Můj kus života hodně z vás zná.
Kolem 10.. listopadu, kdy pořád měli vztah, jsem řekla STOP. Manželovi jsem řekla "dej mně pokoj, neotravuj mě, nějak byste se měli domluvit na bydlení, nech mě žít vlastní život, já už tě nechci atd"... s ní manžel utnut veškeré styky /sice to už i v říjnu bylo míň intenzivní/.
Ještě jsem na dvě noci zmizela ke kámošce /to jsem ale neřekla kam jdu na noc. /. Když mě došla sms ka, napsala jsem, že dojdu ráno.
Mým úmyslem nebylo, aby se rozešli. Prostě jsme si s kámoškou dali litřík vína a já s tím vážně chtěla seknout.

Manžel mi řekl, za pár dní, že chce mě, že se s ní rozešel, byl pozorný, hodný atd...

Tak a teď- vím, že se rozešli. Já mám, co se týče jeho péče nebe na zemi /?/.Materiálně i z jeho strany citově.  Jenže- je to ve mně, už jsem mu to dvakrát vpálila a vyčetla. On je z toho vždycky vzítej, protože mně to popadne ve chvíli, kdy není žádnej důvod. On vlastně žádnej teď důvod není, ale jak říkám- je to ve mně, jak si vzpomenu, tak to nevyžím a vyčtu.

Jde odpustit, zapomenout, jak to dělat, abych se držela bez výčitek, má to vůbec cenu...to jsou myšlenky, který se mně honí hlavou...pořád.
Jde to?
Vím, že pokud budu zpětně vyyčítat, tak náš život nemá smysl. Že to by nevydržel zase on. To je jasný.

Já bych asi potřebovala třeba tři měsíce samoty, rozmyslet se... to nejde, žijem v jednom bytě. Stěhovat se pryč, když teď bych měla být šťastná?? /podle něj/.

Zatím- je to ve mě. Stále si nejsem jistá, ...

Co s tím???

Odpustit???    co by jsi proboha chtěla odpouštět!!!!Zamysli se nad tím slovíčkem.
Zapomenout!!!   ...... nezapomeneš, jen to posuneš někam v mozku dozadu, ale bude ti to tam příležiotostně blikat...
Ale už to v hlavě máš a budeš mít a s tím se ty musíš srovnat.....!!!!

Leilo, tak si na pár měsíců vezmi podnájem, jestli si to můžeš finančně dovolit, nebo manžel, ať si od sebe odpočinete, to by nešlo?

Je to už pět let , kdy se mi život obrátil naruby .... po dlouhých tahanicích , hádkách jsme zůstali spolu ... nechci rozebírat podrobnosti, svůj život jsem obrátila trošku jiným směrem , začala jsem studovat .... tedy dalo by se říci , že nemám důvod být nešťastná .... ale jsem jiná a zůstalo to ve mě .... třeba , když mi dnes odpoledne manžel řekl .... nemáš důvod žárlit , v mysli mi vytanula stejná slova , která použil před pěti lety s jistou osobou .... s tou samou osobou , se kterou měl poměr .... a takhle bych mohla pokračovat .... dnes už se snažím své myšlenky nedávat do placu , tedy jsou jisté asociace , které mi bliknou hlavou při určitých situacích .... stále je to ve mě .... nechci to tady rozebírat do podrobností , třeba jsem jenom bláznivá ženská , už dokážu věci přejít , ale smutek sem tam cítím stále .... nevím , jestli to někdy přejde .... kdysi jsem si myslela , že co manžel řekne , tak také tak je .... dnes už o tom přemýšlím , zvažuju , najednou vidím - že se jeho pohled stáčí , když jde sličná děva , že sleduje víc modelky než kosmetiku - když prohlížím magazín , že má schované po*nočasopisy a po*n ... že si sem tam upraví pravdu ve svůj prospěch , nejvíc se rozčílí , když se trefím .... už znám jeho reakce. Nedávno jsem si sestavila měřítko hodnot důvěra byla hned po zdraví .... takže pokud nemáš děti upaluj z toho vztahu , jak nejrychleji můžeš .... říkám , třeba jsem jenom bláznivá ženská .... zapomenout se nedá a při určitých situacích mám v hlavě chaos pořád .... hlavně si pořád a stále připadám osamělá ... i když mi manžel říká , že jsem anděl a nejlepší ženská jeho života ....

leilo,proboha jak já bych to s tebou měnila,máš-li ho ráda,zapomeň,dejte si pauzu a začněte znovu,nevěra je ,byla a bude,užívej si toho nebe na zemi,buď stastná :pussa:

na to už holky asi nikdy nezapomenem,ale nemá cenu se tím trápit,:godlike::godlike::godlike: :butter:

lakina napsal(a):

leilo,proboha jak já bych to s tebou měnila,máš-li ho ráda,zapomeň,dejte si pauzu a začněte znovu,nevěra je ,byla a bude,užívej si toho nebe na zemi,buď stastná :pussa:

Proboha Lakino vazis si vubec sebe?

no já nevím co leile její chlap proved,ale všichni jsou nevěrní a toho mojeho už znám,ale u mě to je už hotovo,že se rozejdem,jen já vyčkávám...at se oba snaží a smaží,já už mám jasno

lakina napsal(a):

no já nevím co leile její chlap proved,ale všichni jsou nevěrní a toho mojeho už znám,ale u mě to je už hotovo,že se rozejdem,jen já vyčkávám...at se oba snaží a smaží,já už mám jasno

Leily pribeh znam,ctu ji od zacatku a ma muj obdiv.Ze me na jejim miste by se stala nechutna zarlivka.Taky jsem si zazila manzelskou neveru a druhy den po provaleni jsem pozadala o rozvod.Neunesla jsem to,ze me vymenil za jinou.:(

já mám :godlike::godlike::godlike:

Ale zapomenete holky, nebojte se. Záleží sice jak dlouho to trvalo a jak to probíhalo, ale prostě najednou si to přestanete vybavovat. Některé ty asociace s něčím zůstanou, ale jejich účinek bude slábnout. Prostě zatímco dneska vám to intenzivně připomene nějaká věc, slovo, jméno apod. a zůstanete chvíli na bodu mrazu, tak za dalších pár let to jen propluje myslí jako neurčitá nepříjemná myšlenka.
No jinak jsem dnes v MF Dnes četla velmi zajímavý článek od Plzáka. Byl mi velmi sympatický tím, že sice připouští existenci nevěry jako zákonitý důsledek samotné mužské podstaty (no tak to známe Plzáka všechny), ale zároveň tvrdě nesouhlasí s tím, co se teď děje, že ti chlapi se kvůli milenkám ve velkém rozvádějí. Píše tam, že nesouhlasí s tvrzením, že když už není láska, je lepší jít od sebe. Píše, že vztahovou lásku je třeba nahradit láskou k dětem a i třeba láskou k majetku a prostě snažit se. Lituje tam hlavně opuštěných žen po 30tiletých manželstvích, které opravdu většinou zůstanou nezajištěné a málokdy si někoho zase najdou, takže končí samy. Dokonce tam píše, že by s tím společnost měla něco dělat. No to teda fakt nevím co.

No jo, Plzak, on je to takovy staromilec. :dumbom:
Jenze zapomel dodat, ze dnesni zeny taky nejsou jako prababicky, ktere, kdyz pradedecek radil jak cerna ruka, privrely oko, protoze jim bud zajisteni a postaveni za to stalo nebo nemely jinou volbu. Dnesni zena se tak nechova, hned chce, aby chudak chlap zcela proti prirode toho okamzite nechal a dela doma dusno. A kdyz neni po jejim, taky casto zada o rozvod. Mozna si pouceni pro ne nechal do pristiho cisla.

Myslím, že Lakina Leile radí dobře, ať to zkusí překousknout. Neznám celý její příběh, ale ten její chlap se rozhodl, opustil milenku hned. To neumí každý chlap, to vím zase já, tak to zkus Leilo postupně ocenit.

Salen, dík za tvá slova o zapomenutí, ta mě dnes moc pomohla. S tím občasným docela živým vzpomenutím mám sama po víc jak roce taky problém. Stačí

Koi napsal(a):

Myslím, že Lakina Leile radí dobře, ať to zkusí překousknout. Neznám celý její příběh, ale ten její chlap se rozhodl, opustil milenku hned. To neumí každý chlap, to vím zase já, tak to zkus Leilo postupně ocenit.

Salen, dík za tvá slova o zapomenutí, ta mě dnes moc pomohla. S tím občasným docela živým vzpomenutím mám sama po víc jak roce taky problém. Stačí

Koi- opustil milenku po 9 a půl měsících.
Tak a teď "bonbónek"- na druhý svátek si začali znovu psát... :usch:

Tak to jsem nevěděla Leilo. To sms se pokus utnout, já si čilého dopisování  snad s bývalou milenou všimla až po 3/4 roce a vzalo mě to snad víc než samotná nevěra. Možná se to jen nasčítalo. Prostě to jinak pokračovalo dál.

Nenech se trápit. Já tenkrát upadla do beznaděje, že to nikdy M nezvládne ukončit. Probulila jsem si asi 3 dny, sdělila mu, že mě začíná ztrácet a dosáhla stavu , že jsem přestala mít zájem sledovat, zda si píší a tím si ubližovat.

Nevysvětli si to, že tě odsuzuji na sledování sms, ani náhodou.

Leilo, Leilo....znám tvůj příběh úplně celý...teda to co jsi tady psala. A můj názor, tvůj M s tím nepřestane. Když to nebude současná milenka, bude jiná. Takový chlap ti za to vážně nestojí.Vem nohy na ramena a utíkej.

Víš Leilo - jsi stále stejná - jako na začátku, kdy jsi sem začala psát. Stále nevyzrálá naivní ženská.

Zase jen vidíš určité věci, stále chceš odpouštět a začínat znova. Tvůj roční život by už vyplnil celou tlustou knihu. Není to jen nevěra, co ve vašem vztahu je. Co to fyzické napadení, co ty urážky a manipulace, co ta neúcta....

Kolikrát si za 12 měsíců chtěla zapomenout a odpustit? Kolikrát to sklouzlo do stejných kolejí?

Víš Leilo - už moc na příběhy nereaguju, ale tobě jsem to musela napsat.

Pro ty, kteří chtějí být lépe v obraze, doporučuji přečíst celé tvé minulé vlákno. Tuším od června - po celé léto - je to celé o odpouštění, dávání šance a rodinné válce.

Sorry, ale musela jsem.

Zdravím .....Téma je Jde odpustit a ustát něvěru......řeší se případ Leily, nečetl jsem celý její příběh ale pouze její příspěvěk v tomto vláknu....a to je důvod proč sem píši........napíšu vám můj příběh a rád bych znal váš názor....s přítelkyní jsem 7 let(byl jsem její první)....po třech letech známosti jsem se nastěhoval k ní ( jejím rodičům) a po dalších 3 letech začal stavět barák...a ona studovala/studuje VŠ a při tom brigádničila....na jedné z brigád se poznala se jedním kolegou z práce a tím to vše začlo tenkrát si jen tak psali o blbostech....a tak jsem jí řekl že mi to vadí....a ona s tím přestala....ale pak to přišlo a začli znovu a to už jsem o tom neměl ponětí a došlo to až tam že se začla chovat jinak, bohužel jsem to nějak moc neřešil měl jsem hodně starostí se sebou s prací a stavbou baráku a na konci října se to stalo kdy jsem z ní večer vytáhl že je mi už 1/2 roku nevěrná s tím kolegou.....že se jednou nějak vyhecovali v kanclu začli se líbat a pak asi po týdnu se spolu poprvé vyspali...vídali se asi 1x týdně kdy spolu spali a 2x týdně na oběd a jinak si psali emaily........já jsem udělal OBROVSKOU chybu že jsem se na vše vyptával.....ale pomohlo mi to k tomu že mám na tu věc svůj pohled....a tím se dostávám k tomu problému....já jsem se s přítelkyní nerozešel....a ona druhej den co se to stalo ,tak vlastně jela do práce s tím že ani pořádně nevěděla co bude dál tak mu napsala že mi to řekla a jak je situace vážná a on jí napsal že nemá čas to řešit...a tím se to ukázalo on jí měl jen na sex ona mu naletěla....no a to jí zřejmě otevřelo oči.....a od té doby jsme to začli řešit...ona tvrdí že nechápe jak mohla být tak blbá....že takhle naletěla....a že jí to strašně mrzí že teď už ví že to byla všechno chyba že už na to kouká jinak a že teď už ví že kdyby se semnou rozešla tak by s ním stejně nevydržela.........a tím se dostávám k mému problému......já se prostě nemůžu smířit s tím že o tom zda chce být semnou rozhodlo až to že on jí dal najevo že o ní nestojí ....teď je to s náma tak že přítelkyně se chová bezvadně .....denně si píšem voláme....a když jsme doma tak se věnujem jen sobě....vše je super ,ale pak prostě najednou se druhý den probudím a začne se mi to všechno honit hlavou a jsem tam kde jsem byl....přesně jak píše Leila.....já si prostě nemůžu někdy pomoc a bezdůvodněš jí to vyčtu a v pálím....a skončí to tím že ona brečí já jsem na zhroucení a pak mě zas řekne všechno dokola, že to ví že to byla chyba a že to nejde vzít zpátky atd atd.. a pak se udobříme.....já nevím co dál ....chci abychom spolu byli....umíme být spolu štastní jen pro mě jako pro chlapa je strašně těžký pochopit jak tohle všechno mohla udělat..že do toho dala city.....dala v sázku vše co jsme spolu přožili proti člověku kterého pořádně ani neznala........a nějak si to potřebuju srovnat v hlavě..... proto vás prosím o vaše názory ....myslíte si že to může člověku tahle zkušenost dát nový pohled na život.....já jsem to přítelkyni řekl jasně že pokud by se někdy v budoucnu mělo dít něco podobného že už to neustojím....a ona tvrdí že si je jistá že chce být jen semnou že jí tohle pomohlo.........děkuji .....

eremuruss napsal(a):

lakina napsal(a):

no já nevím co leile její chlap proved,ale všichni jsou nevěrní a toho mojeho už znám,ale u mě to je už hotovo,že se rozejdem,jen já vyčkávám...at se oba snaží a smaží,já už mám jasno

Leily pribeh znam,ctu ji od zacatku a ma muj obdiv.Ze me na jejim miste by se stala nechutna zarlivka.Taky jsem si zazila manzelskou neveru a druhy den po provaleni jsem pozadala o rozvod.Neunesla jsem to,ze me vymenil za jinou.:(

Erem, prepáč, ale z toho, čo píšeš, sa mi zdá, že tvoj chlap páchal a stále pácha oveľa horšie veci ako nevera... To, ako neplatí a kašle na deti, ako sľubuje a neplní - to by mne osobne vadilo oveľa viac ako JEDNA nevera... Ale holt každá sme iná a každá to máme nastavené inak. Ja osobne radšej charakterného sukničkára, ktorého lsovo má apsoň nejakú váhu, ako bezcharakterného "verníka" bez chrbtovej kosti. Ideálny je samozrejme verný a charakterný muž, ale vráťme sa z rozprávok na zem(a ani ja nie som ideálna, mmch).

Selimko - JÁ CHCI TAKYYYY :  Ideálny je samozrejme verný a charakterný muž  :lol:

Mirku, ako žena, ktorá istý čas mala súčasne rada dvoch mužov, ti odpoviem: všekto je možné... Ona si asi potrebovala odžiť ešte nejaký iný vyťah, keď si jej prvý, no a sadla na lep prvému lepšiemu, ktorý sa naskytol, a tiež svojim hormónom a emóciám. Odborníci na vzťahy neodporúčajú, aby sa brali "prvé lásky", lebo na človeka zákonite príde chuť vyskúšať si nepoznané - a aj pocit, že mi niečo uniká pomedzi prsty. A ak sa neccheš s ňou rozísť, nerob jej peklo za niečo, čo už s anedá vziať späť... Buď choďte od seba, ak nevieš odpustiť, alebo teda odpusť "se vším všudy" a nerob jej scény. Ona nemôže za tvoje predstavy v hlave, ktoré už dávno nemajú nič spoločné so skutočnosťou. ;) Odpusť jej, sebe i tomu truľovi, len tak môžete byť šťastní.

lakina napsal(a):

no já nevím co leile její chlap proved,ale všichni jsou nevěrní a toho mojeho už znám,ale u mě to je už hotovo,že se rozejdem,jen já vyčkávám...at se oba snaží a smaží,já už mám jasno

Všichni nevěrní nejsou.

Salen napsal(a):

Ale zapomenete holky, nebojte se. Záleží sice jak dlouho to trvalo a jak to probíhalo, ale prostě najednou si to přestanete vybavovat. Některé ty asociace s něčím zůstanou, ale jejich účinek bude slábnout. Prostě zatímco dneska vám to intenzivně připomene nějaká věc, slovo, jméno apod. a zůstanete chvíli na bodu mrazu, tak za dalších pár let to jen propluje myslí jako neurčitá nepříjemná myšlenka.
No jinak jsem dnes v MF Dnes četla velmi zajímavý článek od Plzáka. Byl mi velmi sympatický tím, že sice připouští existenci nevěry jako zákonitý důsledek samotné mužské podstaty (no tak to známe Plzáka všechny), ale zároveň tvrdě nesouhlasí s tím, co se teď děje, že ti chlapi se kvůli milenkám ve velkém rozvádějí. Píše tam, že nesouhlasí s tvrzením, že když už není láska, je lepší jít od sebe. Píše, že vztahovou lásku je třeba nahradit láskou k dětem a i třeba láskou k majetku a prostě snažit se. Lituje tam hlavně opuštěných žen po 30tiletých manželstvích, které opravdu většinou zůstanou nezajištěné a málokdy si někoho zase najdou, takže končí samy. Dokonce tam píše, že by s tím společnost měla něco dělat. No to teda fakt nevím co.

Ještě že Plzáka nečtu... existence nevěry zako zákonitý důsledek samotné mužské podstaty... co je to za blbost? Vždyť mužský když jsou nevěrný, tak nejsou nevěrný s dalšíma mužskýma, ale se ženskýma, ne? Chlapů i žen je na světě skoro stejně - takže existence nevěry jako zákonitý důsledek samotné mužské i ŽENSKÉ podstaty??? Musím se smát :D
To jsou teda kraviny.
Cha cha... společnost by měla dělat něco s tím, aby se lidi nerozváděli... to je opravdu k smíchu :-) Jak by to asi dělala? :dumbom:
Neměli bychom náhodou se svými manželstvími dělat něco sami? Společnost nás v tomhle nezachrání. Ani to, že budeme házet původ nevěry na to, že je to v mužských zakořeněný. Za nevěru může mužskej stejně tak jako ženská.

řekl jeden psycholog z manželské poradny:VÍTE,který muž je 100% věrný?ten na kterého to ještě neprasklo,a někdo tady dodal,že mrtvý...a mě se s tím vědomím bude žít lépe,když si ještě začnu nějaký vztah tak mu dám trvání max.4 roky

lakina napsal(a):

řekl jeden psycholog z manželské poradny:VÍTE,který muž je 100% věrný?ten na kterého to ještě neprasklo,a někdo tady dodal,že mrtvý...a mě se s tím vědomím bude žít lépe,když si ještě začnu nějaký vztah tak mu dám trvání max.4 roky

:rock:

Martinka1 napsal(a):

lakina napsal(a):

no já nevím co leile její chlap proved,ale všichni jsou nevěrní a toho mojeho už znám,ale u mě to je už hotovo,že se rozejdem,jen já vyčkávám...at se oba snaží a smaží,já už mám jasno

Všichni nevěrní nejsou.

Martinka, fakt sa čudujem, že ty s tvojimi vedomosťami a s Oshovými kartami v podpise trváš na fyzickej vernosti... ale je to tvoja vec. Želám ti verného chlapa. Sebe želám chlapa, ktorý bude spĺňať to, čo je dôležité pre MŇA.

a když bude trvat dýl tak si to budu užívat a nebudu si říkat,že do smrti...

jo a mimochodem,jdu na kávu s převozníkem už podruhé,tak mi držte palečky a večer papa

Selima napsal(a):

Mirku, ako žena, ktorá istý čas mala súčasne rada dvoch mužov, ti odpoviem: všekto je možné... Ona si asi potrebovala odžiť ešte nejaký iný vyťah, keď si jej prvý, no a sadla na lep prvému lepšiemu, ktorý sa naskytol, a tiež svojim hormónom a emóciám. Odborníci na vzťahy neodporúčajú, aby sa brali "prvé lásky", lebo na človeka zákonite príde chuť vyskúšať si nepoznané - a aj pocit, že mi niečo uniká pomedzi prsty. A ak sa neccheš s ňou rozísť, nerob jej peklo za niečo, čo už s anedá vziať späť... Buď choďte od seba, ak nevieš odpustiť, alebo teda odpusť "se vším všudy" a nerob jej scény. Ona nemôže za tvoje predstavy v hlave, ktoré už dávno nemajú nič spoločné so skutočnosťou. ;) Odpusť jej, sebe i tomu truľovi, len tak môžete byť šťastní.

