Chtěla bych se s vámi poradit o partnerové žárlivosti. Jsme spolu 2 měsíce, začali jsme spolu bydlet a je nám fajn. Ale řešíme jeden velký problém, přítel je šíleně žárlivý. Náš vztah je normálně úplně skvělý, nehádáme se kvůli normálním například organizačním záležitostem, vše je ok, opravdu si rozumíme, ale jelikož je poznamenaný předchozími vztahy, hrozně žárlí. Jeho bývalé přítelkyně ho ve většině případů podvedly a on se domnívá, že mu udělám to samé. Kouká mi do telefonu, hlídá mě s kým chodím o polední pauze na oběd, když někam odjedu, jede si mě zkontrolovat, jestli tam opravdu jsem. Zatím mi to nevadí, zatím to všechno toleruji, ale bojím se, že mi jednou dojde trpělivost a vztah díky jeho žárlivosti skončí, ačkoliv tohle nechci. Docela by mě zajímaly vaše názory? Předem děkuji

Jedna rada existuje: utíkat, utíkat a zase jen utíkat! To si ale slyšet nechtěla.

A něco jinýho tam nemáš?

Pominu fakt, že po teprve dvouměsíční známosti bych nezačala bydlet s nikým...

A jako člověk, který nežárlí, protože jsem přesvědčená, že žárlivost ještě nikoho nedonutila k věrnosti, bych s takovým člověkem, který narušuje natolik mé soukromí, nebyla. A přede mnou by ho neomluvilo nic, ani zkrachovalé předchozí vztahy. A mimochodem, teprve po dvouměsíční známosti si myslíš, že ty vztahy zkrachovaly jenom kvůli tomuhle a absolutně věříš jeho verzi :co: ?
Navíc pro mě je žárlivost spojená nikoli s láskou, ale egoismem, sobectvím a majetnickými sklony.

Ale tohle asi nechceš slyšet, že. Takže bych si s ním naprosto otevřeně a upřímně promluvila o tom, že takhle je na nejlepší cestě vztah se mnou ukončit, protože takovou nedůvěru a podezírání nevydržím. Říkáš, že podobné věci toleruješ, ale jednou přestaneš - co takhle mu říct, že je tolerovat nebudeš už teď, protože víš, že by to byl důvod případného rozchodu v budoucnu?
A taky můžete samostatně nebo společně navštívit psychologa.

Takto se chorobní žárlivci vždycky vymlouvají, že to mají z předchozích vztahů(to jsem taky zažila), že jejich protějšky je podváděly atd.
Možná kdybys potkala jeho bývalé přítelkyně, tak bys valila oči, co jim všechno prováděl :co: .
Můj názor? Já bych se od něho odstěhovala a navrhla bych mu, že se budeme jen zatím stýkat.
Kdyby se opravdu nezměnil, ukončila bych to.

Upřímně, chtěla jsem napsat to samé co shiden.....
ale rozvedu to....
Když Ti tohle dělá přítel po 2 měsících chození a navíc se s tím ani nijak netají, je to pro něho normál..... a sama cítíš, že Ti to vadí a nejspíš bude vadit dál.....taky je jasné proč, když Ti omezuje osobní svobodu že .....
Ty nemůžeš za to, že ho jeho přítelkyně podvedly (ono pokud ale takhle žárlil, tak třeba má na tom podstatnou zásluhu :vissla: ...), a tohle bych mu jasně řekla, a pokud by v tom pokračoval, tak bych šla "o dům dál"...
Žárlivectví, navíc bez kapky příčiny se vždycky násobí....a když si to dovoluje (resp. ty mu to dovoluješ) po 2 měsících, napadlo Tě, jak budeš hlídaná a šikanovaná po 2 letech??
Upřímně, já sama za sebe, bych prchala, až by se za mnou prášilo. Nezlob se, ale tohle je fakt příliš a pro mě naprosto neslučitelné se vztahem dvou svobodných lidí :usch:

Možná se zeptám hloupě, ale může se žárlivost naučit ve vztahu?
Nemá už to člověk v sobě , tak nějak zakodováno.

Z předchozích vztahů , by se měl člověk poučit.
Nezničil on předchozí vztahy svou žárlivostí, znáš pravdu i z druhé strany?

Buď ho "vyžeň" někde do nějaké psych.poradny, nebo Tě časem udusí!!!!!

On je to normálně inteligentní, hodnej kluk a já bych s ním strašně ráda viděla budoucnost, ale potřebuju vědět jak na jeho žárlivost, co s tím udělat?

Tak s něčím obdobným jsem vydržela rok. Píšu obdobným, protože u nás to nikdy nedospělo až ke kontrole. Pouze komentoval jakoukoliv sms, co mi přišla, moje odchody byly problém, jakákoliv párty byl problém. Většinou se pak tvářil uraženě a čekal, že se mu snad za něco budu omlouvat. Takže jsme někdy mlčeli i dva dny. Je to dva měsíce, co mi došla trpělivost a šel. Ještě v pondělí se snažil pod krycím manévrem "předání čokozajíce" provést kontrolu, zda u nás doma není náhradník. Nebyl, zrovna jel nakoupit, takže se to celé obešlo bez scén před celým domem, ale po mém striktním odmítnutí jakýchkoliv dalších akcí tohoto druhu mi začínají chodit docela nepříjemné sms, dokonce zašel tak daleko, že oslovuje moje sousedy s dotazy po mém soukromí.. Když teď srovnávám současného a bývalého, nestačím se divit, jak moc jsem celou dobu měla zavřené oči.

Stačí Ti to takhle nebo potřebuješ ještě něco víc?
Dej mu kudlu na krk - buď s tím něco udělá nebo ať jde o dům dál. Za chvíli by ses z toho fízlování zbláznila

Velmi, velmi důrazně bych mu vysvětlila, že pokud bude takhle pokračovat, je na nejlepší cestě poslat náš vztah do kytek. Na mobil by mi sáhnul jen jednou, kontrolování a sledování dtto, na tohle nikdo nemá právo. A to, že ho některá jeho ex podvedla ( jestli jí k tomu náhodou svým chováním nedohnal ), tak to není tvůj problém. Ne vážně, tohle je třeba rázně utnout hned na začátku.

Já mu to říkám, že tohle dlouho nevydržím, ať se trošku zamýšlí nad svým jednáním, že jednou přijde ten kdy, kdy pohár trpělivosti přeteče a on mi na to řekne, že časem mi bude věřit, pokud se nespálí. Moc tomu ale nevěřím

Chtěla jsem napsat, že jednou přijde ten den :-))

romca999 napsal(a):

On je to normálně inteligentní, hodnej kluk a já bych s ním strašně ráda viděla budoucnost, ale potřebuju vědět jak na jeho žárlivost, co s tím udělat?

Já myslím, že ti tady lidičky poradili dost věcí a napsali hodně postřehů, ale ty si to očividně potřebuješ vyzkoušet na vlastní kůži, tak hodně štěstí...

Jo, zapomněla jsem zmínit, že byl, chudáček, minulými partnerkami taky podveden.

že uděláš to co jeho bývalé

romca999 napsal(a):

Chtěla jsem napsat, že jednou přijde ten den :-))

Holky Ti dobře radí. Můj bývalý manžel byl taky žárivec. Postupně mu začalo vadit i to, že se bavím s kamarádkami, s lidmi v práci, s vlastními rodiči... Utekla jsem od něj i s dítětem. Myslím si, že takoví lidé to mají v sobě a těžko se sami od sebe změní. Opravdu jde o majetnické sklony a snahu ovládat. To chce odbornou pomoc a tu oni nevyhledají, protože nemají pocit, že mají problém. Nikdo nemá právo nikoho takhle omezovat.

Chorobný žárlivec je jeden ze zakázaných typů mužů (Plzák). Vztah s ním nemůže nikdy fungovat, může být inteligentní a hodný jak chce.
Já bych mu dala nůž na krk - buď se půjde léčit nebo s ním končím.

Holky, já Romču fakt chápu. Měla jsem možnost poznat toho mladého muže osobně a je opravdu milý, velmi inteligentní a hezký. Kdybych to nevěděla od Romči, nikdy by mne ani nena padlo, že by byl schopen takového chování. Třeba je možnost, že by se srovnal.

Vy, které máte zkušenosti se žárlivci, zřejmě budete tvrdi NE NE NE a nejspíš máte i pravdu, ale fakt nikdo nemá zkušenost s tím, že by se to dalo nějak ovlivnit svým chováním a působením apod. Stejně jako se různě snažíme změnit své chování a tím zapůsobit na partnery, aby oni změnili přístup k nám?

Já žádnou zkušenost s žárlivým partnerem nemám, takže napište, jestli se někomu podařilo vztah udržet a jestli byl partner ochotný si přiznat problém a zamakat na tom.

časem mi bude věřit, pokud se nespálí

Ale co je to "časem", "věřit" a "nespálí", to už nespecifikuje, co? Takže nemáš vůbec žádnou jistotu, že jakékoli tvoje chování bude nenapadnutelné. Takovými prohlášeními se nenech zblbnout, protože spíš, než by se on změnil, dojde k tomu, že nikdy nebudeš dostatečně "hodná" podle jeho představ - a v horším případě by tě za to mohl začít trestat...

Pokud žárlí tímto způsobem, tak si není jestý sám sebou. Že ho podvedly partnerky? No aby ne, když je k tomu svou žárlivostí dohnal. On se totiž chce přesvědčit, že má pravdu, a poukázat na to.
Já se svou povahou bych to zkončila hned. Ježiš, něco mi zakazovat a být uražený, že jdu někam bez něho? Kontrola na obědě? To ti jako volá a ptá se,kdo tam je?
Patologický žárlivec není k životu. Je to něco jako alkoholik, narokman, gambler atd. Jsem zvědavá co napíšeš za půl roku.
Jasně, že on v tobě bude chtít vzbudit pocit viny. To oni umí.
To jako budeš chtít jít třeba cvičit, zdržíš se pak na kafi s kámoškou a on si pro tebe příjde? Jo i tak to může dopadnout.
A vůbec, nechápu, jak se ti může hrabat ve věcech. Na to jsem hodně háklivá. Hodně. Návštěva mi může klidně sedět na stropě, hodovat v lednici,nosit po dovolení moje oblečení,ale kdyby mi štrachala v zásuvce nebo v kabelce? Děsná představa.

Klubko má pravdu, takovéhle chování se fakt tolerovat nedá. Vím že je to těžký, ale ukázat mu záda je myslím to nejlepší co můžeš udělat.

romca999 napsal(a):

On je to normálně inteligentní, hodnej kluk a já bych s ním strašně ráda viděla budoucnost, ale potřebuju vědět jak na jeho žárlivost, co s tím udělat?

