» Diskuse - Babinet.cz https://fora.babinet.cz/index.php » Vztahy v rodině https://fora.babinet.cz/viewforum.php?id=96 » Až budeš stará, budeš taky taková, říká moje matka https://fora.babinet.cz/viewtopic.php?id=29421 |
Obycejna — 20. 4. 2008 15:27 |
Moje maminka je na tom zdravotně špatně, od 39 let je v důchodu kvůli astmě, dále má slabé srdíčko, artrózu, takže nemůže pořádně chodit, revmu, nízkou imunitu, otíkají jí ruce, když dělá těžší práci. Od mala se nám snažila vytvořit útulný domov, na vánoce musela odtahovat i skříně. Teď je všechno jinak, když se o tom s ní bavím, odpoví :" Počkej až jak dopadneš ty, budeš taky taková." Ale já si to nemyslím, proč by mi najednou měl být úklid v domácnosti a čistota jedno? Když to nebude v mých silách, tak si třeba budu moct pořídit myčku, eliminuji zbytečné věci, které překáží, maličkosti, které bych musela pořád utírat atd. Prostě pokud nemůžu, přijmu pomoc od druhých a zjednoduším si domácnost....Kolikrát mi bylo do pláče, jezdíme sem skoro denně, stačí vejít do špajzu, tam je na policích nános drobků od domácího chleba, dnes sem uklízela v pokoji po bráchovi, zůstala tam totiž váza se jmelím od vánoc a květináč od zmrzlých květin. Když vezmu talířek z linky, musím ho opláchnout, protože jsou na něm zbytky jídla, když někdo přijede a poobědvá v obýváku, je zde neuklizený stůl třeba tři dny, táta zkrvácí deku od zraněné nohy a spí v tom ještě další týden....až nakonec mámě řeknu, jestli bych jí to nemohla povléknout. Když jsme zde čas bydleli, snažila sem se vše přehlížet a neřešit to, ikdyž mi to mohlo srdce utrhnout. Ale jinak jsme se pořád hádali. Jsem jediná z dětí, který se s ní baví upřímně. Snažím se jí pomoct, ale ona mě ještě přesvědčuje, že to není potřeba, že vlastně ten talířek není špinavý, podlahu nemusím utírat, že si to udělá, květiny a přesazovat? Kolikrát to dopadlo tak, že jsem ještě byla ta nejhorší, jenom proto že sem chtěla aby každý trochu po sobě uklízel....ona si prostě nechce připustit že tak velký barák není schopná zvládnout a raději to pošušňá než aby si nechala pomoct. Tátovi jako chlapovi je to samozřejmě úplně fuk, protože on sám ten bordel dělá. Nemůžu tomu opravdu uvěřit, že dřív jsme mívali čisto, museli jsme jako děti pomáhat s úklidem, máma nás učila vařit, sprchujeme se každý den apod. a najednou vidím jak to tady jde ke dnu a nikdo s tím nic nedělá a s mámou už to pomalu nehne...nevím co mám dělat....v létě chce dělat nová okna a topení, slíbila jsem jí pomoc a ona prý přemýšlí, že si to pomalu ale jistě udělá sama...DOPADNEME TAK VŠICHNI AŽ ZESTÁRNEME? Poraďte co dělat, mám se smířit s tím, že už prostě žít nebudou jako dřív a možná jednou shnijí ve špíně? |
Bety — 20. 4. 2008 16:11 |
Nedopadneme, moje mamka je sama na baráku a má v 73 letech všechno vypulírovaný. Nikdo dopředu nemůže odhadnout, co s ním bude ve stáří! To se nedá z ničeho dopředu vyvodit. Jisté věci jsou znakem počínajícího Alzheimera nebo stařecké demence a zpočátku jsou to věci nenápadné a plíživé a může trvat mnoho let, než se rozvinou. Všeobecně to začíná zhoršováním se negativních vlastností - lakomost, hádavost, zlost, nečistotnost.... postupuje to většinou plíživě a pomalu. |
Martinka1 — 20. 4. 2008 16:12 |
