laky — 5. 5. 2008 16:09

Jsem ženatý, mám dvě děti a spokojené manželství. Před třemi lety jsem si začal dopisovat s jinou ženou. snažili  jsme se to ukončit, ale znovu začali. Nyní už si rok píšeme a já oznámil manželce, že odcházím od rodiny. Má přítelkyně se rozvádí a opouští manžela a děti kvůli mě. Svoje děti miluji, manželku mám rád, ale k přítelkyni cítím něco víc..... Dělám chybu?

ita — 5. 5. 2008 16:35

Laky, připomělo mi to radu jedné starší přítelkyně. Radila mi, že když si nemohu vybrat, ať to chvíli zkusím s oběma, jeden se zprotiví. Není to pravda, zprotivil se ten, kterého jsem dobře znala, o tom druhém jsem měla iluze. Znáš přítelkyni, se kterou jsi toho asi moc nezažil tak dobře, víš jistě, že je to ta pravá? Tvoje žena je v nevýhodě, má starosti o děti, o rodinu, nový vztah je romantický, bude takový pořád?
Protože jsi otevřel toto vlákno otázkou, asi nejsi zcela přesvědčen? Nebo je přítelkyně dominantní typ a Tobě to zrovna vyhovuje? Ještě to zvaž, uděláš nešťastné děti i manželku, stojí to za to?

Nedoma — 5. 5. 2008 16:49

Mno, píšeš, že máš spokojené manželství, proč teda chceš odejít? Kolik je dětem? Moc nepočítej s tím, že tě pochopí. Nemůžu a nechci ti radit, ale říká se "kdo chce víc, nemívá nic." Tak na to pozor. Navíc - vy si jenom píšete? Jo, a neptáš se trochu pozdě?

laky — 5. 5. 2008 18:27

Dětem je 14 a 17. je to těžký prostě je to silnější než já. párkrát jsme se za ty tři roky viděly a známe se ještě za svobodna. ja nevim jak to popsat. vim ze ublizuju zene a fetem , ale nemůžu si pomoct

Tercila — 5. 5. 2008 22:14

Laky: "vim ze ublizuju zene a fetem , ale nemůžu si pomoct "

Víš co? Tak si nepomáhej ;). Můj tatínek se kdysi zbláznil a po péči o tři děcka zatoužil po jakési "svobodě" vztahu. Stalo se to tak, že on byl trochu unaven ze starostí, stárnutí, ztráty motivace do dalšího života ("komunisti naší generaci podělali život") ;) a do cesty mu přišla v té době nikým nechtěná čtyřicítka, svobodná, bezdětná, která mu vytrvale naznačovala, že s ní se bude mít stráááášně dobře. Pamatuji si na to, jak hezky o ní mluvil, jak jí ty kecy věřil.
Hmm, tak si otec už 15 let vaří, když má hlad, převlíká si peřiny, když už je třeba, sám nakupuje a i se zlomenými žebry z pádu z žebříku, kdy opravoval její střechu, maká na její obrovské zahradě.... Jo a ona přestala chodit do práce, přestože peněz mají minimum. Jí je přece úplně fuk, že on by si chtěl na stará kolena ještě dopřát nějaké to auto...

Od jisté doby si říkám, že opravdu každý svého štěstí strůjcem a když si nemůžeš pomoct, no tak holt si to nové musíš vyzkoušet...
Vím, že kdyby otec mohl - vrátil by čas. :/ Tak hodně štěstí, laky.

Joo, zcela za sebe: na to, že ses s tou dámou "párkrát viděl", jsi docela odvážný. Skoro ji neznáš, a vůbec Ti nevadí, že kvůli ní svým vlastním děckám vezmeš jistotu rodiny? :/ Hmmm... podle mě je to velmi lehkovážné.

tenonen — 5. 5. 2008 23:15

laky napsal(a):

Jsem ženatý, mám dvě děti a spokojené manželství. Před třemi lety jsem si začal dopisovat s jinou ženou. snažili  jsme se to ukončit, ale znovu začali. Nyní už si rok píšeme a já oznámil manželce, že odcházím od rodiny. Má přítelkyně se rozvádí a opouští manžela a děti kvůli mě. Svoje děti miluji, manželku mám rád, ale k přítelkyni cítím něco víc..... Dělám chybu?