Romčo666,

já jsem taky normálně inteligentní, hodnej kluk a většina partnerek by se mnou strašně ráda viděla budoucnost.

Ale jsem taky žárlivej a taky to je proto, že mě ex opustila. Resp. byla to jediná žena, která mě opustila. A to mě tak rozhodilo, že při každém dalším vztahu mám strach a žárlím.

Otázka je bohužel položena špatně: ty s tím moc nenaděláš. Maximálně se můžeš snažit a mít nějaké elementární pochopení a například otevřeně neflirtovat s muži v přítomnosti svého partnera. Ovšem dávat mu svůj mobil, deníček, snář a kreditní kartu, aby si prohlídl, s kým si telefonuješ, co se ti zdá a komu platíš za manikuru...mi přijde už velmi za hranicí únosnosti.

Udělat s tím musí především něco tvůj normálně inteligentní chlapec. Polož mu otázku, zda-li je schopen nějaké větší sebereflexe a zda-li si nechce přečíst pár knížek o principech žárlení, sebevědomí a vyrovnání se s minulostí (rozchodem). To asi na začátek. Pak obligátní psycholog či terapeut. Není to všelék, ale zkusit to může.
Pak přihláška na šikanu v přírodě u Pandory. Což je, myslím, dobrý nápad. Najde tam sobě rovné, nebude mu tak trapně a aspoň tam bude více zástupců mužů.

Hodně štěstí!!

romca999 napsal(a):

A něco jinýho tam nemáš?

něco co pomůže ?
... počkej, dlooooooze se zamyslím
... NE!

Docela zajímavý názory, rozhodně neříkám, že s něma nesouhlasím. Já byla vždycky toho názoru, že mi nikdo do osobního života zasahovat nebude, jak říkáš Klubko, lezení do telefonu apod. Tohle bych dřív neakceptovala, ale je to jinak. Jsem prostě zamilovaná a zaslepená a hluboko v sobě si myslím, že to půjde, že se to nějak vyřeší a on mi začne věřit. Ale teď jsem zamilovaná a neotočím se k němu zády. Jak říkám, zatím mi jeho chování nevadí, ale slovo ZATÍM dvakrát podtrhuji!!!

Tak Nicolasi,
a máš to definitivní... :P
Jsi jedním z mála mužů, kteří mě dokáží "alespoň" pobavit a rozesmát, takže jsi na seznamu mých oblíbených hned za Deppem, Bloomem, Gruffuddem... (ti tam jsou pravda z jiného důvodu :vissla: ) :lol: - dobře ti tak.

A další věc, to máte těžký, vy nevíte jakým pitomým způsobem jsme se seznámili. Zamilovala jsem se do něj ještě když jsem chodila s ex a byla jsem mýmu bývalýmu nevěrná právě s tímto přítelem!!! :-)

romca999 napsal(a):

Docela zajímavý názory, rozhodně neříkám, že s něma nesouhlasím. Já byla vždycky toho názoru, že mi nikdo do osobního života zasahovat nebude, jak říkáš Klubko, lezení do telefonu apod. Tohle bych dřív neakceptovala, ale je to jinak. Jsem prostě zamilovaná a zaslepená a hluboko v sobě si myslím, že to půjde, že se to nějak vyřeší a on mi začne věřit. Ale teď jsem zamilovaná a neotočím se k němu zády. Jak říkám, zatím mi jeho chování nevadí, ale slovo 2xZATÍM dvakrát podtrhuji!!!

OK. Zamilovanost omlouvá všechno. Nemá smysl to dál rozebírat.
Ozvi se za půl roku. Až nebudeš zaslepená a možná ti dojde, že jsi přeci nikdy, ale nikdy a 2x podtrženě NIKDY nechtěla chlápka, co ti bude lézt do telefonu... :-)))

Romco, jsi zamilovaná a evidentně jsi sem nepřišla ani číst rady typu: uteč - natož, abys je poslechla. Takže jsi sem zřejmě přišla hledat návod na to, jak vaši situaci zmírnit, nicméně nemůžu si odpustit otázku, která mi z toho tak nějak leze. Mám totiž pocit, že Ti jsou žárlivé scény Tvého přítele svým způsobem příjemné. Nebo se pletu?

*

Nicolas napsal(a):

... Maximálně se můžeš snažit a mít nějaké elementární pochopení a například otevřeně neflirtovat s muži v přítomnosti svého partnera...

Uhm, to teda fakt nejde, takový človíček považuje za nehorázné flirtování, když někomu odpovíš na pozdrav

romca999 napsal(a):

A další věc, to máte těžký, vy nevíte jakým pitomým způsobem jsme se seznámili. Zamilovala jsem se do něj ještě když jsem chodila s ex a byla jsem mýmu bývalýmu nevěrná právě s tímto přítelem!!! :-)

NO A???

L_aura napsal(a):

Romco, jsi zamilovaná a evidentně jsi sem nepřišla ani číst rady typu: uteč - natož, abys je poslechla. Takže jsi sem zřejmě přišla hledat návod na to, jak vaši situaci zmírnit, nicméně nemůžu si odpustit otázku, která mi z toho tak nějak leze. Mám totiž pocit, že Ti jsou žárlivé scény Tvého přítele svým způsobem příjemné. Nebo se pletu?

To se sakra pleteš!!!:(

romca999 napsal(a):

Chtěla bych se s vámi poradit o partnerové žárlivosti. Jsme spolu 2 měsíce, začali jsme spolu bydlet a je nám fajn. Ale řešíme jeden velký problém, přítel je šíleně žárlivý. Náš vztah je normálně úplně skvělý, nehádáme se kvůli normálním například organizačním záležitostem, vše je ok, opravdu si rozumíme, ale jelikož je poznamenaný předchozími vztahy, hrozně žárlí. Jeho bývalé přítelkyně ho ve většině případů podvedly a on se domnívá, že mu udělám to samé. Kouká mi do telefonu, hlídá mě s kým chodím o polední pauze na oběd, když někam odjedu, jede si mě zkontrolovat, jestli tam opravdu jsem. Zatím mi to nevadí, zatím to všechno toleruji, ale bojím se, že mi jednou dojde trpělivost a vztah díky jeho žárlivosti skončí, ačkoliv tohle nechci. Docela by mě zajímaly vaše názory? Předem děkuji

Můj ex na mě tak žárlil, že se semnou kvůli tomu před 14 dny rozešel :usch:
Už prý to věčné ubližování nemohl vydržet !

V 99 % to byly všechno výmysly z jeho hlavy...

neuděláš nic - nepomáhalo vůbec nic !

Už má jinou - předpokládám, podle sebe soudil mě - tudíž už to musel mít rozehrané jinde :grater:

romca999 napsal(a):

A další věc, to máte těžký, vy nevíte jakým pitomým způsobem jsme se seznámili. Zamilovala jsem se do něj ještě když jsem chodila s ex a byla jsem mýmu bývalýmu nevěrná právě s tímto přítelem!!! :-)

Dokonalý ! přesně tatko jsme začali i my ! :co:

;)

A chci se tě Santalo zeptat, jakým způsobem to s tebou skončil? Co ti řekl? Podezíral tě aspoň neprávem?

Santala napsal(a):

romca999 napsal(a):

A další věc, to máte těžký, vy nevíte jakým pitomým způsobem jsme se seznámili. Zamilovala jsem se do něj ještě když jsem chodila s ex a byla jsem mýmu bývalýmu nevěrná právě s tímto přítelem!!! :-)

Dokonalý ! přesně tatko jsme začali i my ! :co:

To považuji za opravdu dokonalé setkání :-)))

Žárlivec, který si nabrkne "nevěrnici". Tahle kombinace musí být po nějakém čase šílený nápor na jeho sebevědomí.
Navíc, když se každé ráno probouzí s pocitem...udělala to jednou, udělá to pokaždý....

Jak říkám...jedině "Pandořina šikana v přírodě". V takových případech nevěřím na sílu literatury a sebevzdělávání pouze čtením písmenek...

Nicolas napsal(a):

romca999 napsal(a):

On je to normálně inteligentní, hodnej kluk a já bych s ním strašně ráda viděla budoucnost, ale potřebuju vědět jak na jeho žárlivost, co s tím udělat?

Romčo666,

já jsem taky normálně inteligentní, hodnej kluk a většina partnerek by se mnou strašně ráda viděla budoucnost.

Ale jsem taky žárlivej a taky to je proto, že mě ex opustila. Resp. byla to jediná žena, která mě opustila. A to mě tak rozhodilo, že při každém dalším vztahu mám strach a žárlím.

Otázka je bohužel položena špatně: ty s tím moc nenaděláš. Maximálně se můžeš snažit a mít nějaké elementární pochopení a například otevřeně neflirtovat s muži v přítomnosti svého partnera. Ovšem dávat mu svůj mobil, deníček, snář a kreditní kartu, aby si prohlídl, s kým si telefonuješ, co se ti zdá a komu platíš za manikuru...mi přijde už velmi za hranicí únosnosti.

Udělat s tím musí především něco tvůj normálně inteligentní chlapec. Polož mu otázku, zda-li je schopen nějaké větší sebereflexe a zda-li si nechce přečíst pár knížek o principech žárlení, sebevědomí a vyrovnání se s minulostí (rozchodem). To asi na začátek. Pak obligátní psycholog či terapeut. Není to všelék, ale zkusit to může.
Pak přihláška na šikanu v přírodě u Pandory. Což je, myslím, dobrý nápad. Najde tam sobě rovné, nebude mu tak trapně a aspoň tam bude více zástupců mužů.

Hodně štěstí!!

Tohle je pěkná zpověď a snaha o radu.

Upřímně a myslíš Nico, že lze přesvědšit partnera (muže), aby se snažil něco o tom počíst a něco s tím dělat?
Ty jsi zářný příklad ..... vím, ale já mám někdy pocit při rozhovoru s partnerem, že si nějak nechce připustit, že by vůbec nějaký problém měl.
Takový naprosto bezproblémový týpek :lol::lol::lol::supr:

romca999 napsal(a):

A chci se tě Santalo zeptat, jakým způsobem to s tebou skončil? Co ti řekl? Podezíral tě aspoň neprávem?

řekl mi, že už "nemůže" , že ho ničím.

Na začátku toho vztahu měl důvody...,ale to už jsou skoro tři roky.

Ten začátek byl podle mě i konec všeho, pak už mi nikdy nevěřil,ikdyž neměl vůbec důvod.

