IvaM — 16. 11. 2007 9:31

Bohužel včera jsem od svého lékaře slyšela tuto krutou diagnozu a prosím všechny, kdo s tím má zkušensot o radu. Co mě čeká? Jaké jsou zkušenosti s léčbou a jaké pracoviště volit???:kapitulation:
Je mi 39 let a ještě před nedávnem jsme se s mužem snažili o potomka, bohužel se nám nedařilo, takže jsme podstoupili asist.reprodukci,ale já jsem 4x potratila. Do toho mi vyšly velmi špatné hodnoty funkce štítné žlázy ( hypofunkce) a po posledním potratu i špatná cytologie. Takže následovala konizace a včera jsem si jela k lékaři pro výsledky. Byla to ledová sprcha, vůbec jsem s tím nepočítala, vždyť jsem byla zdravá...:gloria: Neměla jsem žádné problémy, žádné krvácení, navíc žiju vcelku zdravě, nekouřím, nepiju a kupodivu ani těch sex. partnerů nebylo tolik ( až bych se mohla stydět). Tak proč???Jak je to možné???:grater: Co mě čeká? Můžu doufat, že se ještě dočkáme miminka nebo se mám začít bát o holý život? :kapitulation:

estelle — 16. 11. 2007 9:50

IvaM napsal(a):

Tak proč???Jak je to možné???:grater:

Ivo, je to tak, že s vyšším počtem partnerů se riziko nákazy zvyšuje, nicméně můžeš mít jednoho partnera a ten tě nakazí, můžeš jich mít deset a žádný z nich tě nenakazí. Záleží taky na tvém imunitní systému, jak se případnými papillomaviry vyrovná. Ale chtěla jsem k tomu jen tolik, že právě tyhle otázky jsi měla směřovat na lékaře. Ten tvůj nález zná a ten to dokáže nejlépe odpovědět. Tohle docela nechápu. Já mám třeba kamarádku, která pravidelně chodí po čtvrt roce na kontroly a když jsem se jí zeptala, proč tam tak často chodí, tak mi odpověděla, že neví, že se neptá. Tak asi tak.

IvaM — 16. 11. 2007 11:04

Estelle, víš u nás je to všechno složitější, můj imunitní systém je opravdu poslední dobou hodně zatížený, mám za sebou 4 potraty a stimulace na IVF, chtěli jsme miminko. A nyní po posledním potratu se vše hodně zhoršilo,navíc mi službu vypověděla štítná žláza. Ale také jsem chodila po 3 měsících na kontroly, právě z důvodu hraniční cytolky. Při zhoršení cytologie jsem byla odeslána na konizaci a tyhle výsledky přišly z histologie. A nyní mě můj obvodní gyndr. odeslal na onkologické pracoviště, kde se prý dozvím vše potřebné.

Tulipánka — 16. 11. 2007 11:23

Jéžiš, Ivo, tak to vypadá, že toho tvého trápení ještě nebylo dost!!!! Skoro mi tečou slzy a říkám si, jak může být osud k němu tak strašně tvrdej :mad: To snad není možný! Nevím, co bych ti poradila, jen že snad máš v životě něco pochopit a musíš k tomu dojít skrz utrpení. Já věřím, že každý má svoji "karmu" a svůj osud a prostě se to muselo stát, aby jsi se dostala dál. Zkus se třeba obrátit tímto směrem na duchovno, třeba se ti podaří ten špatný osud změnit.

Jinak já mám také horší nález na čípku, před těhotenstvím vše v pořádku a v 5 tt najednou 1. stupeň LG SIL. Trochu jsem to studovala a četla jsem, že právě proto ti kousek čípku vzali, aby ten papilovirus odstranili. Že to trvá třeba 10 let, než se z 1. stádia vyvine rakovina. Tak jakto, že je to u tebe tak brzy ??? :rolleyes:

Renky — 16. 11. 2007 12:10

IVUSKO !!!
:grater: :grater: :grater:
PRE BOHA CO TO CITAM?... IVUSKO JA.... JA NEVIEM CO POVEDAT, PROSTE.... :grater:
CITALA SOM TVOJ PRISPEVOK DOOKOLA A NEMOZEM UVERIT, ZE NA TO NEDOSLI SKOR?....PROSIM HNED NAPIS CO I POVEDALI NA TEN ONKOLOGII....TO SNAD NIE JE MOZNE :grater: :grater: :grater:

stvorlistok — 16. 11. 2007 12:14

ahoj Ivi,

drzim moc moc palce aby si bola zasa v poriadku...a vsetko dobre dopadlo :hjarta:

Jitulda — 16. 11. 2007 12:42

Ivo, já ti taky držím palečky, aby to všechno bylo zase v pořádku!!!! Je mě to moc líto a neboj ty to zvládneš, jseš silná a statečná holka :godlike: :godlike: !!!!!!!!!!!! Drž se :jojo:  :pussa: !!!!

IvaM — 16. 11. 2007 12:45

Holky, moc vám všem děkuji za podporu :hjarta::hjarta::hjarta: Musím to zvládnout,ale teď se s tím musím nejdřív vyrovnat. Ještě včera jsem řešila neplodnost a dneska řeším jak přežít. :gloria:

Nety — 16. 11. 2007 12:48

Ivuško, je to hrozné, ale vyčkej s veškerým strachem a nejhoršími obavami až co Ti řekne odborník. Psala jsi, že jsi objednaná do onkologického centra, tak myslím, že "nejchytřejší" budeš právě po konzultaci tam, tady asi nikdo tyhle otázky nedokáže zodpovědět.  Ptej se tam úplně na vše a pořád dokola, dokud nebudeš znát odpovědi na vše důležité. Budu Ti moc držet palečky.... Upřímně mne docela děsí, že když člověk tráví tolik času na gynekologii, že se něco takového nepodchytí dříve. Ale uvidíš sama, situace nemusí být až tak nejhorší, já věřím u lidí kolem spíš v ty lepší konce .Přeji Ti ze srdce ty nejlepší možné výsledky a  proces léčení. Ale jak to, že Ti k tomu zatím neřekli aspoň něco, to na Tebe lékaři jen vychrlili takovou diagnozu a nic víc?
Je mi to moc líto.... :(:hjarta: Ale určitě to dobře dopadne :pussa:

IvaM — 16. 11. 2007 12:49

Tuli, pokud to mám v osudu, tak tomu stejně nezabráním...:kapitulation:
A s horší cytologií bojuji už delší dobu,ale můj gyndr. s konizací vyčkával právě kvůli těhu...Ale teď se to zhoršilo na CIN III a seříznutá část čípku bohužel obsahuje karcinom,který pravděpodobně prorůstá do jiných částí ( to je ze zprávy z histologie). :gloria:

IvaM — 16. 11. 2007 12:51

Nety, prý mi má vše potřebné vysvětlit okonlog.centrum, můj gyndr. není na to odborník a abych řekla pravdu, myslím, že viděl můj vyděšený výraz a já zas jeho, tak se mu do vysvětlování moc nechtělo. :gloria:

pipi — 16. 11. 2007 14:17

IvaM napsal(a):

Bohužel včera jsem od svého lékaře slyšela tuto krutou diagnozu a prosím všechny, kdo s tím má zkušensot o radu. Co mě čeká? Jaké jsou zkušenosti s léčbou a jaké pracoviště volit???:kapitulation:
Je mi 39 let a ještě před nedávnem jsme se s mužem snažili o potomka, bohužel se nám nedařilo, takže jsme podstoupili asist.reprodukci,ale já jsem 4x potratila. Do toho mi vyšly velmi špatné hodnoty funkce štítné žlázy ( hypofunkce) a po posledním potratu i špatná cytologie. Takže následovala konizace a včera jsem si jela k lékaři pro výsledky. Byla to ledová sprcha, vůbec jsem s tím nepočítala, vždyť jsem byla zdravá...:gloria: Neměla jsem žádné problémy, žádné krvácení, navíc žiju vcelku zdravě, nekouřím, nepiju a kupodivu ani těch sex. partnerů nebylo tolik ( až bych se mohla stydět). Tak proč???Jak je to možné???:grater: Co mě čeká? Můžu doufat, že se ještě dočkáme miminka nebo se mám začít bát o holý život? :kapitulation:

Ivo v pondělí na ČT 1 budou v pořadu Sama doma, začíná ve 12:30 hodin mluvit o rakovině Děložního čípku tak jestli můžeš tak se na to podívej. Moje máma měla rakovinu prsu a teď už je v pořádku rok marodila a nyní je zase v zaměstnání, jinka ti držím palečky ať ti to dobře dopadne.

IvaM — 16. 11. 2007 14:28

Pipi, díky za upozornění, hned si to píši do kalendáře. :)

Tulipánka — 16. 11. 2007 14:48

Ivo,
osud podle mě není tak striktní. Můžeš mít v osudu, že onemocníš, ale na druhou stranu můžeš změnit např. průběh nemoci. Věř mi, že něco jako Bůh existuje a pokud najdeš někoho, kdo ví, co s tím, určitě ti to pomůže! Já jezdila k jednomu léčiteli, který léčil díky Božské energii a snímal ze mne karmu. FAKT to pomáhalo. Předtím jsem měla velké problémy psychické i obrovskou smůlu (říkám tomu karma) a od té doby je to o mnoho lepší. Podařilo se mu dokonce téměř odstranit některé mé pozdní komplikace diabetu (poškození ledvin a poškození nervů). Bohužel už nemůže nikoho brát, má toho strašně moc :(

Fool-pick — 16. 11. 2007 14:51

Ivuško zlatíčko....moc na tebe myslím,drž se kočičko...buď silná zlatíčko... :hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta:

IvaM — 16. 11. 2007 15:14

Tuli, já jsem "nevěřící Tomáš" a po posledním potratu jsem se rozhodla navštívit léčitele. Je to docela příjemná mladší ženská,ale já si nemůžu pomoci, moc jsem tomu nevěřila. Ale po zjištění této diagnozy se na ni hodně upínám. Ona mi jako první řekla, že se jedná o rakovinu ( ještě před konizací),ale at se nebojím, že je to podchyceno včas a budu v pořádku. Já tomu nevěřila, protože jsem se bláhově domnívala, že mě se rakovina přeci nemůže týkat a nechtěla jsem si něco takového vůbec připustit. Bohužel se její slova vyplnila a já teď jen doufám, že se vyplní i ta druhá část. :supr: Od té doby tam jezdím pravidelně a včera jsme si volaly, snažila se mě uklidnit a povzbudit.

