IlonaN — 25. 2. 2008 10:49

Zdravím,
jak jsem psala, já mám podobný problém jako Jitka. Sestra mého manžela (28) je je člověk, který dle mého názoru má docela jednoduchý život: bydlí se svým dlouholetým přítelem u rodičů, vydělává si slušné peníze, a díky svému otci se v podstatě nemusí starat o svoji budoucnout, v podstatě to, co chce, tak má....
Můj problém: nic jsem jí neudělala, na začátku našeho vztahu s manželem jsme se i docela normálně bavili.
Postupem času ale začala mít na mě divné narážky - přede mnou, nebo i když jsem nebyla přítomna (vyslechla  jsem její výroky když si manžel povídal na chatu s tchánem.....). Jenom pár příkladů:
když jsme všichni pohromadě, komunikuje pouze s ostatníma... nadhazuje témata, o kterých ví, že mne absolutně nezajímají a nebudu se k nim vyjadřovat. Mluví víc, když jsem přítomna, a taky více nahlas. Hodnotí negativně moje oblečení - jéé, co to máš dneska na sobě? To se k sobě nehodí... No nevím, jestli jde tohle k sobě jde... atd...  Jednou jsem u nich vařila.. všem chutnalo, ale jinak pro ni bylo trvdé maso... Sepla jsem si vlasy do sexy učesu, který se líbil i její mamce, (to už bylo co říct :-) ), ale ona řekla, že takový učesy nemá ráda, že ji to ruší, a abych si je upravila... na naši svatbu se vyjádřila, že s ní nesouhlasí.... Prostě takovéhle výroky na moji osobu jsou dost časté, a já nechápu, proč. Vyvrcholilo to na vánoce, kdy mi před manželem řekla, že se mnou absoutně nebaví, že nosím nos nahoru a další nesmysly....
Shnuto: já jí ignoruji, a její výroky vůči mne příležitostně vracím. Manžel stojí při mne...to jsem si tak nějak vybojovala...
OTAZKA: proč si myslíte, že to všechno dělá? Já tomu nerozumím...

Sally — 25. 2. 2008 12:28

Potřebuje být středem pozornosti a to za každou cenu. Zřejmě má i manipulativní sklony.
Až bude ta správná chvíle, zeptej se jí otevřeně co proti tobě má, bylo by ale dobré, kdyby váš rozhovor někdo slyšel, třeba kdyby u toho byla kamarádka.
Připrav se na to, že nejlepší bude odpovídat krátce a stručně. Přečti si něco o asertivitě, jde o to aby neuhýbala otázce, aby jste řešily jen to konkrétní, nezabývat se podružnými tématy. Prostě stylem: ano máš pravdu, ale vra´tme se k tomu, proč ti vadí můj účes...  Snaž se s ní řešit jednu věc po druhé.
Připrav se na ten hovor, nenech se vlákat do neplodných výtek.

IlonaN — 25. 2. 2008 12:44

Ahoj Sally, děkuji za radu, ale probírat s ní něco o samotě, to nejde,  instinktivně se vyhýbáme¨tomu, abysme byli sami...
Někdy mne napadá: jestli mne nemá ráda proto, že jsem v jistých ohledech lepší než ona, anebo je tu druhá věc:
možná mne považuje za blbku....
A taky mne napadá, jestli si něco nekompenzuje: o víkendech jezdí nakupovat (nejlépe pražské butiky, protože tam je to nejlepší zboží), a všechno musí být značkové, protože když to není značkové, tak to stojí za prd.
Mě je to uplně jedno, ale ona to ještě zdůrazňuje, že jede nakoupit do Prahy do těch nejlepších butiků, že velmi dobře zná s prodavačkami z Pietro Fillipi, a že to super, jak je úspěšná, a jak je spokojená.....
Nezdá se ti to jako namlouvání si něčeho?

Sally — 25. 2. 2008 13:02

Psala jsem aby u vašeho hovoru byl někdo další, třeba kamarádka.
Namlouvání si něčeho, kupování v butikách... víš, mně to spíš připadá jako když to vadí především tobě. Myslím, že ona si může nakupovt kde chce a co chce a pokud bude mít obdivovatele a posluchače, bude to tak pořád. Co dělá ona sama sobě, je její věc. Tebe se týká jen její chování vůůči tobě. I kdyby si namlouvala, že je nevím co, je to pořád jen její věc.
Spíš se zamysli nad tím, proč to tebe tak "dráždí".
Nesedíte si, vyříkejte si to, stanovte si hranice...

IlonaN — 25. 2. 2008 13:19

To je právě to: mě to vůbec nedráždí, je mi to jedno, kdo si kdo nakupuje a za kolik, co má na sobě.  Já se mám s manželem velmi dobře, peníze také máme, takže v tomto to není, nezávidím to.  Vadí mi pouze ty výroky vůči mě jak jsem psala, prostě nerozumím tomu, proč to dělá, když je ve všem  spokojená a uspěšná.

Tiina — 26. 2. 2008 13:49

Ilono víš co, tak jí příležitostně sděl, že Pietro Phillipi má italský jenom název, jinak je to česká firma. A pak se jí taky zeptej, proč si myslí, že prodavačka v obchodě s hadrama je nějaká celebrita :-)). Ale jinak bych jí neustoupila ani o milimetr..ruší tě můj účes ? Hmm, to je tvůj problém.

Astra — 26. 2. 2008 15:03

IlonoN, sestra tvého manžela na tebe zřejmě z nějakého důvudu žárlí a proto se snaži tě v rodině shazovat a kritizovat. Asi tě někdo chválil, manžel, tchýně, kdokoliv. A ona tě tím pádem bere jako konkurentku v rodině, asi nesnáší, když je někdo jiný pochválen. S tím asi nic moc nenaděláš, ale musíš jí dát najevo, že si nepřeješ od ní takové kritické řeči. Každý si k tobě dovolí jen to , co mu ty sama dovolíš.

Eva36 — 26. 2. 2008 15:47

IlonaN: Proc to, Ilono, vlastne resis? Kdyz te svagrova pomlouva atd., co je Ti do ni? To je jeji problem, nemyslis?... ja myslim, ze jo... Zkusila bych reagovat asi takhle: Ona by mi treba rekla, ze mam hrozny uces. Tak bych ji rekla `Myslis? Mne se libi, necham si ho.` Ze mam hrozne obleceni, rekla bych ji `mne se libi`. Rekla by, ze se na me nehodi. Odpovedela bych ji, ze si to nemyslim. A tecka. Dal bych to s ni nerozebirala. To je totiz voda na jeji mlyn. Ja bych ji hned nevysvetlovala, aby takovy nesmysly nepindala. Ale s usmevem bych ji odpovedela jednou vetou (tedy - `mne se to libi´) a bylo by hotovo. Uvedom si, ze svagrova ma problem. Ne ty. Ona nesnese tebe. Ty se ji netrap. Nezavdecis se nikdy vsem ;)

kalupinka — 26. 2. 2008 20:50

Myslím, že tu padly správné názory. Ona má na Tebe nějakým způsobem pifku. Buďto Tě chce vystrnadit tam, odkud jsi přišla, nebo se Tebou cítí ohrožená, abys nezaujala v rodině oblíbenější příčku, než ona, nebo si na Tobě cvičí to, co nemůže zkoušet na jiné. Nebo cítí Tvoji nezradnost a mírnost a dělá jí to prostě radost. Tak trochu se divím, že někdo nezasáhne, kdž to je tak jednostranné. Asi bych nevydržela a řekla té vaší hvězdě, být u toho, co do ní pořád reješ, ona Ti taky nic nedělá! Ale ostatní členové si myslí, že je to Tvá věc a nechtějí se mezi vás dvě vkládat.
Máš samozřejmě několik možností. Můžeš se s ní domluvit na lichých a sudých týdnech, abyste se nepotkávaly. Můžeš přejít do frontálního útoku a dřív, než otevře ústa příště, jí vpálit zhruba totéž a pobaveně sledovat, jak fialoví vzteky. Taky můžeš reagovat otázkou, aby ji vytočila. Myslíš? Proč myslíš? Co si myslíš, že bych k tomu měla nosit? Účinné by možná bylo nahrání jejích citací na mobil a opětovné puštění do´éteru. Například  s komentářem: Tak si to teď poslechneme ještě jednou...No, to je síla. No může tohle říct člověk, co uznává osobnost druhého? Myslím, že já tohle nikomu nedělám...

Co ale hlavně nesmíš, dát najevo vztek či lítost. To je její cíl. Vytočit Tě, aby na ní zaútočila. Měla by sis zachovat sportovní přístup - to kvůli sobě - a ironický nadhled - to kvůli ní. Když totiž budeš klidná, ona bude agresi stupňovat. A tam ji nachytáš na švestkách. protože povede-li se Ti vhodná odpověď, která švihne a přitom neurazí, bude připravená se rozječet jako siréna.

Musíš jí dát inteligentně a slušně, nenapadnutelně najevo, že ta vadná je ona, ne Ty. Takže reaguj pouze na to, co se Tě týká. Blekotání o zboží v butikách ponech druhým, chtějí-li reagovat. Ozvi se pouze na útok na sebe. Zkus si udělat legraci sama ze sebe. Zeptej se...že bych fakt vypadala jako strašidlo? Budu si muset najít módní poradkyni, abych byla in.

