Ahoj všem co toto budou číst. :) :) :)

Ráda bych to vzala celé od začátku. Ty co mne znají, vědí že jsem měla obavy, že se mi miminko narodí dříve. Na UTZ se ukázalo ve 28+3tt že je docela veliké. Jako bych to přivolala. Začala jsem mít bolesti v podbřišku a velký tlak na spodek. Když jsem to ale tady rozebírala....zjistila jsem že to mají všechny....nevěnovala jsem tomu pozornost :(

23.1.2008-bolesti začaly být pravidelné a tak po čekání cca 5hodin zda to nepřejde mne manžel odvezl do nemocnice. Když mne sestra vyšetřovala už na její tváři jsem poznala že něco není v pořádku. Zavolala okamžitě všechny lékaře a já s hrůzou zjistila že mé bolesti nejsou poslíčci ale děložní stahy-že rodím-že nemám čípek a jsem na 3cm otevřená. Okamžitě mne rychlá odvezla do Fakultní nemocnice v Ostravě-kde se o předčasně narozené děti dokáží postarat.

24.1.2008- jsem měla jít na druhý velký UTZ ke svému lékaři....už jsem se ho nedočkala :(
V Ostravské nemocnici mne dali na JIPku a dostala jsem okamžitě kapačky k zastavení bolestí +kodtikoidy k urychlení dozrání plyc miminka.
Jeho předpokládaná váha měla být 1670g

28.1.2008-Na JIP jsem hrozně znejistěla, když mě dávali na monitod ozvů 2x častěji než ostatní holky na pokoji. Když jsem se otázala proč...lékařům se nelíbili ozvy miminka (prý byly velmi slabé) a já dostala nakázáno ho vzbudit a trochu si štouchat do bříška :(

To jsem ovšem neměla dělat, protože jsem si tím vyvolala další křeče (křeče podobné menstruačním, akorát trochu níže)....Bylo mi zděleno že to jsou porodní stahy a já koza jsem to naprosto vůbec nepoznala :) Myslela jsem, že to bude bolet dáááleko více :) Křeče se daly vydržet.
Holky na pokoji mi je začaly počítat...byly co 5minut...zavolali Dr a po mém vyšetření se zjistilo že jsem otevřená už na 5cm a že porod už začal a nedá se zastavit. Začala jsem se smát...jestli nejsou střelení...že mě jen trochu bolí břicho....když mi ale řekli že mám zavolat manžela smích mne přešel. Okamžitě mne zbalili věci a odvezli na porodní sál. Ve 20:38 jsem volala manželovi ať přijede a v 22:48 byl malý na světě. Nedávali mi klistýr protože jsem měla nutkání se jít vykakat sama :) Sestra řvala jestli jsem normální že porodím do WC já ale přesto šla a potřebu jsem vykonala :) Na porodním sále nás nechali samotné a počítali jsme stahy....když byli co minutu najednou jsem ucítěla jak se miminko posunulo níže...ten tlak byl neuvěřitelný....(podobný nutkání na velkou) Manžel zavolal sestru a ta Dr. Rodil nás mladý klučina...:)Protože nedokážu na dlouhou dobu zadržet dech moc mi to tlačení nešlo...cca po 20ti minutách jsem hlavičku vytlačila (to už byla bolest neuvěřitelná) řvala jsem jak tur. Manžel byl celou dobu semnou a hladil mě, dýchal semnou...no prostě byl užasný.Když byl malý na světě na moment mi ho ukázali...mohla jsem si na měj šáhnout a pak jej okamžitě odnesli na JIPku pro malé děti do Inkubátoru. Protože jsem se sama vnitřně natrhla ještě mě zašívali....to byla nejpříjemnější část porodu...jako by mne někdo hladil....vůbec to nebolelo :) 2 hodiny nás nechali samotné s manželem na
porodním sále. Pak přišla sestra a začala mi pomáhat do sprchy...valilo ze mě tolik krve že jsem potřebovala 5 vložek najednou :( Manžel šel za malým....přišel pak Dr a zdělil nám že má 1900q a 44cm....všichni jsme byli v šoku...děti okolo 31tt mají max tak 1500q.

