Pokud to někomu nebude vadit, tak bych založila další téma... Otázkou je - máte nějaké zkušenosti se sexuálními sobci? Pokud ano, jak jste trable s tím spojené vyřešily? A jak se ono sobectví konkrétně u Vašeho partnera/partnerky projevovalo?

Maricko,nějak ty sexuální témata jedeš furt dokola...a asi  to není jen otázka do pranice nás ostatních...ten hlavní problém s tvým partnerem máš asi ty.......?!co?!

misha88 napsal(a):

Maricko,nějak ty sexuální témata jedeš furt dokola...a asi  to není jen otázka do pranice nás ostatních...ten hlavní problém s tvým partnerem máš asi ty.......?!co?!

:supr:

Čestně přiznávám, že asi jo :)

Ale třeba nejsem jediná... Ovšem spíš to tak vypadá, že asi jo :-( No já jen momentálně řeším docela existenciální otázky...buď partnerovi poslušně vždy "podržet", aniž bych si dovolila cokoliv zmínit o předehře nebo něčem podobném, nebo se rozejít a být smířená s tím, že můj život se bude hold ubírat směrem, kterým jsem nechtěla...protože už se budu bát lásky a jakéhokoliv citu, prostě se někomu oddat. Zažila jsem v poslední době tolik zklamání, že už prostě nevěřím, že by mi to s někým mohlo vydržet navždy...snad by to musela být velká náhoda.

maricko, co blázníš, jsi mladá, myslím, že žádný pořádný zklamání a nakopnutí od života jako někteří tady jsi ještě nezažila. Teď máš jen pocit, že už to nikdy nebude ono, ale sama víš, že tak to přece není.
A víš, ty sama se dostala do role, kdy máš sex jakej máš, když ti to nevyhovuje, tak jdi prostě od něj, lepší teď, než pozdějc, až by přišly děti a další závazky.

Zatím jsem měla štěstí na skvělé chlapy. :)

:) já taky, "dřevo" a ty co je sex nebral jsem ještě nepotkala :gloria:

Já vím, že mnozí tady mají i třikrát více zkušeností, ale nechce se mi tady rozepisovat, co všechno jsem zažila a proč jsem nakonec dospěla k tomu, že už to s nikým asi nebude napořád...

Ono se ty myšlenky u mne zase vyrojily včera, kdy se mne přítel tedy začal po měsíci a něco dotýkat...a když jsem podle něj měla hrůzu v očích, jak se mě včera dotýkal (hrůzu asi proto, že už se mne dlouho nedotýkal na tom intimním místě..a já mám prostě po určité době strach uvnitř sebe cokoliv mít...tak jsem asi prostě s hrůzou v očích, jak řekl, čekala, kdy do mne dá svoje prsty...možná nasucho, nevím...těžko říci, co měl v úmyslu), tak se mne najednou přestal dotýkat a s hnusem se otočil. Ptala jsem se ho, co se děje...a z něj pak vylezlo, že přemýšlí, jestli jsem ta pravá. Zeptala jsem proč..a on mi odpověděl, že mu vadí, že nechápu jeho vtipy, že vůbec nechápu hodně vtipů (přitom jsem ale podle něj hodně inteligentní), že někdy prý kvůli tomu působím naivně ve společnosti a že se o něj neumím starat, když např. včera přišel domů s teplotou a já seděla u počítače a učila se a příliš jsem si ho nevšímala, neudělala hned čaj, nepohladila...prostě jako jeho maminka, jak byl zvyklý. Pak jsem to sice dohnala, hladila ho, udělala čaj, starala se...ale asi bylo už pozdě. Nemohu však říci, že bych se nestarala vůbec, uklízím, peru, žehlím, vařím...on má na starosti jen chodbu a před barákem, když máme službu. No ale asi mu to jen bylo líto, ale v tu chvíli mi přišlo, že dělá přesně to, v co jsem nedoufala, že bude dělat a co sám nemá rád..a to je to, že začíná přemýšlet o tom, že někde je někdo lepší než já...sám mi kdysi říkal, že takhle přemýšlet je hloupost. Já také tak už asi ani nepřemýšlím. No a docela jsem se toho, co říkal lekla, a začaly mi slzet oči. On mne tedy obejmul, ale pak do mne jen tak zboku začal "zajíždět"...jen mne naslinil...že na orální sex nemá náladu...a celý ten sex byl podle jeho gusta, jako obvykle... Zkrátka ten večer včera jsem zjistila, že všichni snad čekáme na "Godota", uvažujeme, kdo by mohl být lepší než onen, opouštíme se kvůli věcem, co nám vadí, někdy maličkostem... A já už prostě nemám sílu pořád někoho nového hledat, zamilovávat se, trpět, odmilovávat se...mít děti s někým, kdo mne stejně pro jinou opustí...nebo bude podvádět. Prostě jsem ztratila všechny iluze o lásce a už se bojím mít ráda, bojím se toho věčného kolotoče... Raději snad zcyničtět a už nevěřit... Prostě tak nějak... A ještě navíc vědět, že láska je snad jenom očekávání, co krásného nám ten druhý dá...a pokud nedá, tak jdeme od něj pryč. Pak snad věřím jen na nezištnou mateřskou lásku, nebo prostě na lásku, která tolik od toho druhého neočekává a přesto jej bezmezně miluje...

Když někoho miluješ, tak nepřemýšlíš, nehledáš.  :) Láska není očekávání, co nám ten druhý dá. :) Láska je krásný pocit z toho, že jsem. Že dám. :)

maricko, možná to vidím blbě, ale když byl ex nemocnej, tak jsem kolem něho běhala, tu chvilku na uvaření čaje a pohlazení si člověk najde .. a když jsem byla nemocná já, běhal kolem mě on .. něják si myslím, že když máš ráda, tak o tom to prostě je .. člověk nemůže jen brát, ale taky dávat ;)

Jinak to co píšeš dál nebudu ani komentovat, já bych s takovým chlapem nebyla ani náhodou, taková zoufalka, abych musela brát kde co nejsem.