Docela chápu, že bys jí nejradši šlápla do úsměvu. Třeba tím maskuje svoji hloupost. Možná, kdybys porovnala objektivně její a Tvoje znalosti, že by ses divila. Umí-li se bavit jenom o něčem, asi toho v hlavě moc mít nebude. Zvlášť, když si tak protiřečí. Nasazuje na Tebe a pak řekne, že nosíš nos nahoru. Člověka to mrzí a často ho vhodná odpověď napadne pozdě. Co jí tak říct. Ano, nosím. Všimla jsem se, že ho ještě nemám tak vysoko, jako Ty. Co bych pro to měla udělat, abych Tě dohnala?

Myslím, že Ti brzy dojde trpělivost a přímo se jí zetáš: Hele, ty proti mně něco máš, nebo máš nějakej nevyřešenej problém? Klidně to vybal tady přede všema, mě už to vážně  přestává bavit.

Astra — 26. 2. 2008 21:59

Kalupinko, ty máš takovou povahu, že k tobě by si ta švagrová vůbec nic nedovolila, protože by jí došlo, že si to nenecháš líbit.  :dumbom:
Ale IlonaN má asi jinou povahu a proto se do ní švagrová naváží, zřejmě by tady měl i pomoci a zasáhnout její manžel a současně bratr té rýpalky.
Mírné povahy to někdy nedokáží zvládnout samy.

kalupinka — 26. 2. 2008 23:58

Astro, pokud mě tak vidíš, jsem potěšená i pobavená. Léta se na mě úspěšně mohlo dříví štípat. Nevěděla jsem, co je obrana, natož útok. Znáš to...druhým se radí snáze, koukáme na věc z nezaujatého a nestranného odstupu.

Vladena — 27. 2. 2008 16:21

Sestra mého manžela (28) je je člověk, který dle mého názoru má docela jednoduchý život: bydlí se svým dlouholetým přítelem u rodičů, vydělává si slušné peníze, a díky svému otci se v podstatě nemusí starat o svoji budoucnout, v podstatě to, co chce, tak má....

Já to vidím z jiného úhlu. Švagrová bydlí s přítelem u rodičů,takže v domácnosti jsou čtyři dospělí. Pokud ještě jezdíš Ty a partner pravidelně, a zdržujete se delší dobu než na kafe, musí tam být už dusno. Já bych se nezaměřila na reakci švagrové ,ale na maminku partnera. Možná,že ji už zmáhá ta práce kolem všech, proto nechá dceru takto mluvit.Sama nic neřekne. Promluv si s tchýní a své návštěvy omezte. Udělejte si svůj program na volné dny.Uvidíš,že se vztahy zlepší. Bohužel, rozmohl se nešvar,že pokud je člověk mladý, doma ho nic nebaví a utíká z domova. Potom má svojí domácnost a utíká za servisem do hnízda. Je snadné přijít k obědu a doma mít hezky naklizeno.Mimoto se ušetří i spousta peněz.Nevím,zda je to zrovna dobrý příklad pro tento příspěvek,ale promluv si určitě s tchýní co Tě trápí.Nejlépe poznáš pravdu.

IlonaN — 28. 2. 2008 12:47

Všem vám mod děkuji za příspěvky. Opravdu. Potvrdila jsem si to, co jsem tak nějak intuitivně tušila. Úplně nejlépe to vystihla Kalupinka - nejsi ty náhoudou PSYCHOLOG?

- Ona má na Tebe nějakým způsobem pifku. Buďto Tě chce vystrnadit tam, odkud jsi přišla, nebo se Tebou cítí ohrožená, abys nezaujala v rodině oblíbenější příčku, než ona, nebo si na Tobě cvičí to, co nemůže zkoušet na jiné. Nebo cítí Tvoji nezradnost a mírnost a dělá jí to prostě radost.-

Vidím to jako mix prvních dvou možností, které jsi napsala. Ohroženost a nálada rýpat, to jsou ty dva stěžejní body.  Já taky reaguji různě: jednou odpovím s úsměvem, někdy nereaguji, někdy reaguji přehnaně,
a někdy odpovím tak (mě se to líbí). Takže mix, a tady si myslím, že dělám chybu. že nereaguji pokaždé stejně.

Ještě je tu jeden příspěvěk od Vladeny: týká se tchýně. Bohužel před rokem umřela. Někdo napíše, že to je asi ten zakopaný pes: můj názor je ten, že jí maminka určitě chybí, má na starost domácnost a další povinnosti.
Ale oponuji tím, že byla taková již před tím a teď se to ještě zhoršilo. Myslím tím ty všeobecné výroky, o kterých jsem již psala (jsem spokojená, mám peníze, byt, práci, která mne baví), no, a ještě jsem si vzpomněla: vyčetla mému manželovi, že: "ty jsi odjedeš pryč, a já to tady mám všechno na starosti", " nikdo není vděčnej, co tu dělám" atd... Pro vysvětlení: jsme v nějakou dobu v zahraničí, a mezitím se stala tahle nepříjemná událost.

Shrnutí: Je jasné, že z nás kámošky asi nikdy být nemůžou. Museli bysme se změnit obě a to se nám asi nebude chtít. Dle vašich názorů, které převažují, že ve mne vidí konkurentku, jsem nějak tušila (ale nechápala), Teď se musím rozhodnout, jak na podobné věci reagovat komplexně: jestli s úsměvem, s ignorací, nebo útokem.
A ještě jedna věc: myslím, že ve skutečnosti tak šťasná není, jak říká, jinak by neměla potřebu se přede všemi takhle projevovat. I její nákupní mánie mne  v tom utvrzují. (četla jsem mnoho článků o ženách, které si svoje neduhy kompenzovali častým nakupováním a utrácením peněz).
Takže: Ať si nakupuje, žije spokojeně, povídá si co chce, ale pokud se to týká mě, a je mi to nepříjemné, tak hurá do boje s úsměvem, tak jak to píše Astra....

kalupinka — 1. 3. 2008 12:48

Asi jsi to přesně vystihla: kdyby švagrová  byla spokojená, nerýpala by do Tebe, naopak, měla by dobrou náladu a šířila ji kolem sebe. Jakýmkoli způsobem.
To, jak se projevuje ona, svědčí o křečovitosti, jakési nenaplněnosti života. Ty jsi na tom lépe. Ty nemáš zapotřebí plýtvat energií na žabomyší války. Tobě stačí v klidu sedět, občas výpad trefně odrazit, s úsměvem se pokusit o vtip či decentně povytáhnout obočí a mírně zavrtět hlavou...
Ona Ti vlastně dává ne zrovna vhodným a slušným způsobem najevo: Já jsem ta důležitější a byla jsem tu dřív. Tohle je moje území. Chovej se tady podle mých pravidel, nebo budeš mít problém. Já na Tebe dohlížím, všechno vidím a chovat se k Tobě budu po svém. Ty drž pusu a krok.

/ Přečti si něco o neverbální komunikaci. Poznáš, jaký má postoj k ostatním podle gest a držení těla.Hodně Ti to o ní řekne./


No a Ty jí nějakým způsobem musíš dát jasně najevo: Já se Tě nebojím a nepřišla jsem Tě ohrozit. Nelíbí se mi Tvoje chování ke mně, ale nic si z něj nedělám. Já umím s lidmi vycházet líp. Na rozdíl od Tebe je neurážím. A nad to, že Ty se prostě chovat neumíš, se dokážu povznést. Jednou mi ale může dojít trpělivost, holka. A pak budou padat trakaře! nechtěla bys to svoje chování kapku přehodnotit..?

A taky nezapomeň, že jinde je problém s tchýní...tady ne...nebo s jiným rodinným příslušníkem....tady ano. Jsi pro jejího bratra teď ta první...a ona to neunese.

Psycholožka nejsem. Jenom mi život párkrát dal za vyučenou.

IlonaN — 11. 3. 2008 13:57

Ach jo, tak je to tu zas. Člověk si myslí, jak se přes to přenese, a všechno bude najednou OK. Ale není to tak jednoduché. Zrovna včera: zase jsem vyschlechla rozhovor manžela s tchánem a se švagrovou přes internet:
Všechno bylo v pohodě, až mne zase nastartilo: pár výtahů z rozhovoru:
Švárová: pojedeš s námi příští rok na hory, už máme zamluvený tři místa. Manžel: no to asi pojedem ve 4,  pojedu s manželkou, ne? Švárová: no to teda nevím, kdebude spát, asi někde venku...
PŘ: manžel: dneska (já) uvařila výborný kuřecí na paprice....Švagrová: no jo, hlavně že ti chutnalo, (malý pohrdavý smích) Manžel: tak snad bys taky mohla uvařit ty, až přijedu domů.....na vánoce jsem vařil já, tak se taky trochu předveď....(jsme teď mimo republiku, doma jsme byli na vánoce - o svátcích jsem byla u mých rodičů, a manžel u svého, s tím, že švagrová měla vařit na vánoční stůl husičku, jak chtěla dělat: ale nakonec  šla bruslit a nechala ji na manželovi) proto tahle diskuse mezi nimi.....Tchán do tohoto rozhovoru nezasahoval, ale zřejmě mu to nějakým způsobem bylo nepříjemné, protože se snažil přejít na jiné téma (zřejmě si uvědomoval, že mohu poslouchat)
Zkrátka:
Musím to napsat, protože potřebuji, abyste to okomentovali, znova vědět váš názor, nestranný, z konkrétních příkladů, které teď nastávají. A taky že jsem naštvaná a všechno mi to vadí...
Po skončení hovoru jsem m. na to upozornila, co to mělo zase být....prostě to nechce mezi námi řešit... ví o tom, říká, že obě dvě navzájem nesnášíme, že to vnímá, ale zároveň chce a doufá, (ve skrytu duše)  že budeme šťastná family. A tak nějak mu nemůžu vysvětlit, nebo to nechce pochopit, že to za těhle podmínek není reálné..