Ještě jsem zapoměla že ni cca 20minut před porodem dali epidurál...ten samozřejmě nefungoval....má se dávat daleko dříve (jen si to prý potřebují zkoušet a u předčasných porodů je zdarma, jinak stojí 1500kč. Nebylo to nic bolestivého :)

Manžel odjel domů a mne převezli na oddělení 6nedělí....tam začala má noční můra která trvala měsíc a nikomu naprosto NIKOMU bych to nepřála zažít. Ten pocit, že jste tam bez dítěte, to jaký je tam otřesný přístup k rodičkám, to že mi nikdo nepomohl se rozkojit.Pokud se tam některá chystáte rodit, mějte na paměti, že se tam víc starají o vážnější porody a s normální rodičkou s dítětem se tam nikdo nebaví.O rodičce bez dítěte to ani nemluvím byla jsem vzduch. Je velmi zvláštní jak je ženské tělo po porodu silné. Všechny ženské co jsme byli na pokoji jsme se zhodli že ten poporodní pocit, který se dostaví za ty bolesti stojí. Zřejmě se vyplaví hormony štěstí :) :) :)

29.1.2008- Hned ráno jsem šla o patro výše, kde jsem měla malého :) Ten šok co jsem tam zažila...na to jsem nebyla připravená...všude samé inkubátory, v nich miminka narozená i v 26tt která měla i 600q :( :( :( Naprosto samovolně mi začaly téct tak obrovské slzy když jsem viděla ty děti napíchané hadičkama....byla sotva na dlaň. Musím se přiznat že jsem měkota a pokaždé  když to vidím v TV přepínám program. Vživotě by mne nenapadlo že budu i já někdy stát před Inkubátorem kde leží můj vysněný a tak moc chtěný drobeček :( Davídek díky kortikoidům dýchal sám, jediné na co byl napojený byla infuse, kterou mu byla podávaná strava ať se neunaví. Ten pohled byl strašný. Malinké dlouhé a hubené tělíčko na které můžete šáhnout jen po řádné desinfekci rukou. Chtěla bych moc vyzvednout personál který tam pracuje. S tak milým a lidským přístupem jsem se nesetkala. Po třech dnech jsme byla dost silná na to abych si Davídka pochovala a přiložila jej k prsu. O nějakém kojení nemohla být řeč...byl tak slabý že bradavku jen polechtal a vůbec se nepřisál. Zjištění jak moc je pro něj moje mléčko přínosné mne nakoplo k tomu abych se šla zeptat mladé holky vedle v pokoji která měla pro syna strašně moc odstříkaného mléka v ledničce jak to dělá když mě jen mléko kape. Co 2 hodiny včetně noci jsem mléko odstříkávala a nosila nahoru na Jipku pro Davídka. Šlo to neuvěřitelně pomalu a každá kapka byla doprovázena slzou :( Cca po 2 dnech se dostavilo ovoce. Mléko se mi začalo dělat a já mu je nosila. Po 6ti dnech ho vytáhli z Inkubátoru, a převezli na oddělení ONP-tam jsou děti které mají nějaké problémy a nemohou jít z nemocnice domů....budto nízká porodní váha nebo špatně papají. Jsou tam i pokoje pro matky. Mě tam hned ubytovali a v den mých 28 narozenin 5.2.2008 mi přivezli syna na pokoj :) Strávila jsem tam 3 týdny a učila se přebalovat krmit koupat...prostě tak jako by jsme byli doma :) Bohužel se mi stále nedaří kojení. Mléko mu stále odstříkávám a krmím ho s flašky. Doma to bude ale určitě lepší a rozkojíme se :)


Všem kdo na mne myslely děkuji a omluvte prosím hrubky, ale pro slzy nevidím na klávesnici. Opravdu jsem si jak se říká sáhla "Na dno" Celý život si budu vyčítat že jsem nejela do nemocnice dříve, že mám dítě až ve 28letech, že jsem kdysi kouřila, že jsem .......


