dotazu...z milenců můžou být přátelé....:)"
Přidávám se. Vím, že to jde. Ale jak které dvojici. :)
Já si teda myslím, že v přátelství muže a ženy je vždycky erotický podtext. Přátelé...proč ne. Ať už před nebo po.
Tohle je Vandi vlastně geniální definice.
Mám čtyři kamarády, které považuju za nejlepší přátele:
Dva jsou mí bývalí milenci
Jeden je homosexuál
Ten čvtrtý je kluk, který po mně asi touží, ale za těch patnáct let jsme zjistili, že takhle je to hezčí a lepší. (tedy jeho se radši neptám, jak to má v sobě vyřešené)
A pak pár kamarádů, u kterých nad tím vlastně nepřemýšlím, jak to máme. Já je nechci.
A ženské a mužské přátelství může existovat, byť je v tom erotický podtext. Lidi spolu nemusí spát, jen pro to, že po sobě animálně touží. A pro mě je přátelství s chlapy o tom kousku chlapa, kterého mám v sobě a potřebuju jejich humor, jejich herdu do zad, když žensky šílím, jejich schopnosti neřešit na životě hovadiny, mám ráda jejich logiku. Já si myslím, že jim dávám to samé, v ženské podobě a přijatelné míře.
A z milenců můžou být přátelé. A pravděpodobně pokud kdysi do sebe byli zamilovaní, tak se nebudou už nikdy oslovovat Franto/Věro. Akorát je děsně těžké uvěřit, že žárlit na partnera je můj problém, ne jeho chování. Jasně, že jsou lidi, kteří chtějí, aby na ně partner žárlil, ale to tvoje žena není. A zakázané ovoce .....
sunnyman napsal(a):
Myslíte si (teď když znáte bližší okolnosti), že je možné mít s někým milenecký vztah a pak si hrát na přátelství ???
myslím, že to jde ale tak např. 2x do měsíce si napsat nebo zavolat.
Ovšem pokud je to s vysokou frekvencí psaní a volání, nebude to jen o přítelství.
Sorry, rád bych ti sdělil něco pozitivnějšího, ale...........
Hmm, další chlápek, který snáši vejce. Ale odpouštím mu to. Zdravím Pandořinu skříňku :godlike: :pussa:
Vanda: "Já si teda myslím, že v přátelství muže a ženy je vždycky erotický podtext. Přátelé...proč ne. Ať už před nebo po."
Vandi, pokud už si ta dvojice milenectví odbyla, tak fakt už v následném přátelství o erotiku jít nemusí. Přesto vzájemná přátelská profesní a jakákoliv jiná výpomoc je silná. Protože si ti dva lidé fandí, uznávají se a přejí si navzájem všechno dobré, ale není v tom tělesná touha.
Věř mi. :) Mám to z první ruky. Ale zdaleka to není mezi lidmi časté.
Axi, cítíš se dobře? Opravdu dobře? ;) :D
Vanda napsal(a):
Já si teda myslím, že v přátelství muže a ženy je vždycky erotický podtext. Přátelé...proč ne. Ať už před nebo po.
Ja musím tuná odporovať, mám aj inú skúsenosť. Neerotické priateľstvo, ľudsky silné, ale bez toho náboja.
Terci, přece to, že k milenectví už došlo znamená, že ten erotický podtext tam je, myslím si.
Selimo, já neříkám, že to musí jiskřit...ale je to muž, chlap...i to eventuální nastavené rameno je "mužné"...on se třeba cítí "ochranitelsky", a ty chráněná...prostě si myslím, že to tam je vždycky. A nemusí na erotiku vůbec dojít.
Vando,
taky si myslím, že nemusí :)
Mohu se cítit "chráněná" i "ochranitelsky", chvíli tak a pak zase tak :)
Je to jako vztah mezi sourozenci a je jedno, že právě teď jimi nejsme.