PavlaH — 11. 3. 2008 15:56

Ilono, co řešíš? Rozhovor, který jsi vyslechla, ale nebyla jsi účastníkem? Manžel se tě pořád zastával, švagrová vyrypovala. Nic víc, nic mín. Dal jí jasně najevo, že hory jedině s tebou a že dobře vaříš. CO ty bys chtěla víc? Proč to rozebíráš? Proč to pitváš?  Až si na tyhle otázky odpovíš, snad něco pochopíš. Tobě to vadí, ty máš problém. Manžel ne.

Bety — 11. 3. 2008 16:47

:/ proč se ptáš manžela, (který se tě ostatně zastával jak mohl) co to zase mělo znamenat ? Snažíš se ho vinit za to, jak o tobě švagrová mluví, ale on za to přece nemůže???  Co asi tak podle tebe měl dělat???

Eri — 11. 3. 2008 17:33

No, tak mě by teda hodně mrzelo, kdyby o mne švagrová řekla, že pokud pojedu s nimi na hory, budu spát venku a manžel by jí neposlal někam.
Díky Bohu za mojí švagrovou. Ze začátku jsme se fest nesnášely, dneska musím říct, že je to strašně bezva ženská! :supr:
Takže Ilčo, pevný nervy. Měla bys stanovit hranice, každý si k Tobě dovolí jen tolik, kolik ho necháš. Tvá švagrová mi připomíná malého vzteklého psa........

IlonaN — 12. 3. 2008 8:51

PavlaH napsal(a):

Ilono, co řešíš? Rozhovor, který jsi vyslechla, ale nebyla jsi účastníkem? Manžel se tě pořád zastával, švagrová vyrypovala. Nic víc, nic mín. Dal jí jasně najevo, že hory jedině s tebou a že dobře vaříš. CO ty bys chtěla víc? Proč to rozebíráš? Proč to pitváš?  Až si na tyhle otázky odpovíš, snad něco pochopíš. Tobě to vadí, ty máš problém. Manžel ne.

No jasně že mi to vadí, nasírá, mrzí, koho by to nechalo v klidu? Manžela z ničeho neviním, za to nemůže, ale
jak jsem psala, doufá, že se usmíříme a všechno bude v pohodě. A tohle byla vhodná příležitost vyvést ho z omylu, aby se nesnažil schazovat vinu i na mne, protože já první neútočím.
Řeším to, jaký při tom mám nasírací pocity, který obvykle při jiných osobách nemám a neumím si s tím poradit.
Už tu někdo psal, že to nebude mít dlouhý trvání a já vybuchnu jako sopka a pak se nebudu znát.... A toho tak trochu bojím, protože pak jsem schopna říct opravdu hnusný věci...

IlonaN — 12. 3. 2008 8:55

Bety napsal(a):

:/ proč se ptáš manžela, (který se tě ostatně zastával jak mohl) co to zase mělo znamenat ? Snažíš se ho vinit za to, jak o tobě švagrová mluví, ale on za to přece nemůže???  Co asi tak podle tebe měl dělat???

Asi očekávám, že to za mě vyřeší? Anebo bude víc ráznější? Prostě řekne: Takhle o ní nemluv, ona takhle o tobě taky nemluví a mě se to nelíbí. Proč to děláš? Máš nějaký problém? a pak by byl klid......

Sally — 12. 3. 2008 9:12

Klid by nebyl, u tebe ne, kdyby se manžel zachoval přesně podle tvých představ (a je dobře, že to nedělá), stejně by jsi si v budoucnu našla někoho dalšího, před kým by se tě musel zastat. Ten problém máš ty, ne on, ne švagrová.
jediné, co mně  z toho vyplývá, že jsi v podstatě stejná jako ona (je to manželova sestra, zná ji od mala a tedy si tě vybral na základě vzorce chování, který zná) a i když to popíráš a křičíš jak ona je špatná, neshledávám na jejím chování nic špatného. Stejně bych to napsala jí, kdyby sem psala ona. Každý se může chovat jak chce, je to jeho právo a jeho zodpovědnost. Tedy z toho vyplývá jediné. když mi něco štve, tak to prostě neberu, nereaguju na to nebo pochopím proč a zařídím se podle toho. Manžel tě má rád, to je alfa a omegga, to že chce aby jsi si rozuměla s jeho sestrou je pochopitelné, to si přeje každý člověk, jenže ty tu jen píšeš v čem všem je špatná a proč si s ní nemůžeš rozumět i kdyby jsi chtěla. Ona není jen špatná, ona je , jaká je a jejího bratra jsi si vzala.
Chápu moc dobře, že tě ona dráždí ale tím, co jsi psala naposledy to opravdu nevyřešíš, nikdo jiný ani muž taky ne. Cesta vede jinudy, připusť si, že problém máš ty. A je úplně fuk v čem. Jí nepředěláš a ni to nemůžeš chtít, jde jen o to naučit se reagovat - nereagovat, způsob, který používáš je špatný. Myslím, že vy obě jste stejné a obě děláte to, co druhé vadí. Vždycky bude někdo, kdo tě bude dráždit, vždy... To pokaždé poběžíš za manželem aby to za tebe vyřešil, nebo se to naučíš sama?

mia — 12. 3. 2008 17:24

Já myslím,že je to u ní obyčejná žárlivost,měla své pozice v rodině,zřejmě je dost fixovaná na otce i bratra,kterého tys jí "ukradla". Není asi dostatečně vyzrálá osobnost,když odmítá akceptovat novou rodinu svého bratra - viz zamluvené hory pro ni,otce a bratra.
Ty její uštěpačné poznámky taky spíš asi pramení z její nejistoty,prostě jsi pro ni vetřelec.
Asi bych trošku omezila styky s ní,aspoň do doby,než si sama najde partnera a založí vlastní rodinu,snad pak přestane být tak kritická.
Tak trošku to pozoruju možná i ve vlastní rodině,dcera sice s partnerkami svých starších bratrů vychází výborně,ale asi je to v ní taky,prostě si přijdou cizí ženské a bráchy jí seberou.

PavlaH — 12. 3. 2008 21:21

IlonaN napsal(a):

No jasně že mi to vadí, nasírá, mrzí, koho by to nechalo v klidu?

Mě. Vím, že toho druhého nezměním, jediné, co můžu změnit je můj postoj k němu. Když na tebe půjde vztek, všimni si toho vzteku. Ten pak vyšumí. Taky jsem "bojovala" se švagrovou. Teď je mi jedno. Nic od ní neočekávám, takže ted mě může maximálně příjemně překvapit. Snažím se k ní přistupovat jako k naprosto cizímu člověku.


IlonaN napsal(a):

Manžela z ničeho neviním, za to nemůže, ale
jak jsem psala, doufá, že se usmíříme a všechno bude v pohodě. A tohle byla vhodná příležitost vyvést ho z omylu, aby se nesnažil schazovat vinu i na mne, protože já první neútočím.

Tvoje snaha se obhajovat. Takovou potřebu máme, pokud se cítíme ohroženi. Ona tě ohrožuje, ty se cítíš pnížena, proč? Myslíš si, že je lepší?

annie — 13. 3. 2008 10:50

Ilono - jako bych četla o své švagrové. Jen s malým rozdílem - přede mnou je hihi haha, příjemná, vtipná, milá a pozorná a stačí si odskočit na wc a už manželovi naštvaně syčela, co si to ten spratek na ni dovoluje /je o 5 let starší/. Nakonec manželovi kdysi řekla: stav se někdy - však můžeš aj bez ní...
Trápilo mě to dost dlouho, přemýšlela jsem hodně sama o sobě - jestli nemám nějaké narážky, nebo jestli jsem se nějak vhodně o čemkoliv nevyjádřila, ale nepřišla jsem na nic.
Takže po skoro osmi letech, co se známe, jsem zvolila ignoraci - nevyhledávám ji, nejezdím k ní na návštěvu, když ji potkám/většino u tchánů/, tak se pozdravíme, povykládáme nanejvýš o počasí a tím to hasne. Ráda by zabředla v nějaký rozhovor, ale po několika špatných zkušenostech, kdy jsem se dozvěděla, jaká jsem kráva, když říkám a myslím si to a to, jí to už neumožňuju.
Na jedné oslavě se mi její manžel svěřil, že jí moc mrzí, že ji přehlížím, že je smutná, doma brečí.... Tak jsem mu to prostě vysvětlila.