Děkuji za odpoveď.....to je právě to ......to já jsem věděl že není dobré být s někým od začátku....ale zkuste někomu vymluvit když se zamiluje...že se ti lidi maj rozejít a sejít se až se trochu vyblbnou .......to je právě ono.......moc děkuju za tvojí odpověd z pohledu ženy.....musím se s tím poprat....protože chci abychom byli štastní.

mirekp napsal(a):

Selima napsal(a):

Mirku, ako žena, ktorá istý čas mala súčasne rada dvoch mužov, ti odpoviem: všekto je možné... Ona si asi potrebovala odžiť ešte nejaký iný vyťah, keď si jej prvý, no a sadla na lep prvému lepšiemu, ktorý sa naskytol, a tiež svojim hormónom a emóciám. Odborníci na vzťahy neodporúčajú, aby sa brali "prvé lásky", lebo na človeka zákonite príde chuť vyskúšať si nepoznané - a aj pocit, že mi niečo uniká pomedzi prsty. A ak sa neccheš s ňou rozísť, nerob jej peklo za niečo, čo už s anedá vziať späť... Buď choďte od seba, ak nevieš odpustiť, alebo teda odpusť "se vším všudy" a nerob jej scény. Ona nemôže za tvoje predstavy v hlave, ktoré už dávno nemajú nič spoločné so skutočnosťou. ;) Odpusť jej, sebe i tomu truľovi, len tak môžete byť šťastní.

Děkuji za odpoveď.....to je právě to ......to já jsem věděl že není dobré být s někým od začátku....ale zkuste někomu vymluvit když se zamiluje...že se ti lidi maj rozejít a sejít se až se trochu vyblbnou .......to je právě ono.......moc děkuju za tvojí odpověd z pohledu ženy.....musím se s tím poprat....protože chci abychom byli štastní.

Mirku, vždycky to tak není, že první vztah nemůže vyjít. Pro svého partnera jsem první přítelkyně a funguje to.

Martinka: a, Nikde som nepísala, že je niečo VŽDYCKY tak alebo onak, lebo ja sama na to neverím...
b, písala som o odporúčaniach odborníkov, ktorí sa tiež môžu mýliť a nemusím ja osobne s nimi súhlasiť, ale predsa len - sú za tým isté skúsenosti... c, Ako dlho ste to spolu? 7 rokov ako Mirek s partnerkou? Čo ty vieš, čo na vás(hociktorého z vás) príde po 7 rokoch?

lakina napsal(a):

řekl jeden psycholog z manželské poradny:VÍTE,který muž je 100% věrný?ten na kterého to ještě neprasklo,a někdo tady dodal,že mrtvý...a mě se s tím vědomím bude žít lépe,když si ještě začnu nějaký vztah tak mu dám trvání max.4 roky

Hmmm :) A taky znám takovej vtípek trochu obráceně: Dokud je ženská naživu, není slušná žádná ... ;) Anebo, jakýže je rozdíl mezi veselým a smutným paroháčem: ten veselý o tom ještě neví.. :)

Mirku, teď ze začátku to bude hodně těžké. Nepřipomínat to, začít zase důvěřovat a přestat si říkat "co když to udělá zase". Je to u tebe hodně čerstvé. Ale časem se to změní. Nemůžeš koukat do budoucnosti se strachem. Chceš být s ní?....tak buď a užívej si chviličky kdy jste spolu.

Každý člověk přece může udělat chybu, a každý si zaslouží druhou šanci, aby tu chybu mohl napravit. Až čas ukáže jestli se poučil a druhé šance využil....a nebo ji spíš zneužil. Ale tohle můžeš řešit až to přijde, ne dopředu. U vás ten vztah ještě naději má, tak držím palečky, aby to vyšlo :supr:

petra72 napsal(a):

Víš Leilo - jsi stále stejná - jako na začátku, kdy jsi sem začala psát. Stále nevyzrálá naivní ženská.

Zase jen vidíš určité věci, stále chceš odpouštět a začínat znova. Tvůj roční život by už vyplnil celou tlustou knihu. Není to jen nevěra, co ve vašem vztahu je. Co to fyzické napadení, co ty urážky a manipulace, co ta neúcta....

Kolikrát si za 12 měsíců chtěla zapomenout a odpustit? Kolikrát to sklouzlo do stejných kolejí?

Víš Leilo - už moc na příběhy nereaguju, ale tobě jsem to musela napsat.

Pro ty, kteří chtějí být lépe v obraze, doporučuji přečíst celé tvé minulé vlákno. Tuším od června - po celé léto - je to celé o odpouštění, dávání šance a rodinné válce.

Sorry, ale musela jsem.

Naprosto souhlasím :godlike:

Leilo, dostala jsi od života novou šanci. Začít znovu a žít jinak než do teď...třeba líp. Ale ty pořád přešlapuješ na místě a čekáš? ...na co proboha?

Martinka1 napsal(a):

mirekp napsal(a):

Selima napsal(a):

Mirku, ako žena, ktorá istý čas mala súčasne rada dvoch mužov, ti odpoviem: všekto je možné... Ona si asi potrebovala odžiť ešte nejaký iný vyťah, keď si jej prvý, no a sadla na lep prvému lepšiemu, ktorý sa naskytol, a tiež svojim hormónom a emóciám. Odborníci na vzťahy neodporúčajú, aby sa brali "prvé lásky", lebo na človeka zákonite príde chuť vyskúšať si nepoznané - a aj pocit, že mi niečo uniká pomedzi prsty. A ak sa neccheš s ňou rozísť, nerob jej peklo za niečo, čo už s anedá vziať späť... Buď choďte od seba, ak nevieš odpustiť, alebo teda odpusť "se vším všudy" a nerob jej scény. Ona nemôže za tvoje predstavy v hlave, ktoré už dávno nemajú nič spoločné so skutočnosťou. ;) Odpusť jej, sebe i tomu truľovi, len tak môžete byť šťastní.

Děkuji za odpoveď.....to je právě to ......to já jsem věděl že není dobré být s někým od začátku....ale zkuste někomu vymluvit když se zamiluje...že se ti lidi maj rozejít a sejít se až se trochu vyblbnou .......to je právě ono.......moc děkuju za tvojí odpověd z pohledu ženy.....musím se s tím poprat....protože chci abychom byli štastní.

Mirku, vždycky to tak není, že první vztah nemůže vyjít. Pro svého partnera jsem první přítelkyně a funguje to.

já si nemyslím že to tak vždycky je...proto jsem taky do toho vztahu šel......pouze se to vše nějak zvrtlo :( ....skoro mi přijde že se na nás vrhlo několik možných problémů vedoucích k nevěře :( ......ať už to že jsem byl její první ...tak to že jsem byl dost pracovně vytížený a něvěnoval se vztahu tak jak bych asi měl...ale u mě to bylo ta věc která mě držela nad vodou rotože jsem si říkal že to už brzo zkončí že dostavíme a budem mít klid....a život mě nakopnul protože těsně po kolaudaci se tohle stalo a vyšlo na jevo :(  když jsme to začli řešit tak jsme si oba uvědomili že jsme oba žili tak nějak nečím jiným...já žil barákem a prací a ona školou a brigádou......tohle jsme si ujasnili a teď už chceme žít jen pro sebe.......ale furt je pro mě to ale :(

mirekp napsal(a):

já si nemyslím že to tak vždycky je...proto jsem taky do toho vztahu šel......pouze se to vše nějak zvrtlo :( ....skoro mi přijde že se na nás vrhlo několik možných problémů vedoucích k nevěře :( ......ať už to že jsem byl její první ...tak to že jsem byl dost pracovně vytížený a něvěnoval se vztahu tak jak bych asi měl...ale u mě to bylo ta věc která mě držela nad vodou rotože jsem si říkal že to už brzo zkončí že dostavíme a budem mít klid....a život mě nakopnul protože těsně po kolaudaci se tohle stalo a vyšlo na jevo :(  když jsme to začli řešit tak jsme si oba uvědomili že jsme oba žili tak nějak nečím jiným...já žil barákem a prací a ona školou a brigádou......tohle jsme si ujasnili a teď už chceme žít jen pro sebe.......ale furt je pro mě to ale :(

Mirku napsala jsem Ti SZ.
Dobře, že uznáváš svůj podíl viny na tom, co se stalo...
Dokud to pro Tebe bude ale - tak mám pocit, že ses ještě nerozhodl, že s ní chceš být. To Tvoje "ale" ale může váš vztah rozbít.
Prostě se rozhodni, jestli ji chceš i s tím, co se stalo, a dál jí to nepředhazuj.
Nebo se rozhodni pro rozchod.
Nějaké řešení "mezi tím" zadělává akorát na další průšvih do budoucna.

Selima napsal(a):

Erem, prepáč, ale z toho, čo píšeš, sa mi zdá, že tvoj chlap páchal a stále pácha oveľa horšie veci ako nevera... To, ako neplatí a kašle na deti, ako sľubuje a neplní - to by mne osobne vadilo oveľa viac ako JEDNA nevera... Ale holt každá sme iná a každá to máme nastavené inak. Ja osobne radšej charakterného sukničkára, ktorého lsovo má apsoň nejakú váhu, ako bezcharakterného "verníka" bez chrbtovej kosti. Ideálny je samozrejme verný a charakterný muž, ale vráťme sa z rozprávok na zem(a ani ja nie som ideálna, mmch).

Jenze podle toho, co tady ctu, se mi zda, ze s neverou se velice casto provali i absence karakteru a patere. Pak se kdektera (samozreme vetsinou mylne :P) domniva, ze to spolu souvisi. ;)

MirekP

Musím ti povedať, že asi každý z nás podvedených má rovnaké pocity a musí sa s nimi vyrovnať sám. Aj ja som prešiel úplne rovnakou cestou ako ty a všetky slová, ktoré si tu prečítaš sú iste povzbudivé, ale prekonávať a prekonať ten pocit musíš sám. Iste vieš, že to nie je ľahké ale oproti mne máš výhodu, že sa môžeš rozhodnúť. Podľa všetkého nemáte deti a teda máš na výber. Musíš v sebe zvážiť, či si ochotný po zbytok svojho života ustáť skutočnosť, že žena tvojho života bola schopná nevery. Ak nie rozíď sa s ňou a nájdi si ženu, ktorá bude hodná tvojej lásky, alebo odpusť a už sa k tomu s ňou nevracaj. Neustále pripomínanie a oživovanie vám určite nepomôže, práve naopak. Nemôžete byť sebe navzájom terapeutmi. Ten nepríjemný pocit odplaví čas, teda veľa času.

Želám veľa trpezlivosti.

Jajo,
souhlasím, až na tu větu o dětech. Já mám děti, teda my máme děti, dvě....ale ani kdybych jich měla milion, nebudou hrát nijakou roli v mém rozhodování. Zůstat kvůli dětem by pro mě bylo pokrytectví. Děti budou šťastný jen se štastnými rodiči. Každý máme na výběr. pokud se někdo rozhodne zachraňovat vztah kvůli dětem, je to samozřejmě jen jeho věc. určitě svoje děti moc miluje, ctí rodinu a myslí to moc dobře. Ale nevěra je věc dvou, tedy vlastně tří, dospělých lidí.  Kdyby mi ten můj řekl, že jí pořád miluje a mě ne, kdyby nevěděl, jestli to ukončit nebo ne....jak tady mnohokrát čtu. Někdy to trvá měsíce, než se provalená nevěra ukončí. To já bych neustála. Šla bych ihned, děti ne-děti. Buď jsem moc hrdá, nebo blbá, nebo se prostě mám jen moc ráda.

tak papa
Jajo držím tobě i mě a všem palečky
Jsme statečný dušičky nebojte. my to zvládneme!!:par::pussa::storstark::storstark::storstark::fuck:

K tématu:
Odpustit a ustát ano, záleží na tom, jak kvalitní ten vztah byl předtím, než začaly nějaké, dejme tomu, problémy. Zapomenout asi úplně ne, ačkoli souhlasím s tím, že se to posune někam do pozadí... A taky strašně záleží na tom, jak napsala Salen, jak dlouho a JAK "to" probíhalo. U notorických nevěrníků se snad ani odpustit nedá... od těch kvapem pryč.

jajo napsal(a):

MirekP

Musím ti povedať, že asi každý z nás podvedených má rovnaké pocity a musí sa s nimi vyrovnať sám. Aj ja som prešiel úplne rovnakou cestou ako ty a všetky slová, ktoré si tu prečítaš sú iste povzbudivé, ale prekonávať a prekonať ten pocit musíš sám. Iste vieš, že to nie je ľahké ale oproti mne máš výhodu, že sa môžeš rozhodnúť. Podľa všetkého nemáte deti a teda máš na výber. Musíš v sebe zvážiť, či si ochotný po zbytok svojho života ustáť skutočnosť, že žena tvojho života bola schopná nevery. Ak nie rozíď sa s ňou a nájdi si ženu, ktorá bude hodná tvojej lásky, alebo odpusť a už sa k tomu s ňou nevracaj. Neustále pripomínanie a oživovanie vám určite nepomôže, práve naopak. Nemôžete byť sebe navzájom terapeutmi. Ten nepríjemný pocit odplaví čas, teda veľa času.

Želám veľa trpezlivosti.

Děkuji za tvojí radu a pohled na věc............bohužel to teď momentálně snáším dost těžce....je to už přes dva měsíce co se to stalo....sice se citím už o dost lépe než hned po tom co se to stalo, ale teď mi přijde že jsem se zasekl na mrtvém bodě..přijde mi že se to dál nelepší a nějak nemůžu najít ten další impuls k tomu abych to definitivně překousl a dokázal s tím žít.......já opravdu doufám že to přijde s časem........je to těžký pro nás oba.....přítelkyně se snaží a žije teď už jen pro nás....ale teď je problém ve mně...já jsem celý den ok...píšu si s ní stýská se mi po ní a když přijede tak jsem rád , tak jsme spolu a je nám dobře a pak najednou z ničeho nic se ve mě něco zlomí a je mi děsně dobrá nálada je pryč a nevím co chci.....přijde mi že nemůžu najít ten impuls abych se přes to přenesl ........nemáte nějaké rady jak se s tím poprat když vím že chci s přítelkyní zůstat, ale nedokážu to zatím skousnout....

na to rada není,:godlike::godlike::godlike:

lakina napsal(a):

na to rada není,já už odpouštím 10 měsíců a pořád to bolí,ale je to stále lepší a lepší,neboj a nemysli co se stalo nejde vzít zpět,tak zapomeň,nehrabej se v tom

je to děs....já si tohle všechno uvědomuju.....vím že bych to neměl dělat a nemyslet na to....ale nějak nemám na tohle pevnou vůli...ale tyhle vaše názory mi moc pomáhají  aukazují že to je správná cesta...děkuju moc......ještě jedna věc............někde jsem tu četl jednu věc která se mi moc líbila....a to když byla otázka proč od života dostáváme tak na pr*l.....a odpověd...aby se z nás nestala slabomyslná hovada...........tak nějak to myslím bylo a to mě taky docela pomáha :-)...tak brou noc a já jdu spát abych měl sílu na dnešek.....tak brou.

Evíkxx napsal(a):

....... To já bych neustála. Šla bych ihned, děti ne-děti. Buď jsem moc hrdá, nebo blbá, nebo se prostě mám jen moc ráda.

Ne - nejsi nic z toho - pouze nejsi v té situaci. Ono se to jinak řeší z venku a jinak jako zúčastněná. To mi věř.

Pokaždé budeš o dětech přemýšlet - jsi-li zodpovědná matka. Že to pak uděláš jinak - je druhá věc. Ale neříkej, že děti a myšlenky na ně odsuneš....

Nevěra se dá odpustit, ale ne zapomenout, otázka je, jestli ten nevěrný o to odpuštění stojí.

mirekp napsal(a):

Děkuji za tvojí radu a pohled na věc............bohužel to teď momentálně snáším dost těžce....je to už přes dva měsíce co se to stalo....sice se citím už o dost lépe než hned po tom co se to stalo, ale teď mi přijde že jsem se zasekl na mrtvém bodě..přijde mi že se to dál nelepší a nějak nemůžu najít ten další impuls k tomu abych to definitivně překousl a dokázal s tím žít.......já opravdu doufám že to přijde s časem........je to těžký pro nás oba.....přítelkyně se snaží a žije teď už jen pro nás....ale teď je problém ve mně...já jsem celý den ok...píšu si s ní stýská se mi po ní a když přijede tak jsem rád , tak jsme spolu a je nám dobře a pak najednou z ničeho nic se ve mě něco zlomí a je mi děsně dobrá nálada je pryč a nevím co chci.....přijde mi že nemůžu najít ten impuls abych se přes to přenesl ........nemáte nějaké rady jak se s tím poprat když vím že chci s přítelkyní zůstat, ale nedokážu to zatím skousnout....

Dva měsíce je strašně krátká doba. Tobě to teď připadá skoro jako věčnost, ale na to, aby se něco napravilo je to hoooodně málo. Musíš tomu dát čas a hlavně na sobě malinko zapracovat. To, že budeš své přítelkyni vyčítat, to nezlepší. Jenom to váš vztah posouvá pomalu do kytek. Co se stalo nebá se odestát...ani kdyby jsi tisíckrát chtěl. A takhle to musíš brát.
Píšeš, že je vám dobře a pak najednou z ničeho nic. To není z ničeho nic. Něco té tvojí špatné náladě dává impuls a ty musíš přijít na to co to je. A hodně rychle to zašlapat ;)

lakina napsal(a):

řekl jeden psycholog z manželské poradny:VÍTE,který muž je 100% věrný?ten na kterého to ještě neprasklo,a někdo tady dodal,že mrtvý...a mě se s tím vědomím bude žít lépe,když si ještě začnu nějaký vztah tak mu dám trvání max.4 roky

:supr::lol:
Myslím, že jsou daleko důležitější faktory ve vztahu - láska, důvěra, vzájemná úcta a respekt... A že se někdy možná vyspí s jinou - pokud to neovlivní ty podstatné atributy našeho vztahu (vč. mého zdraví) - tak pro mě není až tak důležité, jestli je mi partner věrný nebo ne.

Míšo já už taky nebudu pátrat,zda je či není věrný,ale dělat vše pro to aby nám bylo spolu fajn,ale to co já mám s manželem není nevěra,ale dlouhodobý i když neperspektivní pro ně vztah

Laki, ale to už je pak něco jiného, protože to už možná ovlivňovalo i vaši vzájemnou pohodu, stejně jako nevěra v případě Leily a Nabuco.
Ale jinak myslím, že jsi na správné cestě. Důležité je, abyste se vy dva spolu cítili fajn a co se děje okolo ti pak může být putna :supr:

petra72 napsal(a):

Evíkxx napsal(a):

....... To já bych neustála. Šla bych ihned, děti ne-děti. Buď jsem moc hrdá, nebo blbá, nebo se prostě mám jen moc ráda.

Ne - nejsi nic z toho - pouze nejsi v té situaci. Ono se to jinak řeší z venku a jinak jako zúčastněná. To mi věř.

Pokaždé budeš o dětech přemýšlet - jsi-li zodpovědná matka. Že to pak uděláš jinak - je druhá věc. Ale neříkej, že děti a myšlenky na ně odsuneš....

No, asi...spíš jistě máš pravdu Petro. Vždykcy jsem si říkala, že nevěru bych nikdy neodpustila, jen v případě, že by šlo o sex. Ale jak by v tom byly city, tak by pro mě nebylo, co řešit. Neskouskla bych to. A skousla jsem! Nikdy bych tomu nevěřila. Ten můj měl milenku přes osm měsíců...a bohužel jí i miloval. Kdyby se to stalo kamarádce a přišla by pro radu, řekla bych jí, pusť ho k vodě!! Ale jak do toho člověk spadne sám, vidí věci jinak. Možná by to bylo i s těma dětma.
Ale já jsem přesvědčená, že kdyby jí miloval tolik, že by to nebyl ochotný ukončit...šla bych děti neděti. postarat se o ně dokážu sama. navíc bydlet kde mám i silné zázemí. A on by je mohl vídat kdykoliv.
Ale je dost možný, že kdyby k tomu došlo........změnila bych názor. no nevím.
Jsem ráda, ale že to takhle dopadlo.

Dobře to dopadlo. A začínám pomalu věřit, že tenhle problém už nebudu nikdy v životě muset řešit znova. Třeba jsem pořád dost naivní, třeba je to ale doopravdy možný!!

Přeju to koneckonců všem :hjarta: :hjarta: :hjarta: :hjarta:

A loučím se...pro mě nastal čas opustit tyhle stránky. Jdu myslet na něco jinýho. 
Ale hodně mi pomohlo vidět, že v tom nejsem sama, že takovýhle problém řeší spousta lidí. Pomohlo mi slyšet jiný příběhy, jiný názory a zkušenosti.........děkuju vám všem!!

Jde odpustit, zapomenout, jak to dělat, abych se držela bez výčitek, má to vůbec cenu...to jsou myšlenky, který se mně honí hlavou...pořád.
Jde to?
Vím, že pokud budu zpětně vyyčítat, tak náš život nemá smysl. Že to by nevydržel zase on. To je jasný......

Tak tento problém sama nevím jak vyřešit. Budou to skoro tři roky a já mám pořád ty špatné myšlenky a někdy mě ještě pěkně dostanou. Chystám se na sezení "jak na špatné myšlenky", které se koná 10.1.08 v Praze- stránky "Mujvztah". Už jste to někdo absolvoval?