Hm... zase jeden partner, co si vytvořil svoji vlastní síť domněnek a na jejích základě vlezl druhému do mobilu :usch: a teď má z toho hlavu v pejru ...
sunnymane, kdyby mi manžel hodil mobil do záchodu, tak bych okamžitě věděla, která bije, to zaprvé. Za druhé bych vážně zapochybovala o jeho duševní příčetnosti a za třetí bych šla, koupila si nový mobil a manžela bych s konečnou platností vyměnila :jojo: bez ohledu na to, zda jeho podezírání je oprávněné či není.
Mně by totiž v žádném případě neimponoval mužský, kterému straší x-let v hlavě, jestli náhodou nepokračuje dávno zapomenutý románek a sníží se k tomu, že mi šmíruje v mobilu :/
Vanda napsal(a):
Terci, přece to, že k milenectví už došlo znamená, že ten erotický podtext tam je, myslím si.
Selimo, já neříkám, že to musí jiskřit...ale je to muž, chlap...i to eventuální nastavené rameno je "mužné"...on se třeba cítí "ochranitelsky", a ty chráněná...prostě si myslím, že to tam je vždycky. A nemusí na erotiku vůbec dojít.
:) Dvaja moji výborní priatelia boli - vlastne stále sú - mladší odo mňa a občas som bola tá "ochraniteľka" skôr ja, preto ani partnerský vzťah zásadne nebol možný, ale priateľstvu to nevadilo. V jednom prípade to bolo dosť intenzívne priateľstvo, viacero ľudí si myslelo, že spolu niečo máme, jedna jeho frajerka(pritom moja kamoška a zoznámili sa cezo mňa) žiarlila a pokúšala sa nás rozdeliť... ale všetko bolo inak. Ale to je asi môj štýl "staršej sestry". :jojo: Tie priateľstvá môžu byť podľa mňa rôzne, tak ako sú rôzne druhy partnerských vzťahov.
Vanda: "Terci, přece to, že k milenectví už došlo znamená, že ten erotický podtext tam je, myslím si."
Já Ti rozumím, Vandi; kdyby se mi to nepřihodilo, taky bych tomu možná nevěřila. Ono je dobré si uvědomit rozdíl mezi časem přítomným a časem minulým, víš? :) Kdysi ten "podtext" BYL - to "BYL" je důležité. Už není. Bereme to tak, že jednou potřebuju něco já, jednou potřebuje něco on. Samozřejmě se neoslovujeme "miláčku", to tedy ne. Jsme Franta a Věra :D.
Víme, že se v nouzi na sebe nevykašleme a že si dokážeme z dovolené přivézt mušli :). To je všecko.
Já jsem v tomto přátelství "eroticky klidná" :D, protože (a nejen proto) vím, že chválabohu fyzicky touží po jiné ženě, a on je "klidný", protože vždycky věděl, že já svoji rodinu neopustím. Tím pádem mohou být klidní i ti naši partneři. :)
Druhů přátelství je strašně moc.
Sluneční muži, jak pokračujete ? :)
Mohu se zeptat Vás , které tu říikáte, že Váš manžel s bývalou milenkou udržuje kamarádství ( nemyslím , že by se pravidelně stýkali , ale si občas třeba zavolají). Co vy na to? Snášíte to bez problémů?
Škoda, že nemám zkušenost jako Tercila, mám tu, kterou popisuje Vanda, je tam stále ten erotický podtext. Jsou to skoro 2 roky co já vím, poměrně živě si dopisují dodnes i včetně víkendů. M. vlastní další telefon jen pro tento účel a já přesně vím, kdy odchází kontrolovat, jestli přišla sms nebo ne. Určitě znáte ten pocit, kdy je m. doma, ale jeho duše je mimo.
Toto je přesně příčina toho, proč náš vzájemný vztah ještě není v pořádku, asi by mi stačilo, jen kdyby si nepsal doma a byl přítomný, když je s námi.
Koi, na to jsou tři způsoby, jak to řešit: ignorovat a netrápit se u toho, odejít nebo to dělat taky.
Ona napsal(a):
Mohu se zeptat Vás , které tu říikáte, že Váš manžel s bývalou milenkou udržuje kamarádství ( nemyslím , že by se pravidelně stýkali , ale si občas třeba zavolají). Co vy na to? Snášíte to bez problémů?