Jsem šťastná že jsme doma :hjarta: Davídek má 49cm a 2250q je drobounký, ale je můj :hjarta: Je zdravý, ale budeme muset chodit na rehabilitace a bude sledovaný neurologem :) Naučili mě taky cvičit Vojtovu metodu, takže cvičíme 5x denně.....je to jednoduché a je sranda ho u toho poslouchat jak ryčí jako kočka :)

Andulko klobouk dolů, jsi statečná holka a Davídek velký bojovník. Přeju vám hodně štěstíčka a hlavně zdraví,protože to je to nejdůležitější. Snad už sis to špatné vybrala a budou už vás čekat jen samé pěkné věci, ještě jednou velká gratulace!!!!!!!!!!!!!!!

.................tak jsem si opět pořvala................

Andulko tobě i Davídkovy přeji hodně štěstíčka,zdravíčka a mlíčka.Měla jsem slzy v očích když jsem tvoji slohovku četla a musím říct,že jsi hrozně moc statečná a silná žena.A musím ti ještě říct,že i já měla 5.2.2008 své 28 narozeniny,tak ti sice opožděně přeju všechno nejlepší :supr:

Andulko,
předně ti moc gratuluji k Davídkovi a prvnímu jarňátku  :) Davídkovi přeji hlavně hodně zdravíčka, štěstíčka a lásky. Je to velký bojovník a už to dokázal a i přes předčasný start do života !!!!!
Tobě přeji k narozeninám všechno nejlepší !!!!
To nejhorší máte za sebou a už bude jen to dobré :)   :hjarta:  :hjarta: :hjarta:

andulko, jste oba moc stateční a zvládli jste to na 1*! teď už bude jenom líp :). GRATULUJU :hjarta:

Andulko,
držte se,oběma přeji hodně zdravíčka a štěstí :hjarta: .

Andulko,gratuluju do třetice...jsem moc ráda, že jste nakonec všechno zvládli, i když asi moc jednoduché to na psychiku nebylo...teď už přeju hlavně dost mlíčka a síly jak pro tebe tak i pro Davídka....a taťuldovi taktéž...

Andulko tak tu tak sedim a řvu jak želva....každopádně moc moc ještě jednou gratuluju, jste oba dva velikánský bojovníci a věřim že se vám i povede kojit. Dodatečně ti přeju i vše nej k narozeninám, i když ten nejhezčí dárek už jsi dostala :hjarta: :pussa:

Krásná slohovka, bulim, jak želva....byli jste oba tak stateční:-)

Andulko, napsala jsi to moc hezky, i me oko nezustalo suche. Ted uz bude vse jen dobre a i to kojeni nakonec zvladnete. Hodne stesti!!!

Andulko, asi Ti sem nic chytrého nenapíšu, přes slzy na to nevidím, řvu tu jak malá.
Asi mě to vzalo tím víc, že se "známe", tak jsem z toho úplně vedle.
Jsi strašně statečná, vážím si Tě, jak jsi to zvládla.
Držím Ti pěsti, určitě se ještě rozkojíš, v klidu domova to půjde líp než v nemocničním prostředí. :hjarta::hjarta:
My Tě v Jarňátkách pořád vzpomínaly, a co právě prožíváš, to by nikdo z nás neuhodl.
Jste oba velcí bojovníci, jak už tu holky psaly.
Přeju všechno dobré, ať jste oba zdraví, a z toho co vás ještě trápí se brzy vylížete.

Andulko.. já už ti přála.. tak jen dodám že tu taky řvu jak želva.....hodně štěstíčka oboum...

a tobě dodatečně všechno nejlepší k tvým narozeninkám:-))

Andulko, hodně štěstíčka a zdravíčka!!!!!