Tulipánka napsal(a):

Ivo,
osud podle mě není tak striktní. Můžeš mít v osudu, že onemocníš, ale na druhou stranu můžeš změnit např. průběh nemoci. Věř mi, že něco jako Bůh existuje a pokud najdeš někoho, kdo ví, co s tím, určitě ti to pomůže! Já jezdila k jednomu léčiteli, který léčil díky Božské energii a snímal ze mne karmu. FAKT to pomáhalo. Předtím jsem měla velké problémy psychické i obrovskou smůlu (říkám tomu karma) a od té doby je to o mnoho lepší. Podařilo se mu dokonce téměř odstranit některé mé pozdní komplikace diabetu (poškození ledvin a poškození nervů). Bohužel už nemůže nikoho brát, má toho strašně moc :(

Tulipánka — 16. 11. 2007 19:31

Ivuš,
tak to je super, vypadá to, že tvá léčitelka nějaké "spojení s Bohem" mít může. Tak hlavně pozitivně myslet, představovat si, že už jsi zdravá a všechno půjde výborně! Drž se a když bude nejhůř, řekni si větu: Život je boj, stejně z něj nikdy živí nevyjdeme!

masule — 18. 11. 2007 20:27

Ivčo,
nevím co říct,je mi to hrozně líto,ale pevně věřím tomu,že to zvládneš......jsi strašně silná ženská a já tě fakt obdivuju :godlike: budu držet všechny palce co mám,drž se :pussa:

Renky — 19. 11. 2007 11:21

Ivusko kedy ides k tomu okologovi?

IvaM — 19. 11. 2007 14:34

Renky, zatím nevím, čekám na telefon. Strašně moc se bojím, je mi čím dál hůř...:grater: Bože, já ještě nechci umřít.

Renky — 19. 11. 2007 19:45

Ivusko hlavne takto nerozmyslaj ... Netreba Ti hovorit ako psychika dokaze cely stav choroby zhorsit !!!
Sme tu aby sme sa s tym poprali a nie mysleli na koniec... IVIKU !!! PROSIM !!!
pozerala si dnes SAMA DOMA? ...

IvaM — 20. 11. 2007 11:52

Renky, tak v pátek jedeme na konzultaci. Drž mi palečky. Na Sama doma koukám a nahrávám pro manžela. Ale statistiky tam nebyly moc příznivé, u mě to bohužel nezachytili ve stádiu prekarcinozy, i když nechápu proč...Pravidelně navštěvuji gyndr., nekouřím....

Renky — 20. 11. 2007 15:44

oki, takze v piatok. Budem drzat vsetko co mam a strasne na Teba myslim kazdy bozi den... To, ze to nebolo odhalene skor ma tiez sokuje a som zvedava co Ti na to odpovie onkolog... Predpokladam, ze s tebou ide i manza. Deti vedia?... Daj mi vediet co ste sa dozvedeli, ja proste stale verim, ze sa vyliecis!!! MUSIS!!!

IvaM — 20. 11. 2007 17:30

Renky, děti to zatím nevědí, ale musím najít odvahu jim to nějak šetrně naznačit. :butter:
Manžel se mnou samozřejmě jede, sama bych to nezvládla.

sisi21 — 20. 11. 2007 18:25

Ivanko.vím,že máš strach..dokážu se vžit do toho co prožíváš,,,ale neboj určitě to zvládneš..
V pátek napiš jak si dopadla..držím ti palečky....

Renky — 21. 11. 2007 10:43

Ivus tak s tymi detmi to bude tvrdy oriesok... ale budu to dalsi ludia, co Ta budu podporovat a dodavat Ti silu. V piatok budem ako na trni...

sudina — 21. 11. 2007 13:13

ivčo, moc ti držím palce,aby bylo vše ok!!!!!Vím čím procházíš....kdysi jsem měla také potíže s čípkem a dr. mě slušně postrašil rakovinou,takže tvé pocity chápu.neboj tvoje rodina tě podrží a my všichni tady také!!!I když jen tak virtuálně!!Drž se holka:hjarta::hjarta::hjarta::hjarta::hjarta:

Helča2 — 22. 11. 2007 23:16

Já byla na plastice děložního čípku 2x v rozmezí 4.měsíců v roce 2003 a za 4.roky na to se mi narodila Zuzanka.Šance tedy je .

Renky — 23. 11. 2007 9:02

IVUSKO MYSLIM NA TEBE!!! tfuj tfuj tfuj at neses dobre spravy....

IvaM — 24. 11. 2007 16:48

Tak holky, držte mi palečky, 11.12. nastupuji do nemocnice a 12.12. jdu na histerektomii. :/ Sice pak už miminko nebude,ale měla bych být úplně vyléčená. :supr:

sisi21 — 25. 11. 2007 0:08

Ivanko.palečky držet budem , určitě to dobře dopadne..:hjarta:

SLUNÍČKO — 25. 11. 2007 1:32

IVANKO :hjarta: JÁ SE JEN PŘIPOJÍM K HOLKÁM...DRŽÍM MOC PĚSTI A VĚŘÍM, ŽE BUDE DOBŘE

po — 25. 11. 2007 13:16

Ahoj neboj hysterektomie bude v poho, byla jsem na ní před 2 lety je mi 39 let. A je mi fajn:supr:

Legolaska — 27. 11. 2007 16:33

Ivko, poslala jsem prispevek na druhou diskusi. Drzim ti vsechny palecky. Hlavne se snaz nenervovat. Ja byla na hysterektomii a lymfadektomii presne pred rokem v 38 letech po stejne diagnoze a stale tu jeste prudim :dumbom:
Takze hlavne se drz, uvidis, jak se ti po operaci ulevi.
Vsem holkam tady dekuju za podporu Ivce, jste bajecne, dala bych za to pred rokem nevim co :hjarta:

IvaM — 28. 11. 2007 10:36

Legolaska ,poslala jsem ti SZ. :gloria:

Legolaska — 28. 11. 2007 17:50

Ivko, poslala jsem ti mejlika :)

IvaM — 4. 12. 2007 12:36

Ahoj holky, jdu si k vám opět postěžovat. :kapitulation:  Dneska jsem začala obíhat předoperační a opět mi vyšla úplně špatně moč.  Nemám žádné příznaky, tak proč mi vždy tak špatně vyjde? Mám strach, že už je i zasažen močový měchýř nebo něco...Proč já musím mít stále nějaké komplikace, co jsem komu udělala?  Tak mi nasadili dvoje ATB a v sobotu si začnu zavádět třetí a po operaci mi do kapačky budou přidávat další...To se má můj imunitní na co těšit. Navíc doma všichni prskají a pokašlávají, tak se ještě můžu těšit na to, že dostanu virozu a bude se operace překládat. :kapitulation:

sisi21 — 4. 12. 2007 13:13

Ahojky,možná si jen nastydlá proto ta moč,nemysly hned na nejhorší.:hjarta:.,Hlavně,že máš ATB,...Tvůj imunitní systém je oslaben už tím ,že na to myslíš..Nervy dělaj hodně.!!!...
Když jsem šla na operaci(teď už zas z něčím jiným),taky se začlo vše komplikovat....
Musíš být silná..postavit se proti tomu!!!Držím ti palečky..drž se..:hjarta:

IvaM — 4. 12. 2007 13:22

Sissi,jenže mě vyšla i před měsícem, když jsem šla na konizaci, taky mi to přeléčili ATB a taky jsem neměla žádné příznaky. Teď je to tu znova, leukocyty, bakterie,krevní destičky a přitom piju stále urologický čaj a dávám pozor na prochladnutí.

sisi21 — 4. 12. 2007 14:10

No a doktoři ti nic neříkají..proč to tak je..,abys nebyla v té nejistotě....,když se to opakuje,jak píšeš,...

Nety — 8. 12. 2007 10:11

Ivuško, budu Ti držet palce, aby operace dopadla jak nejlépe může.. je mi to moc líto.... :( :skurt::pussa:

Májajája — 8. 12. 2007 13:00

Ivo, držím palce. Nedávno jsem seděla v čekárně onkologie a kdo tam nebyl - sám se sebou , nepochopí co vše se tam může honit hlavou. Přeju hodně síly a brzké uzdravení.

IvaM — 8. 12. 2007 19:37

Tak to Májo plně souhlasím....:gloria:

IvaM — 10. 12. 2007 9:50

Holky,já jsem asi nenapravitelný smolař,nebo nevím,jak si to mám vysvětlit.Před týdnem při předoperačním a zjstili mi silný zánět močových cest.Žádné problémy jsem neměla,ale museli mi nasadit ATB. Operace byla ohrožená...Do toho manžel,který namarodil asi 10let dostal šílenou virozu a celý byt zamořil bacily a dneska syn má horečku přes 40st. a vypadá to na anginu. Já už na sobě cítím taky rýmu a trochu teplotu,tak  vůvec nevím, zda budu moct na operaci nastoupit. :kapitulation: Řekli mi,že zánět moč.cest tak nevadí,ten se přeléčí ATB,ale kašel a rýma být nesmí...:dumbom:
A to ještě v pátek když jsem si dooběhávala předoperační,tak když jsem přijela domů, tak mi sousedka řekla,  že dceru odvezla záchranka...:kapitulation: Hrozný šok a nervy,než jsem se s ní spojila. Upadla na schodech a zůstala ležet v bezvědomí,našla ji pošťačka a zavolala záchranku. Naštěstí tady to dobře dopadlo,nakapaly do ní kapačky,zrentgenovali a pustili ji domů.:supr:
Holky, myslíte,že je ještě někdo větší smolař???:kapitulation:

sisi21 — 10. 12. 2007 10:34

Ivanko,i  když jdu na operaci něčeho jiného..Jdu radši až po vánocích..Měla jsem jít na další do konce roku,ale odmítla jsem to...a jěště ,že tak do dneška jsem brala antibiotika...Dostala jsem tak hnusnou chřipajznu,že mě dr,pro jistotu nasadila ATB..
Jsem taky pěknej smolař,ale nějak už to beru,že to asi patří ke mě...Manžel mě vždy říká,že se se mnou opravdu nenudí..Když to člověk nejmíň potřebiue ,tak se okolo tebe všechno s.e.j.ř.í.
Hlavu vzhůru pevné nervy,hlavně,že je dcera v pořádku,,,Uvidíš zase bude líp...:hjarta:

IvaM — 10. 12. 2007 10:59

Sissko, oni to moc nechtěli odkládat,protože ten karcinom je silně invazitního charakteru,rychle příliž rychle a i já se muím přiznat,že jsem to chtěla mít co nejdříve za sebou...:kapitulation:

sisi21 — 11. 12. 2007 13:03

tak to jóó. to ti věřím,že to chceš mít už za sebou.tak tfuj,tfuj bacily...ať nic nechytneš...
držím palce ať vše dopadne dobře...:hjarta:

Nety — 2. 1. 2008 17:01

Ivuško, nevidím od Tebe žádné zprávy... Jak jsi na tom? Už máš vše za sebou a jsi v pořádku nebo čekáš na další vyšetření ??? Doufám, že se vám doma vánoce povedly :kapitulation::pussa:

IvaM — 2. 1. 2008 19:24

Nety, děkuji za optání.Už jsem po operaci, vše je v pořádku, histologie potvrdila zasažení "pouze" na čípku,takže na ozařování nemusím a histerektomií by mělo být vše vyřešeno. Cítím se úplně dobře, kupodivu operace nebyla žádná tragédie a žádné extra bolesti jsem neměla a doma cítím takovou zvláštní pohodu a klid, že si až říkám, že všechno zlé, je k něčemu dobré. :)
A co ty kočko, už se ti to blíží,co? :supr::dudlik:

Bety — 2. 1. 2008 19:43

To je skvělé hlavně nic nezvedej!

sisi21 — 4. 1. 2008 0:44

Ivuš jak jsem již psala přeji ti též zdraví a hlavně,že máš již operaci za sebou,,a cítíš se dobře..:hjarta::hjarta:
Jinak jak si psala,že jsi smolař.....Mám něco podobného..Chtěla jsem jít na pár dní do práce,,a že si začnu vyběhávat tu operaci...Jenže  mě teď pro změnu chytly zuby.:dumbom:Mám zánět nervu..Takže čekát až se vše zklidní...a zuby se daj do pořádku..:lol:

Klubko — 4. 1. 2008 10:30

Ahoj holky,
tak to jsou Ivi super zprávy. Já mám před dvěma lety operaci za sebou. Nebolelo skoro vůbec. Ozařování mám taky a teď mi doktor řekl, že se to vrátilo. Takže jdu 10.1. na další biopsii, a pak na zákrok a ostatní se uvidí.... Jo děti nemám,tak celou dělohu brát lékař nechce, kdybych je měla tak se nerozpakuje. Takže vydrž,prďka vydrž bude líp:)))

IvaM — 4. 1. 2008 10:31

Moc děkuji za podporu a držení palečků, bez Vás tady bych to zvládala mnohem hůř. :hjarta:
Sissi, to je fakt smůla,zuby jsou prevít a dokáží opravdu hodně potrápit. Přeji,aby tě to moc nebolelo a brzy jsi měla vše za sebou. :supr:
Mě teď 3. den pobolívá lévá strana podbříšku, nevím, zda to nemůže být k ovulaci,ale je to taková jiná divná bolest. Doufám, že to není nic vážného,nedodrželi jsme šestinedělí, jelikož mi nic nebylo a nekrvácela jsem,tak jsme měli sexík, tak doufám, že jsme něco nezbabrali. :gloria:

IvaM — 4. 1. 2008 10:35

Klubko, pamatuji si tvůj příběh. Hodně jsi mě držela nad vodou svým pozitivním přístupem. :hjarta::godlike:
Já už mám dělohu venku, ani histrektomie není žádná těžká operace, byla jsem rychle v naprosté pohodě,ale je jasné, že pokud nemáš děti, je to až to poslední řešení. My jsme také chtěli ještě miminko,ale jelikož mám dvě děti z předchozího manželství, tak jsme se rozhodli neriskovat a děloha šla ven. Naštěstí histologie prokázala postižení pouze na čípku a další léčba být nemusela.

sisi21 — 4. 1. 2008 11:07

Holky jak vás čtu ,mě děsíte já byla na konizaci před pár lety,no doufám,že čípek nějakou dobu vydrží..teď potřebuji dát dohromady jiné orgány..:lol:..teda až přestanou ty zuby!!!!
Klubko držím palce..napiš jak si dopadla..
IvaM.. uvidíš,snad to nic nebude..

kristla — 4. 1. 2008 11:14

Ivo, přeju Ti, ať je vše v i nadále pořádku, to je fajn, že operace proběhla dobře a psychika je na tom už trochu líp.

Klubko, držím Ti moc palce!!

Holky, přeju vám všem hlavně zdraví, a ať je ten letošní rok dobrý! :hjarta:

IvaM — 4. 1. 2008 12:21

Sissi, neboj, kdyby to bylo vážné,tak by tě dr. nenechali bez dalšího zásahu. U mě se při konizaci zjistila rakovina ( nejenom předrakovinné stádium),takže radikální řešení bylo optimální pro danou situaci. Pokud je žena sledována,tak by to nemělo tak daleko dojít. Já měla situaci trochu jinou, ani lékaři sami nechápou,jak mohlo tak rychle dojít k takovému zhoršení,ale asi to bylo tím, že jsme se snažili o mimčo a ono to nešlo, podstoupila jsem umělé oplodnění, léčbu prednisonem  a i přes tuto léčbu jsem několikrát potratila a to oslabilo natolik imunitní systém, že v lednu dělaná cytologie byla v naprostém pořádku a kontrolní v říjnu už byla moc špatná. Prostě shoda okolností...:dumbom:
Kristlo, děkuji a také přeji pohodový rok 2008. :storstark:

sisi21 — 5. 1. 2008 1:37

Ivanko já už se snad ani nebojím,člověk se smíří se vším..musí co jiného mu zbývá..
Kolikrát si říkám lidi někde na tom jsou ještě hůř.. a taky třeba si to teď vše vyberem a na stáří budem v pohodě..:lol:

kristla, přeji též hodně zdravíčka..

Nety — 7. 1. 2008 10:05

Ivko, to je dobře, že to dopadlo takhle, nemusíš na žádné ozařování, jsi v pořádku a doma jsi jsitě v těch nejlepších rukou s rodinou. Moc Ti to přeju a taky aby dcera co nejrychleji dostudovala a ty jsi mohla být nasazena coby babička :D:pussa: Už se mi to blíží, těším se a doufám, že budeme všichni v pořádku. Ale všechno už všude tlačí a bolí.....

IvaM — 9. 1. 2008 13:07

Nety, děti jsou moje veliká radost, ještě, že je mám, to je to nejkrásnější co mi zůstalo v předešlého manželství. :supr:
Vypadá to,ale že mě čeká ještě jedna náročná operace, mám vychýlené dvě plotýnky v bederní páteři a záda mě už bolí několik let, operaci jsem odkládala kvůli těhu a nyní asi už nastal ten správný čas to začít řešit, tak v pondělí jsem objednaná na neurochirurgii Na Homolku. :kapitulation:

Nety — 9. 1. 2008 15:47

Tak ať Ti to dobře dopadne, koukám taky toho nemáš málo. Mamka má ischias, páteř jako výhybku a plotýnky jí už brali. Žádná radost, trpí permanentně jako kůň... Navíc nám v rodině nezabírají tišící prostředky, takže nakonec musela skončit na nějakou dobu na morfiu....
Tedy Ivuš, buď už kruciš zdravá, už aby Ti dali doktoři všechno dohromady, ať můžeš ta vnoučata pořádně prohánět !!! :supr::D:pussa:

Klubko — 9. 1. 2008 21:57

Ahoj Ivi,
tak jsem ráda, že jsi dopadla fajn. Neplač, mimi nebude, dcerky ti budou určitě dělat radost.
A s tou plotýnkou si nezahrávej. Já mám ze zády problémy od baletu. Plotýnku zaléčnou,ale bolí to jako prase.
A pěkně ty doktory hoň,ať se starají!!! Ať tě pěkně dají dohromady!!! Dle mého histeroktomie bude proti tomu procházka růžovou zahradou.
Zítra jdu na verdikt:))
TAk hlavně zdraví!

IvaM — 10. 1. 2008 11:31

Klubko, co tě čeká dneska za verdikt???Otázky kolem rakoviny nebo ty plotýnky?
Já dělala také balet a do toho gymnastiku, takže si myslím, že ta záda mám také z toho. :(
Teď zjištuji zda mám nárok na lázně, všude píší, že po hysterektomii je nárok na křížkové lázně,ale mě je nikdo nenabídl, ani v Praze ani u moho gyndr. Takže se asi začnu zajímat sama.:rolleyes:
Dej vědět, jak jsi dopadla, prosím. :supr:

Klubko — 10. 1. 2008 18:44

ahoj,
jo šla jsem na onkologii a gyndu na kontrolu. Zase je tam nějaký nález. Ale dobrý. vyřeší se to ještě větší konzací. to už je třetí. Krájí mě jako rohlík :D
Ale hlavně že už ne koktejlky:)
Hele,já jsem taky nevěděla, že mám nárok na lázně po platice křížového vazu v kolení. Měla jsem 5 operací. řekl mi to až takový mladý lékař na ambulanci,když mi vyndával stehy. Gynda by ti to měla napsat, pak jít o obvodákovi, který vyplní průkaz a šup na VZP

Fatimah — 10. 1. 2008 18:47

Klubí, držím palečky, zvládneš levou zadní :pussa:

IvaM — 10. 1. 2008 19:33

Klubko,tak hlavně, že se ještě držíš :godlike::supr: Chtělo by to otěhotnět co nejdříve, ne?
A tys po konizaci z onkolog. důvodu lázně využila?

Klubko — 11. 1. 2008 12:52

No problém je, že mě se do míma ještě nechce.... tak to v sobě furt řeším. A partnera řeším a krizi atd..
Jinak co se týká nemoci, tak to jsem v klidu. Co se má stát to se stane a nemá cenu něco řešit dopředu... Když umřu umřu,když nebudu moci mít děti, tak nebudu. Nic než smířít se s tím nedá..
Lázně jsem využila jen na tu nohu. Paní doktorka  v lázních se taky divila, že mě to nikdo ještě nenabídl... Jenže oni to dávají jen starším a sporotovcům.
Do Frantovejch jsem nejela. Musím přiznat, že těch 5 týdnu "V domově důchodců" kde nebylo kam jít byl pro mne očistec. Stále jsem courala venku v parku,i když jsem pajdala. Nemohla jsem vydržet na pokoji nebo v té hale,kdy si každý jen stěžoval co mu všechno je.
naštěstí jsem tam posledních 14 dní potkala super starou paní. 70 let,čipera, upravená  a ještě přijela z Prahy Twingem:)

IvaM — 11. 1. 2008 14:26

Máš moc prima přístup, přesně tak to je...člověk se nervuje a stresuje něčím, co nemůže ovlivnit, přitom věci, které může změnit, nechává stát...:kapitulation:
Já bych do lázně jela,ale taky mám strach z toho, že se tam budu nudit, nedovedu si představit nic nedělat. I když po večerech určitě nějaké tanečky a zábavy jsou,ne?

sisi21 — 13. 1. 2008 15:07

Tak holky sice nejdu na čípek,ale na operaci jdu 12.února a doufám,že poslední..
Jo přesně jak říkáte.co se má stát stane se!!! a jestli se neprobudím, tak se to stejně nedozvím:lol:..né si dělám srandu,ale člověk to tak musí brát..
jen se vždycky modlím,abych měla dobrou spolubydlící až budu na pokoji..Na JIPCE jsou vždycky hodní!!!