Myslím, že bych to rozhodně bez problému nesnášela. Pokud by byl tak bezohledný a komunikoval s nějakou z bývalých milenek tak, abych o tom věděla, znamenalo by to pro mne jediné ... že si mne neváží a radši bych šla od toho.
Koi - já nevím, vůbec to není jednoduché, co?
Já už se ani netrápím, abych nekecala tak z 90%, tím že si píší. Jen mě to dostane ve chvílích, kdy mám pocit, že ta chvíle má patřit mě nebo jen nám.
Mě vadí ta jeho"nepřítomnost" a to hrozně nenápadné odbíhání k telefonu, který jako malé dítě schovává různě po baráku. Ten moment, kdy je prostě mimo. Myslím, že jak na ní v jakékoliv souvislosti myslí, nedokáže být se mnou, nejsou žádné důvěrnosti a nějaká intimita( nemyslím tím sex), prostě jen přátelé, dva dobře vycházející lidi. To je to co bych nějak chtěla vyřešit, protože tohle nechci.
uff, jsem ráda, že mám tohle za sebou. Nepřítomné nebo uvzdychané xichtíky.
Moje tchyně mi jednou řekla - ty musíš počkat, až ho ona něčím naštve. A vidíš. Konečně k tomu došlo, ale my už jsme každý jinde. Každý z nás zúčastněných (vč. našich dětí).
Konečně ho naštvala. Prý velmi.
Koi napsal(a):
Já už se ani netrápím, abych nekecala tak z 90%, tím že si píší. Jen mě to dostane ve chvílích, kdy mám pocit, že ta chvíle má patřit mě nebo jen nám.
Mě vadí ta jeho"nepřítomnost" a to hrozně nenápadné odbíhání k telefonu, který jako malé dítě schovává různě po baráku. Ten moment, kdy je prostě mimo. Myslím, že jak na ní v jakékoliv souvislosti myslí, nedokáže být se mnou, nejsou žádné důvěrnosti a nějaká intimita( nemyslím tím sex), prostě jen přátelé, dva dobře vycházející lidi. To je to co bych nějak chtěla vyřešit, protože tohle nechci.
Nebylo by lepší to probrat a ať si klidně volá před Tebou. Žádné schovávání. Ono zakázané ovoce....:tesi::tesi::tesi:
Kuki, tak tohle mi přesně řekla jedna paní. Počkejte oni to vyřeší za vás, nečím se naštvou navzájem, může se stát, že to konečně jejímu m. docvakne, že sms nejsou od kamarádek, prostě se něco stane. On je jinak fajn, ale je potřeba aby si to už odžil, začínám cítit velkou moji duševní únavu, nevidím konec.
Ona, hihi, tak to by bylo opravdu zajímavé. Kdyby mu ona říkala. Dobré ráno mravenečku. Co bych asi tak mohla slyšet já, tak to snad ani raději ne. Já o tom telefonu ofic. nevím, schovává ho přede mnou. Tak si jen kladu vždy otázku proč. Aby mě ušetřil zklamání nebo dělal blbku.
Koi - rozumím ti velmi dobře. Ta únava! Konec v nedohlednu...jo, u nás to trvalo.
Po čtyřech letech, když by eventuelně a čistě teoreticky mohlo dojít k nějakému "opravnému rozhovoru", tak už mám pocit, že bych neměla zájem. Vzhledem k tomu, že mám zítra narozeniny a očekávám tradiční sms od exmanžela, tak se celkem děsím, aby tam nebyl ještě nějaký přídavek, že je momentálně sám a volný.
Kuki, hmm, to zní napínavě. Že by ti začal psát jako milence? Tak takovou sms ještě hodně dlouho určitě nedostanu.
Koi, si očarujúca, úžasná ženská a nie si odkázaná znášať nič, čo sama znášať nechceš. Nedaj sa zdeptať! To, že skrýva telefón, je OK, ale to, že nie dostatočne, Ok nie je - nemal by ti proste ubližovať a vťahovať ju do VÁŠHO vzťahu. A ak to robí, mala by si mu to ty nejako zaraziť alebo potom možno odísť. Možno by potom jeho myšlienky zalietali k tebe a nevedel by sa sústrediť na ŇU. Achjo, prečo sú vzťahy také zložité.
