Romana.P — 17. 11. 2007 22:25

Máte někdo zkušenosti s mužem Štírem?Zamilovala jsem se do Štíra a vše, co se o nich v knihách píše( např. D. Kludská, atd.) naprosto vystihuje jeho povahu. Tajemný, sebevědomý, někdy ovšem plachý, ale to třeba jen zdánlivě, těžko říct. Často schopen dobře mířenou ranou bolestně zranit. Žárlivý, zřejmě též, páč mi neustále předhazuje můj bývalý " idol". V některých okamžicích je ale velice citlivý a hrozně touží po rodině. Často se také obrací k minulosti. Pochopila jsem, že zažil nějaké zklamání, zřejmě ve vztazích, je tedy dost opatrný.Vtipný, bystrý, vnímavý- tím mě totálně dostává a uchvacuje. Hloubka jeho myšlenek je někdy až neuvěřitelná.
Moc se vlastně neznáme, hodně si píšeme, ale vídáme jen zřídka. Tak mi poraďte, jak na něj? Jak si mám vykládat jeho ne vždy adekvátní reakce,mám je hodit za hlavu nebo se trápit?Je mi jasné, že vyvíjet na něj tlak není to pravé ořechové, ale nechat to úplně na něm? Nebo ho trochu popostrčit? Upřímně mu vyjevit, co cítím i za cenu, že mě nějakým nevybíravýn způsobem setne? Poraďte, prosím. Chtěla bych ho mít vedle sebe...

ViktorkaLove — 17. 11. 2007 23:59

Nedá se na něj zapomenout... těžko jsem ho získávala, dlouho jsem se ho nemohla vzdát, ač to bylo nutné, byl to alkoholik. Nezkrotný, vzpurný, s vlastními morálními zákony (často proti těm skutečným...), obrovské osobní kouzlo, ale příliš pomstychtivý, často ve mně vzbuzoval nepochopitelný strach, tajemný, stejně jak cítíš ty, s něčím, co z minulosti nese jako křivdu, dluh, nechtěl o tom mluvit. Bylo zarážející, že po delší době, když jsme se sblížili, jsem cítila, jak rád se mi podvolí a chce mě chránit, před všemi, i před nejbližšími...na svůj věk a různá zranění (nevysvětlil odkud), ve velmi dobré kondici, ale úletů k alkoholu se vzdát nechtěl. Miloval pořádek, doma měl vždy až puntičkářsky naklizeno, věci srovnané přesně podle jeho vlastních pravidel, nesmělo se s tím hnout. Často měl pro mne návrhy k řešení problémů aktuálních v té době, která jsem odmítala. Dnes vím, že byly správné... jejich váhu snižovalo, že je pronášel člověk pod vlyvem alkoholu...měl radost, když mě mohl ovládat, a musím přiznat, ráda jsem se nechala. V období, kdy už jsem začínala tlačit na pilua trvat na léčbě, (a věděla jsem, že mě má moc rád a určitým způsobem je na mně závislý), svoji nemoc a chybu nepřipouštěl a k léčbě nechtěl přivolit... když byl právě střízlivý, cítila jsem se s ním velmi dobře, jakoby posiloval moji "ženskost", cítila jsem se jako královna vedle krále (byl krásný). Velmi jsem ho chtěla a musela jsem se ho vzdát... bylo to moc těžké... pořád za mnou chodí, je to už čtyři roky, jednou za čas přijde, opilý, třeba v noci, zvoní, vzbudí celý dům, je mu to jedno... (a mně možná taky), protože já vždy jdu dolů za ním, chvilku s nim mluvim, pokusim se odmylset si ten chlast, co z něj táhne a na pár chvil se zase cítím královnou... myslím, že s timhle člověkem se naprosto nedá hnout, zůstane svůj a neustoupí ani o píď, buď ho miluješ, jak je, nebo ho nedostaneš... já nevim, až jednou přestane chodit, asi mi bude chybět... :hjarta:

Ela.. — 18. 11. 2007 9:20

Romana.P napsal(a):

Máte někdo zkušenosti s mužem Štírem?Zamilovala jsem se do Štíra a vše, co se o nich v knihách píše( např. D. Kludská, atd.) naprosto vystihuje jeho povahu. Tajemný, sebevědomý, někdy ovšem plachý, ale to třeba jen zdánlivě, těžko říct. Často schopen dobře mířenou ranou bolestně zranit. Žárlivý, zřejmě též, páč mi neustále předhazuje můj bývalý " idol". V některých okamžicích je ale velice citlivý a hrozně touží po rodině. Často se také obrací k minulosti. Pochopila jsem, že zažil nějaké zklamání, zřejmě ve vztazích, je tedy dost opatrný.Vtipný, bystrý, vnímavý- tím mě totálně dostává a uchvacuje. Hloubka jeho myšlenek je někdy až neuvěřitelná.
Moc se vlastně neznáme, hodně si píšeme, ale vídáme jen zřídka. Tak mi poraďte, jak na něj? Jak si mám vykládat jeho ne vždy adekvátní reakce,mám je hodit za hlavu nebo se trápit?Je mi jasné, že vyvíjet na něj tlak není to pravé ořechové, ale nechat to úplně na něm? Nebo ho trochu popostrčit? Upřímně mu vyjevit, co cítím i za cenu, že mě nějakým nevybíravýn způsobem setne? Poraďte, prosím. Chtěla bych ho mít vedle sebe...

Romano, Štír je velmi zvláštní osobnost, který když se zamiluje, velmi těžko poté zapomíná. Znám případ muže Štíra, kterého jeho děvče pustilo po delší známosti těsně před svatbou k vodě a on od té doby nemohl zapomenout, stále ji nosil v srdci a ač je to již 30 let, znovu se nezamiloval ani neoženil.
Ptáš se, jak na Štíra. Řeknu ti to asi takhle - iniciativu budeš muset převzít ty. Klidně mu narovinu řekni, že ho miluješ a vášnivě ho polib, či mu to napiš, bude z toho paf a v ten moment se mu dostaneš pod ochranný krunýř, kterým obrnil vlastní city. Štír nemá rád pocit, že si s ním někdo pohrává, potřebuje mít ve věcech jasno, aby se podle toho mohl zařídit. Jsi-li mu alespoň trochu sympatická, bude za tvou upřímnost rád a v myšlenkách se tebou začne zaobírat jako s potenciální partnerkou. Teď si tě drží dál od těla, protože se prostě bojí, že by mohl být zraněný, kdyby on sám ti vyjevil své city. Případné odmítnutí by jeho hrdost velmi těžce nesla.
PS: Viktorka napsala velmi dobře, že s tímto mužem se nedá hnout. Ano, je svůj a buď ho budeš milovat takového, jaký je (v žádném případě nečekej, že se nějak změní, ikdyž tomu budeš věnovat obrovské úsilí), nebo ti jeho náladovost brzypoleze krkem a pak je lepší si s takovým mužem nic nezačínat. Buďto ho bez výhrad přijmeš takového, jakým je, nebo ho raději z myšlenek vypuď ihned. Ochráníš tak sebe i jeho před citovým zklamáním, které však muž Štír velmi těžko rozdejchává a nosí to pak v sobě jako hlubokou stopu po dlouhé roky.