IvaM — 13. 1. 2008 16:52

Sissi, 12. je šťastné datum, já byla na hysterektomii 12.12. a dopadlo to dobře, takže určitě 12.2. to také dobře dopadne!!! Hodně štěstí a dej vědět.
Já jedu zítra na konzultaci s tou páteří.

sisi21 — 13. 1. 2008 17:36

Ivanko ,nástup mám 12,ale operace je 13.tak snad to vyjde taky....Jj určutě se ozvu,..Už,aby to bylo:)..
Držím palce,tebe zlobí plotýnky viď???to je taky na prd!!!!prostě člověk si nevybere...
Nedávno jsem říkala dr,že bych jako přišla.ať mě vyměněj všechny součástky,které mám špatný a bude to!!!:lol:

IvaM — 15. 1. 2008 11:15

Vyjde to na 100%!!! :supr::supr::supr:
Já mám plotýnku...Můžeš si přečíst v bolestech zad...,založila jsem samostatné téma. :kapitulation:

lulu24 — 13. 5. 2008 9:10

Ahoj, mám strach o mají mámu, v poslední době měla nějaké změny na děložním čípku, chodila na kontroly,ale ted se jí tam bohužel skutečně něco obejvilo a příští týden musí do nemocnice na kyretáž. Znamená to, že má rakovinu?A co kdyby jí skutečně měla?Vezmou jí čípek a bude to zase dobré?Nemůžu ani spát, ona je strašný pesimista a už ted nad sebou podepisuje ortel a to člověku moc nepřidá....

mia — 13. 5. 2008 10:40

lulu24 napsal(a):

Ahoj, mám strach o mají mámu, v poslední době měla nějaké změny na děložním čípku, chodila na kontroly,ale ted se jí tam bohužel skutečně něco obejvilo a příští týden musí do nemocnice na kyretáž. Znamená to, že má rakovinu?A co kdyby jí skutečně měla?Vezmou jí čípek a bude to zase dobré?Nemůžu ani spát, ona je strašný pesimista a už ted nad sebou podepisuje ortel a to člověku moc nepřidá....

Lulu,nestraš,to je docela běžná operace,má to dnes už kdekdo. Nepleteš si náhodou kyretáž s konizací? Ta se totiž dělá v případě změn na čípku. To jsou tak 2-3 dny v nemocnici a v podstatě člověk ani neví,že mu něco dělali. Kdyby byl nález závažnější, odebrali by mamince celou dělohu. A ani to by nebyla žádná tragédie,pokud už nechce mít děti. Když uvažují doktoři v jejím případě jem o takové menší operaci,nebude to určitě tak zlé.
Ať si to maminka raději nechá pořádně vysvětlit od lékaře.

sisi21 — 13. 5. 2008 19:48

lulu přesně jak píše mia..neboj..
dávala jsem ti odkazy už ne jiném vlákně
http://www.vasedeti.cz/clanky.php?clanek=2195
http://www.victorie.cz/magazin/gynekolo … cipku.aspx

Ambra — 17. 5. 2008 14:36

Lulu24 klid, já byla na konizaci minulé úterý. Dělali mi to ambulantně t.j. v 9hod mě přijali a šla jsem na sál a v 11:30 mě manžel vyzvedl (ale před 8mi lety jsem po tom taky ležela v nemocnici, jak píše mia, takže to je asi jak kde). Nic mě nijak zvlášť nebolí a nebolelo. Jen, když dýl sedím, tak to břicho trochu cítím. A mám 1,5 roku starou dceru se kterou mám být co nejvíc v klidu :-))) Akorát nemám jezdit autem, abych nezačla krvácet. 10-15 dnů od zákroku hrozí krvácení, jak se odlupují strupy z rány. Kdyby bylo moc silné, tak šup k lékaři. Takže fakt žádná hrůza. nepotřebovala jsem ani jeden prášek na bolest :-) Na výsledky histologie se čeká 14 dnů.
Tech stupňu změn na čípku je několik a až pak je rakovina, takže pokud maminku hlídají, tak bych se na jejím místě zbytečně nebála a venkoncem nebojím se ani na svém :-)

Damila — 17. 5. 2008 14:43

Rakovina není nemoc, je to poslední šance, kterou nám organismus dává, abychom se vzpamatovali a začali mu naslouchat...
http://www.beta-glukan.cz/rakovina/

lulu24 — 18. 5. 2008 22:48

Damilo naprosto souhlasím s tím co se píše na těch stránkach. Jen si nejsem jistá, že kdybych tu rakovinu dostala, že bych si jako jedinou léčbu zvolila vhodnou sravu a pozitivní myšlení. Ty jo?Myslíš, že to už někoho vyléčilo?Nemyslím to vůbec nijak zle, jen mě zajímá, jestli s tím máš nějaké zkušenosti. Spíš bych to viděla jako prvenci proti rakovině. No a myslím, že moje máma je spíš zastáncem té klasické medicíny, pozitivní myšlení jí připomínám denodenně, ale nevím, jestli vůbec ví o čem mluvím.

Damila — 19. 5. 2008 6:53

lulu24,
já Ti rozumím, jak to myslíš. Ano, v takové chvíli člověk zpanikaří, a nechá se řezat, ozařovat, jíst chemoterapeutika...protože nám vždycky říkali, že jedině tohle nás uzdraví.
Ptala ses, jestli vím o někom komu pomohla zdravá strava a pozitivní myšlení. Ano vím. Je to jen pár lidí. Jednalo se o kombinaci hladovky a energetického působení.

Zeptám se taky- víme o někom, koho lékaři vyléčili z rakoviny? Opravdu vyléčili?

sisi21 — 19. 5. 2008 10:38

Dami..znám dost lidí ..co je lékaři vyléčili,,a jsou v pohodě...musí se na to přijít ovšem dřív...poslední stadium bývá špatný...
..a hlavně já osobně si myslím,že každá nemoc,,působí psych. a člověk se sní musí naučit žít,,,nesmí tomu podlehnout...

Damila — 19. 5. 2008 12:15

sisi21 napsal(a):

Dami..znám dost lidí ..co je lékaři vyléčili,,a jsou v pohodě...musí se na to přijít ovšem dřív...poslední stadium bývá špatný...
..a hlavně já osobně si myslím,že každá nemoc,,působí psych. a člověk se sní musí naučit žít,,,nesmí tomu podlehnout...

Nikoliv.
Lékaři vyřežou nádor. Ale nevyléčí tělo.
Nádor je kontrolka, která bliká, hlásí poruchu. A oni místo aby opravili poruchu, vymontují kontrolku...

sisi21 — 19. 5. 2008 22:54

hmm..,,tak já na to mám jinej názor,.

lulu24 — 21. 5. 2008 12:29

ještě mě tak napádá, proč teda rakovina postihuje i malé dětičky....... a jak to pak řešit u nich?

Damila — 22. 5. 2008 11:01

lulu24 napsal(a):

ještě mě tak napádá, proč teda rakovina postihuje i malé dětičky....... a jak to pak řešit u nich?

Ta první otázka, to je spíš na duchovní. Na to se názory různí, já sama jsem přesvědčena, že v takových případech je to karmická zátěž.

A jak léčit? Stejně jako u dospělých. Druhá věc je, že tohle doktoři nikdy nedovolí.

Když už nepomůže nic, tak bych byla vděčná, kdyby mě v takovém stavu nechali aspoň v klidu a míru dožít, a nekazili mi ten konec života chemoterapií a ozářkami...:(

lulu24 — 22. 5. 2008 12:57

Asi je lepší o tom nepřemýšlet. Jen si nejsem jistá co bych dělala kdyby to postihlo moje dítě.....

adra — 23. 5. 2008 13:21

sisi jaký máš na to názor..jeslti se Ti chce napiš to...díky

sisi21 — 26. 5. 2008 0:50

no víš já si myslím,že rakovina je jako chřipka..taky musíš k doktorovi ,jenže pro hodně lidí je to prostě strašák,bojí se ..ani se ,ale nedivím...jo ano taky zdravá strava,,možná i v určité míře pozitivní myšlení,ale rozhodně tě to jen tak nevyléčí. Pokavad se na to přijde včas lékaři mohou pomoci.....

Mrs.Rypl — 23. 6. 2008 21:02

Ahojky. Chtěla jsem si nechat píchnout Silgard (očkování) ale prý jsem STARÁ.- Já se tak teda určitě necítím. Podle čeho myslíte, že určujou ten věkovej limit?

Simonas — 23. 6. 2008 22:23

Ahoj stara rozhodne asi nebudes. Princip ockovani je zalozen na tom, ze klinicke studie jsou testovany na zenach a chlapcich do 26 let. Tito lide by meli byt panny nebo panicove, z duvodu zadneho setkani s papilovirem. V Australii je ockovani povoleno i u starsich zen. Testy nejsou prokazatelne a jejich ucinnost neni tak vysoka, jako u jedincu, kteri nemaji zadnou sexualni zkusenost.

estelle — 23. 6. 2008 22:27

Mrs.Rypl napsal(a):

Ahojky. Chtěla jsem si nechat píchnout Silgard (očkování) ale prý jsem STARÁ.- Já se tak teda určitě necítím. Podle čeho myslíte, že určujou ten věkovej limit?

Ono nezáleží ani tak na věku, jako spíš na počtu sex. partnerů. No a s věkem se zvyšuje, nic víc v tom není. Jestli o tom uvažuješ, nech si nejprve udělat test na přítomnost papillomavirů, abys pak zbytečně nevyhodila peníze.

Aneri — 24. 6. 2008 6:57

To se sice pěkně čte, že rakovina je světélko, poslední varování, že je vyléčitelná jako chřipka, že stačí dobrá strava a zdravý duch. Kdo ji zažil ve své blízkosti, by asi nic takového nenapsal !

KarinaA — 25. 6. 2008 19:51

Mrs.Rypl napsal(a):

Ahojky. Chtěla jsem si nechat píchnout Silgard (očkování) ale prý jsem STARÁ.- Já se tak teda určitě necítím. Podle čeho myslíte, že určujou ten věkovej limit?

Je dobrý že na problém jdeš s prevencí. Nejsem si moc jistá, ale u Sigardu šlo o to, že když se začínal očkovat u nás, tak ještě neměli doběhnutý výzkumy se staršíma, ale to teď už snad je. Zkus se podívat na www.ockovaciprukaz.cz tam by mělo být víc. Jsi chytrá holka, že na sebe myslíš.

