mima — 7. 2. 2008 14:24

Ahojte,už dlouho sleduju babinet,prožívala jsem špatný období a hledala rady,ale neměla chut se zapojovat.Ted už jsem z nejhoršího venku a začínám se zapojovat do normálního života...a na co se chci zeptat?
Po 6letém vztahu a 3měsících manželství jsme vztah ukončili.Máme v tom ted už jasno,bylo to z mé iniciativy,ale ne moje chyba.Měli jsme spoustu společných přátel,původně sice jeho,ale za tu dobu jsme se výborně i jednotlivě spřátelili.Bylo nás asi 30,takže velká parta,s někým vycházíte líp s někým hůř,s někým navážete i bližší přátelství...no a ted se ke mě všichni otočili zády.Nevím,co jim manžel navykládal,ale všichni se mi vyhýbají,vídám se jen s jednou kamarádkou a ta to ještě musí tajit před svým manželem.Ale proč,nic jsem jim neudělala..nikdo se mě na nic neptal.....Máte s tím někdo zkušenost?Takže mě celou dobu brali jen jako partnerku jejich kamaráda?

Tiina — 7. 2. 2008 14:53

mimo asi ano, ale tím bych se netrápila. Asi to nebyli ti praví přátelé, když se na tebe vykašlali, když je nejvíc potřebuješ.

mima — 7. 2. 2008 14:59

Svých přátel mám dost,netrpím nedostatkem,spíš si říkám proč?To mám už celý život rozdělovat přátele na své a na partnerovy?nepouštět si je vůbec k tělu,Vždycky jsem se všemi měla perfektní vztahy,připadá mi to jako nějaká sekta.Zradila jsi jednoho z nás,tudíš si nezasloužíš naši pozornost...

Nefrit — 7. 2. 2008 15:08

S touto situací zkušenost nemám,jen jsem si vzpomněla na podobnou zkušenost ze školy,ale to už je dávno pryč.Potom už jsem si,asi podvědomě ,k sobě pouštěla přátele,které mám dlouhodobě a moje přání je "mít je až na věky"  :)
Ale myslím si ,že pokud se k Tobě otočili zády, aniž by si zjistili skutečnost,nemáš čeho litovat.A o tom přece přátelství není.
A věř mi,že najdeš nové a lepší....a třeba i tady na babinetu :):hjarta:

henrietta — 7. 2. 2008 15:09

Ahoj, mě se to samé stalo po pětiletém vztahu. Trošku problém byl v tom, že jsem s přítelem začala chodit hned po základní škole, celou střední jsem byla s ním a s "našimi" přáteli. No po rozchodu jsem zjistila, že přátelé to byli jen jeho a mě z "mládí" nezbyl nikdo. Naštěstí jsem zrovna nastoupila na VŠ tak jsem měla spoustu možností najít si nové. Teď už bych se jen na partnerovy přátele spoléhat nechtěla, aby se mi nestalo, že zůstanu sama.

Nefrit — 7. 2. 2008 15:11

Spíš oni si nezaslouží Tvoji pozornost...

Voyta — 7. 2. 2008 15:14

"Pritel", ktery se k druhemu kdykoliv otoci zady, nebyl, neni  a nikdy nebude jeho skutecny pritel. A pokud je to navic bezduvodne, a v dobe, kdy to ten druhy nejvic potrebuje, se toto pravidlo mnohonasobi...........

mima — 7. 2. 2008 15:18

v to doufám:-)
Zaskočilo mě to,myslela jsem,že toto dělají děti na základní škole...když se chceš kamarádit se mnou,nesmíš kamarádit s tím a tím.
Ale je to zvláštní pocit,člověk je zvyklý trávit s někým většinu volného času a najednou to není.Ale to je asi úděl po každém delším a rozpadnutém vztahu.Učím se žít jinak,chodit na jiná místa,stýkat se s jinými lidmi,bydlím jinde...Všechno je najednou jinak a já myslela,že už mám všechno..Naštěstí jsem optimista...bude líp,vím:-)

Andrýsek — 7. 2. 2008 15:18

já zažila to stejné...a netrápí mě to..a když jsme se se všemi i s bývalým po letech setkala, div mi nelíbali nohy...ale já byla nad věcí...a nebavím se zase já s nikým:-)

Selima — 7. 2. 2008 15:20

"Spoloční priatelia" - to je zložité. Oni sa nie vlasntou vinou ocitli v situácii, že si musia jedného z partnerov vybrať, no a jeho asi proste poznajú dlhšie... Mne vadilo aj ot, že po rozchode sa ma naši spoloční priatelia pýtali naňho, na to, ako sa mám bez neho... :rolleyes: Hoci boli v podstate na mojej strane, tak som sa skrátka začala byhýbať ja im. Vždy ma rozplakali a ja som chcela radšej už ísť do budúcnosti a nie stále sa vracať k minulosti...

Pisatel — 7. 2. 2008 15:24

Mimo, byla to nějak parta pokud se otočili "kašli" na ně. Nebyli to kamarádi a přátelé, jen skupina lidí která nezná vnitřní hodnotu. Myslím, že najdeš nové a hodnotnější přátele. Bude to nějaký pátek trvat ale budu a budou sqělí :)

mima — 7. 2. 2008 15:30

Díky vám:-)
opravdu mi ti lidi chybí,zažila jsem s nimi dost podstatnou a velkou část života ...
A opačně?Kdyby vy jste byli na straně těch přátel?Kamarádíte se s ex vašich kamarádů?A co na to oni?Snažím se je pochopit...

Petunka — 7. 2. 2008 15:47

Pokud je někdo opravdový kamarád, tak je mi úplně jedno jestli to je ex mého jiného kamaráda nebo ne.. Pokud si s tím člověkem rozumím, tak to prostě neřešim.. to, že se rozešli, je jejich věc, tím se přece můj postoj  k ani jednomu z nich nezmění..

Somaia — 7. 2. 2008 15:52

mima napsal(a):

Díky vám:-)
opravdu mi ti lidi chybí,zažila jsem s nimi dost podstatnou a velkou část života ...
A opačně?Kdyby vy jste byli na straně těch přátel?Kamarádíte se s ex vašich kamarádů?A co na to oni?Snažím se je pochopit...

Z vlastní zkušenosti ti píši, že jsem se já a dalších pár lidí ocitla ve stejné situaci. Bylo nutné dát jednomu z bývalého páru přednost. jelikož by oba nemohli pokračovat  ve "staré" skupině přátel oba dva s novými partnery. Nebo jeden sám a jeden s novým partnerem... nešlo to v žádném případě. Tak nějak samovolně ze situace vyplynulo, že se s námi přestal stýkat ex-partner... ex-partnerka pokračuje s novým přítelem. Velkou měrou k tomu přispělo to, že se ex-partner nechoval při rozchodu příliš korektně.  Jednou jedinkrát jsem to ještě zažila, že se na akci objevili oba, ale bylo to naprosto neúnosné, křečovité a nakonec nepřijatelné pro všechny.
Jak by sis to představovala??? aby organizovali vaši přátelé jednou akci a pozvali tebe a pak druhou a pozvali tvého ex??? Takové věci se prostě dějí často a tak, jak to nakonec dopadne nevyplývá z dobrovolného rozhodnutí každého jednotlivce ve skupině. Není nutné , abys někoho z něčeho vinila, případně na ně dokonce myslela jako na "proradné" přátele. Je to příliš složité a zamotané, není to jednoduchá situace pro nikoho ze zúčastněných.
vezmi to jako ukončenou etapu svého života... není nutné, aby ses nestýkala s nikým, koho jsi měla v oblibě, někomu z nejbližších můžeš zkusit zavolat a případně se ho i zeptat jak na to pohlíží, ale šance, že by vše pokračovalo hromadně , tak jako před  tvým rozchodem je naprosto nulová.

martinF — 7. 2. 2008 15:55

mima napsal(a):

Díky vám:-)
opravdu mi ti lidi chybí,zažila jsem s nimi dost podstatnou a velkou část života ...
A opačně?Kdyby vy jste byli na straně těch přátel?Kamarádíte se s ex vašich kamarádů?A co na to oni?Snažím se je pochopit...

dej tomu čas, teď je to čerstvý, jestli se cítí tvůj ex ublíženej a vykládá jim jak jsi ho odkopla, co od nich můžeš chtít, však časem se to vystříbří, s kým kamarádit a s kým ne

Selima — 7. 2. 2008 15:55

mima napsal(a):

Díky vám:-)
opravdu mi ti lidi chybí,zažila jsem s nimi dost podstatnou a velkou část života ...
A opačně?Kdyby vy jste byli na straně těch přátel?Kamarádíte se s ex vašich kamarádů?A co na to oni?Snažím se je pochopit...

Ja by som sa asi kamošila, pokiaľ by sa medzi nami nič nezmenilo a pokiaľ by odo mňa nežiadali pod telesnými vyhrážkami, aby som s nimi nadávala na "bývalého"... To odmietam.

taurus — 7. 2. 2008 16:00

Mima, tuhle situaci jsem nezazila ale kdyz se nad tim zamyslim, tak docela chapu jejich chovani. Kdyby se s moji nejlepsi kamaradkou, kterou znam uz deset let rozesel pritel,  s kterym byla dlouho a ja se s nima stykala s obema, tak bych zrejme zustala "na strane" moji kamaradky, protoze jsem ji proste znala driv a vice jsme toho spolu prozily.

Petunka — 7. 2. 2008 16:04

Když se rozešli moji kamarádi po pěti letech (on byl můj kamarád a s ní jsem se spřátelila díky tomu, že spolu začali chodit), tak jsem se vídala s oběma, nebyla jsem na ničí straně. Prostě jednou jsem se sešla s ním, jindy zas sní. Oba to věděli a nikdo z nás s tím neměl problém...

taurus — 7. 2. 2008 16:13

Petunko, nerikam, ze se okamzite prestat kamaradit s jedinm z paru.  Kdybch ale treba videla, ze rozchod byl fakt zly a kamoska je z toho spatna a ranilo by ji, kdybych se stykala s jejim ex, tak bych proste zustala s ni a ne s jejim expartnerem. Ale mluvim ciste hypoteticky, nikdy jsem tuhle situaci nezazila. Proste jen chci rict, ze chovani tech lidi chapu. Nerikam, ze je spravne ale chapu. Navic neznam vsechny podrobnosti te konkretni situace, kterou mima uvedla.

mima — 7. 2. 2008 20:20

¨Samozřejmě nečekám,že budu zvaná na společné akce,ale chodíme na stejná místa,jsme nuceni se potkávat a oni mě ani nepozdraví.Asi to řeším zbytečně,možná je to opravdu normální,že si v téhle situaci musí vybrat.Na druhou stranu jsem po celou dobu vztahu poslouchala,jak jsou rádi,že mě má,byla jsem jediná,kdo ho uměl zkrotit,před tím hrozně řádil,užíval si života tak,že o něj měli strach.Je to velice vtipný člověk,musí být pořád středem pozornosti,dost pije,věčné dítě...Několik let jsem byla trpělivá a naprosto tolerantní a všichni tvrdili,že je obdivuhodný jak trpělivě a sláskou snáším jeho výstřelky,no a ted pohár přetekl a ted jsem ta mrcha,která ho chudáčka nechala napospas ...A všichni byli u toho,jak jsem je několikrát obvolávala,že mi nepřišel celý víkend domů,jezdili se mnou po městě a hledali ho.Nejednou mě utěšovali,když slavil tak moc,že nemohl ani chodit...
Jé,koukám,že jsem se rozpovídala skoro mimo téma:-)

twinha — 7. 2. 2008 20:27

Ahoj Mimo, přečetla jsem si Tvoje téma, je mi smutno s Tebou, věř mi. Abych to trošku líp pochopila, můžu se zeptat, proč jsi ten vztah ukončila?

Bety — 7. 2. 2008 20:31

Koukám že všechno se točilo jenom kolem něho, třeba tě akceptovali jen proto, že jsi patřila k němu?  Každopádně, kdyby se mnou někdo nechtěl kamarádit tak jak to píšeš, tak bych si pomyslela že mě brali mezi sebe jen proto že jsem patřila k jejich parťákovi a o takové známosti bych taky nestála, když se mnou nechtějí být kvůli mně....

mima — 7. 2. 2008 21:11

No,když se skoro 7 let někdo tváří,jako kamarádi,zažíváš s nimi veškeré radosti,oslavy,narozeniny,dovolené atd.špatně se stím smiřuje.
A proč jsem to ukončila?
Byli jsme spolu skoro 7 let,moje první láska...měla jsem svůj byt,takže se ke mě v podstatě hned nastěhoval.Po dalších 5 letech  jsme koupili společný byt a po roce mě požádal o ruku.Tady je velký díl mé vinny,nepřemýšlela jsem ,po takové době a se společným majetkem mě jinná,než kladná odpověd ani nenapadla.Už tehdy mi mělo dojít,že nežijeme jak partneři,ale jak starší sestra s mladším bratrem.Starala jsem se oněj,on mi vůbec nepomáhal,ženské práce nedělá  a to je podle něj veškerá práce v domácnosti.Jeho největší koníček je sport v TV,takže pokud byl doma,nedělal nic jiného.Na sex byl líný,co kdyby mu utekl gol.-)Spával jenom u Tv,takže v posteli jsem spala pořád sama.Koupal se 2krát týdně,je přece chlap,ne?Nepohladil,nedal  pusu..A já se pořád usmívala.Je totiž výborný řečník,takže je schopný vás během minuty přesvědčit,že tráva je červená a vy mu to odkývete.Užasné argumenty.Takže pokud se mi něco nelíbilo,stejně jsem za to mohla já..Takže jsem radši mlčela...vysšlo to nastejno.No a tím pádem on měl pocit,že má dokonalý vztah
A ano,ta pravá otázka je,proč sis ho teda brala,že?
Protože vím,že zamilovanost a láska jsou 2,rozdílné věci,říkala jsem si,že po 6 letech je takový každý chlap.A co?Nebije mě,nehádáme se,máme byt,auto,miluje děti,má skvělou rodinu,přátele,máme stejné názory na politikt,lidi,hudbu...To nestačí???
A pak mi došlo,ani nevím,jak,že si plánuju čas tak,aby když je doma,tam nebyla já...Ano udělala jsem to 3 měsíce po svadbě,věřte mi hrozně se za to stydím,za to,že jsem něměla sílu to udělat před svatbou,za to,že jsem mu dala naději,ale víte kdy mi teprve došlo,že nee?Když se všichni začali ptát,co děti.V tu chvíli mi došlo,že ne.Jsem  zrozvedené rodiny a nechci,aby tak vyrůstaly mé děti...
Takže ted začínám znovu,v cizím byte,s hrstkou přátel,rodinu mám 150 km daleko,ale...jsem spokojená,ulevilo se mi...hroyně

taurus — 7. 2. 2008 21:25

Mimo, podle toho co pises asi nebylo, o co stat. Nedovedu si predstavit nekomu tvrdit, jak jsem rada, ze je po boku me nejlepsi kamaradky (napr.) a pak ho ani nepozdravit...:dumbom:. Tohle by me taky ranilo.

piskutek — 7. 2. 2008 22:09

Můžu se k vám přidat? A co probíráte?

ita — 7. 2. 2008 22:10

Zažila jsem něco podobného - do dobře fungujícího kolektivu si jeden kamarád dovedl novou partnerku. Ostatní ji naprosto ignorovali. Kamarád se časem přesvědčil, že nová partnerka byl omyl a vrátili se oba zpět do kolektivu.

piskutek — 7. 2. 2008 22:11

Já mám zkušenost s tím,že moje nejlepší kamarádka se vyspala s mým klukem a pak spolu začaly chodit a to mi tvrdila,že by to nikdy v životě neudělala.