Ale vždyť já vím, já jen neberu...jestli to tak vyznělo. Právě naopak, snažím se dávat, ale když vy dáváte a ten druhý na to úplně kašle, tak už nemáte ani chuť dávat... Ohledně té nemoci, já se samozřejmě starám, ale on prostě přišel domů, řekl, že mu je blbě, já se nestačila ani vzpamatovat a on už si začal stěžovat, že se o něj vůbec hezky nestarám a že mi je jedno, že mu je blbě apod. Navíc on má na mě stále více požadavků, stále se musím v něčem zdokonalovat a on na to absolutně kašle...

Já nevím, jestli tohle je zoufalost, někdo si možná myslí, že ano, ale já prostě nemám ve zvyku jen tak opouštět, dokud si nejsem stoprocentně jistá, že to není jen přechodné období nebo že se to nespraví. Asi to udělám, až mi rupnou nervy...a já dál nebudu schopna takhle žít.

Vy jste se tedy vždy rozešli, když Vám něco nevyhovovalo?

maricka napsal(a):

Vy jste se tedy vždy rozešli, když Vám něco nevyhovovalo?

Ja jo. Rozhodne kdyz jsem byla mlada. Proc si nicit mladi nejakyma problemama?

Az ted jsem nejak zmekla... protoze vim, jak tezky je v mym veku nekoho najit. :(

Jo a proč ne ? Když jsem byla mladá a bezdětná, neměla jsem důvod něco zachraňovat. Někdy k rozchodu stačily jen žárlivý scény, někdy to vyplynulo samo od sebe, že už mě to prostě neba,nebo holt se objevil někdo jinej.
A aby mě chlap dusil ? Buď je se mnou, protože je se mnou rád a pokud má neustále problém, že jsem taková nebo maková a měla bych se jen podřizovat, tak ať si jde tam, kde bude spokojenej, nikoho nedržím ;)

Jiný to je, když máš rodinu a děti, to pak překousneš ledacos, aby to něják klapalo, ale to ty přece nemáš, takže je to jednoduchý ..

maricka napsal(a):

Vy jste se tedy vždy rozešli, když Vám něco nevyhovovalo?

Já jsem se rozešla, když jsem ho nemilovala.

majkafa napsal(a):

maricka napsal(a):

Vy jste se tedy vždy rozešli, když Vám něco nevyhovovalo?

Já jsem se rozešla, když jsem ho nemilovala.

A kdybys milovala, nechala by sis i tak všechno líbit a při tom se někde uvnitř trápila ?

Opravuju, já jsem se rozešla, když jsme se vzájemně nemilovali. Výjimka byla pouze u mého manžela a byla to chyba.

No jo, asi by to mělo být jednoduché, ale něco přece jen k němu cítím a vím, že by mi bylo smutno, otázkou také je, jestli při svých cestách za vysněným princem nenarazím ještě na většího "hulváta" apod. apod. A už vidím, jak bych měla na talíři, se se kvůli mě přestěhoval do jiného města, aby se mnou mohl bydlet, a já ho teď ještě opustím :P

Ale kdo ví, možná mi rupnou nervy dřív než si myslím... Kdysi mě huboval, že se lituji, teď, když se při nemoci lituje on (dokonce už ani víčko neumí otevřít, jak je slabý...přitom já jakožto slabá ženská jsem ho otevřela hned), tak je vše v pořádku...no, kdo by kdy řekl, že za to, za co mne plísnil, za to jej teď mohu plísnit já a on se stejně nezmění.

ja tomuhle neustalymu prizpusobovani se a kvokani okolo chlapa rikam slepici syndrom, taky me to postihlo, porad jsem se prizpusobovala, tolerovala az jsem se v tom sama ztratila...doslo mi to sice pozde, ale prece a rozesla jsem se (i kdyz jsem ho tou dobou jeste porad mela rada)...
pevne doufam, ze ted, kdyz uz vim, jake ma tenhle syndrom priznaky, se mu napriste vyhnu! :)

Já doufám, že se vyhnu vztahu jako takovýmu, něják mi to co vidím okolo přijde všechno o ničem :(

Pavlo, co jsi tak najednou skeptická? To je jen tím, že tady se řeší samé problémy...někdy jsou vztahy krásné...někdy:-)

Fakt jen někdy, těch, co jsou v poho vidím kolem sebe hodně málo a skeptická co se týká vztahů jsem pořád.

Ale přiznávám, že je to určité kvokání a přizpůsobování se...a chápu, jak to muselo být těžký, HB, ten rozchod...ale už je to za Tebou, ne? A je to docela odvaha... Možná se k tomu taky někdy dokopám... A možná můj přítel nabyde rozumu...je ho třeba: :styrka:

Maricko, a řeklas mu to, že se ti to takhle nelíbí? Neodvíjí se to od toho, že chce méně často než ty, a ty ho pak nechceš kritikou odradit?
U nás to aspoň tak bylo, vždycky jsem si naivně myslela, že "právě teď" už to bude snad lepší a radši jsem nic neříkala, protože pak si stěžoval, že ho kritizuju a ať se potom nedivím, že nechce. A lepší to stejně nikdy nebylo, sex vždycky skončil jeho vyvrcholením.A on za to přece "chudáček" nemůže, že je tak rychlej, já se mám snažit abych byla rychlejší:-))) teď už se tomu směju, tohle sice od něj bylo napůl žertem, nicméně i tenhle žert o něčem svědčí. To, že má ruce a pusu, to bych mu mohla říkat pořád a stejně to k ničemu nebylo. Dokonce si užil zcela orální sex, ale že by se aspoň o něco pokusil, to teda ne-e. On to prostě prý neumí a neví jak na to :-/ A ocenila bych i snahu jen.
Ale v ostatních situacích je ohleduplnej, hodnej, obětavej, snaživej, nesobeckej. Jak se pak zachovat k někomu, kdo je skoro dokonalej, ale v sexu na vás totálně s.....???