ViktorkaLove — 18. 11. 2007 9:43

Jo,jo, ten jeho jedovatý vocas je pořád ve střehu, přitahuje (až magicky) a děsí zároveň...
Nemysli si, že když na tvé jednání nereaguje hned, že tě ignoruje. Je to jenom momentální zdání, věci, které se ho týkají, nosí v sobě, a vrací se k nim později, někdy až za hodně dlouhý čas, jakoby odpověď (reakce), uvázla někde v prostoru... a myslím, že je rád, když si vzpomeneš, ty sama musíš reagovat ihned (má velmi rád emotivní jednání...) a ocenit, že onu záležitost měl tak dlouho v paměti..., je to fakt složité, pochopit ho (to snad ani plně nelze, myslím, že to nechce a nedovolí - nikdy se nenechá zcela "odhalit", prostě on tobě se neodevzdá, ale ty jemu klidně můžeš, bude rád, myslím, že rád má partnera pod kontrolou...)...

...mno, Ela mě vyděsila a potěšila zároveň... s tou jeho vytrvalostí, měla jsem pocit, že v závislosti na mně je to jako když jsme byli spolu, pořád se ke mně chová, jako bychom byli pár, ač musí vědět, že nejsme (řekla jsem jasně: buď já, nebo chlast...), vybral si chlast, tož aby možnost, že se z toho jednou dostane, taky "neuvázla někde v prostoru"...

Romana.P — 18. 11. 2007 10:43

Jsem moc ráda, že jsou i ostatní schopni vnímat vyjímečnost štíří povahy. Moc se s ním neznáme. Komunikujeme spolu na chatu, veřejném, a spolu s námi ještě dvě slečny, kterým viditelně taky není ukradený. Myslím, že je blažený, protože to moc dobře vnímá, jak jde na dračku. Nijak přímo se tam nikdo k tomu nevyjadřuje, spíš je to zjevné z některých reakcí, hrajeme vlastně takovou hru o čtyřech kamarádech, kteří se dobře baví. A uznávám, že opravdu dobře:-) Poprvé jsem ho vyzvala k setkání, to ještě nevědel, kdo jsem. Podruhé už ano. Potřetí to nevyšlo, ale to pochopil, že nejsem sama. Při osobním setkání je takový nesvůj, milý, pozorný, ohleduplný. Když píše, nemá problém být totálně netaktní až bezcitný. Vypráví například úplně bezostyšně o svych bývalých a přiznává, že by mu vlastřně nevadilo s nimi dál žít a mít s nimi rodinu..apod. Mám z toho sice pocit, že se tím spíš baví a libuje si v tom. Zachovávám dekorum, ale mnohdy je to pro mě na hranici úsilí, protože jsem Střelec, a ti všechno hrozně prožívají. Víc cítí, než myslí. Tak nevím. Také ta moje věčná iniciativa mi je trochu proti mysli, ale je fakt, že zase netoužím po tom, aby mě dobýval, to není mé střelecké povaze vlastní. Je fakt, že když jsem ho otevřeně vyzvala, dělal vofuky, jak má program a jak mu vlastně není moc dobře, během dne se mu už plán změnil, k večeru se mu udělalo šla s někým jiným a že s tím nic nenadělá..apod. Ale třeba to byla jen náhoda, nevim. Takže myslíte vyjevit otevřeně city, napsat a děj se vůle boží? I když mě považuje jen za kamarádku? A dál ho vyzývat k setkání?

ViktorkaLove — 18. 11. 2007 10:59

Jo, zapoměla jsem, asi schválně, ptz. mě to šíleně mučilo, jsem "závislá panna"... NIKDY nedodržuje své sliby (to jsou ty vlastní zákony...), často se na kdeco vymlouvá, (jiné schůzky, jiné povinnosti, práce...), nejdřív jsem si to všechno chtěla ověřovat, ale pochopila jsem, že je to zbytečné... prostě on přichází a odchází, kdy chce on, tvým požadavkům a potřebám se nepodřídí,... ale přijde, věř, a možná tě neskonale miluje, žádné jiné povinnosti nemá, ale prostě když se JEMU nechce, tak nic pro tebe neudělá a že to neumí takhle otevřeně říct (a uhájit), vymyslí si ty jiné věci... je to divné, ale je to tak. Zřejmě to souvisí s mužskou ješitností, kterou by asi za těchhle podmínek nedokázal uhájit... pravděpodobně podvědomě cítí, že tě nějak tim uvádí do rozpaků, pochybností, ale v té jeho "podstatě" naprosté svobody, kterou si taky chrání svým výhružněpřipraveným jedem v ocásku, mu je to asi jedno, a tvá nejistota ho netrápí, naopak, je mu příjemná, vidí totiž, že tě ovládá...

Co s tím? Tož vlastní soukromí, zájmy, cosi osobního, kde on "není", a čekat ve střehu, abys byla, až on si přijde, nachystaná okamžitě přijímat tu nádheru, kterou on třímá v náručí a hrdě ti ji nabízí...

Romana.P — 18. 11. 2007 11:05

Vidím, že jsi odbornice na slovo vzatá:-) Píšeš o tom moc krásně:-) Takže mám pokračovat a všechna ušknutí brát s rezervou?

ViktorkaLove — 18. 11. 2007 12:49

Jo, myslím, že kdyby s tebou být nechtěl, nepřišel by, já nevim, jak odchází, nesmířil se s tim, že jsem řekla, co jsem řekla, tedy DOST,... kdyby nepil, asi bychom byli spolu, možná..., aj za cenu všeho, co mi vadilo, vím, že bych se s tím smířila, ptz byl moc atraktivní...
...měla jsem v tu dobu hodně energie, chuti do života, probouzel ve mně umělecké sklony, a na všechny klady, které ve mně vyvolal a byly viditelné, byl moc hrdý...,
   Víš, děkuju ti, ty vzpomínky jsou pro mě moc příjemné...dlouho tady nebyl...

Romana.P — 18. 11. 2007 12:54

Víš, zaplavila mě teď nějaká vlna melancholie, jak to tady všechno čtu.. čím víc se o něm dozvídám, tím víc po něm toužím, až mě to svírá...a to spolu žádný milostný vztah nemáme...co mě asi čeká:-)

ViktorkaLove — 18. 11. 2007 12:59

Čekání, promyšlená a citlivá strategie a jestli chceš, pojď do mailu...

trisha — 28. 2. 2008 14:08

Romana.P napsal(a):

Máte někdo zkušenosti s mužem Štírem?Zamilovala jsem se do Štíra a vše, co se o nich v knihách píše( např. D. Kludská, atd.) naprosto vystihuje jeho povahu. Tajemný, sebevědomý, někdy ovšem plachý, ale to třeba jen zdánlivě, těžko říct. Často schopen dobře mířenou ranou bolestně zranit. Žárlivý, zřejmě též, páč mi neustále předhazuje můj bývalý " idol". V některých okamžicích je ale velice citlivý a hrozně touží po rodině. Často se také obrací k minulosti. Pochopila jsem, že zažil nějaké zklamání, zřejmě ve vztazích, je tedy dost opatrný.Vtipný, bystrý, vnímavý- tím mě totálně dostává a uchvacuje. Hloubka jeho myšlenek je někdy až neuvěřitelná.
Moc se vlastně neznáme, hodně si píšeme, ale vídáme jen zřídka. Tak mi poraďte, jak na něj? Jak si mám vykládat jeho ne vždy adekvátní reakce,mám je hodit za hlavu nebo se trápit?Je mi jasné, že vyvíjet na něj tlak není to pravé ořechové, ale nechat to úplně na něm? Nebo ho trochu popostrčit? Upřímně mu vyjevit, co cítím i za cenu, že mě nějakým nevybíravýn způsobem setne? Poraďte, prosím. Chtěla bych ho mít vedle sebe...