Nicolas napsal(a):

Santala napsal(a):

romca999 napsal(a):

A další věc, to máte těžký, vy nevíte jakým pitomým způsobem jsme se seznámili. Zamilovala jsem se do něj ještě když jsem chodila s ex a byla jsem mýmu bývalýmu nevěrná právě s tímto přítelem!!! :-)

Dokonalý ! přesně tatko jsme začali i my ! :co:

To považuji za opravdu dokonalé setkání :-)))

Žárlivec, který si nabrkne "nevěrnici". Tahle kombinace musí být po nějakém čase šílený nápor na jeho sebevědomí.
Navíc, když se každé ráno probouzí s pocitem...udělala to jednou, udělá to pokaždý....

Jak říkám...jedině "Pandořina šikana v přírodě". V takových případech nevěřím na sílu literatury a sebevzdělávání pouze čtením písmenek...

:supr: přesný Nico, vláčilo se to celým tím vztahem :usch:

Je pravda, že člověk se učí celý život. To, co jsem dělala ve dvaceti, mi dnes přijde legrační. ...

Žárlivost v mezích, 1xza rok může být i roztomilá. Nevíme, v jakých dimenzích se odehrává u Vás.... Já bych určitě promluvila s přítelem o tom, co od vztahu a společného soužití očekávám a za jakých podmínek je pro mě nepřijatelný (vztah). Ale v klidu - ne v hádce. Je možné, že pochopí ....on se zase vyjádří ke svým prioritám. Já si mylím, že je to dobře tento rozhovor udělat -  v klidu u kafíčka, protože po roce(po 5) soužití jedna strana zjistí, že rok(5) žije v iluzích (spol.budoucnosti, dětí nebo cesty kolem světa) a je zle a přijde obvyklé: "on/ona mi zničil život!"

romca999 napsal(a):

Docela zajímavý názory, rozhodně neříkám, že s něma nesouhlasím. Já byla vždycky toho názoru, že mi nikdo do osobního života zasahovat nebude, jak říkáš Klubko, lezení do telefonu apod. Tohle bych dřív neakceptovala, ale je to jinak. Jsem prostě zamilovaná a zaslepená a hluboko v sobě si myslím, že to půjde, že se to nějak vyřeší a on mi začne věřit. Ale teď jsem zamilovaná a neotočím se k němu zády. Jak říkám, zatím mi jeho chování nevadí, ale slovo ZATÍM dvakrát podtrhuji!!!

Romčo, tak vezmi pro začátek alespoň navědomí, že žárlivost patří mezi závislosti stejně tak jako alkohol, drogy nebo gemblerství.  Doufat ,že se závislý člověk sám od sebe změní je velmi naivní představa žen spasitelek.  Pokud on  nedostane pořádný kopanec, neklesne na dno  a neudělá se mu zle ze sebe samého , tak většinou nenajde odvahu něco měnit.  Snažíš se schovávat za svou zamilovanost a toleranci, ale je to jen slepota a neochota pohlédnout pravdě do očí. Až totiž bude klesat na to dno, od kterého se možná posléze bude odrážet, tak tě tam stáhne sebou a ty si s ním projdeš stejným marasmem a ještě ti přišije cejch, že viníkem jsi ty, ale jsi obětavá, vstřícná a tolerantní, tak si to  dno s ním s pánebohem užij....  :P Otázka zní: máš to zapotřebí???

Romco tak znova, tyhle věci je nezbytně potřeba řešit hned, to jako teď hned, okamžitě. A nějak mám potíže věřit, že ti to nevadí, proč tedy tohle téma, když vlastně o nic nejde.
Ne vážně, dneska ti leze do mobilu a zítra tě nepustí z domu. Touhle kontrolou ti vlastně dává najevo, že ti  nevěří, že si myslí, že si nějaká děvka, co si to rozdává s bůvíkým, fakt se chceš nechat vmanévrovat do takové pozice.
Chápu, že občas je třeba zkusit partnera pochopit, ale jen do určité míry, na lezení do telefonu platí jen prostý zákaz.

Fanny5 napsal(a):

Nicolas napsal(a):

romca999 napsal(a):

On je to normálně inteligentní, hodnej kluk a já bych s ním strašně ráda viděla budoucnost, ale potřebuju vědět jak na jeho žárlivost, co s tím udělat?

Romčo666,

já jsem taky normálně inteligentní, hodnej kluk a většina partnerek by se mnou strašně ráda viděla budoucnost.

Ale jsem taky žárlivej a taky to je proto, že mě ex opustila. Resp. byla to jediná žena, která mě opustila. A to mě tak rozhodilo, že při každém dalším vztahu mám strach a žárlím.

Otázka je bohužel položena špatně: ty s tím moc nenaděláš. Maximálně se můžeš snažit a mít nějaké elementární pochopení a například otevřeně neflirtovat s muži v přítomnosti svého partnera. Ovšem dávat mu svůj mobil, deníček, snář a kreditní kartu, aby si prohlídl, s kým si telefonuješ, co se ti zdá a komu platíš za manikuru...mi přijde už velmi za hranicí únosnosti.

Udělat s tím musí především něco tvůj normálně inteligentní chlapec. Polož mu otázku, zda-li je schopen nějaké větší sebereflexe a zda-li si nechce přečíst pár knížek o principech žárlení, sebevědomí a vyrovnání se s minulostí (rozchodem). To asi na začátek. Pak obligátní psycholog či terapeut. Není to všelék, ale zkusit to může.
Pak přihláška na šikanu v přírodě u Pandory. Což je, myslím, dobrý nápad. Najde tam sobě rovné, nebude mu tak trapně a aspoň tam bude více zástupců mužů.

Hodně štěstí!!

Tohle je pěkná zpověď a snaha o radu.

Upřímně a myslíš Nico, že lze přesvědšit partnera (muže), aby se snažil něco o tom počíst a něco s tím dělat?
Ty jsi zářný příklad ..... vím, ale já mám někdy pocit při rozhovoru s partnerem, že si nějak nechce připustit, že by vůbec nějaký problém měl.
Takový naprosto bezproblémový týpek :lol::lol::lol::supr:

Naprosto bezproblémový = naprosto žádný problém nevnímá ON

nebo...

Naprosto bezproblémový = je to jen nálepka a ty si to nemyslíš a naopak vidíš, že ON má nějaký problém v tvých očích.

Co si myslím upřímně? Nic není nemožné. Lidé se dostali na Měsíc. Přeplavali La Manche. Cyrano ukecal nějakou ženskou. Ježíš vstal z mrtvých. Johnny Depp bral drogy, chlastal a vymetal vecirky a ted je to milující taťka...ale přesvědčit druhou lidskou bytost, aby dělala něco ze své vlastní svobodné vůle je jedna z nejtěžších věcí...

Komunikuj. Laskavě, ale rozhodně. Když tě to už bude začínat prudit, tak to jasně řekni. Chraň si své teritorium - mobil, diář, sny...Každý má svoji míru, co vydrží.
Když tě to po 5,5 letech přestane bavit a budeš zoufalá, je načase říct: miláčku, tvoje neopodstatněné žárlení me už se.re. Dříve jsem to brala jako projev zájmu o mě. Nyní to beru jako přítěž a obtíž v našem vztahu. Urážíš mě neustálým podezíráním. A já nechci žít s partnerem, který mě neustále uráží. Potřebuji alespon elementární úctu a prostor. Pokud to nezvládáš, je pro mě lepší, abych odešla. Měj se pěkně.

Tiina napsal(a):

Romco tak znova, tyhle věci je nezbytně potřeba řešit hned, to jako teď hned, okamžitě. A nějak mám potíže věřit, že ti to nevadí, proč tedy tohle téma, když vlastně o nic nejde.
Ne vážně, dneska ti leze do mobilu a zítra tě nepustí z domu. Touhle kontrolou ti vlastně dává najevo, že ti  nevěří, že si myslí, že si nějaká děvka, co si to rozdává s bůvíkým, fakt se chceš nechat vmanévrovat do takové pozice.
Chápu, že občas je třeba zkusit partnera pochopit, ale jen do určité míry, na lezení do telefonu platí jen prostý zákaz.

...dneska bere lidem sůl, zítra jim bude holit hlavy...." omlouvám se Tiino, asi jsem moc sledovla o velikonocích pohádky a tak nějak volně asocijuji při čtení tvého příspěvku ...:lol: abych odlehčila od těžkého tématu

Můj M kdysi taky nemohl pochopit, proč mi vadí rozlepené dopisy a jeho hrabání v mojí kabelce. Když jsem se ohradila, neskutečně mě vytáčel otázkou "Ty tam máš něco, co bych nemohl vidět?" - na zabití! Jo a taky se mi snažil vysvětlit, když jsem po MD hledala práci, že "slušná ženská sekretářku nedělá". Jak jsem jinak klidná, ječela jsem strašně. To on nemá rád, tak dal pokoj :-), ale chce to opravdu řešit okamžitě. Jak si to chvíli necháš líbit, začne to považovat za jakousi "normu" a když se začneš bránit až po nějaké době, tuplem zavětří, cože to kde a s kým pácháš.

Nikolasi  "Pandořina šikana v přírodě". :supr: :lol:

romca999 napsal(a):

Docela zajímavý názory, rozhodně neříkám, že s něma nesouhlasím. Já byla vždycky toho názoru, že mi nikdo do osobního života zasahovat nebude, jak říkáš Klubko, lezení do telefonu apod. Tohle bych dřív neakceptovala, ale je to jinak. Jsem prostě zamilovaná a zaslepená a hluboko v sobě si myslím, že to půjde, že se to nějak vyřeší a on mi začne věřit. Ale teď jsem zamilovaná a neotočím se k němu zády. Jak říkám, zatím mi jeho chování nevadí, ale slovo ZATÍM dvakrát podtrhuji!!!

Zatím Ti jeho chování nevadí ??? Ale ale ale ...tak proč se tím zabýváš ...něco co mi nevadí nemám potřebu řešit přece, ...čili , teda, vlastně jako když prostě atd ...si zkus přiznat, že naopak, Ti to vadí, vadí a proto se ptáš, zjišťuješ a chceš ujištění, že se žárlivec vyléčí, vezme pilulku a lup ..jako antibiotika ..zabere, nežárlí nekontroluje, věří ... ...  přečti příspěvky od ostatních ... a zvaž jestli Ti ten kluk , muž chlap stojí za to ??
Stojí Ti za to někdo, kdo k tobě nemá důvěru ?

Nicolas napsal(a):

Naprosto bezproblémový = naprosto žádný problém nevnímá ON

nebo...