Koi, já Tě nesmírně obdivuji za tohle:
"Já o tom telefonu ofic. nevím, schovává ho přede mnou."
To by totiž u nás doma dlouho netrvalo. :D
A souhlasím se slovy Selimy, i když si spíš myslím, že v DOBRÉM partnerství je jakákoliv skrývačka (pro mě) nepřípustná:
"To, že skrýva telefón, je OK, ale to, že nie dostatočne, Ok nie je - nemal by ti proste ubližovať a vťahovať ju do VÁŠHO vzťahu."
Tak se nenech dlouho deptat, jednou to stejně budeš muset řešit. Může mít pravdu Tvoje známá, když říká, že oni dva se na sebe jednou naštvou atd., ale já znám jednoho muže, který toleruje nevěru své paní už celé roky - a nic s ní nenadělal - takže spoléhat na ráznost partnera manželovy milenky, nevím, nevím... :|
Jo, postřehla jsem tu nějaké narozeniny. Tak, Kukačko, všecko nejlepší a hlavně ať si v pohodě a ať se Ti daří. Jsem ráda, že máš dobré období! :supr:
sunnymane,slev ze svých zásad a dpověz.Prosím,udělej to....prosím....
Tercilo, já se z toho potřebuju nejdříve vyhrabat, aby mi to přestalo vadit. Tím myslím i můj citový odstup. Teď jen se zbavit toho převládajícího smutku a zmatku a bude promě dobře jako dřív. Tím bych ho mohla vyvést z rovnováhy. Navíc mám naplánováno tolik zahr. veletrhů a odtamtud se určitě nebud vracet smutná, naopak.
tak holčičky,další pokračování,bm bydlí s milenkou a dítětem a naš pubošek střídavě,s bm po tel.hezky,ALE SMS mu může číst milenka a když já mu napíši něco pěkného,fakt se stará a já jsem vděčná,tak milenka mi píše i z jeho mobilu at neotravuji,já se škodolibě směji,že se k vůli mě hádají,co vy na to?jo a převozník stále není...jsem divná?
Lakí, ty žiješ?
Já už myslela, že sis našla nějakého bezva chlapa a nemáš potřebu chodit na babinet a ty takhle! Sakra, copak pro nás, ženy " v letech" neexistují žádné dobré konce!?
Ivanko - existují :jojo: Nechceš jít na kávu????
Čao Laki:)
Tak vidíš, je líp.
Jo, holt si musí zvyknout, že jako matka dítěte jejího milence budeš občas otravovat :)
Ivi, odporúčam kávu s Ružičkou, ona je "dobrý koniec" sám osebe. ;)
holky co mám dělat,ve frontě stojí více převozníků,volných i ženatých,ale mi se nechce s nimi nic mít a tak ráda bych si vybrala,ale láska mě jaksi nebere,ach jo,jo a měly jste pravdu,být sama je i fajn
lakina napsal(a):
holky co mám dělat,ve frontě stojí více převozníků,volných i ženatých,ale mi se nechce s nimi nic mít a tak ráda bych si vybrala,ale láska mě jaksi nebere,ach jo,jo a měly jste pravdu,být sama je i fajn
:godlike:
:supr:
souhlas laki. Nech frontu a nemusíš do ní vůbec násilím sahat. Nech to plynout. Dělám to taky taky. Fronta je taky docela početná,ale já jdu jen kolem a míjím ji. Je mi samotné fajn. Za dva roky to třeba budu vidět jinak. Tak se začnu poohlížet. Ale dělat si násilí je pro to teď, že bych s někým měla být?
