Za poslední 4 roky si hledám práci už asi po osmé, už jsem z toho fakt zoufalá. Pořád to samý dokola, nejdřív dlouhá série neúspěšných a deprimujících pohovorů, pak se mi nějakým zázrakem podaří někde zapůsobit tak mě vezmou, a nejlépe ještě ve zkušebce mě vyrazí. Poslední dvě práce tedy aspon trvaly jedna rok a půl a druhá 8 měsíců, ale stejně, vypadam jak fluktuant. S takovým životopisem co mám si mě s bídou pozvou k pohovoru a když už tak se tam akorát ztrapním pač neumim řikat ty jejich formulky a ještě k tomu ta moje historie...
Problém je že jsem přesný opak toho co v těch pracech chtějí, nejsem komunikativní, ambiciozní a já nevim co ještě, práci nenávidim a chodim tam jenom protože musim vydělávat peníze. Nesnášim ty lidi v práci a tu přetvářku a takový ty způsoby jak se tam má člověk jako chovat a nemůže bejt sám sebou. Já neumim nosit nějakou pitomou masku 8 hodin denně 5 dní v týdnu a tak dále. Neumim se na tu práci soustředit protože mě to nezajímá a často ulítnu do světa fantazie. Nesnášim ten stereotyp a nudu.
Takže takovej jsem já případ a nevim co s tim. Nenapadá vás někoho něco? Nějakej kurz, poradna, něco, já nevim. Už jsem z toho no víte kde...

Zkus se domluvit na pracáku, organizují spoustu rekvalifikačních kursů, třeba by Tě něco bavilo. Něco se sebou dělej, s takovým negativním postojem ke všem a ke všemu Tě nikde dlouho nenechají.

No na tom pracáku to určitě zkusim až se tam pudu přihlásit (tedko jsem ještě v práci posledních pár dnů).
BTW já nemam negativní postoj ke všem a ke všemu, ale jen k tomu co se týče práce...

No tak si najdi něco co ti nevadi a udělej si na to živnosťák, budeš dělat sama na sebe s svojím tempem. Ale čekám že mi tady vyjmenuješ spoustu důvodů proč to nejde... skoro každý totiž jenm naříká, ale aby pro sebe něco udělal, to ne, to čeká že to za něj vyřeší ostatní....

Bety: ne ja se jenom ptam jestli mi nekdo neco neporadi, kdybych vedela co mam delat tak to delam zejo. Ale nevim a tak se ptam.

Já jsem ti poradila, ale zdá se že tě nebaví nic? To je potom těžké žádat od někoho radu... to čekáš že ti někdo, koho jsi v životě neviděla, řekne "jdi a dělej to a to" ?

Většinou když se člověk ptá na internetovym foru tak asi čeká že mu na to třeba někdo cizí něco poradí, tak proč odpovídáš když ti vadí že se ptam a na co se ptam a máš potřebu akorát se do mě navážet. Nic jsem ti neudělala a každej má nějaký problémy, nikdo neni dokonalej a není potřeba se kvuli tomu k druhýmu chovat povýšeně. Když ti muj problém přijde blbej a nepochopitelnej tak proč ho komentuješ?

Ale já jsem ti poradila - neumíš číst? Opakuji: Najdi si něco, co tě baví a udělej si na to živnosťák a pracuj na sebe, bez otravných kolegů a svojím tempem!

Me-In-Honey a bud tak hodná a sklidni to jo Bety ti napsala jen svůj nazor a na to ses přece ptala. Takže klídek.

Tak pardon ja akorat nemam rada kdyz se do mne nekdo navazi, kdo by to mel rad ne?

Bety: jo radu jsi sice dala ale ty urazky jsi si mohla nechat... Nevim proc nemuzes napsat jeden prispevek bez tech tvych povysenych hlasek...

A jaké máš koníčky nebo co tě baví???

maya: me prave bavi hodne veci... hudba, film, umeni... ale nebavi me nic co nejak zavani praci. A stve me ze kvuli praci na ty konicky nemam cas.