S takovým člověkem asi nezbývá než se nezabývat, s úsměvem jí odvětit, že dneska se zrovna taky neohákla dobře, popřát jí hezký den. Ono jí to přestane bavit. :)

kalupinka — 13. 3. 2008 18:41

Vidíš, Ilono, názorný příklad toho, jak si sama škodíš. Protože předpokládáš problémy, hlídáš i to, co by Tě až tak nemuselo zajímat. Místo, abys byla šťastná, že jste sami, nasloucháš hovoru, který nebyl pro Tvoje uši. Jistě proto, abys byla informovaná a připravená. A Tvůj muž jistě věděl, že jsi na doslech a nezavřel se před Tebou do komory. Ale Tobě by bylo líp, abys to neslyšela. Protože sis uškodila. Kdyby Tvá švagrová vytáhla lži a pomluvy, bylo by Ti to užitečné. Ale že jen špičkovala a provokovala, tak Tě to trápí. Ilono, ona moc dobře věděla, že to slyšíš. Proto to dělala. Aby Tě potrápila. A Tys na to skočila. Takže příště, když u toho budeš, zareaguj. Vstup do hovoru a řekni, to je ale milé pozvání, odpovídá jí, žejo, to by mohla opravdu vymyslet jenom ona. Jak přišla na to, že bychos jen uvažoval o horách s ní a beze mě, to teda nechápu...Hned jsi ji měla odpálkovat stejným metrem: mluvit o ní, jako by u toho nebyla. A na druhou možnost jsi jistě už přišla sama: až se bude ten Tvůj chystat na komunikaci se svou miloučkou sestřičkou, popadni, co bude po ruce a řekni..."Jdu do marketu, se psem, k sousedce ma kafe, aby se mi zase nestalo, že uslyším, co by mě jenom mohlo mrzet...!"A ještě poslední věc: od ní Tě asi vytočí opravdu i to, co bys u jiného přešla. Máš už v sobě vůči ní averzi /ne, že bych se tomu divila, či to odsuzovala/, ale pak si dej při osobním setkní pozor, aby ses nezačala bránit dřív, než ona zaútočí. pořád musíš uchovávat svůj nadhled: "Jsem jaká jsem a Tebe se neleknu, nezajímáš mě, nestojíš mi za problém a čas..."

PetaZ — 13. 3. 2008 20:56

Já si myslím, že na tebe žárlí a proto tě před tvým manželem jejím bratrem schazuje.. S tím asi nic neuděláš. Manžel při tobě stojí, takže prakticky s tím nic nemusíš dělat. Stačí jí úplně vypustit a doufat, že z toho vyroste :)

IlonaN — 15. 3. 2008 6:52

Děkuji vám všem. Z vašich příspěvků začínám chápat spoustu věcí a je pravda - moc se tím zabývám, místo toho abych začala pracovat na správné strategii. Ale, věřte, je to těžké, nelze to pořešit ze dne na den. Zkusím si teď nějaké vaše rady z příspěvků a pak uvidíme, co z toho vzejde...

Jitka8 — 18. 3. 2008 9:18

Ahoj,psala jsem : "JAK SE CHOVAT 1".
Napsaly jste tu spoustu pravdy a dobrých rad.
Se švagrovou mého přítele nekomunikuji,chodíme kolem sebe jako cizí lidi.
Ilono,vypadá to,že obě naše "švagrové"jsou nespokojené,zakomplexované,vyčůrané a tak si to vybíjí tímto způsobem.

Představ si,zjistila jsem,že tá MÁ ŠVAGROVÁ se přestane bavit s člověkem,který se se mnou baví.Nemusí to být můj známý,třeba jen spolupracovnice,sousedka...Zjistí,že jsme se bavili více než je pro ni vyhovující a s  dotyčnou osobou přeruší kontakt bez vysvětlení(více případů).
Víš,já si myslím,že ty dvě nejvíce škodí samy sobě.Uvidíme,jestli jim to někdy dojde.
Na tvou "švagrovou"se vykašli.Chovej se k ní slušně,na její poznámky nereaguj nebo se k ní chovej,tak,jak ona se chová k tobě.Záleží na situaci.
Víš ty dvě ženské jsou vlastně chudery.Nemůžou za to.
NA KAŽDÉHO JEDNOU DOJDE.
JEDNOU SE JÍ TO VRÁTÍ.To mi říká můj přítel.
Já se chovám ke každému tak,jak si zaslouží a abych se za sebe nemusela stydět.

IlonaN — 19. 3. 2008 1:37

Tak jsem zvolila taktiku: v neděli jsem se připojila k hovoru s tchánem, a věděla jsem, že je tam švagrová s potenciálním švagrem. A zvolila jsem metodu smíchu, spokojenosti, a trochu samochvály (že už se v pohodě domluvím anglicky, že jsme byli na obědě s vedoucíma jedné firmy ..atd., ale tak, aby to nebylo moc nápadné, spíš jsem popisovala situaci...) a hle, myslím, že to funguje... SUPER POCIT!!!!!

IlonaN — 25. 3. 2008 14:22

Holky, tak si myslím, že mám v oblasti protitaktiky značnou nevýhodu, protože moje švagrová má silnou stránku v tom, že pracuje v oblasti lidských zdrojů a tudíž, (dle mého názoru),  by měla  vědět něco více z psychologie než většina z nás "normálních". Četla jsem na internetu o asertivitě, ale tam jsou jen všeobecné řeči a za kurzy se mi moc platit nechce.
Nevíte něco víc? (kvalitní knížky, nebo něco zajímavé na internetu - testy atd..)

IlonaN — 25. 3. 2008 14:36

Jitka8 Ahoj,psala jsem : "JAK SE CHOVAT 1".
Napsaly jste tu spoustu pravdy a dobrých rad.
1)Se švagrovou mého přítele nekomunikuji,chodíme kolem sebe jako cizí lidi.

TAK TO TEDY JE OPRAVDU HUSTY!!! To musí fakt být pevný nervy a dokolaný ovládání... Ale myslím, že by jen stačilo říct jediné rejpavé slůvko, a jste v sobě....

2)Ilono,vypadá to,že obě naše "švagrové"jsou nespokojené,zakomplexované,vyčůrané a tak si to vybíjí tímto způsobem.
Myslím si to taky. Jinak nevidím důvod, proč by je nutilo dělat tyhle věci... nějakým způsobem jim vadíme...
(ale přímo se zeptat proč, si myslím, nemá cenu, protože stejně neřeknou pravdu)

3)Představ si,zjistila jsem,že tá MÁ ŠVAGROVÁ se přestane bavit s člověkem,který se se mnou baví.Nemusí to být můj známý,třeba jen spolupracovnice,sousedka...Zjistí,že jsme se bavili více než je pro ni vyhovující a s  dotyčnou osobou přeruší kontakt bez vysvětlení(více případů).

NO, tak tohle je opravdu nenormální. Z toho vyplývá tak obrovská nenávist, že mi to přijde až nebezpečný...
Přestat se bavit s konktérní osobou jenom proto, že mluví s někým, koho nesnáší... UCHYLNY

4)Víš,já si myslím,že ty dvě nejvíce škodí samy sobě.Uvidíme,jestli jim to někdy dojde.
(pokud mají okolo sebe spojence, aspoň jednoho, tak si ho zmanipulujou k obrazu svému, obzvlášť,  pokud je na to je čas...)

5)Na tvou "švagrovou"se vykašli. Chovej se k ní slušně, na její poznámky nereaguj nebo se k ní chovej,tak,jak ona se chová k tobě.Záleží na situaci.

nereagování mi spíš připadá jako schování se do ulity, a řešit něco ve vzteku není taky ideální)... Tak nevím..., je to obtížný, zvolit správnou metodu, vždyť to víš podle sebe.

6)Víš ty dvě ženské jsou vlastně chudery.Nemůžou za to.   
Můžou, protože jsou to mrchy.. :-)

7)NA KAŽDÉHO JEDNOU DOJDE.
JEDNOU SE JÍ TO VRÁTÍ.To mi říká můj přítel.
SNAD JO, většinou takovýhle mívají ve všem štígo...

Vladena — 25. 3. 2008 18:44

Nevím,všichni chválí tvého manžela,že se Tě zastal,ale podle mne je srab. Měl by jasně dát sestře najevo,že se nebude takto o tobě vyjadřovat.Měl praštit telefonem nebo říci pěkně z ostra:,,Jak jsi to myslela?" (příklad hory). Určitě bych na hory společně nejela. A už vůbec nesouhlasím s názorem,že jsi to neměla poslouchat.Naopak je dobře,že jsi to vyslechla a aspoň víš, na čem seš. Myslím,že švagrová překročila hranice slušnosti a já už bych za sebe udělala pořádek. Určitě bych tam nejezdila! Nepřála k svátkům, k narozeninám atd. Prostě začala ignorovat celou rodinu kromě manžela,ten by se už musel rozhodnout a začít Tě chránit proti výpadům.

IlonaN — 26. 3. 2008 10:14

Od Vladěna: Myslím,že švagrová překročila hranice slušnosti a já už bych za sebe udělala pořádek.