Mrs.Rypl — 26. 6. 2008 12:53

Díky moc za radu. Ty webovky jsou vcelku přehledný. Tak když už jsem tam byla tak jsem omrkla i klíšťovku....ono se to nasbírá, když chce být člověk zodpovědnej, že jo.

ivanka05 — 8. 7. 2008 21:02

No, mě je 24, a na očkování ut pred dvema lety bylo pozde, HPV viry jsou jiz pritomny:( takze chodim na caste kontroly ke specialistovi...

annie — 9. 7. 2008 10:04

Nedá mi to nereagovat, ale s názorem, že rakovina je jako chřipka nesouhlasím. Už jenom proto, že na rakovinu umírá několikanásobně víc lidí než na chřipku.
S rakovinou jsem se setkala ve své rodině - a člověk neví ani hodiny, ani minuty, kdy se všechna ta léčba a optimismus nemocného zvrtnou a všechno je úplně naruby.
Maminka chodila pravidelně na mamograf - devět měsíců po kontrole na něm si našla bulku. Následovala operace, jedna chemo....a pak už selhání ledvin, srdce - konec.
Takže si nemůžu pomoct, ale chřipka a rakovina mi připadají jako naprosto odlišné věci. :rolleyes:

sisi21 — 14. 7. 2008 21:58

annie napsal(a):

Nedá mi to nereagovat, ale s názorem, že rakovina je jako chřipka nesouhlasím. Už jenom proto, že na rakovinu umírá několikanásobně víc lidí než na chřipku.

dnes můžeš umřít na cokoli,záleží jaký má člověk imunitní systém...na chřipku máme léky,které zatím zabirají...na rakovinu moc léků zatím není..

maluska — 20. 7. 2008 20:45

nepodařilo se mi najít ten věk kdy už se očkuje až starším. A je to u Silgardu už platný nebo se to pořád jenom řeší? Já jsem se očkovala, ale ségře je 29 a tak se ptám kvůli ní. Díky za vysvětlení.

estelle — 20. 7. 2008 22:00

maluska napsal(a):

nepodařilo se mi najít ten věk kdy už se očkuje až starším. A je to u Silgardu už platný nebo se to pořád jenom řeší? Já jsem se očkovala, ale ségře je 29 a tak se ptám kvůli ní. Díky za vysvětlení.

Můžeš se nechat očkovat v jakémkoliv věku, ten věk do 26 let je jen doporučený.

KarinaA — 23. 7. 2008 11:46

V mezičase jsem ten článek našla. Takže je to tak, že prozatím se Silgard očkuje v rozmezí 9-26 let a až proběhne schválení požadavku na změnu, mělo by se to posunout někam ke čtyřicítce. Docela to vzhledem k dnešní rozvodovosti a nestálosti rodiny chápu.

Damila — 23. 7. 2008 15:07

sisi21 napsal(a):

annie napsal(a):

Nedá mi to nereagovat, ale s názorem, že rakovina je jako chřipka nesouhlasím. Už jenom proto, že na rakovinu umírá několikanásobně víc lidí než na chřipku.

dnes můžeš umřít na cokoli,záleží jaký má člověk imunitní systém...na chřipku máme léky,které zatím zabirají...na rakovinu moc léků zatím není..

Léky na chřipku nejsou.
Je virového původu, proto na ni ATB nezabírají. Léčí se teplem, klidem na lůžku, dostatkem tekutin, pocením, potlačováním příznaků.

Léky na rakovinu taky nejsou. Záleží co si představujeme pod pojmem lék.

Očkování proti rakovině děl. čípku je velký reklamní tah. Neexistují dostatečné studie, které by potvrzovaly její účinnost. Ne, že bych potřebovala zrovna já nějaké důkazy. Když už ale se lékaři ohánějí vědou, pak by měli postupovat vědecky. Ne zištně a ekonomicky...

Bobíšek — 24. 7. 2008 9:59

Co považujete za ideální věk? Pořád váhám u děcek, nejsem si jistá, jestli nejsou moc mladý.

estelle — 24. 7. 2008 11:14

Bobíšek napsal(a):

Co považujete za ideální věk? Pořád váhám u děcek, nejsem si jistá, jestli nejsou moc mladý.

Aby vakcína byla účinná, musí se s očkováním začít nejméně 8-9 měsíců před prvním pohl. stykem.

KarinaA — 24. 7. 2008 18:03

Ideální věk je před začátkem sexuálního života, to znamená dokud se nesetkají s těma virama, co způsobují rakovinu. Takže já osobně bych uvažovala tak o hranici maximálně 14 let. Ať máš jistotu, že se to očkování využije co nejvíc smysluplnně.

Heřmanka — 17. 8. 2008 11:41

sisi21 napsal(a):

no víš já si myslím,že rakovina je jako chřipka..taky musíš k doktorovi ,jenže pro hodně lidí je to prostě strašák,bojí se ..ani se ,ale nedivím...jo ano taky zdravá strava,,možná i v určité míře pozitivní myšlení,ale rozhodně tě to jen tak nevyléčí. Pokavad se na to přijde včas lékaři mohou pomoci.....

No s chřipkou k lékaři nemusíš...jak tě vyléčí? řekne pijte dostatek tekutin a vitamín C...pozitivní myšlení je 90% úspěchu při léčbě rakoviny a i ostatních nemocí...funguje to tak, že když je člověk v depresi, tak prvořadý úkol organismu je zachránit mozek, bez něho fakt fungovat nemůžeš...takže zachraňuje mozek a už mu nezbývá energie na léčbu rakoviny...takže , hlavu potřebuješ mít v pořádku a tělo se pak snaží...klasická medicína léčí důsledky a ne příčiny nemoci...proto rakovina metastázuje...sice vyříznou hlavní ohnisko, ale příčinu nechají...potřebuješ zkombinovat obojí...nabudit svou vlastní imunitu, já např. používám kapky od Mudr. Jonáše...určitě někteří znají...

jinak doporučuji všem nechat si dělat kopie ze všech lékařských zpráv a na cd si nechávat nahrávat vyšetření...máte na to právo, odmítnout to nemůžou a když se vám něco nezdá, můžete to v poho ukázat jinému lékaři a požádat o konzultaci...

Heřmanka — 17. 8. 2008 11:45

Tak o lidech co onemocní rakovinou se říká, že to jsou děti štěstěny...a svým způsobem je to pravda...kdo tím prošel, tak ho to určitě změnilo a bud si vybral, že k lepšímu a nebo se tomu poddal...

Bety — 17. 8. 2008 18:49

Heřmanka napsal(a):

bud si vybral, že k lepšímu a nebo se tomu poddal...

:o :o :o

Bety — 17. 8. 2008 18:56

Znám spoutu lidí, kteří prošli tou nemocí a nepoddali se, ale že by je to změnilo k lepšímu? Jak? Nevidím to lepší se projevovat i když se nemoci nepoddali, zůstali svoji....

Ota — 17. 8. 2008 19:33

Bety napsal(a):

Znám spoutu lidí, kteří prošli tou nemocí a nepoddali se, ale že by je to změnilo k lepšímu? Jak? Nevidím to lepší se projevovat i když se nemoci nepoddali, zůstali svoji....

Asi tak, znám i případ, kdy "vyléčení" raka změnilo psychiku člověka k horšímu, bohužel. Kdysi vynikající člověk s velkým Č a dnes ho nikdo nepoznává..

mia — 17. 8. 2008 20:57

Nechápu,jak může někdo říct o lidech,co onemocní rakovinou,že jsou to děti štěstěny!!!

Asi jenom ten,kdo to nikdy nezažil zblízka a tudíž neví,jaká je to strašná osobní tragédie,toho nemocného i celé rodiny,ten zoufalý a většinou prohraný boj o život,to těžké smiřování se s koncem,když už je jasné,že není žádná šance. Ten strašný pocit bezmoci a výčitky svědomí,že svému blízkému nemůžete nijak pomoct. I po letech mě bolí u srdce,když si na to vzpomenu.

Takovéto a podobné řeči mám teda fakt ráda.

Bety — 17. 8. 2008 21:47

mia: nelze než souhlasit, taky mám několik osobních zkušeností velmi blízcí lidé mi zemřeli na rakovinu

Heřmanka — 17. 8. 2008 21:51

mia napsal(a):

Nechápu,jak může někdo říct o lidech,co onemocní rakovinou,že jsou to děti štěstěny!!!

Asi jenom ten,kdo to nikdy nezažil zblízka a tudíž neví,jaká je to strašná osobní tragédie,toho nemocného i celé rodiny,ten zoufalý a většinou prohraný boj o život,to těžké smiřování se s koncem,když už je jasné,že není žádná šance. Ten strašný pocit bezmoci a výčitky svědomí,že svému blízkému nemůžete nijak pomoct. I po letech mě bolí u srdce,když si na to vzpomenu.

Takovéto a podobné řeči mám teda fakt ráda.

no možná proto, že sama rakovinu mám...a ktomu jsem byla těhotná...a děti štěstěny proto, že si najednou změníš žebříček hodnot...to co tě dřív rozčilovalo, tě nechá klidným a není to důležité...a lépe vidíš co důležité je...takže zblíska jsem to viděla víc nežli si myslíš :)...přeci jen nechat zabít svoje dítě, abych sama měla šanci na život...navíc jsem neřekla, že každý to zvládne, ale lítost okolí vůbec nepomáhá, to mi teda věřte...naopak...takže možná tyhle řeči ráda nemáš, ale píšeš to někomu, kdo raka má nebo měl...;)

Damila — 18. 8. 2008 7:56

Heřmanka napsal(a):

mia napsal(a):

Nechápu,jak může někdo říct o lidech,co onemocní rakovinou,že jsou to děti štěstěny!!!

Asi jenom ten,kdo to nikdy nezažil zblízka a tudíž neví,jaká je to strašná osobní tragédie,toho nemocného i celé rodiny,ten zoufalý a většinou prohraný boj o život,to těžké smiřování se s koncem,když už je jasné,že není žádná šance. Ten strašný pocit bezmoci a výčitky svědomí,že svému blízkému nemůžete nijak pomoct. I po letech mě bolí u srdce,když si na to vzpomenu.

Takovéto a podobné řeči mám teda fakt ráda.

no možná proto, že sama rakovinu mám...a ktomu jsem byla těhotná...a děti štěstěny proto, že si najednou změníš žebříček hodnot...to co tě dřív rozčilovalo, tě nechá klidným a není to důležité...a lépe vidíš co důležité je...takže zblíska jsem to viděla víc nežli si myslíš :)...přeci jen nechat zabít svoje dítě, abych sama měla šanci na život...navíc jsem neřekla, že každý to zvládne, ale lítost okolí vůbec nepomáhá, to mi teda věřte...naopak...takže možná tyhle řeči ráda nemáš, ale píšeš to někomu, kdo raka má nebo měl...;)

Heřmanko,
to je hrozné, co píše. :o
Ale skutečně to každého netransformuje směrem k obrácení k těm hodnotám, co jsou jediné důležité...
Jsi spíš výjimka, ale krásná výjimka.
Doufám, že už budeš jen zdravá a nemoc už nebude mít důvod se vracet, když jsi pochopila její poslání.:hjarta:

adra — 18. 8. 2008 10:41

Damilo....!pochopila její poslání"...    to je přesné.... 
heřmanko...jsi silná žena a moc Ti přeji at to nadále zvládáš v rámci možností...:hjarta:

Klubko — 18. 8. 2008 13:44

Heřmanko.
Já tě chápu. Taky patřím k těm "postiženým". Naštěstí chemo jen jednou.A to je jasné, že se ti změní žebříčky hodnot. No a když bude zase nějaký průser, o který si budu koledovat, tak prostě mě to musí asi upozornit až takto krutě, že něco dělám špatně.
Jo je to hnus.A neříkám, že když jdu na kontrolu, tak výsledků se někdy bojím. Teda spíše toho, jak bych byla zavřena ve špitále. Ne bolesti nebo léčení. To je pohoda. Teda dobře, pro mne to byla pohoda. Trocha bolesti. Spíše je horší ta bezmocnost.

mia — 18. 8. 2008 16:23

Heřmanka napsal(a):

mia napsal(a):

Nechápu,jak může někdo říct o lidech,co onemocní rakovinou,že jsou to děti štěstěny!!!