Naprosto bezproblémový = je to jen nálepka a ty si to nemyslíš a naopak vidíš, že ON má nějaký problém v tvých očích.

Co si myslím upřímně? Nic není nemožné. Lidé se dostali na Měsíc. Přeplavali La Manche. Cyrano ukecal nějakou ženskou. Ježíš vstal z mrtvých. Johnny Depp bral drogy, chlastal a vymetal vecirky a ted je to milující taťka...ale přesvědčit druhou lidskou bytost, aby dělala něco ze své vlastní svobodné vůle je jedna z nejtěžších věcí...

Komunikuj. Laskavě, ale rozhodně. Když tě to už bude začínat prudit, tak to jasně řekni. Chraň si své teritorium - mobil, diář, sny...Každý má svoji míru, co vydrží.
Když tě to po 5,5 letech přestane bavit a budeš zoufalá, je načase říct: miláčku, tvoje neopodstatněné žárlení me už se.re. Dříve jsem to brala jako projev zájmu o mě. Nyní to beru jako přítěž a obtíž v našem vztahu. Urážíš mě neustálým podezíráním. A já nechci žít s partnerem, který mě neustále uráží. Potřebuji alespon elementární úctu a prostor. Pokud to nezvládáš, je pro mě lepší, abych odešla. Měj se pěkně.

ON tvrdí, že nemá žádný problém, on je úplně v pohodě.
Nejspíš je to zbabělost v tom smyslu, že pokud se problém otevřeně nevysloví (tudíž navenek neexistuje) nemusí ho řešit.
Jak přesvědšit někoho takového, že problém existuje a měl by se začít řešit?

Amriano, tvoje poznámka je celkem na místě. Máš pravdu, asi to u mě nebude zase tak v pohodě, jinak bych to sem vůbec nepsala a nechtěla to řešit! Možná jsem jenom chtěla slyšet názor někoho jinýho na tohle téma..... nevím ....

romca999 napsal(a):

Amriano, tvoje poznámka je celkem na místě. Máš pravdu, asi to u mě nebude zase tak v pohodě, jinak bych to sem vůbec nepsala a nechtěla to řešit! Možná jsem jenom chtěla slyšet názor někoho jinýho na tohle téma..... nevím ....

to je první krok ...a já Ti tleskám ... přiznat, že něco skřípe a není ok je velkej pokrok .... a slyšet názory ? To seš tu dobře ... tady se dozvíš věcí :)  ... jen si to pořádně čti, přemýšlej si o tom  a je jen na Tobě, co si z toho vybereš ... hodně holek Ti psalo jaký to ve vztahu se žárlivcem bylo, jak to dopadlo ..to může být moc užitečný ... já vím že seš zamilovaná a bojuješ o ten vztah ... chceš toho chlapa ..jasně, jenže nejdůležitější člověk ve svým životě seš ty .. vyber to nejlepší pro sebe ... :pussa:

Fanny5 napsal(a):

Nicolas napsal(a):

Naprosto bezproblémový = naprosto žádný problém nevnímá ON

nebo...

Naprosto bezproblémový = je to jen nálepka a ty si to nemyslíš a naopak vidíš, že ON má nějaký problém v tvých očích.

Co si myslím upřímně? Nic není nemožné. Lidé se dostali na Měsíc. Přeplavali La Manche. Cyrano ukecal nějakou ženskou. Ježíš vstal z mrtvých. Johnny Depp bral drogy, chlastal a vymetal vecirky a ted je to milující taťka...ale přesvědčit druhou lidskou bytost, aby dělala něco ze své vlastní svobodné vůle je jedna z nejtěžších věcí...

Komunikuj. Laskavě, ale rozhodně. Když tě to už bude začínat prudit, tak to jasně řekni. Chraň si své teritorium - mobil, diář, sny...Každý má svoji míru, co vydrží.
Když tě to po 5,5 letech přestane bavit a budeš zoufalá, je načase říct: miláčku, tvoje neopodstatněné žárlení me už se.re. Dříve jsem to brala jako projev zájmu o mě. Nyní to beru jako přítěž a obtíž v našem vztahu. Urážíš mě neustálým podezíráním. A já nechci žít s partnerem, který mě neustále uráží. Potřebuji alespon elementární úctu a prostor. Pokud to nezvládáš, je pro mě lepší, abych odešla. Měj se pěkně.

ON tvrdí, že nemá žádný problém, on je úplně v pohodě.
Nejspíš je to zbabělost v tom smyslu, že pokud se problém otevřeně nevysloví (tudíž navenek neexistuje) nemusí ho řešit.
Jak přesvědšit někoho takového, že problém existuje a měl by se začít řešit?

1. Nauč se číst - viz tučně mé dřívější poznámky
2. Nauč se říkat věci jasně a srozumitelně - žádný kecy okolo.
3. Neříkej, TY máš problém. Ale, že ti vadí CHOVANI. Ne jeho samotná osoba.
4. Vytrvej. Nejméně 3x v horizontu jednoho měsíce to musíš zopakovat. Pokud to je nutné, tak i písemně - to pomáhá velmi - protože se tvůj milý může k psanému textu vráti - ovšem za předpokladu, že vládne schopností číst a rozumět psanému textu. A také za předpokladu, že ty vládnes schopností formulovat své přání do psaného projevu.
5. Pokud nebude chtít porozumět psanému textu, přivaž ho obojkem ke stolu a nedávej cca 4 dny jíst. Jen vodu se špetkou soli. Pak začne kňučet.
6. Pak mu znovu nech přečíst text se svými přáními.
7. Tou dobou již bude přesvědčen.

Držím palce.

Nicolas napsal(a):

Fanny5 napsal(a):

Nicolas napsal(a):

Naprosto bezproblémový = naprosto žádný problém nevnímá ON

nebo...

Naprosto bezproblémový = je to jen nálepka a ty si to nemyslíš a naopak vidíš, že ON má nějaký problém v tvých očích.

Co si myslím upřímně? Nic není nemožné. Lidé se dostali na Měsíc. Přeplavali La Manche. Cyrano ukecal nějakou ženskou. Ježíš vstal z mrtvých. Johnny Depp bral drogy, chlastal a vymetal vecirky a ted je to milující taťka...ale přesvědčit druhou lidskou bytost, aby dělala něco ze své vlastní svobodné vůle je jedna z nejtěžších věcí...

Komunikuj. Laskavě, ale rozhodně. Když tě to už bude začínat prudit, tak to jasně řekni. Chraň si své teritorium - mobil, diář, sny...Každý má svoji míru, co vydrží.
Když tě to po 5,5 letech přestane bavit a budeš zoufalá, je načase říct: miláčku, tvoje neopodstatněné žárlení me už se.re. Dříve jsem to brala jako projev zájmu o mě. Nyní to beru jako přítěž a obtíž v našem vztahu. Urážíš mě neustálým podezíráním. A já nechci žít s partnerem, který mě neustále uráží. Potřebuji alespon elementární úctu a prostor. Pokud to nezvládáš, je pro mě lepší, abych odešla. Měj se pěkně.

ON tvrdí, že nemá žádný problém, on je úplně v pohodě.
Nejspíš je to zbabělost v tom smyslu, že pokud se problém otevřeně nevysloví (tudíž navenek neexistuje) nemusí ho řešit.
Jak přesvědšit někoho takového, že problém existuje a měl by se začít řešit?

1. Nauč se číst - viz tučně mé dřívější poznámky
2. Nauč se říkat věci jasně a srozumitelně - žádný kecy okolo.
3. Neříkej, TY máš problém. Ale, že ti vadí CHOVANI. Ne jeho samotná osoba.
4. Vytrvej. Nejméně 3x v horizontu jednoho měsíce to musíš zopakovat. Pokud to je nutné, tak i písemně - to pomáhá velmi - protože se tvůj milý může k psanému textu vráti - ovšem za předpokladu, že vládne schopností číst a rozumět psanému textu. A také za předpokladu, že ty vládnes schopností formulovat své přání do psaného projevu.
5. Pokud nebude chtít porozumět psanému textu, přivaž ho obojkem ke stolu a nedávej cca 4 dny jíst. Jen vodu se špetkou soli. Pak začne kňučet.6. Pak mu znovu nech přečíst text se svými přáními.
7. Tou dobou již bude přesvědčen.

Držím palce.

:supr: :godlike: :lol: tento bod lze neomezeně aplikovat vlastně téměř na jakoukoliv situaci....  :offtopic:

Nicolasova pravidla partnerské komunikace (lepím na lednici) :lol::lol::lol:

1. Nauč se číst - viz tučně mé dřívější poznámky
2. Nauč se říkat věci jasně a srozumitelně - žádný kecy okolo.
3. Neříkej, TY máš problém. Ale, že ti vadí CHOVANI. Ne jeho samotná osoba.
4. Vytrvej. Nejméně 3x v horizontu jednoho měsíce to musíš zopakovat. Pokud to je nutné, tak i písemně - to pomáhá velmi - protože se tvůj milý může k psanému textu vráti - ovšem za předpokladu, že vládne schopností číst a rozumět psanému textu. A také za předpokladu, že ty vládnes schopností formulovat své přání do psaného projevu.
5. Pokud nebude chtít porozumět psanému textu, přivaž ho obojkem ke stolu a nedávej cca 4 dny jíst. Jen vodu se špetkou soli. Pak začne kňučet.
6. Pak mu znovu nech přečíst text se svými přáními.
7. Tou dobou již bude přesvědčen.

Děkujeme za podrobný návod, vyzkouším to. :supr: Bod 5. jsem ještě nezkoušela.

Jinak se snažím říkat na rovinu, co mi vadí a již jsem zkusila i písemný projev. Pokroky jsou znatelné, takže tvůj návod můžu vřele doporučit. Škoda, že jsem se k tomu nepropracovala mnooohem dřív, mohla jsem si ušetřit moře trablů. ;)

Somaio no jo, taky jsme viděla, už asi podvacátý, ale tohle můžu pořád.

Fanny5 napsal(a):

Holky, já Romču fakt chápu. Měla jsem možnost poznat toho mladého muže osobně a je opravdu milý, velmi inteligentní a hezký. Kdybych to nevěděla od Romči, nikdy by mne ani nena padlo, že by byl schopen takového chování. Třeba je možnost, že by se srovnal.

Fanny, nepíšeš náhodou o mém bývalém manželovi? I on navenek vystupoval tak, že by to do něj nikdo neřekl. Taky jsem to zpočátku tolerovala a snažila se nazavdat příčinu k výstupů. Jediným výsledkem ale bylo to, že jsem se pomalu přestávala stýkat se známými i rodinou. A o to jim jde.