Já jsem sama Štírka a musím říct, že s chlapem Štírem jsem si tedy nikdy nepadla do oka. Narazila jsem na takové, co jim rozhodně nechybí sebevědomí a jsou si sami sebou (dle mého) až příliš jistí... Podle mne ho nejvíce zaujme žena, kterou musí dlouho dobývat. Být s ním, povídat, vyjádřit pochopení i to, že je ti s ním fajn, ale na druhou stranu mu nedat pocítit, že on je ten, na kterého čekáš, že je to on, kterému se jinej nevyrovná.

Jiťulka.M — 28. 2. 2008 14:29

Chlapi štíři prý rádi loví v cizích vodách. To mi také potvrdila kamarádka, která má již dospělého syna štíra :/

trisha — 28. 2. 2008 14:31

Jiťulka.M napsal(a):

Chlapi štíři prý rádi loví v cizích vodách. To mi také potvrdila kamarádka, která má již dospělého syna štíra :/

Hajzlové :dumbom: :D

Jiťulka.M — 28. 2. 2008 15:06

Ale tak si to neber :D a =D To já mám "přelétavého nestálého" blížence a ejhle - je věrnost sama i když třeba rád poflirtuje :gloria:

trisha — 28. 2. 2008 15:08

Nemám štíra ale berana a to je teprve neco, ale radeji beran a stir, nez stir se stirem :lol:

Jiťulka.M — 28. 2. 2008 15:28

Taky jsem měla berana :o a :O tak vím :rolleyes:
Jenže beran je ohnivec a ještě k tomu s Marsem v beranu!!! A býček potřebuje něžnosti a pohodu :grater: tak se stalo, že si býček postavil hlavičku a všichni se divili :co:

Tercila — 2. 3. 2008 14:25

Romčo, nepostřehla jsem, v jakém znamení jsi Ty a jaké jeho adekvátní reakce máš na mysli.
Jak se tu už psalo - souhlasila bych s tím, že je velmi hodný, citlivý, vnímavý (Štíři prý mají rentgenové oči - tím se myslí, že dokážou dost věcí odhadnout a spoustě věcí přijít na podstatu), udržuje si své tajemství až skoro za každou cenu. Ale že by se s ním nedalo hnout, to nevím, myslím, že dalo. Domnívám se, že potřebuje ke svému životu hodně upřímnosti a taky tak trošku samostatnou partnerku, které ovšem rád pomůže, když je nutno.
Manžel je ve Štíru ( i když ne úplně čistokrevný) :D, známe se 24 let, nikdy jsem ho neviděla flirtovat, i když rád pokecá s každým. Frajersky předváděné vtípky a ochota pomoci ženám, to jistě (i když pak nad jejich neschopností doma otočí oči). Ale nikdy neměl zájem někam jít beze mě, nikdy jsme neřešili nějaké jeho úlety (to spíš přehnaný obdiv jedné jeho podřízené k němu, který už hraničil se slušností vůči mně, tudíž jí dal výpověď), když slíbil, tak to i udělal. A vzhledem k předpokládané absenci flirtu nebo dobývání Štíra Ti můžu říct, že na Tvém místě bych mu sdělila na rovinu, co k němu cítíš. Nemyslím si totiž, že by ocenil nějaké hrátky na schovku. On Tě totiž sám dobývá už možná tím, že Ti vůbec odepíše.

Heluška — 2. 3. 2008 16:41

Já jsem štír.
Mívám potíže s tím, abych neříkala věci natvrdo, jak si to myslím.
Nemám moc přátel ., jen několik, kterým můžu říct téměř vše.  Snad mě mají rádi takovou , jaká jsem, jako já je.
Když mám někoho ráda, potřebuji, aby to byl vztah hodně těsný a důvěrný. A to i v přátelství. Ty reng. oči to potřebují..
Když mi někdo nevyhovuje, nebo mi šlápne na kuří oko, pak to se mnou nemá jednoduché. Jestliže jsem měla partnera, ostatní muži jako by ani nebyli. Neměla jsem potřebu ani flirtovat.

Můj syn je taky štír. S holkama to taky neměl jednoduché. Když má vztah, žádná jiná ho nezajímá. Je mu přes třicet a dosud to tak bylo.
Jak píše Tecila, žádné hry na schovky moc  na štíra neplatí. Diplomacie je nutná u každého chlapa, ale dělat z něho  blbce   je hodně odvážná hra.
Další věc je to, že jsme ovlivněni hromadou dalších faktorů, takže na nás bude pasovat jen velmi málo z charakteristiky našeho  znamení.

Heluška — 2. 3. 2008 16:47

A ještě
Jiťulko, taky jsem mívala ráda něžnosti. Většinou jsem je rozdávala. Nějak jsem nepotřebovala, aby mě někdo půl hodiny  hladil záda, či nohy.
Nedávno jsem o tom mluvila s jinou štírkou, ta je zase vyložený příjemce těchto projevů.  Některé naše potřeby asi nemají spojitost se znamením.

Vladena — 2. 3. 2008 17:52

Já jsem Střelec,ale celá Heluška:fuck:



P.S. Proč mi nejdou smajlíci?

leny.wood — 2. 3. 2008 20:16

Vladena napsal(a):

Já jsem Střelec,ale celá Heluška:fuck:



P.S. Proč mi nejdou smajlíci?

protože se ta dvojtečka dotýká těsně posledního písmenka. př.: ahoj:cool:   ahoj :cool:

lupina montana — 2. 3. 2008 22:24

Jak říká Heluška (ostatně to musí vědět nejlíp :) )
Já měla štíra tátu a mám štírku dceru a FAKT bych je nezkoušela obalamutit....ne že by to nešlo, ale nestojí to za to :jojo:
Ale měla jsem taky štíra tchána a ten naopak blamucení přímo...no ne vyžadoval, ale nic jiného na něj nefungovalo - jenže to byl velmi netypický štír.

Vladena — 3. 3. 2008 2:48

Děkuji :hjarta:

Libuška — 19. 3. 2008 14:20

Ahoj, toto fórum mě opravdu zaujalo, hned řeknu proč. Zamilovala jsem se do muže Štíra nepředstavitelným způsobem, asi měsíc jsem pořádně nemohla jíst a asi dva měsíce jsem každou noc od tří od rána nespala. Nikdy se mi to ještě nestalo, a to jsem už na světe víc jak 40 let. On byl ze začátku prokazatelně zamilovaný, ale teď už je klidnější. Je to už půl roku co jsme se seznámili, občas se vídáme, ale zatím to nikam nevede. Vycházíme spolu velmi hezky, ale jinak se nestýkáme: dejme tomu, je to pouze cosi jako pracovní vztah. Bohužel, nemohu uvádět podrobnosti, musím chránit soukromí. Pravdou ale je, že mě to psychicky dost ničí, a začínám být v koncích. Hlava říká nemysli na něj (musíš zapomenout), a srdce šílí. Podotýkám, že oba máme svoje rodiny. Holky, nemáte nějakou šikovnou radu? Kdyžtak dík, L.

Somaia — 19. 3. 2008 14:40

Libuško, nechceš uvádět podrobnosti, ale chtěla bys šikovnou radu.... :D
Na základě toho, že máte zřejmě oba svoje  fungující  a funkční rodiny, tak bych to nechala nevést nikam až do úplného ztracena... :D
Mohlo by se ti stát, že by ti ten vášnivý štír opravdu vstoupil do života se svými temnými emocemi , převrátil ti ho naruby a zase z něj v poklidu vystoupil. Vzhledem k tomu, jak píšeš a vyjadřuješ se, z toho usuzuji, že nebudeš den správný typ ženy , který by to ustál s nohama pevně na zemi, bezbolestně a bez následků jen jako nezávazný flirt.