Asi jenom ten,kdo to nikdy nezažil zblízka a tudíž neví,jaká je to strašná osobní tragédie,toho nemocného i celé rodiny,ten zoufalý a většinou prohraný boj o život,to těžké smiřování se s koncem,když už je jasné,že není žádná šance. Ten strašný pocit bezmoci a výčitky svědomí,že svému blízkému nemůžete nijak pomoct. I po letech mě bolí u srdce,když si na to vzpomenu.

Takovéto a podobné řeči mám teda fakt ráda.

no možná proto, že sama rakovinu mám...a ktomu jsem byla těhotná...a děti štěstěny proto, že si najednou změníš žebříček hodnot...to co tě dřív rozčilovalo, tě nechá klidným a není to důležité...a lépe vidíš co důležité je...takže zblíska jsem to viděla víc nežli si myslíš :)...přeci jen nechat zabít svoje dítě, abych sama měla šanci na život...navíc jsem neřekla, že každý to zvládne, ale lítost okolí vůbec nepomáhá, to mi teda věřte...naopak...takže možná tyhle řeči ráda nemáš, ale píšeš to někomu, kdo raka má nebo měl...;)

To je mi líto,žes prošla něčím takovým. Samozřejmě,že se Ti zákonitě změnil žebříček hodnot,ale opravdu jsi šťastná,že se Ti to stalo? Že jsi kvůli tomu musela přijít o své dítě? Nebo by sis tuto zkušenost radši odpustila a byla šťastnou matkou svého dítěte,které by Ti určitě také změnilo žebříček hodnot,a ne tak brutálním způsobem.  Věřím,že kdybys měla možnost volby,ráda by sis takové "štěstí" odpustila.
Dítě štěstěny je ten,kdo se z rakoviny dostane,ale rozhodně ne ten,co jí onemocní.
Kdyby opravdu bylo posláním této nemoci napravovat hříšníky,upozorňovat je na jejich chyby atd.,proč by pak na ni umírali i dobří lidé a hajzlíci si vesele běhali po světě? Nebo se snad,holky,cítíte být natolik špatné,že si zasloužíte takovouto krutou zkušenost,aby jste se "staly lepšími"? Člověk přece má právo na omyly,neříkám podrazy.
Věřím,že kdo má to štěstí a uzdraví se,může takto mluvit,ale kdo prožije rakovinu s několika svými nejbližšími do samého konce,je svědkem  jejich trápení, duševních pochodů,toho,jak je postupně zrazuje tělo,až do doby,kdy je zubožené konečně vysvobodí smrt,ten by nikdy nic takového neřekl.

Damila — 18. 8. 2008 16:29

Mio,
co nás nezabije, to nás posílí.
Svým způsobem jsme na určité úrovni všichni souhlasili s tím, co se nám kdy stalo. I s nemocí.
Já vím, že Ti v této situaci něco takového říkat, je úplně mimo mísu, asi mi nerozumíš.

Kdo dostane nemoc, není žádný hříšník, není to trest. Je to přirozený důsledek myšlení a jednání. Že nejsme na této úrovni rozumem schopni pochopit PROČ se nám to děje, neznamená, že je to nespravedlivé. Naše duše tomu rozumí velmi dobře. To jen naše ego se zlobí: "Já nechci, já nechci...!"
Znám to, dělám to taky. :)

mia — 18. 8. 2008 17:54

Dami,neberu Ti Tvoji víru,jen to mám holt nastavené jinak - jsem realista a stojím rovnýma nohama na pevné zemi, vznášení se v duchovních sférách je mi cizí. Pro mě je logickým vysvětlením chyba v genetické výbavě,vlivy prostředí,stres a jiné fyziologické procesy,které kdybychom znali,dovedli bychom rakovinu vyléčit.
Z psychologického hlediska - mám své ego,ale v existenci duše nevěřím.
A pokud mi tyto moje zkušenosti něco daly,tak to,že pokud něco takového přijde,budu znát svého "nepřítele",se kterým bude třeba bojovat zbraněmi nejtěžšího kalibru a ne nějakými meditacemi.
Tisíc lidí - tisíc názorů,ale to je v pořádku,tak to má být.

Heřmanka — 18. 8. 2008 17:55

Mio,

problém Vás "zdravých" je v tom, že si myslíte, že nás musíte litovat a trpět s námi, ale tak to není...lítost je jako jed do žil, vím, že je to těžké pro všechny zúčastněné a já sama svou léčbu ještě nedokončila a to že jsem se z toho dostala budu moci říct až za 5 let, nemluvě o tom, že jsem nikde neřekla jediné slovo o tom, že rakovina je pro mě štěstí...a že jsem z této nemoci štastná...svým blízkým jsem řekla, at si lítost nechají za dveřmi, že jsou dospělí a nemám čas řešit jejich problém co s nimi bude, až tu nebudu, že musím řešit svůj problém jak tu být co nejdéle a jestli mi chtějí opravdu pomoci, tak at se chovají jako by bych byla zdravá...vždyt co? je to rakovina stejně jako by to byla angína...ted to zní krutě...ale je to prostě nemoc...nehledě na to, že jeden den jsem se dozvěděla diagnozu za 6 dní na to, jsem ležela pod kudlou...bylo mi řečeno at se připravím na to, že můžu zemřít při operaci nebo na pooperačním, že vůbec netuší jestli mě zvládnou zašít, těhotenství je nejen urychlovač rakoviny, ale taky se operovalo v místě, které je překrvené než normálně...řekl mi, že spousta lékařů by mě poslala rovnou na ozařování, nikomu se do toho moc nechtělo, ale risknul to a jsem mu za to vděčná...měla jsem 6 dní na to smířit se s tím, že jsou možná poslední, smířit se s tím, že svého syna nikdy neuvidím vyrůst, že nepoznám jeho rodinu...za tu dobu jsem viděla všechny, které jsem vidět chtěla a pochopila jsem, že se musím vrátit, že se jen vyspím a bude...teď mi to nebudeš věřit a budeš si myslet, že nejsem normální, ale šla jsem si tam lehnou smířená se smrtí a spocitem štěstí...nebo naděje...záleží jak si to pojmenuješ...

Vím, že to je něco jiného, nežli jsi zažila ty a doted s tím nejsi smířená, že jsi musela zažít takovou tragedii a mrzí mě to, netuším, proč se ti to stalo, ale třeba na to jednou přijdeš...raduj se z hezkých vzpomínek i když je to těžké...já na svoje nenarozené dítě nikdy nezapomenu a milovala jsem ho víc než si kdo může myslet, ale věřím tomu, že jsem otěhotněla proto, aby mě zachránilo ( přeci jen přijít do jiného stavu po 6ti letech a ve chvíli kdy jsem si to ze srdce přála je trochu zvláštní ) a jen doufám, že mi odpustí, že se nemohlo narodit, útěchou mi je to, že jsem ho nenechala rozervat klasickou interrupcí a že zemřelo ve spánku, má poslední myšlenka před narkozou patřila jemu...btw byl to kluk... ( nechci, aby to s tou interrupcí vyznělo tak, že ty, které to musely podstoupit nebyly milující matky...vím, že to tak totiž není...tahle myšlenka byl jen můj způsob vyrovnání se s tím )

Mio, přeji Ti abys byla silná a svoje trápení překonala a lítost a beznaděj nechávala za dveřmi jak jen to půjde...


Přeji všem, aby tohle nemuseli zažít a těm co to zažili i nezažili hodně zdraví jak jen to jde a štěstí a krásy v životě...a děkuji všem, co mi přejí totéž     

:)

sisi21 — 18. 8. 2008 18:11

Heřmanko .. :supr:..

Damila — 18. 8. 2008 18:17

Heřmanko, krásné, silné...
Můžu se zeptat, jak daleko už bylo těhotenství? Je to dlouho, co se to stalo? Jak je teď?

Heřmanka — 18. 8. 2008 18:53

Dami :),  můžeš se zeptat...operace proběhla v 11 týdnu těhotenství, takže mimi už bylo kompletní v tom smyslu...ruce, nohy, oči...z histologické zprávy vím, že to byl kluk a měřil 50 mm...ted jsem po operaci přesně 5 týdnů a je mi vcelku fajn...příští týden začínám s ozařováním a neříkám, že se nebojím, to bych fakt asi nebyla normální...ještě mi budou dělat CT plic, protože při CT břicha tam objevili nějaká ložiska, ale to bude v poho :) ... kamarádka má měsíční mimi a má švagrová ho čeká každým dnem...už se těším, až mi ho bude půjčovat :)

mia — 18. 8. 2008 19:26

Heřmanka napsal(a):

Mio,

problém Vás "zdravých" je v tom, že si myslíte, že nás musíte litovat a trpět s námi, ale tak to není...lítost je jako jed do žil, vím, že je to těžké pro všechny zúčastněné a já sama svou léčbu ještě nedokončila a to že jsem se z toho dostala budu moci říct až za 5 let, nemluvě o tom, že jsem nikde neřekla jediné slovo o tom, že rakovina je pro mě štěstí...a že jsem z této nemoci štastná...svým blízkým jsem řekla, at si lítost nechají za dveřmi, že jsou dospělí a nemám čas řešit jejich problém co s nimi bude, až tu nebudu, že musím řešit svůj problém jak tu být co nejdéle a jestli mi chtějí opravdu pomoci, tak at se chovají jako by bych byla zdravá...vždyt co? je to rakovina stejně jako by to byla angína...ted to zní krutě...ale je to prostě nemoc...nehledě na to, že jeden den jsem se dozvěděla diagnozu za 6 dní na to, jsem ležela pod kudlou...bylo mi řečeno at se připravím na to, že můžu zemřít při operaci nebo na pooperačním, že vůbec netuší jestli mě zvládnou zašít, těhotenství je nejen urychlovač rakoviny, ale taky se operovalo v místě, které je překrvené než normálně...řekl mi, že spousta lékařů by mě poslala rovnou na ozařování, nikomu se do toho moc nechtělo, ale risknul to a jsem mu za to vděčná...měla jsem 6 dní na to smířit se s tím, že jsou možná poslední, smířit se s tím, že svého syna nikdy neuvidím vyrůst, že nepoznám jeho rodinu...za tu dobu jsem viděla všechny, které jsem vidět chtěla a pochopila jsem, že se musím vrátit, že se jen vyspím a bude...teď mi to nebudeš věřit a budeš si myslet, že nejsem normální, ale šla jsem si tam lehnou smířená se smrtí a spocitem štěstí...nebo naděje...záleží jak si to pojmenuješ...