Taky si to myslím. Souhlasím i s názorem na manžela. Já už jsem se zkoušela sama bránit dost dlouho, a už mi to nebaví. Nepotřebuji, aby mě ochraňoval jako malý dítě, ale aby dal jasně najevo, že tohle tedy ne....
Od té doby, co umřela tchýně, se mi tam absolutně nechce, nehledě na to, že i potencionální švagr se teď začal chovat skoro stejně jako ona.... Kdo má poslouchat posměšné narážky na to, že když jsme sami v zahraničí,
tak: Máš tam přece manželku, ne? tak musíš být spokojenej..... Zdůrazňuji, slovo manželka je řečeno posměšně, až nenávistně....
Někdy z něj mám pocit, že by se chtěl oficiálně dostat do rodiny, ale nějak se mu nedaří.....
O těch narozeninách, jak píšeš, to už jsem zavedla - nepřeju ani jednou, oni mne také ne....
Tchán je jediný člověk, který by ještě stál za řeč, ale pokud tohle "podporuje",  asi nemá moc zájem něco řešit.
Spíš je rád, že není v domě sám a jeho dcera - vždycky bližší košile než kabát....
Jedna moje kolegyně řekla: nebudu se stýkat s lidmi, se kterými se necítím dobře. Tak proč bych to měla dělat do nekončna, když jsem to docela dlouho dobu přecházela....už mi to nebaví

Eliska23 — 4. 4. 2008 17:04

No. Podle me je svagrova pekne rozmazleny fracek co potrebuje pres cunu. No a pokud to neudela jeji tatinek, tak nikdo jiny. Tak se proste nechova a kdys mas us 28 tak to bys mela davno vedet.....Prask.. A bylo by.
Jinak pomysli jak se citi manzel. Nevi jak se mezi vas postavit. Sestra je asi tvrdsi povahy a on se boji ji stratit. Samosdrejme nechce stratit i tebe, tak se do toho nechce moc michat. Ta odpoved ze dobre varis je vzorec ze by rad kdyby bylo trochu miru ale boji se ji nadat, protoze tim by mir nebyl, mozna by se ho i shorsilo, protoze svagrova by se citila jeste vic ohrozena. Potom jsem si rikala, jestli to nahodou nebude problem svagrova vs budouci svagr. Treba nechtene hned ze zacatku te nejak nepochvalil nebo nezadival se na tebe nejak a ji se to nelibilo. Urazi te hlavne pred nima ze? neni sebejista. Treba ses i hezci. Tonouci se stebla chyta. Je to chudera. Muzes ji jenom litovat. Samozdrejme bych na hory jela ozbrojena dykou ci macetou. Odpoved "me se to libi" je to co bych pouzivala ja.
Ja vim, ze se nesetkate sami, ale ja bych si promluvila s ni o samote. Treba ji pozvi na kafe. Nemusite se napadat. Staci ji vysvetlit, ze mas manzela rada a at si nemysli ze ho kvuli ni opustis i kdyby ona rada, ze prece nemusite byt kamaradky ale normalne jako normalni lidi na sebe mluvit. Je mozny, ze te bude pomlouvat porat ale tim dokazes, ze ses sylnejsi osobnost a nejsi kàca jako ona a hlavne potom vysvetli manzelovy ze chces mir ale rozhodne se nenechas ponizovat, ze jsi prvni krok udelala a tetka je rada na ni. A rekni mu hned o cem jste mluvili at se to nedovi od ni, nejak prevracene. POtom jestli to porat nepujde, tak us vsichni budou vedet ze ta hyjena je ona, protoze ty jsi krok k miru udelala.
Jo a taky..skousela jsi ji nekdy neco pochvalit?

amba — 7. 4. 2008 2:41

Jó švagrová! To znám také. 
Nejdřív byla nesnesitelná tchýně a po její smrti převzala žezlo manželova sestra.
Moje tkušenosti:

1)  'Učastnit se všech rodinných návštěv a nedat jí prostor, aby tě v soukromí nerušeně před manželem   pomlouvala. Nezapomeň, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou.  Za určitou dobu by ti rozeštvala manželství. Také svou přítomností znemožníš manželovi, aby se jí  ve slabé chvilce s něčím svěřoval nebo jí řekl něco, co nemusí vědět a do čeho jí nic není.  Nezapomeň, že takoví lidé umí skvěle vylákat informace, které potom zneužijí ke svým intrikám ve tvůj neprospěch. Takže - při návštěvách se pořád motat kolem manžela a "hlídat si ho".

2)  Asertivita je úžasná, ale je vhodné si předem dobře prostudovat příslušnou literaturu a trochu si ji zafixovat, aby jsi nedělala chyby a nenechala se zahnat do slepé uličky.

3)  Pro začátečníka bych doporučila:

Na všechno, čím na tebe  zaútočí, zeptat se jí, PROČ to řekla, proč se jí to nelíbí, proč mě kritizuje, proč mě ponižuje, proč mě uráží atd. Jednoduše, na všechno co řekne nebo udělá proti tobě a co se ti nebude líbit, ptát se proč a trvat na odpovědi!  Nepřistoupit na žádné vykrucování nebo odbíhání od tématu. S největší pravděpodobností se o to pokusí, ale ty jí MUSÍŠ v klidu stále dokola opakovat, že chceš slyšet konkrétní odpověď jen na to, co řekla, případně zdůraznit, když to řekla, tak přece ví proč ti to  to řekla a ty máš právo to vědět. (Můžeš i zpochybnit, jestli ona sama ví, proč to řekla - ale to už je konfrontační).

4)  Jediná tvoje odpověď na všechno je: Víš o tom, že jsem dospělá a svéprávná? Proto si budu dělat (nosit)co já považuji za vhodné. Jestli s tím máš ty problém, tak je jen tvůj a musíš si ho vyřešit sama.

5) Zásadně se nepokoušet cokoliv vysvětlovat  a pokusit se uzavřít uzavřít smír. Vaše vztahy jsou už ve fázi, kdy je potřeba jednat. Švagrová totiž o žádný smír nestojí a je pravděpodobné, že se stejně nic nevyřeší.  Nedoporučuji ji chválit, pokud opravdu vnitřně necítíš, že je pochvala na místě, jinak je to obyčejné podbízení.

6)  Zeptat se PROČ okamžitě, kdy ti něco nevhodného řekne, bez ohledu na počet přítomných lidí. V každém případě by měl být přítomen manžel. V  žádném případě s ní nejednat o samotě!

7)  Neboj se zakročit. Ty budeš připravená , tudíž spíš ovládneš emoce. Vypadá to složitě, ale je to jednoduché:
                                     - ptát se  stále dokola proč
                                     -trvat na konkrétní odpovědi
                                     - ty budeš odpovídat jen že jsi dospělá ...  - také stále dokola.
Jo, počítej s tím, že ona bude pěkně zuřit, protože nebude umět odpovědět. Když tento postup zopakuješ 2-3krát, budeš mít navždy pokoj. Držím palce!

IlonaN — 10. 4. 2008 5:07

Pro elisku a pro ambru:
manžel se cítí v presu mezi dvěma lidma, které má rád.. To je mi jasný, a proto, když už se mne zastává, pokud vidí, že je to na místě, tak já ho neupozorňuji, co to zase mělo být, protože ví, že ona je ten hlavní problémista.
A to jsem taky chtěla, aby si to konečně uvědomil, protože chlapi prostě některý věci nevidí, nebo je nechtějí řešit.
Byl na pár dni doma, a já jsem se ho ptala, jak reaguje ona, když se o mě kladně zmíní: její reakce je taková, že se ušklíbne, uchechctne nebo udělá jinou, negativní reakci. A když se jí prý zeptal, jestli má nějaké problémy, tak mu neodpověděla...Jen jsem si ověřila, že se mnou cítí ohrožena, že můžu být v něčem lepší atd.....
A taky,že já se nemusím cítit nějak vina, že dělám něco špatně. Prostě ta chyba je v ní a já začínám pomalu pracovat sama na sobě, abych byla schopna ukázat, že jsem lepší než ona, a hlavně být v harmonii sama se sebou.
Švárová je suverenistka a ještě k tomu sobec: její sebedůvěra je neoblomná a budí dojem, že má vše pod kontrolou, a tím pádem si vytváří i respekt. Nepřizvává chyby, ujiš'tuje sama sebe svými výroky, čímž se v nich utvrzuje a začíná jim věřit. Má vysoké nároky sama na sebe a tím i na své okolí. Je skvělá manipulátorka. Pokud jí všechno klape tak, jak chce, může být spokojená. Ale běda, pokud se vyskytne někdo nebo něco, kdo jí nesedí, není s ní v souladu nebo si s něčím neví rady:Příspěvky, které jsem zde uváděla, jsou toho jasným příkladem.
Uvědomila jsem si, že mám proti sobě v podstatě slabocha, a já jsem na tom líp. K tomuto poznání jste mi dopomohli i vy.
Je mi taky jasné, že potřebuji získat víc seběvědomí do boje, protože těmi dlouhodobými pochybnostmi jsem se dostala do stavu méně sebevědomého člověka, a to byla velká chyba.
Určitě napíšu, jak se mi to daří, a budu ráda, když budete psát své poznatky a rady nadále.

IlonaN — 10. 4. 2008 6:04

Eliska23 napsal(a):

Jinak pomysli jak se citi manzel. Nevi jak se mezi vas postavit. Sestra je asi tvrdsi povahy a on se boji ji stratit. Samosdrejme nechce stratit i tebe, tak se do toho nechce moc michat. Ta odpoved ze dobre varis je vzorec ze by rad kdyby bylo trochu miru ale boji se ji nadat, protoze tim by mir nebyl, mozna by se ho i shorsilo, protoze svagrova by se citila jeste vic ohrozena.
Tohle je určitě jeden z důvodů, proč se manžel takhle chová. Je to naprosto přirozené a já už mu nic neříkám, po tom, co pochopil, že od něj opravdu potřebuji přiměřenou podporu. A myslím, že to funguje: já jsem spokojenější, že tohle pochopil, a jeho sestra je víc nejistější, protože se mi zastane...