Andulko jsi moc statečná mamina a věřím,že jste si to špatné už vybrali a teď už bude jenom dobře.Přeju broučkovi spoustu zdraví a Tobě spoustu síly :pussa::hjarta:

Andulko, takové zážitky ti musely dočista změnit pohled na celý svět. Obdivuju tebe, manžela i Davídka a přeju vám, ať už jenom prospíváte, Davídek ať nabírá síly a ať jste šťastná rodinka!!!! :pussa:

Andulko, mockrát jsem na vás vzpomínala a říkala si co se s tebou děje, a jsem moc ráda, že to dopadlo, tak jak to dopadlo. Jsi neuvěřitelně statečná a jak se říká, klobouk dolu, opravdu jsi si sáhla na dno. Věř, že teď už tě nic špatného určitě nepotká, vybrali jste si to oba až do konce života. Takže vám přeji jen a jen co nejvíce štěstí, a hlavně zdraví. Až budeš moc, pošli fotky, moc rádi se určitě všichni pokocháme tvým krásným synem. Hodně štěstí maminko!!!! :hjarta:  :hjarta:  :hjarta:

Andulko :hjarta: taky bych tobě a Davídkovi chtěla popřát hodně zdravíčka, radosti a mlíčka ať pěkně roste, ať je z něho za chvíli velký chlapák :hjarta: :hjarta:

Andulko...smekám před tebou...já měla malou v inkubátoru 1 den...bez ní jsem byla 4dny a myslela jsem že to nepřežiju....a když jsem si četla tvůj porod,tak nemám slov...Davídek je statečný a ty taky...dej malému za mě velké pohlazení....jsem štastná,že jste v pořádku...

Andulko, přeji ti at už váš čeká jen to krásné....Jste šikovní :hjarta:

Andulko...tedy :co: to museli být nervíky....tak ted už máte vše za sebou.Přeji hodně štěští a zdravý Vám oběma :pussa:
Jsi úžasná maminka! :godlike:

Andulko,preji vam obema hone moc stesticka :hjarta: Moc krasna slohovka. :jojo:

Andulí,když jsem dnes objevila tvůj příspěvek,nemohla jsem uvěřit,že jsi to ty,žes předběhla některá zimňátka a máš doma malilinkatý miminko :pussa:  napsalas to moc hezky a člověk jako já aspoň vidí,co vše se může přihodit a jak krásně to může dopadnout... :par: Hlavně,že jste s davídkem doma a v pořádku,užila sis,ale stálo to za to...přeju vám oběma hooodně zdraví a lásky,ať David krásně prospívá a máte z něj samou radost :hjarta:

Andulko, moc gratuluju a drž se! A kdyby se Ti nepovedlo se rozkojit, vůbec si z toho nic nedělej :kapitulation::pussa: Je super, že jsi to všechno zvládla a jste ve zdraví doma :jojo::supr:

Obrovská gratulace..jste oba strašně moc stateční :hjarta: :hjarta: zvládli jste to společně na jedničku a doma už bude jen dobře!!! mějte se krásně a i to kojení půjde určitě za chvilku jako po másle...

Andulko i když tě neznám, přečetla jsem jedním dechem tvoji slohovku. Já jsem malou měla také na Jipce, ale ona se narodila v 34 týdnu. A byla veliká oproti těm mrnavoučkým miminkům. Skamarádila jsem se tam s maminou,která rodila jako ty ve stejném týdnu a holčička měla 1700g.
Přeju vám hodně štěstí a zdravíčka. Seš statečná. :hjarta:

Všem děkuji a posílá fotečky :)
První je naše první setkání, ta druhá naše první společná noc doma :hjarta:

Andulko je nadhernej :hjarta:

Andulko, Davídek je krásný. Takový drobek malinký. :dudlik:
Tedy na té první fotce, na té druhé z domu je vidět, jak už obroooooovsky porostl :supr:

Andulko, Davídek je překrááááásnýýýý.....fakt.....a jde na něm vidět, že se má čile k světu...na té druhé fotce už je ho docela kus a i ty líčka má baculatější...tak to je fajn, myslím, že z nejhoršího jste venku....tak ať mlíčko chutná....

Andulko držím palce do dalších dní a věřím, že máš broučka bojovníka a všechno zvládnete.... :hjarta:

Andulko, věřím, že to zlé už máte za sebou... Davídek je obrovský bojovník a já vám moooc přeju, aby krásně rostl a sílil a přinášel vám každý den jen samé radosti :)

Andulko, to jsou šoky po ránu!!! Držte se, bojujte a všechno zvládnete a hlavně si nic nevyčítej!!!! Já jsem nikdy nekouřila ani nijak ve velkém nepila (ale asi brzy začnu ;) ) a taky nám to už 2x nevyšlo a 28 let už mám taky.

Jééééé, ten byl malinkateeeej, ale moooooc krááásnejjjj:-))))

andulko.. malinkej je opravdu moc krásnej.. a je na něm vidět jak nabírá nasíle.. jste oba šikulkovééééé

tedy Andulko,koukám,že sis opravdu užila svoje,ale Davídek je nejenom nádhernej,ale i bojovníček a krásně to zvládl a věřím,že ted když jste doma to bude jen lepší a lepší. Moc držím place vám oběma :pussa:

Andulko, vubec jsem netusila, ze uz mas miminko na svete. Jak tak ctu, mela jsi to teda hodne narocne, chudatko. :hjarta: Uz bude jen lip, ver mi. Jsi Šikulka s velkym "Š". :supr:

Andulko, maminy jako jsi ty obdivuju. Nemáš si co vyčítat! Krásně to zvládáš a i když se ti náhodou nepodaří se rozkojit, nic si z toho nedělej, neber to jako selhání. Dneska je tolik možností...
Davídek je bojovníček, uvidíš, že se za pár dní spolu skvěle sehrajete!

Andulko, jsi statečná holka :hjarta: . Davídkovi přejeme hodně štěstíčka :hjarta:

Andulko, jste šikulky, zvládli jste všechno ukázkově. :godlike: Hodně štěstí. :storstark:

Andulko,
je mi líto, co sis všechno musela prožít a my s Davídkem Ti přejeme, ať už prožíváte jen samé krásné chvíle! :supr:

Andulko,

ještě jednou gratuluji k Davídkovi, jsi šikovná mamina a Davídek má moc statečnou maminku. :) Přeji hodně sil a zdravíčka :hjarta: :hjarta:

Andulko , tvůj příběh je dost podobný tomu našemu , Kačenka je narozená 34tt ,ale měla jen 1.710 a 43cm . V nemocnici jsme byly 6týdnů . Jen se neboj , ted už půjde vše jak po másle a malý ti bude dělat jen a jen radost .
Moc gratuluji a přeji zdravíčko a rodinou pohodu :hjarta: :hjarta: :dudlik:

Andulko, taky se chci připojit ke gratlacím a popřát tobě i tvému nádhernému synáčkovi a velkému bojovníčkovi hodně zdravíčka a už jen toho krásného. Jste oba moc stateční a Davídek všechno dožene. Už na té druhé fotce je vidět, jak velké pokroky na váze udělal. Posílám velké objetí a moc vás obdivuju :pussa: :par: :hjarta:

Holky tak prďolka už má 2700g
To už je macek....ale nejde to  na něm moc vidět, je moc dlouhý :) :) :) No jo no když taťka má skoro 2 metry :)

A jak jsme to zvládli?

Dneska má Davídek 1 rok  :hjarta:  a tento rok (2008) byl pro mne asi ten nejtěžší v životě :(
Rehabilitace nám zůstala dodneška :( makáme 3x denně Vojtovku

nedonošené děti mají nárok na to aby se nepočítal jejich skutečný věk ale tzv.korigovaný :) A co ten můj roční neboli 10m brouček umí? Umí se sám posadit, leze, stojí u nábytku a capká kolem něj....no prostě je zněj krásný zdravý klučina

velká gratulace k narozkám a jste šikulkové krásně jste to zvládli :supr: :supr: :supr: :supr:

Andulko,
také přeji vše nej k 1. narozkám a ať už brzy nebude cvičení potřeba :) .