Když se ocitnete před důležitým rozhodnutím, podle čeho se řídíte? Hlas srdce, rozum či snad svědomí?

To je hodně obecně řečeno, záleží jaké věci ( důležité ) se to týká ...Tkže u mě řekněme hlavně intuice, srdce i rozum ;)

Já na sobě vždycky pozoruji obrovský boj mezi tím, co cítím a co mi říká rozum a vzhledem k tomu, že rozum pokaždé radí to, co je v rozporu s tím, co cítím, i když si uvědomuji rizika apod., svádí mě to k řízení se citem... Ale samozřejmě záleží na situaci :supr:

MIX...

Srdcem.

Pozor na záměnu srdce za hormony. ;)

Myslím, že já převážně srdcem, ale určitě to není pravidlem pro všechny situace.

Technická poznámka:

- je neodolatelná přitažlivost ke rtům, bradavkám a ku.ndičce mé známé v kategorii rozhodování dle "srdce"?

Nicolas napsal(a):

Technická poznámka:

- je neodolatelná přitažlivost ke rtům, bradavkám a ku.ndičce mé známé v kategorii rozhodování dle "srdce"?

NE :lol: mozku - ale toho spodního :P

Nicolas napsal(a):

Technická poznámka:

- je neodolatelná přitažlivost ke rtům, bradavkám a ku.ndičce mé známé v kategorii rozhodování dle "srdce"?

Hlavičky :vissla:

Já hlavou ... "vrchní" ... srdce je jen udavač směru - poslouchám intuici.

A jdu na oběd :kapitulation:

Feuria napsal(a):

Já hlavou ... "vrchní" ... srdce je jen udavač směru - poslouchám intuici.

Tak ych to taky chtela mit :supr:

Trišo,

vůbec ti nerozumím. Pořád je to šíleně obecné. Zkus mi to popsat, o co ti jde. Na nějakých příkladech. Jako malému cca 10ti letému dítěti.

Já převážně rozumem, ale v určitých chvílích rozhoduje jen ten dole. :lol:

Nicolas napsal(a):

Trišo,

vůbec ti nerozumím. Pořád je to šíleně obecné. Zkus mi to popsat, o co ti jde. Na nějakých příkladech. Jako malému cca 10ti letému dítěti.

Může to byt obecne, proc to konkretizovat, kazdy si v tom najde to sve, prispevky jsou srozumitelne. Zkratka mne zajima, jak se kdo rozhoduje, co hraje dulezitou roli, jestli racio ci cit...

aha :-)

Dtto jako ostatní:

- Takže u mě řekněme hlavně intuice, srdce i rozum
- tzn. mix
- a jedenkrát za měsíc i hormony

U mně je to tak, že srdce s rozumem dost často vedou spory - takže to nakonec obvykle
rozhoduje svědomí.
Protože na svědomí já nedám dopustit.
Už jsem v životě prožil dost bezesných nocí a vždy to bylo zejména tehdy, kdy jsem se
hodlal rozhodnout proti svému svědomí. Učinil jsem si z toho závěr, že neposlechnout
svědomí, mohl bych přijít o klidné spaní. - A to teda opravdu fakt NE !!!
:jojo: :hjarta: :supr:

Co mne na tema privedlo... Kdyz jsem pred par lety delala 100 hodinovy psychosocialni vycvik dostali jsme za ukol, rozdelit se do skupin podle toho, jak se v zivote rozhodujeme - rozum - cit - svedomi. Tenkrat jsem nevahala a postavila se ke skupine, kde prevladal rozum. Vedouci skupiny se nad tim pozastavil se slovy, ze u mladeho cloveka by mel vyrazne prevladat cit nad rozumem. Duvodem melo byt nedostatek zivotnich zkusenosti a pohledu na svet. Ovsem to mi prislo jako dosti subjektivni hodnoceni, bot o mem ziti moc nevedel. Dneska se vice priklanim k tomu, ze u mne prevlada rozhodnuti na zaklade emoci, i presto ze zkusenosti mam vice a zivot se od zakladu zmenil. A proc tomu tak bylo a dnes to citim jinak? Mozna ziji daleko poklidneji, dovoluji si vice snit, neziju ve strachu a takovem napeti...

docela mě tato otázka přinutila zamyslet se. Nevím 100% jak to je.
Někdy mi vadí ten můj mozek,který se do těch citů a srdce furt nějak motá, idiot jeden a říká samá ale....
Nejelpší asi je,když nás osud donutí do všeho skočit po hlavě,než furt přešlapovat na místě. Někdy ráda osudu je vlastně vysvobozením pro nerozhodné.)