Kazdopadne jsem nasla na netu nejaky poradensky centrum kde poradaji ruzny kurzy atd ktery by mely cloveku pomoct najit motivaci k praci a prijit na to co by vlastne mohl delat tak tam zkusim zajit, treba na neco pridu. Uz je to prilis dlouho porad dokola to samy, budu to muset resit nejak z gruntu, zapracovat na sobe, postourat se v tech pricinach a najit neco kde bych se fakt mohla uplatnit a kde by me to tak silene nesralo.
Plus tu rekvalifikaci z pracaku jestli to pujde, ale to taky nejdriv musim zjistit jakou vlastne. Asi nejaky pocitacovy programy, to se nikdy neztrati.

A co zkusit zpěv, malbu nebo nějakou hereckou školu když tě to bavi. Nebo něco co se toho týká třeba kameramanka, zvukařka nebo tak něco.
Nebo třeba moderátorství začni v rádiu a pak skus televizi nějaký pořad.

Já byla v jednom poradenském centru kde dělají testy a naprosto se trefili. Teď už mám práci a sedí mi. Dlouho jsem se hledala, ale nemůžu tu asi dělat reklamu, tak mi napiš pokud chceš soukromou zprávu a pošlu kontakt.

Maya: no zrovna zpěv by mě bavil, ale bohužel nemam hlas :-/ To samý mluvení (dost se zadrhávam a tak), ale to by se možná dalo nějak vycvičit si myslim. V rádiu by mě to snad taky mohlo bavit ale jedině něco jako rádio Beat nebo ČRO 3 kde hrajou kvalitní hudbu... do televize bych s timhle xichtem nemohla :)))) a do televize bych ani nechtěla když vidim co tam dávaj. To rádio by bylo lepší! No ale třeba se jednou naučim aspon obstojně na ty housle, to by mě též možná bavilo. Ale moc si tim člověk nevydělá pokud neni virtuoz... Ale jak řikam nemam moc čas se těmhle věcem co mě baví věnovat, přijdu z práce a jsem totálně vyřízená :-(
Oni bohužel tyhle věci co mě baví nejsou v praxi zrovna uplatnitelný leda mě napadá nějaká produkční nebo tak, třeba zařizovat koncerty a festivaly, ale nevim co by měl člověk na tohle umět. Nebo v nějakým časopisu o hudbě či filmu. Prostě aby mě to aspon trochu zajímalo a byli tam lidi co maj podobný zájmy. Něco musim vymyslet jelikož zjištuju že klasická práce v kanclu asi nebude moje budoucnost (a nebo jen zase hodně krátká).

Bára1: to budeš moc hodná když mě to napíšeš :) ono to u mně bez toho asi nepude, dokud nezjistim na co se hodim a jestli mam vůbec nějaký schopnosti který bych mohla někde využít tak se budu pořád jenom plantat z jednoho neúspěchu do druhýho.

Me-In-Honey napsal(a):

Maya: no zrovna zpěv by mě bavil, ale bohužel nemam hlas :-/ To samý mluvení (dost se zadrhávam a tak), ale to by se možná dalo nějak vycvičit si myslim. V rádiu by mě to snad taky mohlo bavit ale jedině něco jako rádio Beat nebo ČRO 3 kde hrajou kvalitní hudbu... do televize bych s timhle xichtem nemohla :)))) a do televize bych ani nechtěla když vidim co tam dávaj. To rádio by bylo lepší! No ale třeba se jednou naučim aspon obstojně na ty housle, to by mě též možná bavilo. Ale moc si tim člověk nevydělá pokud neni virtuoz... Ale jak řikam nemam moc čas se těmhle věcem co mě baví věnovat, přijdu z práce a jsem totálně vyřízená :-(
Oni bohužel tyhle věci co mě baví nejsou v praxi zrovna uplatnitelný leda mě napadá nějaká produkční nebo tak, třeba zařizovat koncerty a festivaly, ale nevim co by měl člověk na tohle umět. Nebo v nějakým časopisu o hudbě či filmu. Prostě aby mě to aspon trochu zajímalo a byli tam lidi co maj podobný zájmy. Něco musim vymyslet jelikož zjištuju že klasická práce v kanclu asi nebude moje budoucnost (a nebo jen zase hodně krátká).