Naprosto nerozumím, meleš kraviny. Přečti si, co píšeš, a pak ještě jednou, a zeptej se sám sebe, jestli jsi normální.
Protože píšeš: spokojené manželství, manželku mám rád. Za takového stavu odcházíš jen proto, abys uspokojil svou touhu po jiné ženě. Já neodsuzuju rozvody, nemůžu, sám jsem odešel od ženy a 14leté dcery, protože jsme se poslední 3 roky jen hádali. Vzpomínám si, jak jsem jednou po jejím křiku šel k oknu, a tam za záclonou, aby to neviděla, tiše brečel. Zažíváš takové scény? Je tvá žena hodná nebo zlá? Jestli zlá, odejdi, schvaluju. Jestli hodná, pak jsi - promiň - trouba, doplatíš na to, a dobře ti tak.

Nedoma — 6. 5. 2008 0:00

laky, nečekej, že tě tady podpoří ti, kdo byli zklamáni. Pokud sám nevíš, co se děje, tak jsi asi ve stavu akutní zamilovanosti, který, kromě toho, že je naprosto úžasný, je také naprosto krátký. Tož včil mudruj, je to na tobě - nikdo jiný to nevyřeší. Já to mám nastavený tak, že než bych udělal smutnýma řadu lidí, tak to raděj zkousnu v soubě. Ono to totiž časem přejde. Sejde z očí, sejde z mysli. Řešily to tak generace před námi, kdy rozvody nepatřily ke každodennímu folkloru. Ale jak říkám, rozhodni se SÁM, c'est ton lot.

dixina — 6. 5. 2008 6:24

Psát si s někým a žít s někým je sakramentský rozdíl. Myslím si ( a už to tady padlo), že jsi ve stavu zamilovanosti, vzrušení, vášně, prostě někde na začátku.Ve finální fázi je to samozřejmě čistě Tvoje věc, ale přemýšlej! A navíc, nechápu, jak může někdo opustit člověka, kterého má rád!

helena — 6. 5. 2008 7:10

Před třemi lety jsem si začal dopisovat s jinou ženou
Co tě k tomu vedlo? "Nuda" ve stabilním manželství, touha zkusit něco nového, nebo snaha "ještě si užít", než se zaklapnou vrátka:
párkrát jsme se za ty tři roky viděly
Párkrát jste se viděli, nebo jste se spolu párkrát vyspali?
známe se ještě za svobodna
Neznáte se - znali jste se před nějakými 18-20 lety a určitě jste se za tu dobu oba změnili.
odcházím od rodiny. Má přítelkyně se rozvádí a opouští manžela a děti
Tři roky dopisování, několik setkání...  a oboustranný odchod za čím? Za velkou láskou? Za "lepším" sexíkem? Za snahou vrátit se do mládí?

Jája — 6. 5. 2008 7:45

laky, když tě čtu, tak mi hodně připomínáš mého nyní už BM... za 3 měsíce ho jeho velká láska ze dne na den bez udání důvodu vyhodila... Ale co - zkus to, kdybys to nezkusil, budeš stejně nespokojenej a odnese to manželka...

Nedoma — 6. 5. 2008 9:30

Njn, jak říká jája, co sis uvařil, to si sněz: buď půjdeš, kam tě to táhne, a je nemalá šance, že toho budeš litovat, nebo zůstaň, kde jseš, a je nemalá šance, že toho budeš litovat. Čili chybu jsi udělal, už když jsi se do téhle situace dostal.

laky — 6. 5. 2008 9:35

Ještě bych měl dodat, že jsem s tou přítelkyní několikrát spal, že jsme si jenom nepsali, myslím že je to dost důležité

laky — 6. 5. 2008 9:38

vím, že ženě a dětem moc ubližuji, ale mám pocit, že když nepůjdu nebudu moci fungovat dál

Jitka8 — 6. 5. 2008 9:48

Ahoj Laky,jaký je rozdíl mezi manželkou a milenkou-povahově,věkově?

annie — 6. 5. 2008 9:58

Laky - umíš si představit, jak manželce ublížíš? Nejspíš Tvůj odchod nepřejde s pochopením a lehkým úsměvem. Všechny ty roky, co jste spolu byli, a podle Tvého psaní myslím,že poměrně šťastní, budou v ten moment minulostí.
Už ji neuvidíš, děti Ti nejspíš fandit nebudou.
Nebylo by lepší z té šlamastyky rychle vybruslit, než rozbít dvě rodiny a nakonec si sypat popel na hlavu?
To rozhodnutí je stejně jenom na Tobě, ale za sebe - palce Ti držet nemůžu. :kapitulation:

Jája — 6. 5. 2008 10:05

laky napsal(a):

vím, že ženě a dětem moc ubližuji, ale mám pocit, že když nepůjdu nebudu moci fungovat dál

sakra tak jdi a rychle a hlavně NEVRACEJ SE!

helena — 6. 5. 2008 10:34

vím, že ženě a dětem moc ubližuji, ale mám pocit, že když nepůjdu nebudu moci fungovat dál

No, ono záleží na prioritách... Když oba hodláte vyměnit partnera s dětmi za úúúžasnýýý vztah bez puberťáků a běžných starostí (ledaže byste si "na stará kolena" pořídili společné baby), spokojené manželství za (zřejmě) báječný sex a likvidaci rodiny za možnost "fungovat dál", asi víte proč.
Víš, říká se "Vezmi si, co chceš a zaplať za to." A buď si jistý, že ten účet jednou přijde.

laky — 6. 5. 2008 11:07

napsal jsem to špatně, ne že nebudu moct fungovat dál, ale že nevím jestli budu moct fungovat dál, když si s ní nebudu moct psát, vidět ji.......................

Jája — 6. 5. 2008 11:24

laky, nevidět to, neuvěřim, ale fakt používáš i stejný slova jako můj BM :D

takže pokud budu předpokládat, že fakt i stejně cítíš, funguješ atpod. :o
udělej ráznej krok a neohlížej se zpátky, zavři k manželce vrátka, nedávej jí naděje stylu, že třeba kdyby to nevyšlo... a nes důsledky svých činů, nechoď se pak vybrečet k manželce... dej jí šanci si najít zodpovědného chlapa, kterej jí bude milovat a né jen "mít rád" :/
To že zamilování nefunguje věčně, to ti nemá cenu řikat, když jsi právě poznal tu jedinou a pravou lásku...

annie — 6. 5. 2008 11:27

Když nevíš, tak jdi do toho. Kdo chce kam, pomozme mu tam. Ale jsi smířený s tím, že pravděpodobně budou dveře zpět za manželkou, dětmi a oním nudným, ale docela poklidným stereotypem, zavřené.
Vidím to tak, že za půl roku nám tu budeš ronit slzy, že milenka není tou, kterou sis myslel, chová se jinak, prožíváte nudný stereotyp a straaašně rád bys vrátil čas a ono to nějak nejde.

Trochu mi nesedí to Tvoje váhání - z jedné strany se milenka kvůli Tobě rozvádí, z druhé strany mi připadá, že se Ti nechce spálit mosty. A obě naráz asi dlouhodobě nepůjdou. Dobře si to rozmysli, dřív než začneš konat.

laky — 6. 5. 2008 11:43

já to všechno chápu, vím že jim ubližuji......

Nedoma — 6. 5. 2008 12:07

My ale mluvíme o tobě a ne o nich.

helena — 6. 5. 2008 12:07

laky, meleš pořád dokola o tom, jak jim ubližuješ... co chceš? Rozhřešení?

Jája — 6. 5. 2008 12:16

že bys nedokázal stát za svym rozhodnutím?

Romča — 6. 5. 2008 13:56

Partnerský vztah ze soucitu je naprd!
Tak buď chlap zbal si 5 švestek a běž.Vyzkoušej si žít sám a srovnej si hlavě co chceš a co Ti stojí za to.

laky napsal(a):

já to všechno chápu, vím že jim ubližuji......

Alyssa — 7. 5. 2008 17:42

Když budeš pořád říkat, že víš, jak moc jim ubližuješ, tím se nic nevyřeší a následky toho ublížení stejně poneseš. Podle mě je to taky dost unáhlený, když se skoro neznáte. Připadá mi to jako čítankovej příběh, po x letech manželství nuda, najednou cítíš zamilovanost, vášeň, tak se do toho vrhneš, za pár měsíců budeš litovat a cesty zpět těžko povede.. Težko teda říct, třeba je ona ta "pravá", ale co když ne? Stojí Ti to za to?

annie — 7. 5. 2008 22:17

Hele, připadá mi, že čekáš, že se to vyřeší jaksi "samo". Abys nenesl následky svého rozhodnutí. Myslím si, že tak lehko Ti to neprojde...
Mj. napíšeš nám, jak ses dál ubíral?

Slavek17 — 7. 5. 2008 22:26

laky napsal(a):

Jsem ženatý, mám dvě děti a spokojené manželství. Před třemi lety jsem si začal dopisovat s jinou ženou. snažili  jsme se to ukončit, ale znovu začali. Nyní už si rok píšeme a já oznámil manželce, že odcházím od rodiny. Má přítelkyně se rozvádí a opouští manžela a děti kvůli mě. Svoje děti miluji, manželku mám rád, ale k přítelkyni cítím něco víc..... Dělám chybu?

Tak tvá milovaná opouští i své děti .... Hmmmmmmmmmmmm.................... - Tak jistě bude ta PRAVÁ.
:supr:

Heluška — 8. 5. 2008 1:04

Myslela jsem na totéž, co napsal Slávek.

Jiněnka — 8. 5. 2008 11:43

Laky? A Ty bys svoji rodinu opustil, kdby se ta Tvá životní láska kvůli Tobě nerozváděla? Není to spíš tak, že v tom poblouznění -pardon, LÁSCE- nechceš být za toho, kdo dá do vašeho úžsaného vztahu míň, když ona dává všechno? Co když se Tvá bezchybná životní láska rozvádí z úplně jiných důvodů, ale tím, že Ti nabulíkuje že se rozvádí jen a jen z horoucí lásky k Tobě, Tě vlastně zatlačí do kouta? Protože chce mít po rozvodu někoho, komu se bude moci uvázat na krk, když to s manželem (nebo on s ní?) už nemůže vydržet? A nenapadá Tě náhodou ve skrytu duše:  "Když ona se rozvádí jen kvůli mně, přece ji nenechám na holičkách?" Nelechtá Ti tím náááhodou Tvoje ego, že údajně chce rozvod kvůli Tobě? Já myslím, že moc dobře tuší, že výrokem  "rozvádím se kvůli Tobě" hodí odpovědnost na Tebe ne jen za váš vztah, ale také za Tvůj vztah k rodině, ať už se ona sama rozvádí kvůli čemu chce. Víš, ono slovní spojení "ženská taktika" nevzniklo jen tak, bez příčiny... Ale někteří muži si potřebují nabít hubu, aby ho pochopili :reta:

Jitka8 — 8. 5. 2008 13:16

Alyssa napsal(a):

Když budeš pořád říkat, že víš, jak moc jim ubližuješ, tím se nic nevyřeší a následky toho ublížení stejně poneseš. Podle mě je to taky dost unáhlený, když se skoro neznáte. Připadá mi to jako čítankovej příběh, po x letech manželství nuda, najednou cítíš zamilovanost, vášeň, tak se do toho vrhneš, za pár měsíců budeš litovat a cesty zpět těžko povede.. Težko teda říct, třeba je ona ta "pravá", ale co když ne? Stojí Ti to za to?

Přesně toto si myslím i já.Neunáhluj se!:dumbom:

kalupinka — 11. 5. 2008 21:45

laky, pokud už je to takhle daleko, zachovej se jako chlap. Našel sis jinou, máš ji rád, dobře, je to pochopitelné, i když v očích Tvé ženy, která je Ti věrná a má Tě ráda, asi neomluvitelné. Snaž se eliminovat škody. Ber si maximálně své děti, ať neztratí tátu, se ženou se rozejdi slušně. I ona si zaslouží lásku a ne podvody a manželství z povinnosti, z milosti. Nepřešlapuj na místě. Musíš se rozhodnout. Svou váhavostí ublížíš víc všem.

dasa1 — 23. 7. 2008 15:14

ahoj   všem !!!!!!!



    Přečetla jsem si vás a nechápu co tady píše Iaky   je ženatý a má spokojené manželství manželku máš rád máš určitě malé děti? 



    Co to je za ženskou co opoučtí svoje děti k vuli milenci? jsi normální prober se a honem se vrat ke své rodině ,ta tě potřebuje ,   ne milenka


   Ta co opustí děti má ráda jenom sama sebe  a věř tomu že by tě brzo také opustila . :dumbom: :dumbom: Vrat se k rodině tam máš jistotu a zázemí