Zdravím všechny.už sem tady psala,ze se se mnou rozešel přítel po 5,5 letech.jsem moc rada,ze jsem to zvladla. jsou to skoro dva mesice,a on se chce vratit.ale ja sembyla rozhodla,ze uz nechci,ale sliboval,jak mi vsechno vynahradi,ze se zmeni,ze sem vsechno co ma..rozchazeli sme se vickrat,a vzdy sem byla ja ten,kdo sliboval,omlouval se.takze asi to mysli vazne. ale myslite si,ze se clovek dokaze zmenit?nebo ze to muze byt lepsi?mam strach,ze vsechno bude ve strarych kolejich,ze par mesiců.. a taky mam moznost mit novy vztah.a nevim,jestli do toho mam jit,kdyz v sobe nemam jasno.zase bych na to zapomnela,a mohla bych porovnat,jestli mi ten byvaly pritel nevyhovoval vic.ale nechci ublizit tomu budoucimu,coz uz mozna je soucasny pritel.nevim..nechci ublizit tomu bvyvalemu,protoze se me nikdy takhle neprosil.a taky nevim co mam delat sama se sebou.co myslite vy?zazili jste to nekdy?bude to lepsi??proste nevim,jak to vyresit.asi tomu necham cas.ale to taky nejde vecne...diky moc

Je to veľký chaos. A informácií málo. Ja som si v takých chvíľach nechlaa vyložiť karty, ale ja som poznala dobrých kartárov, takže to bolo dôveryhodné a spoľahlivé. Pomohlo mi to doplniť informácie, ktoré mi chýbali - ale rozhodnúť som sa potom aj tak musela sama...

Může se člověk změnit? Může, pokud on sám chce. A jak to poznáš? Ne slovy, ale činy. Mně to připadá že zatím jenom mluví...
Ale jak psala Selima, rozhodnutí je na Tobě...

Jo a jedna vlastní zkušenost: kdysi dávno (teda mně to tak připadá) jsem měla kluka, se kterým jsme se scházeli, rozcházeli, scházeli... skoro tři roky. Předposlední rozchod - a já jsem se začla scházet s někým jiným. Bývalý mě začal chtít zpátky, protože viděl, že by to mohlo být s tím "skoro"novým přítelem vážný. Tak se chtěl vrátit. Já jsem mu to dovolila a s novým objevem to ukončila. Netrvalo ale dlouho, a byl tady další společný rozchod, tentokrát konečný.

Aby to nebylo jenom tak, že vidí, že Ty máš někoho jiného... a chce Tě pro sebe.

Já si myslím, že člověk by se neměl měnit - stačí, když si najde partnera, kterému vyhovuje takový, jaký je

No a řekni, proč jste se rozešli předtím? Proč bys ho měla chtít zpátky? Jen proto, že prosí?? Neblázni..
Pokud se někdo nezměnil za 5 let, jedním týdnem to nedohoní.
Musíš si sama říct, jestli ho chceš. Ale ne ze soucitu, ne kvůli němu. Kvůli sobě. Nebo nakonec ublížíš nejvíc sobě. Buď trochu sobec.

No rozešel se o n se mnou, protože prej zjistil,že to není ono, že se  mnou nudí,že nejsem povaha pro jeho naroky atd...přisel na to docela pozde po peti letech.a tak sem to vzala sice těžce,a kupodivu rychle sem se s tim smiřila,že už ho mít nebudu.je to poprve co sem se s rozchodem smirila.
a on nevi,ze tam muze byt nekdo dalsi..to je prave to.on si mysli,že na neho porad cekam.protoze nedokazal pochopit,proc sem tak klidna, a vesela, uz za mesic a pul..no nebudu doma cekat a brecet ze.
jenze porad me to nuti myslet,jestli by se zacal podrizovat jen on,nebo jeslti by to trvalo chvilkku a pak bych zase ustupovala ja, jako vzdycky. a ja uz si nechci nechat od nikoho ublizovat.
a vim,ze kdyz se s nim zase dohromady,tak sama od nej neodejdu..chjo, nikdy bych neřekla že prave budu neco takové řešit:o)

flower napsal(a):

No rozešel se o n se mnou, protože prej zjistil,že to není ono, že se  mnou nudí,že nejsem povaha pro jeho naroky atd...přisel na to docela pozde po peti letech.a tak sem to vzala sice těžce,a kupodivu rychle sem se s tim smiřila,že už ho mít nebudu.je to poprve co sem se s rozchodem smirila.
a on nevi,ze tam muze byt nekdo dalsi..to je prave to.on si mysli,že na neho porad cekam.protoze nedokazal pochopit,proc sem tak klidna, a vesela, uz za mesic a pul..no nebudu doma cekat a brecet ze.
jenze porad me to nuti myslet,jestli by se zacal podrizovat jen on,nebo jeslti by to trvalo chvilkku a pak bych zase ustupovala ja, jako vzdycky. a ja uz si nechci nechat od nikoho ublizovat.
a vim,ze kdyz se s nim zase dohromady,tak sama od nej neodejdu..chjo, nikdy bych neřekla že prave budu neco takové řešit:o)

Jestli se na to cítíš, prď na něj. Slušná, milá, neústupná, ledová královna. Buď hrdá a užívej si to.
Udělej místo dalšímu.

Ahojky, já si myslím, že po pěti letech a rozchodu je už SKORO všechno jasné, to rozhodnutí rozejít se bylo zřejmě správné a "vracet se zpátky" je jenom dílem SETRVAČNOSTI... asi tak, jako když se člověk chce zbavit nějakého zlozvyku, pracuje na tom, ale občas zklouzne zpátky... (třeba kouření a pod.), taky jsem "lepila" různé rozbité vztahy ve svém životě, ale nebylo to k ničemu, i když jsem si to vždycky naivně nějakou dobu myslela, např. po nějakých slibech že toto a tamto už nebude, se to i chvílu dodržovalo, ale postupně se vše vrátilo tam, kde to bylo předtím, a možná ještě do horší podoby (protože předtím to prošlo, tak proč ne znova?), dnes už bych to v žádném případě "nelepila"...
Tak vydrž, na nevhodného partnera se nevaž, však on se ten vhodný objeví, ani nebudeš vědět jak... :jojo:

my jsme nas vztah lepili mockrat. a to se vzdy se mnou rozesel on, a ja to chtela vratit, tak se vratil, ale vzdycy si dal spoustu podminek, co a jak chce..a je pravda, ze chvilku to fungovalo, a pak zase stare zname zajete koleje.me se vztah s nim libil, ale nejvic uz nechci proot, ze mam strach,ze mi zase ublizi, a ja se z toho budu zase vyhrabavat..takze sem mu rekla ze ne.ale on ze me miluje atd....jsou to moc hezke reci,ktere clovek slysi rad.byla sem pevne rozhodnuta, a ted sem zase nahlodana.ale asi to necham tak,protoze jine reseni nevidim..mozna je to hloupost, ale za jak dlouho je optimalni,mit novy vztah??

No, položit otázku "za jak dlouho je optimální..." to je jak u doktora, -za jak dlouho můžu porušit dietu? a pod.,...
Tak bych to nestavěla. Když jsem se já cítila zraněná od mužů, ale myslím, že jsem byla poněkud ve složitější situaci, no tak jsem se z nich = mužů + blbých vztahů, léčila 7 let, ale to tobě asi nehrozí... když potřebuješ číslo, dej si to třeba jako podle zákona, někde je doba na "řešení", 1 měsíc, někde 3 měsíce, někde půl roku, záruční doba je dva roky..., ale ne, nechci snižovat vážnost tvojí situace...
Já osobně se svojí povahou bych to udělala asi tak, že: ty kluku, co se mi líbíš, bys měl vědět, že chci být zrovna s tebou, protože mi je s tebou dobře, ale sama ještě nevím, jak na tom jsem, nevyznám se v tom, tak jestli ti to neva, můžeme být spolu klidně dál a třeba mi pomůžeš to nějak vyřešit... no, a je to, ne? :vissla:

flower napsal(a):

No rozešel se o n se mnou, protože prej zjistil,že to není ono, že se  mnou nudí,že nejsem povaha pro jeho naroky atd...přisel na to docela pozde po peti letech.a tak sem to vzala sice těžce,a kupodivu rychle sem se s tim smiřila,že už ho mít nebudu.je to poprve co sem se s rozchodem smirila.
a on nevi,ze tam muze byt nekdo dalsi..to je prave to.on si mysli,že na neho porad cekam.protoze nedokazal pochopit,proc sem tak klidna, a vesela, uz za mesic a pul..no nebudu doma cekat a brecet ze.
jenze porad me to nuti myslet,jestli by se zacal podrizovat jen on,nebo jeslti by to trvalo chvilkku a pak bych zase ustupovala ja, jako vzdycky. a ja uz si nechci nechat od nikoho ublizovat.
a vim,ze kdyz se s nim zase dohromady,tak sama od nej neodejdu..chjo, nikdy bych neřekla že prave budu neco takové řešit:o)

TAK TO NEŘEŠ- kašli na něj a je to. Mně to právě připadá, že jediné, co ho ruší z klidu je, že někdo jiný se s tebou nenudí a jsi povaha pro jeho nároky.
Já bych radila ho poslat k šípku. Naopak, teď máš jedinečnou příležitost mu oplatit stejnou minci - řekni mu, že jsi zjistila, že měl pravdu - že to skutečně nebylo ono a taky ses nudila. Žes to zjistila až teď, když jsi poznala, co je skutečný vztah

Nemůže. Člověk se změnit nemůže. Tedy aspoň ne moc a ne vždy. Změnit se může jen, když uzná, že nějaká jeho vlastnost mu samotnému vadí, brání ve štěstí apod. Ale i když se "změní", tak někdy může sklouznout ke starému modelu chování. Jsme jen lidi. Já bych se nevracela a zkoušela bych vztah nový. Zatím nezávazně, protože pokud se cítíš zraněná rozchodem, nejsi ještě správná partnerka. Budeš potřebovat čas a nový partner by to měl tak brát (jakože zatím nejistě). Kdyby to nebral, já bych raději byla sama, než bych se zmátořila. Kdy to bude, to poznáš nejlíp sama, na to není univerzální recept ;)

Mashanko, tvůj názor bych brala skoro jako velice asertivní, akorát to "oplatit stejnou mincí" bych nazvala: dát mu najevo vděčnost za "otevření očí v poznání", aby to necítil jako dětskou ješitnost..., a v konečném důsledku, až se vzpamatuje z "kopaček", aby měl šanci si říct: Stejně jsem byl DOBREJ, když jsem tu situaci správně pochopil a   v y ř e š i l   ...

Myslím, že člověk se nijak zásadně změnit nemůže, ale může změnit svoje chování a myšlení (když on sám chce), ale dá to dřinu a chvíli to trvá. Určitě se nikdo nezmění ze dne na den.
Nejspíš slibuje, aby tě dostal zpátky, ale těžko říct, jestli si vážně uvědomil chyby, které dělal. Jestli se s tebou někdo rozchází a pak se vrací s podmínkama, které ti klade, tak tě nejspíš moc nemiluje. Muselo to být pro tebe dost ponižující. Nejspíš bys se v tom motala pořád dokola, kdybys ho vzala zpátky. Asi tě má za slabší článek a využívá toho.

ViktorkaLove napsal(a):

Mashanko, tvůj názor bych brala skoro jako velice asertivní, akorát to "oplatit stejnou mincí" bych nazvala: dát mu najevo vděčnost za "otevření očí v poznání", aby to necítil jako dětskou ješitnost..., a v konečném důsledku, až se vzpamatuje z "kopaček", aby měl šanci si říct: Stejně jsem byl DOBREJ, když jsem tu situaci správně pochopil a   v y ř e š i l   ...

Vždyť jo, takhle jsem to nazvala jen mezi námi, holkami ;)

Mash, ok, ale co když to přečte? :supr: :lol:

Na psychologii jsem kladla profesorce stejnou otázku a ta mi odpověděla, že ne. Vždycky v tom člověku něco zůstane. Spíše jde asi o to, že se na začtátku vztahu přetvařuje nebo jak už tady holky psaly, se bojí, že něco ztratí, z čeho těžil a využíval...

flower napsal(a):

No rozešel se o n se mnou, protože prej zjistil,že to není ono, že se  mnou nudí,že nejsem povaha pro jeho naroky atd...přisel na to docela pozde po peti letech.a tak sem to vzala sice těžce,a kupodivu rychle sem se s tim smiřila,že už ho mít nebudu.je to poprve co sem se s rozchodem smirila.
a on nevi,ze tam muze byt nekdo dalsi..to je prave to.on si mysli,že na neho porad cekam.protoze nedokazal pochopit,proc sem tak klidna, a vesela, uz za mesic a pul..no nebudu doma cekat a brecet ze.
jenze porad me to nuti myslet,jestli by se zacal podrizovat jen on,nebo jeslti by to trvalo chvilkku a pak bych zase ustupovala ja, jako vzdycky. a ja uz si nechci nechat od nikoho ublizovat.
a vim,ze kdyz se s nim zase dohromady,tak sama od nej neodejdu..chjo, nikdy bych neřekla že prave budu neco takové řešit:o)

on se s tebou nudil na teď tvrdí že on se změní? nějak mi to nejde dohromady. Pokud by chtěl změnu, tak by jí měl chtít u tebe aby se s tebou nenudil - nezmění se,mohl to přece udělat již dříve když viděl že to neklape

Zephyr napsal(a):

Blbost, od základů se člověk změnit nemůže. Může změnit jen některé dílčí věci. Introvert zůstane introvertem, ochlasta ochlastou, děvkař děvkařem, hrubec hrubcem, lhář lhářem. S tím nic dělat nelze.

To je zvláště u některých jedinců velice smutné ..............   :vissla:  :vissla:  :vissla:

Největší kravina je klást podmínky typu"Budeme spolu chodit, když ty nebudeš dělat to a to a naopak budeš dělat to a to!"
Mám s tím sama bohaté zkušenosti - také samé "rozchody" a pak usmiřování se atd. Do slepovaného vztahu bych šla jedině za podmínek, kdybych věděla, že mi ty špatné vlastnosti partnera, kvůli kterých vztah skončil, už nebudou vadit. Jak jsem tady psala, rozešla jsem se s partnerem kvůli tomu, že mi lhal, koukal na po*no apod. Kdysi jsme náš vztah pořád slepovali,rozcházeli se a zase scházeli, vždy POD URČITÝMI PODMÍNKAMI a la:"Když mi ale ještě jednou zalžeš, tak s tebou končím!"."Když mi zase budeš dělat scény kvůli po*na, tak s tebou končím!"apod. To je opravdu to nejhorší, člověk se může snažit, ale když je něco v něm, chvíli se snaží, a stejně to nakonec znova párkrát poruší, v těžkých chvílích to znova vypluje na povrch.

Jinak si ale myslím, že rozchod dokáže člověka změnit - ale musí se změnit on sám, musí sám chtít. Nesmí to být jen kecy typu"Jo, já jsem se změnil, věř mi", ale dokazovat to OPAKOVANĚ a ČINY.

flower napsal(a):

Zdravím všechny.už sem tady psala,ze se se mnou rozešel přítel po 5,5 letech.jsem moc rada,ze jsem to zvladla. jsou to skoro dva mesice,a on se chce vratit.ale ja sembyla rozhodla,ze uz nechci,ale sliboval,jak mi vsechno vynahradi,ze se zmeni,ze sem vsechno co ma..rozchazeli sme se vickrat,a vzdy sem byla ja ten,kdo sliboval,omlouval se.takze asi to mysli vazne. ale myslite si,ze se clovek dokaze zmenit?nebo ze to muze byt lepsi?mam strach,ze vsechno bude ve strarych kolejich,ze par mesiců.. a taky mam moznost mit novy vztah.a nevim,jestli do toho mam jit,kdyz v sobe nemam jasno.zase bych na to zapomnela,a mohla bych porovnat,jestli mi ten byvaly pritel nevyhovoval vic.ale nechci ublizit tomu budoucimu,coz uz mozna je soucasny pritel.nevim..nechci ublizit tomu bvyvalemu,protoze se me nikdy takhle neprosil.a taky nevim co mam delat sama se sebou.co myslite vy?zazili jste to nekdy?bude to lepsi??proste nevim,jak to vyresit.asi tomu necham cas.ale to taky nejde vecne...diky moc

Nezmění. Jak říkal náš profesor psychologie: Člověk je v 18-ti hotový co se týká povahy, pak ho jen formují zkušenosti, ke kterým každý  přistoupí s jiným řešením. Ale jako povahový celek je prostě nezměnitelný.
Jsem o tom po stejné zkušenosti přesvědčena. Taky musím ukončit vztah, který trvá dloho, jsou v něm city, porozumění,ale dvě věci, které nemohu překousnout. Kolikrát mi bylo slíbeno, že se to nestane znovu a stalo. Vyměnkla jsem, uvěřila a netrvalo dlouho a jsme u stejného problému. Pokud už teď nejsi úplně šťastná, tak to nemá cenu. Nevím kolik ti,ale představ si, že s tím člověkem musíš žít ještě 30 let. Pak se bude to co ti vadí teď, časem jen prohlubovat.

flower, vy uz jste si vyzkouseli nekolikrat, jak u vas slibovane zmeny funguji. Tva pozice ve vztahu taky neni dvakrat zavidenihodna.  V podobne situaci bych se nejspis nevracela. Vzdy jsem radej hledala nekoho, kdo ke mne nemel zavaznejsi pripominky a neocekaval prudke zmeny. Vim, ze nejsem schopna se dlouhodobe chovat jinak, nez mi je prirozene vlastni.  Mit dozivotne nejake mimikry, abych si udrzela partnera, musi byt utrpeni. Myslim, ze i tveho pritele to brzy omrzi.

PODLE MNE SE ČLOVĚK OD ZÁKLADU ZMĚNIT NEMŮŽE.... MŮŽE SE NĚJAKOU DOBU ..A TO I NĚKOLIK LET PŘETVAŘOVAT, NĚCO POTLAČOVAT NEBO SKRÝVAT..... ALE NIKDO TO NEDOKÁŽE CELÝ ŽIVOT...A POKUD UŽ JSTE VZTAH LEPILI NĚKOLIKRÁT A BEZ ÚSPĚCHU... PODLE MNE JE TO JASNÉ ZNAMENÍ.... ŽE MÁTE BÝT OD SEBE...... NEMÁTE ŽÁDNÉ ZÁVAZKY, DĚTI, BYDLENÍ..... COŽ JE PODLE MĚ ÚŽASNÁ STARTOVACÍ POZICE JAK ZAČÍT PĚKNÝ , NOVÝ VZTAH I ŽIVOT HEZKY OD ZAČÁTKU... TOT MŮJ NÁZOR,,,,

Do určité míry se může změnit člověk, který se sám změnit chce. K tomu, co bylo řečeno o vztazích - jedna věc je měnit se (tady musí chtít člověk sám a bavíme se o vlastnostech, někdo je třeba podezíravý nebo se snadno urazí a podobně) a jiná vyjít druhému vstříc, když mi dá najevo, že by přivítal určité chování. Je podle mě nesmysl myslet si, že potkám někoho, s kým do sebe zapadneme jako puzzle, aniž by nás to cokoli stálo. Zejména na počátku vztahu je vždycky určitý prostor k tomu, aby se dva naladili a sehráli, a tady bych nemluvila o měnění někoho, byť by to v reálu změnu znamenalo. Pokud dvojice po měsících či letech zjistí, že snaha byla odjakživa jen a pouze na jedné straně nebo že se zásadně rozcházejí třeba v drobné, ale pro jednoho či oba podstatné oblasti, pak musí každý zvážit, jestli se smíří s tím, jak to má druhý, nebo půjde hledat o dům dál. Pokud je to pár, který předtím nebyl zvyklý o podobných věcech mluvit, viděla bych i v téhle fázi jistou šanci ve vzájemné otevřené komunikaci.

Zephyr napsal(a):

Blbost, od základů se člověk změnit nemůže. Může změnit jen některé dílčí věci. Introvert zůstane introvertem, ochlasta ochlastou, děvkař děvkařem, hrubec hrubcem, lhář lhářem. S tím nic dělat nelze.

:D a ja si zas amyslím, že len idioti sa nemenia. Inak sa všetci vyvíjame celý život. Zásadné veci sa možno nemenia, ale vzťahové názory a postoje určite áno... vďakabohu. Otázka je, ži sa zmenil - alebo môže zmeniť - ON. To ti my tu ťažko zodpovieme.

Selima napsal(a):

:D a ja si zas amyslím, že len idioti sa nemenia. Inak sa všetci vyvíjame celý život.

:jojo:

Flower, pamatuji si tvuj prispevek o rozchodu po 5,5letech....  ale k tvemu dotazu. Otazka je podle meho nazoru ani ne tak o tom, jestli se clove muze zmenit, ale jestli si uvedomil co udelal spatne? Pokud si uvedomi i svoje chyby, potom bych o navratu premyslela, ale pokud ne, tak bych se urcite do niceho nevracela. Pises, ze v predchozich rozchodech si byla hlavne ty iniciatorem toho, aby to vsechno bylo zase dobre, ale co si uvedomil on? Promluvila bych si s nim. jak vidi vasi budoucnost, pokud by si se k nemu vratila. A pokud v tom nema jasno, do niceho bych se nevracela.... Takze muze se clovek zmenit? podle me ne, ale muze si uvedomit svoje chyby at uz jsou jakkekoliv a s tim se urcite neco delat da... :-) Kazdopadne, hodne stesti :-)

Selima napsal(a):

Zephyr napsal(a):

Blbost, od základů se člověk změnit nemůže. Může změnit jen některé dílčí věci. Introvert zůstane introvertem, ochlasta ochlastou, děvkař děvkařem, hrubec hrubcem, lhář lhářem. S tím nic dělat nelze.

:D a ja si zas amyslím, že len idioti sa nemenia. Inak sa všetci vyvíjame celý život. Zásadné veci sa možno nemenia, ale vzťahové názory a postoje určite áno... vďakabohu. Otázka je, ži sa zmenil - alebo môže zmeniť - ON. To ti my tu ťažko zodpovieme.

Vyvijet se a menit se, jsou pro mne a asi i pro Zephyra dve odlisne veci.

Vtahove nazory a postoje se meni, nevim, jestli vzdy dikybohu. A casto je k tomu nutny i novy partner.

Mimoto mam znacnou neduveru k chlapum, kteri slibuji hory-doly ve chvili, kdy zjisti, ze je na obzoru sok. Zvlast, kdyz byla byvala partnerka temer permanentne v podmince. Ale rozhodnout se musi flower, jestli ji za dalsi pokus stoji.

paneboze, mate vsichni strasnou pravdu... clovek se nezmeni ze dne na den, a musi jen sam chtit. ja sem se menila pet a pul roku. a ze sem teda ve svych letech hodne vyzrala, a za ty roky jeste vic,nechci ani rikat. je mi  22, vim ze pro mnohe z vas je  to malo,ale prozila sem toho dost na to, abych si srovnala,co chci. ale ted jak to ctu, tak citim,ze to fakt nema cenu. jsem strasne rada,za tahle stranky... ten clovek ke me bude mit uctu chvili a pak to bude to same. zjistila jsem ze jsem silna osobnost, a ze zvladnu vice problemu, nez on.zvladnu resit problemy, vyrovnat se, mluvit o tom, a on ne. a taky jsem zjistila jednu velkou pravdu:

Kdo nechce,hleda důvody, kdo chce hleda způsoby.

tohle se mi zalibilo natolik,ze jsem zjistila, ze jsem clovek,ktery chce hledat způsoby, a on clovek, ktery hleda důvody proc to nejde.
dekuju vsem za nazory, a  piste dal, me to strasne pomaha

flower napsal(a):

paneboze, mate vsichni strasnou pravdu... clovek se nezmeni ze dne na den, a musi jen sam chtit. ja sem se menila pet a pul roku. a ze sem teda ve svych letech hodne vyzrala, a za ty roky jeste vic,nechci ani rikat. je mi  22, vim ze pro mnohe z vas je  to malo,ale prozila sem toho dost na to, abych si srovnala,co chci. ale ted jak to ctu, tak citim,ze to fakt nema cenu. jsem strasne rada,za tahle stranky... ten clovek ke me bude mit uctu chvili a pak to bude to same. zjistila jsem ze jsem silna osobnost, a ze zvladnu vice problemu, nez on.zvladnu resit problemy, vyrovnat se, mluvit o tom, a on ne. a taky jsem zjistila jednu velkou pravdu:

Kdo nechce,hleda důvody, kdo chce hleda způsoby.

tohle se mi zalibilo natolik,ze jsem zjistila, ze jsem clovek,ktery chce hledat způsoby, a on clovek, ktery hleda důvody proc to nejde.
dekuju vsem za nazory, a  piste dal, me to strasne pomaha

Ve tvé situaci jsem se také jednou ocitla, pořád jsem hledala chyby na sobě, v čem mu dávám podněty, že se ke mě ošklivě choval. A pak jsem přišla na to, že bych se neměla měnit já, ale rovnou změnit přítele...

Podle mě, to není ani o tom, že se lidí mění, ale spíše, že se přizpůsobí tomu druhému.
Já sama se snažím kvůli svému příteli změnit, protože vím, že nemám povahu zrovna výstavní, ale přijde mi, že je to jen o dočasných přetvářkách a za čas, až rupnou nervy, bude úplně nejhůř :dumbom:

Zdědila jsem to nejlepší, co jsem mohla. Jsem pomlouvačná, náladová, nesnášenlivá, žárlivá, protivná a zlá. Děti nemám ráda dělají mi tady bordel. Zvířata nemusím dělají hluk a kytky mi nejdou. Bratr se mnou 5 let nemluví a manžel má svatou trpělivost. Není mi pomoci, nadřel by se i psycholog :D

Flower,vracet bych se nevracela a to z důvodů,které už tady byli popsané.Ale.mám z tebe takový pocit,že s tim všim ještě nejsi ani zdaleka smířená
a už bys chtěla zkoušet novej vztah...Myslím,že kdyby znal tvůj potencionální nový partner tvoje myslenkový pochody,tak by do toho s tebou nejspíš nešel.A možná se pletu,neznám chlapy moc dobře.ALE-aspoň z mého pohledu se začíná nový vztah kvůli tomu že to CHCEŠ,že chceš toho člověka,záleží ti jen na tom a nemyslíš na návrat do starýho vztahu.
Takže moje rada zní:Nevracej se,ale ani nezačínej něco,co by pro toho druhýho mohlo být vážné.Mohla bys mu ublížit,pokud si nejses jistá.Jak už tu někdo psal,jdi do toho nezávazně,jestli to umíš a jestli s tím bude souhlasit i protějšek.
Hodně štěstí

Co je do vínku dáno, to můžeš ovlivnit, ale nezměníš nic :)

:)