DOPADNEME TAK VŠICHNI AŽ ZESTÁRNEME? Poraďte co dělat, mám se smířit s tím, že už prostě žít nebudou jako dřív a možná jednou shnijí ve špíně? |
Heluška — 20. 4. 2008 16:32 |
Souhlasím, nedovol si přijmout tento maminčin špatný program. |
Astra — 20. 4. 2008 20:56 |
Souhlasím s Bety, že stáří je nevyzpytatelné a u každého jiné.A nesouhlasím s Martinkou a Heluškou, že jaký si to uděláš, takový to máš a že si maminka dobrovolně přijala tento životní program. |
Bety — 20. 4. 2008 21:13 |
Astro, to je napsáno úplně a naprosto přesně. Já tohle zažila s mojí tchýní, bydlela u nás v samostatné bytě přes dvůr... no není už mezi živými. Taky jsme ji museli dát do domova důchodců, jelikož z něčeho musíme živit rodinu a vydělat si na důchod... a já tam pracuju, denně jsem za ní zašla ale ona si mně stěžovala na mě, že za ní nepřijdu... Proces to byl pomalý a trval cca 13 let než na domov důchodců došlo, ale nakonec došlo... A stáří si nikdo naplánovat nemůže, tady neplatí "jaký si to uděláš, takový to máš..." stáří na tohle nebere ohledy, ani když jsi kandidát věd a máš titulů fůru. Vidím to denně před očima. |
aprill — 20. 4. 2008 21:18 |
Mě taky přijde naprosto normální, že k našim přijedu - uklidím, nakoupím, vypomůžu. Nikdy nevím kdy nějakou pomoc budu potřebovat i já . |
Damila — 20. 4. 2008 21:20 |
Já taky pozoruji u mé maminky i tchýně poněkud sníženou ostražitost co se týče hygieny kolem vaření. Ty hadry a hubky, kterými to myjí...no fuj. A u mé maminky špatně umyté hrnky nejsou žádnou výjimkou, nádobí myje v jednom hrnci s jarem, pak opláchne...šetří vodou, ale... |
aprill — 20. 4. 2008 21:25 |
Často vyhrožuju dětem, když mají nějakou konstruktivní kritiku k prarodičům, že je to dědičné :lol:, že budu stejná a možná ještě horší než oni :dumbom: . |
REŇAS — 20. 4. 2008 22:22 |
Také,už mám starší 68-letou a už více nemocnou mamku. Také to,už není v mnoha ohledech,to co bývávalo,jsou lepší dny a i horší,připadá mi někdy,tak bezmocná,až je mi z toho smutno.. a má i také své vrtochy.. Ale nikdo z nás nemá tu jistotu dopředu,jaké bude jeho stáří.. Přijdou nemoci,nebo psychické problémy,smutky,vzpomínky nebo také né.. Někdo je stálé vitální v 80 a někdo pomalu chřadne v 60.. Asi opravdu nezbyde než se snažit pomoct v rámci možností,pokud pomoc přijmou,některé věci tolerovat a možná se obrnit troškou trpělivostí. Povzbudit a pohladit laskavým slovem.. V srdci je mít takové,jaké si je pamatujeme. :hjarta: |
karina51 — 5. 5. 2008 8:28 |
já tak stará ješrě nejsem je mi 51,ale jsem dost nemocná,domácnost ještě zvládám,ale dělá mi potíž umývat okna a dělat na zahrádce, když už se pustím do oken ,tak pak chodím týden na kapačky,pomáhal mi někdy manžel ,ale toho si ted přivlastnila tchýně tak je u ní, ta je zdravotně úplně v pořádku,obdělává vinohrad má hodně pole,ale doma nic nedělá ,manžel si chodí ke mě pro jídlo ,aby nemuseli vařit ,opravuje jí barák z našich peněz, uklízí ,koupe jí ,no prostě tak jak by byla jeho manželka ona.Za mnou ,kromě toho jídla dojde ,jen když mu sousedka zavolá ,že je u mě záchranka.Děti mám dospělé,ale mají své rodiny a své starosti ,tak je nechci zatěžovat.Doma také nemám takový pořádek jaký bych chtěla,ale dělám co můžu.Tak se holky na své matky nezlobte,že nemají svou domácnost jak ze škatulky, prostě na to možná také nemají sílu, a stydí se požádat o pomoc. |