Bára1: to budeš moc hodná když mě to napíšeš :) ono to u mně bez toho asi nepude, dokud nezjistim na co se hodim a jestli mam vůbec nějaký schopnosti který bych mohla někde využít tak se budu pořád jenom plantat z jednoho neúspěchu do druhýho.

Víš děvče, nechci tě urazit, ale ty opravdu nevíš co chceš. Skoro bych řekla, že jsi trochu rozmazlená a zhýčkaná. Píšeš, že bys chtěla třeba dělat produkční nebo zařizovat koncerty a festivaly, jo, proč ne! Už sis o tom něco zjistila? Už ses někde ptala? Co jsi pro to udělala?

selavii: to že nevim co chci dělat mě neuráží to je pravda. To že jsem rozmazlená a zhýčkaná, ano to mě uráží. Nevim kdo by mě tak asi rozmazlil, a nikdy jsem nežila v žádném luxusu, spíš naopak. Nojo dneska holt kdo neni ambiciozní kariérista tak je pro většinu lidí povl. Prostě mam jiný zájmy než práci a nemam svuj život nalinkovanej, stále hledám svoje uplatnění v životě a v týhle společnosti nevim proč si myslíte že jsem špatnej člověk. Nekradu, nevraždim, nejsem flákač na podpoře na kterýho platíte tak mě neodsuzujte.

Ahoj,

já mám taky pocit, že mi chození do práce jen ubírá čas, který bych mohla věnovat tomu, co mně baví. ;o)
Zkoušela jsem být upřímná a když na to někde přišla řeč - zda mně práce baví - upřímně jsem řekla, že si umím představit, že bych čas trávila kvalitněji... a zjistila jsem, že spousta lidí tohle neunese.
Beru to tak, že do práce chodit musím a tak se snažím najít práci takovou, kde mám pocit, že bude fajn prostředí a fajn lidi - když už mně moje práce nemůže uspokojit, může to být aspoň mezi fajn lidma. Dávám si už pozor na pusu a s kolegy se o svém vztahu k práci nebavím... navíc se chystám udělat si VŠ dálkově, abych třeba jednou mohla dělat něco, co by mně fakt bavilo.
A naučila jsem se, i když to chvíli trvalo, mít pocit uspokojení z toho, že za mnou zůstane něco udělaného, nějaká přidaná hodnota.
Teď jsem skoro tři měsíce doma, v prosinci nastupuji do práce... jsem finančně závislá na příteli, přinejmenším, co se týká nájmu a podobně a musím říct, že ten pocit je pro mně stokrát horší, než chodit do práce... kde jsem netrávila osm, ale deset, jedenáct hodin denně.
Taky jsem zjistila, že pokud pracuji někde, kde mám pocit, že jsem finančně adekvátně ohodnocená, výrazně to přispívá k mému dobrému pocitu z práce ;o)) a není to jen o tom, že mám víc peněz, ale tak nějak mám zkrátka pocit, že si mně firma opravdu váží.
Víš, na věci, které člověk musí dělat, se buď můžeš dívat tak, že musíš a je to děsnej vopruz, nebo na tom zkusíš hledat něco pozitivního. Vím, zní to jako klišé, ale je to tak. Nevím, kolik ti je, ale řekla bych, že do důchodu to máš ještě daleko... pokud nemůžeš změnit práci za takovou, která by tě bavila, nezbývá, než změnit svůj přístup k ní nebo budeš opravdu nešťastná až do toho důchodu.
Fakt ti rozumím a nechci, aby to co píšu, znělo jako nějaké laciné kecy... ale v práci trávíme minimálně třetinu života, takže to není pr......

Fatimah: vidim že chápeš o čem mluvim :) Taky máš pravdu že kdybych měla být závislá na někom, to radši ta práce, i když je vlastně člověk taky na někom závislej, ale neni to ten pocit že někoho využíváš, zkrátka tam člověk pro ně něco dělá tak mu platěj.
Začla sem chodit do toho poradenskýho centra tak doufám že třeba díky tomu nějak přijdu na to co by mě za práci aspon trochu bavilo, když už tam člověk musí chodit žejo. Protože dokavad budu dělat cvičenou opici v kanclu tak asi bude muj přístup k práci stejnej... já potřebuju práci která by mě stimulovala a ne ubíjela...

Pokud te bavi cist a kultura, co takhle jit pracovat do knihovny. Tam bud muzes byt sama v archivu a davat knizky po nezbednych ctenarich do poradku nebo muzes byt ve studovne, radit ohledne knih a mezitim si cist a dovzdelavat se.Taky bych ti doporucila navstivit psychologa. Ten ti muze udelat profil a urcit pro jakou praci se hodis. Taky ti poradi jak vystupovat pri pohovoru a jak presvedcit budouciho zamestnavatele bez toho, aby jsi musela lhat, ze jsi ambiciozni a aktivni, zapalena pro vec. Nikdo nechce zamestnat cloveka, ktery vyzaruje nezajem a nechut.

Možná,že máš příliš velké sebevědomí, které nekoresponduje s tím, co umíš.Máš zřejmě středoškolské vzdělání,kultura psaného projevu nic moc,podle tvých slov zadrháváš,vizáž tuctová.Máš své koníčky,které nejsou dotažené a neuživí tě. Co tedy chceš? Tobě může být dobře v kanclu na méně důležité práci (prostě cvičená opička),protože nejsi vůbec ambiciózní a pracovitá.Práce v rádiu či produkční  je založena hlavně
na kontaktu s lidmi, být příjemná,vstřícná.......Hodně maminek, ač všechno co ty nemáš mají, sedějí v kanclu nebo za mašinou, a jsou rády,že mají dobrou pracovní dobu a blízko do práce. Mají totiž po práci na starosti děti a domácnost.Pro tebe je rada zajít za psychologem a v první řadě se učit vycházet s lidmi. Protože pracovat s takovým ,,géniem" není žádná slast.

Vladena napsal(a):

Možná,že máš příliš velké sebevědomí, které nekoresponduje s tím, co umíš.Máš zřejmě středoškolské vzdělání,kultura psaného projevu nic moc,podle tvých slov zadrháváš,vizáž tuctová.Máš své koníčky,které nejsou dotažené a neuživí tě. Co tedy chceš? Tobě může být dobře v kanclu na méně důležité práci (prostě cvičená opička),protože nejsi vůbec ambiciózní a pracovitá.Práce v rádiu či produkční  je založena hlavně
na kontaktu s lidmi, být příjemná,vstřícná.......Hodně maminek, ač všechno co ty nemáš mají, sedějí v kanclu nebo za mašinou, a jsou rády,že mají dobrou pracovní dobu a blízko do práce. Mají totiž po práci na starosti děti a domácnost.Pro tebe je rada zajít za psychologem a v první řadě se učit vycházet s lidmi. Protože pracovat s takovým ,,géniem" není žádná slast.

Vladěno, tvoje odhady jsou poněkud scestné. Zajímalo by mě jak jsi přišla třeba na to jakou mám vizáž? A ty myslíš že všichni lidi co jsou zaměstnaný vypadají jako modelové a modelky? Většina jich vypadá naprosto normálně, jak píšeš, tuctově.
Práce ala cvičená opice mi NEVYHOVUJE tak mi ji nevnucuj, děkuji. Každý člověk nehledá smysl života v práci (třeba ty tvoje maminky o kterých píšeš), a není kvůli tomu méněcenný (no pro tebe a tobě podobné evidentně ano).

Simonas napsal(a):

Pokud te bavi cist a kultura, co takhle jit pracovat do knihovny. Tam bud muzes byt sama v archivu a davat knizky po nezbednych ctenarich do poradku nebo muzes byt ve studovne, radit ohledne knih a mezitim si cist a dovzdelavat se.Taky bych ti doporucila navstivit psychologa. Ten ti muze udelat profil a urcit pro jakou praci se hodis. Taky ti poradi jak vystupovat pri pohovoru a jak presvedcit budouciho zamestnavatele bez toho, aby jsi musela lhat, ze jsi ambiciozni a aktivni, zapalena pro vec. Nikdo nechce zamestnat cloveka, ktery vyzaruje nezajem a nechut.

Chodím teď do poradenského střediska pro nezaměstnané kde jsou právě ty konzultace s psychologem a taky různé kurzy jako Komunikace nebo Jak se chovat na pohovoru. Myslím že mi to docela pomáhá i když je jasné že toto nejde vyřešit hned :) Ale v některých věcech se už začínám prochu lépe orientovat :)
S tou knihovnou to není špatný nápad, podívám se jestli někoho neshánějí.

Poté co jsem dočetla všechny Tvé reakce, Ti musím napsat, že se vůbec nedivím, že máš potíže s prací. V první řadě jsi totiž ukrutně vztahovačná až bych řekla konfliktní. Jakmile Ti tady kdokoliv napsal jakokoliv poznámku, která se Ti nezdá, hned se čepejříš. To by možná mělo být to první na čem začni pracovat.
Jinak jestli chceš radu jakou si najít práci, abys v ní chvilku vydržela, měla by si víc přiblížit, třeba jaké máš vzdělání, v jakých oborech si dosud pracovala apod.
A pak je tu ještě jedna drobnost. Skoro bych řekla, že trošku bojuješ hlavně s leností, né? Protože, když se na to kouknu ze svého pohledu, tak stíhám chodit do práce, věnovat se 7mi leté dceři, číst, chodit do divadla, na koncerty, hrát na flétnu i na to pivčo s kámoškou zajdem. Jen to chce trošku vyladit časový rozvrh. Když se chce, tak všechno jde. Ale základ je chtít.

Teda zajímalo by mě, jak to že na své záliby nemáš čas, protože já mám firmu, dodělávám vysokou a mám roční dcerku a i na své zájmy mi zbyde čas.

do televize bych s timhle xichtem nemohla -toto jsi sama napsala:P



-já jsem napsala vizáž tuctová (to není posměvek,ale realita nás většiny) -slovo xicht nepoužívám,zdá se mi vulgární

-moje vyjádření o maminkách,které berou i nezajímavou práci vzhledem k tomu,že mají malé děti,bydlí na vesnici,malá pracovní příležitost -zde není žádná méněcennost. A u každé práce musíš alespoň trošku přemýšlet i v tom kanclu. Pokud hlouběji porozumíš ekonomice zjistíš,že je zábavná,že Tě baví uzávěrka,která ,,klapne", kasa ,která ,,sedí na halíř",obchod,který je výnosný apod.

Verunka a Vanesska napsal(a):

Teda zajímalo by mě, jak to že na své záliby nemáš čas, protože já mám firmu, dodělávám vysokou a mám roční dcerku a i na své zájmy mi zbyde čas.

Tak to ti zavidim, jak to delas? Ja prijdu z prace (kdyz teda nejakou mam), nejradsi bych sla spat ale jeste se trochu proberu a neco delam a za chvili padnu. A kdyz obcas trochu pretahnu, tak jsem pak druhy den o to vic vyrizena.

Babs napsal(a):

Poté co jsem dočetla všechny Tvé reakce, Ti musím napsat, že se vůbec nedivím, že máš potíže s prací. V první řadě jsi totiž ukrutně vztahovačná až bych řekla konfliktní. Jakmile Ti tady kdokoliv napsal jakokoliv poznámku, která se Ti nezdá, hned se čepejříš. To by možná mělo být to první na čem začni pracovat.
Jinak jestli chceš radu jakou si najít práci, abys v ní chvilku vydržela, měla by si víc přiblížit, třeba jaké máš vzdělání, v jakých oborech si dosud pracovala apod.
A pak je tu ještě jedna drobnost. Skoro bych řekla, že trošku bojuješ hlavně s leností, né? Protože, když se na to kouknu ze svého pohledu, tak stíhám chodit do práce, věnovat se 7mi leté dceři, číst, chodit do divadla, na koncerty, hrát na flétnu i na to pivčo s kámoškou zajdem. Jen to chce trošku vyladit časový rozvrh. Když se chce, tak všechno jde. Ale základ je chtít.

No tak kdyz nekdo napise neco co se mi nezda, tak je prece normalni ze se ozvu se svym nazorem. Se necepejrim, proste se snazim osvetlit svuj pohled na veci no...
Vzdelani mam dost neprakticke, SPŠG čili střední průmyslovou školu grafickou, a pracovala jsem doposavad v administrative.
No líná asi taky chvílema sem, ale spíš než to jsem pořád vyřízená, nejradši bych spala tak dvanáct hodin denně. Kolik hodin spíš ty? Já když jsem chodila do práce tak sem fakt skoro neměla sílu večer ještě něco dělat, ale dejme tomu že jsem to nějak překonala tak potom další den byl o to horší, no a těm pracovním výkonům to taky nepřidalo. Jako obdivuju lidi který dokážou do tak malýho dne vměstit tolik činností, ale já fakt nevim jak na to když na to nemam sílu. Neměla bys v tomto nějakej tip? :)

Vladena napsal(a):

do televize bych s timhle xichtem nemohla -toto jsi sama napsala:P



-já jsem napsala vizáž tuctová (to není posměvek,ale realita nás většiny) -slovo xicht nepoužívám,zdá se mi vulgární

-moje vyjádření o maminkách,které berou i nezajímavou práci vzhledem k tomu,že mají malé děti,bydlí na vesnici,malá pracovní příležitost -zde není žádná méněcennost. A u každé práce musíš alespoň trošku přemýšlet i v tom kanclu. Pokud hlouběji porozumíš ekonomice zjistíš,že je zábavná,že Tě baví uzávěrka,která ,,klapne", kasa ,která ,,sedí na halíř",obchod,který je výnosný apod.

Však tak jsem to myslela, na televizi to prostě neni, ale myslim že jinak vypadám docela normálně a když si oblíknu kvádro tak i slušně tak v tomhle by snad co se týče práce problém bát neměl :D

No vždyť o tom mluvim, že neni člověk méněcennej když neni kariérista, kterej zasvětí svuj život práci. Ty maminky by taky mohly kašlat na rodinu, odstěhovat se do města a honit kariéru, ale proč by to dělaly, když je jim přednější rodina, děti. Na tom neni nic špatnýho. A stejně pro mě jsou důležité jiné věci v životě než práce. Práce je pro mne jenom prostředkem k jakés takés finanční nezávislosti abych se mohla věnovat svým zájmům.

TAk jak to tak čtu, souhlasím s Babs. Čepejříš se, když ti někdo něco vytkne, jsi vztahovačná, a budeš pravděpodobně mít nějaký zdravotní problém, protože jak píšeš, jsi neustále unavená, když musíš normálně 8 hodin pracovat (pokud máš tedy zaměstnání). Možná by ti pomohlo zajít k nějakému odborníkovi a říct mu tyto potíže - moje sestřenice měla také velké problémy udržet se v zaměstnání, trpěla unavou a nezvládala další činnosti v domácnosti. Pak jí lékaři zjistili, že má potíže se štítnou žlázou - začala brát léky a šups,  problémy s únavou zmizely a život jí nabral lepší obrátky.
Zkus být víc optimičtější vůči světu, spousta lidí chodí do práce, a nebaví je to tam..musí vydělávat.

Tak nejdřív, abych Ti odpověděla na dotaz kolik hodin denně spím. To je dost rozdílné, ale něco mezi 4 - 7 hodinami denně. A s tím souvisí, že asi skutečně budeš mít nějaký druh únavového syndromu, protože fakt není normální padat únavou po 8 hodinách práce v administrativě. Takže možná začni tím, že navštívíš lékaře a necháš si udělat komplexní vyšetření.

Babs napsal(a):

Tak nejdřív, abych Ti odpověděla na dotaz kolik hodin denně spím. To je dost rozdílné, ale něco mezi 4 - 7 hodinami denně. A s tím souvisí, že asi skutečně budeš mít nějaký druh únavového syndromu, protože fakt není normální padat únavou po 8 hodinách práce v administrativě. Takže možná začni tím, že navštívíš lékaře a necháš si udělat komplexní vyšetření.

No asi mi nic jinýho nezbyde, i když fakt je že před pár lety jsem kvuli únavě u doktora byla, dělali mi krevní testy a tak a nenašli nic. Ale zkusim to znovu, těch 30 korun za to dám :D
Ale na druhý straně 4-7 hodin mi taky nepřijde jako dostatečná doba spánku běžnýho člověka...

Děláš pokroky, už celkem diskutuješ a nenasí....... se.:lol::Když jsi šla na grafickou školu,jaké si měla plány?
Určitě si musela hezky kreslit atd. Co dělají za práci bývalí spolužáci? Nějaké specifické možnosti musí tato škola nabízet. Rozepiš se ohledně školy, třeba by nás to ostatní zajímalo.

Vladena napsal(a):

Děláš pokroky, už celkem diskutuješ a nenasí....... se.:lol::Když jsi šla na grafickou školu,jaké si měla plány?
Určitě si musela hezky kreslit atd. Co dělají za práci bývalí spolužáci? Nějaké specifické možnosti musí tato škola nabízet. Rozepiš se ohledně školy, třeba by nás to ostatní zajímalo.

Snažim se nechávat emoce stranou, to víš nikdo nemá rád když do něj někdo druhý reje, ale na druhou stranu pokud se daří zachovat chladnou hlavu, jistě se toho vyřeší víc.

O té škole... když jsem na ní šla, neměla jsem v podstatě žádné plány, šla jsem tam spíš proto, že mě bavilo kreslit tak jsem si říkala že to asi bude zajímavější než na gymplu. Ale nějak mě ta škola nebavila, nevyhovovalo mi bejt kreativní na povel, nedokázala jsem to. Proto ani neuvažuju o takové práci. Na druhé straně dělat v oboru by se mi líbilo, ale ne přímo na pozici toho grafika.
Třeba co mi přišlo zajímavý, byla práce v jedné firmě, která vyrábí kalendáře na pozici produkční. Bylo to sice kreativní, ale člověk pracoval už s nějakými danými obrázky, vyhledat vhodné v různých zdrojích, sestavit to do toho kalendáře a pak se postarat i o tu výrobu. Velmi zajímavý byl i pohovor, nebo spíše taková zkouška. Uchazeči dostali různé úkoly, jak samostatně tak i v týmu. To jsem ještě nikde nezažila, bylo to náročné, ale měla jsem z toho pocit, že se opravdu snaží vybrat nejlepšího zaměstnance. Ne jako při většině pohovorů které trvají pár minut. No každopádně mě tam nevzali, prý jsem se umístila dobře a kdyby se neosvědčil ten, koho vzali, tak mi dají vědět. Ale na to nemůžu spoléhat.

No, co bych tam napsala ještě k té škole... nevím. Někdy to tam bylo fajn, hlavně díky kolektivu, ale někdy... bohužel ve vedení kolovaly takové praktiky, vyhodili hodně dobrých učitelů. To byla dost bída. Navíc jsem v té době měla nějaké problémy, tak jsem byla ráda že jsem se protloukla. Pokud by někoho zajímala tahle škola, tak já asi nejsem ten pravý člověk, kterého se ptát :))

Spolužáci dělají různé věci, někteří šli studovat dál, ale myslím že teď už mají asi všichni dostudováno. Někteří pracují v grafickém studiu, někteří pořádně netuším co dělají, ale peníze mají tak jsou asi na volné noze. Stýkám se jen s pár lidmi. Faktem je že většina spolužáků z mého oboru byla daleko kreativnější než já a na škole takové problémy neměli. Já jsem vlastně nikdy nepochopila jak mě tam mohli vzít, ale byla tam jedna spolužačka co byla ještě natvrdlejší než já, tak jsem si říkala že i mistr tesař...

A jak jsi na tom s PC? Tu grafiku jste jistě měli i na PC - teď, když se tak probírám netem (taky hledám job), tak nabídek pro grafiky je poměrně dost, a určo je to zajímavá práce.

Jinak vím, že je těžké udělat si z koníčka práci a z práce koníčka - závidím lidem, kterým se to fakt povedlo. Mě se bohužel nedaří. Ale, snad bude líp. Už se to rýsuje :)
Ještě jsem Ti chtěla říct - co jsem vypozorovala ohledně své popracovní únavy. Když přijdu z práce domů a je klid, já si můžu sednout a napáskovat se k TV, tak jsem tak hróóózně hotová, že usínám v osm a cítím se hrozně i druhý den.
Když přijdu z práce dom a jsem nucena (ať už někým nebo sama sebou) do činnosti - prostě nevypnu. Tak se to tak nějak převalí, já můžu jít spát až později cca 23hod. a ráno jsem OK - a ještě mám dobrý pocit, že jsem něco udělala.
zkus to - chvíli to trvá, ale člověk si zvykne.

Me-In-Honey napsal(a):

Za poslední 4 roky si hledám práci už asi po osmé, už jsem z toho fakt zoufalá. Pořád to samý dokola, nejdřív dlouhá série neúspěšných a deprimujících pohovorů, pak se mi nějakým zázrakem podaří někde zapůsobit tak mě vezmou, a nejlépe ještě ve zkušebce mě vyrazí. Poslední dvě práce tedy aspon trvaly jedna rok a půl a druhá 8 měsíců, ale stejně, vypadam jak fluktuant. S takovým životopisem co mám si mě s bídou pozvou k pohovoru a když už tak se tam akorát ztrapním pač neumim řikat ty jejich formulky a ještě k tomu ta moje historie...
Problém je že jsem přesný opak toho co v těch pracech chtějí, nejsem komunikativní, ambiciozní a já nevim co ještě, práci nenávidim a chodim tam jenom protože musim vydělávat peníze. Nesnášim ty lidi v práci a tu přetvářku a takový ty způsoby jak se tam má člověk jako chovat a nemůže bejt sám sebou. Já neumim nosit nějakou pitomou masku 8 hodin denně 5 dní v týdnu a tak dále. Neumim se na tu práci soustředit protože mě to nezajímá a často ulítnu do světa fantazie. Nesnášim ten stereotyp a nudu.
Takže takovej jsem já případ a nevim co s tim. Nenapadá vás někoho něco? Nějakej kurz, poradna, něco, já nevim. Už jsem z toho no víte kde...

poslala jsem ti soukr.zprávu.

Něco tě určitě bavit musí. Nebo pracuj sama na sebe, nevím. Je těžký najít práci, která tě bude bavit, pro každého. Musíš zkoušet a nebrat něco za každou cenu.