Kouká mi do telefonu, hlídá mě s kým chodím o polední pauze na oběd, když někam odjedu, jede si mě zkontrolovat, jestli tam opravdu jsem.

Tak jestli tomuhle říkáš "náš vztah je úplně v pohodě", tak ti není pomoci

Môj bývalý žiarlil síce menej a skôr situačne(ale rovnako absurdne: vyčítal mi, že mi chlapi čumia do výstrihu, ako keby som mala ich oči na diaľkové ovládanie :rolleyes: ), ale pritom ma veselo podvádzal. Takže heslo "Podľa seba súdim teba" u nás platilo 100%. Žiarlivosť som mu postupne zarazila, resp. otupila, sporadické nevery som neriešila. Vo vašom vzťahu by som trvala na spoločnej návšteve manželskej či psychologickej poradne s tým, že treba niekoho tretieho, aby sa na vás pozrel nezaujato a pomohol vám rozpliesť vzťah. Keby odmietol, odišla by som. Sám od seba, bez impulzu zvonka a bez pádnej príčiny sa dospelý človek nezmení... podľa mňa. A hlavne k tomu potrebuje radu a pomoc, aby vôbec pochopil vo co gou - ak bude chcieť.

Tak holky, včera byla příležitost (byť jsme zdaleka), že jsme poseděli ve třech v báru. Pěkně jsme mu prohovořila do duše :lol::lol::lol: , chudák malá (teda mladá), skoro všechno, co jste včera radili jsem mu oklikou řekla (jako že mluvím o někom jiném).

Paličák je to, pořád chtěl bojovat. Tvrdil, že když někdo žárlí, že je to důkaz lásky. Ujistila jsem ho, že je to jen nedostatek sebevědomí, to se mu teda ale vůůůůbec nelíbilo.
Po chvíli rozhovoru jsem se ho zeptala, jestli se teda na ten vztah s Romčou nechce vykašlat, než se pořád rozčilovat a to teda fakt nechtěl. Pak začal přemýšlet. Řekla jsem mu, ať si něco o žárlivost počte a zkusí s tím něco udělat, že to není normální.

Myslím, že je nadějný......

Fanny ty jsi tiskový mluvčí? nebo to mám popletené. Kdo s ním chodí?

Klubko napsal(a):

Fanny ty jsi tiskový mluvčí? nebo to mám popletené. Kdo s ním chodí?

:lol::lol::lol: já jsem pouze kybic .......

Sorry, poradila jsem Romče, aby se zkusila s vámi poradit, páč jsme neměla žádnou zkušenost. No a on si za ní včera přifičel, takže si pěkně naběhl. :storstark:

Zkus mu kouknout TY do telefonu, ověřit si kam a s kým chodí v poledne na oběd, třeba mu to dojde....

romca999: Bude to jen a jen horší, pokud on si nepřizná, že není v pořádku a nezabojuje proti tomu (v sobě), půjde váš vztah do háje. ... Já žila s žárlivcem víc než 11 let a 4 roky jsem s ním předtím chodila. Myslela jsem si, jak mě miluje, když se mnou chtěl být každý den (puberťačka). Nedošlo mi, že mi tak kontroluje všechen volný čas. Když jsem po škole chtěla vyrazit do zahraničí, najednou jsme se dohodli na miminku a já byla ta nejšťastnější máma pod sluncem. Můj choť chodil domů pozdě, dělal si, co chtěl. Já nesměla ani jednou za týden vyrazit třeba se psem na cvičák, mezi kamarády (to si našel vždycky důvod, proč musel do práce a nemohl hlídat). Postupně mě odsekal od rodičů (tvrdil, že mě nemají rádi, když si dovolili nás slušně, ale přece jen vyhodit z domu a říkal, abych tam teď přece nechodila...tak jsem rok nechodila...pak jsem je začala zase vídat, i s dvouletou dcerou a tos neviděla ty řeči a ksichty, co on dělal), postupně jsem se nechala zbavit kamarádek (jemu se všechny zdály buď divné nebo dětinské nebo ... cokoli zkrátka), když jsem chodívala cvičit, čekával na mě na minutu přesně...když jsem chtěla jít jednou za rok na podnikový večírek, tak kontroval slovy "Nechápu, co tam s "nima" chceš dělat, ´dyk je ani neznáš...", když jsem přesto šla, čekal na mě ve tři ráno a šmíroval auto, které mě vezlo domů....jednou jsem ho viděla asi v 11 večer šmírovat za okny restaurace, kde večírek byl...když jsme měli sraz ze školy, opět se "náhodou" objevoval v restauraci s dotazem, zda něco nepotřebuju...když mě milostivě pustil s kamarádkou na kafe, tak jsem si mohla být jistá, že se opět dostavil ("náhodou" šel kolem)...naši dceru mezitím odložil k mým rodičům, co mě tak nenáviděli (na hlídání děcka mu byli dobří)... vrchol všeho byl, když mi jednou přišla smska od jednoho kolegy, jestli nejdu na kafe. Z kolegy jsem měla prču (byl trochu jednodušší) a rozhodně jsem s ním nikam jít nešla....napsala jsem zamítavou odpověď, dala odeslat a ....koukám jako blázen - odesílané číslo bylo totožné s číslem mého muže ... on jednoduše vlezl do mého mobilu, věděl, že když přijmu sms, tak vidím jen jméno a ne číslo, a pak zkoušel, jestli se dám nachytat na švestkách .... nebo jednou mi na ICQ dělal návrh jistý neznámý muž....ze stylu psaní a z toho, jak popsal svůj vzhled, jsem usoudila, že to je můj bývalý... když jsem vážně přemýšlela, jestli manželství ukončit rozvodem nebo jestli se jít oběsit a vylívala si srdce na internetu, vyšmejdil moji zpověď a reakce na ni a začal přispívat o tom, jak nic není černobílý a jak ta svině jsem vlastně já....hodně lidí mu to tenkrát uvěřilo a začali pochybovat, že jim tam vůbec říkám pravdu.... jednou jsem si od psycholožky přinesla v kabelce svůj obrázek z terapie. Byla jsem na něm já a moji nejbližší lidi....On asi dva dny poté začal vykřikovat, co to tam mám nakreslený?! Kdo že je ten chlap tam vedle mě a holky???!!! Mě a dceru poznal dobře, jen toho "chlapa" nikoli. To byla moje kamarádka, která nosí ježka a je poněkud prostorově výraznější...on na tom obrázku ani nebyl.... na můj dotaz, co mi leze do kabelky, mi bezelstně sdělil, že kabelka spadla, otevřela se a obrázek vypadl a on že se chtěl podívat, protože si myslel, že dcera něco malovala.... Když jsem mohla jet do zahraničí na služebku, byl "zásadně" proti...já stejně jela (nadšená, že firma mě po třech letech dala důvěru a můžu vyrazit)....půl roku na to mi řekl, že tím odjezdem jsem všechno zničila. Byla jsem pryč 3 dny, zato s kolegou - kolega chtěl pro syna počítač a protože bývalý v tom dělal, chtěla jsem mu dodat kšeft...předala jsem telefonní čísla a za pár dní mi bývalý povídal "Tak mi volal ten tvůj milenec kvůli počítači pro kluka..." ....

Dlužno říct, že jsem ho kdysi podvedla, ovšem to jsme si vyříkali (aspoň já si to myslela) a dalších asi 10 let jsem mu byla opravdu věrná. On ale žárlil už dávno předtím, než jsem ho podvedla (ostatně která by nepodvedla, když by bydlela ve 3+1 u jeho rodičů s malým děckem, na mateřské, manžel by chodil domů kolem deváté večer, peníze by jí na domácnost přiděloval po stokorunách a zakazoval by jí navštěvovat vlastní rodiče....to, že se najde duše, která mě bude chlácholit a že já na to budu slyšet, to byla otázka času....ale to jsem vlastně psát nechtěla, ale mazat to už nebudu).

romca999: STAČÍ?

Eva: pěkný... tak aspoň Romča ví, co ji čeká...

Martinka1: :) viď ? No, mohla bych pokračovat takhle ještě pár stran... ale na druhou stranu - taky byla moje blbost či naivita, že jsem to nestopla, že? Inu, chybami se člověk učí :)

Romco,
mám kamarádku, která kdysi začala chodit s manželem  své kamarádky, láska až za hrob, rozvedla se( býv. pil), byli jak dvě hrdličky, všude spolu i nakupování rohlíků probíhalo v páru.....a časem a pomalinku, ale jistě zůstávali furt doma, nikam nechodili mezi lidi, ona nikam nesměla ani k sousedce na kafe, hned jí byl v patách, dále obdobné popis. viz Eva 36. Já k ní "směla " chodit, ale ona recipročně ke mně ne, protože  mám doma muže a v baráku ještě 2 švagry! Prostě žárlivec na entou. Po x letech  se s ním před rokem rozvedla, jenže nic platné, když spolu bydlí pod jednou střechou...neustálé kontroly na denním pořádku, byly jsme si jednou sednout na véču v sousední vsi, dorazil  tam, scénka jak z filmu, jindy jsme  jely do hospody do jiné vsi, nakukoval oknem, dovnitř se jít netroufal....takže ona pro klid raději neustále sedí doma je naštvaná  z toho na celý svět, syn 15 let  z trucu přestal chodit do školy( 9. třída)

a co víc, s kámoškou, když jsme někam vypadly, opravdu jsme u stolu seděly samy, opravdu jsme si chtěly jen pokecat...on to tedy i oknem  viděl, ale prostě  jsme mu "nevysvětlily", že tam na někoho nečekáme...pochopitelně obě, haha

Možná jsem trochu odbočila, jen jsem chtěla naznačit, že žárlivost je prostě nemoc, ale ne neomluvitelná, takže bych radila taky bič a pryč, ale Romco, vím a chápu, jak é je to radit zamilované bytosti, která furt doufá, že co kdyby se změnil atd, atd....věř, bude to jen horší!!!!