Já uzlíku - bylo to zajímavé, přednášející je přesvědčivý, ale celkem k ničemu mi to nebylo. Chtělo by to totiž pak chodit přímo k němu na osobní konzultace, aby ti pomohl najít ty chybné a správné myšlenkové rovnice, ale když se podíváš na jejich ceny, tak já na to prostě nemám.

Salen, přesně tak, ty jejich ceny mě prostě položily, na to nemám.............................
Mirku, moc tě chápu, já prožívám to stejné jako ty, všechno je OK, ale ty vzpomínky mě dostanou dost často a 14.1. to bude rok, co jsem TO objevila, taky jsem si uvědomila svoje chyby, co jsem dělala špatně, změnila jsem se....................dost se snažím, i on, ale je jiný než já a podle mě by se měl snažit víc, navíc má problém s pitím, nebývá opilý, jen tak "napitý", něco požije, mluví jinak, je milejší bla, bla.........to mě vždycky vytočí, dřív jsem vyčítala, že zase................jak vypadá, někdy jsem bývala hnusná............teď to tak neřeším, on pořád říká, že to zvládne sám a bla, bla        ............teď v poslední době mi nějak častěji naskakuje, jestli o to stojím.............a navíc ta nedůvěra, no nevím, jak to bude vypadat za další rok, jsme spolu 32 let, děti, vnuci........postavený vysněný domeček

Ahojky všem zkušeným, potřebovala bych poradit. Už nevím jak dál. Jsem vdaná 19 let, 2 děti, 8 let barák, který máme na hypotéku. Před  lety jsme ustáli moji nevěru, ale teď jsem se dozvěděla, že  v té době měl i manžel, v práci kam dojížděl. před 5 lety docela dost navážno, si našel přítelkyni, víkendy trávil s ní, rána , když já šla do práce trávil s ní, no děs, nakonec asi na něj moc tlačila a dal pokoj, byla to jen krátkodobá známost, po 2 letech opět ona, zase jsem to odhalila a ,když jsi přijela k nám pro klíče, které měl mít údajně u sebe a já ji nabídla, že mu sbalím kufry a může si ho vzít s sebou, tak mi řekla, že ho zmetka nechce. nadával jí venku ze dveří , že je to svińarna, že se to nedělá atak. A zase zůstal a já blbá mu otevřela dveře. Byl klid a nyní jsem našla na internetu, nechanou zprávu, pak pár sms v mobilu, vím, že je to blbé , že se to nedělá, ale už má zmeněný pin, tak už se nic nedozvím. Mě je 39 a jemu 43, jednou byl na diskotéce a přišel ve 4 raánno, od té doby nikde nebyl, z práce jezdí včas, ale kdykoliv může být pryč ráno, kdyžjsem v práci. A od té doby co přišel z té dýzy, se mnou nemluví, vůbec, cokoliv udělám je špatně, kůli každé blbosti na mě řve, i na děti, to je od 8.12 kolem vánoc se to trochu upravilo, ale tase přišel silvestr já se trošku picla a u známých jsem řekla, abych od dotyčné něco nechytla  a dost jsem narážela, řekla jsem i to  jestli jí řekl, že si barví hlavu a jí prášky na prostatu. tím jsem to asi celé po.... také mi to řekl. Ale on měl také narážky , když jsme něco plánovali, tak ženeví jestli tady bude atak. Do té doby dlouhá doba a takové kecy.No a od Nového roku na mě nepromluví, nic se mnou nebude řešit, nic nechce, už se prý nemám snažit, nic ke mně necííti, nic mi říkat nebude,když bse ho ptám co chce, tak miřekne nic.Tak jsem taková zmatená co mám dělat a jak se chovat, jsem docela i finančně na něm závislá a největší boj by byl o děti je na nich dost závislý.ptala jsem se jestli mám vypadnout z baráku a nechat ho tady prý ne.Jestli se chce rozvést, tak prý vše do času, to nechápu, a jestli já tak ať si to podám. Tak nevím co dělat dál.Kdyby měl někdo nějakpou radu, tak prosím sos. JO a ještě vážně si o ničem nechce promluvit, že nemá o čem, a když jsem se zeptala, jestli někoho má tak mi řekl, co mi je do toho.Každou chvíli,mkdyž se ho na něco zeptám mluví něco jiného.A utíká do jiné místnosti přede mnou. večer tady sedí sám, když jdeme spát s dětmi a chodí sem a tam, pije pivo a jde spát třeba až ve 4 ráno, a pak vstává zase děsně brzo, a já už nevím kudy kam. 19 let je dlouhá doba, všechno na mě padá, je  mi zle, zvracím, nejím a ani nespím, no děs . Díky:butter:

Marmix napsal(a):

Ahojky všem zkušeným, potřebovala bych poradit. Už nevím jak dál. Jsem vdaná 19 let, 2 děti, 8 let barák, který máme na hypotéku. Před  lety jsme ustáli moji nevěru, ale teď jsem se dozvěděla, že  v té době měl i manžel, v práci kam dojížděl. před 5 lety docela dost navážno, si našel přítelkyni, víkendy trávil s ní, rána , když já šla do práce trávil s ní, no děs, nakonec asi na něj moc tlačila a dal pokoj, byla to jen krátkodobá známost, po 2 letech opět ona, zase jsem to odhalila a ,když jsi přijela k nám pro klíče, které měl mít údajně u sebe a já ji nabídla, že mu sbalím kufry a může si ho vzít s sebou, tak mi řekla, že ho zmetka nechce. nadával jí venku ze dveří , že je to svińarna, že se to nedělá atak. A zase zůstal a já blbá mu otevřela dveře. Byl klid a nyní jsem našla na internetu, nechanou zprávu, pak pár sms v mobilu, vím, že je to blbé , že se to nedělá, ale už má zmeněný pin, tak už se nic nedozvím. Mě je 39 a jemu 43, jednou byl na diskotéce a přišel ve 4 raánno, od té doby nikde nebyl, z práce jezdí včas, ale kdykoliv může být pryč ráno, kdyžjsem v práci. A od té doby co přišel z té dýzy, se mnou nemluví, vůbec, cokoliv udělám je špatně, kůli každé blbosti na mě řve, i na děti, to je od 8.12 kolem vánoc se to trochu upravilo, ale tase přišel silvestr já se trošku picla a u známých jsem řekla, abych od dotyčné něco nechytla  a dost jsem narážela, řekla jsem i to  jestli jí řekl, že si barví hlavu a jí prášky na prostatu. tím jsem to asi celé po.... také mi to řekl. Ale on měl také narážky , když jsme něco plánovali, tak ženeví jestli tady bude atak. Do té doby dlouhá doba a takové kecy.No a od Nového roku na mě nepromluví, nic se mnou nebude řešit, nic nechce, už se prý nemám snažit, nic ke mně necííti, nic mi říkat nebude,když bse ho ptám co chce, tak miřekne nic.Tak jsem taková zmatená co mám dělat a jak se chovat, jsem docela i finančně na něm závislá a největší boj by byl o děti je na nich dost závislý.ptala jsem se jestli mám vypadnout z baráku a nechat ho tady prý ne.Jestli se chce rozvést, tak prý vše do času, to nechápu, a jestli já tak ať si to podám. Tak nevím co dělat dál.Kdyby měl někdo nějakpou radu, tak prosím sos. JO a ještě vážně si o ničem nechce promluvit, že nemá o čem, a když jsem se zeptala, jestli někoho má tak mi řekl, co mi je do toho.Každou chvíli,mkdyž se ho na něco zeptám mluví něco jiného.A utíká do jiné místnosti přede mnou. večer tady sedí sám, když jdeme spát s dětmi a chodí sem a tam, pije pivo a jde spát třeba až ve 4 ráno, a pak vstává zase děsně brzo, a já už nevím kudy kam. 19 let je dlouhá doba, všechno na mě padá, je  mi zle, zvracím, nejím a ani nespím, no děs . Díky:butter:

Milá Marmix.....na tohle je každá rada drahá.......tak jak to popisuješ, tak mi přijde že tvůj muž se snaží sám v sobě řešit nějaký problém, nějaký jeho vnitřní boj....jen jen otázkou jak dál.....jestli počkat jak se rozhodne ....a nebo zkusit bojovat...ale jak píšeš že nechce nic řešit tak to vidím jako problém...pak by se dalo možná asi to řešit jedině z tvé strany a to rozhodnout se co dál zda chceš pokračovat v manželství a dokážete se oba přenést přes to co vás potkalo, ikdyž je na zváženou zda když ta nevěra byla oboustranná zda má cenu pokračovat manželství kde každému z vás zřejmě něco chybělo......je to spousta otázek a odpověd najdeš asi jen u sebe v srdci..zda ti stojí za to bojovat a udržet to co jste spolu budovali a nebo se prostě rozhodnout a začít nový život....... držím palečky ať se rozhodneš správně....

Marmix - jo, taky to vidím jako Mirek - tvůj muž není zřejmě v manželství spokojený, chtěl by to jinak, ale zároveň dobře ví, že je tak trochu v pasti - hypotéka, co s domem, přijít o děti ...... proto se zřejmě nechce o ničem bavit, asi má pravdu že není o čem. Chtěl by pryč, ale má velké závazky. A protože není spokojený, dává to najevo svojí nepříjemností.
K té nevěře .... no, zkusili jste to oba, o té své jsi nic nenapsala, tu jeho jsi prožívala dost a dokonce ji vytahuješ před známými.
Celkově vaše vztahy nejsou nic moc. Záměrně si ubližujete.
Takže teď jde o to, jak moc je to narušené a kolik jste oba ochotni pro záchranu manželství udělat.
Už podle toho, že hledáš radu, soudím že ty zájem máš. Zkus to všechno doma zklidnit. Přestaň se pokoušet něco s manželem rozebírat, chovej se vlídně, ať je doma pohoda, hlavně pro děti. Nech tomu čas. A uvidíš jak zareaguje manžel.
Asi jste oba "tvrdé palice", je to těžké naučit se trochu sklonit hlavu, ale to je o vzájemné toleranci a respektu.

Podľa mňa tvoj muž je taký nepsokojný, že sa po rokoch odhodlal k odchodu. Odchádza vnútorne - zatiaľ - a možno časom aj fyzicky. Skús to zatiahnuť do nejakej manželskej poradne, ale veľkú šancu tomu nedávam. Tie reči mi pripomínajú rozchodovú fázu u nás, a že to nebolo nič pekné...

Čau Marmix,
všichni, kdo Ti tu odpověděli, mají svým způsobem asi pravdu. Já bych akorát trošku z legrace zaoponovala Mirkovi v tom, že každá rada je drahá :). Já bych něco malinkatého zadarmo do diskuze měla :), i když samozřejmě nevím, jaká jsi, jak reaguješ, jak vlastně skutečně žiješ...

Především ber situaci u vás tak, že se neděje nic jiného, než že máte menší krizi. To je úplně normální, ta potká každou dvojici. Na Tvém místě místě bych si v duchu 100x zopakovala, že chlap pro mě není středobodem světa. Zkus udělat něco v tom smyslu, že ho "odsuneš", nebudeš si ho všímat jako doteď, ale začneš se trošku věnovat sobě. Tím nemám na mysli jen nějaké šminky a hadříky, ale doopravdy činnost, kterou bys ráda dělala, která by Tě těšila, trochu se zaměstnej, nech ho dýchat po svém a Ty si taky zvol svůj rytmus. Někdy je holt v tom bytě "přeplněno", a když nechcete od sebe definitivně odejít (a mám pocit, že on taky ne), tak si prostě umožněte navzájem svůj prostor.

Nevím, jak náročné máš zaměstnání, jestli chodíš někam cvičit nebo tancovat, ale každopádně (opakuji) hýčkej sama sebe. A hlavně klídek, žádný rejpání. Normální chod domácnosti, okolo dětí atd., jen s tím, že když nemáš chuť vařit, tak prostě neuvaříš, když se on dívá na TV, Ty tam s ním sedět nemusíš.... Udělej si prostě svůj prostor. Měj radost ze své činnosti, ne z jeho. A uvidíš, ono se to nemusí řešit hned, žádná kaše se nejí horká, vždyť to znáš. Čas Ti stejně odpověd na problém přinese sám.

A žádné zvracení a nejezení kvůli chlapovi, neblbni!!! Tak moc se netrestej!! Pokud je to dobrák v krizi, týráš se zbytečně a všecko bude zase lepší, pokud je to s prominutím haj.zl, tak za Tvoje zvracení teda absolutně nestojí!!
Nakonec - trošku se jako charakter přece jen chová, jiný by si sbalil saky paky a nestaral by se o Tvoji finanční závislost, no ne?...... To je taky (nezanedbatelné) plus. A navíc s Tebou vydržel 19 let, tak asi věděl, proč! :supr: ;)
Drž se.

Moc mi tz Vaše rady pomohli, díky všem. zkusím se nějakzařídit a trošku se zaměřit na sebe a děcka . Dám vědět jak se ledy hýbají. Díky, díky

Marmix napsal(a):

Moc mi tz Vaše rady pomohli, díky všem. zkusím se nějakzařídit a trošku se zaměřit na sebe a děcka . Dám vědět jak se ledy hýbají. Díky, díky

nejsi sama,drž se,proč se nemůžeme sejít?chtěla bych se někoho držet za ruku

Lakino - napiš co ti poradí ten psycholog, jo.

Tercila napsal(a):

Čau Marmix,
všichni, kdo Ti tu odpověděli, mají svým způsobem asi pravdu. Já bych akorát trošku z legrace zaoponovala Mirkovi v tom, že každá rada je drahá :). Já bych něco malinkatého zadarmo do diskuze měla :), i když samozřejmě nevím, jaká jsi, jak reaguješ, jak vlastně skutečně žiješ...

Především ber situaci u vás tak, že se neděje nic jiného, než že máte menší krizi. To je úplně normální, ta potká každou dvojici. Na Tvém místě místě bych si v duchu 100x zopakovala, že chlap pro mě není středobodem světa. Zkus udělat něco v tom smyslu, že ho "odsuneš", nebudeš si ho všímat jako doteď, ale začneš se trošku věnovat sobě. Tím nemám na mysli jen nějaké šminky a hadříky, ale doopravdy činnost, kterou bys ráda dělala, která by Tě těšila, trochu se zaměstnej, nech ho dýchat po svém a Ty si taky zvol svůj rytmus. Někdy je holt v tom bytě "přeplněno", a když nechcete od sebe definitivně odejít (a mám pocit, že on taky ne), tak si prostě umožněte navzájem svůj prostor.

Nevím, jak náročné máš zaměstnání, jestli chodíš někam cvičit nebo tancovat, ale každopádně (opakuji) hýčkej sama sebe. A hlavně klídek, žádný rejpání. Normální chod domácnosti, okolo dětí atd., jen s tím, že když nemáš chuť vařit, tak prostě neuvaříš, když se on dívá na TV, Ty tam s ním sedět nemusíš.... Udělej si prostě svůj prostor. Měj radost ze své činnosti, ne z jeho. A uvidíš, ono se to nemusí řešit hned, žádná kaše se nejí horká, vždyť to znáš. Čas Ti stejně odpověd na problém přinese sám.

A žádné zvracení a nejezení kvůli chlapovi, neblbni!!! Tak moc se netrestej!! Pokud je to dobrák v krizi, týráš se zbytečně a všecko bude zase lepší, pokud je to s prominutím haj.zl, tak za Tvoje zvracení teda absolutně nestojí!!
Nakonec - trošku se jako charakter přece jen chová, jiný by si sbalil saky paky a nestaral by se o Tvoji finanční závislost, no ne?...... To je taky (nezanedbatelné) plus. A navíc s Tebou vydržel 19 let, tak asi věděl, proč! :supr: ;)
Drž se.

Jsem rád že ještě nevymřeli lidé, kteří jsou ochotni a rádi udělat něco pro ostatní bez prospěchu.... to je moc moc dobře :)
s tímto se souhlasí.....jen bych měl na paměti ..aby tím že se osamostatní...nevznikla situace že se začnou ještě více odcizovat........někdy je dobré nechat problém vyřešit časem......ale v tomhle případě bych se asi já pokoušel  to řešit ale to je dáno mojí povahou......ale jak píše Marmix tak její manžel to řešit nechce......tak opravdu nevím.......

lakina napsal(a):

Marmix napsal(a):

Moc mi tz Vaše rady pomohli, díky všem. zkusím se nějakzařídit a trošku se zaměřit na sebe a děcka . Dám vědět jak se ledy hýbají. Díky, díky

nejsi sama,drž se,proč se nemůžeme sejít?chtěla bych se někoho držet za ruku

Odkiaľ si? Choď na stretnutie do Pece, tam sa môžeš aj vyobjímať(bez následkov), podávať ruky, nasmiať sa... všetko. S báječnými ľuďmi. Kvôli nim občas ľutujem, že bývam 350 km ďaleko. :/ Aj keď - nesťažujem sa, mám to tu rada a aj tu sú skvelí ľudkovia. A výborné akcie, tanečky, jazykové kurzy  a thák. Ja by som najradšej bola aj tu, aj tam... :)

Mirekp: "..aby tím že se osamostatní...nevznikla situace že se začnou ještě více odcizovat........někdy je dobré nechat problém vyřešit časem......"

Jojo, vím, jak to myslíš, ale já neměla na mysli, aby Marmix v době příchodu jejího muže z práce hodila hlavou, práskla dveřmi a demonstrativně zmizela na cvičení s 50 dalšími ženami (to by třeba zrovna mě zabilo, potřebuju chlapy na bowlingy, diskotéky, hromadná kolegiální setkání v restauracích - a to všechno, prosím, bez postranních úmyslů) :D.
Myslela jsem to tak, že by si měla víc organizovat čas pro sebe, hlavně duševně se začít těšit třeba na přečtení skvělé knížky, na skvělý film v kině, poležet si s výživnou, drahou maskou na xichtíku při hlasitém poslechu nového CD Seala... :) ;)
Tohle osamostatnění jsem měla na mysli.
V pravém smyslu slova mít radost ze SVÉ činnosti a kašlat na to, co právě dělá chlap.

Terci, bezva, hned to taky udělám................jdu na ples s M, příští týden sama..........koupím drahou masku na xichtík............včera jsem si chtěla koupit nějaké stahovací body pod šaty, aby mi stáhly špek na břiše..........stojí skoro 3000, ty brďo.................vzdala jsem to, ach jo, asi se mám málo ráda, měla bych jet na školičku

Ja mám body z katalógu(Prima Móda) za 1200SK, a je veľmi pekné... a účinné.

Jak ustát nevěru - ukázková ženská logika:

"Jedu domů autobusem. Je plný školáků, takže přemýšlím, jak oslovit slečnu přede mnou, aby mi cvikla lístek. Ale jak ji oslovit? Mám jí tykat, nebo vykat? Na předposlední zastávce nevystoupila, takže jede na poslední zastávku. Pořádně si ji prohlédnu - má s sebou láhev vína, takže jede určitě k nějakému muži. Není to zrovna nejlevnější značka, takže ten muž musí stát za to. U nás na poslední zastávce jsou ale jen dva muži, kteří za něco stojí. Jeden je můj milenec a ten druhý můj manžel. Já jedu k milenci, takže slečna jede k nám domů. Manžel má dvě milenky - Andreu a Karin. Karin je na dovolené, takže říkám:

'Ahoj Andreo, můžeš mi cviknout lístek?'
'Ahoj, jasně že jo, odkud mě znáš?' "

Ahojky psala jsem , že se zase ozvu, díky moc za rady tercile  a selen,u nás se zatím nic neděje, stále nekomunikuje, domů už před 17 hodinou začíná jezdit 17.30,dnes měl uvařenou večeři to jíst nebudu, udělaný zeleninový salát, v tom je paprika to nechci, tak držím pusu počítám do 10 a v duchu si říkám, tak si trhni nohou. Vždyť to není k žití, ale  přežívám, nejhorší je ,ale hlavně pro mě, když na mě vůbec nepromluví a dělá, že jsem vzduch. Děs.Tak jak na něj mám být milá a příjemná, když se mi tím to chováním začíná pěkně odcizovat. JÁ VÁŽNĚ NEVÍM, JAK TOHLE ŘEŠIT.Když jsem se ho ptala, jestli někodho mátak pokrčí rameny, a řekne mi nic, odchod, nic říkat nebudu, . Tak jak chceš takhle, žít dál, tak řekne nevím, odchod , nazdar. V pondělí už jsem to nevydržela a šla vedle k sousedům na panáka, podotýkám, že děti byly najedené, a napsané úkoly a vše bylo doma hotové. Koukal na to jako puk, nikam nechodím sama,v sobotu jsme měli jet reklamovat dcery dárek , který nefunguje do Makra, a on neví jestli pojedeme, až jak se prý budu chovat, tak si připadám jak malý spratek.Než se nechat takhle týrat psychicky, jestli není lepší se nechat rozvést, ještě si třeba pouští, kolem dokola písničku zůstań od Progresu, fakt bomba. Na psychiku jak dělaný.

Je. lepšie sa rozviesť.

marmix: takovýho chlapa nakopat do pr...

Marmix....hezky si sedni a popřemýšlej. Co chceš ty? Chceš žít v takovémto prostředí, vychovávat v tom své děti (ony to všechno vnímají i když to třeba nevidíš), nechat se tak ponižovat a snažit se pro někoho, kdo ti za to nestojí?
Protože podle toho co jsi napsala, ON za to opravdu nestojí.
Vy dva jste i podle mne překročili tu hranici, za kterou by dva lidé co spolu mají blízký vztah neměli jít. On ti nadává, ty do něj šťouráš a ještě před známými....když jednou překročíš tuhle hranici, už se jde potom špatně zpátky. A špatně se s tím druhým žije.

Marmix napsala krom jiného.....

"v sobotu jsme měli jet reklamovat dcery dárek , který nefunguje do Makra, a on neví jestli pojedeme, až jak se prý budu chovat, tak si připadám jak malý spratek"

Nebylo by lepší nákupy a s tím spojené problémy vyřizovat sama?Pak  by třeba on přišel za tebou se slovy, že by s vámi rád jel....

Marmix, takové chování bych já nepřestála, ale vím, jak je složité se rozhodnout k odchodu. Nicméně už fakt, že oba jste si byli nevěrní ukazuje na narušení vztahu, navíc i to jeho chování vypadá, jakoby mu bylo jedno, co cítíš, jakoby tys mu byla už jedno. Co třeba mu dát najevo, že cítí-li to tak, může odejít. Nevyhánět ho, ale otevřít ty dveře.

Tak vyřizuji pozdravy od Emanuely, z dovolené s manželem :-D . Jen připomínám - manžel dva roky s milenkou, poslední rok chodí domů celkem pravidelně v pondělky a čtvrtky, jinak bydlí s milenkou. Na obou stranách vede podobné kecy - jak je mu u té druhé hrozně. Fakt - manželce si stěžuje, že milenka by z něj než tahala prachy, že už toho má dost :-), ale vzápětí tam zase jde. Emanuela si s milenkou s oblibou vyměňuje sms, ve kterých ji upozorňuje, že manžel domů nechodí jen zalít kytky :-) a aby milenka věděla, že stále žijí ve třech.
Dovolenou s manželkou si přál on, tak ji objednali. A víte jak to ten zbabělec vyřešil, aby nemusel milence nic vysvětlovat? Prostě od obvyklého pondělka už zůstal doma, aby v sobotu mohl odjet. Emanuela pravidelně lustruje jeho mobil, takže našla výhrůžné sms od milenky, kde mu milenka nadává ať okamžitě přijede k ní, že mu dává ultimátum do konce ledna k definitivní volbě. Jenže to už bylo několikrát. On nereaguje. Teď zmizel na tu dovolenou, zřejmě předpokládá, že milenka dostane strach, že by o něj opravdu mohla přijít, tak se uklidní, on se po návratu omluví, nejspíš si něco vymyslí a život ve třech půjde pěkně dál.
Ale to zatím pán netuší, že zítra bude Emanuela odesílat pohled z dovolené milence s podpisem "manželé ti a ti" :-D

Víš, Salen, mně tohle moc vtipné nepřijde. Emanuela se postavila na vlastní nohy, dokáže žít svůj život a ten zahrnuje dvakrát týdně milou návštěvu i se sexem. Kdyby si to takhle dokázala užít, všechno v pořádku. K čemu potřebuje ty hrátky s milenkou? Dejme tomu, že milenka splní ultimátum a manžel se vrátí: je to opravdu to přání, po jehož splnění bude Emanuela happy? A manžel to může obrátit proti ní, pak jí třeba může mít za zlé, že způsobila, že se MUSEL vrátit, a ne že chtěl...a jak dlouho pak bude trvat, než zas?...Emanuela by se měla zamyslet, jestli to opravdu je to, co chce...."dej pozor co si přeješ, mohlo by se to splnit".

Jo Vando, to já jí říkám taky, já bych si o něj neopřela ani to kolo. Tedy .... to si myslím, když se na to dívám zvenku. Ale moc dobře si pomatuju, jaké to bylo, když ... Takže se snažím nesoudit, když se Emanuela pořád snaží nad milenkou vyhrát. Ona sama neví jak by to bylo, kdyby se vrátil domů na trvalo. Hodně věcí je pryč. Ale 30 společných let se nevymaže, možná by byla šance .... Ale aspoň že se Emanuela už netrápí a spíš se baví tím, co si ten tajtrdlík zase zavaří.

Jo, souhlas. Já jsem myslela samotnou Emanuelu a jen její život....svým bojem, intrikami a záští k milence si kazí každodenní žití...měla by milenku vypustit ze života a hlavy úplně a manžela mít jen k těm příjemným chvílím, když už to tak má zařízené, a mimoto prostě žít...bože, to vypadá pateticky...tak se omlouvám, líp ty písmenka seskupit neumím. Protože to, co Em. teď považuje za event. vítězství, výhra vůbec být nemusí, žejo?

Mňa tiež zarazilo, že Emanuele ako keby viac išlo o "výhru" nad milenkou, než o nejaké dobré riešenie či východisko. Len aby nezistila, keď "vyhrá späť" toho dárečka, že oňho vlastne nestojí... a že si uviazala na krk zdrveného a zatrpknutého chlapa... Otázka je, čo je vlastne v tomto prípade výhra a čo prehra.

Salen napsal(a):

Tak vyřizuji pozdravy od Emanuely, z dovolené s manželem :-D . Jen připomínám - manžel dva roky s milenkou, poslední rok chodí domů celkem pravidelně v pondělky a čtvrtky, jinak bydlí s milenkou. Na obou stranách vede podobné kecy - jak je mu u té druhé hrozně. Fakt - manželce si stěžuje, že milenka by z něj než tahala prachy, že už toho má dost :-), ale vzápětí tam zase jde. Emanuela si s milenkou s oblibou vyměňuje sms, ve kterých ji upozorňuje, že manžel domů nechodí jen zalít kytky :-) a aby milenka věděla, že stále žijí ve třech.
Dovolenou s manželkou si přál on, tak ji objednali. A víte jak to ten zbabělec vyřešil, aby nemusel milence nic vysvětlovat? Prostě od obvyklého pondělka už zůstal doma, aby v sobotu mohl odjet. Emanuela pravidelně lustruje jeho mobil, takže našla výhrůžné sms od milenky, kde mu milenka nadává ať okamžitě přijede k ní, že mu dává ultimátum do konce ledna k definitivní volbě. Jenže to už bylo několikrát. On nereaguje. Teď zmizel na tu dovolenou, zřejmě předpokládá, že milenka dostane strach, že by o něj opravdu mohla přijít, tak se uklidní, on se po návratu omluví, nejspíš si něco vymyslí a život ve třech půjde pěkně dál.
Ale to zatím pán netuší, že zítra bude Emanuela odesílat pohled z dovolené milence s podpisem "manželé ti a ti" :-D

...no to je teda mazec...každopádně obdivuju Emanuelu, že má tak pevné nervy, myslím, že tohle je případ, který občas vidíme ve zprávách, kdy zoufalá manželka takového hajzlíka nakrmí v kuchyni při krájení masa v afektu nožem. Vůbec se nedivím že to chce milence "oplatit"  předvést jí jaké peklo kdysi způsobila milenka Emanuele. O nejaké morálce ze strany Emanuely bych tu vůbec nepochybovala, jestli je někdo nemorální tak je to její manžel, který deptá dvě nebožačky najednou, ale jsem přesvědčená, že na to jednou dojede. Protože ať ho "vyhraje" kterákoli z tech dvou žen, ani jedna z nich mu to nezapomene a neodpustí, protože dlouhodobé týraní nezapomíná ani pes natož žena. A tohle teda je secsakramenská duševní tyranie. V tomhle trojúhlelníku totiž nakonec vyhraje ta,  která uteče, protože ta které ten dušení mrzák zůstane bude mít tuhle smutnou komedii denně před očima. Jemu to tak vyhovuje, jinak by to asi nedělal. To posílání pohledů z dovolené mi připomíná příběh který tu dkysi koloval o tom jak manželka nacpala do záclonových tyčí rybičky. Je to prostě pomsta a já se jí nedivím. Jen já nejsem tak silná abych s nekým takovým ještě ztrácela svůj krátký čas tady....Emanuelo drž se a oslaď jim to když ti to pomůže. Každý si pomáháme jak musíme, zvlášť když nás někdo staví do tak nechutných situací...Je to asi tvoje terapie a je to určitě lepší terapie než fnukat v ordinaci kde tě za peníze, někdo komu je tvoje situace cizí, vyslechnou a pak ti dají  maximálně lexaurin, který tě dostane do začarovaného kruhu a stejně ti od trápení nepomůže...

Vanda napsal(a):

Jo, souhlas. Já jsem myslela samotnou Emanuelu a jen její život....svým bojem, intrikami a záští k milence si kazí každodenní žití...měla by milenku vypustit ze života a hlavy úplně a manžela mít jen k těm příjemným chvílím, když už to tak má zařízené, a mimoto prostě žít...bože, to vypadá pateticky...tak se omlouvám, líp ty písmenka seskupit neumím. Protože to, co Em. teď považuje za event. vítězství, výhra vůbec být nemusí, žejo?

Napsala jsi to dobře Vando.
Emanuela se pevně chytla do manželovy pasti. Přetlačuje se s milenkou a pán má tak obě ženy hezky na vodítku. A obě na něm asi hodně dlouho zůstanou, dokud jedna druhou nezničí a pak si pán jen doplní ekipu. Chytrej kluk, hloupé ženy..... oběma jaksi uniká, že hrajou jeho hru, tedy nejsou o nic lepší než on.

Vanda napsal(a):

Jo, souhlas. Já jsem myslela samotnou Emanuelu a jen její život....svým bojem, intrikami a záští k milence si kazí každodenní žití...měla by milenku vypustit ze života a hlavy úplně a manžela mít jen k těm příjemným chvílím, když už to tak má zařízené, a mimoto prostě žít...bože, to vypadá pateticky...tak se omlouvám, líp ty písmenka seskupit neumím. Protože to, co Em. teď považuje za event. vítězství, výhra vůbec být nemusí, žejo?

Vando a já si myslím, že by mela manžela nakopat do sedýnky a užívat si dávno s někým jiným. Na milenku by vůbec neměla kdy myslet a pomstila by se jí zcela tím, že by jí takového dárečka s červenouu mašlí věnovala. Za čas by se tomu smála na celé kolo jako všechny které to dokážou. Zatím se Emanuela myslím, dneska už, dobře baví...milenka musí metat kozelce vzteky, já Emanuelu chápu, jen bych volila tu červenou mašli. Jenže každá máme svojí hlavu, tady si můžeme jen ulevit. Problémy nakonec řešíme každá sama a v sobě. Žádný psychokecy a psychologové s námi nežijí....;)

tak jak to tu holky čtu,tak já jsem vyhrála já?hurá hurá hurá,je mi fakt dobře,nemusím se trápit a bojovat....:fuck::fuck::fuck:

lakina napsal(a):

tak jak to tu holky čtu,tak já jsem vyhrála já?hurá hurá hurá,je mi fakt dobře,nemusím se trápit a bojovat....:fuck::fuck::fuck:

...a když ti to tu vtloukáme do hlavy :dumbom:  :dumbom: :dumbom: .... tak nám nevěříš  :lol:

Ty na to časem přijdeš....jako jsme na to přišli i my ostatní  :reta:  Chvíli si pobrečíme a pak s hlavou zdviženou kráčíme dál  :pussa:

lakina napsal(a):

tak jak to tu holky čtu,tak já jsem vyhrála já?hurá hurá hurá,je mi fakt dobře,nemusím se trápit a bojovat....:fuck::fuck::fuck:

konečně si na to kápla kočko;) pobulíš si otřepeš se a budeš se divit tomu proč si to neudělala dávno, prostě klasický průběh...:supr: a hlavně čekají tě další líbánky a o tom to je... takhle by tě čekaly roky pochybností... a samomanipulace, že ti to nevadí a že už na to nemyslíš a přitom by tě každá i třeba smyšlená indicie zase vracela na začátek

dnes jsem s ním byla a nic proto nedělám...dělám - hubnu a to je vše :grater:

lakina napsal(a):

dnes jsem s ním byla a bylo mi do pláče,ne před ním,to jsembyla veselá e bezstarostná,ale potom co šel ,,domů" já už chci ty líbánky,sice se nesnažím a nic proto nedělám...dělám - hubnu a to je vše :grater:

Laki všechno bude, nejdřív si ale užiješ stav kdy budeš spokojená sama, až do něj dospěješ  budeš připravená na cestu na druhou stranu. Dokud tě on dovede rozplakat ještě z toho nejsi venku a ty líbánky by si protrpěla a nekdo další s tebou. Nespěchej tolik...všechno bude...a hubnout není zrovna málo;) jinak nevm proč se scházíte, ale snaž se to utnout vrac tě to pořád nazačátek trápení.....:/

lakina napsal(a):

dnes jsem s ním byla a bylo mi do pláče,ne před ním,to jsembyla veselá e bezstarostná,ale potom co šel ,,domů" já už chci ty líbánky,sice se nesnažím a nic proto nedělám...dělám - hubnu a to je vše :grater:

Ale děláš jen fňukáš a přeješ si hrozně moc. Proto nemáš nic. Laki zkus se na vše vykašlat začni dělat věci jen ty nejnutnější mysli jen na další krok na nic víc. Vstát vykoupat se nasnídat  poklidit  nic a co můžeš všechno si odepři televizi rádio všechno  nemáš kolem sebe nic a vše co vlastně doma máš si musíš koupit  vše od blbech kapesnísků až po tu televizi. Začni zařizovat hnízdečko pro nového ptáčka a uvidíš že za pár týdnů někdo zaklepe.

už mlčím...já vím,že to chce čas,ale kde jinde než tady můžu vykřičet z plných plic,že mě něco bolí a co si strašně přeji... :kapitulation:

Krič, plač a fňukaj, ale skús BYŤ TRPEZLIVÁ. Viem, že je to ťažké, aj ja mám obdobia, keď si hovorím - už aby bolo o pol roka viac... ale nejde to. Všetko má svoj význam, každá chvíľka, tak nepredbiehaj...

lakina napsal(a):

už mlčím...já vím,že to chce čas,ale kde jinde než tady můžu vykřičet z plných plic,že mě něco bolí a co si strašně přeji... :kapitulation:

To nekřič tady tady plakej a hledej jak si ulevit po té písemné stránce, ale to co chceš hlaš tam nahoru, víš já jsem tady plakal a pláču asi 5 měsíců, vypsal jsem se ale nepomohlo mi to. Jenže když už nemám sil psát nějak jsem si řekl tak a dost psát chlap už dost fňuk a jde se do práce. Hálo tam nahoře kemně  teď pracujete vy já už nemohu. Jo ukázali mi dva andílci mrtvolku napůl muže/ženy a to mě strašilo tak dlouho než jsem klekl na zem a prosil já nechci tam ale tady a teď a pro sebe a tím i pro druhé. Mlátil hlavou o zem. A víš co přišlo, teď mám hlavu plnou andělíčků a zas problém, že se mi z toho bolí hlava a bojím se zda jsem nedostal víc než je zdrávo. A prosím je aby mi v tomto stavu pomohly ustát soud nikoli můj a vono ejhle proti mě doc. Csc, práva obojího a jeho návrhy soudkyně pálkovala až na soudní dvůr,  a ještě jsme se smáli jak to brala basdbalouvou pálkou. U soudu při odpovědi se musí stát a ono to bylo sezení u soudkyně "Pánové na prostné zapomeňte" byla její slova. Nebyla to komedie,. ale jednání na takové výši že poprvé konstatuji že soudkyně  je připravená a UMÍ.
Co dál? Nevím ale takto Zvedni  ne Klekni na kolena a hlavu až k matce zemi a volej tam nahoru Dej mi už toho muže, stačí když pohladí ale denně a nejméně dvě hodiny! :pussa:

Přesně tak LAKI, trpělivost a trpělivost, ono to samo bude mizet, ale pomalu, hodně pomalu. Vždyť já ještě v listopadu jsem brečela skoro každý večer. Sice ne už v nějakých záchvatech zoufalství, spíš vždycky v posteli padl smutek, že jsem sama, jak to mohlo být všechno jiné, jemu že se to povedlo, že se mu ten rozvod vyplatil, neotravuje se se mnou, ale má lásku jiné a sám miluje, slzy mi tekly samovolně. Kdykoliv jsem šla po naší ulici, kde oba bydlíme, skloněnou hlavu, abych ho nezahlídla třeba v autě, když tu byla ona o víkendu, nejraději bych zůstala doma v posteli, abych je nezahlédla. A při tom jsem věděla, že on ničím takovým netrpí, že kdyby mě míjel, dělá že mě nevidí a nejspíš si na mě vůbec nevzpomene.
No a už zase uběhly dva měsíce a je to zase o poznání lepší. Už mi netečou slzy a nebo jen opravdu vyjímečně. Stále se tedy bojím nesmyslně toho případného setkání, ale už jsem snad lépe připravena.
Jak mě by se ulevilo, kdybych se s ním normálně zdravila, ale co můžu dělat, když on se tak po mém odstěhování začal chovat. Tento týden jsme se minuli těsně. Já jela se synem pro novou tv, synovi zvonil telefon - táta. Že jsme ho minuli na parkovišti. Syn se otočil a zamával na něj s úsměvem, ještě jsem slyšela, že se ho táta ptá s kým tam je a když syn řekl že s mámou, tak se zeptal co jdeme nakupovat. Jak by bylo snadný, kdyby k nám prostě přišel, pozdravili jsme se, zeptal se normálně jak se mám ..... Ze mě by spadl úplný balvan. Ale nedá se nic dělat. Prostě se sžívám s tím, že už nikdy v životě s ním nebudu mluvit.
Ale opravdu tě ujišťuju, že to bolavé a hrozné zmizí postupně samo. Můžeš to trochu urychlit - novými podněty, zážitky, tím to ten mozek rychleji zasune do vzpomínek.

jéžiš Salen, tak na mě by zas ten balvan padl...já s ním mluvit NECHCI...čekala bych jen přetvářku. Dnes jsem četla nějaké staré majly, náhodou. Potřebovala jsem archivovat starou poštu. A s hrůzou jsem četla jeho kydy.

Salen, tiež rozmýšľam, prečo ti tak strašne záleží na tom, aby ste spolu "normálne" hovorili, keď on toho zjavne nie je schopný. Nech je dôvod akýkľovek(podľa mňa zvyšky súdnosti a svedomia), tak proste on po tom teraz netúži, nie je toho schopný a nič by to asi aj tak neprinieslo. Mne sa uľavilo, keď som o bývalom nepočula, lebo keď sa ozval, neveštilo to nič dobré, len ďalšie komplikácie a problémy. Základné informácie o ňom som mala nepriame a to mi stačilo až-až. Napriamo to bolo na neprežitie. A keď sa po čase túžil "kamarátiť", šla som s ním na pivo a povedala mu, že nie, ďakujem, ale neprosím ani kamarátstvo(ja musím veriť aj svojim kamošom) a už vôbec nie niečo viac. Howgh!

Proč mi na tom záleží? Jak to vysvětlit ..... vždycky, když v mém životě došlo k nějakému konfliktu s někým, leželo mi to v hlavě, na duši, jako kámen, dokud jsem si to s tím člověkem nemohla vyříkat a nezačali jsme spolu zase normálně komunikovat. Ať to byla spolužačka, kamarádka, přítel, manžel, matka, syn .... Honilo se mi to v hlavě, pořád jsem nad tím přemýšlela, dokud to nepřešlo a zase jsem s tím dotyčným neměla přátelský vztah. Vždycky to byla velká úleva, že je to zase všechno v pořádku. Možná není něco v pořádku v tomto směru se mnou :-)). Raději jsem i ustoupila ze svých zásad, jen abych neměla v někom nepřítele.
Takže asi i s tím BM - nejde mi v sobě živit dál nenávist, už bych to všechno nejradši smazala, je mi v podstatě bez něj líp po všem co bylo, takže bych ho potřebovala mít v kategorii "známý" nebo "soused". Ráda bych se dopracovala aspoň k lhostejnosti, ale to mi zatím nejde.
Asi úplně nejlíp by mi bylo, kdyby se odstěhoval někam hodně daleko a o jeho existenci jsem věděla jen z občasné zmínky syna, že má stále nějakého otce :-).
Pokud ale je tak nepříjemně blízko, byla bych ráda za ten zdvořilý vztah dvou známých.