Elienko, taky to nechápu, nechápu, jak může být někdo někde nesobecký a někde až extrémně sobecký...prostě mi to nejde do hlavy. Ale v jiných oblastech...no poslední dobou se také nedá říct, že by zrovna bodoval a že by mě sem tam nezneužíval... Jak se k tomu postavit? Jednoduše, asi čekat, dokud Ti nerupnou nervy... Ale Tobě už ruply, ne? Obdivuji, že ses aspon dokázala rozejít...zajímalo by mne, jak... Já se ne a ne odhodlat. Ale už jsem k tomu blíž než jsem byla:-)

Mari, buďto to půjde tak daleko, že budeš pořád ustupovat a jemu se přizpůsobovat tak dlouho, až pro něj přestaneš mít svou cenu (tomu odpovídá to, že tě pořád za něco kritizuje) a nakonec se rozejde on s tebou.  A nebo se zdravě nas.... ty sama a pošleš ho k vodě ty.
Já zas taková hrdinka nejsem, sice se se mnou nerozešel, ale začal se ošívat a povídat řeči typu, že neví, jestli se mnou chce nebo nechce být a pod. A to mě nakoplo. A jsem za to ráda.

Maricko, a řeklas mu to teda někdy že se ti to takto nelíbí?

Samozřejmě, že řekla...ale nepomohlo...jen to odkýve a to mu asi stačí. No, to bych také asi šla od něj, kdyby mi tohle řekl, ale takhle, když vidím, že mě má svým způsobem rád, pořád se tulí... Ale na druhou stranu mu jen supluji matku, protože ta jeho je vážně dokonalá...ted to nemyslím ironicky. Příliš si zvykl na její standard...takže si spíš myslím, že mě jen využívá...protože podle mě to není láska, když ty ustupuješ pořád a on se ani nesnaží...protože ho přece příroda stvořila dokonalého :cool:

Holka, tak to pak nevím, ale pravda, abych si nechala s... na hlavu, tak na to musí být vždy dva.

Elienka napsal(a):

Maricko, a řeklas mu to, že se ti to takhle nelíbí? Neodvíjí se to od toho, že chce méně často než ty, a ty ho pak nechceš kritikou odradit?
U nás to aspoň tak bylo, vždycky jsem si naivně myslela, že "právě teď" už to bude snad lepší a radši jsem nic neříkala, protože pak si stěžoval, že ho kritizuju a ať se potom nedivím, že nechce. A lepší to stejně nikdy nebylo, sex vždycky skončil jeho vyvrcholením.A on za to přece "chudáček" nemůže, že je tak rychlej, já se mám snažit abych byla rychlejší:-))) teď už se tomu směju, tohle sice od něj bylo napůl žertem, nicméně i tenhle žert o něčem svědčí. To, že má ruce a pusu, to bych mu mohla říkat pořád a stejně to k ničemu nebylo. Dokonce si užil zcela orální sex, ale že by se aspoň o něco pokusil, to teda ne-e. On to prostě prý neumí a neví jak na to :-/ A ocenila bych i snahu jen.
Ale v ostatních situacích je ohleduplnej, hodnej, obětavej, snaživej, nesobeckej. Jak se pak zachovat k někomu, kdo je skoro dokonalej, ale v sexu na vás totálně s.....???

No, ja s mojím presvedčením, že je čudné, aby bol niekto nesebecký až strach v jednej veci(alebo viacerých) a sebecký až no v inej... by som sa zachovala jendoznačne. Lenže neviem, či ja som ten správny prorok: Moji naopak bývali úžasne nesebeckí v posteli, ale inak :usch: ...

Selimo, to je zajímavý postřeh... ;) Nesobečtí v posteli + sobečtí jinde, ale nesobečtí jinde + sobečtí v posteli... Naštěstí existují "výjimky", které nejsou sobecké nikde ;)

Hold, alespoň v sobě pěstujeme vzácnou vlastnost jménem trpělivost... Třeba se nám to vyplatí a milí mužíkové pochopí, že kompromisy náležejí do všech oblastí vztahu.

Ale stejně mne napadá...může ženu přitahovat muž, který na sex kašle, raději se třeba dělá sám a v posteli je to s ním o ničem? Byť by byl sebevíc krásný, tak mi přijde, že postupně ta žena o něj ztratí zájem...protože už v něm nebude vidět ani toho muže...samce.

Jen jestli ty vyjímky už nejsou zadaný a nehlídaj si je doma ty jejich :)

Jasan, že by tě sebekrásnější chlap nepřitahoval, když by to v posteli bylo o ničem. Raděj normálního místo hezouna, ale aspoň na něj nebudu muset jen koukat a něco z toho taky budu mít ;)

Ach jo, kdyby mi to všechno alespoň nelezlo na mozek a já byla schopna o tom delší dobu nepřemýšlet... Nějak mi to začíná obtěžovat život a hlavně psychickou pohodu čím dál víc... Pomalu začínám ztrácet naději...

A asi i přiznávám, že příliš lásky ke svému příteli tedy necítím...a přitažlivost už taky pomalu mizí, když se nečiní... Ale vím, že by mne ten rozchod bolel...já vím, to každého...ale já už si prošla tolika bolavými obdobími, že se mi už nechce snášet další. Nejhorší je, že mám jeden takovým malý objev, ještě jsem se s tím mužem nesešla, ale ani nesejdu...nemohu, protože nechci lhát příteli,ani mu ubližovat. A stejně vím, že by z toho nic nebylo...já mám prostě jeden takový problém - když si naněkoho zvyknu, těžko se mi odvyká a jen tak bych od toho dotyčného neodešla, ani k muži s větší chutí, inteligencí, krásou...apod. No jo, říká se tomu zvyk, ale zvyk je železná košile...

ale taky je pravda, že je lepší udělat radikální řez, třeba měsíc proplakat, ale pak si zařídit (hezký) život podle svého a s někým (snad) lepším, než se plácat od ničeho k ničemu, a pozdě zjistit, že už jaksi není kam spěchat a chtít se z něčeho těšit...
P.S.: toho svého "nesobce" si fakt doma pohlídám :)

Tino, možná na ten radikální řez později dojde... ;-)

tina napsal(a):

ale taky je pravda, že je lepší udělat radikální řez, třeba měsíc proplakat, ale pak si zařídit (hezký) život podle svého a s někým (snad) lepším, než se plácat od ničeho k ničemu, a pozdě zjistit, že už jaksi není kam spěchat a chtít se z něčeho těšit...
P.S.: toho svého "nesobce" si fakt doma pohlídám :)