Takže  žije  s ním furt, ať s papírem, či bez papíru, jsou chvíle, kdy jí podezírám, že by jí bez něho a jeho věčného slídění asi  v životě cosi chybělo, nevím. Jsou spolu cca 20 let, samozřejmě zpočátku  to bylo nepatrné, ale posledních 12 let, jak popisuju

No jo, je to těžký, příběhy, které píšete jsou právěže až moc extrémní a do takových mezích bych to nenechala dojít! To, že by mi zakazoval nebo dokonce nedovolil se stýkat s mou rodinou, tak tohle opravdu nehrozí. S kamarádkama na kafé chodit můžu, to je taky bez problémů, ba naopak, to mi říkal, že je naprosto v pořádku, a že nechce, abych se s kamarádkama přestala vídat. Ovšem kafé s chlapa v podstatě nepřichází v úvahu, tohle bych asi neprosadila. I když, možná ano, ale musel by prý vědět kde jsme, jak dlouho tam budeme a kdy skončíme.

romca999 napsal(a):

No jo, je to těžký, příběhy, které píšete jsou právěže až moc extrémní a do takových mezích bych to nenechala dojít! To, že by mi zakazoval nebo dokonce nedovolil se stýkat s mou rodinou, tak tohle opravdu nehrozí. S kamarádkama na kafé chodit můžu, to je taky bez problémů, ba naopak, to mi říkal, že je naprosto v pořádku, a že nechce, abych se s kamarádkama přestala vídat. Ovšem kafé s chlapa v podstatě nepřichází v úvahu, tohle bych asi neprosadila. I když, možná ano, ale musel by prý vědět kde jsme, jak dlouho tam budeme a kdy skončíme.

Nenechala dojít - právě že to jde postupně, polehoučku... a už jsi tam. Sice jsem vztah s extr. žárlivcem neměla - ale pamatuju, kdysi jsem chodila s klukem (cca víc než 10 let zpátky) - a ten mi taky říkal, že naši mě nemají rádi, a že jenom on je ten, kdo mě má rád...
Tak pozor na to :-)
Ani se nenaděješ, přestaneš se stýkat s kamarádkama, kamarády můžeš odepsat už teď - jak to píšeš... já mám býv. kolegu z práce, a s tím jdu pokecat k němu domů (má byt ve stejném domě) a přítele by ani nenapadlo, aby mi to zakazoval - i když samozřejmě ho rád nemá. Ale to ho neopravňuje k tomu mi to zakazovat...

No a i z druhé stránky - když jsem hodně žárlila na přítelovu kamarádku - řekla jsem mu, že si nepřeju, aby se s ní stýkal - pokud u toho já nebudu. Nelíbilo se mu to, ale slíbil to - kvůli mně. No asi po 14 dnech se mi to rozleželo v hlavě, jaká je to kravina, a zrušila jsem to. Přítel s kamarádkou sice zašel do čajovny, beze mě... ale mně to už tak nevadilo, vyříkaly jsme si to i s tou kamarádkou... a paradoxně mi přítel říkal, že když už se s ní může scházet jak chce - že už ho to tolik ani netáhne a neláká!!! Prostě chce mít tu možnost. Teď se chce sejít s dvěma "starýma" kamarádkama, nejdřív jsem dělala smutnou, proč mě nechce s sebou - ale pak jsem řekla "jdi" - nato jedna onemocněla takže zatím stejně nikam nešli...

Ty kamarády bych si asi zakazovat nenechala... I když, kdo ví. Protože jestli se mu postavíš (příteli), tak může váš vztah skončit. Pak záleží na tom, na čem Ti záleží víc - jestli na vztahu nebo na tom, aby ses mohla stýkat s: kamarády, kamarádkami, rodinou...


Ty příběhy jsou tak extrémní právě proto, že ty ženský žárlivce nepoznali hned - nebo si řekli, že to tak daleko nikdy nenechají dojít - jenže s ním byly tak dlouho, že než se nadály, příběh je extrémní.
Moje teorie vztahů je - NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE, DOBŘE SI VYBRAT.

Martinka1 napsal(a):

Moje teorie vztahů je - NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE, DOBŘE SI VYBRAT.

Jj, Martinko, naprostá pravda! akorát to, jak si dobře vybrat, je na tom to velice velice obtížný...

Opheliaa napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

Moje teorie vztahů je - NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE, DOBŘE SI VYBRAT.

Jj, Martinko, naprostá pravda! akorát to, jak si dobře vybrat, je na tom to velice velice obtížný...

To máš pravdu - dobře si vybrat, to je těžký...

Právě proto, že partnery si nevybíráme vědomě, ale podvědomě.

Podvědomě si vybereme partnera, který k nám sedí.

Proto asi jediná cesta, která je (k vybrání "lepšího" partnera) - je ta, být "lepší" sám/sama. Tzn. pracovat na sobě, poléčit si svoje bolístky... a ten pravý člověk pak přijde sám.

Zkušenost - jsem s partnerem 2 roky. A předtím než jsme se seznámili (mi přítel vyprávěl) byl u kartářky a ptal se na slečnu :-) a kartářka mu řekla, že přijde - ale až bude ten správný čas, že ještě není. Mám pocit že to bylo cca 3/4 roku (velmi zhruba) než jsme spolu začali chodit.

Seznámili jsme se (teda viděli jsme se už asi 2x předtím, ale nějak jsme se "přehlídli") přesně v dobu, kdy jsem přebírala svůj byt :-) Bylo to dobře načasované, protože předtím jsem já bydlela na ubytovně a on u rodičů... to bysme asi nezvládli :-)

A mně nějak došlo, že kdybych si byt nepořídila, asi bysme se nepotkali... (možná by to všechno bylo jinak) - prostě to bylo tak, jak mělo být.

Jo a taky jsem na sobě začala pracovat - navštěvovat kurzy jednoho lektora - a tam jsme se potkali :-) Takže - práce na sobě je úspěchem ve vztazích! :-) :supr:

romca999: Přesně jak píše Martinka1. Je to polehoučku...vlastně nakonec na to přijdeš ty sama, že se ti za tou kamarádkou ani moc nechce - však ona je...taková...no divná.... a rodiče....no ty jsou taky divný, když vlastně neudělali to či ono.... To je právě hrozně nebezpečný, že si to ani neuvědomíš a za pár let jseš jako vězeň. Doslova a dopísmene. Já navíc už měla docela slušnou stíhu po těch skoro 12 letech...já se třeba zastavila s někým na cestě z knihovny, prohodili jsme pár slov a já cítila, jak se moje nervozita stupňuje a začala jsem se bát, aby mě nikdo neviděl, že stojím na chodíku a kecám a nedonesl to muži (on mi totiž pravidelně vymýval mozek tím, že má spoustu známých a že ti mu všechno řeknou - známých má hodně, to jo, jestli by řekli, to možná taky - ale co je špatnýho na tom pokecat čtvrthodinu s někým někde na chodníku?....jenže já z toho fakt měla nervy nadranc...)... Nebo jsme jeli někam na služebku a kolegové, že půjdem večer na kafe nebo projít město (fakt byli slušňáci jen nás nikoho nebavilo sedět na hotelu a čučet do zdi nebo do bedny, určitě by mě nebalili) a já šla a seděla tam a bála se, jestli o tom neví můj muž... No tak takovýho debila jsem ze sebe nechala udělat.... k podivu, že? A bylo to, jak říkám, pomaloučku, polehoučku, s úsměvem, dobře míněnými radami, nikdy žádné násilí, křik, výhrůžky typu "zabiju tě" příp. "zabiju se" nebo "seberu ti dítě"...vůbec ne... a já pomalu podléhala, až jsem nakonec neměla nikoho kromě něj... a byla jsem uvězněná, sama v pasti, do který jsem se nechala dobrovolně chytit....

Smutný je, že to fakt nebylo tím, že jsem ho podvedla. On je teď znovu ženatý a vím, že jeho žena o něm taky říká, jak je velmi žárlivý....mmch jeho otec šmíroval svou ženu dalekohledem (koukal k ní do krámu) nebo např. na jedný pařbě poslal za manželkou kamaráda, který ji jako sváděl a tchán čekal dole pod otevřeným oknem, jak ona bude reagovat....k poblití.....(a že ho pak podváděla, to si piš!)

romca999 napsal(a):

No jo, je to těžký, příběhy, které píšete jsou právěže až moc extrémní a do takových mezích bych to nenechala dojít! To, že by mi zakazoval nebo dokonce nedovolil se stýkat s mou rodinou, tak tohle opravdu nehrozí. S kamarádkama na kafé chodit můžu, to je taky bez problémů, ba naopak, to mi říkal, že je naprosto v pořádku, a že nechce, abych se s kamarádkama přestala vídat. Ovšem kafé s chlapa v podstatě nepřichází v úvahu, tohle bych asi neprosadila. I když, možná ano, ale musel by prý vědět kde jsme, jak dlouho tam budeme a kdy skončíme.

Romísku ... on NECHCE aby ses s kamarádkama přestala vídat ???!!! Jakože nezní ti to minimálně divně ? Ty bys mu v podstatě měla bejt vděčná, že on nechce ? a kafe s kámošema už zakázal ....hmmmm
Přečti si Evu 36 pozorně  ...

No.. já myslím,že chorobní žárlivci na první pohled vidět nejsou..... tak např. .jsem měla společné známé- manželé- úžasný pár, on přátelský, vysmátý, spokojená rodinka ,všude spolu, syn, desetiletý vztah.. co víc si přát..... a najednou bác--- rozvedli se...

co ??????????????????? vždy on byl tak super kluk,co se věnuje rodině a ona taková pohodová holka---


tak pohodová holka začala žít s mým bráchou :-) ...a postupně jsem  se dovídala,že její úžasný bm jí kontroloval kalhotky, špicloval autem, když chtěla jít nakoupit do tesca,tak ji ztropil scénu... kontroly mobilu...... hádky... děs....(proto byli všude spolu---- prostě kontrola) ... a ty scény,co přišly po tom,co se rozvedly a ona začala žít s mým bratrem..tak to mi potvrdil i brácha,že by v životě neřekl,že on-bm by se tak mohl chovat !!!!!
(

a jak to je dál ??? bm jí neustále bombarduje uražlivýma smskama ještě dva roky po rozvodu a na mě její bm působí neustále jako skvélý patrner pro život.... ale ouha- jeho pravou tvář znám díky nastávající švagrové :-)

musel by prý vědět kde jsme, jak dlouho tam budeme a kdy skončíme

Tak tyhle informace jsem naposled požadovala od svých tehdy nedospělých dětí.
A co by se stalo, kdyby ses třeba zdržela, nebo v původně plánované kavárně meli sanitární den a šli jste jinam? Asi si to dovedu představit - obratem bys slyšela, že jsi neříkala pravdu, porušila pravidla a tudíž ti nelze věřit. Tak takhle ne, holčičko, příště nikam nepůjdeš.

vany27 napsal(a):

...a postupně jsem  se dovídala,že její úžasný bm jí kontroloval kalhotky...