Ahoj, Salen,
ten Tvůj bývalý se k  Tobě chová jako bys Ty měla milence,opustila rodinu a před jeho očima se s novým miláčkem promenádila po Vaší zahradě....nechápu to. Sama jsem taky ráda, že o M. nic nevím.  Už si na něj a na ni přes den nevzpomenu, je líp, když  nepřijde domů na noc a je mi už fakt jedno, kde je a co dělá. Jedu "na ú.s.p.o.r.n.ý. režim"-přečkat zimní měsíce, pak zas bude líp. Bude práce na zahradě , vytáhnu kolo. Tady  na vesnici není bazén, kino, fitko, kde by se dalo  zabavit se po večerech-zvykám si být sama-to jsem nechtěla  a neuměla. Odříkaného chleba největší krajíc, že? Asi se mám něco naučit-a my všechny tady...
A jak píšeš o ustupování ze svých zásad, já tenkrát spíš žádné neměla a snažila se všem vyhovět a pomoct, tak jsem, kde jsem-nevážil si mě.A když jsem se pozdě začala cukat a držet se zásad, že už si nenechám tolik líbit, tak jsem se mu znechutila úplně. Nyní  mám takové období, že se mi  "čistí" i některé vztahy  v práci-díky tomu, že se člověk taky někde ozve a dokáže říct "ne" a nesleví  ze svých zásad...
Salen,přeji  Ti hodně síly, dokud  |Ti BM nezmizí z očí a brzy nějakou pěknou jarní lásku...

Sel - "ja musím veriť aj svojim kamošom" - ANO ANO ANO!! to je přesné. Pořád jsem na to nemohla přijít. Mě ten můj bývalý nalil do hlavy takových lží, drobných bezvýznamných...tedy, nebyl lhář. Jen si ty věci přibarvoval a přeháněl. Jako 19letý holce mi to nepřišlo, časem jsem se to naučila ignorovat a ke konci už mi to drásalo a často jsem mu to vmetla do tváře - že zas kecá. Kvůli tomu byly u nás problémy. My se hádali kvůli tomu, jestli se do mýho auta vejde 4 nebo 5 litrů oleje, jestli by ve Vranský přehradě přežil žralok vypuštěný z akvária a podobný blbosti.
Uff, najednou cítím úlevu, že ty kecy poslouchá někdo jiný.

:lol::lol::lol: Tak to se řehtám, páč my doma taky občas podobný hovadiny řešíme. Respektive řešili jsme, dokud jsem se do podobných debat nechala zatáhnout. Teď to chvíli poslouchám a pak okometuju, že je krásný, když má člověk jen takovéhle starosti.
U nás se řeší význam té které reklamy, pohádky (pokud v nich cosi nesedí) ...... a další a další závažné PROBLÉMY podobného ražení jako je žralok ve Vranovské přehradě. :D

a kdybys viděla, jak ten můj ex býval uražený když jsem nesouhlasila!! Já jsem pragmatik a realista, on všechno přibarvoval a jemu věci "rostly v hubě", jak rybářovi ryba při vyprávění. Věděl to o sobě, občas jsme se tomu smáli, ale občas to byla trapárna. Zvlášť,. když ty historky vybarvoval po několikáté ve společnosti, já mlčela abych ho neshodila a přitom jsem trpěla...
Jak říkám, až časem jsem prohlédla

jemu věci "rostly v hubě"

To je fakt hláška!!!! Naprosto výstižné. A ten můj prďan se ještě děěěěsně rád s někým o něco vsází, jako "vsaď se, že udělám ....  to a to". Jednou jsme trávili nový rok na chýře, bo se vsázeli s kámošem tak dlouho, až si rozflákal při skoku přes plot koleno.

napadá mě - jak vysoký je medvěd kodiak...

Kukačka napsal(a):

napadá mě - jak vysoký je medvěd kodiak...

Jo jo, to je přesně ono. :lol::lol::lol:

Holky, nebuďte tak radikální - tyhle diskuse o ničem nebo o blbostech jsou taky někdy fajn. Vždyť se nedají pořád řešit vážné záležitosti. Moje maminka vedla divoké spory se svým starším bratrem o takových věcech, že byste se divily, a když před pár lety náhle zemřel, a nebylo s kým probrat možnost přežití žraloka ve Vltavě, nastalo obrovské prázdno. Bylo to takové koření....a já tyhle diskuse milovala.

HanB, já to tedy nevidím jako nějaký radikální postoj. Copa nevidíš smích? :lol:

Děti někdy protestují, že jim papá kazí sledování pohádek, když začne rozebírat, že je to blbost, že to není možný a že to nebo ono scénarista důkladně nepromyslel. Ovšem je fakt, že podobným způsobem rozebírá i moje detektivky a to občas taky zaprotestuju. :lol:

Kukačka napsal(a):

jéžiš Salen, tak na mě by zas ten balvan padl...já s ním mluvit NECHCI...čekala bych jen přetvářku. Dnes jsem četla nějaké staré majly, náhodou. Potřebovala jsem archivovat starou poštu. A s hrůzou jsem četla jeho kydy.

Hm, škoda, že si pán nikdy nepřečte co jsi tu za ta léta nakydala na něj. Stejně je to zvláštní, jsme partneři, milujeme se (prý), máme spolu děti, prožíváme krásná léta. A když to skončí, nejsme schopni to v sobě takto uchovat. Musíme najít viníka (absurní kategorie v té milenecké části vztahu) a nakydat na toho člověka, kterého jsme (prý) milovali, co nejvíce hnoje.

Axi - co se děje? Tlačí tě boty nebo ti někdo šlápnul na kuří oko?  Nechápu proč ten tvůj útok na Kukačku....

petra72 napsal(a):

Axi - co se děje? Tlačí tě boty nebo ti někdo šlápnul na kuří oko?  Nechápu proč ten tvůj útok na Kukačku....

No, to je právě ono. Vyjádření názoru berete jako útok. To, že vás partner už nemiluje ale miluje někoho jiného berete taky jako útok. Neuvěřitelná sebestřednost.

Axi, je to divný, ale já ti rozumím.

Axi napsal(a):

petra72 napsal(a):

Axi - co se děje? Tlačí tě boty nebo ti někdo šlápnul na kuří oko?  Nechápu proč ten tvůj útok na Kukačku....

No, to je právě ono. Vyjádření názoru berete jako útok. To, že vás partner už nemiluje ale miluje někoho jiného berete taky jako útok. Neuvěřitelná sebestřednost.

:supr: :godlike:

Axi napsal(a):

petra72 napsal(a):

Axi - co se děje? Tlačí tě boty nebo ti někdo šlápnul na kuří oko?  Nechápu proč ten tvůj útok na Kukačku....

No, to je právě ono. Vyjádření názoru berete jako útok. To, že vás partner už nemiluje ale miluje někoho jiného berete taky jako útok. Neuvěřitelná sebestřednost.

Ale tvá reakce na Kukačku nebyla o tom, že JÁ považuju za útok to, že mě BM už nemiluje. Tam bylo přímo napsáno:  co jsi tu za ta léta nakydala na něj .....   

A to mi připadá jako útok na Kukačku.... Prostě to z toho tak cítím.  Vyjádření názoru?   No, tak fain, když to tak máš... :godlike:

A jak sám vyžaduješ přijetí svého názoru, tak jistě ti nedělá problém přijetí mého názoru... :reta:

Jak odpustit nevěru? To je k smíchu, copak je nevěra nějaký zločin! Nevěra je jen problémem toho kdo miluje především sebe!!

shiden napsal(a):

Jak odpustit nevěru? To je k smíchu, copak je nevěra nějaký zločin! Nevěra je jen problémem toho kdo miluje především sebe!!

Naopak, to je problém toho, kdo sebe nemiluje. ;) Ale to je na tebe asi příliš složité. :)

majkafa napsal(a):

shiden napsal(a):

Jak odpustit nevěru? To je k smíchu, copak je nevěra nějaký zločin! Nevěra je jen problémem toho kdo miluje především sebe!!

Naopak, to je problém toho, kdo sebe nemiluje. ;) Ale to je na tebe asi příliš složité. :)

Majko, obávám se, že na tebe je složité to, co napsal Shiden.

Axi, nebůj!
Tohle ne, jen - trošku si čtu shidena i jinde. ;)
Mezi "miluje sebe" jak to myslím já a "miluje sebe" dle shidena je rozdíl. ;)
I když jsou to teoreticky jenom dvě stejná slova.

Nevěra je jen problémem toho kdo miluje především sebe!!

Tak to já prosím o vysvětlení.

Salen napsal(a):

Nevěra je jen problémem toho kdo miluje především sebe!!

Tak to já prosím o vysvětlení.

Na tom není moc co vysvětlovat! Jestli s máš ty s nevěrou nějaký problém, pak je to TVŮJ problém a zbytečná starost tvého přítele/přítelkyně a milenky!

Axi napsal(a):

majkafa napsal(a):

shiden napsal(a):

Jak odpustit nevěru? To je k smíchu, copak je nevěra nějaký zločin! Nevěra je jen problémem toho kdo miluje především sebe!!

Naopak, to je problém toho, kdo sebe nemiluje. ;) Ale to je na tebe asi příliš složité. :)

Majko, obávám se, že na tebe je složité to, co napsal Shiden.

Nevím, jestli je to co napsali ti přede mnou na mě moc složité nebo moc jednoduché, ale podle mě je nevěra problémem jak toho, kdo miluje především sebe, tak stejnou měrou toho, kdo sebe nemiluje... ;)

Já s nevěrou problém neměla nikdy (pokud jsem byla nevěrná já), pak jsem problém měla dost podstatný - když šlo o nevěru manžela, který to nedokázal nechat proběhnout tajně a vyřešil rozvodem se mnou.
Takže podstata té "moudré věty" mi zcela uniká. Asi to bylo myšleno jen na nevěry, které nemají nic měnit.

kdo miluje jen sebe, ten druhému nepřeje aby se měl dobře, ten kdo nemiluje sebe, tak se zbytečně trápí něčím, co nemůže změnit...

Myslím, že je třeba pečlivě rozlišovat mezi sebeláskou a sobectvím.

Sobec nemiluje nikoho, ani sebe ne, protože to neumí, nezná Lásku, zná jen Strach...strach, že zůstane sám, že ho někdo zraní, opustí, podvede...bla bla. Proto má obrovskou potřebu kontrolovat a ovládat. Všechny a všechno. Žije v neustálém strachu, že se mu situace vymkne a on bude sám, nemilovaný a zraněný.
Sám sebe odděluje od Lásky...

Sebeláska znamená sebedůvěru, zdravé sebevědomí a sdílenou radost. Je to stav, kdy člověk objeví to světýlko Lásky uvnitř sebe, dovede ho rozsvítit a podělit se o něj s ostatními.

Vanilka69 napsal(a):

kdo miluje jen sebe, ten druhému nepřeje aby se měl dobře, ten kdo nemiluje sebe, tak se zbytečně trápí něčím, co nemůže změnit...

Vanilko, kdo miluje sebe - na rozdíl od sobectví, přeje a rozdává lásku všem ostatním :)
Jak to píše Pan, já se cítím ve vyjadřování myšlenek slovy tak neobratná. :) Jsem si Pan přečetla až poté, co jsem ti napsala.

Pandoro, majakfo,  v příspěvcích, na které jsem reagovala, bylo použito "milovat především sebe" a to já osobně vnímám blíž sobectví než sebelásce a dokonce vím i proč to já mým zrovna takhle...

Já to vnímám zase tak, že není žádné především nebo potom. Mám se ráda. Tak to mám. :)

Vanilka69 napsal(a):

Pandoro, majakfo,  v příspěvcích, na které jsem reagovala, bylo použito "milovat především sebe" a to já osobně vnímám blíž sobectví než sebelásce a dokonce vím i proč to já mým zrovna takhle...

Ok, v pořádku, je to tvůj pohled na věc.
Já osobně si myslím, že z Lásky nemůže pocházet žádné zlo a tím sobectví určitě je nejen pro lidi okolo sobce, ale i pro něj samotného. Proto to mám já zase takhle :kapitulation:

Pandorraa napsal(a):

Vanilka69 napsal(a):

Pandoro, majakfo,  v příspěvcích, na které jsem reagovala, bylo použito "milovat především sebe" a to já osobně vnímám blíž sobectví než sebelásce a dokonce vím i proč to já mým zrovna takhle...

Ok, v pořádku, je to tvůj pohled na věc.
Já osobně si myslím, že z Lásky nemůže pocházet žádné zlo a tím sobectví určitě je nejen pro lidi okolo sobce, ale i pro něj samotného. Proto to mám já zase takhle :kapitulation:

Pan já s tebou souhlasím, jenže .... Sama znáš můj příběh o tom jak dlouho a jak pokur*** názor jsem měl a ještě mám ohledně sebe sebelásky a "jájovství". Láska ... ona v sobě možná má v sobě zlo ale né to co známe a nebo co je kolem nás v podobě kterou chápeme jako zlo. Mnozí pavažuji za zlo už jen to, "že se občas nechápeme". Ze strany jedné je to zlo a zdruhé je to i láska jako taková. Já nevím jak to napsat aby to bylo pochopitelné a hlavně uchpitelné. Nevím zda když napíšu "Chápu tě ale nerozumím proč mi to děláš tedy nechápu proč mi teď nerozumíš". Pro jedfnu stranu je to zlo pro druhou nepochopitelné a i když se rozkrájím nejsem schopen to sto pochopit. např. proč mě když si rozbiju koleno mě mamminka to pofouká, ošetří a kopne abych si dál hrál a jiného jiná maminka ještě pochová a dělá kolem něho tanečky. Je to zlo a nebo láska to první?

Láska v sobě nemá zlo.
Láska je v životě to nejdůležitější.
Zodpovědně to prohlašuju. Vím to. U Řeky mrtvých  - tam mi to bylo řečeno jasně. Není o čem diskutovat. :)
Ale na to si asi musíme přijít každý sám. :)

Axi napsal(a):

Kukačka napsal(a):

jéžiš Salen, tak na mě by zas ten balvan padl...já s ním mluvit NECHCI...čekala bych jen přetvářku. Dnes jsem četla nějaké staré majly, náhodou. Potřebovala jsem archivovat starou poštu. A s hrůzou jsem četla jeho kydy.

Hm, škoda, že si pán nikdy nepřečte co jsi tu za ta léta nakydala na něj. Stejně je to zvláštní, jsme partneři, milujeme se (prý), máme spolu děti, prožíváme krásná léta. A když to skončí, nejsme schopni to v sobě takto uchovat. Musíme najít viníka (absurní kategorie v té milenecké části vztahu) a nakydat na toho člověka, kterého jsme (prý) milovali, co nejvíce hnoje.

Nikdy jsem se netajila tím, že jsem měla hezké manželství a užila jsem si spoustu krásných věcí. Můj ex se ke mně a dětem zachoval :supr: a sám bydlí takřka pod mostem.
Co mu nikdy neodpustím, je to, jak se choval poslední rok. Ty "kydy" - to bylo vykrucování a mlžení, že si nerozumíme a nikdy jsme si nerozuměli, hned ujišťování že na mě nikdy nezapomene, že prožil překrásných 20let...byla jsem zmatená jak sáňky v červenci a trvalo to další rok...Kdyby se k tomu postavil čelem, ušetřil nás, sebě, mě a další lidi, mnoha trapných situací. Zachoval by aspoň obraz rovného chlapa.
Maily, které jsme si vyměňovali v předrozvodové době, byly velmi slušné, dost uctivé a osobní. Přáli jsme si navzájem štěstí a klidný život a rozešli jsme se velmi klidně. Nikdy jsem nekydala hnůj na něj a on na mě. Ale to vám může být jedno a nechápu, proč se tím někdo zabývá.
Aximu přeju hezký den.

Pisateli, ty se jen pořád pereš se svým Egem. Zatím máš stále mnohem blíž k sobectví než k sebelásce.

Představa, že co je pro někoho zlem, je pro druhého láskou je asi tak smysluplná, jako představa, že švestkové knedlíky jsou zlem (tloustne se po nich), ale slivovice je dobrem (je tak doooobrá).
Základ je pořád stejný - švestky. Když se přecpu kmedlíkama a nebo opiju slivovicí, skončím stejně - já osobně nejspíš v komatu. Pokud s obojím budu nakládat rozumě, zažiju stav blaženosti - já osobně teda určitě :)))

majkafo, hezké proklamace. Ve stejném duchu jako že neexistuje především nebo potom Ale čeština v praxi a život obyčejných smrtelníků je trochu něco jiného.

Pokud někdo použije výraz, že někdo  "miluje především sebe", tak podle mého jazykového citu to má pejorativní nádech.

Podle někoho to může naopak znít hezky.

Pokud někdo na své cestě se snaží (učí) o to mít se rád (milovat se) a vážit si sama sebe tak jako ostatních, tak má na věc jiný pohled než ten, kdo se naopak snaží mít rád (milovat) ostatní a vážit si jich tak, jako sama sebe.

Pandorraa napsal(a):

Pisateli, ty se jen pořád pereš se svým Egem. Zatím máš stále mnohem blíž k sobectví než k sebelásce.

Představa, že co je pro někoho zlem, je pro druhého láskou je asi tak smysluplná, jako představa, že švestkové knedlíky jsou zlem (tloustne se po nich), ale slivovice je dobrem (je tak doooobrá).
Základ je pořád stejný - švestky. Když se přecpu kmedlíkama a nebo opiju slivovicí, skončím stejně - já osobně nejspíš v komatu. Pokud s obojím budu nakládat rozumě, zažiju stav blaženosti - já osobně teda určitě :)))

Moje drahá Pan. Časté požívání tekutých švestek vede nejen ke komatu, ale i ke zblbnutí. Po švestkách v knedlících já ne a ne stloustnout.
Já tě Pan chápu jen si myslím, že mnozí a já mezi nimi se pereme ne s egem, ale s tím jak moc je láska jednoduchá nebo složitá, a co jeden má za lásku bezpodmínek jiný to už sortíruje na manželskou, mileneckou, partnerskou, mateřskou.....

Vanilka69 napsal(a):

majkafo, hezké proklamace. Ve stejném duchu jako že neexistuje především nebo potom Ale čeština v praxi a život obyčejných smrtelníků je trochu něco jiného.
.

To nejsou proklamace. To je můj život. :)
A taky - neumím česky. :D
Tvá poslední věta je moc zajímavá a pěkná a můžu si ji napsat do svých análů jako tvůj výrok? Velmi mě zaujala. Děkuji.

majkafa napsal(a):

...můžu si ji napsat do svých análů...

Taky příklad, jak může být čeština hezká :D:D

Pisatel napsal(a):

Já tě Pan chápu jen si myslím, že mnozí a já mezi nimi se pereme ne s egem, ale s tím jak moc je láska jednoduchá nebo složitá, a co jeden má za lásku bezpodmínek jiný to už sortíruje na manželskou, mileneckou, partnerskou, mateřskou.....

No vokecáváš to hezky, ale už bys mohl za ty roky vědět, že mne neoblbneš :reta:

Pandorraa napsal(a):

Myslím, že je třeba pečlivě rozlišovat mezi sebeláskou a sobectvím.

Sobec nemiluje nikoho, ani sebe ne, protože to neumí, nezná Lásku, zná jen Strach...strach, že zůstane sám, že ho někdo zraní, opustí, podvede...bla bla. Proto má obrovskou potřebu kontrolovat a ovládat. Všechny a všechno. Žije v neustálém strachu, že se mu situace vymkne a on bude sám, nemilovaný a zraněný.
Sám sebe odděluje od Lásky...

Sebeláska znamená sebedůvěru, zdravé sebevědomí a sdílenou radost. Je to stav, kdy člověk objeví to světýlko Lásky uvnitř sebe, dovede ho rozsvítit a podělit se o něj s ostatními.

Pan, ty mi dáváš na pr..l, na tu tvoji školu budu muset jet

majkafa napsal(a):

To nejsou proklamace. To je můj život. :)
A taky - neumím česky. :D
Tvá poslední věta je moc zajímavá a pěkná a můžu si ji napsat do svých análů jako tvůj výrok? Velmi mě zaujala. Děkuji.

Já vidím nebezpečí v takových obecných tvrzeních v tom, že čím obecnější tvrzení, tím různějšímu způsoby se dá vykládat. A tím víc různých lidí (ve smyslu rozdílnosti životního projevu)  může o sobě prohlašovat, že se takovým tvrzením řídí. A tím pádem samozřejmě čím obecnější tvrzení, tím má menší vypovídající konkrétní hodnotu.

Ble, to jsou zase kecy, proč já tohle dělám?

Jinak samozřejmě můžeš s mojí větou, která Tě zaujala dělat cokoliv, znáš mě, já jsem člověk tolerantní, klidně ji napiš na specifický druh paíru před použitím a tím pádem ji pošleš do kanálů. :lol: Sorry, musela jsem :P

Vanilka69 napsal(a):

majkafa napsal(a):

To nejsou proklamace. To je můj život. :)
A taky - neumím česky. :D
Tvá poslední věta je moc zajímavá a pěkná a můžu si ji napsat do svých análů jako tvůj výrok? Velmi mě zaujala. Děkuji.

Já vidím nebezpečí v takových obecných tvrzeních v tom, že čím obecnější tvrzení, tím různějšímu způsoby se dá vykládat. A tím víc různých lidí (ve smyslu rozdílnosti životního projevu)  může o sobě prohlašovat, že se takovým tvrzením řídí. A tím pádem samozřejmě čím obecnější tvrzení, tím má menší vypovídající konkrétní hodnotu.

Ble, to jsou zase kecy, proč já tohle dělám?

Jinak samozřejmě můžeš s mojí větou, která Tě zaujala dělat cokoliv, znáš mě, já jsem člověk tolerantní, klidně ji napiš na specifický druh paíru před použitím a tím pádem ji pošleš do kanálů. :lol: Sorry, musela jsem :P

takže nejdřív anál a pak kanál:)

vera napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Myslím, že je třeba pečlivě rozlišovat mezi sebeláskou a sobectvím.

