Velice mě oslovila jedna odpověď ředitele pražské ZOO, Petra Fejka z dnešních novin:

Jste ředitel ZOO, jaká zvířecí vlastnost lidem chybí?
Přirozenost. Zvíře svým životem naplňuje jednoduché kódy. Člověk si svou existenci natolik zkomplikoval, že je schopen třeba dobrovolně nemít potomky nebo si vzít život. Zvíře neuvažuje o smyslu svého života. Má ho v sobě. Člověk je tak plný ambic, iluzí a přetvářky, že zcela ztratil klid a vnitřní jistotu.

To se mi moc líbí.

Dá se říci, že už roky (30 let) chodím ráno co ráno ve stejnou dobu do práce. Neříkám, že jsem nebýval hluchý, nicméně poslední dny jsem z matky přírody "jelen".
"Na hromnice si musí skřivan vrznout i kdyby měl zmrznout" říká staré české moudro. Je pravdou, že vždy tou dobou (v únoru) jsem při svých ranních cestách začínal slyšet křičet ptáky, a že vždy krátce na to se začly nalejvat pupence. Už dva dny po sobě zjišťuji, že je něco jinak. V neděli ráno okolo 6 ranní, když jsem byl vyvenčit psíky jsem uslyšel cvrdlikání ptáků, myslel jsem si, že nějaká ta andulka budí svého paníčka či paničku, ale dnes jsem to ptačí cvrdlikání slyšel nejen v místě bydliště ale o 20 km dál. A to teprve začala zima.

Krásný.

Příroda se nám mění, nejspíš je to tak. Dokonce zvířátka tady máme, která tu vůbec nebo už dlouho nežila :rolleyes: Mám ale pocit, že je v tom něco přirozenýho, většího, něco, z čeho se třeba lidi úplně obviňovat nemůžou.
Docela by mě zajímalo, jak na tom budou roční období. Jestli si budou děti v dalších letech i ve středních polohách stavět sněhuláky a koulovat se, nebo se budou plácat v bahýnku...člověk je z toho občas opravdu jelen, když  v prosinci začnou kvést kočičky :D