Potom jsem si rikala, jestli to nahodou nebude problem svagrova vs budouci svagr. Treba nechtene hned ze zacatku te nejak nepochvalil nebo nezadival se na tebe nejak a ji se to nelibilo.
Nevím, tohle jsem nezaregistrovala, ale může to být pravda. Každopádně si ho zmanipulovala k obrazu svému - je svým způsobem na ní závislý, i když si to nechce přiznat.

"Urazi te hlavne pred nima ze?"
Samozřejmě. O samotě moc nejsme. Snaží se nadhazovat témata, o kterých ví, že mne moc nezajímají, dotazy směřuje na druhé, snaží se na sebe v hovoru upozorňovat. Často se stávalo, že mě to absolutně nebavilo a asi jsem se tak i tváříla: a nejlepší vždycky bylo, když jsem manželovi odpovídala, že mi nic není a při tom jsem se tvářila jak kakabus..... Prostě nádherná ukázka toho, jak jsem jí já blbec nahrávala....
Také ráda rýpá, když nejem přítomna, to jsem si ověřila od manžela, jak jsem psala.

"neni sebejista. Treba ses i hezci. Tonouci se stebla chyta"
Nedokážu říci, jestli jsem hezčí. Ale ostatní říkají, a to už se mi stalo několikrát, že jsem hodně zajímavá a dokážu zaujmout. Prostě že nejsem tuctovka. A 3x jsem byla oslovena na ulici, jestli bych neměla zájem stát se modelkou.... Takže hezká jsem, jinak bych se s tím nesetkala a těší mě to.

Ja vim, ze se nesetkate sami, ale ja bych si promluvila s ni o samote. Treba ji pozvi na kafe.
Tenhle krok jsem udělala před 4 roky. To jsem s manželem jen chodila. Nějak se vyjádřila, že se jí nelíbí, jak za mnou její bratr "dolejzá"...Prostě se jí zdálo, že se o mne moc pečuje a já mu na to kašlu... Pohádali jsme se všichni. Pak jsem to byla já, kdo řekl, že si s ní chci promluvit o samotě. Dělala drahoty, ale nakonec se uvolila jít do obýváku a tam jsem jí jasně dala najevo, že ji toleruji jen kvůli jejímu bratrovi, že s ní nepotřebuji být kamarádka, ale kvůli pohodě všem, že bysme se měli k sobě chovat v rámci možností.... nějak to fungovalo dál, a pak to zajelo do současných kolejí...

"Jo a taky..skousela jsi ji nekdy neco pochvalit?"

Zatím jsem neměla za co ji pochválit. Pokud bych ale cítila, že ji mám za co pochválit, tak bych to udělala

Jitka8 — 10. 4. 2008 9:04

Pro IlonaN:
Ahoj,jak to tak čtu,ty naše švagrové jsou si v mnoha směrech podobné.
Jsou zakomlexované a nejisté si samy sebou.Je mi jich vlastně líto.
Není nám oproti nim na světě líp?
Propaguji slušnost,zbytečně neprovokovat,ale zase si nenechat vše líbit.Prostě všeho odsud posud.Ony jiné nebudou a my dvě také ne.

konstance — 11. 4. 2008 2:31

IlonaN napsal(a):

Pro elisku a pro ambru:
manžel se cítí v presu mezi dvěma lidma, které má rád.. To je mi jasný, a proto, když už se mne zastává, pokud vidí, že je to na místě, tak já ho neupozorňuji, co to zase mělo být, protože ví, že ona je ten hlavní problémista.
A to jsem taky chtěla, aby si to konečně uvědomil, protože chlapi prostě některý věci nevidí, nebo je nechtějí řešit.
Byl na pár dni doma, a já jsem se ho ptala, jak reaguje ona, když se o mě kladně zmíní: její reakce je taková, že se ušklíbne, uchechctne nebo udělá jinou, negativní reakci. A když se jí prý zeptal, jestli má nějaké problémy, tak mu neodpověděla...Jen jsem si ověřila, že se mnou cítí ohrožena, že můžu být v něčem lepší atd.....
A taky,že já se nemusím cítit nějak vina, že dělám něco špatně. Prostě ta chyba je v ní a já začínám pomalu pracovat sama na sobě, abych byla schopna ukázat, že jsem lepší než ona, a hlavně být v harmonii sama se sebou.
Švárová je suverenistka a ještě k tomu sobec: její sebedůvěra je neoblomná a budí dojem, že má vše pod kontrolou, a tím pádem si vytváří i respekt. Nepřizvává chyby, ujiš'tuje sama sebe svými výroky, čímž se v nich utvrzuje a začíná jim věřit. Má vysoké nároky sama na sebe a tím i na své okolí. Je skvělá manipulátorka. Pokud jí všechno klape tak, jak chce, může být spokojená. Ale běda, pokud se vyskytne někdo nebo něco, kdo jí nesedí, není s ní v souladu nebo si s něčím neví rady:Příspěvky, které jsem zde uváděla, jsou toho jasným příkladem.
Uvědomila jsem si, že mám proti sobě v podstatě slabocha, a já jsem na tom líp. K tomuto poznání jste mi dopomohli i vy.
Je mi taky jasné, že potřebuji získat víc seběvědomí do boje, protože těmi dlouhodobými pochybnostmi jsem se dostala do stavu méně sebevědomého člověka, a to byla velká chyba.
Určitě napíšu, jak se mi to daří, a budu ráda, když budete psát své poznatky a rady nadále.

ilono a jses si jista ze nepopisujes sama sebe? ty jses ochotna priznat svoje chyby? ty se neutvrzujes v tom ze jenom ty jsi ta spravna? ze jenom ona je ta spatna? proc? neni to tim ze ty chces mit vsechno pod kontrolou? proc s ni chces vlastne bojovat? tobe taky vadi kdyz se vyskytne nekdo nebo neco kdo ti nesedi..

IlonaN — 11. 4. 2008 3:04

ilono a jses si jista ze nepopisujes sama sebe? ty jses ochotna priznat svoje chyby? ty se neutvrzujes v tom ze jenom ty jsi ta spravna? ze jenom ona je ta spatna? proc? neni to tim ze ty chces mit vsechno pod kontrolou? proc s ni chces vlastne bojovat? tobe taky vadi kdyz se vyskytne nekdo nebo neco kdo ti nesedi.
Ahojky,
nepopisuji sama sebe. Znám se a tady jsem se nepopisovala. Popisuji problémy, které s ostatními lidmi nemám, protože se chovají v rámci společenského chování "normálně". Chyby dělám, a snažím se z nich poučit. Pro mě špatná je, protože se ke mě tak chová špatně. Co bych měla mít pod kontrolou? Otázku nechápu...
Proč chci bojovat? Protože jsem se postupem času stala méně sebevědomá. Přemýšlela jsem proč a co dělám špatně a blabla. Samozřejmě že mi každý není sympatický, a já jemu taky ne, ale tohle už je trochu o něčem nesnažím se druhého záměrně zraňovat.
Také už nehodlám snášet výpadky na moji osobu. Nejsem palíček na dříví, aby si na mě někdo něco zkoušel, protože se mnou má trable a nedokáže už ani říct, proč je má. Neumí už ani odpovědět svému bratrovi, proč dělá to co dělá...
Pokud jde o mne - neušklíbám se, když se jí něco povede, nemám ušpěpačný poznámky. Nezdůrazňuji, že jsem šťastná a spokojená, jak se mi všechno daří a blablabla.
Neříkám, že všechny moje oblasti života jsou uplně v pohodě, ale pokud mi moje kamarádky řeknou sami od sebe, že vypadám spokojeně, tak to zřejmě vyzařuji a spokojená (až na některé neduhy) jsem.
PS: třeba srovnává tyhle věci: teď já nakupuji značk. zboží v zahraničí, s manželem cestujeme, budeme kupovat dům, mám pracovní praxi v zahraničí, pojedu studovat na kratší dobu AJ. Takže takhle jsem na tom já.
Jo, a plánujeme miminko. A když se tom zmíníme: ona tedy ještě ne, buduje kariéru, a možná že za x let. Dítě by jí jenom zdržovalo. A přitom se jí na to nikdo neptá, kdy si plánuje se svým přítelem rodinu.

IlonaN — 11. 4. 2008 14:02

amba napsal(a):

Jó švagrová! To znám také. 
Nejdřív byla nesnesitelná tchýně a po její smrti převzala žezlo manželova sestra.