Slavek17 napsal(a):

U mně je to tak, že srdce s rozumem dost často vedou spory - takže to nakonec obvykle
rozhoduje svědomí.
Protože na svědomí já nedám dopustit.
Už jsem v životě prožil dost bezesných nocí a vždy to bylo zejména tehdy, kdy jsem se
hodlal rozhodnout proti svému svědomí. Učinil jsem si z toho závěr, že neposlechnout
svědomí, mohl bych přijít o klidné spaní. - A to teda opravdu fakt NE !!!
:jojo: :hjarta: :supr:

Super, takhle jsem si diskusi predstavovala, diky! :supr:

Protože mě BM odtrhla od dětí, často (denně) se rozhoduji na základě citu!
Rozhodovat se jen rozumem, asi už bych se na děti dávno vyprdnul.
(Protože to přece nemá cenu se pořád nějak vnucovat, že?!)
Jenže cit mi říká, že oni za to, chudáčkové moji nejmilejší přece nemohou,
že jim někdo do hlavinek vkládá ty jedy jedovaté...
:dumbom:

záleží na situaci,ale většinou srdcem a pocitama i když rozum mi občas říká něco jiného :dumbom:

svědomí mě vždycky skolí, takže to asi na prvním místě:-))) a pak podle toho, co konkretne to je

tak u mě rozhodování, kde rozum má naprosto jasno, vždycky zkomplikuje srdce ...

Nicolas napsal(a):

aha :-)

Dtto jako ostatní:

- Takže u mě řekněme hlavně intuice, srdce i rozum
- tzn. mix
- a jedenkrát za měsíc i hormony

He, he - tak to máme tak docela podobné ... a mě se občas ten mix pěkně háda :dumbom:

Klubko napsal(a):

docela mě tato otázka přinutila zamyslet se. Nevím 100% jak to je.
Někdy mi vadí ten můj mozek,který se do těch citů a srdce furt nějak motá, idiot jeden a říká samá ale....
Nejelpší asi je,když nás osud donutí do všeho skočit po hlavě,než furt přešlapovat na místě. Někdy ráda osudu je vlastně vysvobozením pro nerozhodné.)

Já také na tu ránu čekám jako na dar z milosti :lol: :dumbom: protože už přešlapuju a docela dlouho ... můj mix mě nedá spát a hádá se to mezi sebou :tesi: dokolečka dokola.

Záleží na situaci přece :)

V práci pouze hlavou - kolik zakázek můžu přijmout, kde hledat další atd.

V manželství má místo oboje - srdce to začalo, ale někdy se unaví - tož je nutné rozumem si připomenout, že tohoto člověka jsem si vybrala a miluju, i když zrovna dnes srdce jaksi mlčí. Vím že zase promluví.

Rozum je se mnou pořád. Instinkty a srdce někdy mluví, jindy řvou a dost často taky mlčí. Takže jim rozum dává poradní hlas, pozorně naslouchá,  ale konečné rozhodnutí vynáší on. Už. Naštěstí.

Ronjo :supr: .

Za sebe bych ještě doplnila, že mé konečné rozhodnutí ovlivňuje mix rozumu, svědomí a intuice, jak už tady někdo napsal, mám ráda klidné spaní a svědomí je prevít.
A i když jsem tomu dřív tolik nevěřila, poslední dobou mi dává hodně za pravdu i intuice.

Ronja napsal(a):

Záleží na situaci přece :)

V práci pouze hlavou - kolik zakázek můžu přijmout, kde hledat další atd.

V manželství má místo oboje - srdce to začalo, ale někdy se unaví - tož je nutné rozumem si připomenout, že tohoto člověka jsem si vybrala a miluju, i když zrovna dnes srdce jaksi mlčí. Vím že zase promluví.

Rozum je se mnou pořád. Instinkty a srdce někdy mluví, jindy řvou a dost často taky mlčí. Takže jim rozum dává poradní hlas, pozorně naslouchá,  ale konečné rozhodnutí vynáší on. Už. Naštěstí.

