Ahoj,už tři a půl roku chodím s mužem,který má 13,5 letého syna.Mám s ním dobrý vztah.Vycházíme spolu v pohodě,ale problém je v tom,že spolu trávíme každý víkend.S přítelem bydlíme společně v Praze a na víkendy jezdíme na vesnici,kde má přítel domek a zároveň i syna(v jiném domku,kde žije s mámou a jejím mužem).Přítel chce každý víkend trávit se synem,ale pro mě je to vcelku náročné,také bych občas chtěla srávit jen víkend ve dvou,ale on mi říká,že nás chce mít všechny pohromadě,poslední dobou už se na ty víkendy ani moc netěším.Pokud nechci trávit víkend s jeho synem,tak mi nezbývá,než zůstat v Praze.Jak takovou situaci řešit,přeci mám také právo na normální vztah,kamarádkym,které mají také "nevlastního syna"s ním prý tráví tak 1 víkend v měsíci.My spolu jezdíme k moři,na hory,na výlety,...plánujem vlastního potomka,tak myslíte,že se to změní?Nebo to bude ještě horší?Nevím si rady,nechci být sobecká a bránit mu,ale takhle mi to prostě nevyhovuje.Prosím poraďte!

Já to měla podobný, ve 23 jsem měla najednou na krku 2 už velké dcery mého manži :co: taky s námi trávily každý víkend, s tím rozdílem, že ty s tím tvým jsi sama aspoň přes týden, ten můj přes týden na tiru a veškeré víkendy s jeho dcerama, takže jsme v podstatě žili jako rodina.
Vycházeli jsme spolu dobře, ale je fakt, že časem jsem toho začala mít taky plný zuby, to když jsme se chystali na ples, přijeli známí co jsme je pozvali, všichni už tam nachystaní, já tam v načesaná v plesových šatech, už jen vyrazit a dcerunky si vzpomněly, že chtějí tatínka doma, že se s ním chtějí dívat na televizi :dumbom: a začaly dělat scény, že už k němu chodit nebudou, jestli na ten ples půjde :co:
Tenkrát to byla poslední kapka, protože on s nimi vážně zůstal doma a já šla s nimi sama, chtělo se mi brečet, byla jsem z toho hotová a docela se tenkrát namázla :rolleyes:
Pak jsem mu dala nůž na krk, že děti ano, ale každý druhý víkend, jeden víkend bude prostě jen náš a hotovo.... a jestli se ti to nelíbí, já tady být nemusím... no kopal kolem sebe, zkoušeli to všelijak obejít, třeba tak, že sice se domluvili, že tento víkend ne, ale holky stejně přijely jen tak na kafe a samo tam zkejsly celej den a náš předem naplánovaný program šel do háje... :usch:

No a jak to u vás vypadá dnes PPavlo?To jsi to tedy měla opravdu o dost horší:styrka:

Ellischko chapem, ze chces byt s nim aj sama - skus mu to vysvetlit "polopatisticky" aby pochopil a nemyslel si ze sa ho snazis odtrhnut od syna len pre seba. Evidentne mu velmi na synovi zalezi a ver, ze do jeho dospelosti asi nikdy nepride chvila, ze by s nim travil len 1 vikend v mesiaci (teda ak ho ma fakt tak rad). Niektorym otcom totiz na ich detoch zalezi a znamenaju pre nich viac ako 1 blby vikend do mesiaca ... Skus si predstavit, ze by si mala dceru, ktoru by mal "v peci" otec a ty by si sa s nou mohla vidiet len cez vikend ... ako by si asi reagovala ak by tvoj priatel chcel aby si za nou nesla?

Ellischka napsal(a):

Ahoj,už tři a půl roku chodím s mužem,který má 13,5 letého syna.Mám s ním dobrý vztah.Vycházíme spolu v pohodě,ale problém je v tom,že spolu trávíme každý víkend.S přítelem bydlíme společně v Praze a na víkendy jezdíme na vesnici,kde má přítel domek a zároveň i syna(v jiném domku,kde žije s mámou a jejím mužem).Přítel chce každý víkend trávit se synem,ale pro mě je to vcelku náročné,také bych občas chtěla srávit jen víkend ve dvou,ale on mi říká,že nás chce mít všechny pohromadě,poslední dobou už se na ty víkendy ani moc netěším.Pokud nechci trávit víkend s jeho synem,tak mi nezbývá,než zůstat v Praze.Jak takovou situaci řešit,přeci mám také právo na normální vztah,kamarádkym,které mají také "nevlastního syna"s ním prý tráví tak 1 víkend v měsíci.My spolu jezdíme k moři,na hory,na výlety,...plánujem vlastního potomka,tak myslíte,že se to změní?Nebo to bude ještě horší?Nevím si rady,nechci být sobecká a bránit mu,ale takhle mi to prostě nevyhovuje.Prosím poraďte!

no jestli mu táhne na 14, tak za chvilku bude běhat s kamarádama za holkama a asi nebude u táty každý víkend, tak já bych řekl, že se to změní a horší pro tebe to asi nebude
zase je super, že mají s tátou hezký vztah a vidí se často, co by za to některý rozvedený táta dal, kdyby mohl vidět dítě každý víkend.........

Ellischko, časem se to srovnalo, prostě když za ním dcery přišly o víkendu, kdy s námi být neměly, tak jsem je s úsměvem přivítala, nachystala jim vše od jídla, pití, buchty, pohárů atd, ale pak jsem se rozloučila, že už něco mám a šla si za svým...prostě jsem si našla svůj program, já jsem samostatná jednotka, klidně si jdu za svými kamarády, prostě se nenudím... on byl ten, kdo se začal nudit, když zjistil, že dcery už nemají zajem být mu pořád za zadkem a jdou si sednout k PC nebo už šly domů a já nikde... on byl ten, kdo začal ztrácet nervy, že je tam sám, já byla milá a příjemná na něj i na ně... jen už jsem prostě nechtěla sedět a čekat, kdy bude mít chvilku i na mě... tak jsem si trávila čas po svým a řešit to nakonec začal on, protože se mu stýskalo a najednou jsem mu začala chybět :o
a víš co? najednou to šlo, najednou to fungovalo.... víkend, kdy jsme byli jen spolu a víkend kdy byly s námi ...

No jasně,nikdy bych mu nebránila ve vídání se se synem.Teď jedem na 1 den do aquaparku s mojí rodinou a přítelem,ale on tam chce opět vzít syna.Když já dokážu trávit každý víkend s jeho synem a mámou(!!),proč by on nemohl strávit 1 den za rok s tou mojí?!Když jsem mu řekla,že bych byla raději,kdybychom jeli jen my dva s mou rodinou,tak se urazil.Na jednu stranu vidím,že by se o naše společné dítě staral,ale na stranu druhou mám přeci také právo být s mužem,kterého miluji,na chvíli o samotě.Co si o tom myslíte.

PPavlaa napsal(a):

Ellischko, časem se to srovnalo, prostě když za ním dcery přišly o víkendu, kdy s námi být neměly, tak jsem je s úsměvem přivítala, nachystala jim vše od jídla, pití, buchty, pohárů atd, ale pak jsem se rozloučila, že už něco mám a šla si za svým...prostě jsem si našla svůj program, já jsem samostatná jednotka, klidně si jdu za svými kamarády, prostě se nenudím... on byl ten, kdo se začal nudit, když zjistil, že dcery už nemají zajem být mu pořád za zadkem a jdou si sednout k PC nebo už šly domů a já nikde... on byl ten, kdo začal ztrácet nervy, že je tam sám, já byla milá a příjemná na něj i na ně... jen už jsem prostě nechtěla sedět a čekat, kdy bude mít chvilku i na mě... tak jsem si trávila čas po svým a řešit to nakonec začal on, protože se mu stýskalo a najednou jsem mu začala chybět :o
a víš co? najednou to šlo, najednou to fungovalo.... víkend, kdy jsme byli jen spolu a víkend kdy byly s námi ...

No jo,ale nevím,jestli by to právě jemu došlo.Navíc,jak dlouho mám čekat na to,až mu budu chybět?Nicméně máš zřejmě pravdu,budu trávit víkendy po svém.Navíc já s ním jezdím na jeho milované místo,za jeho rodinou,nemám tam žádné zázemí:grater:

Máte spolu děti PPavloo??

Ellischko je jasne, ze by si s nim chcela travit aj chvile, ked budete len vy dvaja ... je to tazke ... ak budes naliehat moze to nespravne pochopit ... lenze ty zasa nechapes jeho a jeho city k synovi ... vies, on si mozno hovori ze su to posledne chvile ked s nim moze skutocne byt, za chvilu bude pubos a on sa bude len prizerat ako mu rastie a uteka za slecnami a podobne ... uz ho velmi potrebovat nebude.

Máš pravdu Oxi a věř,že tomu rozumím,ale díky synovi šidí mě.Mám pocit,že mu dává najevo větší náklonnost než mě.Kdyby se mi to alespoň snažil nějak vynahradit v týdnu.

Ellischka napsal(a):

Mám pocit,že mu dává najevo větší náklonnost než mě.Kdyby se mi to alespoň snažil nějak vynahradit v týdnu.

Toto je ten problem. Tak ho skus nejako zensky upozornit, ze sa ti malo venuje, mozno si to ani neuvedomuje - my muzi sme v tomto papeci. Samemu mu to dojde az za veeelmi dlho a vy to viete podat tak, ze si myslime ze sme na to prisli sami ;)
Neries vztah k synovi, to nezmenis, ries to aby sa ti viac venoval v dobe, ked nieje so synom.

Elischko,
mám dojem, že toto je věc, se kterou musí žena počítat, když si začne s mužem, který má už děti.

Na jednu stranu je fajn, že se mu věnuje, tudíž máš velkou pravděpodobnost, že i vašim společným dětem jednou bude tak prima tátou.
Na druhou stranu úplně chápu, že ho chceš mít pro sebe.
Jeho dítě bude vždycky jeho dítě a vždycky se o něho budeš s tím dítětem dělit. Bohužel.

Moc se mi líbil přístup PPavly. Nevím, jestli bych to dokázala, ale je to supr, výborný postup. Nevím, jestli by to všude fungovalo, ale tam zřejmě ano. :)

Damila napsal(a):

Elischko,
mám dojem, že toto je věc, se kterou musí žena počítat, když si začne s mužem, který má už děti.
Na druhou stranu úplně chápu, že ho chceš mít pro sebe.
Jeho dítě bude vždycky jeho dítě a vždycky se o něho budeš s tím dítětem dělit. Bohužel.

jj :jojo: :supr:

Ellischka napsal(a):

Máte spolu děti PPavloo??

ne

PPavlaa napsal(a):

Já to měla podobný, ve 23 jsem měla najednou na krku 2 už velké dcery mého manži :co: taky s námi trávily každý víkend, s tím rozdílem, že ty s tím tvým jsi sama aspoň přes týden, ten můj přes týden na tiru a veškeré víkendy s jeho dcerama, takže jsme v podstatě žili jako rodina.
Vycházeli jsme spolu dobře, ale je fakt, že časem jsem toho začala mít taky plný zuby, to když jsme se chystali na ples, přijeli známí co jsme je pozvali, všichni už tam nachystaní, já tam v načesaná v plesových šatech, už jen vyrazit a dcerunky si vzpomněly, že chtějí tatínka doma, že se s ním chtějí dívat na televizi :dumbom: a začaly dělat scény, že už k němu chodit nebudou, jestli na ten ples půjde :co:
Tenkrát to byla poslední kapka, protože on s nimi vážně zůstal doma a já šla s nimi sama, chtělo se mi brečet, byla jsem z toho hotová a docela se tenkrát namázla :rolleyes:
Pak jsem mu dala nůž na krk, že děti ano, ale každý druhý víkend, jeden víkend bude prostě jen náš a hotovo.... a jestli se ti to nelíbí, já tady být nemusím... no kopal kolem sebe, zkoušeli to všelijak obejít, třeba tak, že sice se domluvili, že tento víkend ne, ale holky stejně přijely jen tak na kafe a samo tam zkejsly celej den a náš předem naplánovaný program šel do háje... :usch:

Ahoj Pavli!!

Fakt klobouk dolů, když ve svých 23 letech jsi zvládla 2 cizí děti. Promiň za ten výraz, ale trošku je to tak.Jen se ptám, jestli tě netrápila myšlenka, že by jses měla starat o své vlastní (tedy které třeba jednou budou). Docela mě překvapuje, že jejich matku neštvalo,že jsou děti pořád u vás. Je to asi pohodlné (nemusí vařit a mám klid). Jeden můj známý, který je taky rozvedený, tak měl svou dceru skoro každý víkend, byl sice rád, ale té své BM říkal, ať se chová jako matko. Pořád totiž něco o víkendu měla. Bohužel vždy to odnese matka, je s nimi více, je to přece jejich matka!! To je bohužel naše mínus, mě to třeba vůbec nevadí a nesnesla bych, kdyby mé dítě bylo každý víkend u tatínka.
O vlastním nepřemýšlíš??

Ale já už jedno svý měla... jen mu byly 4 roky a manžovým dětem 14 a 12 :). Nebrala jsem je jako cizí, sice občas jsem byla hotová z puberty, co na ně lezla, občas mě něčím naštvaly, ale v podstatě jsme spolu vycházely dobře, braly mě spíš jako kamarádku, možná i proto, že ten věkový rozdíl nebyl zas tak velkej.
Jejich matku to opravdu neštvalo, aspoň mohla sedět v hospodě se svým přítelem, kvůli kterému se rozvedla a nemusela se starat, jestli mají co jíst a jestli jsou v pořádku.
Mně by taky vadilo, kdyby byl syn každý víkend pryč, ale je fakt, že občas si prostě potřebuju odpočinout, vypnout a není to o tom, že bych ho neměla ráda.

no já nevím, ale asi by si měla mít bezdětného chlapa. Příjde mi to od něj fér a zodpovědný že si bere dítě každý víkend. Vem si že by šlo o tvé dítě, které by milovalo svého otce, ale nemohli by spolu žít a mají spolu jen ty víkendy a nějaká nová paní mu ty víkendy chce brát.

pírko napsal(a):

no já nevím, ale asi by si měla mít bezdětného chlapa. Příjde mi to od něj fér a zodpovědný že si bere dítě každý víkend. Vem si že by šlo o tvé dítě, které by milovalo svého otce, ale nemohli by spolu žít a mají spolu jen ty víkendy a nějaká nová paní mu ty víkendy chce brát.

věř mi, že vůbec nevíš o čem mluvíš ;) sama jsi to nikdy nezažila, nesuď ostatní :/
já byla taky takhle "chytrá" a hned s každou takovou hotová, dokud jsem se nedostala do stejné situace...
nemám tyhle řeči ráda, nezažila jsi to, jsi mimo... :usch:

Ahoj Ellischko,
proč ti "nezbývá, než zůstat v Praze"? Chápu to tak, že tvůj přítel je zvyklý jezdit na víkend domů, kde má také poblíž syna. Chápu taky, že mu vyhovuje, když jezdíš s ním. Co kdybys zkusila vymyslet některý víkend program jen pro vás dva - třeba romantický penzion, nebo tropický akvapark v Německu, nebo maďarské termálky, co já vím...protože pro přítele je možná víkend v domku samozřejmost. Takhle by vypadl ze zaběhaných zvyklostí, přišel by na to, že víkend lze trávit i jinak. Navíc tam přece nemusíš, když se ti to nelíbí...příteli můžeš přece říct, že nejedeš, že může víkend strávit s tebou po tvém, nebo si uděláš vlastní program..ale ne jako výhrůžku, prostě protože ty to tak chceš. Mám pocit, že se jen přizpůsobuješ

PPavlaa napsal(a):

pírko napsal(a):

no já nevím, ale asi by si měla mít bezdětného chlapa. Příjde mi to od něj fér a zodpovědný že si bere dítě každý víkend. Vem si že by šlo o tvé dítě, které by milovalo svého otce, ale nemohli by spolu žít a mají spolu jen ty víkendy a nějaká nová paní mu ty víkendy chce brát.

věř mi, že vůbec nevíš o čem mluvíš ;) sama jsi to nikdy nezažila, nesuď ostatní :/
já byla taky takhle "chytrá" a hned s každou takovou hotová, dokud jsem se nedostala do stejné situace...
nemám tyhle řeči ráda, nezažila jsi to, jsi mimo... :usch:

Tak tuhle vetu si dobre pamatuj,az budes odpovidat na neco co si sama nezazila.:jojo:

eremuruss napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

pírko napsal(a):

no já nevím, ale asi by si měla mít bezdětného chlapa. Příjde mi to od něj fér a zodpovědný že si bere dítě každý víkend. Vem si že by šlo o tvé dítě, které by milovalo svého otce, ale nemohli by spolu žít a mají spolu jen ty víkendy a nějaká nová paní mu ty víkendy chce brát.

věř mi, že vůbec nevíš o čem mluvíš ;) sama jsi to nikdy nezažila, nesuď ostatní :/
já byla taky takhle "chytrá" a hned s každou takovou hotová, dokud jsem se nedostala do stejné situace...
nemám tyhle řeči ráda, nezažila jsi to, jsi mimo... :usch:

Tak tuhle vetu si dobre pamatuj,az budes odpovidat na neco co si sama nezazila.:jojo:

víš, on je rozdíl jestli takovou větu řeknu holce, která chce soudit něco takového - a každý se můžeme rozhonout, jestli půjdem do vztahu, kde jsou děti a nebo ho nechci ;)
a něco jiného je když mluvím o vztahu s ženáčem u kterého vím, že bych do něj prostě nešla ;) tam se teda taky můžu rozhodnout a já prostě nechci :P

Na to je jen jediná rada - najít si bezdětného přítele. S partnerem s dítětem může být šťastný jen ten, kdo je natolik zralý, že umí to dítě přijmout.

Nečetla jsem to teda vše, ale i s přítelem, který má děti z BM se dá žít-pokud chtějí oba a hlavně on. On by měl totiž pochopit, že i když přítelkyně s jeho dětmi počítá, tak přeci jen to jsou jeho děti s BM a teď má nový vztah-to znamená, že ten vztah taky portřebuje určité soukromí, intimno, společné výlety jen těch dvou. Nevidím problém v tom, aby si rozumně uvažující (a milující!) partner zařídil vždy ten víkend jen se svou přítelkyní. Jinak vztah opravdu nemůže fungovat. Já měla něco podobného a nakonec to začla řešit taky ujížděním (útěkem) na víkend, kdy měl děti pryč. Tohle ale přece fakt není řešení-to ten vztah nemá cenu!

pírko: v takovém případě (pokud je fér si brát děti na každý víkend), není fér si začínat vážný vztah! Připadá mi, že jsi opravdu takovou situaci nezažila-tak by jsi neplácala(pardon).

Káča napsal(a):

pírko: v takovém případě (pokud je fér si brát děti na každý víkend), není fér si začínat vážný vztah! Připadá mi, že jsi opravdu takovou situaci nezažila-tak by jsi neplácala(pardon).

Ale ve vztahu jsou přece oba dobrovolně a on se s tím netají, že chce být o víkendu se svým dítětem. Ten druhý (ona) to buď může akceptovat nebbo si najít někoho, kdo jí bude vyhovovat. Vzah přece není povinný

Promiňte můj OFF TOPIC příspěvek.
Vando, dávalas tu jako návrh programu "tropický aquapark v Německu"  - můžeš napsat něco bližšího? Přemýšlím o nějaké akci s dětmi o podzimních prázdninách, tohle zní lákavě. Díky.

PPavlaa napsal(a):

pírko napsal(a):

no já nevím, ale asi by si měla mít bezdětného chlapa. Příjde mi to od něj fér a zodpovědný že si bere dítě každý víkend. Vem si že by šlo o tvé dítě, které by milovalo svého otce, ale nemohli by spolu žít a mají spolu jen ty víkendy a nějaká nová paní mu ty víkendy chce brát.

věř mi, že vůbec nevíš o čem mluvíš ;) sama jsi to nikdy nezažila, nesuď ostatní :/
já byla taky takhle "chytrá" a hned s každou takovou hotová, dokud jsem se nedostala do stejné situace...
nemám tyhle řeči ráda, nezažila jsi to, jsi mimo... :usch:

Děkuju PPavlo,naprosto s tebou souhlasím!!

Vanda napsal(a):

Ahoj Ellischko,
proč ti "nezbývá, než zůstat v Praze"? Chápu to tak, že tvůj přítel je zvyklý jezdit na víkend domů, kde má také poblíž syna. Chápu taky, že mu vyhovuje, když jezdíš s ním. Co kdybys zkusila vymyslet některý víkend program jen pro vás dva - třeba romantický penzion, nebo tropický akvapark v Německu, nebo maďarské termálky, co já vím...protože pro přítele je možná víkend v domku samozřejmost. Takhle by vypadl ze zaběhaných zvyklostí, přišel by na to, že víkend lze trávit i jinak. Navíc tam přece nemusíš, když se ti to nelíbí...příteli můžeš přece říct, že nejedeš, že může víkend strávit s tebou po tvém, nebo si uděláš vlastní program..ale ne jako výhrůžku, prostě protože ty to tak chceš. Mám pocit, že se jen přizpůsobuješ

Vando moc děkuju,výborný nápad,určitě to zkusím!Máš pravdu,přizpůsobuju se,ale o tom vztah není.Je strašně příjemné,když zjistím,že mi někdo porozuměl.........I PPavla mi moc pomáhá:par:

mashanka napsal(a):

Na to je jen jediná rada - najít si bezdětného přítele. S partnerem s dítětem může být šťastný jen ten, kdo je natolik zralý, že umí to dítě přijmout.

A mohla bys mi prosím poradit,jak se to dělá?Mám se každého chlapa na potkání ptát,jestli je bezdětný?Není to o zralosti,s jeho dítětem vycházím a mám ho ráda.Od začátku jsme si padly do oka s přítelem a na toto jsem nekoukala,prostě jsem si to neuvědomovala.Myslím,že svou zralost mu dokazuju už tím,že mu nedělám problém(ani když to má být v týdnu),když se chce se svým synem vidět.

ahoj Eliško,
tvůj přítel je vzácný případ muže, který je rád i otcem. Myslím, že sis pro své budoucí děti vybrala toho správného muže. Budete-li mít vlastní, můžeš očekávat stejnou pozornost k vašim dětem, jako má nyní ke svému synovi. Zároveň rozumím tomu, že jeho syn je pro tebe cizí dítě a nemáš k němu žádné citové pouto.

Stejně jako ty budeš chtít trávit svůj volný čas se svými dětmi, chce se on věnovat svému dítěti. Budeš-li navrhovat tropický akvapark v Německu, nebo maďarské termálky, bude chtít vzít také svého syna, aby mu ukázal a sdílel i s ním chvíle v těchto místech. Stejně jako ty by ses radovala z jejich přítomnosti a nadšení. Je to naprosto přirozené. Je ale také přirozené to, že ty chceš být s ním i bez jeho syna.

To, co ti vadí je v podstatě paradox - je to láska otce k dítěti. Ovšem pro tebe cizího, ale zase ne tolik. Je to dítě tvého přítele, kterého miluješ. Nebude trvat dlouho, rok či dva, kdy i on bude chtít trávit svůj volný čas spíše s kamarády a slečnami.

Je to o tvé výdrži a toleranci a o vaší vzájemné dohodě. Slovo vzájemné je důležité. Není dobré přizpůsobuješ-li se pouze ty sama. Nestůj proti synovi, ale s laskavým pochopením jeho lásky k němu se pokus promluvit i o svých představách a snech. Věřím tomu, že vás má rád oba a měl by vyjít vstříc oběma.

Držím palce!

:hjarta:

Ra napsal(a):

ahoj Eliško,
tvůj přítel je vzácný případ muže, který je rád i otcem. Myslím, že sis pro své budoucí děti vybrala toho správného muže. Budete-li mít vlastní, můžeš očekávat stejnou pozornost k vašim dětem, jako má nyní ke svému synovi. Zároveň rozumím tomu, že jeho syn je pro tebe cizí dítě a nemáš k němu žádné citové pouto.

Stejně jako ty budeš chtít trávit svůj volný čas se svými dětmi, chce se on věnovat svému dítěti. Budeš-li navrhovat tropický akvapark v Německu, nebo maďarské termálky, bude chtít vzít také svého syna, aby mu ukázal a sdílel i s ním chvíle v těchto místech. Stejně jako ty by ses radovala z jejich přítomnosti a nadšení. Je to naprosto přirozené. Je ale také přirozené to, že ty chceš být s ním i bez jeho syna.

To, co ti vadí je v podstatě paradox - je to láska otce k dítěti. Ovšem pro tebe cizího, ale zase ne tolik. Je to dítě tvého přítele, kterého miluješ. Nebude trvat dlouho, rok či dva, kdy i on bude chtít trávit svůj volný čas spíše s kamarády a slečnami.

Je to o tvé výdrži a toleranci a o vaší vzájemné dohodě. Slovo vzájemné je důležité. Není dobré přizpůsobuješ-li se pouze ty sama. Nestůj proti synovi, ale s laskavým pochopením jeho lásky k němu se pokus promluvit i o svých představách a snech. Věřím tomu, že vás má rád oba a měl by vyjít vstříc oběma.

Držím palce!

:hjarta:

Moc děkuju!!!! Nad tímto budu opravdu přemýšlet!!:godlike:

Všem:

Nesuď,abys sám nebyl souzený....:mad:.
Ježiš, všichni jsme v podvědomí usposobeni k tomu,že chceme slyšet chválu a mít pocit, že o nás milovaná osoby stojí. Všichni jsme svým způsobem "sobci". To je normální a chápu Ellischku, že tento problém reší. Taky stojíte být milováni svým dítětem, a pokud v období jeho puberty to tak není, tak to vede ke konfliktům, odcizení s manželem z nedostatku pozornosti se řeší rozvodem. Vždyť je to tady na každém vlákně.... I zvířecí mláďata potřebují "podržet" od bráchy, matky nebo "partnera". Tak je to dáno v živočisné říši a u nás u člověka taky.
Myslím, že to má dobře srovnané. Je super, že vychází dobře se synem, nepadlo tady o žádném šeredném slovu.
Jestli každý víkend jej má na krku s přítelem, tak asi matka taky dělá něco špatně,ne? A má právo jako přítelkyně rovedeného muže s dítětem na jeden víkend v měsící o samotě!!! Howgh!!!!!

Jsem ráda,že jste pochopili,že je nechci oddělovat!:supr: Sama jsem z rozvedené rodiny a dokážu se vžít do kůže jeho syna.Dokonce se mu i věnuji,pokud přítel nemá čas. Jen nechci platit daň za to,že jsem si našla muže,který už má dítě.Také chci si chci občas užít volný víkend jen s ním,než budeme mít to vlastní.

Ellischko,nečetla jsem vše a  už to tady někde padlo, za 2-3 roky začnou chlapce zajímat slečny a táta bude na vedlejší koleji.. takový je život. Buď ráda, že přítel je dobrý táta. Jestli Ti tolik vadí, že chlapec je s Vámi každý víkend, promluv si o tom s přítelem, že bys chtěla nějaký strávit jenom s ním o samotě, ale asi to budeš muset vydržet, přítel může pak na něho myslet a Váš společný víkend se nemusí tak vydařit. Já bych moc netlačila, popřípadě si našla někdy sama svůj program. Holt musíš počítat s tím, že dítě i závazky, vzájemné city jsou a budou  tu už napořád...

Ahoj. Jen mě napadlo, že třeba taťka se synkem mají opravdu hezký vztah... a je možný to, co tu holky píšou - za pár měsíců /let - bude mít kluk jiné zájmy a budeš mít přítele víc pro sebe. Napadla mě ještě varianta, že by mohl syn říct taťkovi - hele, mě je s váma (Tebou a jeho tátou) fajn, máma by nebyla proti, kdybych se k Vám nastěhoval.. a do toho Ty budeš těhotná. Co bys dělala - hypoteticky, samozřejmě..? Nebo se tohle nemůže stát?

Ra - měla jsem v úmyslu napsat něco v tomto smyslu. Ovšem podala jsi to vyčerpávajícím způsobem. Není co dodat. Moc pěkné.

Ještě moje osobní zkušenost -  procházela jsem tím léta a ještě procházím. Časem jsem pochopila, že vše co jsem kdy mohla na JEHO dětech vidět negativního(zaplaťpambu bylo toho minimum) byla jen moje malost, moje ego, můj nedospělý přístup převlečený za názory jako  Např. "nevychovaností těch dětí", jejich "špatný přístup k nám", "nabourávání našeho programu", atd,atd.

qwassa napsal(a):

Ahoj. Jen mě napadlo, že třeba taťka se synkem mají opravdu hezký vztah... a je možný to, co tu holky píšou - za pár měsíců /let - bude mít kluk jiné zájmy a budeš mít přítele víc pro sebe. Napadla mě ještě varianta, že by mohl syn říct taťkovi - hele, mě je s váma (Tebou a jeho tátou) fajn, máma by nebyla proti, kdybych se k Vám nastěhoval.. a do toho Ty budeš těhotná. Co bys dělala - hypoteticky, samozřejmě..? Nebo se tohle nemůže stát?

No nestraš:dumbom: , samozřejmě,že se to stát může,jeho máma mu moc času nevěnuje.Z lásky k příteli bych na to po vzájemné domluvě a předem stanovených pravidlech zřejmě přistoupila.Jak už jsem psala mám ho ráda,necítím žádnou afektivnost,spíš jde o to,že ho(trošku sobecky)chci mít v našem volnu jen a jen pro sebe.Jelikož i veškeré dovolené trávíme pohromadě.Nedělá mi problém udělat si vlastní program,ale raději bych,aby ten program byl s ním.

Wiki napsal(a):

Ra - měla jsem v úmyslu napsat něco v tomto smyslu. Ovšem podala jsi to vyčerpávajícím způsobem. Není co dodat. Moc pěkné.

Ještě moje osobní zkušenost -  procházela jsem tím léta a ještě procházím. Časem jsem pochopila, že vše co jsem kdy mohla na JEHO dětech vidět negativního(zaplaťpambu bylo toho minimum) byla jen moje malost, moje ego, můj nedospělý přístup převlečený za názory jako  Např. "nevychovaností těch dětí", jejich "špatný přístup k nám", "nabourávání našeho programu", atd,atd.

To není můj případ,ačkoliv není příliš vychovaný.Nedělá mi problém být v jeho přítomnosti.Spíš bych nechtěla být na přítelově žebříčku hodnot až na nějakém zadním místě.Nemůžu se těch pocitů zbavit a syna potom spíš vidím jako soka.Je to hloupé,ale když ho máme pořád,je to někdy na hlavu.

Myslím, že se po svatbě a narození vašeho společného dítěte nic nezmění. Jednou máš chlapa s dítětem, tak to tak musíš brát. Vem si z toho to pozitivní. Kdybyste se rozvedli vy, taky by se k vašemu dítěti choval víc než vstřícně. Ženský, jejichž bývalí na děti kašlou, by ti mohly závidět. Navíc píšeš, že spolu jezdíte k moři, na hory...takže ten tvůj muž dělí svůj čas tak nějak spravedlivě, zdá se mi. A jestli se ti nechce úplně každý víkend být s jeho synem, můžeš zůstat opravdu v Praze a najít si jinou zábavu. To by ti nikdo nemohl mít za zlé. Přijde mi od tebe sobecké, když chceš, aby partner vzal na víkend tentokrát jen tebe a TVOU rodinu...když tebe a tvou rodinu, tak proč by neměl mít i svého syna? ... Třeba nechápe, co pro tebe znamená ten společný víkend jen ve dvou a možná by se dalo mu vysvětlit, že, dejme tomu, jednou za měsíc bys ráda byla sama, jen s ním. ... Jde o to najít rozumný kompromis. Jestli to nejde, nechce ustoupit ani jeden z vás, a to ani o kousíček, nezůstávej v tom. Štvalo by tě to do smrti.

Eva36 absolutne uzasne vystizne perfektne :supr::jojo:

Káča napsal(a):

Nečetla jsem to teda vše, ale i s přítelem, který má děti z BM se dá žít-pokud chtějí oba a hlavně on. On by měl totiž pochopit, že i když přítelkyně s jeho dětmi počítá, tak přeci jen to jsou jeho děti s BM a teď má nový vztah-to znamená, že ten vztah taky portřebuje určité soukromí, intimno, společné výlety jen těch dvou. Nevidím problém v tom, aby si rozumně uvažující (a milující!) partner zařídil vždy ten víkend jen se svou přítelkyní. Jinak vztah opravdu nemůže fungovat. Já měla něco podobného a nakonec to začla řešit taky ujížděním (útěkem) na víkend, kdy měl děti pryč. Tohle ale přece fakt není řešení-to ten vztah nemá cenu!

:jojo::jojo: souhlas :)

Káča napsal(a):

pírko: v takovém případě (pokud je fér si brát děti na každý víkend), není fér si začínat vážný vztah! Připadá mi, že jsi opravdu takovou situaci nezažila-tak by jsi neplácala(pardon).

:supr::jojo:

mashanka napsal(a):

Na to je jen jediná rada - najít si bezdětného přítele. S partnerem s dítětem může být šťastný jen ten, kdo je natolik zralý, že umí to dítě přijmout.

Ten chlap nemůže sedět jedním zadkem na dvou židlích :rolleyes:
Tak jak ona musí respektovat, že její přítel ma dítě, tak i on musí brát, že už není "sám" je tady ona a pokud má vztah fungovat, tak musí mít i svůj vlastní život, nemůže jet podle zajetého, jako když byl sám... už není !!!!!!!!!
Má syna, ale i přitelkyni ;)

Ra napsal(a):

ahoj Eliško,
tvůj přítel je vzácný případ muže, který je rád i otcem. Myslím, že sis pro své budoucí děti vybrala toho správného muže. Budete-li mít vlastní, můžeš očekávat stejnou pozornost k vašim dětem, jako má nyní ke svému synovi. Zároveň rozumím tomu, že jeho syn je pro tebe cizí dítě a nemáš k němu žádné citové pouto.

Stejně jako ty budeš chtít trávit svůj volný čas se svými dětmi, chce se on věnovat svému dítěti. Budeš-li navrhovat tropický akvapark v Německu, nebo maďarské termálky, bude chtít vzít také svého syna, aby mu ukázal a sdílel i s ním chvíle v těchto místech. Stejně jako ty by ses radovala z jejich přítomnosti a nadšení. Je to naprosto přirozené. Je ale také přirozené to, že ty chceš být s ním i bez jeho syna.

To, co ti vadí je v podstatě paradox - je to láska otce k dítěti. Ovšem pro tebe cizího, ale zase ne tolik. Je to dítě tvého přítele, kterého miluješ. Nebude trvat dlouho, rok či dva, kdy i on bude chtít trávit svůj volný čas spíše s kamarády a slečnami.

Je to o tvé výdrži a toleranci a o vaší vzájemné dohodě. Slovo vzájemné je důležité. Není dobré přizpůsobuješ-li se pouze ty sama. Nestůj proti synovi, ale s laskavým pochopením jeho lásky k němu se pokus promluvit i o svých představách a snech. Věřím tomu, že vás má rád oba a měl by vyjít vstříc oběma.

Držím palce!

:hjarta:

jj a přirozené taky je, že i v úplných a fungujících rodinách si rodiče občas vyrazí někam bez dětí.... a klidně i někdy na tu dovču .... proč z toho dělat drama, dobře, jsou rozvedení, kdo dneska není.... ať ho klidně berou na výlety, někam ho vytáhnou, ať má kluk hezký zážitky a vzpomínky.... ale klučina má i mámu, nebo ne? Oni dva mají nárok si vyjet do termálek nebo kamkoliv jinam i bez něj... svět se nezboří... i synek musí pochopit, že ho otec miluje, ale že má i svůj soukromý život ... a to přece neznamená, že ho nemiluje a že tady pro něj nebude vždy, když ho bude syn potřebovat.... Připadá mi to trochu padlé na hlavu, když si po rozvodu najde přítele matka, je to o.k., ona má právo na další život...ale co ten chlap, ten už ne ? On už má jen ty děti a jen povinnosti k nim (i když příjemný) ???

Je to tak strašně jednoduché! Pokud někoho miluji, tak s ním chci trávit určité chvíle sama-co je na tom divného a sobeckého? Je to podle mně úplně normální pud. Nedokážete si představit, když pracujete celý týden(po-pá) od rána do večera, přijdete večer a děláte večeři, pak nějaké domácí práce a jste ráda, když se dovlečete do postele. Těšíte se na víkend, že si konečně užijete se svým miláčkem volno, intimnosti a ono to nejde, protože si na každý víkend přiveze své děti už v pátek a v neděli večer, nebo i v pondělí ráno je vrací. Děti vás sledují na každém kroku, chtějí , aby táta spal s něma(protože žárlí) a program se samozřejmně odvíjí od toho, co chtějí ony. Nemusím říkat, že jste totálně znechucená a láska kamsi prchá....
A co to je za hloupost (to slyším často), že však ona věděla, že si bere, nebo bude žít s chlapem, který má děti. Ale jistě, jenže musí být, jako ve všem určitá rovnováha.

Ellischka napsal(a):

mashanka napsal(a):

Na to je jen jediná rada - najít si bezdětného přítele. S partnerem s dítětem může být šťastný jen ten, kdo je natolik zralý, že umí to dítě přijmout.

A mohla bys mi prosím poradit,jak se to dělá?Mám se každého chlapa na potkání ptát,jestli je bezdětný?Není to o zralosti,s jeho dítětem vycházím a mám ho ráda.Od začátku jsme si padly do oka s přítelem a na toto jsem nekoukala,prostě jsem si to neuvědomovala.Myslím,že svou zralost mu dokazuju už tím,že mu nedělám problém(ani když to má být v týdnu),když se chce se svým synem vidět.

Když myslíš - já ti nic nevnucuji, ale můj názor je, že zralost není to, milostivě mu nedělat problémy - spíš by to chtělo brát tak, že to dítě k vám patří - k vám oběma. je to přece potomek muže, kterého miluješ

Souhlasím s Káčou. Přece,když máte "svoje" děti,tak také nechcete,aby Vám byly neustále za zadkem, vyrazíte si s manželem jen tak společně...a ty děti to chápou nebo prostě musí chápat....vím,že tohle je složitější,ale podle mě je všechno jen a jen o domluvě.....že třeba i ten otec,by si měl rozumně popovídat se synem,že teď má novou přítelkyni,kterou má rád a chce být někdy jen s ní, a že až jednou bude velký,tak to také pozná...a pak,podle mě není dobře vždy tomu dítěti vyjít vstříc,pokud např. dělá žárlivé scény....pak i z hlediska výchovného,dítě nemůže mít vždy za každé situace všechno,i když to má v životě třeba těžší.....pokud je přítel rozumný,měl by tohle všechno pochopit a skloubit,aby byla spokojenost na všech stranách

Tak být otcem, tak si rozhodně se synem nepovídám tónem, že mám novou přítelkyni a že chci být někdy jen s ní. To by tý přítelkyni mohl u syna hezky zavařit (nehledě na to, že by zavařil synovi, který by si mohl začít klást otázky, je-li dost dobrý pro svého otce, začal by se bát, že teď láska otce končí a směřuje k přítelkyni atd.). Radši bych se dohodla s matkou syna na spravedlivějším střídání... Ono když se matka o syna třeba nechce nebo nemůže o syna starat (směnuje nebo má "jiné" zájmy, to už je jedno), tak co má táta dělat? Má kluka odkopnout a nechat ho doma samotnýho? Zkusila bych to řešit s babičkami, pokud jsou čilé, ochotné a rády by se vnukovi třeba občas o víkendu věnovaly. Horší, jestli máte babičky tzv. "na baterky". A taky si, Ellischko, uvědom, že spousta žen zase po rozvodu zůstanou samy s dítětem, aniž by se těmto dětem jejich otcové věnovali. Celá ta péče leží na ženách. A ty ženy si taky najdou partnery a ti partneři to zkrátka berou jako fakt, že denodenně mají ty děti "na krku". Taky třeba jednou můžeš být v situaci, jako je tvůj přítel. Budeš mít dítě u sebe každý víkend a jeho druhý rodič o něj zájem jevit nebude, babičky mít nebudeš...tak co uděláš? Řekneš synovi nebo dceři: "Já mám teď nového přítele a chci s ním být chvíli sama, tak ty budeš teď doma sám a my jedeme s jeho matkou a otcem na výlet. Tebe necháváme doma."?

Evo36, přece i v normální fungující rodině se dohodnou matka s otcem, a pak seznámí děti s programem. Když dítě někam chce, otec zareaguje až co řekne maminka, domluví se s ní...přece. Ne aby se dohodl de synem, a matku postavil před hotovou věc, to teda promiň. A co teprv nová partnerka, měl by se dohodnout především s ní, a Ellischka nevypadá nepřístupná dohodě. Ale na mě to dělá dojem, že pán jezdí do místa kde má domek, matku, vedle syna, prostě domů, a Ellischku jen do toho spolku přibral. Syn má třeba maminku, která se o něj pečlivě stará, ale to na věci nic nemění. Pán není ochotný nic měnit, přizpůsobit se má Ellischka...syn není myslím hlavní problém.

Ahoj.. taky bych to určitě neřešila rozhovorem se synem a vysvětlováním.. kluk by opravdu mohl získat dojem, že je nějak "nemilovaný".. Navíc Eliischka psala, že vlastní máma mu moc času nevěnuje (třeba to máma zdůvodňuje tím, že má teď nového přítele, kterého má ráda a chce být s ním). No já sice chápu Elischky chtění "mít přítele někdy je pro sebe", fakt, ale nechala bych to ve stádiu chtění - protože neumím vidět žádný klad ani pro přítele, ani pro kluka - ale možná jen špatně koukám. Elischka by byla asi spokojenější, ale třeba by si to taky vyčítala..

Vando, jenže oni nejsou normální rodina. Oni jsou Ellischka, přítel a jeho syn a taky bývalá manželka. Pokud bývalka jako matka dítěte o syna nejeví přílišný zájem, tak se otci nedivím, že si ho stále bere k sobě. Nemyslím, že syn je problém. Myslím, že problém (malinko) je, aby se tři dospělé osoby dohodly, jak budou o dítě pečovat. Neumím si představit, že dítě mi řekne:"Můžu k tobě na víkend?" a já mu odpovím:"Až co na to Ellischka." .... ani to nemusí to dítě říkat, stačí že je to zaběhanej zvyk a najednou to nejde, protože záleží na Ellischce (nebo Yvettě nebo Janě..to je fuk, myslím to obecně). (Vynechávám variantu, že by otec odpověděl:"Až co maminka", protože maminka evidentně není proti, aby syn byl víkend co víkend u otce. Proč by najednou měla nesouhlasit, že?)

Ellischko, nevíš, jestli je s mámou kluka rozumná řeč? ... bohužel jestli není a kluk jí je víceméně ukradenej, hlavně aby ona měla klid, tak ti nezbyde než se smířit s tím, že ty - bezdětná máš najednou už poněkud větší dítě a "musíš" ho brát za vlastní (jasně že nemusíš, záleží zas na tobě). A mít dítě, to znamená třeba i to, že nemůžeš s partnerem trávit čas jen ty sama, protože nemáte nikoho, kdo by vám hlídal. Vám, rozumíš? Ne tvému příteli. Nejsi ty a přítel. Jste vy, vy dva a máte dítě (mluvím pořád o případu, že máma dítěte na něj kašle). Jestli to nezvládneš (a netvrdím, že to musíš zvládnout, záleží na tvých prioritách), bude líp se rozejít a najít si někoho, kdo děti ještě nemá nebo má péči o děti z bývalého vztahu s jejich matkou lépe vyřešenou. Přeju ti, abyste to vyřešili ke spokojenosti všech čtyř zúčastněných stran. (Ovšem jestli se někdo šprajcuje, tak je pak každá rada drahá.) Držím ti palce ;)

Décima napsal(a):

Ellischko,nečetla jsem vše a  už to tady někde padlo, za 2-3 roky začnou chlapce zajímat slečny a táta bude na vedlejší koleji.. takový je život. Buď ráda, že přítel je dobrý táta. Jestli Ti tolik vadí, že chlapec je s Vámi každý víkend, promluv si o tom s přítelem, že bys chtěla nějaký strávit jenom s ním o samotě, ale asi to budeš muset vydržet, přítel může pak na něho myslet a Váš společný víkend se nemusí tak vydařit. Já bych moc netlačila, popřípadě si našla někdy sama svůj program. Holt musíš počítat s tím, že dítě i závazky, vzájemné city jsou a budou  tu už napořád...

A nemusel dotyčný člověk taky náhodou počítat, že když si narazí ženskou na vztah, tak ji občas bude muset obětovat nějakou tu intimní chvilku a trošku se starat, aby nevyprchala z jejich vztahu romantika příliš rychle. Nemluvě vůbec o tokacím rituálu. Myslím, že Ellischka už slevila dost, teď je na řadě ten druhý. I blb chápe, že je nechce od sebe oddělit, ale občas by chtěla to, na co má nárok. Mezi námi, kdybych měla vlastní děti, tak bych je taky nechtěla mít immerwere za zadkem, ale občas si s manžel "užívat".

Tak si užívej přítele přes týden co nejvíc to jde, a na víkend si zařiď svůj program, ať přítel může jet sám za synem, když Tě to nebaví... :-)
Zřejmě to budeš muset přijmout jako fakt, že tráví víkendy se synem, třeba jednou za měsíc jeď s ním, a třikrát ne. Aspoň budeš mít čas sama pro sebe.

Káča napsal(a):

Je to tak strašně jednoduché! Pokud někoho miluji, tak s ním chci trávit určité chvíle sama-co je na tom divného a sobeckého? Je to podle mně úplně normální pud. Nedokážete si představit, když pracujete celý týden(po-pá) od rána do večera, přijdete večer a děláte večeři, pak nějaké domácí práce a jste ráda, když se dovlečete do postele. Těšíte se na víkend, že si konečně užijete se svým miláčkem volno, intimnosti a ono to nejde, protože si na každý víkend přiveze své děti už v pátek a v neděli večer, nebo i v pondělí ráno je vrací. Děti vás sledují na každém kroku, chtějí , aby táta spal s něma(protože žárlí) a program se samozřejmně odvíjí od toho, co chtějí ony. Nemusím říkat, že jste totálně znechucená a láska kamsi prchá....
A co to je za hloupost (to slyším často), že však ona věděla, že si bere, nebo bude žít s chlapem, který má děti. Ale jistě, jenže musí být, jako ve všem určitá rovnováha.

...no nenapslal bych to líp, jeden víkend v měsíci by mohl tatík venovat jen přítelkyni. I on by měl být tolerantní...

Eva36 napsal(a):

Vando, jenže oni nejsou normální rodina. Oni jsou Ellischka, přítel a jeho syn a taky bývalá manželka. Pokud bývalka jako matka dítěte o syna nejeví přílišný zájem, tak se otci nedivím, že si ho stále bere k sobě. Nemyslím, že syn je problém. Myslím, že problém (malinko) je, aby se tři dospělé osoby dohodly, jak budou o dítě pečovat. Neumím si představit, že dítě mi řekne:"Můžu k tobě na víkend?" a já mu odpovím:"Až co na to Ellischka." .... ani to nemusí to dítě říkat, stačí že je to zaběhanej zvyk a najednou to nejde, protože záleží na Ellischce (nebo Yvettě nebo Janě..to je fuk, myslím to obecně). (Vynechávám variantu, že by otec odpověděl:"Až co maminka", protože maminka evidentně není proti, aby syn byl víkend co víkend u otce. Proč by najednou měla nesouhlasit, že?)

Ellischko, nevíš, jestli je s mámou kluka rozumná řeč? ... bohužel jestli není a kluk jí je víceméně ukradenej, hlavně aby ona měla klid, tak ti nezbyde než se smířit s tím, že ty - bezdětná máš najednou už poněkud větší dítě a "musíš" ho brát za vlastní (jasně že nemusíš, záleží zas na tobě). A mít dítě, to znamená třeba i to, že nemůžeš s partnerem trávit čas jen ty sama, protože nemáte nikoho, kdo by vám hlídal. Vám, rozumíš? Ne tvému příteli. Nejsi ty a přítel. Jste vy, vy dva a máte dítě (mluvím pořád o případu, že máma dítěte na něj kašle). Jestli to nezvládneš (a netvrdím, že to musíš zvládnout, záleží na tvých prioritách), bude líp se rozejít a najít si někoho, kdo děti ještě nemá nebo má péči o děti z bývalého vztahu s jejich matkou lépe vyřešenou. Přeju ti, abyste to vyřešili ke spokojenosti všech čtyř zúčastněných stran. (Ovšem jestli se někdo šprajcuje, tak je pak každá rada drahá.) Držím ti palce ;)

Já nevím, co tady furt řešíte. Tady nejde o každý víkend, ale o to, že by chtěla jednou za čas s přítelem někam vypadnout sama. Na to má plné právo. Ona musí počítat, když si narazila chlapa s dítětem, že se bude muset občas věnovat i klukovi. On když si narazil svobodnou ženskou bez závazků musel počítat s tím, že ji občas bude muset věnovat svůj čas. Přirozeně pokud ji nebere jako náhradní matku pro svého synátora.

Káča, xxxx: Rovnováha být musí, v tom souhlasím, ale nevíme přeci, co za mámu ten kluk má. Třeba jí je kluk fakt šumafuk, jako jsou často otcům našich dětí naše děti, že? A pak si holky představte, že byste ještě svýmu děcku, na který táta kašle, řekly, že teď máte nového přítele a dítě ať zůstane pro změnu taky jednou u tatínka, že i vy máte nárok na vlastní intimní život... to by vám toho dítěte nebylo líto? Bylo by lepší, aby se Ellischky přítel domluvil s matkou syna a dítě samotné do toho netahal ... Třeba to tak není, matka může být výborná, dítěti nebrání vídat otce a jelikož otec je pohodář a dovolí všechno, tak se na něj syn těší a chce k němu kdykoli a  třeba je ten chlap Ellischky jen srab a nebo jede v zajetých kolejích a neví, jak by přehodil výhybku, nechce se domlouvat s bývalou...no, ostatně jako každý chlap, podle mě - nechce si zadělávat na problémy a chce mít hlavně KLID. Hlavně KLID, to je jejich. Ženská aby na ně pak šla od lesa ;)

Tak, Ellischko, napiš, co za maminku je ta od toho "tvého" syna. Mimochodem - jak dlouho tyhle návštěvy syna u otce už fungují? Jestli to je roky zavedený systém, bude těžké ho chtít za půl roku, za rok, změnit...Ale neříkám, že to je nemožné.

abadon napsal(a):

Décima napsal(a):

Ellischko,nečetla jsem vše a  už to tady někde padlo, za 2-3 roky začnou chlapce zajímat slečny a táta bude na vedlejší koleji.. takový je život. Buď ráda, že přítel je dobrý táta. Jestli Ti tolik vadí, že chlapec je s Vámi každý víkend, promluv si o tom s přítelem, že bys chtěla nějaký strávit jenom s ním o samotě, ale asi to budeš muset vydržet, přítel může pak na něho myslet a Váš společný víkend se nemusí tak vydařit. Já bych moc netlačila, popřípadě si našla někdy sama svůj program. Holt musíš počítat s tím, že dítě i závazky, vzájemné city jsou a budou  tu už napořád...

A nemusel dotyčný člověk taky náhodou počítat, že když si narazí ženskou na vztah, tak ji občas bude muset obětovat nějakou tu intimní chvilku a trošku se starat, aby nevyprchala z jejich vztahu romantika příliš rychle. Nemluvě vůbec o tokacím rituálu. Myslím, že Ellischka už slevila dost, teď je na řadě ten druhý. I blb chápe, že je nechce od sebe oddělit, ale občas by chtěla to, na co má nárok. Mezi námi, kdybych měla vlastní děti, tak bych je taky nechtěla mít immerwere za zadkem, ale občas si s manžel "užívat".

A nemusel dotyčný člověk taky náhodou počítat, že když si narazí muže s dítětem.............................

abadon: Tohle je, myslím, všem jasný. Jenže se nezdá, že Ellischky přítel by tohle právě chápal. Já si taky myslím to samé co ty. Ale když partner si to nemyslí, je problém. A Ellischka nevypadá, že by se ho kvůli tomu chtěla vzdát. Tak se tu snažíme hledat řešení. Když se něčeho/někoho nechceš vzdát, ale trápíš se přitom něčím, co nedokážeš při nejlepší vůli změnit, musíš změnit svůj přístup. Jedině svůj přístup, nic jinýho ti nepomůže. Proto píšu, že by ona měla chápat, snažit se to brát z jiných úhlů atd. Nejjednoduší řešení je vybodnout se na to nebo chlapa postavit před rozhodnutí buď kluk nebo já (a on nepochopí, že ti jde jen o jeden víkend v měsíci, on pochopí natuty, že ho tlačíš buď kluk-nebo já...to jsou chlapi, takhle fungujou, řekla bych ze zkušenosti). No ani jedno není to pravý vořechový.

mashanka napsal(a):

abadon napsal(a):

Décima napsal(a):

Ellischko,nečetla jsem vše a  už to tady někde padlo, za 2-3 roky začnou chlapce zajímat slečny a táta bude na vedlejší koleji.. takový je život. Buď ráda, že přítel je dobrý táta. Jestli Ti tolik vadí, že chlapec je s Vámi každý víkend, promluv si o tom s přítelem, že bys chtěla nějaký strávit jenom s ním o samotě, ale asi to budeš muset vydržet, přítel může pak na něho myslet a Váš společný víkend se nemusí tak vydařit. Já bych moc netlačila, popřípadě si našla někdy sama svůj program. Holt musíš počítat s tím, že dítě i závazky, vzájemné city jsou a budou  tu už napořád...

A nemusel dotyčný člověk taky náhodou počítat, že když si narazí ženskou na vztah, tak ji občas bude muset obětovat nějakou tu intimní chvilku a trošku se starat, aby nevyprchala z jejich vztahu romantika příliš rychle. Nemluvě vůbec o tokacím rituálu. Myslím, že Ellischka už slevila dost, teď je na řadě ten druhý. I blb chápe, že je nechce od sebe oddělit, ale občas by chtěla to, na co má nárok. Mezi námi, kdybych měla vlastní děti, tak bych je taky nechtěla mít immerwere za zadkem, ale občas si s manžel "užívat".

A nemusel dotyčný člověk taky náhodou počítat, že když si narazí muže s dítětem.............................

Ale to už jsem přeci psala, ne ... "musí počítat, že se o jeho syna bude muset někdy postarat", ale ne mu dělat náhradní matku. Prostě nevidím nic špatného na tom, když 1x za dva měsíce (třeba i za 3) budou mít víkend jen pro sebe. On musí slevit, ona taky musí slevit. Ústupky musí dělat oba, zatím mi přijde, že je dělá jen Ellischka. Nechápu, co je tak pobuřujícího na konsensu např. 3x do měsíce nechť má synátora na krku jen otec (Ellischka ať si udělá vlastní program pokud bude chtít), 1x do měsíce společně všichni tři a 1x za 3 měsíce Ellischka a její přítel sami dva.

Ellischka:
Mám otázku: chceš přítele i s tím, že je to tak jak to je (tj. tráví všechny víkendy se synem), nebo ne? Bez výhrad...

Myslím, že když budeš mít "požadavky", že se mu to líbit nebude. "Budu Tě mít ráda jenom když se mi budeš víc věnovat a synovi míň"... no nic. Zřejmě to nemá lehký, když má syna který s ním nebydlí, může ho vidět jenom o víkendu a chtěl by ho vidět třeba každý den, a od Tebe očekává podporu. Je s Tebou 5 dní v týdnu, tak nevím, jestli se mu bude líbit, když mu budeš vyčítat, že je se synem 2 dny v týdnu...

Já neříkám, že nemáš "právo" chtít víc, ale nemáš právo to dostat. (Můžeme chtít všechno co chceme, ale nemusíme to dostat).

S přítelem o tom můžeš zamozřejmě promluvit.

Přijde mi, že na jeho syna žárlíš. Že bys chtěla pozornost, kterou od svého otce dostává on...

Je samozřejmě v pořádku, že se Ti to nelíbí... před pár lety jsem chodila s chlapem, který měl 2 děti - ve střídavé péči (byli jsme spolu jenom pár měsíců). To víš že jsem bojovala s jeho dětma o jeho pozornost. Nakonec jsme se stejně rozešli (nebylo to kvůli dětem), vídali jsme se taky jenom o víkendu, bydlel jinde. Tenkrát jsem na to nebyla připravená. Teď už bych to možná brala jinak.

"Máš právo na normální vztah" - (co je to normální vztah) - ve vztahu bych se neoháněla nějakým právem... všechno je to o dobrovolnosti.

Tak přeju hodně štěstí... zkus si přítele víc užívat v týdnu, když je s Tebou... využít každou chvilku po práci, kdy můžete být spolu a věnovat se sobě... vemte si třeba v týdnu i pár dní dovolený a buďte JENOM spolu... a o víkendu ho nech... ber to jako když je vztah "na dálku" když se dva vidí jenom o víkendu. Akorát to máš obráceně :-)

Eva36 napsal(a):

abadon: Tohle je, myslím, všem jasný. Jenže se nezdá, že Ellischky přítel by tohle právě chápal. Já si taky myslím to samé co ty. Ale když partner si to nemyslí, je problém. A Ellischka nevypadá, že by se ho kvůli tomu chtěla vzdát. Tak se tu snažíme hledat řešení. Když se něčeho/někoho nechceš vzdát, ale trápíš se přitom něčím, co nedokážeš při nejlepší vůli změnit, musíš změnit svůj přístup. Jedině svůj přístup, nic jinýho ti nepomůže. Proto píšu, že by ona měla chápat, snažit se to brát z jiných úhlů atd. Nejjednoduší řešení je vybodnout se na to nebo chlapa postavit před rozhodnutí buď kluk nebo já (a on nepochopí, že ti jde jen o jeden víkend v měsíci, on pochopí natuty, že ho tlačíš buď kluk-nebo já...to jsou chlapi, takhle fungujou, řekla bych ze zkušenosti). No ani jedno není to pravý vořechový.

Ale nedělejme přece z chlapů blbečky nesvéprávné, kteří nepochopí jasně řečenou myšlenku - pokud je ovšem ta myšlenka zajímá. Mně to spíš přijde, že on o tom ani diskutovat nechce (má potom takový vztah, kdy jeden pohrdá názorem druhého vůbec cenu?, když by vztah měl být o toleranci a úctě). Jemu to takhle asi vyhovuje. Je to Ellschkin boj, jestli jí to za to stojí. Buď mít vedle sebe jedince, který není ochoten mi jednou za čas vyjít vstříc nebo to řešit anebo se začít omezovat. Nevím jaká je Elliska typ a co jí vyhovuje. Jen píšu obecně jak by to mělo chodit mezi slušně vychovanými lidmi.

abadon: Nedělám z chlapů blbečky, jen píšu ze zkušenosti. Záleží na tom, jak to žena podá a jestli to Ellischka podá pro toho jejího nevhodně... Jinak souhlasím s Martinkou - vztah je o dobrovolnosti, nemám na nic nějak automaticky právo a ten druhý taky ne. Jde o to, jak si vzájemně dokážeme sdělovat svoje přání, jak umíme ustupovat, tolerovat, chápat se atd. Je otázka, co jsou slušně vychovaní lidé. Btw. taky jsem několikrát koukala, co u chlapa třeba zrovna ty toleruješ (ty máš toho vojáka, viď? Jestli se nepletu)...a tobě to přijde určitě normální a nemyslíš si, že ten tvůj není slušně vychovaný. Mně to, co dělal, přišlo jako nevychovanost a jako to, že ti absolutně není ochoten vyjít vstříc. To je tak na okraj, pro lepší pochopení. Jj, nakonec si vlastně všechno musí člověk vyřešit sám, tak, aby byl on spokojenej. Co vyhovuje mně, je pro druhého nepochopitelné a naopak. A tak, Ellischko, dělej tak, abys byla spokojená. A buď přitom chytrá ;)

Eva36 napsal(a):

abadon: Nedělám z chlapů blbečky, jen píšu ze zkušenosti. Záleží na tom, jak to žena podá a jestli to Ellischka podá pro toho jejího nevhodně... Jinak souhlasím s Martinkou - vztah je o dobrovolnosti, nemám na nic nějak automaticky právo a ten druhý taky ne. Jde o to, jak si vzájemně dokážeme sdělovat svoje přání, jak umíme ustupovat, tolerovat, chápat se atd. Je otázka, co jsou slušně vychovaní lidé. Btw. taky jsem několikrát koukala, co u chlapa třeba zrovna ty toleruješ (ty máš toho vojáka, viď? Jestli se nepletu)...a tobě to přijde určitě normální a nemyslíš si, že ten tvůj není slušně vychovaný. Mně to, co dělal, přišlo jako nevychovanost a jako to, že ti absolutně není ochoten vyjít vstříc. To je tak na okraj, pro lepší pochopení. Jj, nakonec si vlastně všechno musí člověk vyřešit sám, tak, aby byl on spokojenej. Co vyhovuje mně, je pro druhého nepochopitelné a naopak. A tak, Ellischko, dělej tak, abys byla spokojená. A buď přitom chytrá ;)

Už jsem pozapomněla kvůli čemu jsem si to na toho svého pacholka vlastně "stěžovala". Ale dlouho jsme spolu mluvili, až jsme si to vysvětlili. On pochopil mě, v něčem ustoupil, já pochopila jeho, v některých věcech jsem slevila já. Vysvětlili jsme si v klidu rozdílnost svých pohledů na věc a některá nedorozumnění. Momentálně je všechno v pořádku, jsme 3 týdny po svatbě a brzy začneme "pracovat" na :dudlik: - tím chci jen vysvětlit, že tady nedělám hrdinku a doma přitom byla nějaká uťápnutá chudinka. Navíc je to názorný příklad toho, že otevřenou komunikací a jasnými argumenty lze dosáhnout mnoha věcí - pokud oba chtějí a to je důležité. Pokud chce jen jeden, tak je to předem prohraný boj a ten druhý nemá právo ho násilím do něčeho nutit (může se buď jenom smířit nebo se rozejít).

Souhlsím s tím,že je to všechno o toleranci obou partnerů....mám tohle za sebou,můj manžel také hodně prosazoval své dítě z prvního manželství...také jsem si budovala svou cestičku...jedno tvrdím dosud.....v takovémto případě poznáte,že tento typ chlapa má opravdu rád děti a pro děti dělá hodně....i ten můj....už dávno máme i své dvě děti a musím říci,že i ony jsou pro něho vším,ale na druhou stranu veškerá jejich výchova leží na mých bedrech...on je pro tu legraci a nevyžaduje po nich většinou žádná pravidla a plnění svých povinností,protože ani u svého prvního dítěte nikdy nic takového nepožadoval,aby se to nedej bože neobrátilo proti němu....vždycky se bál něco říci, aby za ním chodilo...takže to je zase má zkušenost a myslím,že Ellischka právo na jeden ten víkend určitě má,protože je mi úplně jasné,že v týdnu se toho zas tak moc stihnout nedá a i ona ho potřebuje stále poznávat...jestli je to partner vhodný pro život

Holky, to je vám pak ale ty všechny víkendy, kdy není přítel s váma tak smutno-já si tenkrát připadala tak ,,odhozená" a sama.

PPavlaa napsal(a):

eremuruss napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

věř mi, že vůbec nevíš o čem mluvíš ;) sama jsi to nikdy nezažila, nesuď ostatní :/
já byla taky takhle "chytrá" a hned s každou takovou hotová, dokud jsem se nedostala do stejné situace...
nemám tyhle řeči ráda, nezažila jsi to, jsi mimo... :usch:

Tak tuhle vetu si dobre pamatuj,az budes odpovidat na neco co si sama nezazila.:jojo:

víš, on je rozdíl jestli takovou větu řeknu holce, která chce soudit něco takového - a každý se můžeme rozhonout, jestli půjdem do vztahu, kde jsou děti a nebo ho nechci ;)
a něco jiného je když mluvím o vztahu s ženáčem u kterého vím, že bych do něj prostě nešla ;) tam se teda taky můžu rozhodnout a já prostě nechci :P

To je tvoj názor... Takisto ako Pírko má svoj názor. Síce nepodložený, ale to je aj ten tvoj... ;) Jediný rozdiel je, že ty si ty a Pírko je Pírko, iný rozdiel nevidím.

Káči, to Ti věřím... :pussa:
Můj první přítel byl rozvedený a z manželství měl tříletého syna. Fungovalo to tak, že synka měl 1x za 14 dnů v péči po celý víkend. Mně bylo tenkrát 18 a o klučíka jsem se v rámci možností starala - no, starala :D já byla tenkrát ještě sama dítě, takže jsem si spíš s klučíkem hrála jako jeho starší sestřička :)
Ale už tenkrát jsem věděla, že mám přítele s povinnostmi k dítěti a vůbec mě nenapadlo uvažovat nad tím, že bych se o partnerovo dítě nechtěla či neuměla postarat. Sice bylo o veselé historky postaráno - to když mě chtěla poznat BM-matka dítěte s odůvodněním, že si přeje poznat osobu, se kterou její syn tráví volný čas a já z toho byla dost vyplesklá :) ale nakonec se to zvádlo.

Ja som rovno žila s "detným" mužom... Slobodná, 21-ročná, sym - 5 rokov... a nemala som nejaký veľký problém. Ale tam to bolo jasné, mama skrátka nefungovala, a on mi sám začal hovoriť mama... A našťastie(alebo nanešťastie?) bývalý bol súdny a vytvorili sme celkom dobrý "rodičovský" pár.

Sel, můj příběh neměl dobrý konec ... matka klučíka byla těžce nemocná a zemřela, když bylo malému 5 roků. Naštěstí klučík v době jejího skonu pobýval u dědečka a babičky - zaplať Bůh za to. Chudinka ležela ve svém bytě několik dnů, než se po ní začala rodina shánět a následně byla už bez života nalezena. Z toho titulu vztah s přítelem vzal za své - jednak jsem jeho bývalou osobně znala, za druhé se z nás staly postupem času ne-li kamarádky, tak dvě ženské, které spolu docela dobře vycházely. Já jsem a-priori odmítla byť jen nohou vkročit do bytu, kde BM zemřela, takže přítel si holt našel novou přítelkyni, která podobnými skrupulemi dozajista netrpěla. Navíc - a to strašně nerada říkám - ve svých dvaceti bych se bývala byla měla začít kompletně starat o pětileté dítě, nač jsem tenkrát skutečně nebyla připravena. On je jako rozdíl mezi tím, jednou za 14 dnů si s dítětem pohrát jako starší sestřička a rozdíl mezi tím, ze dne na den mu komplexně nahradit zemřelou matku se vším všudy a na to jsem tenkrát skutečně neměla. Proto následoval nevyhnutelný rozchod, kdy přítelík nehledal ani tak novou lásku, ale vhodnější náhradní matku pro své dítě :/ Tenkrát jsem to obrečela - pochopila jsem to až ve chvíli, kdy jsem přivedla na svět svoje vlastní děti :jojo:

Holky, tyhle poslední příspěvky jsou ale něco úplně jiného. Jistě-kdo by odolal, když vidíte, že to dítě strádá, že není milováno a pečováno svou vl.matkou(nedej bože, když o matku přijde). A něco jiného je, když přítelova BM navádí dítě proti vám a ,,dítě" vám to dává celý víkend ,,sežrat"-to se ty víkendy pak těžko přežívají.

Káči, já Tvůj příběh znám :pussa:  U mě padla kosa na kámen u mého současného manžela, kdy mě jeho dospělé děti od provopočátku upřímně nenáviděly. Nemusela jsem si to brát nijak osobně - dětičky nenáviděly VŠECHNY tatínkovy přítelkyně, v čemž je jejich maminka vehementně povzbuzovala. Moje neskutečné provinění spočívalo v tom, že si jejich otec se mnou dovolil zplodit nejprve první a posléze i druhé dítě. Represálie, které tatínkovi dělala bývalá rodinka neměly chybu - strašně nerada to tady říkám, ale jeho BM, na kterou manžel nechal napsat barák a platil veškeré náklady s barákem spojené se mu neštítila vybírat náprsní kapsy, kdykoliv se stavil doma. Madam se nechtělo pracovat, panč alkohol u ní taky udělal svoje, visela mému manželovi na krku jako pytel kamení ve stylu: "Jen ať každej vidí, k čemu mě můj muž rozvodem dohnal" a k následnému negativnímu pohledu na otce svých dětí vedla i svoje potomky. Výsledkem je soužití rozstřílené naprosto na mraky, protože na rovinu přiznávám, že k dětem svého muže žádný vztah nemám a po malérech z minulosti bych byla jedině ráda, kdyby se i s jejich tatínkem společně odpařili z povrchu zemského :usch:

Eva36 napsal(a):

Tak být otcem, tak si rozhodně se synem nepovídám tónem, že mám novou přítelkyni a že chci být někdy jen s ní. To by tý přítelkyni mohl u syna hezky zavařit (nehledě na to, že by zavařil synovi, který by si mohl začít klást otázky, je-li dost dobrý pro svého otce, začal by se bát, že teď láska otce končí a směřuje k přítelkyni atd.). Radši bych se dohodla s matkou syna na spravedlivějším střídání... Ono když se matka o syna třeba nechce nebo nemůže o syna starat (směnuje nebo má "jiné" zájmy, to už je jedno), tak co má táta dělat? Má kluka odkopnout a nechat ho doma samotnýho? Zkusila bych to řešit s babičkami, pokud jsou čilé, ochotné a rády by se vnukovi třeba občas o víkendu věnovaly. Horší, jestli máte babičky tzv. "na baterky". A taky si, Ellischko, uvědom, že spousta žen zase po rozvodu zůstanou samy s dítětem, aniž by se těmto dětem jejich otcové věnovali. Celá ta péče leží na ženách. A ty ženy si taky najdou partnery a ti partneři to zkrátka berou jako fakt, že denodenně mají ty děti "na krku". Taky třeba jednou můžeš být v situaci, jako je tvůj přítel. Budeš mít dítě u sebe každý víkend a jeho druhý rodič o něj zájem jevit nebude, babičky mít nebudeš...tak co uděláš? Řekneš synovi nebo dceři: "Já mám teď nového přítele a chci s ním být chvíli sama, tak ty budeš teď doma sám a my jedeme s jeho matkou a otcem na výlet. Tebe necháváme doma."?

Mám pocit, že nevíš, o čem mluvíš, promiň.... on je velkej rozdíl v tom, najde-li si chlap ženu, která má ve vlastní péči dítě (děti). Tam už jde do toho vztahu s tím, že ty děti tam budou 24 hodin denně...
A je rozdíl, najdeš-li si  chlapa, jehož děti žijí a vyrůstají u matky a které si bere na víkendy, dovču atd.
Nezaměňuj nezaměnitelný ....

abadon napsal(a):

Décima napsal(a):

Ellischko,nečetla jsem vše a  už to tady někde padlo, za 2-3 roky začnou chlapce zajímat slečny a táta bude na vedlejší koleji.. takový je život. Buď ráda, že přítel je dobrý táta. Jestli Ti tolik vadí, že chlapec je s Vámi každý víkend, promluv si o tom s přítelem, že bys chtěla nějaký strávit jenom s ním o samotě, ale asi to budeš muset vydržet, přítel může pak na něho myslet a Váš společný víkend se nemusí tak vydařit. Já bych moc netlačila, popřípadě si našla někdy sama svůj program. Holt musíš počítat s tím, že dítě i závazky, vzájemné city jsou a budou  tu už napořád...

A nemusel dotyčný člověk taky náhodou počítat, že když si narazí ženskou na vztah, tak ji občas bude muset obětovat nějakou tu intimní chvilku a trošku se starat, aby nevyprchala z jejich vztahu romantika příliš rychle. Nemluvě vůbec o tokacím rituálu. Myslím, že Ellischka už slevila dost, teď je na řadě ten druhý. I blb chápe, že je nechce od sebe oddělit, ale občas by chtěla to, na co má nárok. Mezi námi, kdybych měla vlastní děti, tak bych je taky nechtěla mít immerwere za zadkem, ale občas si s manžel "užívat".

:jojo::jojo:

Martinka1 napsal(a):

Tak si užívej přítele přes týden co nejvíc to jde, a na víkend si zařiď svůj program, ať přítel může jet sám za synem, když Tě to nebaví... :-)
Zřejmě to budeš muset přijmout jako fakt, že tráví víkendy se synem, třeba jednou za měsíc jeď s ním, a třikrát ne. Aspoň budeš mít čas sama pro sebe.

Martinko, chodíš do práce? Máš domácnost? Jestli ano, určitě chápeš fakt, že v týdnu na sebe toho času mají minimálně ;) A  víkendy má podle tebe trávit sama ? To nemůžeš myslet vážně :/

PPavlaa napsal(a):

Martinko, chodíš do práce? Máš domácnost? Jestli ano, určitě chápeš fakt, že v týdnu na sebe toho času mají minimálně ;) A  víkendy má podle tebe trávit sama ? To nemůžeš myslet vážně :/

Máš velmi konfrontační tón, který se mi nelíbi (ale to je zřejmě můj problém). Proč bych to nemohla myslet vážně? Věci, které nemyslím vážně, sem nepíšu.

Já Ti neberu Tvoje zásluhy, o kterých jsi psala někde jinde, jak jsi se skvěle dovedla postarat o děti tvého manžela (doufám, že jsem se nespletla a žes to byla Ty). Já když jsem chodila v minulosti s chlapem který ty děti měl, tak jsem to nezvládla. Takže klobouk dolů před Tvým výkonem.

Ale nechápu, proč by se dva lidi sobě po práci nemohli věnovat a přitom zvládnout i domácnost. Je to o prioritách. Práce je 8 h denně, 2 hod na dojíždění (v Praze, jinde míň), 8 hod na spaní... zbývá 6 hod. Kolik chceš ještě vyčlenit denně na vaření, hygienu, domácnost?

Když chci, čas na miláčka si udělám i přes týden!

Tak neříkej, že na sebe nemůžou mít čas přes týden, to  zas nemůžeš myslet vážně Ty :-)

Nechci se hádat.

Smyslem mého příspěvku bylo, netlačit na partnera, aby se vzdal svého času se synem v její prospěch. To je všechno. Totiž ten partner by to musel chtít sám... A to zřejmě nechce.

To je jenom můj názor. Partnera nevlastním, a nemůžu mu nalinkovat: Tvůj syn s Tebou může být jen... a Ty se mi musíš věnovat...

A je to samozřejmě o komunikaci. Je hezký, když to dotyčná napíše do babinetu, ale když to samý neřekne partnerovi - ráda bych s Tebou byla víc o samotě - tak se řešení stejně nedočká.

A proč by nemohla některé víkendy trávit sama? Já jsem nenapsala VŠECHNY víkendy. Ty víkendy, kdy nechce trávit čas s partnerem plus jeho synem...

Martinko myslim ze Ppavla to berie podla svojho zivota - ma dieta a vidi to inak. Je pravdou, ze cez pracovny tyzden (pokial mas skolacika) nemas cas skoro na nic, urcite nie dost casu venovat sa partnerovi. Ale to plati v pripade, ze zijes sama ako Ppavla alebo ja.
Lenze Ppavli, oni nemaju cez tyzden doma dieta (maju ho len cez vikend, teda ak sa nemylim) a su na domacnost dvaja. A to je velky rozdiel. Nic "nemusia" a casu maju asi dost ...
... a vlastne ... ci maju na seba cas musia posudit hlavne oni ... :)

Syn je ve věku, kdy otce potřebuje a rád s ním tráví víkendy. Z vlastní zkušenosti vím, že to nebude trvat věčně, bude mít svoje zájmy a kamarády a nebude na otci tak lpět. Tak je nechej, ať se ještě užijí, oběma to moc pomůže. Domluv program, který by se líbil i Tobě a víkendy můžete trávit společně.

PPavlaa napsal(a):

Eva36 napsal(a):

Tak být otcem, tak si rozhodně se synem nepovídám tónem, že ............Řekneš synovi nebo dceři: "Já mám teď nového přítele a chci s ním být chvíli sama, tak ty budeš teď doma sám a my jedeme s jeho matkou a otcem na výlet. Tebe necháváme doma."?

Mám pocit, že nevíš, o čem mluvíš, promiň.... on je velkej rozdíl v tom, najde-li si chlap ženu, která má ve vlastní péči dítě (děti). Tam už jde do toho vztahu s tím, že ty děti tam budou 24 hodin denně...
A je rozdíl, najdeš-li si  chlapa, jehož děti žijí a vyrůstají u matky a které si bere na víkendy, dovču atd.
Nezaměňuj nezaměnitelný ....

Nezaměnitelný... :/ Já chci jen říct, že jedna věc je rozhodnutí soudu, kdo má mít dítě ve vlastní péči a druhá věc je, kdo se skutečně stará. Nemůžeš se na to dívat z pohledu soudního rozhodnutí. A jestli Ellischky přítel se stará víc než máma, která má kluka svěřenýho do péče, tak to tak Ellischka musí brát. To se fakt nedá nic dělat. Teda jo, mohla by se s ním rozejít. To je řešení. My třeba zas máme s bývalým střídavou péči, okolí si může myslet, že on je vzornej otec. A  já vím, že většinu péče převalil na svou novou manželku a další část tý péče stejně leží na mě protože, ač by se měl o dítko starat, tak se na to vybodne a je to prostě na mě. Můj nový partner šel do vztahu se střídavou péčí k dětem a nakonec se ukázalo, že ta péče střídavá je jen papírová a ve skutečnosti já mám spíš dítě ve vlastní péči....to je život a vím, o čem mluvím.

Víš Martinko, myslím, že jsi moc vztahovačná ;) Nemyslela jsem to tak, jak jsi to pochopila. Ale je mi vlastně jedno, co se ti líbí nebo ne.

Nemá cenu to řešit, dokud to nezažiješ na vlastní kůži, stejně nepochopíš ;)

Oxi napsal(a):

Martinko myslim ze Ppavla to berie podla svojho zivota - ma dieta a vidi to inak. Je pravdou, ze cez pracovny tyzden (pokial mas skolacika) nemas cas skoro na nic, urcite nie dost casu venovat sa partnerovi. Ale to plati v pripade, ze zijes sama ako Ppavla alebo ja.
Lenze Ppavli, oni nemaju cez tyzden doma dieta (maju ho len cez vikend, teda ak sa nemylim) a su na domacnost dvaja. A to je velky rozdiel. Nic "nemusia" a casu maju asi dost ...
... a vlastne ... ci maju na seba cas musia posudit hlavne oni ... :)

Oxi, to máš pravdu, brala jsem to podle sebe.
Je fakt, že pokud dítě nemají, opravdu nic nemusí, času mají vic :jojo:

Evi, já to neberu podle soudního rozhodnutí. Já chápu, že ty máš své zkušenosti, ale to já taky. Já ji prostě rozumím, že ji to trápí... i já se kdysi cítila jako pátý kolo u vozu a po večerech tajně brečela do polštáře, protože jsem nevěděla, co s tím...
Taky nikdo neříká, aby se vykašlal na syna... nejde jít z extrému do extrému, chce to zlatou střední cestu a to chce toleranci a ústupky z obou stran....

No, ja som asi šťastná povaha, ale ja som bývalého(iného, nie toho, s ktorým som vychovávala jeho syna) skôr nahovárala na to, aby sme jeho syna viac brávali so sebou. Ale je fakt, že jeho syn bol zlatíčko a fajn parťák a navyše mal tiež 14 rokov, takže bolo jasné, že ide o dočansý stav. Bývalý sa paradoxne podvolil víkendom v 3 až potom, čo na tom trval aj jeho synátor - dožadoval sa spoločne stráveného času so mnou, nielen oni dvaja... :lol: Mne to nevadilo. Stačilo mi, že sme mali občas víkend sami pre seba. Podotýkam, že cez týdžeň sme sa nevídali vôbec.
Tuná by som povedala, že tak 1 víkend za mesiac, za 6 týdžňov by mohli stráviť sami dvaja - to je myslím prijateľný kompromis. Inak buď s nimi oboma - alebo teda potom sama.

mashanka napsal(a):

Ellischka napsal(a):

mashanka napsal(a):

Na to je jen jediná rada - najít si bezdětného přítele. S partnerem s dítětem může být šťastný jen ten, kdo je natolik zralý, že umí to dítě přijmout.

A mohla bys mi prosím poradit,jak se to dělá?Mám se každého chlapa na potkání ptát,jestli je bezdětný?Není to o zralosti,s jeho dítětem vycházím a mám ho ráda.Od začátku jsme si padly do oka s přítelem a na toto jsem nekoukala,prostě jsem si to neuvědomovala.Myslím,že svou zralost mu dokazuju už tím,že mu nedělám problém(ani když to má být v týdnu),když se chce se svým synem vidět.

Když myslíš - já ti nic nevnucuji, ale můj názor je, že zralost není to, milostivě mu nedělat problémy - spíš by to chtělo brát tak, že to dítě k vám patří - k vám oběma. je to přece potomek muže, kterého miluješ

ale patří přece i k jeho matce, ne?

Eva36 napsal(a):

Neumím si představit, že dítě mi řekne:"Můžu k tobě na víkend?" a já mu odpovím:"Až co na to Ellischka." .... ani to nemusí to dítě říkat, stačí že je to zaběhanej zvyk a najednou to nejde, protože záleží na Ellischce (nebo Yvettě nebo Janě..to je fuk, myslím to obecně). (Vynechávám variantu, že by otec odpověděl:"Až co maminka", protože maminka evidentně není proti, aby syn byl víkend co víkend u otce. Proč by najednou měla nesouhlasit, že?)

já bych asi neviděla takový problém v tom, že synovi řeknou, "Fando a prosím tě za 3 týdny jedeme s Ellischkou na víkend tam a tam, už to máme zaplacené, moc se těšíme. když to tam bude pěkné, tak se tam můžeme příště podívat všichni." A když syn řekne, že by chtěl jet taky, tak mít vymyšlený plán B - nějaký program pro něj (pokud ho nedokáže zajistit matka), třeba nějaký víkendový pobyt na koních nebo něco podobného.

PPavlaa napsal(a):

mashanka napsal(a):

Na to je jen jediná rada - najít si bezdětného přítele. S partnerem s dítětem může být šťastný jen ten, kdo je natolik zralý, že umí to dítě přijmout.

Ten chlap nemůže sedět jedním zadkem na dvou židlích :rolleyes:
Tak jak ona musí respektovat, že její přítel ma dítě, tak i on musí brát, že už není "sám" je tady ona a pokud má vztah fungovat, tak musí mít i svůj vlastní život, nemůže jet podle zajetého, jako když byl sám... už není !!!!!!!!!
Má syna, ale i přitelkyni ;)

Děkuju Pavlínko!!!:godlike:

PPavlaa napsal(a):

Ra napsal(a):

ahoj Eliško,
tvůj přítel je vzácný případ muže, který je rád i otcem. Myslím, že sis pro své budoucí děti vybrala toho správného muže. Budete-li mít vlastní, můžeš očekávat stejnou pozornost k vašim dětem, jako má nyní ke svému synovi. Zároveň rozumím tomu, že jeho syn je pro tebe cizí dítě a nemáš k němu žádné citové pouto.

Stejně jako ty budeš chtít trávit svůj volný čas se svými dětmi, chce se on věnovat svému dítěti. Budeš-li navrhovat tropický akvapark v Německu, nebo maďarské termálky, bude chtít vzít také svého syna, aby mu ukázal a sdílel i s ním chvíle v těchto místech. Stejně jako ty by ses radovala z jejich přítomnosti a nadšení. Je to naprosto přirozené. Je ale také přirozené to, že ty chceš být s ním i bez jeho syna.

To, co ti vadí je v podstatě paradox - je to láska otce k dítěti. Ovšem pro tebe cizího, ale zase ne tolik. Je to dítě tvého přítele, kterého miluješ. Nebude trvat dlouho, rok či dva, kdy i on bude chtít trávit svůj volný čas spíše s kamarády a slečnami.

Je to o tvé výdrži a toleranci a o vaší vzájemné dohodě. Slovo vzájemné je důležité. Není dobré přizpůsobuješ-li se pouze ty sama. Nestůj proti synovi, ale s laskavým pochopením jeho lásky k němu se pokus promluvit i o svých představách a snech. Věřím tomu, že vás má rád oba a měl by vyjít vstříc oběma.

Držím palce!

:hjarta:

jj a přirozené taky je, že i v úplných a fungujících rodinách si rodiče občas vyrazí někam bez dětí.... a klidně i někdy na tu dovču .... proč z toho dělat drama, dobře, jsou rozvedení, kdo dneska není.... ať ho klidně berou na výlety, někam ho vytáhnou, ať má kluk hezký zážitky a vzpomínky.... ale klučina má i mámu, nebo ne? Oni dva mají nárok si vyjet do termálek nebo kamkoliv jinam i bez něj... svět se nezboří... i synek musí pochopit, že ho otec miluje, ale že má i svůj soukromý život ... a to přece neznamená, že ho nemiluje a že tady pro něj nebude vždy, když ho bude syn potřebovat.... Připadá mi to trochu padlé na hlavu, když si po rozvodu najde přítele matka, je to o.k., ona má právo na další život...ale co ten chlap, ten už ne ? On už má jen ty děti a jen povinnosti k nim (i když příjemný) ???

:godlike::godlike:

Vanda napsal(a):

Evo36, přece i v normální fungující rodině se dohodnou matka s otcem, a pak seznámí děti s programem. Když dítě někam chce, otec zareaguje až co řekne maminka, domluví se s ní...přece. Ne aby se dohodl de synem, a matku postavil před hotovou věc, to teda promiň. A co teprv nová partnerka, měl by se dohodnout především s ní, a Ellischka nevypadá nepřístupná dohodě. Ale na mě to dělá dojem, že pán jezdí do místa kde má domek, matku, vedle syna, prostě domů, a Ellischku jen do toho spolku přibral. Syn má třeba maminku, která se o něj pečlivě stará, ale to na věci nic nemění. Pán není ochotný nic měnit, přizpůsobit se má Ellischka...syn není myslím hlavní problém.

Přesně vystižené,tohle je přesně ten problém!!

Eva36 napsal(a):

Vando, jenže oni nejsou normální rodina. Oni jsou Ellischka, přítel a jeho syn a taky bývalá manželka. Pokud bývalka jako matka dítěte o syna nejeví přílišný zájem, tak se otci nedivím, že si ho stále bere k sobě. Nemyslím, že syn je problém. Myslím, že problém (malinko) je, aby se tři dospělé osoby dohodly, jak budou o dítě pečovat. Neumím si představit, že dítě mi řekne:"Můžu k tobě na víkend?" a já mu odpovím:"Až co na to Ellischka." .... ani to nemusí to dítě říkat, stačí že je to zaběhanej zvyk a najednou to nejde, protože záleží na Ellischce (nebo Yvettě nebo Janě..to je fuk, myslím to obecně). (Vynechávám variantu, že by otec odpověděl:"Až co maminka", protože maminka evidentně není proti, aby syn byl víkend co víkend u otce. Proč by najednou měla nesouhlasit, že?)

Ellischko, nevíš, jestli je s mámou kluka rozumná řeč? ... bohužel jestli není a kluk jí je víceméně ukradenej, hlavně aby ona měla klid, tak ti nezbyde než se smířit s tím, že ty - bezdětná máš najednou už poněkud větší dítě a "musíš" ho brát za vlastní (jasně že nemusíš, záleží zas na tobě). A mít dítě, to znamená třeba i to, že nemůžeš s partnerem trávit čas jen ty sama, protože nemáte nikoho, kdo by vám hlídal. Vám, rozumíš? Ne tvému příteli. Nejsi ty a přítel. Jste vy, vy dva a máte dítě (mluvím pořád o případu, že máma dítěte na něj kašle). Jestli to nezvládneš (a netvrdím, že to musíš zvládnout, záleží na tvých prioritách), bude líp se rozejít a najít si někoho, kdo děti ještě nemá nebo má péči o děti z bývalého vztahu s jejich matkou lépe vyřešenou. Přeju ti, abyste to vyřešili ke spokojenosti všech čtyř zúčastněných stran. (Ovšem jestli se někdo šprajcuje, tak je pak každá rada drahá.) Držím ti palce ;)

Díky Evo 36,problém je spíš v tom,že přítel syna přivede,ale pak se třeba dívá celý den na televizi a nevšímá si nás ani jednoho.No a pak ,když už konečně ten sportovní přenos skončí,tak se jde věnovat synovi,ne nám,synovi.Hlavně,abych já uvařila.....

PPavlaa napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

Tak si užívej přítele přes týden co nejvíc to jde, a na víkend si zařiď svůj program, ať přítel může jet sám za synem, když Tě to nebaví... :-)
Zřejmě to budeš muset přijmout jako fakt, že tráví víkendy se synem, třeba jednou za měsíc jeď s ním, a třikrát ne. Aspoň budeš mít čas sama pro sebe.

Martinko, chodíš do práce? Máš domácnost? Jestli ano, určitě chápeš fakt, že v týdnu na sebe toho času mají minimálně ;) A  víkendy má podle tebe trávit sama ? To nemůžeš myslet vážně :/

PPavlo je vidět,že s tím máš úplně shodné zkušenosti,ale můžete mi dát prosím radu,jak to tedy nejlépe vyřešit,aby to bylo nejlepší pro nás pro všechny??

Vanda napsal(a):

Evo36, přece i v normální fungující rodině se dohodnou matka s otcem, a pak seznámí děti s programem. Když dítě někam chce, otec zareaguje až co řekne maminka, domluví se s ní...přece. Ne aby se dohodl de synem, a matku postavil před hotovou věc, to teda promiň. A co teprv nová partnerka, měl by se dohodnout především s ní, a Ellischka nevypadá nepřístupná dohodě. Ale na mě to dělá dojem, že pán jezdí do místa kde má domek, matku, vedle syna, prostě domů, a Ellischku jen do toho spolku přibral. Syn má třeba maminku, která se o něj pečlivě stará, ale to na věci nic nemění. Pán není ochotný nic měnit, přizpůsobit se má Ellischka...syn není myslím hlavní problém.

podle mne ve fungující rodině se mohou dohodnout všichni členové rodiny současně

Ellischka: "problém je spíš v tom,že přítel syna přivede,ale pak se třeba dívá celý den na televizi a nevšímá si nás ani jednoho.No a pak ,když už konečně ten sportovní přenos skončí,tak se jde věnovat synovi,ne nám,synovi.Hlavně,abych já uvařila....."

No možná není problém a priori v tom "synovi" - teda v tom, že má syna a že s ním chce být. Možná - máte problém VY DVA ve vztahu. Nepřemýšlela jsi o tom?

Martinka1 napsal(a):

Ellischka: "problém je spíš v tom,že přítel syna přivede,ale pak se třeba dívá celý den na televizi a nevšímá si nás ani jednoho.No a pak ,když už konečně ten sportovní přenos skončí,tak se jde věnovat synovi,ne nám,synovi.Hlavně,abych já uvařila....."

No možná není problém a priori v tom "synovi" - teda v tom, že má syna a že s ním chce být. Možná - máte problém VY DVA ve vztahu. Nepřemýšlela jsi o tom?

Dobrá myšlenka.

Martinka1 napsal(a):

Ellischka: "problém je spíš v tom,že přítel syna přivede,ale pak se třeba dívá celý den na televizi a nevšímá si nás ani jednoho.No a pak ,když už konečně ten sportovní přenos skončí,tak se jde věnovat synovi,ne nám,synovi.Hlavně,abych já uvařila....."

No možná není problém a priori v tom "synovi" - teda v tom, že má syna a že s ním chce být. Možná - máte problém VY DVA ve vztahu. Nepřemýšlela jsi o tom?

Ne ,nemyslím si,v týdnu je to prima.Každý víkend samozřejmě takhle neprobíhá.Ale trávím ho na místě,kde přítel vyrůstal,v domě jeho matky s jeho matkou a jeho synem,35 kilometrů od Prahy,opravdu už nevím......:grater:

Ellischko, já Tě chápu, jedete za jeho matkou, ta se asi točí kolem svýho syna a samozřejmě vnuka, kterýho samozřejmě miluje a možná ho i trochu lituje, že se rodiče rozvedli atd... a Ty si možná připadáš při návštěvě na vedlejší koleji a jaksi navíc... Nenech se mýlit Ellischko, možná, že kdyby  jste tam jezdili jen s přítelem a s Vašim miminkem , bylo by to to samé. Nejdřív asi miminko(ťuťuťu) , pak synáček a Ty by sis možná připadala stejně jako teď... To víš, s málokterou tchýní může nevěsta pokamarádsku pokecat nebo zapařit :D
Já bych prostě jednou jela, podruhé bych jela za svojí rodinou ( sestra, sestřenice, tetička...) nebo s kamarádkou do divadla, na muzikál atd  atd...., prostě tam, kam Tvůj přítel "nemusí", není to jeho šálek čaje, tak by to mohl pochopit... :jojo:

Décima napsal(a):

Ellischko, já Tě chápu, jedete za jeho matkou, ta se asi točí kolem svýho syna a samozřejmě vnuka, kterýho samozřejmě miluje a možná ho i trochu lituje, že se rodiče rozvedli atd... a Ty si možná připadáš při návštěvě na vedlejší koleji a jaksi navíc... Nenech se mýlit Ellischko, možná, že kdyby  jste tam jezdili jen s přítelem a s Vašim miminkem , bylo by to to samé. Nejdřív asi miminko(ťuťuťu) , pak synáček a Ty by sis možná připadala stejně jako teď... To víš, s málokterou tchýní může nevěsta pokamarádsku pokecat nebo zapařit :D
Já bych prostě jednou jela, podruhé bych jela za svojí rodinou ( sestra, sestřenice, tetička...) nebo s kamarádkou do divadla, na muzikál atd  atd...., prostě tam, kam Tvůj přítel "nemusí", není to jeho šálek čaje, tak by to mohl pochopit... :jojo:

Určitě máš pravdu Decimo,ale přítel má náročnou práci a po práci občas své koníčky(chodí hrát fotbal nebo se dívat na stadion) a já samozřejmě také.Tak bych chtěla trávit víkendy s ním,v týdnu se opravdu moc neužijem.Nechci to dělit,ale zřejmě budu muset začít.:/

Já bych se tedy zkusila s přítelem dohodnout, abychom nebyli pořád u jeho maminky. No a kdyby nechtěl, tak bych pak zůstávala některé víkendy doma sama se svým programem.... On by možná mohl začít mít o tebe i větší zájem. Takhle se mi zdá, že to hlavně chceš ty trávit víkendy s ním, on se sebere a jede za maminkou a za synem a tebe vezme s sebou. Ne že by nechtěl být s tebou, ale má zaběhaný styl a proč by ho měnil, že? Člověk je tvor lenivý :) Možná by stálo za to změnit to sama, abys mu chyběla. Ale to už je na jiné povídání....Jaký on má názor na trávení víkendu? ... a jsme u toho - vlastně problém asi vážně není ten syn, ale třeba to, jaké máte názory na trávení volného času a jak si umíte vyjít vstříc....ten kluk, to je takový zástupný problém, se mi tak teď zdá...

Eva36 napsal(a):

Já bych se tedy zkusila s přítelem dohodnout, abychom nebyli pořád u jeho maminky. No a kdyby nechtěl, tak bych pak zůstávala některé víkendy doma sama se svým programem.... On by možná mohl začít mít o tebe i větší zájem. Takhle se mi zdá, že to hlavně chceš ty trávit víkendy s ním, on se sebere a jede za maminkou a za synem a tebe vezme s sebou. Ne že by nechtěl být s tebou, ale má zaběhaný styl a proč by ho měnil, že? Člověk je tvor lenivý :) Možná by stálo za to změnit to sama, abys mu chyběla. Ale to už je na jiné povídání....Jaký on má názor na trávení víkendu? ... a jsme u toho - vlastně problém asi vážně není ten syn, ale třeba to, jaké máte názory na trávení volného času a jak si umíte vyjít vstříc....ten kluk, to je takový zástupný problém, se mi tak teď zdá...

Tak to není,myslím,že nebýt jeho ,tak si víkendy užíváme.Skoro celé prázdniny měl Kryštof různé tábory atd.,moc s námi nebyl a my prožívali úžasná období!Přítel mi tvrdí,že nás chce mít o víkendu všechny pohromadě,ale je to tak jak říkáš,že mě prostě bere sebou,ale hodlám to změnit a dám na vás,pokud se nebude chtít přizpůsobit,tak si sem tam udělám víkend podle svého a uvidím,třeba se probudí:gloria:

No, ja by som povedala, že víkendy "pre seba" si urob naozaj kvôli sebe a nie "aby sa ON prebral". Môže sa stať, že on sa nepreberie - alebo že sa "preberie", ale nebude sa mu xcieť hľadať nejaké novátorské riešenie.

Selima napsal(a):

No, ja by som povedala, že víkendy "pre seba" si urob naozaj kvôli sebe a nie "aby sa ON prebral". Môže sa stať, že on sa nepreberie - alebo že sa "preberie", ale nebude sa mu xcieť hľadať nejaké novátorské riešenie.

Pravda,udělám to kvůli sobě:supr:

Ellischka napsal(a):

Eva36 napsal(a):

Já bych se tedy zkusila s přítelem dohodnout, abychom nebyli pořád u jeho maminky. No a kdyby nechtěl, tak bych pak zůstávala některé víkendy doma sama se svým programem.... On by možná mohl začít mít o tebe i větší zájem. Takhle se mi zdá, že to hlavně chceš ty trávit víkendy s ním, on se sebere a jede za maminkou a za synem a tebe vezme s sebou. Ne že by nechtěl být s tebou, ale má zaběhaný styl a proč by ho měnil, že? Člověk je tvor lenivý :) Možná by stálo za to změnit to sama, abys mu chyběla. Ale to už je na jiné povídání....Jaký on má názor na trávení víkendu? ... a jsme u toho - vlastně problém asi vážně není ten syn, ale třeba to, jaké máte názory na trávení volného času a jak si umíte vyjít vstříc....ten kluk, to je takový zástupný problém, se mi tak teď zdá...

Tak to není,myslím,že nebýt jeho ,tak si víkendy užíváme.Skoro celé prázdniny měl Kryštof různé tábory atd.,moc s námi nebyl a my prožívali úžasná období!Přítel mi tvrdí,že nás chce mít o víkendu všechny pohromadě,ale je to tak jak říkáš,že mě prostě bere sebou,ale hodlám to změnit a dám na vás,pokud se nebude chtít přizpůsobit,tak si sem tam udělám víkend podle svého a uvidím,třeba se probudí:gloria:

já bych Ellischko něco pravdy v tom co píše Eva viděla, protože vy jste měli hezké chvíle, když syn byl pryč, tudíž přítel nemohl jinak a byl jen s tebou. Nebýt jeho tak si víkendy užíváte.. Ale nebýt přítele, tak je můžete někdy trávit i sami a to on asi nechce.. on je spokojený, že je tráví s vámi oběma a třeba i proto, že je zvyklý je takhle trávit už řadu let a tak nemá chuť ani odvahu to měnit. Co se stane, pokud bys přišla za přítelem, ať si pro tebe rezervuje víkend (třeba až za měsíc) a že máš překvapení, kup nějaký víkendový pobyt a uvidíš co se stane. Přece pokud bude jak otec tak syn vědět s předstihem, že za měsíc jedete pryč, tak se tomu musí umět přizpůsobit, teda pokud bude přítel chtít. Pokud nebude chtít, tak ti opravdu nezbyde než si začít dělat i svlj program, což taky nemusí být špatné :)

No to by zřejmě neodmítnul,ale na to,abych každý měsíc nakupovala výlety pro dva bych musela pracovat na jiné pozici:kapitulation:

to asi jo, ale zkus to jednou a třeba i on zjistí, že to je fajn. škoda, že už je tohle počasí, my jsme jezdili třeba jen tak pod stan, takže to pak ani moc do peněženky neleze.. a ty jsi s přítelem na rovinu mluvila, že sice chápeš, že on chce být maximum času se synem, ale že ty to cítíš trochu jinak? co ti na to řekl? je ochotný to aspoň zkusit?

pecule napsal(a):

to asi jo, ale zkus to jednou a třeba i on zjistí, že to je fajn. škoda, že už je tohle počasí, my jsme jezdili třeba jen tak pod stan, takže to pak ani moc do peněženky neleze.. a ty jsi s přítelem na rovinu mluvila, že sice chápeš, že on chce být maximum času se synem, ale že ty to cítíš trochu jinak? co ti na to řekl? je ochotný to aspoň zkusit?

Mluvila,připadá mi,že si myslí,že je chci odtrhávat,ach jo:(

hmm, tak to je pitomý.. a vy to takhle máte už od začátku co jste spolu?

Ellischka napsal(a):

No to by zřejmě neodmítnul,ale na to,abych každý měsíc nakupovala výlety pro dva bych musela pracovat na jiné pozici:kapitulation:

Skús dohodnúť trebárs požičanie chaty, alebo nejaký šikovný penziónik "pánubohu za chrbtom" - skrátka len bay ste boli sami, líbánky...

U nás to bylo naopak, manžel dcery přivezl a ony seděly od pátku do neděla v obýváku na sedačce a čučely na nás-nemluvily, tvářily se děsně znuděně. Když jsem jim řekla, ať jdou ven, tak to nee. S manželem skoro za víkend nepromluvily. Když jsem říkala manželovi, jestli si nemají co říct, odpověď byla, že si vše řekli už v auťě, když je sem vezl!!!!!!! Když se narodila naše malá, tak jeho starší bylo 14 let-myslíte, že šla aspoň jednou s kočárkem?
Některé už víte, jaké jsem měla s jeho dětmi problémy a že to skončilo tím (muselo), že tu jezdí jen ta mladší. A ta zase sedne k PC a chatuje a chatuje.:dumbom:

pecule napsal(a):

hmm, tak to je pitomý.. a vy to takhle máte už od začátku co jste spolu?

Víš že ani nevím?Fakt si to neuvědomuju,ale dnes ráno jsem dala na vaše rady a promluvila si s ním a prezentovala mu věty,které jsem tu pochytila od vás a mělo to úspěch.Přiznal,že víc bere než dává a dohodli jsme se,že si o tom všem po práci promluvíme,tak mi držte palečky,ať to má nějaký výsledek.
Moc díky za pomoc,myslím,že to pomohlo :supr:

Káča: a co dcery dělají když jsou u matky, taky jsou akorát na počítači, to musí být docela nepříjemný kvůli nim strávit víkend doma, ne? co by se dělo kdyby jste jí vytáhli na výlet?
já mám taky problém s dcerou přítele, ale zase jiný - můžu na některém vláknu kouknout co jsi měla za problémy ty, třeba se přiučím..
děkuju pecule

Ellischka napsal(a):

pecule napsal(a):

hmm, tak to je pitomý.. a vy to takhle máte už od začátku co jste spolu?

Víš že ani nevím?Fakt si to neuvědomuju,ale dnes ráno jsem dala na vaše rady a promluvila si s ním a prezentovala mu věty,které jsem tu pochytila od vás a mělo to úspěch.Přiznal,že víc bere než dává a dohodli jsme se,že si o tom všem po práci promluvíme,tak mi držte palečky,ať to má nějaký výsledek.
Moc díky za pomoc,myslím,že to pomohlo :supr:

tak to je super, teď ještě aby to vydrželo :supr:

Vrátila jsem se na začátek vlákna a utvrdila jsem se , že takhkle 3 (přítel, syn a Ty) trávíte KAŽDÝ víkend... Když si tedy dnes s přítelem promluvíte, skuste to udělat tak půl na půl... Nějak mi začalo být líto synka, je zrovna ve věku, kdy se z chlapce začíná stávat chlapáčisko, hledá svůj mužský vzor atd... Bůhví jestli si se svým otčímem, novým mužem matky, rozumí a k tátovi neutíká, jak se to dá.. Taky po rozvodu se mu tak nějak zbortil celý jeho svět, tak ho hledá, kde se dá, u táty, babičky.... Moc se přimlouvám o rozumnou dohodu ....

Décima napsal(a):

Vrátila jsem se na začátek vlákna a utvrdila jsem se , že takhkle 3 (přítel, syn a Ty) trávíte KAŽDÝ víkend... Když si tedy dnes s přítelem promluvíte, skuste to udělat tak půl na půl... Nějak mi začalo být líto synka, je zrovna ve věku, kdy se z chlapce začíná stávat chlapáčisko, hledá svůj mužský vzor atd... Bůhví jestli si se svým otčímem, novým mužem matky, rozumí a k tátovi neutíká, jak se to dá.. Taky po rozvodu se mu tak nějak zbortil celý jeho svět, tak ho hledá, kde se dá, u táty, babičky.... Moc se přimlouvám o rozumnou dohodu ....

Neboj,neodtrhávám je :) ,synek je malinko rozmazlený,má všechno,po čem zatouží.Nepřipadá mi,že by strádal.Děti miluju a kdyby to tak bylo,tak bych si ani nedovolila to takhle řešit,kdykoliv potřebuje,tak mu pomůžu.Učím se s ním,pomáhám mu s úkoly,hraju s ním fotbal,......ale nechci mít za pár let pocit,že jsem si se svým přítelem na úkor jeho syna,který už na něj bude prdět,nic neužila!Jeho otčím je bezvadný,je prý na něj moc hodný!Navíc má doma i mladšího bráchu,takže ani není sám....

Ellischka:
Píšeš, že jim vaříš, s chlapcem děláš úkoly, učíš se s ním, hraješ fotbal ... a co dělá v té době tatínek? Vždyť je u vás chlapec hlavně kvůli tatínkovi, ne?
Já žádné zkušenosti v tomto směru nemám, ale výše uvedené rady od zkušenějších babinetek mi přijdou na místě. Mám na mysli ty, které radí, aby sis udělala vlastní program a kompletní péči o synka přenechala tatínkovi. Já bych několikrát zkušebně po celou dobu, co bude mít synka, vypadla z domova za vlastním programem (i kdybych pomáhala kamarádce s úklidem po malování). Tatínek jistě rád uvaří, poklidí, udělá s ním úkoly a dohlédne na učení,zahraje  fotbal...Teprve potom si bude toho, co pro ně děláš, vážit. Mám trošku dojem, že tě tvůj přítel pěkně využívá, aby před synkem vypadal hezky a nedotklo se to jeho pohodlí.
Jednoduše - chceš být se svým synem, tak buď, dám ti k tomu všechen prostor se vším všudy, abys neměl pocit, že vás chci odtrhnout. Je to i pro tebe důležitá zkouška, jak tatínek obstojí, když se bude muset starat sám.
Také mám pocit, že tatínek je pěkný lenoch. Než aby vymyslel nějakou aktivitu, je pro něj pohodlnější vymluvit se na přítomnost syna. Ale to už je moje spekulace.

Ellischka: aspoň Tě můžu trošku uklidnit-kluci jsou prý lepší(v tomto), než holky. Kluci si to prý odžívají tak nějak vnitřně a nejsou moc schopni podrazú a různých ,,manévrú" vůči ,,nepříteli"(Tobě). Můžu potvrdit!

amba: máš pravdu,také začínám mít ten pocit.Navíc už se tam ani necítím dobře.Nedávno jsem vyslechla,jak mě přítelova máma pomlouvá,přítel na mě vyjede,když řeknu cokoliv na syna a to neříkám nic špatného.Už tam nechci s nimi jezdit,vždycky mě tam přepadají pochmurné nálady.Nechci ale trávit víkendy bez přítele,v týdnu na sebe příliš času nemáme,co mám dělat?

Tam,kam jezdíme bohužel ani není kam jít,není tam ani nějaké sportovní vyžití a navíc tam ani nikoho neznám,nemám jak poznat.Celý den jsem v baráku,na zahradě nebo na kole v lese.

Ellischka napsal(a):

amba: máš pravdu,také začínám mít ten pocit.Navíc už se tam ani necítím dobře.Nedávno jsem vyslechla,jak mě přítelova máma pomlouvá,přítel na mě vyjede,když řeknu cokoliv na syna a to neříkám nic špatného.Už tam nechci s nimi jezdit,vždycky mě tam přepadají pochmurné nálady.Nechci ale trávit víkendy bez přítele,v týdnu na sebe příliš času nemáme,co mám dělat?

Ellischko,
zkoušela si s ním mluvit?

Ellischko - vaříš, staráš se o kluka, skrotchýně tě pomlouvá, přítel tě slovně napadá... a ty pořád ještě nechceš trávit víkendy bez něj a jeho syna? Máte na sebe vůbec o tom víkendu čas, nebo jsi tam jenom jako neplacená pomocná síla???

Natálko zkoušela,včera,ale bohužel to nemělo smysl,začal mi vyčítat nějaké nepochopitelné a banální věci.Bylo to zbytečné.Říkal ,že život je moc krátký na to,abychom se neustále mračili a o něčem dohadovali.Má pravdu ,jenomže si myslím,že když vidím mezi námi nějaký problém,že bychom si o tom prostě měli promluvit a ne to v sobě dusit,aby už takový problém nenastal a byla pohoda a klid,po ničem jiném už totiž netoužím....:kapitulation:

helena napsal(a):

Ellischko - vaříš, staráš se o kluka, skrotchýně tě pomlouvá, přítel tě slovně napadá... a ty pořád ještě nechceš trávit víkendy bez něj a jeho syna? Máte na sebe vůbec o tom víkendu čas, nebo jsi tam jenom jako neplacená pomocná síla???

No jdem spolu třeba na hodinu na kolo a večer na pivo,jenomže je teď období fotbalů,hokejů a rugby a on je velký fanda,takže jediné,kde ho najdu je u televize.Kolikrát to bývá až do noci,takže usínám sama.:sova::(

A nenašli byste tu hodinu i v týdnu? Vždyť ty jezdíš někam,kam nechceš s někým, kdo o tebe zas tak moc nejeví zájem a vymlouvá se na syna. Myslíš, že kdybyste byli o víkendu spolu doma sami bez kluka, že by ti dal před tím sportem přednsot, nebo bys zas musela čekat?

helena napsal(a):

A nenašli byste tu hodinu i v týdnu? Vždyť ty jezdíš někam,kam nechceš s někým, kdo o tebe zas tak moc nejeví zájem a vymlouvá se na syna. Myslíš, že kdybyste byli o víkendu spolu doma sami bez kluka, že by ti dal před tím sportem přednsot, nebo bys zas musela čekat?

No o prázdninách jsme tam byly vesměs pořád sami a věnovali jsme se jen sami sobě a bylo to super :supr: ,on ten zájem jeví,myslím,že mě má moc rád. V týdnu jsme v Praze,takže na kolo nechodíme,stýkáme se doma k večeru,takže není ani moc šance na sport.

Ellischka napsal(a):

Natálko zkoušela,včera,ale bohužel to nemělo smysl,začal mi vyčítat nějaké nepochopitelné a banální věci.Bylo to zbytečné.Říkal ,že život je moc krátký na to,abychom se neustále mračili a o něčem dohadovali.Má pravdu ,jenomže si myslím,že když vidím mezi námi nějaký problém,že bychom si o tom prostě měli promluvit a ne to v sobě dusit,aby už takový problém nenastal a byla pohoda a klid,po ničem jiném už totiž netoužím....:kapitulation:

Aj aj aj :/ .... tak to znamená, že on nic řešit nechce....hmmm (ale co? Vždyť to je tak typicky chlapské...jen chlap se umí naštvat, když mu kámoš něco ráno provede a večer si zajdou klidně na pivko, aniž by si věci vysvětlovali a vyřešili. Oni zapomenou, ano, vždyť život je tak krátký, nač se na sebe mračit....ale ženskou to hlodá, ta potřebuje řešit...) ....Ellischko, z něčeho člověk může slevit, z něčeho jiného už ne. Bude na tobě, jak se k tomu postavíš. Osobně mě by taková situace vadila a opravdu bych si nějaký ten víkend udělala po svém. Třeba se přítel změní, třeba to tobě začne takhle vyhovovat...uvidíš...

Holky navrhla jsem příteli trávit víkendy odděleně a on souhlasil:( , že prý jsme se poslední dobou stejně jen hádali.Ale pokaždé to bylo kvůli jeho synovi,mám pocit,že mi až moc dává najevo,jak na něm visí,byla bych raději,kdyby mezi námi nebyl,ten vztah je pak úplně jiný.Teď už nechci přítele opouštět,mám ho moc ráda,ale obávám se,že dá vždy přednost synovi.....:(
Nevím,nějak si to nedovedu představit každý víkend bez něj,neměla bych to řešit jinak?

A ještě něco - to, že tě má rád, to neznamená, že ustoupí ze svýho pohodlí. (Znala jsem takovýho jednoho. Člověk by mu dal korunu, jak byl milej a v pohodě...po letech jsem si uvědomila, že byl milej hlavně proto, že většinou bylo po jeho. Když jsem začala projevovat svoji nespokojenost, nejen že mi nevyšel vstříc, ale ještě se spíš zlobil.)

Eva36 napsal(a):

A ještě něco - to, že tě má rád, to neznamená, že ustoupí ze svýho pohodlí. (Znala jsem takovýho jednoho. Člověk by mu dal korunu, jak byl milej a v pohodě...po letech jsem si uvědomila, že byl milej hlavně proto, že většinou bylo po jeho. Když jsem začala projevovat svoji nespokojenost, nejen že mi nevyšel vstříc, ale ještě se spíš zlobil.)

A jak bys to tedy Evčo řešila?Myslíš,že je to tedy spíš pohodlnost než lhostejnost?? Moc mě mrzí,že reagoval,tak jak reagoval,chci být s ním a on mi klidně řekne,že souhlasí.Vždycky jsem byla v pohodě a snažila se,aby nám všem bylo fajn......

Ellischko,

ten jeho syn už saze není tak malý, aby nemohl někdy přijet za ním, když mu táta zaplatí cestu. Víš, abyste nemuseli trávit víkendy s "příjemnou" tchýní. A večer si můžete vyrazit s přítelem za zábavou, kluk nepotřebuje v noci hlídání. Takhle budete všichni pohromadě a paní domácnosti budeš ty a né jeho matka.

Natálie napsal(a):

Ellischko,

ten jeho syn už saze není tak malý, aby nemohl někdy přijet za ním, když mu táta zaplatí cestu. Víš, abyste nemuseli trávit víkendy s "příjemnou" tchýní. A večer si můžete vyrazit s přítelem za zábavou, kluk nepotřebuje v noci hlídání. Takhle budete všichni pohromadě a paní domácnosti budeš ty a né jeho matka.

Já vím,jenomže velký byt teprve rekonstruujem a momentálně žijem v 1+1,který je malý už pro nás dva.Navíc přítel chce vypadnou o víkendech z Prahy a tam se mu líbí....:( Už fakt nevím,jak to řešit..nechci být sama:( bez něj...

Hlavně to řeš tak, abys byla spokojená. Musíš se smířit s postojem druhého a pak zaujmout svůj postoj. Jestli bude přítel raději bez tebe, ale hlavně se synem, musíš to tak brát. Buď ti to bude vadit a opustíš ho (třeba) nebo ti to vadit nebude nebo se on chytne za nos a začne dělit tu pozornost o něco víc spravedlivě...jen abys, než mu to dojde, nezakopla při těch osamocených víkendech o jiný "objekt", který o tebe bude mít větší zájem... ;)

Ellischka napsal(a):

Natálie napsal(a):

Ellischko,

ten jeho syn už saze není tak malý, aby nemohl někdy přijet za ním, když mu táta zaplatí cestu. Víš, abyste nemuseli trávit víkendy s "příjemnou" tchýní. A večer si můžete vyrazit s přítelem za zábavou, kluk nepotřebuje v noci hlídání. Takhle budete všichni pohromadě a paní domácnosti budeš ty a né jeho matka.

Já vím,jenomže velký byt teprve rekonstruujem a momentálně žijem v 1+1,který je malý už pro nás dva.Navíc přítel chce vypadnou o víkendech z Prahy a tam se mu líbí....:( Už fakt nevím,jak to řešit..nechci být sama:( bez něj...

Hodně často říkáš: přítel chce...a kde jsi ty?

Chci říct, že já bych to řešila podle toho, jak moc by mi co vadilo. Já už jsem se naučila v životě smířit s tím, že nikdy nemáš všechno, co chceš (i kdybys na to třeba měla tak nějak "nárok", jakože ve vztahu na nic nárok není, to je jasný, ale aby ženská pořád stála na vedlejší koleji a na tý hlavní bylo dítě...tak to by mi lezlo krkem, myslím že tady ženská má ten "nárok" na část partnerova času)....takže já už jsem smířená s tím, že nikoho nepředělám a že se tedy musím ptát sebe, jak moc mi daný vztah vyhovuje, nebo nevyhovuje. Nejhorší je to lpění. S přítelem takový víkendový život žít nechceš, ale on nedá jinak, tak ten život buď žiješ (a dusíš se tím) nebo ho nežiješ a najdeš si "svoje" víkendy, ale to pak lituješ, že nejsi s ním .... jestli se přítel nehodlá tak trošku o ten čas dělit, já bych zvažovala, jestli by mi nebylo líp bez něj .... Je to těžký rozhodování, zvlášť, když se bez syna chová bezvadně. Ale možná to jsou jen mimkry... Hodně tady radím napsat si, jakýho chlapa pro svůj život potřebuješ a pak vedle popsat to, jakýho skutečně máš. Mně to pomohlo utřídit si trochu myšlenky a zjistit, že žiju s tím nesprávným. Ale to už je na jiný povídání ;)

Holky navrhla jsem příteli trávit víkendy odděleně a on souhlasil:( , že prý jsme se poslední dobou stejně jen hádali.Ale pokaždé to bylo kvůli jeho synovi,mám pocit,že mi až moc dává najevo,jak na něm visí,byla bych raději,kdyby mezi námi nebyl,ten vztah je pak úplně jiný.Teď už nechci přítele opouštět,mám ho moc ráda,ale obávám se,že dá vždy přednost synovi.....
Nevím,nějak si to nedovedu představit každý víkend bez něj,neměla bych to řešit jinak?
Já vím,jenomže velký byt teprve rekonstruujem a momentálně žijem v 1+1,který je malý už pro nás dva.Navíc přítel chce vypadnou o víkendech z Prahy a tam se mu líbí.... Už fakt nevím,jak to řešit..nechci být sama:( bez něj...

Navrhla jsi příteli trávit víkendy odděleně a on souhlasil - to bys měla být ráda, ne? Že souhlasil s Tvým návrhem. Jenže ono to vypadá, žes čekala, že řekne, že chce být s Tebou... viď? Otázky tohoto typu můžeš dávat pouze v případě, že dokážeš unést i odpověď, kterou nechceš slyšet, a pak se podle ní zařídit.

Přítel na synovi moc visí - no a co? Je to jeho syn a má na to právo. Ty mu do toho bohužel nemůžeš moc kecat...

Byla bych raději, kdyby mezi námi nebyl (jeho syn) - to příteli snad ani neříkej...

Nechceš přítele opouštět, máš ho moc ráda... pak si ale vzpomeň na "bezpodmínečnou lásku" - a měj ho ráda i s tím, že lpí na synovi a věnuje se mu. Láska typu: "já Tě chci, ale jenom když ten vztah bude po mým" - to Ti ten chlap rychle uteče.

Neumíš si představit každý víkend bez něj - tak proč jsi mu to navrhovala???

Řešit jinak. Ale JAK?

1+1 je malý pro vás dva... žijeme ve dvou v 1+kk a když přijedou i dvě kamarádky najednou na noc, spí na zemi na karimatkách ve spacácích... jde to, neboj :-)

NECHCI BÝT SAMA - to je možná ten zásadní problém. Ne vztah Ty a přítel, ne vztah Ty+přítel+syn - ale Ty sama a Tvůj problém - neumím být sama.

Nikdo nás nezachrání před sebou samotným.

Každý člověk se musí naučit být sám - sám se sebou - jinak tu samotu bude chtít řešit tím, že se na někoho "nalepí" - a ten druhý mu uteče.

Samozřejmě že mě samotnou přepadne smutek, když přítel řekne: půjdu na pánskou jízdu... ale poslušně odpovím: jasně, jdi...
Cítím se opuštěná, ale vím, když budu dělat stíhačku (což jsem dělala v předchozích vztazích) že mi přítel jistě uteče. Snažím se dělat tu stíhačku míň :-)
Zatím mi neutekl.

Před lety jsem několik měsíců chodila s chlapem, který bydlel přes 100 km daleko a měl 2 děti ve střídavé péči... viděli jsme se o víkendu, jeden víkend sami, druhý víkend s jeho 2 dětma...

Martinka1 napsal(a):

[i]
Před lety jsem několik měsíců chodila s chlapem, který bydlel přes 100 km daleko a měl 2 děti ve střídavé péči... viděli jsme se o víkendu, jeden víkend sami, druhý víkend s jeho 2 dětma...

Martinko ale to je to to právě Ellischka chce.. Ono nechce všechny víkendy pro sebe. Dokonce tady psala, že by jí stačil jen jeden víkend za měsíc nebo za dva..

Elischko,moc Ti rozumím o co Ti jde. Prošla jsem si úplně stejným problémem,jako procházíš Ty. Přítel měl dceru z prvního manželství. Také měl pocit,že jí musí odčinit tu vinu,za to,že se s její matkou rozvedl. Velmi dlouho jsem bojovala o jakási pravidla,ovšem on mi samozřejmě v ničem ustoupit nechtěl, pocit viny. Přesto jsem si ho vzala,dnes jsem s ním dvanáct let a máme spolu dvě děti. A právě proto bych Ti chtěla trochu poradit,že musíš stanovit jasná pravidla a na nich trvat. Pokud už teď budeš ustupovat, tak nepočítej s tím,že to bude někdy jinak. A ani nemůžeš počítat s tím,jak tady už někdo psal,že syn za chvíli doroste a už ho nebude potřebovat a nebude k Vám tak často jezdit. Může to tak být,ale taky vůbec nemusí. Naopak,otec ho pak bude brát s sebou na veškerá fotbal.utkání,nebo spolu budou chodit na pivo a Ty budeš nadále na vedlejší koleji. Je to totiž dáno povahou Tvého přítele,máš opravdu problém s ním a ten musíš nějak řešit. A čím dříve,tím lépe. Já jsem to totiž neuměla a raději jsem ustupovala. A výsledek? Manžel mě od své dcery odstavil a já se mezi ně dnes už vůbec nepletu.

pecule napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

[i]
Před lety jsem několik měsíců chodila s chlapem, který bydlel přes 100 km daleko a měl 2 děti ve střídavé péči... viděli jsme se o víkendu, jeden víkend sami, druhý víkend s jeho 2 dětma...

Martinko ale to je to to právě Ellischka chce.. Ono nechce všechny víkendy pro sebe. Dokonce tady psala, že by jí stačil jen jeden víkend za měsíc nebo za dva..

Tak měla příteli říct: chci Tě jeden víkend v měsíci pro sebe... a ne říkat: budu o víkendu sama, abys mohl být se svým synem...
Ona mu dává falešné informace - chlap potřebuje vědět jasně a přesně, co ženská chce - on si to nedomyslí. :-)
Myslím, že její přítel souhlasil, když mu navrhla že teda bude trávit víkendy sama - protože si myslí (a co si má myslet jinýho, když řekla co řekla?), že ONA TO TAK CHCE!

Tak co: chce to nebo ne? A proč mu to teda navrhovala? Myslela si, že mu to dojde? Ne, nedojde.

Abil napsal(a):

Elischko,moc Ti rozumím o co Ti jde. Prošla jsem si úplně stejným problémem,jako procházíš Ty. Přítel měl dceru z prvního manželství. Také měl pocit,že jí musí odčinit tu vinu,za to,že se s její matkou rozvedl. Velmi dlouho jsem bojovala o jakási pravidla,ovšem on mi samozřejmě v ničem ustoupit nechtěl, pocit viny. Přesto jsem si ho vzala,dnes jsem s ním dvanáct let a máme spolu dvě děti. A právě proto bych Ti chtěla trochu poradit,že musíš stanovit jasná pravidla a na nich trvat. Pokud už teď budeš ustupovat, tak nepočítej s tím,že to bude někdy jinak. A ani nemůžeš počítat s tím,jak tady už někdo psal,že syn za chvíli doroste a už ho nebude potřebovat a nebude k Vám tak často jezdit. Může to tak být,ale taky vůbec nemusí. Naopak,otec ho pak bude brát s sebou na veškerá fotbal.utkání,nebo spolu budou chodit na pivo a Ty budeš nadále na vedlejší koleji. Je to totiž dáno povahou Tvého přítele,máš opravdu problém s ním a ten musíš nějak řešit. A čím dříve,tím lépe. Já jsem to totiž neuměla a raději jsem ustupovala. A výsledek? Manžel mě od své dcery odstavil a já se mezi ně dnes už vůbec nepletu.

Vážně?Trošku mě uklidňuje,že je nás víc,co si tím prošlo.Už nevím,jaká pravidla stanovovat.Nechci mu řídit život.Mám ho ráda a chci s ním být,ale už si nevím rady.Je to pro mě moc těžké,ale říkám si ,jak je možné,že jsem to vydržela 3,5 roku a najednou mi to nějak nejde?

Souhlas s Matrinkou-chlapům se musí jasně říci do očí, co po nich vlastně chceme. Ne na okolo-přímo, na plnou ,,hubu". Oni to totiž jinak nepochopí, uvažují úúúúplně jinak-jsou to chlapi!

Achjo,nad touhle diskuzí by jeden zaplakal:-))))Strašně by mě zajímalo,jak by jste to řešily v opačné situaci-vy sama s dítětem které s váma samozřejmě bydlí a váš přítel s tím má problém...i on u vás bydlí,nemáte kam dítě dát na víkend,nemá kdo pohlídat a přítel je s tím nespokojený,protože vaše dítě mu "občas" překáží a leze na nervy..takže???

Lilith napsal(a):

Achjo,nad touhle diskuzí by jeden zaplakal:-))))Strašně by mě zajímalo,jak by jste to řešily v opačné situaci-vy sama s dítětem které s váma samozřejmě bydlí a váš přítel s tím má problém...i on u vás bydlí,nemáte kam dítě dát na víkend,nemá kdo pohlídat a přítel je s tím nespokojený,protože vaše dítě mu "občas" překáží a leze na nervy..takže???

Lilith, a co teda navrhuješ Ty? Zkritizovat cizí názory, to umí každý. Ale napsat svůj názor, který by k něčemu byl, to je horší, viď?
My ostatní chodíme a píšeme a vystavujeme se kritice za svoje dobře míněné názory...
... takže milá Lilith, napiš svůj názor, ať taky my máme co kritizovat... budeme si kvit.

:-))))   Můj názor?ok a čkám pořádné kamenování:-)))podle mě,eliška musela počítat,že přítel má dítě a bude se s ním chtít vídat.Podle mě čím častěji tím lépe,ať je matka dítěte jakákoiv.Takového muže si můžu jen vážit,naopak,poku by o syna přestal mít zájem,dával najevo že mu občas překáží apod,tím by stratil veškerou mou úctu i respekt!Mluvím z vlastní zkušenosti-jsem rozvedená a mám 8letého syna.Ať byl a je můj vztah s ex jakýkoliv,vždycky jsme si vycházeli vstříct v péči o syna,bere si ho jenou za 14 dní na víkend,min 2x týdně za ním přijede k nám domů, oprázdninách ho má kdy chce.I když on bydlí s přítelkyní,jde to.I já bydlím s přítelem a od začátku jsem ho upozornila,že musí syna respektovat,stejně tak návštěvy mého ex.Vážím si ho pro to,chápu že to pro něj není lehké,i když se v podstatě párkrát do měsíce jen potkají.Ale pokud by mi přítel dával najevo,že mu syn nějak vadí,ruší,kazí jeho plány apod,to bych s ním hodně rychle vyběhla!Stejně jako by mi vadilo to samé od přítelkyně ex.Když to shrnu,podle více příspěvků tady jsem si udělala názor,že pokud žena nemá dítě,chce si muže urvat pro sebe a občas mu laskavě toleruje,že je i otec a má jakési otravné závazky.Situace se obací pokud je žena i matkou a tento problém by se otočil,buď by se týkal přímo jí,nebo by tento přístup měl ex,ev jeho nová drahá.Nevím nevím,ale občas mi tu běhá mráz po zádech z některých příspěvků,tolik netolerance....a martinko,to neměla být kritika,ale NÁZOR.Ještě bych tu viděla velký problém v rozlišení RADY a NÁZORU.Já nechci radit,jen říct svůj názor.A rozhodně nechci konfrontaci,nebo hádky,a už vůbec nikoho napadat.Respektujme se navzájem!

Lilith napsal(a):

Achjo,nad touhle diskuzí by jeden zaplakal:-))))Strašně by mě zajímalo,jak by jste to řešily v opačné situaci-vy sama s dítětem které s váma samozřejmě bydlí a váš přítel s tím má problém...i on u vás bydlí,nemáte kam dítě dát na víkend,nemá kdo pohlídat a přítel je s tím nespokojený,protože vaše dítě mu "občas" překáží a leze na nervy..takže???

Kdyby mému příteli vadily mé děti :butter:, už by nebyl mým přítelem.

Lilith tak jak jsi to napsala muzu jen souhlasit. Cetla jsi cele vlakno? Pokud ano, tal by me zarazilo, ze bys byla pro aby byl otec se synem kazdy vikend a ty jako matka zadny..

aprill,přesně tak,tohle si myslím.jen se divím,že opačně tz pokud by to takhle bral muž,asi by se to spoustě žen tady nelíbilo...

To není o tom, že Ellischka (nebo každá jiná žena, která si najde přítele s dětmi) by nechtěla tolerovat syna přítele. Jen chce, aby taky přítel pochopil a respektoval to, že ona s ním chce být někdy sama. To není podle mě nic divného. I jako vdaná žena jsem občas toužila být sama s manželem, bez toho našeho společného "otravného spratka" (s nadsázkou a s úsměvem řečeno). Jde spíš o to, že přítel Ellischky tohle moc nechápe a jede v zajetých kolejích a zatím, dle mě, neumí přehodit výhybku (nebo nechce - ono měnit zaběhané zvyky - proč? nač? však to funguje, ne?) ... Ellischka není z těch, co by nepřály příteli kontakt s dítětem... zkoukni možná celé vlákno a uvidíš, že mám pravdu ;) Jinak pochopitelně souhlasím s tím, co jsi napsala. Taky to v životě mám takhle nastavené. Jednak mám sama dítě (teď už rozvedená) a jednak můj přítel má dítě z předešlého vztahu, navíc jsem vyrůstala v rodině, kde taky byly děti z předešlých vztahů a moje máma byla prostě jejich kamarádka a neexistovalo, že bych měla pocit nějakých výhod nebo naopak ústrků. Prostě uměla měřit všem dětem stejně, i radostí, i povinností, i pohlazení, i pokárání.

Ellischko, nějak se to vyvíjí?

Opět souhlasím.Chápu Elisku jak to myslí,ale...Mám pocit,že nebude spokojený ani jeden.Buď přítel ustoupí a bude naštvaný,nebo ustoupí ona bude naštvaná.Trochu se mi zdá,že by měla ustoupit Eliska,za prvé,může být v podobné situaci jednou ona a navíc,bylo jí tu navrhováno několik různých řešení a v podstatě na všech "něco" našla.A že je otec se synem každý víkend?no a co?!V manželství,pokud nefungují babičky to tak také je (i když vím,že si každý rád odpočine i od vlastního potomka)Jenže,pokud nefnguje synova matka,měla by být ráda že alespoň otec se snaží.Já si myslím,že dítě by mělo být na prvním místě a oba by se měli snažit v mezích možností ustoupit a nějak domluvit.Eliska by si měla víc přítele užívat v týdnu a holt příjmout fakt,že víkendy jsou ve třech.

Jenže já dle své zkušenosti /a chápu obě dvě strany/ si spíš myslím,že je to celé o špatné komunikaci mezi Elischkou a jejím přítelem. Prostě jedna strana je netolerantní a neustoupí,na domluvy není svolná. Co s tím potom uděláte? Tak jak říká Eva,že jsou to zaběhané koleje,chlap nemá potřebu něco měnit. Dobře,Elischka ustoupí jednou,podruhé a najednou zjistí,že ustupuje téměř ve všem. Já radím,prosadit si svou,jednou za měsíc opravdu není zase tak moc. A později v životě to velmi oceníš,že jsi si dokázala určit také svoje hranice. A jestli je ten Tvůj partner tolerantní,tak to nakonec ocení.

Jedna strana je netolerantní a neustoupí,na domluvy není svolná. Co s tím potom uděláte?

Já, pokud neumím ustoupit sama, jsem opravdu u zdi, nejede přes to vlak apod., tak já se potom nejspíš rozejdu.

Eva36 napsal(a):

To není o tom, že Ellischka (nebo každá jiná žena, která si najde přítele s dětmi) by nechtěla tolerovat syna přítele. Jen chce, aby taky přítel pochopil a respektoval to, že ona s ním chce být někdy sama. To není podle mě nic divného. I jako vdaná žena jsem občas toužila být sama s manželem, bez toho našeho společného "otravného spratka" (s nadsázkou a s úsměvem řečeno). Jde spíš o to, že přítel Ellischky tohle moc nechápe a jede v zajetých kolejích a zatím, dle mě, neumí přehodit výhybku (nebo nechce - ono měnit zaběhané zvyky - proč? nač? však to funguje, ne?) ... Ellischka není z těch, co by nepřály příteli kontakt s dítětem... zkoukni možná celé vlákno a uvidíš, že mám pravdu ;) Jinak pochopitelně souhlasím s tím, co jsi napsala. Taky to v životě mám takhle nastavené. Jednak mám sama dítě (teď už rozvedená) a jednak můj přítel má dítě z předešlého vztahu, navíc jsem vyrůstala v rodině, kde taky byly děti z předešlých vztahů a moje máma byla prostě jejich kamarádka a neexistovalo, že bych měla pocit nějakých výhod nebo naopak ústrků. Prostě uměla měřit všem dětem stejně, i radostí, i povinností, i pohlazení, i pokárání.

Ellischko, nějak se to vyvíjí?

Mrzí mě Lilith,že to tak chápeš.

Evi přesně tak to je.Vztah přeci není jen o neustálém ustupování.Já,kdybych měla dítě ,tak bych i tak chtěla občas strávit nějakou chvilku jen se s svým přítelem.I kdybychom ho měli spolu,tak i jako milující matka bych toho malého špunta občas dala na víkend mámě(babičce),abychom si mohli užívat jen sebe,přijde mi to naprosto normální! S jeho synem jsme občas i v týdnu a všude ho berem s sebou,dala bych nevím co,za víkend strávený pouze se svým přítelem!Jeho syna opravdu toleruju,mám ho ráda a mám s ním bezvadný vztah,ale přeci nemohu neustále doplácet na to,že jsem se zamilovala do muže s dítětem.Mám pocit,že jsem o něco ošizená.

Evčo zatím se to nikam moc neposunulo.Tento víkend jsem tedy zůstala doma,mezitím co on odjel a byla jsem u mé rodiny.Ačkoliv to bylo super,tak to nevidím jako řešení do budoucna.Evi co bys dělala ty?Přijdu si jak v začarovaném kruhu.....a já jsem ten,co chodí dokola.....

Elisko,já ti rozumím,vím jak to myslíš a rozhodně tě nijak neodsuzuju.Taky jsem byla ráda,když si malého na víken vzala babička a mohli jsme být sami.Jenže,ono to prostě ne vždy jde.Pokaždé se ideální řešení pro všechny najít nedá,to tím chci říct.Nechci a nemůžu radit co máš dělat,jen to vidím tak trochu z praxe a proto pro tebe skepticky.Neumím říct co by jsi měla a jak dělat,jen můžu říct svůj názor a jak bych to dělala já.I když vím že bych nebyla stopro spokojená,jenže to je bohužel život...

No, takhle nějak to vidím - prostě bych jako první hlavně nechtěla, aby si kluk myslel, že ho táta nechce nebo Eliška o něj nestojí... a podle mě si to ten kluk myslet může na základě čehokoliv, i kdyby si něco veskrze kladného a dobře myšleného vysvětlil holt jinak. Vždyť Eliška i psala, že s přítelem spolu vlastně byli o prázdninách jen sami dva.. tak třeba se zkus těšit na další prázdniny :-))

Ellischka: Vytrvala bych. Nejde změnit za jeden víkend to, co přítel provozuje léta. Chce to trpělivost (to ti radí ta pravá :) já jsem netrpělivá jak příslovečný sáňky v létě). Buď si zvykneš ty nebo to začne vadit příteli nebo si ty nezvykneš a jemu to nedojde a to je, podle mě, konečná. Každý má plusy a mínusy, jde o to se vzájemně kvůli tomu nepožrat ;)  Mě by třeba dřív hrozně vadilo, že chlap nedává nádobí do myčky, ale do dřezu a já ho musím přendávat do tý myčky... po zkušenostech jsem přehodnotila svoje názory a to nádobí mě netočí...no a co? Však já zas několikrát vysadila dveře od sprcháče z pantů a on je tam zas nasadil a taky mě kvůli tomu nebije, tak co? :) Je to o prioritách a každý si musí najít ty svoje. A taky je časem může měnit, to je jasná věc. Já třeba zaboha nechtěla střídavou péči, nebyla jsem mstivá, jen jsem se bála, jak to bude bývalý muž praktikovat, když za manželství zájem o dceru nejevil....ale dítě chtělo, on jako otec není žádný úchyl, takže jsem přání dcery respektovala...a po dvou letech začínám vidět i výhody týhle péče ... změnila jsem názor zkrátka.

qwassa napsal(a):

No, takhle nějak to vidím - prostě bych jako první hlavně nechtěla, aby si kluk myslel, že ho táta nechce nebo Eliška o něj nestojí... a podle mě si to ten kluk myslet může na základě čehokoliv, i kdyby si něco veskrze kladného a dobře myšleného vysvětlil holt jinak. Vždyť Eliška i psala, že s přítelem spolu vlastně byli o prázdninách jen sami dva.. tak třeba se zkus těšit na další prázdniny :-))

Já myslím,že Kryštof(syn) určitě nemůže mít pocit,že by byl odstrčený,věnuju se mu,když tam jsem a táta mu skoro denně volá.Spíš bych potřebovala vědět,že nejsem někde v pozadí mysli mého přítele a že mě neřadí na druhou kolej.:/
Na prázdniny se těším,díky za povzbuzení  :lol:  :supr:

Eva36 napsal(a):

Ellischka: Vytrvala bych. Nejde změnit za jeden víkend to, co přítel provozuje léta. Chce to trpělivost (to ti radí ta pravá :) já jsem netrpělivá jak příslovečný sáňky v létě). Buď si zvykneš ty nebo to začne vadit příteli nebo si ty nezvykneš a jemu to nedojde a to je, podle mě, konečná. Každý má plusy a mínusy, jde o to se vzájemně kvůli tomu nepožrat ;)  Mě by třeba dřív hrozně vadilo, že chlap nedává nádobí do myčky, ale do dřezu a já ho musím přendávat do tý myčky... po zkušenostech jsem přehodnotila svoje názory a to nádobí mě netočí...no a co? Však já zas několikrát vysadila dveře od sprcháče z pantů a on je tam zas nasadil a taky mě kvůli tomu nebije, tak co? :) Je to o prioritách a každý si musí najít ty svoje. A taky je časem může měnit, to je jasná věc. Já třeba zaboha nechtěla střídavou péči, nebyla jsem mstivá, jen jsem se bála, jak to bude bývalý muž praktikovat, když za manželství zájem o dceru nejevil....ale dítě chtělo, on jako otec není žádný úchyl, takže jsem přání dcery respektovala...a po dvou letech začínám vidět i výhody týhle péče ... změnila jsem názor zkrátka.

Zkusím to tedy postupně,netlačit na něj.

Lilith napsal(a):

Opět souhlasím.Chápu Elisku jak to myslí,ale...Mám pocit,že nebude spokojený ani jeden.Buď přítel ustoupí a bude naštvaný,nebo ustoupí ona bude naštvaná.Trochu se mi zdá,že by měla ustoupit Eliska,za prvé,může být v podobné situaci jednou ona a navíc,bylo jí tu navrhováno několik různých řešení a v podstatě na všech "něco" našla.A že je otec se synem každý víkend?no a co?!V manželství,pokud nefungují babičky to tak také je (i když vím,že si každý rád odpočine i od vlastního potomka)Jenže,pokud nefnguje synova matka,měla by být ráda že alespoň otec se snaží.Já si myslím,že dítě by mělo být na prvním místě a oba by se měli snažit v mezích možností ustoupit a nějak domluvit.Eliska by si měla víc přítele užívat v týdnu a holt příjmout fakt,že víkendy jsou ve třech.

Netrávim  snimi vákendy, ale podľa toho, čo písala, ich s ním trávi skôr ONA - a to teda zasa celkom nechápem... Nie je to predsa jej dieťa a začať sa zrazu hrať na to, že mám bez donosenia a pôrodu 14-ročného syna... Ja som takto "prišla" k 5-ročnému, a aj to bol trochu problém... a to sme sa zžívali intenzívne, lebo ho mal v starostlivosti otec. Napriek tomu by som tu hľadala KOMPROMIS. Ibaže mne sa zdá byť väčším problémom otecko ako syn - jeho neochota čokoľvek meniť na svojich zvykoch, počúvať nespokojnosť partnerky - a prípadne aj vytvoriť synovi i partnerke pestrý program.

ahoj Ellischko, tak co děláte tenhle víked?

pecule napsal(a):

ahoj Ellischko, tak co děláte tenhle víked?

Ahoj Pecule,díky za optání:) Tento víkend jsme zcela výjimečně byli spolu jen my dva,vybírali jsme totiž nábytek do nového bytu,který rekonstruujem.