Libuška — 19. 3. 2008 16:51

Somaia: Děkuju moc, jsi hodná - já nevím, jak na něj zapomenout a pořád na něj nemyslet - což jde opravdu těžko, protože podobný úchvatný exemplář muže jsem ještě nikdy v životě neviděla :) -  celé je to o to peprnější, že on z důvodu své pracovní náplně se mě musí dotýkat, je něco jako můj krejčí (hele fakt to upřesnit nemůžu, to nejde :D). Ale milé je, že si můžu užít jeho přítomnosti aspoň takto :)

Stejně nechápu, proč rozum nedokáže potlačit emoce.... je to dost kruté. Děkuju, aspoň jsem se někde vypovídala :) L.

Somaia — 19. 3. 2008 19:56

Libuško, co jsi za znamení ty? Víš, mužská vodní znamení často bývají velký a komplikovaný oříšek pro ty ženy, které nevědí s jakým "materiálem" mají co do činění.... :D Já s nimi přicházím do styku v životě často, je velmi dobré je poznat z hlediska astrologického a to především proto, že jsou vodní znamení vesměs často uzavření introverti a je těžké se jim přiblížit. Jsou komplikované složité osobnosti , se kterými   dobře vychází jen sebe- vědomé a moudré ženy. Na počátku jsem z neznalosti věcí taky napáchala množství chyb..

lupina montana — 19. 3. 2008 20:41

A Štíři jsou ještě ke všemu návykoví - až na výjimky - tak bacha :co::jojo:

Libuška — 19. 3. 2008 21:00

Já mám jedno vodní znamení doma, ale je to extrovert - já sama jsem introvert a mám pro introverty pochopení. Moje varianta vztahu s mužem je jednoznačná:  harmonie, klid, láska, úcta, vstřícnost, něha a pochopení.  Vášně mi určitě cizí nejsou, kdyby byly, určitě bych teď tento problém se Štírem neřešila...

Jak návykoví?

Libuška — 19. 3. 2008 21:54

Ještě jsem chtěla dodat, že mám jistý konkrétní důvod proč veřejně nesdělovat jaké jsem znamení: napovím že moje znamení provází nehezká pověst co do přelétavosti, což v mém případě vůbec neplatí, jsem opravdu velice stálý partner. Opravdu ano!!! ;) Prosím pochopte, že ten můj štíří problém cítím opravdu jako velmi vážný - kdyby nebyl, netahala bych to tady na světlo. Vaše zkušenosti s tímto fenoménem mi mohou hodně pomoci - když už nic jiného, tak abych se s ním časem dokázala nějak rozumně vyrovnat a pochopit souvislosti (je to první muž Štír v mém životě). Takže ještě jednou moc děkuju za zkušenosti, a za Váš názor a čas... opravdu mi pomůžete, děkuju... L.

lupina montana — 19. 3. 2008 22:58

Ty tajnůstkářko :lol: ....jestli jsi Blíženec, tak to tu máme svoje vlákno :P a nikdo tě za to bít nebude.
Jak návykoví? Nevím.....bývají strašně často fascinující a charismatičtí - člověku se nechce s nimi přerušit styky- tak asi tak nějak. Co se postele týče, mám osobní zkušenost jen s jediným Štírem - ale můžu potvrdit, že na to dodnes i po létech vzpomínám s ohromným gustem :supr:
jo a mmch - jestli jsi opravdu Blíženec, tak já i ostatní kolegyně v tomto znamení ti můžeme zde veřejně potvrdit, že pověst o přelétavosti nás provází naprosto nespravedlivě....nejsme přelétaví o nic víc, ani méně, než kdokoli jiný. Možná to vzniklo na základě toho, že většina Blíženců snadno a ráda navazuje kontakty; možná proto, že se nenecháváme spoutávat, ani kdyby nás měli umlátit....nevím sama, ale nejspíš se jedná o povrchní a stupidní závěr typu "jsou dvojité znamení=jsou dvojí povahy=jsou neupřimní..." no tak nějak.

Libuška — 20. 3. 2008 7:44

Lupina montana: no můžu si za to sama, neměla jsem naznačovat... ale vystihla jsi to moc hezky, tak to skutečně je: "...že se nenecháváme spoutávat, ani kdyby nás měli umlátit..." - svojí svobodu milujeme a protože cítíme plnou odpovědnost za své skutky a rozhodnutí, odmítáme aby nás někdo vlastnil, že? :)

Ovšem vraťme se k tématu, co s tím? Nevymýšlet žádné strategie a nechat ten vztah plynout, a pomalu a s citem se k němu přibližovat?

Somaia — 20. 3. 2008 8:02

.... oddalovat....  :D bych navrhovala já... :D

Pisatel — 20. 3. 2008 10:17

Somaia napsal(a):

.... oddalovat....  :D bych navrhovala já... :D

co ceš odvolat, že tě kousnu svým vocáskem štířím?  :lol: :lol: :lol:

Somaia — 20. 3. 2008 10:21

Pisateli, tak si to přečti ještě jednou, co jsem napsala jako reakci na poslední Libuščinu větu a nedělej tu zmatek se zámněnou slov :D

lupina montana — 20. 3. 2008 11:41

Mně se taky zdá, že raději oddalovat.....já to znám; rozeznáš jakoukoliv léčku, kterou by se tě kdokoli snažil polapit...žejo? Ale když se rozhodneš sama, že se necháš polapit......:) to je jíná....a to se mi ve spojení se Štírem, zvláště tak charismatickým, jak píšeš, zdá právě nebezpečné. Je to jako brána do něčeho lákavého, žejo? A ty do ní vpluješ dobrovolně, jako rybka do nehybné, otevřené tlamy.....:)

Pisatel — 20. 3. 2008 12:12

Somaia napsal(a):

Pisateli, tak si to přečti ještě jednou, co jsem napsala jako reakci na poslední Libuščinu větu a nedělej tu zmatek se zámněnou slov :D

Tak oddalovat od štíra to se ti zachtělo no dobrá i tak mám ocásek dlouuuuhejjjjj :)

Libuška — 20. 3. 2008 12:13

Dobře, děkuju za rady, milá děvčata - a hezký první jarní den přeju ;) L.

Pisatel — 20. 3. 2008 12:15

lupina montana napsal(a):

Mně se taky zdá, že raději oddalovat.....já to znám; rozeznáš jakoukoliv léčku, kterou by se tě kdokoli snažil polapit...žejo? Ale když se rozhodneš sama, že se necháš polapit......:) to je jíná....a to se mi ve spojení se Štírem, zvláště tak charismatickým, jak píšeš, zdá právě nebezpečné. Je to jako brána do něčeho lákavého, žejo? A ty do ní vpluješ dobrovolně, jako rybka do nehybné, otevřené tlamy.....:)

POkjud se oddáš charismatickému štírovi /tím nemyslím sebe/ pak je to po sex. stránce nádherné. Jinak doma itálie, i když ona ta itálie je prazvláštní ona je budující.

Pisatel — 20. 3. 2008 12:16

Libuška napsal(a):

Dobře, děkuju za rady, milá děvčata - a hezký první jarní den přeju ;) L.