No, někdy by teda mohlo být to srdce raději sticha - furt si mudruje tu svou :tesi: ... jinak to vnímám hodně podobně.
Kdysi jsem se rozhodla - ve vztahu - jen podle srdce a šla za ním (hlavu jsem neřešila) a dopadlo to .... né tak, jak mi srdce namluvilo.
Od té doby poslouchám hodně hlavu .... ale snažím se to zkloubit a někdy prostě nezáleží jen na tom, co chci já ... tedy, když se to netýká jen mé osoby... tj.ve vztazích.

co se mezilidskych vztahu tyce...na prvni pohled to vypada, ze se ridim chladne rozumem, ale ve skutecnosti davam hodne na intuici...potrebuju cas na rozmyslenou, kdy peclive zkoumam, co mi radi intuice a co chtic...intuice je vyborna vec a alespon me se vyplaci ji poslouchat :D

určitě záleží na situaci, to bezesporu, ale pokud bych měla říct, co mě napadlo jako první, pak za sebe jednoznačně říkám, že převládá hlas srdce. rozum neustále něco namítá, oponuje, říká, že to přece nemůžu, že budu zase nešťastná apod. ale právě kdybych rozum poslechla, bylo by to daleko horší, než jak to je po souhlasu s tím, co říká srdíčko.
poslechnout hlas srdce se mi vyplatilo i vymstilo, to si člověk zkrátka nevybere :) věřím víc svým pocitům, pže ty nezklamou, ať už se objeví chyba nebo ne....
no, koukám, že je to nějaký pomatený, já se snad nikdy nenaučím vyjadřovat srozumitelně :lol:

Já většinou intuicí - funguje mi

Tím jak to cítím, takže srdcem .

mashanka napsal(a):

Já většinou intuicí - funguje mi

Mě taky funguje, ale často ji nepochopím... nebo spíš neposlouchám :dumbom: .... ještě že existuje ten Tarot! :D

Srdce a sveodmie si notujú, rozum má poradný hlas a niekedy víťazí, ale ak sú v úplnom rozpore srdce so svedomím dostávajú zelenú a rozum chudák čaká opodiaľ. Zatiaľ mi to vcelku vychádza.

Většinou srdcem, i když rozum mi do toho často kecá :D

Dokud se řídím podle svých pocitů  či zkušeností tak je to v pohodě, ale běda jak začnu naslouchat "vox populi" to je potom zle. Ne sice vždy, ale skoro pokaždé to začne někde drhnout.

Spíš srdcem,než rozumem.Intuici mam taky,ale tu jsem nějak nechtěla poslouchat,protože tam bylo to srdce,ktere nakonec pravdu nemělo.Do budoucna mam obavu,že budu poslouchat jen ten rozum :( Protože mě srdce zklamalo.

Taky jsem se ridila spise srdcem nez rozumem a taky jsem na to doplatila.

1. srdce,2. svedomi,3. rozum

kdysi rozuzem a ted asi srdcem a svědomím.

L_aura napsal(a):

mashanka napsal(a):

Já většinou intuicí - funguje mi

Mě taky funguje, ale často ji nepochopím... nebo spíš neposlouchám :dumbom: .... ještě že existuje ten Tarot! :D

Já už jo - od té doby, co se mi párkrát potvrdilo, že opravdu funguje. Vždycky, když jsem udělala něco jinak, ať už z jakéhokoli důvodu (třeba jsem usoudila, že to, co mi radí, je naprostá kravina), nakonec se ukázalo, že je to blbost

Rozum je moudřejší, a proto častěji ustoupí...

Pokud se nejedná zrovna o pracovní úkol, řekla bych, že by rozum měl následovat srdce a svědomí to mělo všechno jistit.....nevím, proč by se měly/i/ stavět proti sobě....:co: zvlášť to "buď svědomí, NEBO rozum/srdce" mi teda přijde hodně divný :vissla:

Damila napsal(a):

Rozum je moudřejší, a proto častěji ustoupí...

Jóóó, tak na tom něco je :godlike:

Damila napsal(a):

Rozum je moudřejší, a proto častěji ustoupí...

A když už ani ten rozum nema rozum a ustupuje  ...... :co:

jitulak napsal(a):

Damila napsal(a):

Rozum je moudřejší, a proto častěji ustoupí...

A když už ani ten rozum nema rozum a ustupuje  ...... :co:

Tak musí mít srdce, co má srdce...:hjarta::)

Tak já většinou čekám,až mé srdce dostane rozum :-) ..jinými slovy.....až se srdce umoudří a dokáže poslechnout mozek,i přesto že protestuje,tak teprve potom jsem schopna se rozhodnout na základě rozumu... takže nejspíš u mne převládá to srdce...  ... ( i když po pravdě,že životní rozhodnutí opravdu se rozvézt bylo na základě rozumu..... protože srdce pořád bolí a léčí se..... ale jsem ráda,že momentálně za mě myslí mozek racionálně a dokázal všechno bolení potlačit někam hluboko,aby nestálo v cestě....

já dnes podle svědomí a žehlím.... :butter:

Když se stojím před důležitým rozhodnutím, tak se většinou rozhoduji podle toho, z čeho mám menší strach...

BINGO! :lol::lol: