Monika76 — 31. 1. 2008 13:55

Mam dceru ve III. tride. Prinesla same jednicky, mam velkou radost, presto musim uznat, ze tentokrat to bylo poprve s odrenyma usima. Ve treti tride zacina nasobilka, vyjmenovana slova a navic v prvouce uz se probiraji veci jako "slozeni plynne, kapalne" anebo kdo to je premier, co je senat atd. no a k tomu vsemu navic anglictina.

Proto se chci zeptat, jestli se doma s detmi ucite.
Ja se teda nikdy s ni ucit nemusela, pochytila vse ve skole, az letos jsme museli obcas neco procvicovat. Takze musime se do toho spolu ted obout, ale uz ted ji vidim, jak bude protestovat.

Dalsi dotaz - co pisanka? Taky Vase deti tak skrabou a "nemaji cas" psat hezky? :mad:
Ja osobne myslim, ze ve treti tride psani uz je zbytecna ztrata casu, ale holt je, takze tim projit musime. :dumbom:

alenak — 31. 1. 2008 16:01

Moniko, mám třeťačku a také máme samé jedničky, v češtině s odřenýma ušima...Vybraná slova je prostě třeba "našprtat", násobilku také. Dcera má 3x týdně 2 hodiny trénink, k tomu se jí pak nechce učit, ale pokud vezmu v potaz psaní úkolů, tak škole věnuje cca 1,5 hodiny denně. Učí se ale sama, já na to nějak nemám přes týden čas :(  Dostali letos náročnější paní učitelku,přes týden tedy dělá sama, ale o víkendu jí dávám diktát z češtiny a nebo z angličiny... Takže Shrnuto - dítě se učí cca 1,5 hod denně, já mu věnuji cca max. 2 hodiny o víkendu a kontroluji úkoly.

alenak — 31. 1. 2008 16:02

jo a k tomu psaní - hrabe jak kocour :( , ale písanku už nemají....

Damila — 31. 1. 2008 16:29

Mám taky jednoho třeťáčka. Denně si píše jen úkoly, a to s řevem. Měl by číst, ale to bych mu musela držet kudlu pod krkem.
Donesl tři dvojky, ale z češtiny to měla být spíš trojka. Na konci roku ji dostane. Pokud se nezlepší.

Starší kluk je v páté třídě, měl taky tři dvojky.

Já jsem spokojená.

Monika76 — 1. 2. 2008 6:56

Ali, teda ziram, musim uznat, ze Vase dcera je teda fakt dobra. To ja bych nasi malou tak dlouho nad ucenim neudrzela ani za nic. Jak pise Damila, kudlu pod krk. ;)
Vy nemate pisanku? Tise zavidim.

Vcera jsem koupila docela dobry procvicovaci sesit z ceskeho jazyka, jmenuje se to "Pracovni sesit z českeho jazyka pro 3. rocnik zakl. skoly" od Jany Potuckove, vyd. Studio 1+1. Jsou toho dva dily, myslim, ze to je sesit patrici k nejake ucebnici cestiny. Je tam hodne procvicovani vyjmenovanych slov a pak procvicovani slovnich druhu. Jeden dil stoji 60Kc. Mala vcera uz neco sama vyplnovala (upozornuju, ze "sama", coz je v nasem pripade co rict).
Prodavali tam i matematiku, tu nepotrebujeme, tak nedokazu hodnotit, nedivala jsem se do ni.

alenak — 1. 2. 2008 7:15

Moniko, já do té doby započítala vše, co s přípravou do školy souvisí - tzn. úkoly, nachystání věcí...apod. V loni se neučila téměř vůbec, úkoly psala v družině..letos však dostali novou přísnou učitelku a ta jim dává strašně moc úkolů (např. 3 strany v pracovním sešitě v matematice, do toho dvě strany v pracovním sešitě v češtině, něco z prvouky...). Ty pomalejší děti nad tím prý sedí i tři hodiny - říkali rodiče na třídních schůzkách - takže holce nezbyde než sednout a psát, protože kdyby nestíhala školu, tak jí zatrhneme tréninky a ona dělá aerobik a ten děsně "žere" :D ....

Ale neboj, já si to vyberu od příštího roku, nastupuje do školy kluk a ten má problémy s grafomotorikou, tak to si užijeme!!!! On je flegmatik, budu nad ním muset stát... To nebude vzorná holčička...to bude peklo pro matku :D
U nás v češtině je problém hlavně s úpravou :( Holka hrozně drápe....P.uč. známkuje zvlášť chyby a vlᚍ úpravu - takže na diktátech máme neustále buď 1 za chyby a 2 na úpravu nebo naopak. Holka neumí psát hezky a soustředit se na chyby... :( Naštěstí nás už netrápí ta písanka...

Monika76 — 4. 2. 2008 12:03

Ali, ja myslela, ze ta pisanka je ve treti tride povinna. To je divne...

Tak u nas nastal novy rezim. Prijde ze druzinky ve tri, naji se, prevlece. Od 15.30 hod. hodina uceni vcetne hrani na klavir a od 16.30 muze hodinu na pc. Vim, asi si rikas, kde je hrani, ale za prve lita ve druzince vecne nekde po venku a za druhe ted ven odpoledne moc nechodi, neni na to pocasi, tak beztak pak vetsinu casu stravi doma u televize, pc atd.
Krouzky (country + vytvarka) ma vsechny v dobe druzinky. Jen klavir pak ma jedno odpoledne.

alenak — 4. 2. 2008 13:56

Moniko, u nás na hraní taky moc času nezbývá, holka dojede ze školy v půl druhé nebo půl třetí )podle rozvrhu) a pak má tu cca 1,5 hodinu na školní přípravu a pak má v pondělí skaut, úterý, středa a pátek tréniky ( to se vrací po šesté) a ve čtvrtek si může dělat co chce... Já nikdy nechtěla dítě, co má plná odpoledne a jde z kroužků do kroužků (mám kámošku a ta má děti každý den v 2-3 kroužkách, aby byly ve všem nej... tak to se mi zdá fakt psycho, úkoly píšou v osm večer...) ale holka má skoliozu a musí cvičit, doma samotnou ji to nebavilo, tak začala sport - prospívá jí to, ale všechny sporty jsou 2x až 3x týdně, takže to si člověk nevybere...
A písanku fakt nemají -jedou podle plánu "obecná škola", tam to bylo jen do druhé... Naštěstí, u nás je to kámen úrazu :D

Damila — 4. 2. 2008 13:56

My jsme měli ve 3.třídě písanku u obou dětí. Ten mladší je právě ve 3. třídě.
Můžu říct, že vrámci promlémů s učením mých dětí mi krasopis přijde jen hledání chyb tam, kde nejsou.
Prostě zbytečný.

Kluci škrábou. A to šíleně. Ale přečíst to jde, jen to není estetické.
Já sama (bez poruch učení a psaní) jsem škrábala jako kocour.
A i přesto  vzdělání mám. I lékaři škrábou...
Opravdu, netrapme se věcmi, co nejsou důležité. Pokud to jde přečíst, jen to není krásné, kašlete na to, aspoň u kluků. Přimlouvám se za ně. :) :)

Monika76 — 5. 2. 2008 9:38

Dami, tak to ja se vubec netrapim tim, ze skrabe. Jen ucitelka tim ty deti trapi...

alenak — 5. 2. 2008 11:48

Moni, my měli kompenzaci v botě o 3/4 cm dva roky, taky měla každou nohu jinak dlouhou, to se vloni srovnalo...skolioza ale trvá, hrozí jí korzet, tak posiluje, cvičí, ale nevím, nevím, má to hodně a já jsem vysoká, ona taky vyroste...a to ej právě riziko... no uvidíme

Monika76 — 6. 2. 2008 7:48

...

adra — 11. 2. 2008 12:50

1.třída: my se učíme tak 1 hodinu denně - tedy veškerá příprava do školy...učení,úkol, obledčení,lístek na oběd...od začátku se mi nelíbilo jak malej čte a všichni že plaším...nicméně když už jsem fatk "rostla" a vypravila se do školy učitelka mě vítala že se mnou potřebuje mluvit...a že má podezření na disfunkci - přehazujeme písmenka, tečky a čárky nad slovy neexistují...posílá nás do pedagogyckopsych.poradny


a jen třeba příklad 
"Pes je Jana".   
a malej nemohl pochopit že se nejmunuje Jana ale že ten pes  je TOHO Jana...(Honzy) a to je takto furt.....
nebo takový slova jako: jelito...len...těžko se mu to čte protože neví vubec co to je  :co:

jakou máte zkušenost s dykrafiíí - konkrétně čeština? díky

Damila — 11. 2. 2008 13:07

adra napsal(a):

1.třída: my se učíme tak 1 hodinu denně - tedy veškerá příprava do školy...učení,úkol, obledčení,lístek na oběd...od začátku se mi nelíbilo jak malej čte a všichni že plaším...nicméně když už jsem fatk "rostla" a vypravila se do školy učitelka mě vítala že se mnou potřebuje mluvit...a že má podezření na disfunkci - přehazujeme písmenka, tečky a čárky nad slovy neexistují...posílá nás do pedagogyckopsych.poradny


a jen třeba příklad 
"Pes je Jana".   
a malej nemohl pochopit že se nejmunuje Jana ale že ten pes  je TOHO Jana...(Honzy) a to je takto furt.....
nebo takový slova jako: jelito...len...těžko se mu to čte protože neví vubec co to je  :co:

jakou máte zkušenost s dykrafiíí - konkrétně čeština? díky

Tak já nemám žádnou dysfunkci, ale to
"Pes je Jana." jsem pochopila stejně jako to dítě. :)
Jinak máme dva klučíky dyslektiky.
U jednoho dobrý, u druhého docela průser. Záleží v 90% na učiteli. Ani papír z PPP Ti nezajistí ohledy na dysgrafii a dyslexii.

alenak — 11. 2. 2008 14:39

:D tak já se přidávám - regulérně jsem začla přemýšlet, proč se pes jmenuje Jana :D :D
U jelita si nejsem jistá, zda by věděla třeťačka, my to nejíme :(

U nás teď je hytovka ve třetí třídě - vybraná slova -  měli tam uvedená slova, co i já jsem bádala, co vlastně znamenají a od jakého slova je to odvozeno... např. mykat (je to něco z textilního průmyslu? ) pak slova, kde jsem fakt váhala...:  sýpkovina (zde vím co to je, ale od čeho to je odvozené - poradila jsem do DÚ blbě měkké "i"),jak vypadá sumýš apod...pak bomba byla slova jako např. "pyj" (vysvětlila jsem, že je to spisovně "pinďour", následoval smích a bylo konec soustředění na úkol...)

Damila — 11. 2. 2008 15:58

Alenak, no, pěkné špeky, a pro třeťáka takřka neřešitelné.
Co to těm dětem dělají? Vždyť i tak je ta čaština tak těžká, a ještě dostanou takové chytáky! Fuj.

Jinak PYJ je s tvrdým, ale není ve vyjm. slovech, bo asi není českého původu.
Jestlipak tam, mamko, nemělo být PIJ od slova "pít", no to je vidět, na co při úkolech myslíš... :D

alenak — 11. 2. 2008 16:25

Damilo, ne, ne, bylo tam "pyj" jako další slovo, ve kterém je "Y" a do vybraných slov nepatří... Jinak já na "to" už vůbec nemyslím, náš nejmladší je kazišuk, v noci vstává co hodinu :(

Damila — 11. 2. 2008 16:28

Alenak,
tak KAZIŠUK je výraz dne!!! :D
To si musím zapamatovat.

deny — 24. 4. 2008 20:29

Taky mám třeťačku.Snažím se každý den aspoň chvilku něco procvičovat,vyjmenovaná,nebo anglina nebo prvouka nebo matika.Volno máme jenom v pátek,jinak má každý den nějakou aktivitu.Já ji do toho nenutím,to ona sama chce.Musím přiznat,že se ji hodně věnuji,má samé jedničky,ale nevím zda by zvládla se učit úplně sama.Kloubouk dolů před vašima holkama,že se učí samy.