S tím souhlasím. Jestli už ztrácíš naději na zlepšení ... třeba s ním jenom ztrácíš čas a když tě to tak trápí, tak to jen tak nepřestane. Potom ho pošleš k vodě třeba až za ok, až ti opravdu rupnou nervy a přitom bys ten rok mohla trávit s někým úplně jiným a být šťastná.

maricka napsal(a):

Tino, možná na ten radikální řez později dojde... ;-)

Maričko, radikální řez přijde, ať už je to kdykoliv.
Neber to nijak zle, vždyť já si tím též prošla, nejdřív jsem "plakala" doma, potom i tady na netu, kamarádkám, známým a stejně to k ničemu nebylo. Tady tě lidi můžou maximálně politovat nebo tě třeba odsoudit, ale rozetnout to musí člověk sám. Ale to ty víš.
Ono vlastně nic nemusí být definitivní. Ale dej si šanci poznat jaký to je být - když už ne zcela šťastná - tak se aspoň netrápit a nebýt nešťastná. Uvidíš, ten osvobozující pocit za to stojí ;)

maricka napsal(a):

Čestně přiznávám, že asi jo :)

Ale třeba nejsem jediná... Ovšem spíš to tak vypadá, že asi jo :-( No já jen momentálně řeším docela existenciální otázky...buď partnerovi poslušně vždy "podržet", aniž bych si dovolila cokoliv zmínit o předehře nebo něčem podobném, nebo se rozejít a být smířená s tím, že můj život se bude hold ubírat směrem, kterým jsem nechtěla...protože už se budu bát lásky a jakéhokoliv citu, prostě se někomu oddat. Zažila jsem v poslední době tolik zklamání, že už prostě nevěřím, že by mi to s někým mohlo vydržet navždy...snad by to musela být velká náhoda.

Maričko, a to budeš fakt šťastnější, když zjistíš, že nejsi sama? Popravdě, v životě jsem nepotkala chlapa, který by nechtěl uspokojit svou partnerku  nebo ji nerad uspokojoval ... ale zase tolik jsem jich neměla, takže ti ostatní se třeba jen chvástali ;)

HB napsal(a):

ja tomuhle neustalymu prizpusobovani se a kvokani okolo chlapa rikam slepici syndrom, taky me to postihlo, porad jsem se prizpusobovala, tolerovala az jsem se v tom sama ztratila...doslo mi to sice pozde, ale prece a rozesla jsem se (i kdyz jsem ho tou dobou jeste porad mela rada)...
pevne doufam, ze ted, kdyz uz vim, jake ma tenhle syndrom priznaky, se mu napriste vyhnu! :)

Přesně tak, mluvíš o mně? :)  No, ten poslední byl taky pěknej sobeček. Šup šup, hlavně si udělat hezky a spát. Nejvíc mě ovšem dostalo, když jsem mu po orálním sexu chtěla dát pusu a on nechtěl! Od tý doby už jsem nečekala vůbec nic. A rozešla se. Tedy nejen kvůli posteli. On byl fajnovka i jinak, prostě sobec od kosti. Tak co s ním! :lol:

ADFka2 napsal(a):

Nejvíc mě ovšem dostalo, když jsem mu po orálním sexu chtěla dát pusu a on nechtěl!

A měla jsi "to" ještě uvnitř? ;)

to je taky síla - ženský to lecjakej chlap do pusy bez skrupulí "nastříká", ale jen představa, že by se mu ona tou stejnou pusou měla byť jen dotknout rtů, mu přivádí náběh na infarkt... kde to pak jsme? no... a dál to rozebírat nebudu, bylo by to na román... :P

tina napsal(a):

to je taky síla - ženský to lecjakej chlap do pusy bez skrupulí "nastříká", ale jen představa, že by se mu ona tou stejnou pusou měla byť jen dotknout rtů, mu přivádí náběh na infarkt...

Jak komu - já před lety sám požádal manželku, aby mi pak dala trochu "ochutnat" :rodna:
Jednak jsem byl zvědavej, jestli je to opravdu tak nechutný, jak mnoho žen tvrdí (podle mě není) a jednak je to i slušnost, řekl bych... když už to po ní chci, tak at vidím, jaký to je...

no vidíš - a tak to má být :)

tina napsal(a):

to je taky síla - ženský to lecjakej chlap do pusy bez skrupulí "nastříká", ale jen představa, že by se mu ona tou stejnou pusou měla byť jen dotknout rtů, mu přivádí náběh na infarkt... kde to pak jsme? no... a dál to rozebírat nebudu, bylo by to na román... :P

Tino, já bych to zase neviděla tak zásadně. Prostě jsou chlapi, kterým to není příjemné, stejně jako ženy, které zase netouží po polibku pusou ulepenou od toho jejich přirození:-))))

lauro, ber to jako nadsázku --- i když je fakt, že někteří sobci by se i v tomto ohledu měli nad sebou zamyslet...

No já to mám tak, že stačí, když mu udělám orální sex (před milováním, bez vystříknutí) a on se nechce líbat (on se vlastně už nelíbá)... Vůbec už je se mnou asi po roce a půl zhnusen... Asi jsem se svou dobrotou přišla nebo přijdu na žebrotu. Prostě teď se točí všechno okolo něj...ani si nevzpomněl, že jsem dnes měla zkoušku, nezeptal se na výsledek, ráno nepopřál hodně štěstí... Má toho teď sice v práci hodně, ale absolutně není schopen sledovat potřeby druhého. Já je sledovat musím, jinak dostanu "sprda".

No, třeba se mu v hlavě brzy rozsvítí..a zjistí, že jsem taky člověk a hlavně, že jsem žena :rodna: 

A víte, co bylo nejlepší? Že mu prý jeho kolegyně v práci řekla, jak je úžasný, že rozumí ženám a že jestli s ním nejsem štastná (doufám, že to řekla jen tak  a nic neví), tak si ho nevážím... :D

maricka napsal(a):

No já to mám tak, že stačí, když mu udělám orální sex (před milováním, bez vystříknutí) a on se nechce líbat (on se vlastně už nelíbá)... Vůbec už je se mnou asi po roce a půl zhnusen...