To je problém lidí, kteří mají v sobě automaticky zakodováno sama = nešťastná.
laki, stáhni roletu a vyvěs nápis "Inventura". Fronta se sice možná s reptáním, ale určitě rozejde hledat, kde je otevřeno 
já vím,holky,ale léta běží a já už rok neměla sex,flirtovat mě nebaví,mám strach,že si na tu samotu zvyknu a už zůstanu sama a to ještě nemám 50,je to tak všude?je to změna jako prase,bez dětí a ted bez manžela,cítím se tak zbytečná,mám napsané v bodech co mám denně udělat, aby měl můj život řád a činnost,jinak bych seděla a čuměla s vínem u TV a nežila
rok pauzy je podle mně minimum, aby se člověk dal dohromady. poslechl sám sebe uvnitř, udělal úklid, vytřídil starý krámy a pocity.
Ale pak je zas dobře zvednout se a jít dál naproti dalším věcem.
Laki - máš se ráda? To je podle mně stěžejní otázka. Zjistila jsem, že i chlapi tohle prožívají docela dost. Dokonce takový, kteří odešli sami a rozvod si příli. Najednou neví, kam se ubírat, pro co žít a velmi se diví, že život nemá řád.
A není to o sexu.
Lakino,
jsem tohle taky stále řešila, zda je to normální :lol: - to teda nevim. Jen nepotřebuju a nechci převozníka a poslední dobou si užívám pohodlí samoty.
Kukačko, s těma chlapama máš pravdu, BM je táááák nešťastnej a neví co se sebou a přitom má jen to co chtěl - nikdo ho nekontroluje a nehlídá a nemusí nikomu řikat, kdy přijde domu a jestli vůbec přijde :lol: vlastně musí - mamince, co převzala péči :lol:
vlastně musí - mamince, co převzala péči
To je snad ještě horší, než říkat to manželce... 
Mamince se přece neodporuje... a do háje či jinam se taky posílá hůř
laki a je to tak blbý zvyknout si být sama? Já vím, že všeobecný úzus v naší společnosti je, že ženská potřebuje chlapa a že ženská bez chlapa je divná a jaksi neúplná, ale je to vůbec pravda?
Já už jsem sama 3 roky a dnes je to přesně 2 roky od rozvodu a i když mám občas krize, kdy se mi moc stýská po mém BM, tak vpodstatě jsem sama spokojená. Myslím si, že cjlap by pro mě znamenal zbytečné komplikace v životě. Mně se líbí, že si můžu chodit spát kdy chci, číst si v posteli třeba do rána, koukat se na přiblblý seriál, když se michce, jíst si, co chci, kdy chci, chodit si na procházky třeba místo oběda, zajít si do kina na co chci, nemuset se na nikoho ohlížet. Na druhé straně nemám nikoho, s kým bych se zasmála nebo komu se svěřila s tím, když se mi něco nepovede (kromě kamarádek) a nikdo mě nevezme za ruku, neobejme a nepohladí. Ale když si to tak napíšu do dvou sloupců, tak ty plusy mé samoty víc než vyváží její mínusy.
Možná nejsem přímo šťastná, ale jsem spokojená.
Lakino a co můžeš dělat ..... já mám v sobě už dávno uklizeno, na nový vztah jsem připravená a moc si ho přeju ..... ale není žádnej chlap, který by o mě stál v mých 47 letech. Zkoušela jsem inzeráty, chodím mezi lidi, ale vidím to beznadějně. To by prostě musela být nějaká náhoda. Někdy je to dost zoufalá představa, ale nějak se s tím musíme smířit a ten smysl života najít v nečem jiném, než v partnerském životě. Osobně se ale stejně cítím ..... nevím jak to nazval ..... neúplná? ...... prostě práci mám, co mě baví a vyplňuje mi hodně času, dítě sice dospělé, ale ještě mě potřebuje aspoň občas na servis, nějaké ty kamarádky, nějaké svoje zájmy a to je vše.
Možná to tak opravdu jiné mají, že jsou plně šťastné i samy nebo s občasnými návštěvami "převozníků". Já bohužel ne.
Už si ani neumím představit, jaký by to bylo - přijít domů a někoho tam najít, kdo by na mě čekal ..... teda je fakt, že za půl roku bych si mohla říkat "do háje, zase už je doma, žádnej klid ...." :-)))).
A vy co aspoň vidíte, že ti vaši BM žijou tak nějak nic moc, že se jim odchodem život spíš pokazil, tak si nedovedete představit, jaké to je, když BM našel opravdu něco lepšího, než měl s vámi.
Salen, já bych mu to moc přála.
Laki a co nějaký koníček? Ježiš, já zase nemám furt čas na nic, protože je tolik zajímavých věcí? Nemáš přátele? Jet na výlet atd?
No já jsem třeba chodit do Domu na půli cesty tady v Pardubicích dohlížet na "klienty" při jejich terapeutických činnostech. Zadarmo.
Nebo jsem tam byla jako dobrovolnice vrátná. Jsou to bývalý narkomani, alkoholici,ale i postižené děti, děti z neúplných rodin a to je poradenské centrum atd.
Určitě je plno míst, kde hledají dobrovolníky a tebe to skutečně může uspokojit. Pocit, že pomáháš tam ,kde to ostatní přehlížejí.
Keramika, focení, jazyk, tanec. Všude tam jsou lidé, zážitky, příběhy a zkušenosti a možnosti poznat znenadání i protějšek.
Hlavně neměj ten blbý pocit, že něco utíká. Těžko se tomu věří, odolává,ale ten časový stres je pro nás to nejhorší.Stále se do nějakého časového úseku se snažíme nacapat něco co bychom měli. Teď děti, práce, dlaší vztah, teď bych měla to a to. Ježiš čas stále letí a já jsem to ještě nestihla. Co budu dělat? Nic. Čas nezastavíš a zbytečně se jen stresujeme.
Ivana napsal(a):
laki a je to tak blbý zvyknout si být sama? Já vím, že všeobecný úzus v naší společnosti je, že ženská potřebuje chlapa a že ženská bez chlapa je divná a jaksi neúplná, ale je to vůbec pravda?
Já už jsem sama 3 roky a dnes je to přesně 2 roky od rozvodu a i když mám občas krize, kdy se mi moc stýská po mém BM, tak vpodstatě jsem sama spokojená. Myslím si, že cjlap by pro mě znamenal zbytečné komplikace v životě. Mně se líbí, že si můžu chodit spát kdy chci, číst si v posteli třeba do rána, koukat se na přiblblý seriál, když se michce, jíst si, co chci, kdy chci, chodit si na procházky třeba místo oběda, zajít si do kina na co chci, nemuset se na nikoho ohlížet. Na druhé straně nemám nikoho, s kým bych se zasmála nebo komu se svěřila s tím, když se mi něco nepovede (kromě kamarádek) a nikdo mě nevezme za ruku, neobejme a nepohladí. Ale když si to tak napíšu do dvou sloupců, tak ty plusy mé samoty víc než vyváží její mínusy.
Možná nejsem přímo šťastná, ale jsem spokojená.
Ivanko taky to tak cítím,ale jsem ráda,že si to vypsala,člověk to musí někdy slyšet i od druhého a vidět to i napsané černé na bílem,díky,moc, můžu se znova nadechnout a jít něco dělat,holky je to tu lepší než u psychologa,díky vám ,
Salen,přesně tak,můj bm,asi není moc štastný,hádá se ze svou o moc mladší milenkou,mají malé dítě,stará se i o syna střídavě a má moc práce aby nás všechny zabezpečil,ale je asi štastnější
A pro klubko,mám koníčky,kamarádky,výlety,ale hluboko v srdci tak nějak prázdno
prominte mi ty hrubky,a háčky nad t,n
lakino ahoooj.
Já jsem sama od ledna 2005, jen sem-tam něco malýho bylo.
Jsem spokojená, domů žádného muže nechci, kdoví, možná jednou se to taky změní, ale teď je to takhle.
Na to, co mi chybělo, až jsem z toho téměř "šílela", prostě to tak je - a to je milování, mám ten můj zdravotní sexuální vztah, takhle jsem si to vyřešila. V tuto chvíli, v posledních měsících, jsem takhle spokojená, dá se říct i šťastná. Až nebudu, změním to, abych zase byla.
Občas se vrtám v tom, coby kdyby a dívám se zpět a sním o tom, že se čas vrátil, ale to jsou jenom sny nedospělého děvčátka, které se jenom zazdají a pak se zase probudím, vím, že jsem tady a teď a že tady a teď ze všeho, co mohlo být, je to to nejlepší,co jsem si zařidila a vybrala v rámci nabízených možností a že jsem takhle šťastná. :)
Nastávající víkend strávím celý s mým zdravotním vztahem, oslavíme můj svátek a budeme se milovat, kolik si jenom budeme přát, a chodit na procházky a užívat si jeden druhého. Na to se moc těším.
V pondělí mi začne třetí semestr školy a každý den mě čeká spousta hezkých věcí, které vyváží ty méně hezké, které k životu také patří.
Růža tomu říkává "spřátelené garsonky" a mně se to moc líbí.
Mně se to taky moc líbí. U mě nejde zatím tak úplně o spřátelené garsonky, je to malinko složitější, ale neřeším a netrápí mě to. Pro mě je důležité, že se mnou má "spřátelená garsonka" tráví hodně času, že mi mockrát denně napíše, zavolá, že ji zajímám. Źe je mi s ní krásně po všech stránkách a nechce ode mě víc, než můžu dát a je to oboustranné.
Laki, když ti ta fronta nic neříká, tak jí nechej stát. Není dobré se do něčeho nutit (třeba ze strachu co když zůstanu sama) a potom v tom být. Až bude ten správný čas a ty potkáš toho pravého, poznáš to. Už se nebudeš ptát, jestli ho máš nechat stát nebo ne ;)
Teď si hezky užívej sama. Někdy je to výhoda. I když já to mám jinak, abych nebyla sama když je malý u táty, koupila jsem psa.
Holky, souhlasim s vami, bydlet sama je fajn, ale reknete popravde...... nejaky pritel, ktery by obcas prisel na navstevu a se kterym bychom obcas neco podnikly, by taky nebyl k zahozeni?
Nemam nikoho, ale jen prevoznika bych nechtela, bud vsechno nebo nic. Nemohla bych se stykat s chlapem, ke kteremu nic necitim.
Majko, a vis to jiste, ze je to jen zdravotni vztah? Nejak se mi to nezda, kdyz spolu travite tolik casu, volate a pisete si kazdy den. Jestli si to jen nenamlouvas.
Myslis, ze te to ochrani pred pripadnym zklamanim?
Kuřátko napsal(a):
Laki, když ti ta fronta nic neříká, tak jí nechej stát. Není dobré se do něčeho nutit (třeba ze strachu co když zůstanu sama) a potom v tom být. Až bude ten správný čas a ty potkáš toho pravého, poznáš to. Už se nebudeš ptát, jestli ho máš nechat stát nebo ne ;)
To je pravda, muze to trvat hodne dlouho, ale urcite toho spravneho poznas a nebudes pochybovat, jestli ho chces nebo ne. Vsechno ostatni je jen nahrada.
Ja potkala meho milacka az po sedmi letech samoty, chlapa jsem tenkrat uz vubec nechtela a najednou tu byl..........
.........a ted se trapim zas, protoze uz neni.
Jestli to bude zase trvat sedm let jako tenkrat, tak potes panbuh, to uz mi bude 53 a nebude me chtit uz vubec nikdo! :albert:
venuse, já už raději nic nemyslím, já už jenom žiju. :D
No, kdyz ti to jde....... preju hodne stesti!
Jde a když nepůjde, udělám změnu.
Ale tak úžasné milování, to je dar z nebe, když se takhle dva lidé potkají, tak si ho užívám, dokud trvá. :)
Díkybohu za něj, nevěděla jsem, že to může být až tak krásné.
Ja vim ;).
O to vic to pak boli.
Přežila jsem horší bolesti, přežiju případně i tuto, kdyby bolela. :)
tak jste mi zase nalily naději do žil a jdu něco podnikat,no majkafo,ty se máš,přeji ti to,užij si to a nemysli na to ,že by to mohlo někdy skončit...