REŇAS — 26. 4. 2008 20:05

Ahoj,tak já mám syna v 5.třídě a už od první třídy se sním neučím,v první třídě jsem jen koukla na něho u psaní a zkontrolovala - podepsala úkoly,připravoval se sám od sebe,nezapomínal na úkoly ,nosil pochvaly a nějak mu to prostě do té hlavinky leze,doteď má pořád samé jedničky i teď mu vycházejí. Tak jsem ráda. Co byl jen trochu problém,tak psaní,ale snažil se,dodnes drží špatně péro i přesto,že začínal psát trojhranným i pastelkami atd. No krasopisec z něho nebude.(po tatínkovi) Jinak s učením žádný problém,ani s chováním ve škole. No a teď mi dceka nastoupila do 1.třídy,zatím nosí samé jedničky,pochvaly a na vysvědčení ji zase vychází samé 1,tř.uč.říká,že je snaživá a chce mít vše O.k.,píše moc hezky,číst uměla celá slova už od školky,chtěla sama od sebe,já bych ji nenutila! My jsme sami byli překvapení. Chodila semnou do knihovny a ptala se i brášky,(JEJICH OBLÍBENÁ HRA TEHDY NA ŠKOLU ;) od malinka cca 3-4 letech na písmenka a pak si začala skládat dohromady slova a pak do 1.třídy,uměla i  přečíst věty,učitelka ji musela dávat ve čtení číst si nějakou knížku. Ovšem u ní trošku na úkoly dohlídnout musím,ale né proto,že by to sama nezvládla,píše a učí se  sama,ale spíš proto,aby je udělala a nezapomněla,a neudělala zbytečnou chybu někde,protože má v hlavince pořád spoustu hrooozně důležitých věcí a nápadů.. :) Navíc zpívá v LŠU a ráda hraje na flétnu,chodí do kroužku AJ, také sama chtěla, baví ji to,ráda něco tvoří a je ráda s kamarádkami ,ona se vůbec nerada nudí,tak to trošku musím korigovat doma,aby udělala do školy,co má. Ale zatím zvládá a je spokojená. Každé dítko je individuální,u nás teda opravdu u jejich učení nestojím,ale uvidíme,co bude dál. Mám z nich radost. :pussa:,ale tak jistě to není jen proto učení.

Martík27 — 8. 10. 2008 12:53

Můj manžel má dvě dcerky 8 a 12 let. Ta starší je teď v 6. třídě a docela jí to učení zatím jde. V minulosti měla s učením také problémy, ale je jiné povahy než mladší dcera. Zato ta mladší je podle její matky problém. Chodí do 2. třídy.  Posledně si mému manželovi stěžovala, že jí neposlouchá, nechce se učit a že o ní posledně už přerazila i vařečku a nyní i přetáhla švihadlem a na zádech má jelito. Prý ji nezvládá. Myslím si, že to i tím, jak ji do něčeho pořád nutí a stojí nad ní s vařečkou není dobré řešení. Matka sice chodí domů po 14. hodině, ale to jde za psem na cvičák a vrací se až večer a to se nedivím, že se té malé nechtějí psát úkoly. Mně by se popravdě také nechtělo.  Prý neposlouchá ani učitelku a když jí prý doma dá něco číst nebo opsat nechce to dělat a říká matce, že chce stejně bydlet u táty.  Když je u nás, tak četla sice se jí moc nechtělo, ale šla a četla a šlo to i bez trestů. Ona je takový malý dubík člověk jí musí jednu věc říct vícekrát, ale pak jde a udělá to. Matka teď chce, aby si jí manžel bral častěji a učil se sní. Před nějakým časem se manžel snažil nejdříve o to, aby mohl mít dcery i v týdnu a také o střídavou péči, ale obojí matka zamítla. Teď si představuje, že každý den budeme pro dceru jezdit a večer jí vozit domů. Nevím, zda je to šťastné řešení. Myslím si, že by měla mít svůj režim a aby se stále vše opakovalo, aby si na to zvykla a brala to jako samozřejmost a ne z donucení. Nechápu proč jí tedy nechce manželovi dát do péče když jak sama tvrdí ji nezvládá a nemá s ní žádnou trpělivost. Vím asi mi řeknete, že nemám děti, tak co do toho kecám, ale už nějaký ten pátek dcery znám a vím, že když se jí to řekne víckrát a někdy jednou, že jde a udělá to. Jen se na ní nesmí zbytečně křičet a také jsem zjistila, že je dobré ji chválit i za maličkosti ona má pak radost a i více se snaží. Prosím o rady jak pro mě do budoucnosti, tak i mému manželovi. Děkuji:jojo::co:

Sára6 — 18. 11. 2008 12:29

Martík27 napsal(a):

Můj manžel má dvě dcerky 8 a 12 let. Ta starší je teď v 6. třídě a docela jí to učení zatím jde. V minulosti měla s učením také problémy, ale je jiné povahy než mladší dcera. Zato ta mladší je podle její matky problém. Chodí do 2. třídy.  Posledně si mému manželovi stěžovala, že jí neposlouchá, nechce se učit a že o ní posledně už přerazila i vařečku a nyní i přetáhla švihadlem a na zádech má jelito. Prý ji nezvládá. Myslím si, že to i tím, jak ji do něčeho pořád nutí a stojí nad ní s vařečkou není dobré řešení. Matka sice chodí domů po 14. hodině, ale to jde za psem na cvičák a vrací se až večer a to se nedivím, že se té malé nechtějí psát úkoly. Mně by se popravdě také nechtělo.  Prý neposlouchá ani učitelku a když jí prý doma dá něco číst nebo opsat nechce to dělat a říká matce, že chce stejně bydlet u táty.  Když je u nás, tak četla sice se jí moc nechtělo, ale šla a četla a šlo to i bez trestů. Ona je takový malý dubík člověk jí musí jednu věc říct vícekrát, ale pak jde a udělá to. Matka teď chce, aby si jí manžel bral častěji a učil se sní. Před nějakým časem se manžel snažil nejdříve o to, aby mohl mít dcery i v týdnu a také o střídavou péči, ale obojí matka zamítla. Teď si představuje, že každý den budeme pro dceru jezdit a večer jí vozit domů. Nevím, zda je to šťastné řešení. Myslím si, že by měla mít svůj režim a aby se stále vše opakovalo, aby si na to zvykla a brala to jako samozřejmost a ne z donucení. Nechápu proč jí tedy nechce manželovi dát do péče když jak sama tvrdí ji nezvládá a nemá s ní žádnou trpělivost. Vím asi mi řeknete, že nemám děti, tak co do toho kecám, ale už nějaký ten pátek dcery znám a vím, že když se jí to řekne víckrát a někdy jednou, že jde a udělá to. Jen se na ní nesmí zbytečně křičet a také jsem zjistila, že je dobré ji chválit i za maličkosti ona má pak radost a i více se snaží. Prosím o rady jak pro mě do budoucnosti, tak i mému manželovi. Děkuji:jojo::co:

ahoj, já s tebou zcela souhlasím. ty ději nechceš??

Káča — 11. 1. 2010 17:31

Martík27 napsal(a):

Můj manžel má dvě dcerky 8 a 12 let. Ta starší je teď v 6. třídě a docela jí to učení zatím jde. V minulosti měla s učením také problémy, ale je jiné povahy než mladší dcera. Zato ta mladší je podle její matky problém. Chodí do 2. třídy.  Posledně si mému manželovi stěžovala, že jí neposlouchá, nechce se učit a že o ní posledně už přerazila i vařečku a nyní i přetáhla švihadlem a na zádech má jelito. Prý ji nezvládá. Myslím si, že to i tím, jak ji do něčeho pořád nutí a stojí nad ní s vařečkou není dobré řešení. Matka sice chodí domů po 14. hodině, ale to jde za psem na cvičák a vrací se až večer a to se nedivím, že se té malé nechtějí psát úkoly. Mně by se popravdě také nechtělo.  Prý neposlouchá ani učitelku a když jí prý doma dá něco číst nebo opsat nechce to dělat a říká matce, že chce stejně bydlet u táty.  Když je u nás, tak četla sice se jí moc nechtělo, ale šla a četla a šlo to i bez trestů. Ona je takový malý dubík člověk jí musí jednu věc říct vícekrát, ale pak jde a udělá to. Matka teď chce, aby si jí manžel bral častěji a učil se sní. Před nějakým časem se manžel snažil nejdříve o to, aby mohl mít dcery i v týdnu a také o střídavou péči, ale obojí matka zamítla. Teď si představuje, že každý den budeme pro dceru jezdit a večer jí vozit domů. Nevím, zda je to šťastné řešení. Myslím si, že by měla mít svůj režim a aby se stále vše opakovalo, aby si na to zvykla a brala to jako samozřejmost a ne z donucení. Nechápu proč jí tedy nechce manželovi dát do péče když jak sama tvrdí ji nezvládá a nemá s ní žádnou trpělivost. Vím asi mi řeknete, že nemám děti, tak co do toho kecám, ale už nějaký ten pátek dcery znám a vím, že když se jí to řekne víckrát a někdy jednou, že jde a udělá to. Jen se na ní nesmí zbytečně křičet a také jsem zjistila, že je dobré ji chválit i za maličkosti ona má pak radost a i více se snaží. Prosím o rady jak pro mě do budoucnosti, tak i mému manželovi. Děkuji:jojo::co:

Mám takový nepříjemný pocit, že v tomto případě jde u matky jen o výživné :dumbom:

Káča — 11. 1. 2010 17:34

Martík27: nejlepší bude, když si manžel zažádá soud o svěření do péče s tím, že matka dítě nezvládá, nemá na něj čas, trpělivost....že matka nechce, je věc jiná, pokud by měla o dítě zájem, upřednostnila by ho např.před psy.