Tak proč jste teda pořád ještě spolu???

Proč jsme spolu? Tím zhnusen myslím jen v sexuální oblasti, prostě ho jako žena asi už nepřitahuji...prostě u někoho to asi odezní dřív, u někoho až za xxx let. Nevím, třeba to brzy krachne, kdo ví... Taky mám jen jedny nervy.

maricka napsal(a):

Tím zhnusen myslím jen v sexuální oblasti, prostě ho jako žena asi už nepřitahuji...

No ale Ty si s ním v posteli taky zrovna nepřijdeš na svý, pokud vím, tak právě proto se divím, že se nerozejdete, páč silně pochybuju, že vy sami chcete takhle žít až do smrti...

Mikeši, nikdo takto nechce žít až do smrti, od toho lidé mají pusy, aby se domluvili, ale příteli ta pusa narostla asi za jiným účelem...

Vím, že kdyby neměl mne, tak jiná se mu také brzy okouká, tím jsem si jistá. A já se také bojím, že by se mi tohle mohlo stát znovu (ty problémy se sexem). Navíc nežijeme jen pro něj, i když není až tak nepodstatný. Neboj, pořád čekám, jak se to bude "vrbit" dál ;-) Třeba je to jen přechodné období.

maricka napsal(a):

Mikeši, nikdo takto nechce žít až do smrti, od toho lidé mají pusy, aby se domluvili, ale příteli ta pusa narostla asi za jiným účelem...

Vím, že kdyby neměl mne, tak jiná se mu také brzy okouká, tím jsem si jistá. A já se také bojím, že by se mi tohle mohlo stát znovu (ty problémy se sexem). Navíc nežijeme jen pro něj, i když není až tak nepodstatný. Neboj, pořád čekám, jak se to bude "vrbit" dál ;-) Třeba je to jen přechodné období.

Ale snad okouká se jemu ne tobě? A jeho neřeš podstatou všeho jsi TY a tvoje potřeby a ....
Nečekej mluv ale dělej rychle tobě tiká čas ne?

Mikeš: mně pak došlo, že jsem to měla víc rozepsat. Kdybych měla v puse sperma, asi bych se na něj nesměla ani podívat. Bylo to součástí předehry, chvíli jsem prostě orálně sexovala, neměla jsem v puse vůbec nic krom svých zubů :lol: a právě ani tak pusu nechtěl. No tak jsem to pak už ani nedělala, protože nejsem šlapka, abych se milovala bez líbání (takhle to mám já, nechci nikoho urazit). Až takovej byl. Se divím, že toho svýho mazlíka vůbec někam strká...

maricka napsal(a):

Proč jsme spolu? Tím zhnusen myslím jen v sexuální oblasti, prostě ho jako žena asi už nepřitahuji...prostě u někoho to asi odezní dřív, u někoho až za xxx let. Nevím, třeba to brzy krachne, kdo ví... Taky mám jen jedny nervy.

Maričko, já Tě přestanu číst nebo z Tebe vyskočím z kůže! :sjuk:

Pan, omlouvám se ti tímto za to, že jsem Tě někdy kritizovala za pro mě v danou chvíli příliš prudké reakce. S některýma se to fakt jinak nedá... a evidentně jim ani to nepomáhá :dumbom:

Lauro, nemusíš "mě číst"..nikdo Ti to přeci nenakazuje... Nakonec nevím, proč bys měla vyskočit z kůže???

Maričko, jak to říct, prostě neco ve smyslu - takhle inteligentní holka a takhle b..á! :dumbom:

No..inteligentní možná trochu jsem, ne nadarmo studuji vysokou;-) Ale tahle možná moje "blbost" nemá s inteligencí co do činění. Ono se někdy lehko radí, ale hůř už se takový rozchod provádí... A pak, každý má jinou míru tolerance. Já ji mám asi hodně vysokou, ale umí i přetéct...takže uvidíme, jestli přeteče, či ne. Asi tak.

Jste se nám nějak rozvášnily :D
Lauro, Marička je zamilovaná, a to nemá s inteligencí nic společnýho - i takovej doktor věd, když se zamiluje, tak se chová jako magor (někdy).
A Maričko, Ty to zase neber všechno tak vážně, takovejch chlapů ještě potkáš...

maricka napsal(a):

No já to mám tak, že stačí, když mu udělám orální sex (před milováním, bez vystříknutí) a on se nechce líbat (on se vlastně už nelíbá)... Vůbec už je se mnou asi po roce a půl zhnusen... Asi jsem se svou dobrotou přišla nebo přijdu na žebrotu. Prostě teď se točí všechno okolo něj...ani si nevzpomněl, že jsem dnes měla zkoušku, nezeptal se na výsledek, ráno nepopřál hodně štěstí... Má toho teď sice v práci hodně, ale absolutně není schopen sledovat potřeby druhého. Já je sledovat musím, jinak dostanu "sprda".

No, třeba se mu v hlavě brzy rozsvítí..a zjistí, že jsem taky člověk a hlavně, že jsem žena :rodna: 

A víte, co bylo nejlepší? Že mu prý jeho kolegyně v práci řekla, jak je úžasný, že rozumí ženám a že jestli s ním nejsem štastná (doufám, že to řekla jen tak  a nic neví), tak si ho nevážím... :D

:D ty si na něj pořád jen stěžuješ, je mizernej v sexu, nešu.ká, jak teď čtu nerozumí ženám a je na hov.no úplně ve všem. Ale jít od něj nechceš.
Tohle prostě já nepochopím, říkej si co chceš. Pokud je ten vedle mě tak nemožnej, že na něj jen nadávám, tak jdu od něj a pokud ho mám ráda, neplivu na něj špínu kde se dá ;)

P.S. když je tak hroznej, proč ho nepustíš k vodě a nedáš mu možnost najít si holku, pro kterou bude ten nej a která si ho bude vážit ?
Ty na něm nenecháš nit suchou, co se zkusit zamyslet sama nad sebou ? Možná jsi týpek, co nebude spokojenej nikdy s ničím a nikým, mám pocit, že jen prudíš a jestli se takhle chováš i doma k němu - vůbec se nedivím, že s tebou nejeví zájem o sex, sex je i psychická záležitost brouku ;)

Ppavlo, kdysi jsi me pekne stvala, ale ted Te miluju! ;)

Lauro, netuším, čím jsem tě kdy naštvala :co: vůbec nevím, že by jsme se spolu někdy bavily, ale stejně se omlouvám ;)

PPavlaa napsal(a):

...když je tak hroznej, proč ho nepustíš k vodě a nedáš mu možnost najít si holku, pro kterou bude ten nej a která si ho bude vážit?

Tohle je přesně to, co taky nechápu... asi jsem nějakej zabržděnej nebo co :D

PPavlaa napsal(a):

Lauro, netuším, čím jsem tě kdy naštvala :co: vůbec nevím, že by jsme se spolu někdy bavily, ale stejně se omlouvám ;)

Ne, to se neomlouvej, já tehdy rozmotávala svůj příběh a podobné "ťafky" naopak často dokáží člověka pěkně probrat, aby svou situaci viděl střízlivěji. ;)

Mikeš napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

...když je tak hroznej, proč ho nepustíš k vodě a nedáš mu možnost najít si holku, pro kterou bude ten nej a která si ho bude vážit?

Tohle je přesně to, co taky nechápu... asi jsem nějakej zabržděnej nebo co :D

Co na tom nechápeš?

Mikeš napsal(a):

Jste se nám nějak rozvášnily :D
Lauro, Marička je zamilovaná, a to nemá s inteligencí nic společnýho - i takovej doktor věd, když se zamiluje, tak se chová jako magor (někdy).
A Maričko, Ty to zase neber všechno tak vážně, takovejch chlapů ještě potkáš...

Mikeši, zamilovaná buchta vypadá úplně jinak ;)
Tahle buchta vypadá, že ji jen baví prudit, nadávat, dělat z něj blbce a on si to trouba možná ještě nechá líbit a celkově je to asi pro ni pohodlnější, ať už z hlediska bydlení, financí, či bůh ví proč ...

L_aura napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

Lauro, netuším, čím jsem tě kdy naštvala :co: vůbec nevím, že by jsme se spolu někdy bavily, ale stejně se omlouvám ;)

Ne, to se neomlouvej, já tehdy rozmotávala svůj příběh a podobné "ťafky" naopak často dokáží člověka pěkně probrat, aby svou situaci viděl střízlivěji. ;)

Já vím, mám nevymáchanou pusu :rolleyes: :(

L_aura napsal(a):

Co na tom nechápeš?

Proč se s ním nerozejde.

A když jsou tam dva sobi, tak se to i násobí?

Mikeš napsal(a):

L_aura napsal(a):

Co na tom nechápeš?

Proč se s ním nerozejde.

Jo, tak to jo! ;)

PPavlaa napsal(a):

L_aura napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

Lauro, netuším, čím jsem tě kdy naštvala :co: vůbec nevím, že by jsme se spolu někdy bavily, ale stejně se omlouvám ;)

Ne, to se neomlouvej, já tehdy rozmotávala svůj příběh a podobné "ťafky" naopak často dokáží člověka pěkně probrat, aby svou situaci viděl střízlivěji. ;)

Já vím, mám nevymáchanou pusu :rolleyes: :(

Nejsi Vodnářka? To já jsem taky ;)

:co::co: jsem :godlike:

PPavlaa napsal(a):

:co::co: jsem :godlike:

Haháááá, no jo, to je náš dávný spor s jedním mým bývalým, když se někde objeví hodně "výrazná" žena, on hned, že je Vodnářka.... no obvykle má pravdu... I když s Barborou Tachecí se nevím, jestli chci chlubit ;)

:lol: vidíš, výrazná ... a mě říkaj, že jsem držkatá :P:D

PPavlaa napsal(a):

:lol: vidíš, výrazná ... a mě říkaj, že jsem držkatá :P:D

No tak máš aspoň za to nějaký eufemismus:-)) Mně zase, že jsem pyšná studená Vodnářka ;)

:lol: Lauro, mě v práci řekli, že jejich první dojem ze mě byl namyšlená kráva a pak se hrozně divili, že jsem normální :D:co::co:

PPavlaa napsal(a):

:lol: Lauro, mě v práci řekli, že jejich první dojem ze mě byl namyšlená kráva a pak se hrozně divili, že jsem normální :D:co::co:

Jo, to mě se zrovna nedávno kolegyně přiznala, že se mě na začátku hrozně bála, prý působím hrozně přísně... a přitom jsem takový tele, co má potřebu všechny zachránit, až z toho samotné padá vyčerpáním :dumbom:

:) no přece hned každýmu neukážeme svou citlivou a romantickou duši :lol:;)

já jsem taky pěkně držkatá, a vodnářka teda nejsem - ale mám doma chlapa vodnáře - že bych to od něj chytla?

:co: že by to bylo nakažlivý :co:
vidíš Tinuš a to jsi vypadala jako slušná holka :rolleyes: a vono je to držkatý :co::D

já se občas i krotím, život mě naučil :)
ale sobec v posteli teda nejsem :D vy všichni :offtopic: - včetně mě :dumbom:

já nejsem :offtopic: a sobec v sexu taky ne, já jsem pro každou špatnost :D

PPavlaa napsal(a):

já nejsem :offtopic: a sobec v sexu taky ne, já jsem pro každou špatnost :D

Špatně je to Pavli jen když to není obostranně dobrovolné. Jinak je to ale moc krásné. :jojo::gloria:

:) s tou poslední větou souhlas ;)

Maričko, mně to připomíná příběh o ledničce - jak se o ni nikdo nezajímá, je vždy na svém místě a plní jedlíkovi přání. Začne si ji všímat v momentě, kdy vyteče a musí se jí začít zabývat, zachraňovat zásoby, aby se nezkazily ... nebuď lednička a neplň všechno, co si on přeje. Rozhodně se nesrovnávej s jeho matkou. Maminka je maminka a Ty jsi Ty!!! Rozhodně se nesnaž se jí vyrovnat - nikdy se Ti to nepovede. Buď Tě bude brát takovou jaká jsi, nebo ne. Čím víc se mu budeš přizpůsobovat, tím víc ztratíš vlastní osbonosti a staneš se pro něj "lednička" - bílá, nudná, nezajímavá, stojící stále na svém místě, připravená být vždy k službám ... a nakonec i studená ....

maricka napsal(a):

No já to mám tak, že stačí, když mu udělám orální sex (před milováním, bez vystříknutí) a on se nechce líbat (on se vlastně už nelíbá)... Vůbec už je se mnou asi po roce a půl zhnusen... Asi jsem se svou dobrotou přišla nebo přijdu na žebrotu. Prostě teď se točí všechno okolo něj...ani si nevzpomněl, že jsem dnes měla zkoušku, nezeptal se na výsledek, ráno nepopřál hodně štěstí... Má toho teď sice v práci hodně, ale absolutně není schopen sledovat potřeby druhého. Já je sledovat musím, jinak dostanu "sprda".

No, třeba se mu v hlavě brzy rozsvítí..a zjistí, že jsem taky člověk a hlavně, že jsem žena :rodna: 

A víte, co bylo nejlepší? Že mu prý jeho kolegyně v práci řekla, jak je úžasný, že rozumí ženám a že jestli s ním nejsem štastná (doufám, že to řekla jen tak  a nic neví), tak si ho nevážím... :D

No Maričko, já myslím že by bylo spíš pro Tebe fajn, kdyby se rozsvítilo Tobě a zjistila jsi, že jsi taky člověk a hlavně žena, a že takové neuctivé chování nemáš zapotřebí:vissla:;):dumbom:
Nevím proč Ti sebeúctu musí dokazovat někdo druhý;) :dumbom: To je podle mého hodně mimo:) Vím o čem mluvím:)

PPavlaa napsal(a):

:lol: vidíš, výrazná ... a mě říkaj, že jsem držkatá :P:D

:offtopic: já myslím, že to není otázkou vodnářek:), držkatá jsem taky a jsem rak;)

Tak jsem se po nějaké době tady dostala a nestačím se divit... Proč bych si nemohla postěžovat, i když někoho mám ráda? Vždyť tady si stěžuje tolik žen, a přesto se se svým milým nerozejdou... Neházím na něj špínu, říkám to tak, jak to je nebo jak to vnímám já. Nevím, proč bych s ním nemohla být i přes ten mizerná nebo skoro žádný sex? S tím sobectvím v ostatních oblastech, nebo spíš nevšímáním to je snad jen přechodné, měl toho nyní opravdu v práci hodně.

Se sebevědomím to nemá nic společného...vím, že škaredá nejsem, hloupá také ne a vím, že v jistých oblastech jsem dobrá a jde mi to. A jestli si myslíte, že s ním zůstávám kvůli penězům, tak promiňte, ale peněz moc nemáme, nemá lukrativní zaměstnanání a šetříme, kde se dá. Co třeba, když vám řeknu, že jsem s ním kvůli rodině? Že třeba vím, že bude jednou dobrý táta? Že je pěkný chlap, zodpovědný, pracovitý a v jistých oblastech si jej nesmírně vážím? Láska není jen o srdci, to brzy přestane být každému, když přejde zamilovanost.

Ale nevím, proč bych se tady měla obhajovat, myslím, že nedělám nic špatného, když si občas postěžuji (neznám ženu, která by si na svého milého nestěžovala a tady na babinetu jich je víc než dost). Myslela jsem, že tím, že si postěžuji třeba vyvolám diskuzi a objeví se třeba někdo, kdo je na tom podobně a s kým si ty mohu vyměniz zkušensoti, popřípadě poradit... Nepotřebuji neustále slýchat, že se s ním mám rozejít a že sjem hloupá, když to neudělám. Dobře, taky názor. Ale spíš bych ocenila, kdyby se tu objevil někdo, kdo je na tom prostě podobně nebo něco podobného zažil, i když to třeba vedlo nakonec k rozchodu či rozvodu.

Nestačíš se divit ? Tak to se zase pro změnu divím já. Protože když někdo něco někde nakousne, hned začneš co ten tvůj zase udělal případně neudělal. Prostě pořád jen hučíš, všechno dělá špatně. A pak zase najednou tvrdíš, jak moc si ho vážíš. Víš vůbec, co chceš ? A to teď tady nebudu rozebírat, že jsi schopná několikrát změnit verzi, jak se ti to zrovna hodí.
Nevím, jak jste spolu dlouho, ale vzhledem k tomu, jak jsi mladá, předpokládám, že zase tak dlouho ne. Jen mám kamarádky, které za sebou mají 20 let manželství a víc, taky si občas postěžují, ale to co čtu od tebe, tak to teda valím oči.
A zdá se mi, že dost řešíš kraviny, kterýma snad ani nemá cenu se zabývat. Nikdo není bez chyby, ani ten chlap, ani ty, každej máme občas svůj den. Ale jestli maricko takhle hučíš i doma na něj, vyčítáš co měl a co neměl, předhazuješ mu nedostatky atd atd, upřímně se divím, že ti nesbalil tvých pár švestek a neposlal tě k mamince. Já bych na jeho místě o takovou babu nestála, prostě doma chci mít klid a pohodu, ne věčně naštvanou, stěžující si a prudící semetriku, který nikdy nebude dost dobrý, co udělám.

PPavlaa napsal(a):

Nestačíš se divit ? Tak to se zase pro změnu divím já. Protože když někdo něco někde nakousne, hned začneš co ten tvůj zase udělal případně neudělal. Prostě pořád jen hučíš, všechno dělá špatně. A pak zase najednou tvrdíš, jak moc si ho vážíš. Víš vůbec, co chceš ? A to teď tady nebudu rozebírat, že jsi schopná několikrát změnit verzi, jak se ti to zrovna hodí.
Nevím, jak jste spolu dlouho, ale vzhledem k tomu, jak jsi mladá, předpokládám, že zase tak dlouho ne. Jen mám kamarádky, které za sebou mají 20 let manželství a víc, taky si občas postěžují, ale to co čtu od tebe, tak to teda valím oči.
A zdá se mi, že dost řešíš kraviny, kterýma snad ani nemá cenu se zabývat. Nikdo není bez chyby, ani ten chlap, ani ty, každej máme občas svůj den. Ale jestli maricko takhle hučíš i doma na něj, vyčítáš co měl a co neměl, předhazuješ mu nedostatky atd atd, upřímně se divím, že ti nesbalil tvých pár švestek a neposlal tě k mamince. Já bych na jeho místě o takovou babu nestála, prostě doma chci mít klid a pohodu, ne věčně naštvanou, stěžující si a prudící semetriku, který nikdy nebude dost dobrý, co udělám.

Nerozčiluj se, maricka hledá sama sebe, uvědomuje si problém a snaží se ho řešit, i když možná špatně. Nechce asi všechno hned zahodit, hledá odpovědi na to proč má v srdíčku zmatek, to je přece smysl tohoto fóra, pomoci svým názorem :co:. Jinak s Tebou souhlasím :supr:.

Pro maricku: Neřeš a konej, čím dřív tím líp, nebuď srab :dumbom:

Pavle, ale já se nerozčiluju. Mrzí mě, jestli to tak vypadá.

Pavlo, já se nechci dohadovat, ani se hádat, ani nic...je to jedna z věcí, které nesnáším. Já vím, asi víš prostě lépe, jaká jsem... Jestli si prostě myslíš, že si jen stěžuji, že měním verze, že jsem uhádaná semetrika, tak si to mysli, ale prosím Tě o jedno, nepiš to tady jako definitivní soud, když nevíš vůbec nic (jen, co tu píšu). Zkrátka nerozumím lidem, kteří mají potřeby ihned vynášet soudy, aniž by něco věděli.

Jestli řeším "kraviny", tak možná je řeším, zřejmě již nedokáži oddělovat, co je podstatné a co ne a mám někdy pocit, že už je špatný celý. To přiznávám. Na druhou stranu jsem si také vědoma jeho předností, pro které jej prostě opustit nechci. A jestli doma prudím? Nemyslím si, že víc než jiná ženská, které občas něco vadí. Navíc, pokud mi tedy už něco vadí, řeknu to slušně, nejlépe v žertu. A také si myslím, že kdybych byla tak hrozná a neustále nespokojená, myslím, že by mi to přítel nejdřív naznačil a pokud bych se nezměnila, tak není takový jelimánek, že by mi neřekl sbohem. S tímto problém nemám, myslím, že je to jedna z věcí, kterou jsem se naučila poněkud dobře.

A jestli Ti prostě připadá, že to, co tu řeším (myslím hlavně ten výjimečný sex a jeho podobu) je problém, který by měly řešit ženské po dvaceti letech, tak věz, že takových se stejným problémem (i po roce vztahu) je nás spousta a spousta svého partnera neopustí, spousta ano, spousta si najde milence. Já mezi těmito třemi možnostmi prostě váhám...

Dobře, zkrátka uznávám, že nemusím k tomuto čelnímu problému nabalovat další drobnosti, ale ty mi prostě taky nemusíš tady psát, jaká jsem a že vlastně ten trpící je muj přítel, když o našem vztahu příliš moc nevíš. Můžeme se takto dohodnout a nepřetahovat se tady?

Mám s tímhle problémem osobní zkušenost, to prostě musí v tom vztahu doslova "vyhnít" (sorry za ten výraz :co:), jeden z nich to potom vzdá nebo se přizpůsobí :gloria:.

Mrzí to všechny, kdo ví, že ten čas, kterým plýtvají na řešení neřešitelných nesmyslů a rozporů ve vztazích, jim nikdo nevrátí a je lepší to zkusit jinak a s někým jiným. Možná.. :vissla:

Nikdo se s tebou nepřetahuje, ani nevynáší soudy, jen reaguju na to, co píšeš. Je to jen můj momentální názor po tom, co jsi napsala, nikde není psáno že to za týden po jiných příspěvcích nemusím vidět jinak.
A máš pravdu, nabaluješ spoustu dalších drobností, ideálního chlapa prostě nenajdeš, je zbytečný řešit prkotiny, vždycky bude něco, co tě vytočí, nebo na něm naštve, stejně jako ho občas naštveš ty, to je prostě normálka a nic s tím neuděláš. Tak proč si život otravovat hloupostma ;)
A máš pravdu, nic moc nevím o vašem vztahu, o tobě ani o něm, jen to, co napíšeš. A z toho si holt dělám závěry, to je snad normální.

Tak fajn...tak zakopeme sekeru, i když žádná vykopána možná ani nebyla;-) Tak já se "polepším"...a opustím tohle téma...protože stejně mám pocit, že vím, co se stane... Asi si nevyberu ani rozchod, ani trpění, ale to uprostřed... Ano, asi to je ta nejhorší možnost...já nevím, teprve začínám váhat...

Není co zakopávat ;)
Prostě se nezabývej hloupostma, život je krátkej na to se dohadovat doma kvůli prkotinám, jen budeš otrávená ty i on. A jinej tě možná nebude vytáčet tímhle, ale zase to bude něčím jiným, s tím nic neuděláš.
Tím uprostřed myslíš co přesně ?

Nevěru...ale jak říkám, je to jedna z možností, nad nimiž uvažuji...ale vím, že by to asi nikam nevedlo.

Nevedlo, to je fakt. Navíc pokud do toho nevlítneš citově, pořád se to může provalit a pak ..

Nejde o provalení...toho se ani tak nebojím... City tam jsou nějaké vždycky, spíš se bojím toho, že stejně mi bude chybět sex s mým přítelem, manželem... Navíc ty pocity viny...protože i když mu asi nikdy nedojde, že i v sexu se dělají kompromisy, tak přece jenom si to nezaslouží tu nevěru...

maricko a co by ti na to řekl, kdyby se ta nevěra provalila ? Jak by reagoval, nebo jak mám chápat, že se provalení nebojíš ?

...

Nešmejdí, protože nemá důvod tě podezřívat ...

...