Sobec nemiluje nikoho, ani sebe ne, protože to neumí, nezná Lásku, zná jen Strach...strach, že zůstane sám, že ho někdo zraní, opustí, podvede...bla bla. Proto má obrovskou potřebu kontrolovat a ovládat. Všechny a všechno. Žije v neustálém strachu, že se mu situace vymkne a on bude sám, nemilovaný a zraněný.
Sám sebe odděluje od Lásky...

Sebeláska znamená sebedůvěru, zdravé sebevědomí a sdílenou radost. Je to stav, kdy člověk objeví to světýlko Lásky uvnitř sebe, dovede ho rozsvítit a podělit se o něj s ostatními.

Pan, ty mi dáváš na pr..l, na tu tvoji školu budu muset jet

:gloria:
Přijeď ;) Teda pokud se nebojíš, že mám sedm hlav a ty skončíš v ohni pekelném po "ďábelském" rituálu :rolleyes: :lol:

Ahoj holky, děkuji ji Vám za vaše názory, jsou opravdu od srdce a každá co mě napsala svůj názor jsem přijala kladně a máte pravdu.Dovolenou jsem si užila, nelituji že jsem jela, byla opravdu ze vším i plná emocí.Byl sníh a sluníčko, no prostě to nemělo chybu.Už jenom ten pocit, že manžílek, odjel potají se svojí manželkou na dovolenou, dělá se to tedy obráceně, pokud vím.Dnes opět můj muž  asi frčel za milenkou. ale včera jsme se ještě pěkně vyspali, chtěl on já ne,.Neptala jsem se ho zda dojde domů, ale je pravda, že doposud chodil pravidělně domů PO a ČTVR,ale vzhledem že se mnou strávil týden, to bude muset asi žehlit. Milenka tlačí na mého muže že se má do konce ledna rozhodnout, takže asi s manželem budem mít ve čtvrtek rozlučku, pokud tedy dojde????A když ne aspon to bude vyřešeno.Dál se snažím ho neřešit , tak uvidím, mějte se krásně, všem kteří řeší problémy držím palečky.Ahojky

Emanuelo, co k tomu dodat. Je fajn, že sis užila pěknou dovolenou. Rozhodnutí je na něm. Hele ale ruku na srdce..chceš to doma?

Salen napsal(a):

Já s nevěrou problém neměla nikdy (pokud jsem byla nevěrná já), pak jsem problém měla dost podstatný - když šlo o nevěru manžela, který to nedokázal nechat proběhnout tajně a vyřešil rozvodem se mnou.
Takže podstata té "moudré věty" mi zcela uniká. Asi to bylo myšleno jen na nevěry, které nemají nic měnit.

Ty jsi praktička, takže se divím, že to nechápeš. Myslím to na všechny nevěry i ty, co mohou něco měnit, nejsou o nic horší...

emanuela napsal(a):

Ahoj holky, děkuji ji Vám za vaše názory, jsou opravdu od srdce a každá co mě napsala svůj názor jsem přijala kladně a máte pravdu.Dovolenou jsem si užila, nelituji že jsem jela, byla opravdu ze vším i plná emocí.Byl sníh a sluníčko, no prostě to nemělo chybu.Už jenom ten pocit, že manžílek, odjel potají se svojí manželkou na dovolenou, dělá se to tedy obráceně, pokud vím.Dnes opět můj muž  asi frčel za milenkou. ale včera jsme se ještě pěkně vyspali, chtěl on já ne,.Neptala jsem se ho zda dojde domů, ale je pravda, že doposud chodil pravidělně domů PO a ČTVR,ale vzhledem že se mnou strávil týden, to bude muset asi žehlit. Milenka tlačí na mého muže že se má do konce ledna rozhodnout, takže asi s manželem budem mít ve čtvrtek rozlučku, pokud tedy dojde????A když ne aspon to bude vyřešeno.Dál se snažím ho neřešit , tak uvidím, mějte se krásně, všem kteří řeší problémy držím palečky.Ahojky

chápu že se lidi rádiobčas sebetrýzní, ale fakt budeš dělat rozlučku?

Ahoj ffly:Aano dovolenou jsem si užila a nelituji toho, rozhodnutí není na něm, protože on to nevyřeší, rozhodnutí je pouze na mě a to si myslím,, že už mám v hlavě srovnaný. Ne nechtěla bych žít s takouvým člověkem dál, nemá mě už co nabídnout. ale jat to vyřešíme to nevím????

Emanuelo - já ti ho pomůžu zahrabat, dej vědět :-D.

a neboj,vražda manžela prý není vražda... :dumbom:

Ahojky, tak se u  nás začínají ledy hýbat, našla jsem dnes v koši zmačkané rozvodové papíry, ale kdyžn jsem se zeptala jestli se chce rozvést tak mi řekne třeba jo, mě je to jedno když chceš, psaly jste mi běž na kafe s kamarádkou, tak jsem šla, děti byly zabezpečené u babičky, dělám do 14.30 v 15.30 mi přišla zpráva na mobil, nezajímá mě kde jsi, ale na děti srát nebudeš, dobrý ne ??Odepsala jsem že nemám čas, tak mi bylo napsáno nežvaň a mazej pro děti, připadám si jako hovado. Druhý den jsem šla nanovo, opět sms tak ted jsi byla hodinu a půl pryč ty tak ted jedu já, je tohle normální ??Na jednu stranu když podám žádost o rozvod já , tak se bojím,že ty účty a vše kolem sama, neutáhnu, ale trápit se a žít v nejistotě, mě už nebaví.Říkala, jsem mu dnes ,že to pitřebuji vyřešit co nejdříve, že můžu jít na vedlejšák, tak,m aby mi to neuteklo, tak mám prý počkat, dá mi vědět včas. Ale v neděli, když potřeboval, obarvit palici tak to jsem byla dobrá, ale asi i pitomá,měla jsem ho v tom nechat at si zešediví.Navíc jsem se dozveděla, že na něj někdo ten večer, čekal,u jednoho krámu,tak,že určitě někoho má, jen to se mnou nechce řešit, a řekl mi že kdybych mu byla nevěrná žak by mě hned vyrazil. Nic mi říkat nebude, nic řešit nebude, uvidíme časem, sex pochopitelně žádný, ani už nejak potom netoužím.Tak se ptám má takový život cenu a co dělat, ptám se zkušených, některé rady mi docela pomohly. Také jsem se dozvěděla, že před jednou prodavačkou našeho společného kamaráda pronesl, že si hledá pronájem, když jsem se ho na to ptala, tak to zapřel, a řekl, že to není pravda, co s tím ? Tohle chování není ani jasnén jeho bráchovi na mojí švagrové, když brácha udeřil, tak slyšel jen mě už to všechno serwe, já už na to kašlu,já už mám všeho dost, ale čeho ?? nikdo mu nic nedělá,má pohodu, nic po něm nechci, žádné luxování, nic, jen přijde a vegetí, tak co chce ??

Jediné, co chce, je tě deptat. Aspoň to tak vypadá. Sám neví, co chce a proto mlží, abys byla zmetená. Kašli na to, co mele nebo se z toho zblázníš. Zařiď se, jak to vyhovuje tobě.

Chce proste niečo iné... Je jedno čo. Nepredlžuj utrpenie, pretni to. Toto nie je vzťah, toto nie je život, to je živorenie. Keď nie je elementárna ľudská úcta, tak NIČ nemá šancu.

Leilo,  jak je???  ozvi se..

Ahoj holky jak jde život, co Leila????U mě je změna taková, že manžel se konečně rozhodl žít s milenkou a nechodí už domů PO A Čtvr.  Má to opravdu těžký, je jako dírě v mateřské škole ve který si zvyká, no uvidíme jak dopadne, ale stýská se mu chodí za mnou. Sex. styk už jsem opustila , má jinou ženu, nechci.!!!! Tak nějak si žiji už po svém. ale ty 2 roky kdy jsem žili ve třech PO a ČTVR byli zpestření a okořenění manželského života po 28 letech, jak dál to dopadne , necháme plynout čas.Měj te ae krásně......život je krásný i když nás někdo opustí...

Emanuelo,
zdravím a obdivuji Tě. Jsem typ, co dává šance pořád a každému, ale vím bezpečně, že na žádné Po a Čt bych nepřistoupila. Jsem si téměř jistá, že Ti bude líp, něco z Tebe spadlo, svoboda fakt není marná. Drž se.

Emanuelo bájo!!!

.život je krásný i když nás někdo opustí...

Tesej do kamene! Držím ti palce.

Paola napsal(a):

Leilo,  jak je???  ozvi se..

Tak- u nás jakoby vše klapalo. Já jsem myslela, že je všechno O.K., ale píšou si!!!!
Podle sms ek se nevídají, ale píšou si!!! Sice naposledy kolem 20. února, ale...
Myslela jsem si, že je mezi něma definitivní konec, sice jsou to "jen" sms ky, ale nevím, co dál. Nic jsem neřekla, že to vím. Podle těch sms ek se nevídají.

Kámoška mě radí- užívej si, co on ti nabízí :(  .
A já nevím.

Nechápu to. Pokud ji má rád, proč se nevídají, proč si "jen" píšou.
Proč je pořád se mnou, proč se chová "tak hezky" ke mně. Dala jsem to do uvozovek, protože se hezky nechová, když si s ní dál píše. Ale naoko se chová fakt hezky.

Už mě to nebaví, dělám, jako by nic.

Kámoška mně říká, že její přítel se k ní takhle hezky nechová, že si to mám užívat... A já přemejšlím- do konce života se bát, kdy se začnou scházet?? Třeba by se scházet nezačali, ale třeba jo.

Chápete někdo, proč si jenom píšou?? Podle těch sms ek se určo nevídají. Chjo.

Leilo,
nezlob se

Vando, máš zřejmě pravdu. Ale píšou si- "moc Tě miluju", "já tebe taky moc miluju", posílám ti pusinku na dobrou noc"... atd :usch:
Vždyď já taky dělám, jako by nic.
Co ale potom, až zjistím, že spolu zase spali... jestli na to dojde. :(

Já jsem mu věřila a dlouho do toho mobilu nevlezla. Jenže kdo je podváděnej, nebo byl, tak chápe, proč jsem tam vlezla..

Leilo, prosíííím...nečti to. Zkus to vydržet, uvidíš, že ti bude líp, nepátrej, radši si sedni na ruce, nech mu jeho soukromí. Neshazuj se. Udělej to pro SEBE, svou sebeúctu. Nebudeš muset "dělat, jakoby nic", nic hrát, prostě jen brát, co život dá. Držím ti pěsti.

Leila napsal(a):

Paola napsal(a):

Leilo,  jak je???  ozvi se..

Tak- u nás jakoby vše klapalo. Já jsem myslela, že je všechno O.K., ale píšou si!!!!
Podle sms ek se nevídají, ale píšou si!!! Sice naposledy kolem 20. února, ale...
Myslela jsem si, že je mezi něma definitivní konec, sice jsou to "jen" sms ky, ale nevím, co dál. Nic jsem neřekla, že to vím. Podle těch sms ek se nevídají.

Kámoška mě radí- užívej si, co on ti nabízí :(  .
A já nevím.

Leilo,kdyz jsem byla milenkou tak,kdyz jsme se rozesli tak jsme si spolu take psali ne sms(kontrolovala mu mobil),ale mejliky.Trvalo to pres rok.Jeho zena to mozna tusila,ale dukaz nemela.Za cely ten rok jsme se sesli jen jednou,ano byl sex a ja si v to dobu uvedomila,ze to takhle dal nechci,ze nebudu zadna jeho nahradnice.Vsechno jsem utla a jemu rekla,ze,uz nechci,aby se to nekdy opakovalo,ze mu,uz neverim.Vysledek je,ze si vyleva svou zlost na svych spolupracovnicich a bohuzel i na me.V tom,me alespon utvrdil jaky skutecne je clovek.Vim,ze svou zenu miluje,ale vim,ze ty city ma i ke me.Leilo tobe nezbyva nez cekat,az jeho milenka dostane rozum a pusti ho k vode.Prece nebude vecne chtit zit jenom na sms.To nemuze stacit nikomu.Preji te hodne stesticka a vydrz tvuj manzel te miluje jinak by s tebou nebyl a odesel by.

No a Leilo, bylo ti líp předtím, než jsi vstoupila do jeho mobilu, nebo potom? Asi potom hůř, takže připravuješ sama sobě trápení. Proč?

Leila napsal(a):

Vando, máš zřejmě pravdu. Ale píšou si- "moc Tě miluju", "já tebe taky moc miluju", posílám ti pusinku na dobrou noc"... atd :usch:
Vždyď já taky dělám, jako by nic.
Co ale potom, až zjistím, že spolu zase spali... jestli na to dojde. :(

Tohle psal i me a denne rikal v praci.Pak,kdyz byl se zenou me jako by neznal.Nechtel o zenu prijit.

Leila napsal(a):

Já jsem mu věřila a dlouho do toho mobilu nevlezla. Jenže kdo je podváděnej, nebo byl, tak chápe, proč jsem tam vlezla..

je to asi blbý přirovnání, kterému se my ženský bráníme , ale fakt to připadá ,že jsme to hejno slepic a čekáme jestli se zrovna ted stanem favoritkou toho našeho kohouta. Jednu obštastní a hurá za druhou.. akorát vtom nejsou city. Já taky potřebuji vědět, že slovo miluji tě patří jen mě a ne že je partner rozdává jak pozdrav.Jo, jsou to jen slova, ale některýma by se mělo šetřit. Po manželově románku ,mě dodnes slovíčka typu miluji tě skřípou v uších a taky jsem mu to řekla . Řekla jsem mu at mi radši vyznává lásku jako teba -je mi s tebou dobře nebo -jsem s tebou rád...Leili ještě vydrž , čas ti ukáže co dál

Mám vydržet beze slov, KAMARÁDKO??
Anebo říct- bolí mně, že si píšete... ale je to Tvoje věc, já se zařídím podle toho.
Přijde mně těžké být úplně zticha.
Dělat jakoby nic??

Leila napsal(a):

Mám vydržet beze slov, KAMARÁDKO??
Anebo říct- bolí mně, že si píšete... ale je to Tvoje věc, já se zařídím podle toho.
Přijde mně těžké být úplně zticha.
Dělat jakoby nic??

Leilo, abych pravdu řekla, ty jsi mu tu opravdu dlouho chyběla. Nemyslím to ironicky. Ale čas od času si na tebe vzpomenu, jestli stále bojuješ s tou svou závislostí a jestli stále necháváš svou osobu tak ponižovat.... Nemyslím tím jen tu nevěru tvého manžílka, ale všechno, co jsem měla tu čest od tebe číst téměř rok.

Dlouho jsi se neozvala, ale jak vidím, situace je stále stejná. :dumbom: :dumbom:

Vanda napsal(a):

Leilo, prosíííím...nečti to. Zkus to vydržet, uvidíš, že ti bude líp, nepátrej, radši si sedni na ruce, nech mu jeho soukromí. Neshazuj se. Udělej to pro SEBE, svou sebeúctu. Nebudeš muset "dělat, jakoby nic", nic hrát, prostě jen brát, co život dá. Držím ti pěsti.

Leilo, to je přesně ono, co píše Vanda. Znám to, dělala jsem to jako Ty - lezla do mobilu, sledovala, řekla jsem "já vím, že si píšete a je to Tvoje věc". A to všechno mi dalo jen jedno jediné - ztratila jsem jakoukoliv sebeúctu. Beru to jako neskutečné selhání a kdybych to uměla na povel, poblila bych se ze sebe (s odpuštěním...). Bylo mi to na nic. Úplně na nic. Ztratila jsem důvěru manžela, jeho úctu a přestala si vážit sama sebe. On teď žije svůj spokojený a úžasný život s ženskou, která mi možná nesahá ani po kotníky, ale miluje ji, váží si jí, obdivuje ji pro to, jaká je. Já jsem pro něj hysterka, která se totálně shodila. A nikdy si už nebude myslet nic jiného. :(

Nikdy neříkej nikdy, ale budu se snažit, abych to v přpadě svého budoucího partnera takhle nepodělala. Mobil je jeho soukromí. Nikdy nikdy nikdy nechci dopustit to, abych si sebe zase musela přestat vážit.

Ahoj holky, je to pořád stejný, můj přiběh znáte, nechce se mě už k němu vracet. jenom Vám napíši to, že i já jsem 2 roky ze sebe děla blbce, snažila se, možná kdybych nebyla chvílem hysterická šlo by to dál a milenka by to neustála, bohužel, já řekla manželoví at žije s milenkou že mě nebaví už PO a ČTVR a milenka mu dala nůž na krk at je s ní a on se opravdu rozhodl pro milenku. Domů nechodí, se mnou nespí.Rozvod jsem zatím neřešili , ale to vše přijde. Vykašli se Leilo na něj on si s ní bude psát a ty budeš dělat jako by nic, nemá to smysl. Já taky dělala jako by nic a pořád to bylo stejný. jsem ráda že mám klid a on je s ní. Jinak Nabuko čteš mí slova/Ztratila jsem důvěru manžela, jeho úctu a přestala si vážit sama sebe. On teď žije svůj spokojený a úžasný život s ženskou, která mi možná nesahá ani po kotníky, ale miluje ji, váží si jí, obdivuje ji pro to, jaká je. Já jsem pro něj hysterka, která se totálně shodila./ Holky měj te tu síli a vykašlete se na ně. Já to vydržela 2 roky, 2 roky trpěla a bylo to děsný, nakonec se rozhodoval on. který podváděl. je to ponížení a ublížení veřtě mě.Vždy šel k té která nezlobila, prostě hnus jinak se to říct nedá. Leilo zvaž jeho chování, sama uvidíš, pokud ti to vyhovuje nech to být, já to neřešila 2 roky a pak to manžel vyřešil za mě, prostě odešel na zkoušku, jako dítě na zvykání do jeslí.Možná si myslí, že když mu to nevýjde vrátí se, ale já nevěřím že bychom už spolu žili.Leilo držím ti palce, ale nezávídím ti, vím o čem mluvím. Je mě líp bez jeho přítomnosti, blbých telefonu a nálad.

Nabuko, naprosto chápu, cos dělala a proč jsi to dělala, já bych dělala to samé.............neodsuzuj se tak
jsi krásná, mladá a chytrá žena.........................uvidíš............

Nabuko napsal(a):

Nikdy neříkej nikdy, ale budu se snažit, abych to v přpadě svého budoucího partnera takhle nepodělala. Mobil je jeho soukromí. Nikdy nikdy nikdy nechci dopustit to, abych si sebe zase musela přestat vážit.

Super zvládnutá lekce :supr:
Gratuluji :)

Leilo, moc dobře vím o čem píšeš. Též jsem lezla do mobilu, hlavně v době největšího třesku. U mě jsem to brala spíše jako zoufalství, nevěřila jsem, bylo to příšerný.
Pak mi řekl, že je konec, ale přesto jí psal. Chtěla jsem to utnout, chtěla jsem ho vyrazit. Jenže on se snažil. A já si pak řekla a dost. Ubližovala jsem především sama sobě a našemu vztahu to vůbec neprospívalo.
Leilo, zkus to vydržet, zapomeň, že nějaký mobil existuje. Alespoň se o to pokus. Udělej to hlavně kvůli sobě!!!

to nejdeeeeeeeeeeeeeee, v tomto stavu ne

Pandorraa napsal(a):

Nabuko napsal(a):

Nikdy neříkej nikdy, ale budu se snažit, abych to v přpadě svého budoucího partnera takhle nepodělala. Mobil je jeho soukromí. Nikdy nikdy nikdy nechci dopustit to, abych si sebe zase musela přestat vážit.

Super zvládnutá lekce :supr:
Gratuluji :)

Pan, děkuji. :-) Doufám, že to dokážu. :-) Zrovna dnes se mi zdálo (asi pod dojmem téhle diskuze), že jsem příteli vlezla do mobilu a že tam měl sms o mé "převýchově". :-))))

Nabuko co si tak sypes popol na hlavu, pokial som tvoj pribeh sledovala, zachytila som ze v zlomovej situacii (po porode) ti nepomohol, zamoril PC jej fotkami - to robil naco?, malemu hovoril, ze mu najde novu maminku atd... ja si myslim, ze sa ukazala prava tvar cloveka vedla teba. podla mna je lepsie mat vo veci jasno, ak si si ho urobila, tak vlastne co ti je luto? co ked ti tymto preukazal sluzbu?ona ti nesiaha po clenky? no a,nasiel si seberovnu.

eset napsal(a):

Nabuko co si tak sypes popol na hlavu, pokial som tvoj pribeh sledovala, zachytila som ze v zlomovej situacii (po porode) ti nepomohol, zamoril PC jej fotkami - to robil naco?, malemu hovoril, ze mu najde novu maminku atd... ja si myslim, ze sa ukazala prava tvar cloveka vedla teba. podla mna je lepsie mat vo veci jasno, ak si si ho urobila, tak vlastne co ti je luto? co ked ti tymto preukazal sluzbu?ona ti nesiaha po clenky? no a,nasiel si seberovnu.

Hmmm...Takže když on se chová jako prase, tak já se taky budu chovat jako prase, abych měla jasno a ještě si ke všemu budu vytvářet domněnky, že si našel sobě rovnou....
Pýcha taky jako prase....  :grater:
Fakt úúúúžasný.

No ale když to někomu pomáhá...tak proč ne.

to urcite nie, suhlasim s tebou, mala som na mysli ze vsetko zle je na nieco dobre, a je rozdiel prasa a prasa

Leila napsal(a):

Já jsem mu věřila a dlouho do toho mobilu nevlezla. Jenže kdo je podváděnej, nebo byl, tak chápe, proč jsem tam vlezla..

Byla jsem podváděná, ale přesto nepochopím, co řešíš, když jsi ve vztahu spokojená. Píšeš, že se chová manžel skvěle. Pokud je někdo ve vztahu spokojený, tak leze tomu druhému do mobilu jen tehdy, když je nadprůměrný žárlivec a stihačka.

Řeš jen sebe a jeho, rozhodně mu neříkej že mu projíždíš mobil, jen se shodíš. Pokud Tvůj muž dokáže ve vašem vztahu perfektně fungovat, hýčká si tě, váží si tě, tak neřeš, co dělá, když s tebou není, na to nemáš právo. Užívej si a nepátrej.

eset napsal(a):

to urcite nie, suhlasim s tebou, mala som na mysli ze vsetko zle je na nieco dobre, a je rozdiel prasa a prasa

Všechno zlé je pro něco dobré, o tom žádná.
A prase je vždycky zase jenom prase.

Leila napsal(a):

Nechápu to. Pokud ji má rád, proč se nevídají, proč si "jen" píšou.
Proč je pořád se mnou, proč se chová "tak hezky" ke mně. Dala jsem to do uvozovek, protože se hezky nechová, když si s ní dál píše. Ale naoko se chová fakt hezky.

Už mě to nebaví, dělám, jako by nic.

Kámoška mně říká, že její přítel se k ní takhle hezky nechová, že si to mám užívat... A já přemejšlím- do konce života se bát, kdy se začnou scházet?? Třeba by se scházet nezačali, ale třeba jo.
Chápete někdo, proč si jenom píšou?? Podle těch sms ek se určo nevídají. Chjo.

Víš ...znám případ ze svého okolí - milenci bydlí daleko od sebe, stejně se jednou za měsíc "urvou" ...prostě ..pokud se budou chtít sejít, nebo se už sešli, tak to nikdy nezjistíš ..pokud se budou chtít vidět ... ani 250 km jim nezabrání se vídat, ani Ty ne, a už vůbec ne to, že Ty se tím týráš :-( ...A co bys dělala kdybys zjistila , že už se viděli ? Co potom ? Víš to ? Neubližuj si tímhle přemýšlením .. pak to moc bolí ...

Kdyz to tak tady ctu a byla podvadena manzelka tak asi bych chtela mit ve vztahu jasno a ne zavirat oci pred tim,ze by muj muz vedl dva zivoty.Vim,ze by me to bolelo,ale urcite bych se do mobilu manzelovi podivala,prece nebudu hrat hloupou husicku a najivne si nalhavat,ze je vse v poradku.

eremuruss napsal(a):

Kdyz to tak tady ctu a byla podvadena manzelka tak asi bych chtela mit ve vztahu jasno a ne zavirat oci pred tim,ze by muj muz vedl dva zivoty.Vim,ze by me to bolelo,ale urcite bych se do mobilu manzelovi podivala,prece nebudu hrat hloupou husicku a najivne si nalhavat,ze je vse v poradku.

no jde i o to, co to podle tebe znamená, že je vše v pořádku.

Představ si, že existují chlapi, se kterými být ve vztahu je skvělé, zábavné, nenudící, plno romantiky, smíchu, pohody, jsou spolehliví, váží si Tě atd atd. A přitom všem když jsou sami tak si třeba píší zamilované sms s někým jinýmnebo si občas střihnou sex někde jinde.

A pak taky jsou chlapi, sice věrní, ale morousové nebo nespolehliví, doma protivní,, ve vztahu pasivní atd. atd

No a pak jsou taky takoví, jak jsem psala v prvním případě, ale věrní a pak samozřejmě něco mezi tím. A pak taky třeba nevěrní pohodáři, jejichž stálá partnerka o nevěře neví, protože nepátrá.

A jde o to, co hlavně chceš. Jestli věrnost nebo pohodový vztah.  Nutně nebo nezbytně to totiž spolu nesouvisí.

Nabuko napsal(a):

Vanda napsal(a):

Leilo, prosíííím...nečti to. Zkus to vydržet, uvidíš, že ti bude líp, nepátrej, radši si sedni na ruce, nech mu jeho soukromí. Neshazuj se. Udělej to pro SEBE, svou sebeúctu. Nebudeš muset "dělat, jakoby nic", nic hrát, prostě jen brát, co život dá. Držím ti pěsti.

Leilo, to je přesně ono, co píše Vanda. Znám to, dělala jsem to jako Ty - lezla do mobilu, sledovala, řekla jsem "já vím, že si píšete a je to Tvoje věc". A to všechno mi dalo jen jedno jediné - ztratila jsem jakoukoliv sebeúctu. Beru to jako neskutečné selhání a kdybych to uměla na povel, poblila bych se ze sebe (s odpuštěním...). Bylo mi to na nic. Úplně na nic. Ztratila jsem důvěru manžela, jeho úctu a přestala si vážit sama sebe. On teď žije svůj spokojený a úžasný život s ženskou, která mi možná nesahá ani po kotníky, ale miluje ji, váží si jí, obdivuje ji pro to, jaká je. Já jsem pro něj hysterka, která se totálně shodila. A nikdy si už nebude myslet nic jiného. :(

Nikdy neříkej nikdy, ale budu se snažit, abych to v přpadě svého budoucího partnera takhle nepodělala. Mobil je jeho soukromí. Nikdy nikdy nikdy nechci dopustit to, abych si sebe zase musela přestat vážit.

Promiň, ale on s ní není proto, že jsi mu vlezla do mobilu, ale proto, že s ní prostě být chtěl ... kdyby nechtěl - tak to hodí za hlavu. To mi tedy věř. Proč by jsi měla ztrácet sebeúctu ? ... Když už - tak jste si byli fifty fifty ... ty jsi vlezla do mobilu a on podváděl. Kdo je lepší nebo horší ? Co by se vyřešilo - kdyby se to nestalo ? Možná by tě jenom podváděl dýl .... třeba by tedy ani neodešel k jiné - ale co z toho ? .... Vše je jak být má. Pardon. :offtopic:

Odpověď PhDr. Šmolky na otázku, zda věrnost je přežitek :

Mnohé možná popudím, ale já bych ji považoval spíše za dar než za přežitek. Zároveň však uznávám, že ne každému se toho daru dostane; podobně, jako ne každý získá dar absolutního sluchu. Věrnost má i jisté praktické výhody – od ekonomických až po třeba zdravotní. Když se ale kdysi pradávno rozdávala, stála spousta lidí zřejmě frontu na něco úplně jiného. Na mindráky, na potřebu stále nových a nových prožitků, na zvědavost, poživačnost, bezbrannost či bezohlednost. Pak se nelze divit, že věrnost je pro ně cosi, čeho opravdu schopni nejsou. I tak by ale měli být schopni dělat alespoň vše pro to, aby svého partnera zbytečně nezraňovali. Lepší než Plzákovo „zatloukat“ je nezavdávat příčinu k pochybám. Navíc by se dnes stejně mělo říkat spíše „mazat, mazat a zase mazat“ – textovky a maily (mají na svědomí nejméně 80% odhalených nevěr). Jen na okraj – velice bych se přimlouval za občasný nevinný flirt (zatím totiž nebylo vynalezeno žádné jiné účinnější očkování proti skutečné nevěře).

Hezké, že? :-)

Vanilka69 napsal(a):

eremuruss napsal(a):

.

Představ si, že existují chlapi, se kterými být ve vztahu je skvělé, zábavné, nenudící, plno romantiky, smíchu, pohody, jsou spolehliví, váží si Tě atd atd. A přitom všem když jsou sami tak si třeba píší zamilované sms s někým jinýmnebo si občas střihnou sex někde jinde.

váži si te?  skor to vyzera na "palenie zadku a dobreho bydla" , kto seje vietor zne burku

Jo - docela trefné :) (Selen)

Jj, Smolka je super :supr:

Vanilka69 neviem, kam by som zaradil seba ... ale co ak neexistuju len tvoje 2 kategorie?
Je skvele byt zabavny a akcny, ale ked tvoja "polovicka" caka stale na tvoju aktivitu stoji to po case za prd. A aj smiat sa len sam stoji za prd. Na to, aby to bolo ólrajt musi byt snaha na oboch stranach -> nielen brat, ale aj davat. Pretoze moze byt chlap akokolvek skvělý, zábavný, nenudící, plný romantiky (aj kvalitnych spermii :lol: ), smíchu, pohody, spolehlivý ... nevhodna polovicka z neho casom spolahlivo urobi zapskleho, vecne nasrateho hundrosa bez kuska otimizmu...
Lenze kde najst niekoho, kto to bude mat nastavene rovnako, ze?

eset napsal(a):

Vanilka69 napsal(a):

eremuruss napsal(a):

.

Představ si, že existují chlapi, se kterými být ve vztahu je skvělé, zábavné, nenudící, plno romantiky, smíchu, pohody, jsou spolehliví, váží si Tě atd atd. A přitom všem když jsou sami tak si třeba píší zamilované sms s někým jinýmnebo si občas střihnou sex někde jinde.

váži si te?  skor to vyzera na "palenie zadku a dobreho bydla" , kto seje vietor zne burku

To nechapu,jak si te muze vazit,kdyz te podvadi trochu divne nemyslis?Spis je dobry komediant ne?Ktery to umi dobre sehrat aby mu bylo dobre jak doma nak v cizim pelisku.

Feuria napsal(a):

Promiň, ale on s ní není proto, že jsi mu vlezla do mobilu, ale proto, že s ní prostě být chtěl ... kdyby nechtěl - tak to hodí za hlavu. To mi tedy věř. Proč by jsi měla ztrácet sebeúctu ? ... Když už - tak jste si byli fifty fifty ... ty jsi vlezla do mobilu a on podváděl. Kdo je lepší nebo horší ? Co by se vyřešilo - kdyby se to nestalo ? Možná by tě jenom podváděl dýl .... třeba by tedy ani neodešel k jiné - ale co z toho ? .... Vše je jak být má. Pardon. :offtopic:

Fe, ale já myslím, že jsou to dvě různé věci.

Oxi napsal(a):

Vanilka69 neviem, kam by som zaradil seba ... ale co ak neexistuju len tvoje 2 kategorie?
Je skvele byt zabavny a akcny, ale ked tvoja "polovicka" caka stale na tvoju aktivitu stoji to po case za prd. A aj smiat sa len sam stoji za prd. Na to, aby to bolo ólrajt musi byt snaha na oboch stranach -> nielen brat, ale aj davat. Pretoze moze byt chlap akokolvek skvělý, zábavný, nenudící, plný romantiky (aj kvalitnych spermii :lol: ), smíchu, pohody, spolehlivý ... nevhodna polovicka z neho casom spolahlivo urobi zapskleho, vecne nasrateho hundrosa bez kuska otimizmu...
Lenze kde najst niekoho, kto to bude mat nastavene rovnako, ze?

No, medzi ľuďmi. Počúvať, obzerať sa, čítať (aj tu na Babi) ... a mať trpezlivosť. Ale úplný základ je práve to - vedieť, ako to mám nastavené JA. S tým máme(majú?) mnohé ženy problém.

Oxi - snažila jsem se, aby bylo vidět, že nejsou jen dvě kategorie chlapů. Chtěla jsem tím celým říct, že věrnost je přeceňovaná vlastnost.

Eset, Eremuruss - pokud je pro vás důkazem toho, že si vás partner váží, jeho věrnost, ok, máte to tak nastavené a je to pro vás to nejdůležitější. Já to mám jinak.

Moje kámoška má doma o dost staršího manžela, který je dnes už v důchodu a je dost nemocný, takže to, že jí je věrný je téměř jisté. A přesto se k ní chová děsně, neváží si jí, slovně ji uráží, teď třeba ji zakázal po večerech korálkovat, mají malý byt a jemu vadí světlo při televizi. Je nesnesitelný, ale věrný.  Kdo z nás by takového chlapa chtěl?

A na druhou stranu vím, že existují lidé (jedná se totiž i o ženy), kteří se dopouštějí nevěry, přesto že si svých zákonitých protějšků váží. Nevěříte? To ale neznamená, že to tak není.

Jenže takovéhle nevěry se málokdy provalí nebo když se provalí, tak je pak ta vzájemná úcta znát i na dalším vývoji.

Jo, ještě jsem chtěla - Oxi - z toho, jak Tě znám, tak Ty jsi ten typ, který je zábavný a věrný, dokážeš si ženy vážit. Někdy jsi až moc hodný, proto podle mě k sobě přitahuješ ženy potvory.

Ale máš stopro pravdu, že snaha musí být na obou stranách.

Vanilka69 napsal(a):

Chtěla jsem tím celým říct, že věrnost je přeceňovaná vlastnost.

Podla mna vernost u ludi nieje vlastnost ... skor presvedcenie, vlastna vnutorna hodnota (ktoru ale tazko mozem vyzadovat od niekoho ineho, ako od seba)  ... tak ako budhizmus nieje nabozenstvo ale skor filozofia, zivotny smer ...

Vanilko69... něco, co jsi napsala v přízpěvku 187 jsem  sem chtěla napsat i já, ale nedostala jsem správný impulz , nevím proč, snad nějaká vnitřní autocezůůůra pochybně zaúřadovala.  Protože kdybych napsala  A) chtěla bych dodat i za B) a to be se hodí spíš na duchovní než  na život po nevěře, tož tak....Leč vidět to černé na bílém od tebe je očistné a povzbudívé čtení... :D

Oxi - souhlasím, že to není vlastnost (věrnost).

Vanilka, nie to ze mi je verny mi dava pocit ze si ma vazi. to ako kona mi dava ten pocit. ak by chcel mat aferku, neslo by to bez zavadzania , klamania a inych nepeknych veci, to by som si ho uz nevazila ja keby sa k nim uchyli. suhlasim s oxim - je to presvedcenie- ak muz nazor zmeni, chcem byt prva koho informuje.

No predstava,ze ho muj muz smoci u jine a me bude rikat,ze si me moc vazi.No nevim spise si muze vazit me najivity.To potom jo.A Vanilko vazil by si tvuj muz taky tebe,kdybys mu byla neverna?

Jezis, spojenie "vazim si ta" nejako od zien nemusim :D Asi som poznaceny minulostou :D

Eremurrus, odpovím konkrétně i když dotaz byl na Vanilku, ale na základě osobní zkušenosti.
Mou hodnotu to NIJAK v maželovo očích nepoznamenalo. Je to moudrý a inteligentní člověk, asi proto ví, že v životě si neděje všchno tak jak bychom si striktně všichni  přáli a plánovali, taky jsem neslyšela , že by někdy nazval onen akt smočením, pícháním , či zánášením případně jinými smyslupnými degradujícími názvy... :lol:

Oxi, Kukačko - a co to podle vás mění, že věrnost není vlastnost, o to v mém příspěvku nešlo. Šlo o to, že lidi věrnost přeceňují. "Hlavně aby mi byl věrnej". Ono to asi vychází z toho, že si málokdo dovede představit, že milovat svého stálého  partnera může i nevěrník. Ono ale neplatí věrnost rovná se láska.

Už jsem to sem psala, Babinet poněkud zkresluje. Většina nevěr se neprovalí, většina vztahů po nevěře se nerozpadne.

Ale na druhou stranu i tady, na Životě po nevěře by většina podvedených nevěru odpustila, kdyby se ten nevěrník nezačal chovat tak, že přestal brát na podváděnou ohledy (tomu já říkám že si ji přestal vážit).

Mě to je jedno, jak to kdo má. Já jsem třeba věrnej člověk, zároveň jsem ale docela benevolentní a tolerantní k jiným názorům. A z hlediska pravděpodobnosti dnes už vím, že potkat partnera, který to bude mít s věrností stejně jako já, je velice nepravděpodobné, protože nás takových je maximálně do deseti procent populace. Takže počítat u partnera s věrností je, ehm, přinejmenším nepraktické.

Jak bych to chtěla ve vztahu? Aby se ze vztahu nevytratila vzájemná láska, úcta, zájem, pochopení, sdílení, intimita. Věrnost skutečně neřeším. pokud je, je to pěkný bonus.

Nečekám, že mi muž řekne, že si mě váží. Ale že se tak bude chovat. Tzn. ocení, co pro něj dělám (ve smyslu bude si toho vědom), bude o mě hezky mluvit, nebude mě schazovat, moje zájmy budou i jeho zájmy, moje problémy budou i jeho problémy, bude mu zkrátka na mě záležet, bude mu záležet na mých pocitech, když budu potřebovat, tak mi pomůže, podrží.

Když použiju výraz eremuruss. Pokud můj muž "smočí" jinde a zároveň si mě bude vážit, tak udělá všechno pro to, aby mě to nikterak nezranilo a neohrozilo. Bude se maximálně snažit, abych se to nedozvěděla, nebude si třeba smskovat v mé přítomnosti, nebude mě nikterak v té době zanedbávat. pokud se to bohužel provalí, po provalení se zase zachová tak, aby minimalizoval utrpení. Tečka. Líp už to vysvětlit neumím. A to si pište, že přesně tak se můj muž vždycky choval.

Jo a ještě - můj muž si mě váží a miluje mě ne proto, že jsem mu věrná, ale protože jsem mám spoustu jiných vlastností nebo schopností nebo vnitřních a vnějších hodnot a přesvědčeních. Moji věrnost neřeší, protože si nikdy nemůže být mojí věrností jistý zrovna tak jako já tou jeho.

hele, ten můj ex mi věrný nebýval...pamatuji si, že když jsem to vyjevila, Regina (konkrétně) doslova zalapala po dechu. Mě to nikdy nezraňovalo, ač jsme mnohokrát tušila. Choval se ke mně vždycyky jako ke královně, k ženě č. 1. Já jemu věrná byla. Prostě mě to nedělalo problémy. Jeho poslední extempore se ale projevilo jako smrtonosné a nastala nějaká destrukce, ta tam byla ohelduplnost a úcta. Choval se tak, abych ho vyhodila a on byl z obliga.
Chápu, že můžeš milovat, moc milovat a s někým si užívat. I já si prošla"divokým obdobím" po rozvodu. Ale zase se vracím k monogamnímu způsobu života, vyhovuje mi a nedělá mi to nejmenší problém.

Myslím, že není třeba to rozebírat, protože polemizovat se dá do nekonečna. Věrnost je přeceňovaná věc. Tečka.

Proč by člověk měl volit mezi absolutně úžasným mužem, který je ale nevěrným a zapšklým protivou, který je věrný? Já chci toho absolutně úžasného, ale aby mi byl věrný :-).
Ale vážně: nevěrného chlapa bych nemohla milovat, nikdy. Možná bych dokázala náhodnou nevěru odpustit, ale nedokázala bych být na místě třeba Leily.

Oxi napsal(a):

Lenze kde najst niekoho, kto to bude mat nastavene rovnako, ze?

Verim ze kdo hleda a veri ze najde,ten taky najde.A Ty?  :)

Leilo,
A premyslela jsi vubec o tom co vlastne chces?
Chces mu vlastne opravdu odpustit a pokud ano,vis co odpusteni znamena? A vis taky neco o tom,ze zaroven pokud mu das(chces dat) novou sanci na vas spolecny zivot,ze odpusteni je ten prvni krok spolu s tim,vedet co chces a co mas v sobe nastaveny jak zit ten zivot?
A ze na druhou stranu ale pokud on nevyuzije spravne Tve odpusteni,a bude dal neverny,tak ma mozna vsechno sve meze? Ze se muze ci nemusi snazit,pak zalezi take na nem. To jak se rozhodnes Ty,zalezi zase na Tobe.No jak jinak.
Najit harmonii mezi vami je otazkou prani a rozhodnuti vas obou.Jedno bez druheho nejde.Bud to oba chcete,nebo je nekde chyba.
A kdo z vas je ten co se nesnazi tu harmonii najit,je vlastne jedna velka hadanka,tak ji zkus vylustit.  :)

Ivana napsal(a):

Proč by člověk měl volit mezi absolutně úžasným mužem, který je ale nevěrným a zapšklým protivou, který je věrný? Já chci toho absolutně úžasného, ale aby mi byl věrný :-).
Ale vážně: nevěrného chlapa bych nemohla milovat, nikdy. Možná bych dokázala náhodnou nevěru odpustit, ale nedokázala bych být na místě třeba Leily.

Jenže takových chodí po světě jako šafránu... to mi věř...

MMCh, já bych chtěla být super chytrá a krásná blondýna zároveň (třeba jako Kukačka), ale toho v tomto životě už toho nedosáhnu. Ale učím se přijímat sebe a svět ve kterém žiju realisticky a nestavět si vzdušné zámky a přesto být v rámci možností co nejšťastnější....

Ivi, ale je dobre možné, že ten úžasný a zábavný a verný chce ženu, ktorá je verná, ale okrem toho aj milá, usmievavá, NEŽIARLIVÁ A NEPRUDIVÁ. Čo s tým? Mmch, je oveľa ťažšie zahnúť niekomu, kto mi verí, dáva mi voľnosť, nepátra a nelustruje, než stíhačke alebo žiarlivcovi, ktorí sa správajú ako KGB. Hovorím z vlastnej - obojstrannej - skúsenosti.
A odhalená nevera spôsobí skôr to, že sa láska zmení na kŕč, na závislosť. Ty Ivi, píšeš, že: "nevěrného chlapa bych nemohla milovat, nikdy".. ale pokiaľ si dobre spomínam, tvoj chlap ti neverný bol, a ty ho napriek tomu dodnes miluješ a všetkých chlapov s ním porovnávaš. Alebo si ťa s niekým mýlim?

hirondel napsal(a):

Verim ze kdo hleda a veri ze najde,ten taky najde.A Ty?  :)

Ja som tvor, ktory od podstaty nicomu neveri, ale nanestastie veri kazdemu ...
Nehladam, ale verim, ze sa raz najde SAMO ... nahoda je blbec :lol:
A kto vie ... :vissla::vissla: ....
zivot je aj tak krasny (pokial prave nemate depku) :lol:

Vanilka69 napsal(a):

Ivana napsal(a):

.

MMCh, já bych chtěla být super chytrá a krásná blondýna zároveň (třeba jako Kukačka), .

Co to??

Kukačka napsal(a):

Vanilka69 napsal(a):

Ivana napsal(a):

.

MMCh, já bych chtěla být super chytrá a krásná blondýna zároveň (třeba jako Kukačka), .

Co to??

Jsi mi prostě napadla první jako příklad... když jsem Tě viděla (drobná krásná blondýnka - to je opravdu můj sen) a podle toho co píšeš mi přijde, že to máš v hlavě srovnané.  Ale to neřeš, já to kdyžtak vymažu..  ;)

DROBNÁ KRÁSNÁ BLONDÝNA??? já? děkuji :)
to ze mně udělal rozvod (možá trochu práce). Opravdu. Bez něj bych byla mamina v teplákách.

Neke, niesi zas tak dlho rozvedena a poznal som ta aj predtym a vzdy si vyzerala moooc dobre ;)

Oxi napsal(a):

Ja som tvor, ktory od podstaty nicomu neveri, ale nanestastie veri kazdemu ...
Nehladam, ale verim, ze sa raz najde SAMO ... nahoda je blbec :lol:
A kto vie ... :vissla::vissla: ....
zivot je aj tak krasny (pokial prave nemate depku) :lol:

Kdo vi? -Ten kdo od podstaty veri,ze to na co veri,mu prijde do cesty SAMO.  Protoze veri hlavne sobe.  :)

jo, vodíš Kuki, i Oxi se mnou ten názor sdílí, na tom už něco je, nemagořím :supr:

no vy mi dáváte, vy dva...si to vytisknu za rámeček, jo :)
Oxi, všiml sis, jak všechny Pecařky vypadají dobře? i když - tebe se ptám zbytečně...ty to víš dávno.

Kukačka napsal(a):

Oxi, všiml sis, jak všechny Pecařky vypadají dobře? i když - tebe se ptám zbytečně...ty to víš dávno.

No, to by som mohol brat aj ako kompliment mojej osobe :lol:

Chtěla jsem napsat... aj Pecaři...pak mě napadlo, že jsi stejně ženská :):):)

:lol::lol::lol::lol::lol: akurat mam 2x menej a 1x naviac :lol::lol::lol:

to je v hlavě, ne v primárních a sekundárních pohlavních znacích

Takze vlastne som lesba :D kedze som zenska - na zenske :D

nikdo tě nebude mít rád víc, než ty..takže...asi jo.

Som rad ze som si konecne ujasnil svoju sexualnu orientaciu ... vzdy som tusil ze som lesba :lol:
Neviete ci je v Marlenke nejake precento efedrinu, dopaminu, alebo niecoho podobneho? Pretoze mam pocit, ze som zfetovany do kewl nalady :D Alebo to bude tym, ze sa po dlhych rokoch citim prvy raz skutocne vyspaty? :D

Marlenka je hustá droga

Selima napsal(a):

Ivi, ale je dobre možné, že ten úžasný a zábavný a verný chce ženu, ktorá je verná, ale okrem toho aj milá, usmievavá, NEŽIARLIVÁ A NEPRUDIVÁ. Čo s tým? Mmch, je oveľa ťažšie zahnúť niekomu, kto mi verí, dáva mi voľnosť, nepátra a nelustruje, než stíhačke alebo žiarlivcovi, ktorí sa správajú ako KGB. Hovorím z vlastnej - obojstrannej - skúsenosti.
A odhalená nevera spôsobí skôr to, že sa láska zmení na kŕč, na závislosť. Ty Ivi, píšeš, že: "nevěrného chlapa bych nemohla milovat, nikdy".. ale pokiaľ si dobre spomínam, tvoj chlap ti neverný bol, a ty ho napriek tomu dodnes miluješ a všetkých chlapov s ním porovnávaš. Alebo si ťa s niekým mýlim?

Seli, máš pravdu, to mě nějak nenapadlo. Já jsem byla soustředěná na ten Lejlin příběh, jak on stále váhá mezi ní a milenkou a te´d, ačkoliv se vrátil, tak stále ještě není rozhodnut - myslím, že tohle bych nesnesla. Nebo někoho, jako byl Miloš Kopecký, který prostě musel mít i jiné ženské, to bych nebyla schopná rozdýchat, i kdyby byl jinak úplně nejúžasnější ze všech.

Potom už ide len o reakciu: Buď sa s ním "z lásky" rozídem, alebo s ním "z lásky" zostanem. Ani jedno, ani durhé nie je správne alebo nesprávne, láskavé či neláskavé - sú to len dve individuálne možnosti.

Vanilka69 napsal(a):

Oxi, Kukačko - a co to podle vás mění, že věrnost není vlastnost, o to v mém příspěvku nešlo. Šlo o to, že lidi věrnost přeceňují. "Hlavně aby mi byl věrnej". Ono to asi vychází z toho, že si málokdo dovede představit, že milovat svého stálého  partnera může i nevěrník. Ono ale neplatí věrnost rovná se láska.

Už jsem to sem psala, Babinet poněkud zkresluje. Většina nevěr se neprovalí, většina vztahů po nevěře se nerozpadne.

Ale na druhou stranu i tady, na Životě po nevěře by většina podvedených nevěru odpustila, kdyby se ten nevěrník nezačal chovat tak, že přestal brát na podváděnou ohledy (tomu já říkám že si ji přestal vážit).

Mě to je jedno, jak to kdo má. Já jsem třeba věrnej člověk, zároveň jsem ale docela benevolentní a tolerantní k jiným názorům. A z hlediska pravděpodobnosti dnes už vím, že potkat partnera, který to bude mít s věrností stejně jako já, je velice nepravděpodobné, protože nás takových je maximálně do deseti procent populace. Takže počítat u partnera s věrností je, ehm, přinejmenším nepraktické.

Jak bych to chtěla ve vztahu? Aby se ze vztahu nevytratila vzájemná láska, úcta, zájem, pochopení, sdílení, intimita. Věrnost skutečně neřeším. pokud je, je to pěkný bonus.

Nečekám, že mi muž řekne, že si mě váží. Ale že se tak bude chovat. Tzn. ocení, co pro něj dělám (ve smyslu bude si toho vědom), bude o mě hezky mluvit, nebude mě schazovat, moje zájmy budou i jeho zájmy, moje problémy budou i jeho problémy, bude mu zkrátka na mě záležet, bude mu záležet na mých pocitech, když budu potřebovat, tak mi pomůže, podrží.

Když použiju výraz eremuruss. Pokud můj muž "smočí" jinde a zároveň si mě bude vážit, tak udělá všechno pro to, aby mě to nikterak nezranilo a neohrozilo. Bude se maximálně snažit, abych se to nedozvěděla, nebude si třeba smskovat v mé přítomnosti, nebude mě nikterak v té době zanedbávat. pokud se to bohužel provalí, po provalení se zase zachová tak, aby minimalizoval utrpení. Tečka. Líp už to vysvětlit neumím. A to si pište, že přesně tak se můj muž vždycky choval.

Jo a ještě - můj muž si mě váží a miluje mě ne proto, že jsem mu věrná, ale protože jsem mám spoustu jiných vlastností nebo schopností nebo vnitřních a vnějších hodnot a přesvědčeních. Moji věrnost neřeší, protože si nikdy nemůže být mojí věrností jistý zrovna tak jako já tou jeho.

Vanilko, takhle obecně to mám v sobě i já. Ale když došlo na věc, byla jsem jak slídící pes. Přesně, nešlo o to, že si smočil, ale o to, že se choval absolutně bez úcty (nemyslím tím, že by se choval zle a špatně, ale přesně ty sms přede mnou, věčné lži apdo.)

Jak bych to chtěla ve vztahu? Aby se ze vztahu nevytratila vzájemná láska, úcta, zájem, pochopení, sdílení, intimita. Věrnost skutečně neřeším. pokud je, je to pěkný bonus.

Nečekám, že mi muž řekne, že si mě váží. Ale že se tak bude chovat. Tzn. ocení, co pro něj dělám (ve smyslu bude si toho vědom), bude o mě hezky mluvit, nebude mě schazovat, moje zájmy budou i jeho zájmy, moje problémy budou i jeho problémy, bude mu zkrátka na mě záležet, bude mu záležet na mých pocitech, když budu potřebovat, tak mi pomůže, podrží.

Když použiju výraz eremuruss. Pokud můj muž "smočí" jinde a zároveň si mě bude vážit, tak udělá všechno pro to, aby mě to nikterak nezranilo a neohrozilo. Bude se maximálně snažit, abych se to nedozvěděla, nebude si třeba smskovat v mé přítomnosti, nebude mě nikterak v té době zanedbávat. pokud se to bohužel provalí, po provalení se zase zachová tak, aby minimalizoval utrpení. Tečka.

Asi si přeji nmožné, aby ten můj, co je "zatím s náma na to přišel co nejsřív. Dál už mě to vyčerpává a unavuje........

Kerrin, ráda bych ti nějak pomohla, ale nemůžu jinak než radama.

Můžeš tomu svému muži pomoci v rozhodování tím, že začneš na sobě pracovat. Alespoň u mě to tak bylo. Začala jsem se mít ráda, začala jsem si sebe sama vážit. Pomohlo mi k tomu, že jsem si zašla za vizážistkou, začala se líp líčit, změnila jsem účes, kompletně vyhodila šatník , vybrala úspory - dvacet tisíc! Které jsem škudlila na letní sezení na chalupu a zacelou sumu se kompletně oblíkla od spodního prádla po super botičky. Začala chodit k psychologovi, který mi pomohl skládat dohromady svojí ztracenou vnitřní jistotu, protože jsem měla pocit, že jsem se uvnitř rozpadla na tisíc kusů.

Začala jsem se učit na kytaru i nový jazyk, začala jsem si víc dělat, co chci. A to celé ne proto, abych nějak víc zaujala svého muže (měla jsem za to, že to nemá cenu,já jsem to brala jako jisté, že je s naším vztahem konec, že on sice se zrovna rozumem vrátil k rodině, ale srdci si stejně nakonec neporučí a odejde k ní, že to je jen otázka času, myslela jsem, že ten jejich vztah musí být šíleně silný, když vydržel přesto, že jsem během té doby, co trval, přišla do jiného stavu a překonal i spoustu jiných překážek, na které snad ani nechci vzpomínat).

Na druhou stranu jsem to té milence, které v té době podle mě všechny plány vycházely, nechtěla nikterak ulehčit, měla jsem jí za zlé, že dělala vše proto, aby odvedla tátu třem dětem - nejmladší měla osm měsíců v době, kdy milenka dost drasticky provalila jejich vztah a přemlouvala mého muže, ať spolu začnou žít a bydlet. No a jak jsem jí to nechtěla nikterak ulehčit, tak jsem byla na manžela milá, nic jsem neřešila, nevyčítala, se mnou mu bylo dobře a jak jsem se navíc i změnila fyzicky a na manžela nijak netlačila, ulehčila jsem mu tu jeho volbu, zůstat s rodinou.

Jenže jak jsem už psala - jejich vztah už v té době trval rok a půl... to už se začaly projevovat i nějaké zápory...

Vanilka69 napsal(a):

Když použiju výraz eremuruss. Pokud můj muž "smočí" jinde a zároveň si mě bude vážit, tak udělá všechno pro to, aby mě to nikterak nezranilo a neohrozilo.

Čím dál víc se mi Tvé názory líbí, Vanilko :godlike:
Já to takhle asi neumím, proto se na to radši vykašlu :supr:

Vanilko, děkuji za rady. Když třeba byl u matky a jezdil k nám (trvalo to 2 měsíce), tak jsem ho i sváděla prádýlkem......dal se. jenže ted jak uhýbá, tak se už bojím odmítnutí. Pravidelně chodím ke kadeřnici, snažím se oblékat, zajít na solárko, nehty. Tyto věci už mám tak nějak zaběhnuté a beru součástí mého života. navíc min týden jsem se přihlásila na kurz aj..... takové zdokonalení.Občas zajdu do fitka, i kdfyž ted jsem to flákala a přestala jsem z důvodu hlídání. Ale musím se k večeru když přijede přemoct a vyrazit na to cvičení . Na kafíčko s kamarádkama taky můžu, tomu mi vůbec nebrání. Možná bych zkusila i tu kytku časem........ třeba zaregistruje něco.

hlavně vím, že by se k žádné nenastěhoval a nebydlel ze dne na den. a netouží po tom vychovávat s ní její dvě děti. tady spíš jde o občasný sex....zkusil si to jinde a o to si popovídat, nebot ona o me veděla dost věcí, co jí nakecal jak není spokojenej, jenže tu druhou stránku ona neví jak se ostatní věci mají.

Kerrin napsal(a):

Vanilko, děkuji za rady. Když třeba byl u matky a jezdil k nám (trvalo to 2 měsíce), tak jsem ho i sváděla prádýlkem......dal se. jenže ted jak uhýbá, tak se už bojím odmítnutí. Pravidelně chodím ke kadeřnici, snažím se oblékat, zajít na solárko, nehty. Tyto věci už mám tak nějak zaběhnuté a beru součástí mého života. navíc min týden jsem se přihlásila na kurz aj..... takové zdokonalení.Občas zajdu do fitka, i kdfyž ted jsem to flákala a přestala jsem z důvodu hlídání. Ale musím se k večeru když přijede přemoct a vyrazit na to cvičení . Na kafíčko s kamarádkama taky můžu, tomu mi vůbec nebrání. Možná bych zkusila i tu kytku časem........ třeba zaregistruje něco.

A co využít ranní slabosti ? Někteří chlapi mají ráno dost velkou chuť k milování - trošku se přitulit, zavrtět .. většinou to zabírá. :)

majko, tak tohle taky většinou...téměř vždy fungovalo, ale dnes ráno neeeeee. Od soboty je odtažitej, fakt nevím. On lae ví co se děje, není blbej, to jen já zmagořená si myslím, že mu to nedochází, Jak ráda bych si ted na sebe něco oblékla, ale bojím se zklamání...to už by mě fakt dostalo

Ale Mikeši, já ti fandím!!
Občas chodím na squash s jedním architektem, který je doma silně nespokojen. Má učitelku, která učiteluje i doma pořád uklízí a něco řeší, popřípadě propláče noci, když 18 letý syn nepřijde domů ve 22.00. Architekt nešťasten, nekomunikuje, prohlašuje o ní, že je blbá, ale nerozvede se a nebude pracovat na vztahu. Rezignoval... Je mi ho líto a té jeho paní možná víc. K čemu je takový život? A s hrůzou zjišťuji, kolik toho kolem mně je. Najednou se nedivvím tomu svému, že to tak změnil.
A to já jsem byla, prosím, zlatá stříbrná...

Kerrin napsal(a):

majko, tak tohle taky většinou...téměř vždy fungovalo, ale dnes ráno neeeeee. Od soboty je odtažitej, fakt nevím. On lae ví co se děje, není blbej, to jen já zmagořená si myslím, že mu to nedochází, Jak ráda bych si ted na sebe něco oblékla, ale bojím se zklamání...to už by mě fakt dostalo

Musím konstatovat - bohužel Ti rozumím, ach jo !
Tak aspoň držím palce, abys to nejhorší už měla za sebou :pussa: .

Kukačka napsal(a):

Ale Mikeši, já ti fandím!!
Občas chodím na squash s jedním architektem, který je doma silně nespokojen. Má učitelku, která učiteluje i doma pořád uklízí a něco řeší, popřípadě propláče noci, když 18 letý syn nepřijde domů ve 22.00. Architekt nešťasten, nekomunikuje, prohlašuje o ní, že je blbá, ale nerozvede se a nebude pracovat na vztahu. Rezignoval...

Tak u nás to takhle strašný není, z tohohle o čem píšeš, bych utek asi i já :|
Nemůžu si pomoci - ale já pořád tvrdím, že pokud to není vyloženě "totálně v pr....", tak stojí za to, tu rodinu si udržet. Vztah po 15, 20, 25 letech už není o umění lásky, ale o umění kompromisu... toť můj názor...
Kuki, a ten architekt - má nějakou bokovku? To by mě docela zajímalo...

má...mě... :)ale čím dál míň mě to baví. Rozuměj - čas od času spolu obědváme, někdy dáme ten squash a nebo jezdíme na kole. vykládá mi svoje story a semotamo to není tak nevinné. Dá se to pokládát za "pomoc bližnímu". Jenže jak říkám - čím dál míň mě to baví a tak se tomu snažím vyhýbat. Znám ho necelý rok a jak tu situaci u nich pozoruji, je to horší a horší.
Minulý pátek mi řekl "já jí ignoruji".

Kukačka napsal(a):

má...mě...

Aha :D

Mikeš napsal(a):

Tak u nás to takhle strašný není, z tohohle o čem píšeš, bych utek asi i já :|
Nemůžu si pomoci - ale já pořád tvrdím, že pokud to není vyloženě "totálně v pr....", tak stojí za to, tu rodinu si udržet. Vztah po 15, 20, 25 letech už není o umění lásky, ale o umění kompromisu... toť můj názor...
Kuki, a ten architekt - má nějakou bokovku? To by mě docela zajímalo...

Mikši já ti nevim. Snad to dáš! Ale podle mojeho, pokud to není o umění lásky, ale jenom o umění kompromisu, tak není šance. Pak to může tak akorát přežívat, a to většinou ještě jenom za podpory takových milých Kukaček, ale ty se na to můžou z vysoka víš co a taky to nevytrhnou... 
No já pořád doufám, že trochu kecáš (jako hodně pánů, ale zas nevím proč bys to tady dělal?) že to u vás doma je i o tom umění lásky. Jinak mi přijde, že prognóza psychickej marast :dumbom: .

Leilo, jak se ti vede? Skoro půl roku jsem tady nebyla a tak jsem zvědavá. Budu velice mile překvapená,když dáš vědět,že nežijete ve třech. Já jsem předpovídala,na vláknu"Ukončila jsem život ve třech"...že vlákno od Tebe mělo znít:"Začala jsem život ve třech." Jak to teda je?

Haló! Leila, čo nového?

Ako reaguje muž, ktorému sa partnerka sama prizná k nevere, alebo sa o jej "bočáku" dozvie náhodou? Mala by sa dobrovoľne priznať, keď má zlé svedomie? Dokáže chlap odpustiť neveru žene, ktorú miluje?

Jim: Nie, v tom momente by ju prestal milovať. Myslím, že žiaden normálny chlap sa nedokáže vyrovnať s neverou svojej priateľky. Skôr či neskôr to aj tak skončí rozchodom. Už by nebol nikdy pokojný. Podviedla ho raz, kde je záruka, že sa to nezopakuje. Polož si otázku na seba. Odpustila by si neveru priateľovi? Pokiaľ je to nejaký hlupák, ktorému môžeš vešať na nos aj takéto správy, tak to vyskúšaj.

Lover: Jasné, že nie. Je to nôž do chrbta. My muži si chránime povesť. Nikto nám nebude nasadzovať parohy, kedy chce. Ak by aj vzťah po nevere pokračoval, nemal by tak trochu ten druhý pocit, že keď zahne aj on, musí mu byť odpustené rovnako? Chcela by si s tým žiť?

Detective: Neveru by som zistil, ešte by k nej ani nedošlo. Baby, neviete to tajiť. Máte to napísané na čele. Ľutujete sa, trápite sa, a tým na seba bonzujete všetko, čo ste urobili zle. K nevere sa mužovi nikdy nepriznajte! Aj keby vás načapal v tom najlepšom s milencom v posteli. Vymyslite si parádnu výhovorku. Chlap nemôže vedieť, že ho podviedli. Inak okolo seba zabíja!

Všichni lidé se dokážou vyrovnat s nevěrou svého partnera/ky. Když chtějí.
Ostatně, jsou horší věci na světě. Kvůli nevěře partnerů není třeba skákat z okna. :)

Tercila - Ámen! :supr::D