Vím, že to je něco jiného, nežli jsi zažila ty a doted s tím nejsi smířená, že jsi musela zažít takovou tragedii a mrzí mě to, netuším, proč se ti to stalo, ale třeba na to jednou přijdeš...raduj se z hezkých vzpomínek i když je to těžké...já na svoje nenarozené dítě nikdy nezapomenu a milovala jsem ho víc než si kdo může myslet, ale věřím tomu, že jsem otěhotněla proto, aby mě zachránilo ( přeci jen přijít do jiného stavu po 6ti letech a ve chvíli kdy jsem si to ze srdce přála je trochu zvláštní ) a jen doufám, že mi odpustí, že se nemohlo narodit, útěchou mi je to, že jsem ho nenechala rozervat klasickou interrupcí a že zemřelo ve spánku, má poslední myšlenka před narkozou patřila jemu...btw byl to kluk... ( nechci, aby to s tou interrupcí vyznělo tak, že ty, které to musely podstoupit nebyly milující matky...vím, že to tak totiž není...tahle myšlenka byl jen můj způsob vyrovnání se s tím )

Mio, přeji Ti abys byla silná a svoje trápení překonala a lítost a beznaděj nechávala za dveřmi jak jen to půjde...


Přeji všem, aby tohle nemuseli zažít a těm co to zažili i nezažili hodně zdraví jak jen to jde a štěstí a krásy v životě...a děkuji všem, co mi přejí totéž       
:)

Heřmanko,v žádném případě nejde o litování  nebo trpění s nemocným,ale o tvrdou denní realitu,se kterou bylo třeba se nějak vypořádat.  Všechno je to pryč,není potřeba žádného patosu,jen mi ta slova o "dětech štěstěny" vůbec nepasovala k tomu všemu,co jsme prožili.
"...teď mi to nebudeš věřit a budeš si myslet, že nejsem normální, ale šla jsem si tam lehnou smířená se smrtí a spocitem štěstí...nebo naděje...záleží jak si to pojmenuješ..."
-v tomto Tě úplně chápu,já sama jsem po všem tom paradoxně ztratila strach z rakoviny a dívám se na ni docela věcně.
Samozřejmě Ti taky přeju hodně sil k uzdravení.

adra — 19. 8. 2008 8:25

Pane bože Heřmanko...myslela jsem že to co popisuješ, to co jsi prožila je už minimálně rok zpět...a ne že je to tak čerstvé...o to víc tě obdivuju že o tom dokážeš tak psát...ale ono to moc pomáhá vypsat se a ulevit si...myslím si to...
přeji Ti mnoho sil v léčení a moc drřím pěsti..zní to možná jako klišé...neumím mo používat povzbuzující slova...někdy se protstě zadrhnu....
:hjarta:

Heřmanka — 19. 8. 2008 15:24

Děkuju Adře, Damile, Sisi21, Klubku??? ted nevím jak Tě vyskloňovat :D, Mie...a vůbec všem :)

vypovídat se opravdu pomáhá asi ať je člověk v jakékoli situci :), mě o tom nevadí mluvit...myslím, že když o tom lidi nemluví, tak akorát vznikají mýty a tak...viz třeba kdysi homosexualita :)...původně jsem chtěla jen vyburcovat "zdravé",  aby nic nepodcenovali a obětovali 10k i když do nejistoty...však co to je pak proti tvrdé realitě ;)

doporučuju přečíst si knížku od Lance Armstronga - Návrat k životu...dost dobré a změnit jen jména a místo, tak dobrou polovinu knížky můžu přepsat slovo od slova a bude to o mě a o většině jako jsem já...hlavně to co se mu honilo hlavou a tak...skoro jsem myslela, že jsem snad musela někde vyplnit dotazník nebo to není možný :D

a ještě jedna zajímavost...když před pár lety byla kdesi v časopisu zpráva o tom, že L.Bílá má rakovinu děl. čípku nebo náběh ( podrobnosti si už nepamatuju), tak jsem si tehdy říkala...ježiš, no to je strašný a taky mi hlavou bleskla myšlenka a vidím to jak teď...která říkala...no jestli někdy mám mít rakovinu, tak CHCI tuhle a žádnou jinou...mno a zjevně se mi přání vyplnilo...sakra a kdo říkal, že se mi mají všechna přání splnit ?? :D:D:D ovšem musím si na to dávat pozor, jak jsem zjistila, tak mě se fakt skutečná přání ze srdce plní... :)

pár linků...

www.cervarix.cz

http://www.mou.cz/mou/section_show.jsp? … IdDoc=1550

Estela — 19. 8. 2008 22:48

Heřmanko, ani nevíš jak Ti rozumím... HODNĚ SIL!!!

Yolan — 23. 9. 2008 11:41

Co si myslíte o očkování kluků? Četla jsem, že je tam nějaký větší riziko jak rakoviny, tak bradavic, ale nejsem si jistá, jestli nás tady jenom někdo neoblbuje. Díky za názor.

KarinaA — 27. 9. 2008 13:07

Tyka jsem četla, že je tam vyšší roziko rakoviny konečníku a penisu. A taky bradavice prý mají u homosexuálů víc rozšířený. Ale jestli je to pravda. Jo, za další rizikovou skupinu i u genitálních bradavice se považujou nemocní s imunitou (takže třeba i nemocní AIDS).

Kanimura — 28. 9. 2008 16:57

Je nějaký kontakt na odborníka, kterýho bych se mohla zeptat? Je sice příjemný, že to člověk takhle může v klidu probrat. Ale přece jenom myslím, že gynekoložoek tady na diskusích moc nebude.

sisi21 — 29. 9. 2008 13:08

Kanimura napsal(a):

Je nějaký kontakt na odborníka, kterýho bych se mohla zeptat? Je sice příjemný, že to člověk takhle může v klidu probrat. Ale přece jenom myslím, že gynekoložoek tady na diskusích moc nebude.

zkus se podívat sem ,,
http://www.ulekare.cz/poradna-lekare/detail?id=4680

Nela — 29. 9. 2008 15:44

Tak jsem si přečetla všechny příspěvky,  ale nemůžu souhlasit s tím, že kdo má tuto nemoc, je vlastně  "dítě štěstěny".  Je pravdou, že každopádně Vás tato nemoc a jakákoliv jiná těžká nemoc - změní, ale raději všem přeji, aby si žili svůj život bez nějaké přeměny k lepšímu, než se potýkat s nemocí.

Smekám před Vámi, které tak statečně bojujete a bere to, jak to je.  Určitě je to mnohem lepší způsob a větší naděje pro Vás, než opačný - pesimistický  náhled.   Ale mnohem víc bych Vám přála, abyste se s ní nikdy nesetkaly. 

Vůbec ale  nemůžu souhlasit,  že by se neměla léčit chemoterapií apod., že stačí alternativní léčba.  Tak to v žádném případě.  V prvé řadě, to je můj názor, první léčba klasická, která se může doplňovat alternativní formou, ale nikdy by neměla být v rozporu s lékařem.

KarinaA — 3. 10. 2008 18:48

Zkus očkovací centrum 800 123 321. Nebo co tvoje gynekoložka? Přijde mi rozumný zeptat se někoho, komu důvěřuješ.

Yolan — 4. 10. 2008 14:52

Rozumný by to bylo, ale ona má na dveřích cedulku "Očkujeme proti rakovině děložního čípku a genitálním bradavicím, Silgard". Já netvrdím, že by byl Silgard špatný, ale spíš mi jde o to, že pokud jsou na trhu dvě možný vakcníny, považovala bych za korektní, kdybych byla u doktorky informována o obou možnostech.

Heřmanka — 4. 10. 2008 16:37

Nela napsal(a):

...ale nemůžu souhlasit s tím, že kdo má tuto nemoc, je vlastně  "dítě štěstěny".

Vůbec ale  nemůžu souhlasit,  že by se neměla léčit chemoterapií apod., že stačí alternativní léčba.  Tak to v žádném případě.  V prvé řadě, to je můj názor, první léčba klasická, která se může doplňovat alternativní formou, ale nikdy by neměla být v rozporu s lékařem.

tak s tím "dítětem štěstěny" se to má tak, že je to citace z knížky a řekl to člověk, který na rakovinu umíral a řekl ji někomu, kdo měl vyšší šanci na přežití nebo vyléčení se z rakoviny...měl to být a byl pozitivní náboj, aby se člověk nevzdával, ale zamyslel se nad celým svým životem, co , proč, jak... a bojoval a viděl svět pak jinak... ne každý je připravený, hloubku těch dvou slov pojmout a mnohem těžší pochopit tahle slova je pro zdravého nežli nemocného...také to souvisí se smrtí, s tím, jak se kdo bojí nebo nebojí smrti...a tím pádem jak vlastně chce nebo nechce bojovat a žít...ted řeknete, co je to za kravinu, žít a bojovat chce každý...fajn...tak si jdetě sednout do čekárny ozařoven a budte tam celý den a uvidíte ten strach v lidech a tu beznaděj, bezmoc a to zoufalství... a takovým se bojuje hůř...

jinak co se týká alternativní léčby, tak správná  alternativní léčba není NIKDY v rozporu s lékařem...a netříská se s klasikou, ale doplňuje ji...žádný léčitel, ten na správném místě, by nikdy z úst nevypustil...kašlete na chemo či radio...je to vždycky jen věc klienta potažmo pacienta (i když i u lékaře bychom měli být nazýváni klienty a ne pacienty, vzhledem k tomu, že klienty skutečně jsme :) )

Legolaska — 7. 10. 2008 10:33

Po dlouhé době zdravím všechny bojující i podporující. Od pátku, kdy mi přišla obsílka, že vzhledem k výsledkům PET CT se mám dostavit na kontrolu, jsem si prožila čtyři dny naprostého pekla a zoufalství, které si dokáže představit jen ten, kdo to zažil nebo zažívá. Nejprve na mne padla naprostá tma, druhý den jsem si uvědomila, že mám dcerku a manžela a že pro ně budu bojovat i kdybych měla projít čímkoli a za jakoukoli cenu. Dnes zase svítí sluníčko.... protože PET CT se rozsvítilo na malém zánětu.... ta úleva je neskutečná. Sice si nemyslím, že jsme děti štěsteny, ale možná jsme dostali šanci zapomenout na malichernosti a plahočení za zbytečnostmi a radovat se z titěrných maličkostí. Všem bojujícím přeju mnoho síly a myslím na ně. Nesmíme to vzdát!

Heřmanka — 12. 10. 2008 11:27

Legolaska napsal(a):

Sice si nemyslím, že jsme děti štěsteny, ale možná jsme dostali šanci zapomenout na malichernosti a plahočení za zbytečnostmi a radovat se z titěrných maličkostí. Všem bojujícím přeju mnoho síly a myslím na ně. Nesmíme to vzdát!

...a to je právě ono...:)

Káča — 25. 10. 2008 16:24

Zdravím vás všechny a jsem po konizaci děl.čípku, vypadá to, že půjdu ještě na odnětí dělohy. Byl to pro mě taky šok, ale člověk musí být pozitivně naladěn a přemýšlet spíše v tom smyslu, co ho v životě ještě čeká, co si užije, než že už vše jistě končí....

sisi21 — 28. 10. 2008 20:23

káčo ..držím palce ať jsou výsledky dobré...