Nápodobně tedy nejsem  milé děvče :lol: jen ten sníh by neměl padat a procha těch petrklíčů a narcisek  zelenné travičky. :hjarta: :D

Libuška — 20. 3. 2008 12:22

Milý Štíre, byla řeč o lásce (tedy o mezilidském vztahu), ne pouze o sexu jako konzumaci. Nebo si mám myslet, že jsou Štíři až tak introvertní, že se nikdy neotevřou vůbec nikomu? Nevěřím....ovšem stejně ti děkuju za radu.

lupina montana — 20. 3. 2008 12:23

Pisatel napsal(a):

Tak oddalovat od štíra to se ti zachtělo no dobrá i tak mám ocásek dlouuuuhejjjjj :)

ale utržííítelnej! :P:P Nezapomeň, že štír není původem ten členovec, leč ješt(í)erka...no víš přece, jak vylejzaj ti hadi a štíři! Tak to nevylejzaj samosebou potvory s klepítkama, ale ještěřičky :)

Pisatel — 20. 3. 2008 12:26

Libuška napsal(a):

Milý Štíre, byla řeč o lásce (tedy o mezilidském vztahu), ne pouze o sexu jako konzumaci. Nebo si mám myslet, že jsou Štíři až tak introvertní, že se nikdy neotevřou vůbec nikomu? Nevěřím....ovšem stejně ti děkuju za radu.

Tak jak to píšeš to nebylo míněno. Štíři totiž hodně a dost důsledně milují a dávají lásku na odiv. Lásku ženou přes sex a pokud partner v tom sexu tedy v celé lásce pohoří pak jsou štíři vůči nim jedovatí..
Oni štíři jsou dlouho zavření něž se přesvědčí o tom že je to to pravé a když se otevřou pak jsou hodně zranitelní a když je jim ublíženo pak hodně koušou a čtí jedovaté sliny.
Se štírem se musí pomalu, a když se otevře je to pak prý velmi kouzelné, bohužel zatím mě se tento stav stal na malilnký okamžik jinak jsem uzavřen.

Pisatel — 20. 3. 2008 12:28

lupina montana napsal(a):

Pisatel napsal(a):

Tak oddalovat od štíra to se ti zachtělo no dobrá i tak mám ocásek dlouuuuhejjjjj :)

ale utržííítelnej! :P:P Nezapomeň, že štír není původem ten členovec, leč ješt(í)erka...no víš přece, jak vylejzaj ti hadi a štíři! Tak to nevylejzaj samosebou potvory s klepítkama, ale ještěřičky :)

Tys dneska samý šprým a kulišárna  :lol:
Ale moje milá to já vím kdo sem :) jsem jedovatej a tak nezdolnej jak on přežiju i atomový výbuch na rozdíl od ještěrky :)
Mám stříknout ti trochu jedu do žil  :vissla:

lupina montana — 20. 3. 2008 12:35

Libuška napsal(a):

Milý Štíre, byla řeč o lásce (tedy o mezilidském vztahu), ne pouze o sexu jako konzumaci. Nebo si mám myslet, že jsou Štíři až tak introvertní, že se nikdy neotevřou vůbec nikomu? Nevěřím....ovšem stejně ti děkuju za radu.

Bacha, Libuško! Se štírem sex není konzumace, ale taková...přírodní tantra, no....a to je další nebezpečí - člověku se to nechce opouštět :) Ale s otvíráním maj fakt problém - jako všichni vodníci, ale štíři jsou jakási....zdravotní policie Zvěrokruhu, od těch opravdu nemůžeš čekat bůhvíjaké "vlání na všechny strany". A mmch - BUDEŠ je respektovat chca-nechca :) Oni mají - zřejmě z titulu své funkce - jakousi přirozenou autoritu (někdy jen autoritativnost ), což je na nich velmi lákavé...ale ve skutečnosti to není až tak horké.
Teď mě napadá, že takový Kozoroh s Asc ve Štíru....to je pane autorita! Jak na první pohled, tak i na všechny ostatní....žejo, Pol? :rock::lol::pussa:

Somaia — 20. 3. 2008 12:40

Pisatel napsal(a):

Somaia napsal(a):

Pisateli, tak si to přečti ještě jednou, co jsem napsala jako reakci na poslední Libuščinu větu a nedělej tu zmatek se zámněnou slov :D

Tak oddalovat od štíra to se ti zachtělo no dobrá i tak mám ocásek dlouuuuhejjjjj :)

Nevím jak ti mám srozumitelně vysvětlit, že jsem se žádným štírem nic neměla a nemám... o mě se tady nejedná a už vůbec se nejedná o to s kým já se přibližuji ve volných chvílích, případně oddaluji tamtéž :lol:... jedná se  jen o mou radu Libušce. :lol:

Somaia — 20. 3. 2008 12:43

Libuška napsal(a):

Milý Štíre, byla řeč o lásce (tedy o mezilidském vztahu), ne pouze o sexu jako konzumaci. Nebo si mám myslet, že jsou Štíři až tak introvertní, že se nikdy neotevřou vůbec nikomu? Nevěřím....ovšem stejně ti děkuju za radu.

Ano , to si myslíš správně... jsem názoru, že se neotvírají nikomu a pokud se nám to tak jeví, tak je to jen dojem, nic víc. 13. komnata je nedobytná a často o ní nemáme ani tušení, že existuje
Libuško, já mám ASC ve štíru, tudíž jsem částečný štír ve svých projevech a tady ti svatosvatě oznamuji, že do mé 13.-tky nemá  a s největší pravděpodobností nikdo nikdy mít přístup nebude. Možná jestli!!! někdy někdo ... tak  asi terapeut... ale ne partner :lol: Prostě jsou věci, o nichž vím jen já a nikdy jsem o nich nemluvila.

Pisatel — 20. 3. 2008 12:48

Somaia napsal(a):

Pisatel napsal(a):

Somaia napsal(a):

Pisateli, tak si to přečti ještě jednou, co jsem napsala jako reakci na poslední Libuščinu větu a nedělej tu zmatek se zámněnou slov :D

Tak oddalovat od štíra to se ti zachtělo no dobrá i tak mám ocásek dlouuuuhejjjjj :)

Nevím jak ti mám srozumitelně vysvětlit, že jsem se žádným štírem nic neměla a nemám... o mě se tady nejedná a už vůbec se nejedná o to s kým já se přibližuji ve volných chvílích, případně oddaluji tamtéž :lol:... jedná se  jen o mou radu Libušce. :lol:

Tady došlo k nedorozumnění až tak hluboce jsem to nemyslel. Omlouvám se :godlike:

Libuška — 20. 3. 2008 12:54

No vidím že zakopaný pes je zvesela vykopáván - potíž bude v klasické rozdílnosti představ o tom, co je to láska, takže staré rozdíly muž versus žena. Pro muže především sex to jest úžasné prolnutí se ženou po dobu fyzického milování (ale pak už ne, věnuje se práci, sportům a tak), pro zralou moudrou duchovní ženu harmonické splynutí v jednu bytost každou vteřinou jejího života, a to nejen v posteli :) .... a pak si mají ženy s muži rozumět, to prostě nejde .... :)

Pisatel — 20. 3. 2008 13:09

Libuška napsal(a):

No vidím že zakopaný pes je zvesela vykopáván - potíž bude v klasické rozdílnosti představ o tom, co je to láska, takže staré rozdíly muž versus žena. Pro muže především sex to jest úžasné prolnutí se ženou po dobu fyzického milování (ale pak už ne, věnuje se práci, sportům a tak), pro zralou moudrou duchovní ženu harmonické splynutí v jednu bytost každou vteřinou jejího života, a to nejen v posteli :) .... a pak si mají ženy s muži rozumět, to prostě nejde .... :)

Pokud není ten muž moudrý máš pravdu. Pokud je moudrý pak i ono jeho zajití na fotbal je lásku k oné duchovní ženě.

konstance — 20. 3. 2008 20:25

Pisatel napsal(a):

Somaia napsal(a):

Pisateli, tak si to přečti ještě jednou, co jsem napsala jako reakci na poslední Libuščinu větu a nedělej tu zmatek se zámněnou slov :D

Tak oddalovat od štíra to se ti zachtělo no dobrá i tak mám ocásek dlouuuuhejjjjj :)

pisateli ja myslim ze to funguje ;) :kapitulation:

konstance — 20. 3. 2008 21:18

taky zabira tvarit se stejne tajemne jako on, vydrzi mu to na dlouhe hodiny az dny premysleni.. (ale nekdy je to o nervy).. ale jinak uprimnost a fair play.

Libuška — 20. 3. 2008 21:53

Děkuju všem spřízněným dušičkám za pomoc a radu a tobě milý Štíre za "mužskou" poznámku - to víš, jsem žena a cítím to jinak :hjarta:

Pisatel — 21. 3. 2008 9:23

Libuška napsal(a):

Děkuju všem spřízněným dušičkám za pomoc a radu a tobě milý Štíre za "mužskou" poznámku - to víš, jsem žena a cítím to jinak :hjarta:

:godlike: :hjarta: to víš poznala jsi Štíra s Asd. v Kozorohu. Mám tě rád a přijď na pokec. :hjarta: :)

Libuška — 21. 3. 2008 22:18

A Štír s Asd. v Kozorohu je snad víc "štírovatější" než ostatní Štíráci, či čo? Btw: já mám Ascendent ve Vahách, ale astrologii se zatím úžeji nevěnuji, jen tak po žďabkách. Jsem Blíženec, mám toho na poznávání moc, proto nic nestíhám a život je krátkej, tak vod kažýho trochu...

Tercila — 21. 3. 2008 22:54

lupina montana: A Štíři jsou ještě ke všemu návykoví - až na výjimky - tak bacha :co::jojo:

Lupi, a nepíše se tohle o Rybách? Že snadno podlehnou alkoholu, drogám... Moje kámoška v Rybách se nadchne během minuty pro nějakou aktivitu (dlužno říct, že poměrně užitečnou) a za 3 měsíce je konec, pak hned zas další....
Můj manžel je ve Štíru a teď marně přemýšlím, jaký návyk má... :D Snad jedině že bych počítala práci až vorkoholismus; jo, to by šlo :D

konstance — 22. 3. 2008 21:29

myslim ze lupi to spis myslela tak, ze kdo si jednou zacne se stirem, stane se ten stir pro nej navykovy.. jinak pokud vim stiri jsou proti vsem navykum absolutne odolni, protoze maji neuveritelne silnou vuli (coz jim zavidim) :supr:

lupina montana — 22. 3. 2008 22:43

Přesně tak jsem to myslela, dík :) To s tou (ne)návykovostí štírů k něčemu taky vypadá dost pravděpodobně - možná by stálo za to udělat nenápadný průzkum mezi pacienty protinávykových oddělení :co::lol:
Terci - a máš na něj návyk? Na manžela svého? :gloria:
Libuško - Štír s Asc v Kozorohu není "víc" štírovatej, ale jaksi....nenápadnější, než štíři jiní.....:vissla: Takovej na první pohled solidní, spořádanej.....nicméně, Asc v Kozorohu ssebou nese jednu zajímavou věc - jeho majitel se velmi schopně orientuje v krizových situacích (ale v materiální rovině - třeba když doma praskne voda )
Vynikající jsou Štíři s Asc třeba na Býku :vissla: jako moje holčička milovaná :lol: To bys viděla štírka......

konstance — 23. 3. 2008 1:22

tak me tedy napada jedna vec, pro me asi dost dulezita. jednoho stira doma mam a zadnou zavislost si neuvedomuji. tak jak ted zijeme jsme docela spokojeni. ale je zde jeden velky hacek. vztah uz trva delsi dobu, drive jsme ani ja ani on nemeli rodinne myslenky, ale ja uz tedy nejsem zadna dvacitka, spis prestricitka a zacinam pozde ale prece premyslet o rodine. a hned je problem na svete - on totiz nechce. zatim to neresim akutne protoze si myslim ze ho treba premluvim, ale uz je to delsi dobu ve vzduchu. takze me napada - co kdyz ne? a co kdyz jednoho dne zjistim ze touha po rodine je silnejsi a budu chtit od nej odejit a zjistim u sebe zavislost?? rikam neni to problem ktery resim ted hned ale obcas o tom premyslim a mam takovy zvyk vzdycky myslet zbytecne moc dopredu.. taky jsem mu oznamila ze pokud nechce rodinu nas vztah asi nebude trvat vecne.. je mi divne prave to ze necitim zavislost. myslite si ze kdybych ji mela ze bych o tom uz vedela??  a zavislost je asi neco jineho nez laska.. tak jak to tedy je??

Heluška — 23. 3. 2008 1:34

Jsem taky štírka s  Asc v Býku.
Jsem nějak paličatější, než ostatní?  Jak je to Lupino? Občas se sebou nevlezu do futer ani sama, ale to snad máme  periodicky všichni, ne?

Konstance- mám i nějaké návyky i zlozvyky. Jsem na ně slabá. Příkladně chodím děsně pozdě do pelechu. Marně si téměř denně říkám, že večer už fakt půjdu dřív.
Tři měsíce nekouřím, prostě to nějak vyplynulo z nemoci , občas bych si dala práska, když si dám skleničku. Zatím jsem to ukočírovala. Že by to byla ta silná vůle? Spíš to bylo vnitřní rozhodnutí, nemusím se sebou  bojovat, nemyslím na kouření s nutkavou potřebou kouřit.
Asi to mám tak, že když něco musím a silou vůle se do toho nutím, stojí to za starou bačkoru a původní radost vyprchá, činnost utlumím. První rok jsem chodila do němčiny s nadšením, druhý už z vnitřní povinnosti a třetí s nechutí, ten jsem nedokončila, ale pak jsem začala u soukromé učitelky. Po roce jsem už neměla sílu pokračovat.
Máš na mysli nějaké konkrétní návyky  štíří odolnost? 
Mám kolem sebe dost štírů, tak mi to možná tak ani nepřijde.

Tercila — 23. 3. 2008 10:10

Jo aha, jakože jestli my jsme návykoví na Štíry? Hmm, nevím... Znala jsem jednoho kolegu Štíra, neuchvátil mě příliš. Ale u mě doma je to jednoduché, protože já jsem Býk, tudíž nemám ráda změny, které by snad mohly vést k horšímu.. :D Takže z toho plyne, že za to čtvrtstoletí soužití s mým Štírem jsem si už "radši" návyk vytvořila :D (nejspíš kvůli svým "nízkým" myšlenkám, že se totiž mám dobře, i když mám kámošky, které kroutí hlavou, jak s tou jeho povahou můžu žít) :D Jinak on je už napůl Střelec, Asc. má asi na 2. st. Lva, (tam já mám Měsíc), takže to by bylo na dlouhé psaní... :D

A silnou vůli? No, ten kolega skončil na ministerstvu, tak nejspíš tu vůli měl ;), ale u manžela nějak nevím. To teď nedokážu zhodnotit, on možná tu silnou vůli vlastně ani nepotřebuje :D.
S kouřením přestat nechce (kouří totiž i ze solidarity k mému tatínkovi, velmi silnému kuřákovi; jiného chlapa, spojence, v jeho rodině nemá), tam nemá vůlí co řešit, a jiné věci mu jdou samy poměrně hladce :).

Ale ke konstance - moje mladá kolegyňka je taky přestřicítka a její partner Váha po několika letech také manželství a dítě odmítá, tak to nebude jen partnerem ve Štíru.... Ona je taky Býk (skvěle si spolu rozumíme), tudíž si asi zvykla a pokud vím, nechce nic měnit, že prý by lepšího chlapa nenašla. (v tom názoru se s ní sice rozcházím, ale nechávám ji dýchat).

Nevím, to nebude v návyku na nějaké supr jiné znamení, to je spíš naše vnitřní povaha, co nás k tomu druhému přitahuje. Teď mám tedy na mysli to moje vlastní rozložení planet, tu moji nechuť něco měnit, i když zdaleka nikdy není všecko růžové, to moje vnímání partnerových kvalit či nekvalit. No a pak samozřejmě záleží na tom, kdo proti mně stojí, to jo.... Je to provázané.

lupina montana — 23. 3. 2008 12:07

No, koukám, že se nám to nějak zamotává - tak abychom se do toho nezamotaly docela:
Řekla jsem, že Štíři jsou návykoví. Tím jsem myslela:
a) že velmi často mívají silnou a výraznou osobnost s prvky přirozené autoritativnosti, že je to pro spoustu lidí velmi lákavý typ osobnosti a charismatický - takříkajíc...magnetický.Abych to vyjátřila lidsky - že je "lákavý" i po letech soužití, třeba. Zajímavý - že se neomrzí. Tak nějak....
Ze všeho ovšem existují výjimky (viz můj tchán, který neměl charismatu ani co by se za nehet vešlo) - měla jsem na mysli jakousi všeobecnou rovinu, která se nedá a nemá aplikovat doslova a do písmene.

b)že lidi ve štíru nesnadno propadají závislostem - ale zdůraznila jsem, že je to JPP a že by to spíš stálo za prokoumání.

Terci - tak to ty a tvůj muž musíte tvořit mimořádně výraznou dvojici :godlike: doufám, že se nikdy nestanu vaším nepřítelem :gloria::lol:
Jo a tu vůli: nevím jak kdo, ale já po zkušenosti se Štíry tvrdím, že je to spíš velmi silné....vnitřní přesvědčení, nebo tak nějak. Takový....nedostatek váhavosti :) zvláštní, velmi niterná SEBEJISTOTA.
Heluško - protože Štír a Býk spolu tvoří pár, protože jsou to protilehlá znamení, je Asc v Býku jen zvýrazňuje štíří charakteristiku; moje holčička mi jasně vysvětlila už v porodnici, že si do ničeho kecat nenechá - takže asi tak :lol: to je možná to, co vnímáme jako paličatost, případně "odolnost" - protože JE to odolnost - vůči nátlaku okolí, třeba. A znásilňovat sama sebe - no tak tomu se sice říká "pevná vůle" , ale podle mě to naprosto není - a Štíři to moc dobře vědí. Oni totiž potřebují být názorově (a pokud možno i jinak) NEZÁVISLÍ, protože jsou takříkajíc soudci a mrchožrouty Zvěrokruhu (podotýkám, že si mrchožroutů neobyčejně považuju a všem milým mně štírům posílám :pussa: )

Tercila — 23. 3. 2008 13:49

"Terci - tak to ty a tvůj muž musíte tvořit mimořádně výraznou dvojici  doufám, že se nikdy nestanu vaším nepřítelem "

No, Lupi, to jsi mě docela rozesmála - já doufám, že žádné nepřátele nemáme :D, zatím na nás všichni známí na ulici mávají, usmívají se, blikají a tak :D. Můj muž je totiž žoviální, vtipný týpek :D a já se taky ráda směju. Jen s jednou kolegyní jsem si bohužel nesedla, protože něco tak závislého a zároveň zlého v jedné povaze nejsem schopna překonat (a nejen já), ale na nějaké "zpětné míčky" jsem já líná, preferuji ignorování, což ji velmi irituje, ale to je mi vcelku u zadní části. Snažím se neublížit, a to jsem jediná, ostatní by ji nejradši "odstranili" :D.

Je ale fakt, že přes veškeré názorové neshody jsme s manželem Štírem dlouholetí parťáci, kteří se sice poštěkají ohledně řešení něčeho, (já jsem víc vznětlivá), nicméně v závěru obvykle zhodnotí názor druhého jako správný a udělají to, co chce ten druhý; zatím je to oboustranné.  Až to u manžela vymizí, propustím ho ze svých služeb :D ;). Při představování novým lidem (když je vhodná příležitost k legráckám) vyslovím své příjmení a s úsměvem dodám "zatím" :D. To bys nevěřila, jak to uvolní atmosféru :D. A manžel ví.... že jen škádlím :D. Když se na mě někdo ptá, manžel řekne: "jo "velitelka vozu"? To nevím, teď tu byla..." :D.

Heluška — 23. 3. 2008 19:59

Lupi,
díky za rozbor. Když nebudu počítat vlastní děti, jsem návyková jen pro svá chlupatá děcka.
:grater: :grater:

Tercila — 23. 3. 2008 20:52

Heluška: Lupi,
díky za rozbor. Když nebudu počítat vlastní děti, jsem návyková jen pro svá chlupatá děcka.
:grater: :grater:

Jéééžiš, Heluš, Ty se teda rouháš :D, to Ti nestačí? I kdybys jen pro jednoho človíčka (no dobře, nebo i pro psy) měla být podstatnou oporou, je to Tvoje výhra!

Heluška — 23. 3. 2008 22:56

Tercilo,
hledám velkou popelnici a sypu si popel na hlavu. Kdyby se v tom výčtu" závisláků "vyskytoval i dobrý parťák, bylo by to ideální.

Tercila — 23. 3. 2008 23:48

Heluška: Tercilo,
"hledám velkou popelnici a sypu si popel na hlavu. Kdyby se v tom výčtu" závisláků "vyskytoval i dobrý parťák, bylo by to ideální."

Jen aby Ti z popelnice nevypadl na hlavu nějaký bezdomovec :D. No dyť já vím, že opravdových parťáků je pomálu. Ale všecko bude, neboj. Hlavně je nehledej.

Ale pozor na závisláky:), to bych nikdy předtím neřekla, jak je strašné, když na mně někdo visí, zažila jsem to až s tou kolegyní, no děs a hrůza. Tak vnímej radši ty svobodnější typy lidí :).

lupina montana — 24. 3. 2008 0:17

:lol::lol::lol: TAk jsem si tě představila, Heluško...že já blbka mám tak živou představivost :grater::lol:

Heluška — 24. 3. 2008 1:15

Tercilo,
Nevyvíjím pátrací aktivity, ale po 13 . letech by hezký vztah nebyl špatný.
Jasně, že netoužím po doslovném závislákovi, však jsem to dala do uvozovek. Mám taky bujnou fantazii a ta představa se mi nelíbí. Vlastně mi není tak zle, ale některé aktivity je lepší dělat ve dvou, třeba procházky...

Lupi,
a ten můj bezdomovec, co na mně vypadl- je aspoň k světu, když se umyje?

konstance — 24. 3. 2008 6:14

me se totiz vubec nelibi predstava zavislosti, jsem totiz vodnar :albert: a zmeny v mem zivote se proste deji at chci nebo nechci, jen se snazim se na ne pripravovat (vzdycky se to nepovede). a predstava byt zavisla na stirovi je pro me opravdu hrozna :dumbom:
jinak lupi tu stirovskou povahu jsi popsala opravdu super neprekonatelne.. :supr:

lupina montana — 24. 3. 2008 10:21

Helí to nevím - v tý představě byl tak na rychlej úprk :lol:
Konstance - děkuju, ale tohle bylo velice snadné :) mám s nimi celoživotní zkušenost - takříkajíc od kolébky až po hrob :rock:

Opheliaa — 27. 3. 2008 17:19

lupina montana napsal(a):

No, koukám, že se nám to nějak zamotává - tak abychom se do toho nezamotaly docela:
Řekla jsem, že Štíři jsou návykoví. Tím jsem myslela:
a) že velmi často mívají silnou a výraznou osobnost s prvky přirozené autoritativnosti, že je to pro spoustu lidí velmi lákavý typ osobnosti a charismatický - takříkajíc...magnetický.Abych to vyjátřila lidsky - že je "lákavý" i po letech soužití, třeba. Zajímavý - že se neomrzí. Tak nějak....
Ze všeho ovšem existují výjimky (viz můj tchán, který neměl charismatu ani co by se za nehet vešlo) - měla jsem na mysli jakousi všeobecnou rovinu, která se nedá a nemá aplikovat doslova a do písmene.

b)že lidi ve štíru nesnadno propadají závislostem - ale zdůraznila jsem, že je to JPP a že by to spíš stálo za prokoumání.

Terci - tak to ty a tvůj muž musíte tvořit mimořádně výraznou dvojici :godlike: doufám, že se nikdy nestanu vaším nepřítelem :gloria::lol:
Jo a tu vůli: nevím jak kdo, ale já po zkušenosti se Štíry tvrdím, že je to spíš velmi silné....vnitřní přesvědčení, nebo tak nějak. Takový....nedostatek váhavosti :) zvláštní, velmi niterná SEBEJISTOTA.
Heluško - protože Štír a Býk spolu tvoří pár, protože jsou to protilehlá znamení, je Asc v Býku jen zvýrazňuje štíří charakteristiku; moje holčička mi jasně vysvětlila už v porodnici, že si do ničeho kecat nenechá - takže asi tak :lol: to je možná to, co vnímáme jako paličatost, případně "odolnost" - protože JE to odolnost - vůči nátlaku okolí, třeba. A znásilňovat sama sebe - no tak tomu se sice říká "pevná vůle" , ale podle mě to naprosto není - a Štíři to moc dobře vědí. Oni totiž potřebují být názorově (a pokud možno i jinak) NEZÁVISLÍ, protože jsou takříkajíc soudci a mrchožrouty Zvěrokruhu (podotýkám, že si mrchožroutů neobyčejně považuju a všem milým mně štírům posílám :pussa: )

Lupino, super rozbor!

Babinetky, nevíte, jak se k sobě hodí Vodnář s Asc v Raku (= já) a Štír s Asc taktéž v Raku (= můj přítel) ?
Já se teprve učím mu rozumět, je pro mě i po tři čtvrtě roce vztahu velice neprůhlednej a tajemnej, prostě tajnůstkář, no... tak by mě docela zajímalo, jak na něj ;)

konstance — 30. 3. 2008 13:08

opheliaa, ja jsem na tom uuuuplne stejne.. jsme spolu 7 let (i kdyz s prestavkami) takze aspon trochu se k sobe asi hodime. :P
jinak ja to beru tak ze na kazdyho nejlip platej jeho vlastni zbrane, takze kdyz se zacne tvarit strasne tajemne tak se zacnu tvarit jeste tajemnejc, aby si myslel ze mam daleko vetsi tajemstvi nez on, a skutecne vetsinou po chvili prestane bejt tajemnej a zacne premyslet proc jsem tajemna ja.. :D
a kdyz se tvari nepristupne a trva na svejch zahadach, tak ho chvili ignoruju, a vetsinou se brzy uklidni a zacne zas normalne komunikovat! nenech se osalit, zdani klame, a nakonec se ukaze ze to s tim tajemnem nebylo zas tak horky... ;)

Libuška — 31. 3. 2008 15:12

Tak po posledním setkání bych řekla, že je to v háji, a asi to odpískám. Faktem je, že mi to může srdce utrhnout, je prostě úžasný. Zkusím se ještě tvářit tajemně a vydržet... ale moc nadějí tomu nedávám... ach jo :(

Libuška — 2. 5. 2008 9:23

Zdá se že úplně v háji to není, ale pořád ještě není ruka v rukávě - pakliže to někdy "dopadne", stavím se tady ;). Přeju krásný květen lásky čas :hjarta:

Libuška — 8. 9. 2008 14:42

Slíbila jsem že se tu stavím - s mým Štírem se mi podařilo aspoň pokamarádit se a musím uznat, že to stojí za to, je vážně skvělej. Děkuju moc za pomoc, lidičky, hodně jste mi tady svými radami pomohli (tím myslím i Pisatele).

Jacob93 — 12. 7. 2018 15:12

Otevřou, ale nejde to jenom tak. Mame strach ze zklamani. Vetsinou je to ze zklamani z minulosti. Treba muj priklad, Prvni laska, podvadela me, rozchod, zklamala me natolik, ze jsem se uzavrel sam do sebe na cca. 5 let. Pote jsem se potkal s dalsi laskou z mladi. Zacali jsme se schazet, vypravet si co bylo atd. Ma pritele jiz 7 let. Pozvanku na kafe prijala. Vedlo to az k tomu, ze jsem se ji zacal postupne otevirat a zamiloval jsem se do ni. Ona do me taky. Pri reseni rozchodu s jejim soucasnym pritelem, couvla a nechala me s tim, ze to proste nedokaze, myslela si ze jo, ale nedokaze to. I kdyz to pouto bylo mezi nama natolik silne. Byla to taky Stir, jako ja. Znovu zklaman a tak hluboce, ze i chlap breci nekolik dni uzavren doma. Pokud chcete stira, musite na nej prijit s citama, ale nesmite je zranit !! Totiz, pokud muz stir vam povi, ze vas miluje, je v tu chvily hrozne zranitelny a je si toho opravdu vedom, ale mysli to vazne. J.

Libuška napsal(a):

Milý Štíre, byla řeč o lásce (tedy o mezilidském vztahu), ne pouze o sexu jako konzumaci. Nebo si mám myslet, že jsou Štíři až tak introvertní, že se nikdy neotevřou vůbec nikomu? Nevěřím....ovšem stejně ti děkuju za radu.

Dorka — 12. 7. 2018 17:38

Komu patrila tva spoved, stire?
Tobě?
Opět zraněn?

PS: Po chvilce krasnych vzpominek na "mého štíra" - jak charakteristicke pro vas - napsat do desetileteho vlakna!

Ja na nej vzpominam porad. I po 18ti letech..., a vim, ze i on na mne... :grater:

Selima — 13. 7. 2018 19:25

Neviem, nemyslím, že by Škorpióni boli v tomto jediní citliví... Je pravda, že tá voda v ich znamení spôsobuje silnú emocionalitu, ale neodvažovala by som sa to takto zovšeobecniť.... A sklamania, ktoré dlho bolia, tiež idú naprieč znameniami a môžu sa vyskytnúť aj u Panny (alebo v inom znamení)...