Chci se zeptat: jak dlouho ti z tvých zkušeností a pro mne rad, trvalo, než jsi se dostala k nějakému kladnému výsledku?

amba — 12. 4. 2008 0:42

Ilona:
No, trvalo to dost dlouho, moje maminka do mne neustále hučela, ať nic neříkám a raději vše skousnu,  abych se  s nimi nedostala do otevřeného konfliktu. Až mi jednou došla trpělivost. Všimla jsem si, že kdykoliv manžel navštívil svou rodinu sám a tudíž mluvil se svojí sestrou a matkou v mé nepřítomnosti, byl potom celý nesvůj. Uvědomila jsem si, že ho proti mně navádějí  a nasazují mu brouky do hlavy, tak jsem tomu udělala přítrž. Jednoduše jsem do jeho rodiny chodila vždy s ním a stále se motala kolem něho, a ejhle, manžílek byl spokojený. To víš, že švagrová na mne zaútočila - okamžitě , přede všemi, jsem se jízeptala, proč to říká, (dělá,atd.) Nemohla přede všemi přítomnými odpovědět, že mě chtěla urazit (ponížit atd.), začala se vykrucovat a snažila se to přehrát, jako že nic. Já ovšem trvala na tom, aby mi konkrétně odpověděla, tak koktala jako debil. Prostě jsem celou situaci pojala jako HRU, na kterou jsem byla já připravená. Bohužel, dodnes se švagrová nesmířila s tím, že jsem si vzala jejího bratra ( tchýně už nežije), takže dodnes je stav setrvalý, ale frekvence útoků je hodně řídká. Jakmile otevře pusu, jsem jak gramofonová deska - melu stále dokola totéž a ona se chová  směšně, jak debil, což si ona uvědomuje, přesto to zkouší znovu a znovu. Také se mě snaží kritizovat, tak jí řeknu, že už jsem dávno dospělá a svéprávná, proto si budu dělat (nosit) co já uznám za vhodné. Jestli ona s tím má problém, je jen její a musí si ho vyřešit sama.  Někdy se jí zeptám, jestli ji někdo určil za mého poručníka a také trvám na odpovědi. Samozřejmě, musí odpovědět že ne, tak se ptám, proč se tak chová. Ona je nepříčetná a vzteklá, občas předvede hysterák,ale není jí to nic platné, já se nehádám. Ona dobře ví, že se zesměšňuje sama.
Vím, že už to nikdy jinak nebude, ale já mám klid.
Dokonce ani naše děti jí nesmějí tykat a říkat teto, proto se k ní chovají jako k cizímu člověku a je to tak lepší.

Tercila — 13. 4. 2008 13:41

Ilonko a ostatní bojovnice, :)
a nebylo by lepší a klidnější, kdybyste při poznání nepřekonatelného odporu k určitým příbuzným přestaly tyto příbuzné navštěvovat? Věřte mi, že je to pohodlnější a jednodušší, než pořád být ve střehu a nervózní kvůli super odpovědi na nějakou jejich pitomou narážku atd....

Přece se nebudete masochisticky týrat a vysilovat, navíc už jistě víte, že lidi nepředěláte ;).
Já jsem to tak s jedněmi příbuznými udělala a vůbec nám nechybí, jsme už celé roky v pohodě. :)

annie — 13. 4. 2008 17:29

Tercila - kus pravdy. Jenže vždycky to nejde - nestýkat se s "oblíbenou" švagrovou. Já k ní na návštěvu nechodím, ona k nám taky ne. Ale čas od času je setkání nevyhnutelné - svátky, narozeniny tchánů, vánoční svátky u tchánů a pod. Pro tyto případy je dobré si připravit nenucený úsměv, odpovídat jen na to, co chci a snažit se s noblesou zvládnout lehkou konverzaci s ostatními.
Zní to jednoduše, ale v praxi je to mnohem těžší - že, holky?
Je to zvláštní, ale už mě několikrát rozhodila poznámka švagrové, kterou jsem před tím půl roku neviděla. :skurt:

amba — 13. 4. 2008 22:17

Tercila:
To víš, že ji nevyhledávám ani nenavštěvuji. Máme společný dům, naštěstí každý svoje patro, zcela oddělené, s vlastními vchody. Přesto se občas prostě potkáme na zahradě nebo na cestě k domu, s tím se nedá nic dělat.

IlonaN — 30. 4. 2008 16:31

Přesně tak, bohužel to nejde. Občasná setkání jsou nevyhnutelná. Teď  to budou jen tchánovo narozeniny a svátek, potom manželovo narozeniny a svátek, tzn: vyrazit na jídlo společně, vánoce.
Já prostě nechápu, proč jsou některé ženské takové: mají všechno, co chtějí, peníze, kariéru, tak by měly být OK, ne?

IlonaN — 4. 8. 2008 11:24

Chci poděkovat za rady, které jsem tu dostala a musím říct, že výsledek se dostavil. Švagrové to netrvalo dlouho a po našem návratu po týdnu vybuchla. Na společném obědě na základě jejích úšklebků a poznámek ji manžel vyzval nekompromisně k tomu, aby se laskavě vyjádřila, co to má znamenat, že už toho má taky dost.
I když se jí nechtělo nic říkat, tak jsem se dozvěděla:
že vidí jen vychcanost z mé strany, že kdyby nebylo mého manžela, jsem vdaná někde na vesnici s nějakým buranem a nejmíň se třema dětma, školu jsem vystudovala se čtyřkama, že všeho, čeho jsem dosáhla je jen díky manželovi, a že si hraju na něco, co nejsem. Společné obědy ji takhle nebaví, protože jsem tam já, atd.. Hnusná hádka, která neměla ani smysl, protože byla tak nenávistná a nasraná, že v podstatě nevnímala ani okolí. Vysmála jsem se jí a řekla, že má problém a že si ho musí vyřešit sama a že je mi jedno, co si myslí...Tchán byl zticha, jen skoro švagr se přidal otázkou, že jestli se vlastně můj manžel chtěl ženit..
Tak to byl první velký výbuch a druhý nastal mezi manželem a jí, kdy se vyjádřila, že my máme všechno a ona nic, že její jediná jistota je tam, kde bydlí a proč jí ho bereme .... při této hádce se ve finále rozbrečela a utekla do pokoje. Šla jsem za ní - byl to rozhovor o všem a o ničem, který nic nevyřešil. Jen si tak trochu ulevila...
Tchánovi jsem řekla, že za těchto podmínek k nim jezdit nebudu - tiše s tím souhlasil, a také se při jednom rozhovoru vyjádřil, že by byl raději, kdybych byla "ekonomicky" silnější.
Tak, takhle je to s rodinou mého manžela.
Mrzí mne to, ale co se dá dělat.

Florio — 14. 8. 2008 22:07

Ilono, mně jen zablikalo světýlko v hlavě, jak jsi psala, že tchýně zemřela. Jak je to dlouho?
Nevím, jestli to chápu správně, ale tvůj tchán bydlí v domě se svou dcerou a jejím potenciálním budoucím manželem.
Ty a tvůj manžel žijete v zahraničí a jezdíte k nim na návštěvy.
Tchýně zemřela zhruba před rokem?
Máte s manželem děti - nemáte, že?
Kolik vyděláváš a jak jsi studovala či nestudovala je tvá věc a nikomu do toho nic není. To bych vynechala...máš-li toto v sobě srovnané, nemělo by tě to ani nadzdvihnout.
Jinak se mi nelíbí rady typu - srát holku více, totiž útočit na ni také. Spíš jí to zaseknout, ohradit se na přímý útok, ale zase nebýt úplně v defenzívě. Ona toho má možná docela dost, bylo jistě vyřizování - pohřeb, pozůstalost, změna v rodině a bratr byl pryč - jakoby mimo dění, zatímco ona si to musela všechno nejspíš "vyžrat". Že tě nesnáší, ona je teď vlastně na místě tvé tchýně, vede domácnost otci - je to tak? Pak se ale nediv, prostě k nim nechoďte tak často na návštěvy, zkuste trávit svátky a pod. s manželem jako rodina sami.
Oni své předsudky vůči tobě nezmění a těžko se jim zavděčíš, já bych ty kontakty omezila až do doby, kdy byste byli schopní všichni hovořit otevřeně a přestat si lhát do kapsy.
Vůbec mě napadá, není tam problém s pozůstalostí? Komu patří dům, v němž žije s otcem - půlka otci a půlka z druhé půlky jí, ta druhá jejímu bratrovi? Třeba se tím cítí ohrožena?
Tak nevím, možná jsem ve všem zcela mimo...?

Florio — 14. 8. 2008 22:17

IlonaN napsal(a):

Přesně tak, bohužel to nejde. Občasná setkání jsou nevyhnutelná. Teď  to budou jen tchánovo narozeniny a svátek, potom manželovo narozeniny a svátek, tzn: vyrazit na jídlo společně, vánoce.
Já prostě nechápu, proč jsou některé ženské takové: mají všechno, co chtějí, peníze, kariéru, tak by měly být OK, ne?

Ilono, jinak si myslím, že řešíš hlouposti - jestli ty nenacházíš jediný důvod proč by švagrová nemohla být OK, neznamená to, že takový důvod objektivně neexistuje, i kdyby to pro ni subjektivně měl být třeba zlomený nehet a chtěla se kvůli tomu věšet...

IlonaN — 16. 8. 2008 20:45

Florio:
s manzelem mame dum, planujeme dite. Tchan bydli s dcerou a s potenc. svagrem spolu, v jeho dome. Tzn. veskery majetek je v rukou tchana. Tchyne nedavno zemrela. Dcera ted vede domacnost.
S potencion. svagrem neprispivaji na nic nez jidlo a kosmetiku. Ostatni financuje tchan.
Se mnou ma trable, mela a mit bude, uz to beru jako hru - treba kdyz mi rekne, ze zna jine holky ktere by se k jejimu bratrovi hodily vic....no proste uz se jen smeju a rikam, ze ma problem a ze si ho musi vyresit, nebo uz ani na ni nereaguji, protoze vim, ze to nema cenu.

a ted zacina mi problemy i s bratrem - kdyz se robzreci kvuli tomu, at ji neberem jeji jedinou moznou jistotu......Proste ji jde o majetek a zajisteni jejiho pohodli. Tak jsem to pochopila z posledni hadky...A bude delat neprijemno take proto, aby jednou mohla rict, ze se o tatu starala jen ona ,,,, Ale to je jen moje domnenka... Tady uz opravdu jen nepujde o mne, ale o trochu vic.
Zkousela jsem se vzit do jeji situace: a tak trochu ji i chapu: taky by mi byla neprijemna myslenka, ze bych se treba ve 40 letech musela delit o neco, na co jsem zvykla...

Ano, mas i pravdu v tom, ze pro jine muze byt ona OK, jako jsem pro jine OK ja...

Florio — 17. 8. 2008 10:03

Ilono, tam bude asi fakt nejlepší - tedy já si to myslím - kontakty omezit na minimum :-), asi byste si ušetřily spousta nepříjemných chvil a pocitů, buď v pohodě, ty za sebe asi víš, že její obavy jsou zbytečné a přesvědčíš ji o opaku asi těžko, takže je to na ní. :)

IlonaN — 17. 8. 2008 14:07

Dneska jsem mela rozhovor s manzelem, kde jsem mu rekla, ze se obavam, jak to bude tedy do budoucna, se svatky, s narozeninami atd, kdyz oni se ted berou jako rodina, a clenove teto rodiny mi davaji najevo, ze mne nemusi...
Tak mi bylo receno, ze pujdu s nim, a kdyz jsem mu rekla, ze za takovychto podminek tam proste chodit nebudu, tak mi nekompromisne rekl, ze tedy bude navstevovat rodinu sam.
TAk ja to vidim jako svoji osbobni prohru a to, ze to v nas dava klin nebo jeste bude, ze se kvuli tomu hadame a ja jsem stale ta spatna... Mozna asi opravdu jsem, nevim.

Nebudu a nemuzu nikomu zakazovat, aby navstevoval svoji rodinu, ale pokud jeho rodina nechce prijmout mne a manzel si nechce svoji rodinu rozhadat..... tak fakt nevim, jak to bude...aby nas to opravdu nerozdelilo.

Tercila — 17. 8. 2008 14:40

"a kdyz jsem mu rekla, ze za takovychto podminek tam proste chodit nebudu, tak mi nekompromisne rekl, ze tedy bude navstevovat rodinu sam.
TAk ja to vidim jako svoji osbobni prohru a...."

Ale Ilonko, neblázni, v době svátků a narozenin se kolikrát nenavštěvují ani milující se přibuzní, tak proč by mělo být tragédií, že Ty u nich v tu dobu nebudeš?  Věř mi, že se to přežít dá.
A konečně, když Tvůj chotík odcválá s dárkem k jeho rodině, Ty si můžeš zatím v klídku zajít na kosmetiku nebo s někým do kina.
Usmívám se tu, jsem si skoro jistá, že to Tvého manžela za chvíli přestane bavit. Já vím, že lidé jsou různí, ale neznám moc chlapů, kteří by s pugétem v ruce dodržovali termíny svátků svých příbuzných... :D Během krátké doby u nich u hořkého kafete bude nervózně poposedávat při myšlenkách, jestli Ti náhodou bez něj není někde líp :D.
Manželova sestra do mě před čtvrtstoletím rejpala podobně - časem jsem vymazala její čísla z telefonu a přestala se jim ozývat. A nepřestávám se za tento počin chválit :supr: Můj manžel taky sám viděl, že spravedlivá není, a přestože dřív měl ve zvyku se u nich zastavit cestou z nějakých pojížděk, časem ho to přešlo, nemají si co říct.
Nehroť to. Jsou v životě větší problémy. Tvůj manžel je na chování své sestry zvyklý víc, než Ty - nepřipadá mu v takové míře jako Tobě, že se chová nemožně. Nemohl Ti přece říct, že se kvůli Tobě okamžitě vzdává své rodiny, ale neboj, on na ledacos přijde časem sám ;).

IlonaN — 18. 8. 2008 20:37

Jejich rodinu jsem vlastne nikdy nechapala, tedy vadilo mi to, jak se snazi byt na povrchu dokonala rodina,
a ono to tak nebylo. Aspon mne to tak prislo.
Tchyne se snazila o spolecne nedelni obedy, ktere vetsinou koncily nejakou hadkou, budto mezi ni a manzelem nebo zacala sama na sveho manzela. Chtela, aby vsechno bylo dokonale, ale bohuzel nebylo.
O vanocich se predhaneli, kdo komu da drazsi darek, jaka restaurace je lepsi pro oslavu narozenin atd...
Manzel ale v tomto ohledu byl jiny, jakoby obycejnejsi, nedelal takove rozdily a proto jsme si asi rozumeli, protoze se snobem bych zit nemohla.

Po jeji smrti (dnes ji chapu, byla nestastna, osamocena ve svem zivote a chtela, aby rodina fungovala, abysme byli spokojeni, kdyz se vsichni sejdeme atd...) se to vsechno zmenilo a jeji snaha proste nevysla.
Stejne vyslo na povrch, co bylo citeno, ale nikdy ne receno....

IlonaN — 10. 2. 2009 11:13

Ahoj, jsem zoufalá. Vztah se švagrovou je pro mne uzavřená kapitola. Ale začali problémy jiné - včera se začal navážet potencionální švagr do mého manžela. Nebyla jsem u toho, ale:
Celá věc se má tak, že manžel přijel domů podívat se na svého otce. Byl osočen, že se nechová vuči š.  slušně, protože si DOMA sedl do křesla vedle švagra a ani se nezeptal, jestli je tam volno a švagr se zvedl a odešel si sednout někam jinam. To manžela naštvalo a odjel.... Byly tam prý přítomni švagrová a tchán, takže situaci viděli, ale manžela se nezastali,
Začalo z toho hnusné e-mailové dopisování, mezi pš. a manželem: že můj muž se ma doma - u tchána -  chovat jako na navstěvě, protože má domov někde jinde a že švagr se podílí finančně na domácnosti, takže v podstatě už je tam doma on....což nebylo řečeno doslova, jestli víte, co tím myslím.
Manžela jsem samozřejmě podpořila, a řekla, ať si to tak nebere.... Ale víte, slova útěchy a pocity jako takové jsou jiná věc.
Je to tak, že tchán už bez nich neudělá ani krok: kromě snad práce. A myslím, že ho dost ovlivňují - říkají, že už tam ani manžel skoro nejezdí, že je sobec atd.. Ale za těchto podmínek, kdo by se na takovéto návštěvy těšil, že?

Co si o celé situaci myslíte? Poradíte, jak se zachovat, aby se všichni chovali normálně? Třeba opět přeháním, nevím...

Martinka1 — 10. 2. 2009 11:54

IlonaN napsal(a):

Ahoj, jsem zoufalá. Vztah se švagrovou je pro mne uzavřená kapitola. Ale začali problémy jiné - včera se začal navážet potencionální švagr do mého manžela. Nebyla jsem u toho, ale:
Celá věc se má tak, že manžel přijel domů podívat se na svého otce. Byl osočen, že se nechová vuči š.  slušně, protože si DOMA sedl do křesla vedle švagra a ani se nezeptal, jestli je tam volno a švagr se zvedl a odešel si sednout někam jinam. To manžela naštvalo a odjel.... Byly tam prý přítomni švagrová a tchán, takže situaci viděli, ale manžela se nezastali,
Začalo z toho hnusné e-mailové dopisování, mezi pš. a manželem: že můj muž se ma doma - u tchána -  chovat jako na navstěvě, protože má domov někde jinde a že švagr se podílí finančně na domácnosti, takže v podstatě už je tam doma on....což nebylo řečeno doslova, jestli víte, co tím myslím.
Manžela jsem samozřejmě podpořila, a řekla, ať si to tak nebere.... Ale víte, slova útěchy a pocity jako takové jsou jiná věc.
Je to tak, že tchán už bez nich neudělá ani krok: kromě snad práce. A myslím, že ho dost ovlivňují - říkají, že už tam ani manžel skoro nejezdí, že je sobec atd.. Ale za těchto podmínek, kdo by se na takovéto návštěvy těšil, že?

Co si o celé situaci myslíte? Poradíte, jak se zachovat, aby se všichni chovali normálně? Třeba opět přeháním, nevím...

Myslím že nepřeháníš... ale chování druhých lidí prostě ovlivnit moc nejde.
Já bych to řešila tak, že bych omezila styky s tchánem a švagrovci na minimum, tak 2x ročně, na Vánoce atd., a při této návštěvě bych se chovala opravdu odměřeně, jako na návštěvě...
Nelze se nutit lidem do života, i když jsou to příbuzní, pokud vás nechtějí.
A na psychické vydírání nedej, je to pouze psychické vydírání a proti tomu je potřeba být imunní. :hjarta:

PavlaH — 10. 2. 2009 12:54

To, co popisuješ jsou manipulace. Pokud bych jela za rodiči, jela bych pouze za rodiči - pokud to lze dohodnout. Zkusila bych s rodiči dohodnout pravidla hry. Oni jsou vlastníky domu, oni "by měli" sjednat pořádek, navíc jsou starší a zkušenější... jenže podle "měli by" věci nefungují. Pokud se nepůjde domluvit, pak nezbývá než zvát rodiče k sobě a s rizikovými příbuznými ;) se nestýkat. Proč se trápit. At si žijí, jak chtějí.

sisi21 — 10. 2. 2009 16:35

Pokavad přijedu domů se podívat na svého otce a švagr děla takovéhle problémy..byl by mě v danou chvíli švagr ukradenej ..Já přijela za otcem a né za ním!!!! ..