:D Podobnýho týpka má za manžela moje kamarádka - ten jí občas po návratu z práce zkontroluje, jestli má na sobě stejné kalhotky jako měla ráno :D:D

Romčo, ono ani není tak důležité, co říká, jako to, co dělá.

romca999 napsal(a):

No jo, je to těžký, příběhy, které píšete jsou právěže až moc extrémní a do takových mezích bych to nenechala dojít! To, že by mi zakazoval nebo dokonce nedovolil se stýkat s mou rodinou, tak tohle opravdu nehrozí. S kamarádkama na kafé chodit můžu, to je taky bez problémů, ba naopak, to mi říkal, že je naprosto v pořádku, a že nechce, abych se s kamarádkama přestala vídat. Ovšem kafé s chlapa v podstatě nepřichází v úvahu, tohle bych asi neprosadila. I když, možná ano, ale musel by prý vědět kde jsme, jak dlouho tam budeme a kdy skončíme.

to je trochu podobné s člověkem,který koketuje s drogami. Taky si zezačátku říká, že se ho těžká závislost netýká.... ale ono pak pomaličku, polehoučku je to v p.....i

Ahoj,
mám podobný případ jako Eva.36 s tím rozdílem, že jsem se rozvedla nedávno, po 5 letech se to nedalo vydržet. Ze začátku to bylo fajn, pak se narodil syn, a žárlil na malého, že se mu víc věnuju. Chvíli byl relativní klid, než jsem začala chodit do práce. A už to začalo. Jak to, že jsem zhubla, proč jdu do práce v sukni, proč mám stíny, když si je normálně nědělám atd.atd.  Na oslavy, které se konaly v práci mi šoupl syna, to byla jeho pojistka, že nepůjdu s holkama ještě někam na kafe.Nevěrná jsem mu nebyla, ale neměla jsem k tomu daleko. Četl mi SMS, ICQ prostě vše co mohl, ani se mi neptal, nakonec jsem chodila s mobilem i spát.


Evi, držím moc palce, doufám, že je ti teď lépe, vím, o čem to je:)

Barusja: Já už jsem od něj 3 roky pryč :) A líp je. Ty zkušenosti píšu, aby si holky jako romca999 viděly, kam to taky může dojít. A jak to jde poměrně snadno, já si dokonce myslela, jak mě strašně miluje, když na mě třeba čekával den co den po práci a odvážel mě domů (nějak mi, kravce, nedošlo, že ani nemůžu jít koukat odpoledne po krámech, on mě vysadil doma - u dítěte a pak zase odkvačil "do práce"...přišel kolem devátý, desátý...ehm...).  Třeba nebudou muset tak dlouho přicházet na to, že tohle opravdu normální není a třeba se nebudou muset ptát samy sebe, kde ony dělají chybu (jako jsem se kdysi ptala sebe já a snažila se věci urovnávat a chovat se, abych nezavdávala příčinu k ničemu....hrozná kravina...).

Partnerky žárlivců: Jestli ten váš nevidí, že je chorý, je třeba se s ním v zájmu zachování vlastního zdravého rozumu rozejít. Dřív, než vám udělá kopu dětí a vy na něm budete finančně závislé a on vás tím bude držet u krku (jako kdysi mě, i když dceru mám jen jednu a jsem za ní ráda).

Eva.36 Já to znala z domova, táta taky na mámu žárlil. Jednou jsem zažila jak se s ní v noci pral. Máma chtěla jít spát, ale on jí nechtěl pustit, bouchali dveřma, tak jsem se vzbudila. Samozřejmě k tomu neměl podstatný důvod. A já si myslela, že dopadnu lépe, ale bouhužel.
Jsem moc ráda, že jsem se k tomu dokopala. On v podstatě ani moc neprotestoval, tak mě asi zase tolik nemiloval jak tvrdil. Malému je 5, od ledna spolu bydlíme v pronájmu a jsme šťastný:)

Eva36 napsal(a):

Barusja: Já už jsem od něj 3 roky pryč :) A líp je. Ty zkušenosti píšu, aby si holky jako romca999 viděly, kam to taky může dojít. A jak to jde poměrně snadno, já si dokonce myslela, jak mě strašně miluje, když na mě třeba čekával den co den po práci a odvážel mě domů (nějak mi, kravce, nedošlo, že ani nemůžu jít koukat odpoledne po krámech, on mě vysadil doma - u dítěte a pak zase odkvačil "do práce"...přišel kolem devátý, desátý...ehm...).  Třeba nebudou muset tak dlouho přicházet na to, že tohle opravdu normální není a třeba se nebudou muset ptát samy sebe, kde ony dělají chybu (jako jsem se kdysi ptala sebe já a snažila se věci urovnávat a chovat se, abych nezavdávala příčinu k ničemu....hrozná kravina...).

Partnerky žárlivců: Jestli ten váš nevidí, že je chorý, je třeba se s ním v zájmu zachování vlastního zdravého rozumu rozejít. Dřív, než vám udělá kopu dětí a vy na něm budete finančně závislé a on vás tím bude držet u krku (jako kdysi mě, i když dceru mám jen jednu a jsem za ní ráda).

Vzhledem k impotenci svých vlastních myšlenek si dovolím na svůj blog zkopírovat příběhy Evičky - protože to je fakt téměř výukový materiál.

Romčo: dle mého názoru doporučuji věnovat čas a ty příspěvky od Evičky a dalších zkopíruj, důležité pasáže si dej tučným písmem a čti každé ráno cesou do práce a z práce... Alespon tohle pro sebe (i pro tvého miláčka) udělej.
Pokud to je již tak daleko, že neustále hledáš chybu v sobě a nezavdávat příčinu k žárlivým scénám...časem je nebezpečí, že se zacyklíš. A cesta z toho tě bude stát několik let. Což je třeba škoda. A možná také ne. Intenzita vlastních chyb a poučení z nich je prý stejně nejlepší.

Měj se pěkně a krásný víkend pod dohledem :-)

Nicolasi, děkuji za přání hezkého víkendu pod dohledem nebo spíš drobnohledem :-), já vám všem taky přeji hezký víkend!!!

Můj muž,když to ještě bylo v dobrém taky nepřirozeně žárlil.Zpočátku mě to těšilo,že o mě tak stojí,ale on kontroloval vše a,každý můj krok.Je to trapné,ale i spodní prádlo,které jsem odložila do špinavého prádla jenže on si začal románek a žárlí pořád.Před chvíli jsem byla u mamky na kafču bydlí 500m od nás a už mě obvinil,že jsem měla sraz a chtěla si něco zařídit.On taky nerad vidí,že mám prý moc kamárádek a kamarádů to nesnese vůbec.Možná,že už vím co on udělal mě a bojí se,že to oplatím,ale to já neudělám jen at si klidně myslí

Neda mi to,abych se take nepridala se svou zkusenosti se zarlivcem.Byl jim muj zenaty pritel.Jeho zarlivost se zacinala projevovat jeste driv nez jsme kdy spolu neco meli.Bylo to jeste jeho postupne otukavani.Pak me zacal vycitat,ze hazim ocka po jednom skoro 60 letem kolegovi s prace.V zamestnani jsem tenkrat byla nova a je jasne,ze jsem pozorovala lidi co tam pracuji.
Pak jsem ze zenacem sla na veceri.Tam me bylo vycteno,ze se chtel zbalit a odject domu,ze si tam pripadal jako uplnej blbec,ze jsem porad pozorovala dva muze co sedeli naproti u stolu.Vysvetlovala jsem mu,ze ty muzi po nas koukali a bavili se tim,jak dokazou dva pro ne starsi lidi byt zamilovani.Tak jsem se obcas po ocku na ne podivala.
V praci to same,ze mam pro kazdeho oci a,ze jeden kolega o me pry rekl,ze vypadam jako bych ho tam chtela mit.
Vadili mu me kamaradky,kamaradky manzel ktery me doma vzdycky neco opravil.Pak si vymyslel,ze moje kamaradka musi donaset jeho zene,abych se s ni moc nebavila a spousta dalsich nesmyslu.Ma kamaradka jeho zenu vubec neznala.
Kdyz zatelefonoval vzdycky jsem musela byt u telefomu jinak jsem to vzdycky s nekym delala.Jednou zavolal v nevhodnou chvili kdy jsem si zrovna neco zkousela z vyprodeje v kulturnim dome na zachode.Ozvena ktera byla slyset v telefomu mu pripadala jako vzdechy a telefon me polozil s tim at si to uziju.Pri mem zpernem volani telefon vypinal.
Zajimave je,ze kdyz chtel ukoncit vtah s manzelkou tak mu manzelka brecela,ze ona nikoho jineho nema ani kamaradku.Oni spolu chodili i nakupovat ona nikam nechodila sama.Takze jsem usoudila,ze ji vlastne delal to same zbavil ji pratel a nasel si jinou teda me.S cimz ona vubec nepocitala pri jeho zarlivosti.
Kdyz jsem zenacovi casto vycitala,ze je zarlivej tak on me tvrdil ze to neni pravda.Ze ja se chovam netaktne a,ze az ja budu mit jiny vztah tak si pry jeste na nej vzpomenu,az me ten novy da pres hubu za moje chovani.On nemel jediny duvod na me zarlit  pred vztahem s nim jsem 10 let nikoho nemela cemu on stejne neveril.Nikam jsem nechodila a byla jsem jeho hloupoucka a oddana milenka ktera by za nej i dychala.

Ted jediny co mu preju,ze se role obratili a ma doma chorobne zarlivou manzelku.Ktera ho chodi nekolikrat denne kontrolovat na pracoviste jestli se se mnou nebavi.Kdyz chtel jeho spolupracovnik pomoct neco z pocitacem on sam nikam nesmel jela s nim.
Kontroluje mu mobil,nahodne ho kontroluje i u pocitace,aby nahodou nepsal me.Kdyz to jeste tahnul se mnou musel ji ukazovat uctenku kolik utratil a ona si vse lepila do sesitu.To,aby me nekupoval zadny darecky a nekupoval benzin za cestu za mnou coz bylo 20 kilometru.Nakupovat chodi jenom spolu.Kdyz me chtel dat darek k narozkam tak me dal co meli doma,aby to zena nepoznala.

eremuruss napsal(a):

Ted jediny co mu preju,ze se role obratili a ma doma chorobne zarlivou manzelku.Ktera ho chodi nekolikrat denne kontrolovat na pracoviste jestli se se mnou nebavi.Kdyz chtel jeho spolupracovnik pomoct neco z pocitacem on sam nikam nesmel jela s nim.
Kontroluje mu mobil,nahodne ho kontroluje i u pocitace,aby nahodou nepsal me.Kdyz to jeste tahnul se mnou musel ji ukazovat uctenku kolik utratil a ona si vse lepila do sesitu.To,aby me nekupoval zadny darecky a nekupoval benzin za cestu za mnou coz bylo 20 kilometru.Nakupovat chodi jenom spolu.Kdyz me chtel dat darek k narozkam tak me dal co meli doma,aby to zena nepoznala.

To nebyla žárlivost, jen chránila majetek, aby ho ten její ve stavu zbavení smyslů neprošustroval s milenkou - pokud to tedy skutečně dělala. Taky to může být výplod jeho fantazie - často mají podobné důvody, proč nemohou kupovat dárečky,...prostě investovat - prostě investovat nechtějí, tak slepičce nakecají takovéhle blbosti a ona je ještě lituje

Jenže na kontrolu svých věcí jsou muži hodně opatrní.Jeden můj kolega tvrdí,že hodně nevěr ze strany mužů se stane proto,protože muž si je nejistý svou osobou natolik,že si chce dokázat,že on na to má a pak,když se mu to povede tak to nějak nedokáže ukončit.A,když se zamyslíte něco na tom může být.Proto si myslím,že mnoha mužům nic nechybí jen chtějí být obdivovaní

mashanka napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Ted jediny co mu preju,ze se role obratili a ma doma chorobne zarlivou manzelku.Ktera ho chodi nekolikrat denne kontrolovat na pracoviste jestli se se mnou nebavi.Kdyz chtel jeho spolupracovnik pomoct neco z pocitacem on sam nikam nesmel jela s nim.
Kontroluje mu mobil,nahodne ho kontroluje i u pocitace,aby nahodou nepsal me.Kdyz to jeste tahnul se mnou musel ji ukazovat uctenku kolik utratil a ona si vse lepila do sesitu.To,aby me nekupoval zadny darecky a nekupoval benzin za cestu za mnou coz bylo 20 kilometru.Nakupovat chodi jenom spolu.Kdyz me chtel dat darek k narozkam tak me dal co meli doma,aby to zena nepoznala.

To nebyla žárlivost, jen chránila majetek, aby ho ten její ve stavu zbavení smyslů neprošustroval s milenkou - pokud to tedy skutečně dělala. Taky to může být výplod jeho fantazie - často mají podobné důvody, proč nemohou kupovat dárečky,...prostě investovat - prostě investovat nechtějí, tak slepičce nakecají takovéhle blbosti a ona je ještě lituje

Myslim,ze nekecal,protoze kazdy tyden platil dopravu do prace kolegovi s prace.Kdyz platil za me limcu tak tomu kolegovi musel zaplatit tim,ze mu nacepoval benzin a musel zaplatit kartou.Jinak ja od neho zadny drahy darecky nedostavala.Spis to byli jenom pozornosti jako cokolada a tak proste co sebral doma.

eremuruss napsal(a):

mashanka napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Ted jediny co mu preju,ze se role obratili a ma doma chorobne zarlivou manzelku.Ktera ho chodi nekolikrat denne kontrolovat na pracoviste jestli se se mnou nebavi.Kdyz chtel jeho spolupracovnik pomoct neco z pocitacem on sam nikam nesmel jela s nim.
Kontroluje mu mobil,nahodne ho kontroluje i u pocitace,aby nahodou nepsal me.Kdyz to jeste tahnul se mnou musel ji ukazovat uctenku kolik utratil a ona si vse lepila do sesitu.To,aby me nekupoval zadny darecky a nekupoval benzin za cestu za mnou coz bylo 20 kilometru.Nakupovat chodi jenom spolu.Kdyz me chtel dat darek k narozkam tak me dal co meli doma,aby to zena nepoznala.

To nebyla žárlivost, jen chránila majetek, aby ho ten její ve stavu zbavení smyslů neprošustroval s milenkou - pokud to tedy skutečně dělala. Taky to může být výplod jeho fantazie - často mají podobné důvody, proč nemohou kupovat dárečky,...prostě investovat - prostě investovat nechtějí, tak slepičce nakecají takovéhle blbosti a ona je ještě lituje

Myslim,ze nekecal,protoze kazdy tyden platil dopravu do prace kolegovi s prace.Kdyz platil za me limcu tak tomu kolegovi musel zaplatit tim,ze mu nacepoval benzin a musel zaplatit kartou.Jinak ja od neho zadny drahy darecky nedostavala.Spis to byli jenom pozornosti jako cokolada a tak proste co sebral doma.

Ježíši, nic ve zlém, ale to mi tedy řekni, co jsi na takovém ubožákovi viděla :o

mashanka napsal(a):

eremuruss napsal(a):

mashanka napsal(a):

To nebyla žárlivost, jen chránila majetek, aby ho ten její ve stavu zbavení smyslů neprošustroval s milenkou - pokud to tedy skutečně dělala. Taky to může být výplod jeho fantazie - často mají podobné důvody, proč nemohou kupovat dárečky,...prostě investovat - prostě investovat nechtějí, tak slepičce nakecají takovéhle blbosti a ona je ještě lituje

Myslim,ze nekecal,protoze kazdy tyden platil dopravu do prace kolegovi s prace.Kdyz platil za me limcu tak tomu kolegovi musel zaplatit tim,ze mu nacepoval benzin a musel zaplatit kartou.Jinak ja od neho zadny drahy darecky nedostavala.Spis to byli jenom pozornosti jako cokolada a tak proste co sebral doma.

Ježíši, nic ve zlém, ale to mi tedy řekni, co jsi na takovém ubožákovi viděla :o

Mozna to bylo opravdu tim,ze jsem byla dlouho sama.A jeho lichotky me dostali.Ted,uz to taky vidim jinak.Uz jsem z te zamilovanosti procitla a vidim vsechno jinak nez drive.Sama si uvedomuju,ze zivot by snim byl peklo.

eremuruss napsal(a):

mashanka napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Myslim,ze nekecal,protoze kazdy tyden platil dopravu do prace kolegovi s prace.Kdyz platil za me limcu tak tomu kolegovi musel zaplatit tim,ze mu nacepoval benzin a musel zaplatit kartou.Jinak ja od neho zadny drahy darecky nedostavala.Spis to byli jenom pozornosti jako cokolada a tak proste co sebral doma.

Ježíši, nic ve zlém, ale to mi tedy řekni, co jsi na takovém ubožákovi viděla :o

Mozna to bylo opravdu tim,ze jsem byla dlouho sama.A jeho lichotky me dostali.Ted,uz to taky vidim jinak.Uz jsem z te zamilovanosti procitla a vidim vsechno jinak nez drive.Sama si uvedomuju,ze zivot by snim byl peklo.

Tak gratuluji k návratu na pevnou zem :supr:

erem: "a tak proste co sebral doma."


Jééé, to je tak krásná věta, hodně mě rozesmála :D
Já jsem totiž nedávno zapomněla na narozky svého kolegy, a protože máme vždycky nějaké zásoby čokolád a dalších pamlsků pro případ jaderného ohrožení naší země :D, prohrabávala jsem kvůli němu ve spěchu před odchodem do práce tu naši spížku :D :supr: (se stydím)

Jo ale erem, jak popisuješ tu žárlivost manželky svého milence, tak tedy ne, že bych se jí chtěla nějak zastávat, ale nemyslíš, že je trošku rozdíl mezi tou zbytečnou a nepodloženou psycho-žárlivostí, a mezi situací, kdy ta jeho manželka tušila nebo i věděla, že skutečně její tatík chodí s Tebou???  ;) Nedělá mi sebemenší problém koupit manželovým pracovnicím dárek (jakože ho koupil on), ale vědět, že mi s jednou táhne a "ztrácí" s ní čas, přičemž to ví celá dílna, asi bych mu taky zrovna plnou nádrž do auta na výlet za ní nenatankovala.... :D ;) To jsem ale potvora, viď? ;)

janeta: "Jenže na kontrolu svých věcí jsou muži hodně opatrní.Jeden můj kolega tvrdí,že hodně nevěr ze strany mužů se stane proto,protože muž si je nejistý svou osobou natolik,že si chce dokázat,že on na to má a pak,když se mu to povede tak to nějak nedokáže ukončit...."

No, to je taky dobrý; a že chudák ta nejistá osoba mužského pohlaví "měla na to", aby se oženila ;) :D Já bych i řekla, že by jim to mohlo stačit, aby o sobě přestali pochybovat :D :D

janeta napsal(a):

Jenže na kontrolu svých věcí jsou muži hodně opatrní.Jeden můj kolega tvrdí,že hodně nevěr ze strany mužů se stane proto,protože muž si je nejistý svou osobou natolik,že si chce dokázat,že on na to má a pak,když se mu to povede tak to nějak nedokáže ukončit.A,když se zamyslíte něco na tom může být.Proto si myslím,že mnoha mužům nic nechybí jen chtějí být obdivovaní

já si to nemyslím... že je v tom prvoplánově nejistota svou osobou .... spíš touha po změně, únik z reality?? ?? Možná by se mohli vyjádřit spíš přítomní muži ??

Tercila napsal(a):

erem: "a tak proste co sebral doma."


Jééé, to je tak krásná věta, hodně mě rozesmála :D
Já jsem totiž nedávno zapomněla na narozky svého kolegy, a protože máme vždycky nějaké zásoby čokolád a dalších pamlsků pro případ jaderného ohrožení naší země :D, prohrabávala jsem kvůli němu ve spěchu před odchodem do práce tu naši spížku :D :supr: (se stydím)

Jo ale erem, jak popisuješ tu žárlivost manželky svého milence, tak tedy ne, že bych se jí chtěla nějak zastávat, ale nemyslíš, že je trošku rozdíl mezi tou zbytečnou a nepodloženou psycho-žárlivostí, a mezi situací, kdy ta jeho manželka tušila nebo i věděla, že skutečně její tatík chodí s Tebou???  ;) Nedělá mi sebemenší problém koupit manželovým pracovnicím dárek (jakože ho koupil on), ale vědět, že mi s jednou táhne a "ztrácí" s ní čas, přičemž to ví celá dílna, asi bych mu taky zrovna plnou nádrž do auta na výlet za ní nenatankovala.... :D ;) To jsem ale potvora, viď? ;)

Ale ja s tebou souhlasim.Ja bych milence manzela taky nadrz za ni netankovala.Ja jsem tim chtela jen rict,ze on zarlil na me zcela zbytecne a vlastne me tim deptal aniz by si to uvedomoval.Ted,kdyz si to proziva on na vlastni kuzi tak mu to taky prijemne neni.To je vse co jsem tim chtela rict .Rozhodne nesouhlasim s tim,aby manzel dotoval nejakou milenku.