Veranna — 3. 9. 2010 13:17

Ahoj,
znovu - bohužel - musím otevřít toto téma :( Je tu prosím někdo, komu byla diagnostikována rakovina děl. čípku, ale neprovedli hysterektomii? Primární nádor mi byl odstraněn v rámci konizace, ale metastázovalo to dál do děložní sliznice, naštěstí jen v malém měřítku (drobná anechogenní ložiska, rezidua). Sice už jedno dítě mám, ale doktoři jsou optimističtí a hysterektomii nechtějí hned dělat. Prý mně budou sledovat a nastupuji první cyklus slabé chemoterapie cytostatiky a nějakými podpůrnými složkami na imuno. Prý má tělo dost velkou schopnost regenerace. Jsem za to na jednu stranu ráda. Na druhou se bojím :( Navíc bohužel stále velmi živá zkušenost v rodině (tatínek mi před pár lety umřel na rakovinu ledviny, v poslední fázi sjme ho měli doma). Vím, jak to probíhá, jak regaoval na chemku a ozařování (i když to mi nehrozí, chtějí mi dát opravdu jen velmi slabé dávky cytostatik, spíš má bojovat tělo.) Ale stejnak... Už jen ten fakt, že na chemku budu dojíždět do stejnýho ústavu, kam jezdil táta, čekat ve stejný čekárně...
Taky se potýkám s psychikou, asi mi to úplně nedochází, buď o tom nemluvím a myslím si, že tím to "jako nebude", anebo o tom mluvím jako doktor :co:
Na jaře jsem se zbavila jiného problému spíše psychického rázu (díky rozbouřený hladině hormonů jsem trpěla na utkvělou noční můru spojenou s mým těhotenstvím). A teď tohle. 
Je tu někdo, kdo jezdil na tenhle typ léčby? Mám se bát vedlejších účinků jako u běžné chemoterapie? Doktoři furt říkají, že to bude slabý, ale ve měn hlodá červ velkej jak Olgoj chorchoj :/
Předem díky...

sissi — 3. 9. 2010 20:05

Very, přeji hlavně brzké uzdravení. Dr vědí, co dělají :hjarta::hjarta:

Ronja — 3. 9. 2010 20:33

Veru zlato moje...ty to teda nemáš lehký. Mrzí mě, že máš takové trable.  :pussa: :hjarta:

Bohužel s rakovinou děložního čípku zkušenost nemám, ale věřila bych doktorům, nikdy by ti nechtěli zachraňovat dělohu, kdyby tě to mělo ohrozit na životě. Je mi jasné, že se svojí zkušeností z rodiny tě děsí už jenom název chemoterapie, to by samozřejmě děsil každého, ale na tvém místě bych důvěřovala doktorům, že vědí co dělají, všechno podstoupila podle jejich pokynů a navrch si udělala pořádný výzkum, co v takovém případě podpoří imunitu. Šla bych do všeho, bylinkové čaje, potravinové doplňky, cokoli. Z hlavy mě napadá třeba Ovosan, ten se doporučuje přímo pacientům s rakovinou. Prostě udělat maximum pro to, aby tělo dostalo pořádnou podporu zvenčí a mohlo ty pitomé nádorové buňky pěkně včas a hladce zlikvidovat.
Zkus taky pouvažovat, jestli se nepřepínáš - vím, že jsi hodně aktivní, ale tělo někdy potřebuje klid na to, aby mohlo pořádně válčit. Prostě celková úprava životního stylu tak, abys tělo co nejvíc pomohla...kdyby cokoli jsem na telefonu, nebo napiš. Myslím na tebe :hjarta:

mala.popelka — 3. 9. 2010 21:09

Verannko, holka zlatá :hjarta: přeju hodně hodně energie a důvěry v lékaře, že pro Tebe chtějí udělat to nejlepší, ale současně nejméně invazivní :pussa:

držím pěsti, ať to zvládnete co nejlépe... všichni :hjarta:

Gabu — 3. 9. 2010 21:43

Verannko říká se,že je to jeden z nejlépe lečitelných druhů rakoviny :gloria: další velké plus je že se to chytlo v začátku ....ale to jen plkám co sem slyšela,neumím ti napsat nic víc než že je mi to moc líto,kvůli tvé psychice a myšlenkám které tě trápí :hjarta: věř doktorům,dobře to dopadne :hjarta:

Veruska72 — 3. 9. 2010 21:59

Verannko,
co to čtu :pussa:.
Zkušenost vlastní taky nemám, ale stejně, jako už se někdo výše zmínil, pokud by to bylo opravdu vážné,
rozhodně by lékaři neponechávali dělohu... to mi připadá dost optimistický. Myslím, že budou sledovat, jak
tělo reaguje na cytostatika a budeš pod dozorem,tak se neboj :hjarta:.
Před půl rokem diagnostikovali synovi mého bratrance(pouhých 19let) rakovinu mízních uzlin, a i když nemá úplně vyhráno, klasická chemoterapie a o rok odložené studium zabralo a vypadá to na vyléčení.
Pod co se ale podepíšu(psala Ronja), je KLID a NEPŘEHÁNĚT TO S PRACÍ. Vím, že jsi šikulka a aktivní člověk,ale
zkus zvolnit, chudí nejste a tak si neber moc kšeftíků a odpočívej, kdykoli ti to Tobík dovolí. Je to důležitý, nejsou to kecy :supr:
MOC TI DRŽÍM PALEČKY, AŤ TO ZVLÁDNEŠ HLAVNĚ PSYCHICKY, (TĚLO MÁŠ MLADÝ A JE TO PODCHYCENÝ VČAS...)
:hjarta::hjarta::hjarta:

Silvi.100 — 4. 9. 2010 11:36

Verannko :hjarta: :hjarta: :( zlatíčko, pořád moc držím palce a myslím na TEBE!!!

MiraB — 4. 9. 2010 19:54

Veranko, bože, obrn se a jak píšou holky, začni mín pracovat a víc odpočívat! Je to tvý zdravíčko a uvidíš, že brzo se vše v dobré obrátí! :par: Věřím na úspěch léčby!
  A to, že ti to bude připomínat tatínka (znám i já to samé s maminkou :( ) to se snaž vzpomenout spíš na ty moc pěkný zážitky!
  Hodně štěstí! :hjarta: :hjarta: :hjarta: :par:

KatjaCat — 6. 9. 2010 21:22

Veru, nemám osobní zkušenost. Jen vím, že moje babička měla rakovinu děložního čípku, brali jí dělohu, ale asi v 65ti letech....bez chemoterapie, ještě pořád žije, je jí 83 let. Tak to taky nade mnou visí....

Moc držím palce a všechno co jde, hodně síly a pevných nervů :hjarta::pussa::hjarta:

EliskaV — 24. 9. 2010 19:10

Ahoj všichni, v prvé řadě držím palce všem, kdo bojují s touto nemocí, bohužel nejstem zastáncem názoru, že vás vyléčí pozitivní myšlení. Zároveń chci apelovat na všechny ženy, aby nepodceňovaly toto riziko a chodily na pravidelné prohlídky. Akorát mě mrzí, že před zavedením poplatku mě můj gynekolog zval na prevenci 2x ročně a teď už říká "tak za rok" :-( jinak určitě ho můžu doporučit, má specializaci na cytologii, dají se na něj dohledat velice dobré reference. MUDr. V. Slavík -nepovolená reklama, pokud někdo chce informace k očkování proti HPV, tak taky tam.

jipovka — 9. 8. 2011 19:24

Ahojky, je mi 37 let, jsem v květnu po hysterektomii pro zjištěný dlaždicobuněčný karcinom děložního čípku. Snad se to zachytilo v začátku a úplně náhodně. Neměla jsem žádné příznaky, pouze nejasná cytologie a biopsie, nakonec vyšetřeno HPV - bylo pozitivní a při LEEPu z kyretáže z děložního čípku zevnitř naškrabali karcinom. Teď chodím na ozařování, mám jich mít 25, dnes jsem absolvovala 19. Pálí mě při močení, mám průjmy, stále nucení na stolici, vypadaly mi chloupky, třísla mám hodně hnědé a malinko spálené stydké pysky. Je tu někdo, kdo má něco takového za sebou nebo prožívá to co já?
Holky všem přeji hodně zdraví a ať vám všechno dobře dopadne. To zdraví je nejdůležitější, všechno ostatní je pasé. Papa Jířa

Judyna — 9. 8. 2011 22:25

Ach bože. Přeji Ti, ať ti to dobře dopadne. Źádné zkušenosti s tím nemám, jenom mi taky v březnu naměřili zvýšený HPV -  st.4, pak jsem šla na kontrolní stěr ještě v květnu a měla jsem stupeń 2. Tak mě prý budou jenom víc sledovat.
Snad se ty potíže zmírní, až Tě přestanou ozařovat. Tak vydrž, držím palce.

Aneri — 11. 8. 2011 15:28

Všemu možnému se daří v kyselém prostředí těla. V zásaditém nic nežije/viry, bakterie, rakovin.buňky, plísně a pod. /, takže v první řadě bych se pokusila zjistit Ph moče, krve, a rychle odkyselit tělo. Rovněž mám předrakovinový stav.
Na Uložto.cz si stáhnout knihu Pryč s kyselostí a na asi 30 straně /jen tak od oka/ je odkyselovací směs. Fofrem si ji nechat v lékárně udělat/v Brně ji dělají/  a odkyselovat. Upravit stravu, aby se ničemu nedařilo v těle a pak nemá ani rakovina šanci!
http://www.zdravi-az.cz/  hodně zajímavé o potravě a pod.
Musíme se bránit a vyhrát !!!

Karol1na — 26. 2. 2015 16:57

Ahoj, moje maminka měla rakovinu d. čípku a gynekolog mi řekl, abych si na to dávala pozor i já. Před 3 měsíci jsem si nechala od kamarádky objednat jeden doplněk stravy, který podle popisku velice dobre pomáhá proti tomuto druhu rakoviny. Maminka ho dostala před Vánoci k "vánocům" jako dárek. Není to levná záležitost cca 2500/krabička, ale ty výledky byly skvělé. Doktor z toho byl překvapen. Maminka podstoupila chemo a vůbec si nestěžovala na vedlejší účinky léčby. Teď vlastně dobrala tu krabičku a dle doktorů je zcela v pořádku. Takže pro mě to bude jasná volba prevence. Nevím jestli sem můžu napsat název toho přípravku, ale případně to dám do soukromé zprávy nebo to později přidám.

Karol1na — 20. 5. 2015 10:11

Tak jsem zjistila, že se Penoxal prodává už i v ČR. Maminka je v pořádku a daří se jí skvěle. Upravila si kompletně jídelníček. Přešla na zdravou stravu a s Penoxalem, který jí 2x denně je čilejší než kdy dříve.
Všichni jsem štastni :rodna: