Astra — 22. 10. 2007 11:36

Jak oslovujete svoji tchýni a tchána, tykáte jim nebo vykáte? A pokud jste už tchýně, řekly jste samy snaše nebo zeťovi jak vás má oslovovat nebo jste to nechaly na nich ? My s manželem jsme své snaše nabídli tykání a oslovování jménem, já jsem své tchýni vykala a říkala ji maminko (těžko jsem si zvykala),můj muž mé mamce vyká, ale nijak ji neslovuje. Co vám připadne nejvhodnější, ujasnit to hned na začátku nebo čekat, že se to nějak vyvrbí ?

ita — 22. 10. 2007 11:49

Asi by se to mělo vyjasnit hned na začátku. Moje tchýně mi navrhla tykání, oslovení "maminko". Manžel mé dcery mi nestále vykal (ačkoliv jsem mu tykání navrhla) a říkal mi babičko (to se mi nezdálo nejlepší), manželka syna mi tykala a oslovovala jménem - to bylo nejpříjemnější.

masa — 22. 10. 2007 12:01

Já si taky myslím že hned. Já mám tchýni super a ani mi to oslovení tchýně na ní nejde... pro mně je to druhá máma, ale nikdy jsem jí mami neřekla, nějak mi to nejde vyslovit. 5íkám jí babi, nebo jménem. Manžel mé mamé taky říká jménem a tykáme si všichni.

misha88 — 22. 10. 2007 12:02

takže poznatky z mého okolí:)  :   mamka babičce vyká a vlastně nevím že by ji oslovovala...., švagr od ségry našim tyká(je to takovej ten suverénní typ)a oslovuje jménem.Ovšem někdy až přehnaně familiérně dle mě. druhý švagr našim vyká a neusále oslovuje pane/paní ...a příjmení. Taky to asi není nejlepší,ale on ten respekt před nimi má pořád nebo co a myslím že se to nezmění.

A dozat: Kdy to vlastne začít řešit. Co když spolu mladí chodí již deset let ale furt nejsou vzatí?? Ségra se vdávala až po11letém "chození" a teprve o svatbě švárovi naši nabídli to to tykání..ale on nějak nepřijal..

Vyjastit hned je co? Hned po svatbě nebo hned po začátku chození??

helena — 22. 10. 2007 12:14

Já jsem svoji tchyni říkala "babičko vy". Ona byla taková ta tvrdá venkovská ženská z rodiny, kde ještě děti vykaly i rodičům, takže jí (i mně) to přišlo normální.
Se zetěm i snachou jsme se znali dost dlouho před svatbou, takže já jim tykala už předtím, jako skoro všem přátelům mých dětí. K tykání došlo na svatbách s tím, že maminko mi říkat nemusejí, ať se rozhodnou sami. Takže pro zeťáka jsem "babi", snacha mi říká jménem a oba občas "nejlepší z mých tchyní" (pro oba jsem první http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png).
Na začátku chození to asi není nejlepší - to by si u některých dítek mohli rodiče tykat s půlkou města http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png. Ta svatba je asi takové oficiální "přijetí do rodiny". I kdyby před tím spolu chodili roky, teprve teď jsou to doopravdy příbuzní.

Vanilka69 — 22. 10. 2007 12:28

můj tchán a tcýně mi po svatbě navrhli, ať jim tykám a říkám maminko a tatínku. Tehdy mladá a blbá jsem souhlasila, dnes toho lituji, daleko radši než maminko a tatínku bych jim říkala křestníma jménama. Takže když o nich mluvím, používám manželova maminka, manželův tatínek. To tati a mami směrem k nim mi moc z pusy nejde...

Naši mému manželovi sami navrhli, aby je oslovoval jménem. S mojí mámou si můj muž tyká (navrhla těsně po svatbě ona), s mým tátou si vyká (tedy už přes 15 let), můj táta mému muži tykání nikdy nenavrhnul, on totáta tak ale má nastavené, vyká si třeba i s máminou nejlepší kámoškou, kterou zná už 40 let.

Já považuji za dobré oslovovat křestními jmény, tykání nebo vykání nepovažuji za důležité.

masa — 22. 10. 2007 12:29

No tak já jsem myslela hned jako hned odzačátku... u nás je to tak když jsem buď já nebo sestra ( u ní je to častějc) někoho představily, tak naši hned se představovali jménem a hned nabízeli tykání a mně to přijde fajn. I když bejvalé tchýni jsem vykala, protože jsem jí nemněla ráda.

majkafa — 22. 10. 2007 12:34

Tchýni a tchánovi vykám, oslovuju mamko a taťko. Tchýně je zásadně proti tykání, ze začátku mi to bylo líto, teď to beru, že má takový názor.
Příteli mé dcery jsem nabídla tykání, oslovení ať si vybere - říká mi jménem. Je to prima. :)

Ladie — 22. 10. 2007 12:40

Tak já své "tchýni" (s přítelem jsem už x let, ale nejsme svoji) tykám a oslovuji ji jménem. S " tchánem" jsme se na ničem nedomlouvali, takže je to takové nijaké - většinou vykám, občas mi ujede nějaké to TY, no a radši ho neoslovuji nijak.

Martinka1 — 22. 10. 2007 12:41

Své budoucí tchýni a tchánovi vykám. Neoslovuju je nijak... Řeknu dobrý den a nashledanou... Znám je, ale moc často se s nima nevídám, přítel za nima jede občas sám, občas mě vezme s sebou. Byli jsme s nima i na chalupě. Oni mi tykají. Myslím, že moji rodiče mým babičkám (svým tchýním) taky vykali/vykají... Dnes žije už jenom jedna babička, z tátovy strany, myslím že jí máma vyká pořád.

martinF — 22. 10. 2007 12:48

přijde mi divné říkat tchánům mami a tati, zrovna tak babi a dědo, taky mezi partnery: mamko a taťko (hned mě prosím nebijte, je to divné jen pro mě opravdu, říkejte to klidně dál, když je to pro vás normální:-) samozřejmně před dětmi klidně, to mi divné nepřijde říct partnerce mamko
jak říkat tchánům neporadím, ale je přece spoustu možností, křestním jménem, ať už s tykáním, nebo vykáním, nebo neoslovovat.....

Jája — 22. 10. 2007 12:52

tchýni jsem tykala - teda když se mnou zrovna mluvila :lol:
ale oslovení byl problém,jak oslovovat člověka, kterej si neřekne jak chce? a občas fakt je potřeba zavolat, oslovit... takže jsem se tomu vyhýbala jak to šlo

Tiina — 22. 10. 2007 13:27

Vykám a když o tom tak přemýšlím, tak v podstatě neoslovuji. Oni mě tykají a říkají jménem. Jinak ale to oslovení maminko a tatínku považuji za extra zvrácený.

Macex — 22. 10. 2007 13:36

Taky bych nemohla říkat tchánovi a tchýni - maminko, tatínku - ty nebo vy, to už je jedno... ale to nikdy nebudou moji rodiče....
Nejlépe se potyká na různých oslavách a sezeních.... Tudíž s tchýní jsem si potykala asi po třech letech vztahu a s tchánem asi po pěti letech a oslovuji je křestním jménem.... Od svatby a jiných zbytečných záležitostí by se to určitě nemělo odvíjet.... To by taky člověk vykal třeba 15 let.... Manžel (tehdy přítel)  si potykal s mojí mámou asi po 3/4 roce našeho vztahu, protože jí na oslavě neustále oslovoval a komolil příjmení a jí to štvalo, tudíž mu nakázala, že jí musí říkat jakkoliv jinak nejlépe křestním jménem a nebo si tykat a hotovo.... S otcem si potykal až za dobrý 5-6 let později při nějakém výročí....

Gia — 22. 10. 2007 13:50

Tchánům tykám a říkám jménem. Nabídli mi to sami asi po 2, 3 letech chození a žití s jejich synem.
Manžel našim vyká a neříká nijak.

markéta — 22. 10. 2007 15:14

Můj přítel mamce tyká i ona jemu, ale já jeho matce MUSÍM vykat!!! a oslovuji jí příjměním...paní..... :rolleyes: radši bych jí řikala babko :D

siwama — 22. 10. 2007 15:20

Já své tchýni říkám babčo od té doby co se nám narodila dcera, ale vykám jí.
Mojí snaše jsem dala na výběr, že si budeme tykat, a že záleží jen na ní, jastli mi bude říkat mami, nebo Dano. Říká mi mamino a je to docela fajn.

sunyata — 22. 10. 2007 15:38

Tak ja to mam ted snadne -protoze v anglictine se jenom tyka- takze tykani a krestni jmeno. V prvnim manzelstvi to bylo s tchyni tykani, s tchanem vykani a oslovovani obouch co si pamatuju jsem se tak nejak vyhybala. To byly neprijemne casy.

Veranna — 22. 10. 2007 16:11

My si všichni tykáme. Naši manželovi nabídli tykání v podstatě ihned (šla jsem ho představit po čtvrt roce vztahu a oni zřejmě ještě dřív než já věděli, že si ho jednou vezmu :lol: ). Naproti tomu manželův otec (maminu nemá) mi tykal hned od začátku, což se mi dost nelíbilo, protože mně tykání nenabídl. Jsem v tomhle hodně zásadová, ale na zas tak moc, že bych mu buď začala tykat sama od sebe nebo ho na to upozornila (nebo třeba mu řekla, ať mi taky vyká... i když jedna z kamarádek to udělala a uspěla, získala si respekt tchánových, který předtím postrádala). Takže jsme se rozhodla pro variantu "důrazného vykání" a kde to šlo, jdem furt říkala "pane...". Po dvou letech mu to asi došlo, ale styděl se to řešit, takže to svedl na mne: "A proč mi vlastně furt vykáš, když jsem ti už dávno nabízel tykání?". No, takže si už všichni tykáme a je to myslím v pohodě.

Veranna — 22. 10. 2007 16:13

markéta napsal(a):

Můj přítel mamce tyká i ona jemu, ale já jeho matce MUSÍM vykat!!! a oslovuji jí příjměním...paní..... :rolleyes: radši bych jí řikala babko :D

Fakt musíš? Jakože si to ona vynutila? Tak to je hustý!!!

lupina montana — 22. 10. 2007 17:18

Vanilka69 napsal(a):

Takže když o nich mluvím, používám manželova maminka, manželův tatínek. To tati a mami směrem k nim mi moc z pusy nejde...

To mně člověče taky nešlo, zejména, když na tom tchýně trvala :rolleyes:
A co jim říkat staročeským panímámo, nebo paňmámo a pantáto? :co:
Naši kluci nám říkají jmény, jen jsme museli trošku počkat, než tohle novum strávěj....ale dlouho jim to už nedělá potíže. :)

markéta — 22. 10. 2007 18:10

Veranno, no řekla, že si nepřeje abych jí tykala, že si myslí, že si mezi sebou tchýně se "snachou" mají vykat (ale mě tyká!!!)... netykala si s žádnou přítelkyní ani ženou svých synů.... Ale chce aby jsme jí braly jako "maminku" aby jsme se jí se všim svěřovaly a tak podobně... to určitě!

Kuricka — 22. 10. 2007 18:17

Tak my si s tchýní a tcháme tykáme a říkáme jmény a moje mamka to samé nabídla mému muži, svému zeťákovi. Máme oba rodiče docela mladé!!!! Tak asi proto !!!
Ale v minulém manželství jsem tchyni a tchánovi vykala a říkala babi a dědo, byli o hodně starší a mohli mi dělat dědu a babí, tak mi to nešlo přes pusu , abych tykala a tchýně mi říkala jménem a vykala a tchám mi tykal, nežili spolu, proto každý jinak.
Ale mami a tati mi z úst nikdy nevyšlo, rodiče má člověk prostě jedny a beru to tak.... :supr:

tina — 22. 10. 2007 18:57

s manželovými rodiči si tykáme, oslovuji je babi a dědo, naši manželovi odjakživa tykají, ale on jim vyká - tykání mu nenabídli, protože to v jejich prostředí není zvykem
mi nabídli "tcháni" tykání, když se minarodil první syn (oni mi tykali od doby, co mě Jirak představil - ani bych nechtěla, aby mi vykali) - jinak švagr - jejich mladší potomek, se ženil před třemi měsíci a švagrová tchánům stále vyká - očekávám, že jí tykání nabídnou podobně jako mně - až porodí :)

ajka50 — 22. 10. 2007 19:20

..manželce syna i příteli dcery jsem nabídla,aby mi tykali a říkali mi jménem,není v tom problém,a i když už jsem babička a mohl by mi dceřin přítel říkat klidně i babi,oslovuje mě jménem...

Heluška — 22. 10. 2007 20:06

Trvalo mi nejm. 4 roky, než jsem tchýni začala  oslovovat "mamko", vykám, ale i po mnoha letech od rozvodu jí  tak říkám a stále raději. Moje máti nedávno zemřela a je prima mít koho tak oslovit.
Bývalý zeť - cizinec nakopl tykání a u toho jsme zůstali,  dokonce i vnučka mi 6-7 let říkala jménem. Už jsem babi či Oma
snacha mi tyká a oslovení musí dozrát, její syn se oslovení taky vyhýbá, ještě je nechám podusit.

sisi21 — 22. 10. 2007 22:21

Tak my si  s tchýní a tchánem tykáme,říkáme si jmény.....a můj nastávající zeťák.ten mě taky tyká,a oslovuje jménem...Jen ,když mě chce vytočit,tak mě říká maminečko,tchýněčko,babíčko...http://fora.babinet.cz/img/smilies/dumbom.gif

ita — 22. 10. 2007 22:25

Ještě k tomu oslovení - syn mého muže mi odjakživa tyká a oslovuje jménem, moji dceru představuje jako svoji sestru a jeho přítelkyně mi tyká, oslovuje jménem a báječně si rozumíme.

Zet — 22. 10. 2007 22:34

Křestním jménem, i když tchýni hoooddněě travlo než mi nabídla tykání - vlastně až když byli malému 3 měsíce. Oni mě začali tykat hned, no bylo mi 19-náct, když mě jejich synáček představil ;)
Mami a tati - ovšem ne, i když u tchána mi to občas uklouzne a to vidím jak tchýně nastraží uši... A babi a dědo, jen nepřímo přes syna...

Kotěvbotě — 22. 10. 2007 22:37

Tchyně s tchánem mi nabídli tykání. Máme spolu hezký vztah, říkám jim mamko a taťko :jojo:

misha88 — 5. 7. 2008 21:00

furt se tu točí to téma s tchýní...tak bych oživila toto téma...?!

Heluška — 5. 7. 2008 21:34

Umělé dýchání z úst do úst?

:lol::dumbom::lol:
Kdo komu?

kalupinka — 5. 7. 2008 22:08

Tchán a tchýně jsou taky obyčejní lidé jako ostatní. Takže, když jsou sympatičtí a normální, lze jim říkat Vy nebo Ty /pokud vyzvou/ a zaplaťpánbu za dobré vycházení!

Docela bych ale řekla, že oni jako starší by měli trošinku udat tón. Většinou jsou zvyklí mladým partnerům dětí hned tykat, ale pokud tito nejsou zrovna postpubertálními spolužáky, nepřijde mi to na místě. Mladému  člověku, když už mu je...cet a něco, by se mělo zpočátku slušně vykat. Pokud ho neznáme od dětství  ze sousedství. Taky záleží na délce vztahu. Ne každý vede k dlouhotrvajícímu partnerství a halekat na sebe s půlkou městečka ahoooj, než náš potomek zakotví nastálo / o manželství dneska řeč moc není/, asi taky nebude pravé ořechové.

My to měli docela zajímavé. Já spořádaně tatínku maminko, mužovi to naopak nešlo z pusy a jednou o tom byla řeč, kterou špatně pochopil a začal našim tykat bez oslovení, což teda byl nářez. Oni nevěděli, co s tím a tak to i zůstalo. Paradoxní situace. Po narození dětí přidal oslovení babi dědo ty. Nevstupovala jsem do toho. U nás jsem příteli dcery tykala a jemu to vadilo, pořád do dcery hučel, ať mi mamka tyká. Tak jsem se jednou zkusila ukáznit a řekla mu...opatrně ze sousední místnosti, ale pěkně nahlas, Radime, dáš si taky kafe...a viděla jsem, jak se rozsvítil. A už mi to přišlo dobrý a zůstala jsem tak. Po delším čase...tzv.vážná známost, společný bydlení, mu povídám, /podotýkám - bezproblémový  vzájemný vztah/ ...hele, víš, co abys mi tykal, ne? Vyděsil se, prej že nemůže. Jednou dvakrát jsem ho naťukla...a nechala to být. Uteklo hodně vody, náhodná návštěva...to je ten váš mladej? Rozmrzele povídám...no joo, potíž s ním je, nechce mi tykat. Něco mu sepnulo, za týden zvoní mobil...Jano, chceš s náma do Hypernovy? Blekotám cosi o omylu....a ve sluchátku slyším dcery řehot...

Ale jak říkám, slovíčkaření není to prvořadý. Na druhou stranu...aby mi člověk o generaci mladší říkal babi...to není normální. A volí to lidi, co k sobě moc blízko nemají. Řešení z nouze. Buď si lidi mají rozumět, nebo se radši nemají stýkat. A je po problému, jak si říkat. Nijak!

Jdhehajnx — 5. 7. 2008 22:20

Tak mě přitelovi rodiče i babička tykají (vlastně celá rodina, s těmi mladšími si tykám), ale zeptali se, jestli můžou (jasněže :) ). Já jim vykám a snažím se neoslovovat, protože netuším jak, takže vždycky jasně koukám na toho, s kým mluvím :dumbom: Přítelův táta už jednou mezi řečí podotkl, že už bysme si jako mohli tykat, ale spíš mu to tak uklouzlo a už o tom nebyla řeč. Není kam spěchat a bůhví jak to celý bude :) Můj taťka nabídl hned tykání (že od sebe nejsou věkově tak daleko-mám mladý rodiče), ale mladýmu to nejde přes pysky, tak se ani nesnažá a vyká, mamka nic, tak se jí vyká a řiká "paní ..." . Ale vzhledem k četnosti návštěv u našich se to moc neřeší, bo ke kontaktu dochází jen výjimečně :(

Tercila — 6. 7. 2008 14:57

Kalupinka: "Docela bych ale řekla, že oni jako starší by měli trošinku udat tón."

Přesně tak. Moje máma navrhla mému muži, aby jí tykal a oslovoval jménem; ujalo se to. Mají spolu dobrý vztah. Tátovi se můj výběr životního partnera dlouho nelíbil :), tudíž mezi chlapy zůstalo u vykání směrem k tátovi - bez oslovení, zatímco můj otec mému choti tyká a oslovuje ho jménem.
Co teda já nemůžu nějak "překročit", je maminkování a tatínkování přivdaných a přiženěných mladých - zastávám názor, že rodiče má člověk jenom jedny. Za nevychovanost pokládám hovory o prarodičích jako o "bábě"... Byla jsem v šoku (já, vychovaná k vděčnosti) :), že manželův švagr poté, co přijal jejich barák, úspory, hlídání jeho děcek, všemožnou tchýninu pomoc včetně vaření a žehlení - jí říkal ošklivě "bábo". Takovou bych mu ji natáhla :D...ode mě by se vyžehlených košil za tohle teda nedočkal :D.
Svým babičkám a dědům jsem vykala (dědové byli nevlastní), a vykám běžně dodnes i svým tetám a strýcům. Moje mamča o své babičce i mamince mluví jako "babička byli".
Tchány už nemám, zemřeli brzo, ale já jsem jim vykala - bez oslovení. Tchýně to nikdy neřešila (samozřejmě mi tykala a "jmenovala") a tchán zemřel dřív, než jsme se s mužem vzali.
Já se představuji přátelům své dcery jménem a trvám na oslovování jménem a na vykání - zatím to tak všem vyhovovalo.

Lenka77 — 6. 7. 2008 16:47

svoji budouci tchyni vykam.. ona me take.. ja jsem ji rekla at mi tyka.. s tim, ze ja bych ji samo vykala.. ale ona mi furt vyka :lol: ale ona me moc rada.. tak spis to je stara skola ci co.. pritel nasim tyka obema a rika jim jmeny ;) jo.. tchana nemame :lol:

Ronja — 6. 7. 2008 22:03

Jsem pro vyjasnit si to přímo.
Můj přítel mým ordičům vykal a říkal paní/pane .... Po naší svatbě mu moji rodiče nabídli tykání s tím, že je má oslovovat tak, jak je mu to příjemné - jménem, mami/tati, nebo co mu přijde nejlepší. Manžel jim říká mami/tati a myslím že je to v pořádku, bydlí s námi, manžel vlastní maminku nemá, takže ta "moje" je teď "naše". No a zase aby říkal mamince "mami" a tátovi jménem by bylo divný, tak to má při jednom.

Manželova tatínka mám ráda, říkám mu jménem. Neznáme se blízce, občas se vidíme, ale oslovení "tati" by mi přes pusu nešlo.

ita — 6. 7. 2008 22:20

Leni, nevím proč, ale buď tykám, nebo vykám. Nelíbí se mi, když starší mladším tykají a nechají si vykat. Je to zvykem na vesnici, dokonce jsem zažila, že snacha tchýni oslovovala paní... Jak psala Tercila, rodiče má člověk jen jedny, moje tchýně si také nechá říkat "maminko". Se snachou (dnes už bývalou) jsme si tykali a oslovovaly jménem.

xPetr — 6. 7. 2008 23:42

Ja teda tchyni a tchana asi jeste dlouho nepovedu, ale treba maminka od me byvale pritelkyne mne na zacatku vykala (je mne 26). Rekl jsem ji at mi tyka a sam jsem ji vykal a rikal pani .... Neprijde mne to divne, jsem na to zvykly. I rodicum kamaradu a kamaradek vetsinou rikam, at mne tykaji a sam jim vykam. Prijde mi to prirozene.

Edit: Nejsem z vesnice.

holka — 7. 7. 2008 1:26

A kolik je těm Vašim tchánovcům let? Mým je 61 a 67, oboum vykám, nijak neoslovuji, většinou "vy" myšleno "vy dva". Skoro mám strach z toho, že mi tykání nabídnou, asi bych musela ve vší slušnosti odmítnout, to by mi z pusy nešlo k takhle starým lidem.
Přítel mým rodičům tyká, nabídli mu to asi před rokem, ale jim je přes 50 a myšlením ještě mladší, samá srandička, oslovuje je jménem spíš jak starší kamarády. To u jeho rodičů fakt nejde, to jsou už opravdu babička s dědou.

Jitka8 — 7. 7. 2008 7:10

xPetr napsal(a):

Ja teda tchyni a tchana asi jeste dlouho nepovedu, ale treba maminka od me byvale pritelkyne mne na zacatku vykala (je mne 26). Rekl jsem ji at mi tyka a sam jsem ji vykal a rikal pani .... Neprijde mne to divne, jsem na to zvykly. I rodicum kamaradu a kamaradek vetsinou rikam, at mne tykaji a sam jim vykam. Prijde mi to prirozene.

Edit: Nejsem z vesnice.

Ahoj Petře,co znamená Tvá poznámka:"Nejsem z vesnice."?

misha88 — 7. 7. 2008 8:00

To je taky důležitej fakt kolik těm tchýňákům je...mým rodičům je 57 oběma a rodičům přítele 57 a 58 takže tam je to stejný, žádná (půl)generace rozdíl jako třeba u holky. já těm svým teda zatím vykám a neoslovuju vlastně nijak..uvidíme zda s něčím přijdou nebo přejdu já na babi,dědo až budou děti..zatím nebyla svatba tak jestli se k něčemu budou mít někdy potom? Ovšem jejich snacha jim vlastně vyká a je na tom stejně jako já(akorát přešla na tu babi,dědo) a děti už maj...ti starší by měli udat ton, ale když ho neudaj,co nám zbývá než vykání a paní.XY??

Ivana — 7. 7. 2008 8:29

Já tcýni a tchánovi vykám a osolovuju je "babičko" a "dědečku". Je jim 81 a 84 let. Oni mi tykají a říkají mi "Ivanko". Můj BM oslovoval mé rodiče "pane a paní B." a když o nich mluvil, tak jako dědečkovi a babičce, eventuálně o " tvé mamince a tatínkovi". Oni mu taky tykali a oslovovali ho jménem. O oslovování jsme s rodiči nikdy nemluvili, vyplynulo to časem samo.

xPetr — 7. 7. 2008 9:43

Jitka8 napsal(a):

xPetr napsal(a):

Ja teda tchyni a tchana asi jeste dlouho nepovedu, ale treba maminka od me byvale pritelkyne mne na zacatku vykala (je mne 26). Rekl jsem ji at mi tyka a sam jsem ji vykal a rikal pani .... Neprijde mne to divne, jsem na to zvykly. I rodicum kamaradu a kamaradek vetsinou rikam, at mne tykaji a sam jim vykam. Prijde mi to prirozene.

Edit: Nejsem z vesnice.

Ahoj Petře,co znamená Tvá poznámka:"Nejsem z vesnice."?

No ze tady nekdo psal, ze je na vesnici obvykle, ze stari mladim tykaji a mladi starym vykaji. Tak jsem chtel dat vedet, ze z vesnice nejsem a presto to tak delam.

Nicolas — 7. 7. 2008 11:05

tina napsal(a):

s manželovými rodiči si tykáme, oslovuji je babi a dědo, naši manželovi odjakživa tykají, ale on jim vyká - tykání mu nenabídli, protože to v jejich prostředí není zvykem
mi nabídli "tcháni" tykání, když se minarodil první syn (oni mi tykali od doby, co mě Jirak představil - ani bych nechtěla, aby mi vykali) - jinak švagr - jejich mladší potomek, se ženil před třemi měsíci a švagrová tchánům stále vyká - očekávám, že jí tykání nabídnou podobně jako mně - až porodí :)

To babi a dědo - proto, že jsou vůci tvým dětem již "prarodiče"? Nebo jsou tak věkem starsí?


Já jsem rikal rodicum manzelky - její mámě jménem a vykal a tatovi pane Novak neb on me moc nemusel. Pak taky jmenem a vykani. Babickam a dedeckum jsem rikal babicko a dedo.
Az nejak pozdeji jsem se dozvedel, ze po me chteli, abych jim rikal tatinku a maminko (coz jsem tedy vubec nezaregistroval a stejne bych to pres pusu nedostal).

Mne osobne vyhovuje minimalne na zacatku to osloveni jmenem a vykani. Je to blizsi a zaroven se tam s vykanim neztraci ta ucta.

tina — 7. 7. 2008 13:05

Nicolas napsal(a):

tina napsal(a):

s manželovými rodiči si tykáme, oslovuji je babi a dědo, naši manželovi odjakživa tykají, ale on jim vyká - tykání mu nenabídli, protože to v jejich prostředí není zvykem
mi nabídli "tcháni" tykání, když se minarodil první syn (oni mi tykali od doby, co mě Jirak představil - ani bych nechtěla, aby mi vykali) - jinak švagr - jejich mladší potomek, se ženil před třemi měsíci a švagrová tchánům stále vyká - očekávám, že jí tykání nabídnou podobně jako mně - až porodí :)

To babi a dědo - proto, že jsou vůci tvým dětem již "prarodiče"? Nebo jsou tak věkem starsí?

ten první důvod