po — 2. 10. 2007 20:09

Holky tak jsem tu zas, před několika týdny jsem zda psala, 6 let řidičák, ujeto asi 5 km pak mateřská takže auto pouze jako spolujezdec. Před měsícem jsem si zaplatila kondiční jízdy 10 jízd..kdybych měla více peněu asi stále jezdím s učitelem . Máme staré auto a já poprvé v neděli vyjela od rodičů domů asi 20 km, dojela jsem tak ,že jsem měla zpocené čelo a volant taky .no a včera a dnes jsem jela do práce asi 8 km tam a 8 km zpátky ve městě. Celou noc jsem na to myslela, přišla k autu, nastartovala a zase vylezla ven. atd. atd. určitě se smějete ,protože jsem byla jako idiot, ten strach byl šílený. no nakonec jsem vyjela ale třepala jsem se jako ratlík. To bylo včera. Dnes to samé opakování ,šílený strach jela jsem asi 40 za hodinu, troubili na mě a já jsem byla nervozní jak pes. A nejhorší to bylo dnes ráno, v autě funguje špatně topení, takže byla okna zamlžená, utřela jsem je ,ovšem za chvilku se zamlžila znova a já jsem neviděla když jsem přejížděla do jiného pruhu, řídila jsem se pouze světly za mnou . Holky prosím přejde to někdy nebo budu mít pořád tak šílený strac h? A to jezdím jednu naučenou trasu!!!!

nexxi — 2. 10. 2007 20:16

a čeho se konkrétně bojíš?

Májajája — 2. 10. 2007 20:19

po, přesně takhle jsem začínala, naučená trasa, dvacítka ve městě, třicítka mimo, někdy jsem se tak rozjela že jsem si musela dát i trojku. Travalo mi to půl roku denního dojíždění do práce. Teď cestu kterou jsem jezdila dvacet jezdím stodvacet, chce to jezdit, jezdit, jezdit!

Iveta X — 2. 10. 2007 20:30

Tak přesně tyhle pocity jsem měla taky. Ty jsi ale na rozdíl ode mě překonala sama sebe a to je dobře, uvidíš, že budeš postupně jistější a jistější. Já, pokud někdy budu chtít začít jezdit, tak si taky určitě přikoupím jízdy, ale vidím to blbě, řidičák jsem si dělala před třemi roky a od tý doby nejezdím. Jo, manžel si taky dělal řidičák poměrně dlouho - ve 33 letech a teď už sice jezdí v pohodě, ale začátky měl taky těžký. Jednou chtěl dokonce vystoupit z auta na křižovatce a utéct, když se mu nechtěla stará škodovka 120 rozject. Bylo to totiž v centru Plzně, auta za ním troubily a on měl řidičák snad dva měsíce a v Plzni jel poprvé.

Petr100 — 2. 10. 2007 20:44

Po sedni do auta v deset večer nebo o půlnoci, provoz žádný a v klidu jezdi. Nikdo tě nebude stresovat. Já se kdysi takto učil jezdit po Brně.

Martinka1 — 2. 10. 2007 20:47

holky jste lepší než já, řidičák jsem dělala ještě na stř. škole, a nejezdila jsem skoro vůbec. Od bud. tchána dostaneme auto, a když se nenaučím znovu jezdit, tak mi přítel auto nepůjčí :-( Jenže bydlím v Praze, řidičák jsem dělala na menším městě... zatím mám čas, ale bojím bojím!
Asi taky začnu těma jízdama.

x256987 — 2. 10. 2007 20:49

Po, to se poddá, neboj. Začátky bývají krušné. Možná ale, pokud jedeš pomalu v místech, kde se třeba nesmí předjíždět, není od věci občas zajet na kraj, pokud to jde, a nechat ten štrůdl za tebou projet. Za pár týdnů bude všechno jinak, vytrvat!

Májajája — 2. 10. 2007 20:50

Petr100 napsal(a):

Po sedni do auta v deset večer nebo o půlnoci, provoz žádný a v klidu jezdi. Nikdo tě nebude stresovat. Já se kdysi takto učil jezdit po Brně.

Není to tak dávno, přesně tímto způsobem jsem projížděla Brno v pět ráno, abych byla v osum na firmě, chtěla jsem bez provozu, v klidu  a povedlo se. Jen vrátné jsem mírně vyděsila :D

venuše — 2. 10. 2007 22:58

Sedni do auta... dojed nekam na dalnici.... poradne na to dupni.... a bude po strachu. U me to tak fungovalo. Mesic na to jsem jela tisic km pres Nemecko za moji mamou.

x56325 — 3. 10. 2007 8:09

Po, vydrž, to se fakt poddá. Já jsem měsíc po řidičáku (tenkrát jsem myslela, že jsem mistr světa  :dumbom:), totálně zrušila auto.  Díky bohu se nikomu nic nestalo, a policajt, co k tomu přijel, mi říkal, ať hlavně nepřestávám jezdit, jinak že už do auta nesednu. Měl pravdu. Dva roky jsem neřídila vůbec, a stačilo tou křižovatkou projíždět autobusem, a zpotila jsem se, jak dveře od chlívku. Potom to tátu namíchlo, vrazil mě do auta, a jeli jsme přes půl republiky k příbuzným. Ráno tam, večer zpátky. Nechtěj to vidět. Plazila jsem se do každý sebemenší zatáčky dvacítkou, pod zadnicí jsem měla narvanej polštář, protože jsem potřebovala vidět těsně přes auto  - výškově nastavitelné sedačky v tom pravěku ještě nebyly.... prostě síla. :usch:
Ale zlomilo se to, začala jsem znova jezdit, trvalo to, stálo to spoustu nervů, ale dneska jsem v autě denně,jedu kamkoliv v jakémkoliv počasí bez problémů.
Takže vydrž, ono to půjde! Držím palce.  :supr:

zuzzik22 — 3. 10. 2007 15:25

ahojky taky se pridavam ridicak 8let jezdila sem pouze jako spolujezdec max mi to mama nekde pucila na vsi ale kdyz se naproti me vyritrilo auto rvala sem ee autoo pred dvema tejdny sem si koupila vlastni auto jezdili sme trenovat rozjezdy na borsky pole na letiste a tam na tech silnicich kde moc aut neni i kdyz sem mela souseda furt sem mela strach rikal co a jak a me to i trochu znervoznovalo. min tejden sem jela poprvy za kamosem kousinek za plzen a uplne sama sice sem byla nervni jak pes jedna zenska couvala vubec nekoukala no des pak na uzkym moste kdyz sem byla v pulce mi tam od naproti vjela velka avie kola sem drhla po obrubniku alle zvladla sem to proste sem musela sice rozjezdy nic moc stale a myslim ze to vypiluju do prace porad jezdim mhd pac ten strach tam je ale v sobotu chce mame odvezt na chatu tak sem na to zvedava. uvidime. je fakt ze to chce jezdit jezdit jezdit taky o vikendu plnuju vyjet na nocni jizdu pac si chci v klidu projet plzen :-D

sharek — 3. 10. 2007 19:16

Já taky dělala řidičák na střední a byla jsem plná nadějí jak si hned našetřim na auto jak budu mobilní...a ted? přez rok už jsem jen jako spolujezdec a docela jsem si na to i zvykla :p a mužu řict že se na řizeni už zrovna 2x necejtim. Taky jsem přryšlela že jsi koupim kondiční jizdy. kolik to tak stojí??     :co

po — 3. 10. 2007 21:27

Kondiční jízdy ..majlant  jsem platila za 10 jízd  po 45 minutách 2800 Kč
Dnes jsem opět jela do práce..stále naučená trasa..vím kde je a jká čára atd. atd. tak to celkem šlo ale jet někam jinam tak nevím. Jo a holky v autě si přezovám boty..beru si tenisky hahahah

Jo a myslíte si že je moc velký rozdíl mezi auto myslím tím máme staré auto renaulta s tím to celkem jde ale manžel dnes přitáhl domů nové auto...po 15 letech a je to renault laguna a je to velké jako kráva..teda dlouhé hlavně nebo se mi to asi zdá já by nejradši takové maličké twingo:kapitulation:

sisi21 — 7. 10. 2007 19:35

po: to si musíš vyzkoušet sama,které auto ti bude vyhovovat víc,,Já např mám radši větší..Teď momentálně je jedno s čím budeš jezdit pokud začínáš asi bych dala přednost staršímu,kvůli odhadům.,parkování,někam se vejít,.apd..Jinak to jestli jsi vynervovaná je naprosto normální.Každý začátek je těžkej....Musíš si ,ale věřit!!!!!!..to je nejdůležitější..držím palce to zvládneš,,,

Nharte — 7. 10. 2007 21:41

Jen si řiď hezky jak ti vyhovuje, na troubiče se vykašli. Tohle jsou normální začátky, já bývala splavená jak koník po dostizích a teď si řízení moc a moc užívám. Nejlépe je jezdit se zkušeným, klidným řidičem tentokrát v roli spolujezdce, který nastaví svůj krk a ze začátku ti dá přeci jen lehkou oporu. Ale dokázat to sám, také není k zahození. Jediné, co mě zarazilo, je to mlžení- to nesmí být, je to velmi nebezpečné. Pokud neunguje odvětrávání na skla, tak by se jezdit nemělo. Pomůže, když v takové chvíli otevřeš okno- to také vede k odmlžení. Holky v Čechách málo řídí, je to dost velká škoda řekla bych.

Lexie — 7. 10. 2007 21:50

Ahojki.
Ja mam ridicak uz dyl, ale sest let jsem neridila. Letos v cervnu jsem si poridila sve auticko a ucila se proste nanem. Zezacatku ridil spis pritel, ktery mi to prenechaval na prehlednych usecich a podporoval me, pak uz odmital ridit, ze je to moje auto, tak at jezdim a pak uz nastaly doby,kdy jsem uplne sama proste musela sednou a jet... Nejvetsi prvni uspech byl Ostrava / Vsetin, uplne sam v aute, vyjet z Ostravy atd.
Mela jsem hrozny strach a mam ho i dnes. Ale musim rict, ze ted me me auticko hrozne bavi a rizeni se mi moc libi. Takze uz jezdim i v provozu, parkuju, couvam, proste chce to jen trenink a zvyk a podporu ;o) Moc drzim palce. Na troubeni ostatnich se vykasli, jed podle sveho citu a budes v pohode ;o)
Hodne stastnych km...

po — 8. 10. 2007 10:59

Holky pokračování mého snažení, minulý týden jsem jezdila každý den do práce asi 10 km tam a zpátky, ráno ještě za šera. Jedu jak s....ka, strach strach strach a nejhorší je odbočování do pruhu když potřebuju přejet, prostě to nestihám blikám jako idiot 10 minut předem a bojím se tam vjet tak čekám a čekám. No a dnes v noci malá horečky a já ráno musela k lékaři a pěšky by to nešlo s teplotou. Je to od nás asi 2 km ale ve městě, samé křižovatky, odbočování do pruhu atd. Šílené.Holky já jsem jela asi 30 stále , vzadu na autě velké Z aby pochopili aspoň  Dojela jsem tam zaparkovala..o kus dál, blíž bych se nevlezla . Celou dobu v čekárně jsem myslela na to, že pojedu zpět, děs. No a příjdu na parkoviště, nacpáno aut tam jezdilo mraky a já měla vycouvat a ještě nenapálit do aut které za mnou jezdily. Tak se snažím, vyšlo to ale pomaličku, troubili na mě no a mi to zdechlo. Tak jsem znervozněla ještě více, pak křižovatka odbočování vlevo, naproti auta,šílené. Měla jsem hrůzu ,že do nich napálím, nějak nevím kde mám tu křižovatku přejet kde je ta hranice!!!  Tak holky nevím za jak dlouho pojedu rychleji než 30  Normálně na cestě jedu v poho ale jakmile jsou zatáčky atd, dávám 2 jedu jak šnek atd. atd.

sisi21 — 8. 10. 2007 12:00

po. neboj ,zkus ten strach nechat někde venku ..sedni do auta,zhluboka se nadechni,vydechni a řekni si ...vždyť to nic není,to zvládnu...už teď zvládáš,žes musela jet někam do neznáma...ale opravdu to hlavní  musíš si věřit!!!!!

Lexie — 8. 10. 2007 12:42

Presne, ver si, ja si vzdycky rikam... Kdyz to zmakne chlap, tak ja prece taky ;) A ti co troubi jsou paka. Ja bydlim v Ostrave a na jedne hodne rusne krizovatce mi to chciplo, kdyz blikla zelena, dvakrat po sobe... Takze jsem tam brzdila kolonu aut az do dalsi zelene :D A co, jen jsem zcervenala, nikdo na me netroubil, za mnou dva chlapi v octavii mela z toho srandu, ale ja se prece nezblaznim ne...
Drz se, delas obrovske pokroky!!!

po — 8. 10. 2007 13:13

Lexie napsal(a):

Presne, ver si, ja si vzdycky rikam... Kdyz to zmakne chlap, tak ja prece taky ;) A ti co troubi jsou paka. Ja bydlim v Ostrave a na jedne hodne rusne krizovatce mi to chciplo, kdyz blikla zelena, dvakrat po sobe... Takze jsem tam brzdila kolonu aut az do dalsi zelene :D A co, jen jsem zcervenala, nikdo na me netroubil, za mnou dva chlapi v octavii mela z toho srandu, ale ja se prece nezblaznim ne...
Drz se, delas obrovske pokroky!!!

Já taky v Ostravě:kapitulation:

Lexie — 8. 10. 2007 13:30

Tak vidiiis, na Ostravu a jeji brutalni provoz se da zvyknout. Ale chce to cas a trenink a ty to urcite zmaaakneees !!!!

Tiina — 19. 10. 2007 11:29

Po - utření oken nepomůže, hned se zamlží znova, chce to vypnout topení, zapnout klimatizaci, máš-li, a pustit větrák naplno a přehodit to na okna, za chvíli se to odmlží samo.

Jinak ty tvoje stavy úplně chápu, byla jsem na tom naprosto stejně. Hlavně mě děsilo, že třeba budu muset někde couvat, otáčet se nebo parkovat podélně do řady ( to tedy neumím dodnes ), ale nakonec se to poddalo, hlavně to chce tomu nepodlehnout a jezdit a jezdit a jezdit, nesmíš v tom strachu zatuhnout. Ostatně řízení auta je do jisté míry mechanická a tedy naučitelná věc, časem se to tak naučíš, že budeš spoustu věcí dělat automaticky, nebudeš muset přemýšet "teď musím řadit, to znamená pustit plyn a sešlápnout spojku" to už bude automatické, tím pádem se budeš moci soustředit na provoz kolem, užívat si jízdu, poslouchat rádio a kochat se krajinou.

Tiina — 19. 10. 2007 11:34

Jo a ty co troubí na auta se zetkem, nebo se prsí na autoškolu, jsou ty největší hovada na světě, těma si nenech zkazit den. Osobně mám speciálně pro tu autoškolu všechno pochopení světa protože si přesně pamatuju jak jsem se tím prokousávala já.

Romča — 19. 10. 2007 15:45

Taky mě to čeká, ta cena za jízdy to je síla!
Projet Ostravou když všichni jedou do práce a domů, klobouk dolů.Ale jak to vidím u kamarádek , tak to chce opravdu jen jezdit a jezdit.
Tak se drž, jsme holky šikovný a musíme to zvládnout.:supr:

po napsal(a):

Lexie napsal(a):

Presne, ver si, ja si vzdycky rikam... Kdyz to zmakne chlap, tak ja prece taky ;) A ti co troubi jsou paka. Ja bydlim v Ostrave a na jedne hodne rusne krizovatce mi to chciplo, kdyz blikla zelena, dvakrat po sobe... Takze jsem tam brzdila kolonu aut az do dalsi zelene :D A co, jen jsem zcervenala, nikdo na me netroubil, za mnou dva chlapi v octavii mela z toho srandu, ale ja se prece nezblaznim ne...
Drz se, delas obrovske pokroky!!!

Já taky v Ostravě:kapitulation:

Tercila — 20. 10. 2007 1:00

Určitě mají někde v Mototechně nebo u benzin utěrky na skla, které zabraňují jejich mlžení - něco podobného, jako z optiky používám na brýle! :supr:

Simonas — 15. 1. 2008 16:12

Ahoj Po,
tve pocity chapu, ale rekni si, ze se nic nestane tobe ani nikomu z okoli. Ja mam ridicak od svych osmnacti let, ale dlouho jsem neridila. Pak jsem nastoupila do zamestnani, kde byli jen sami chlapi a musela jsem denne jezdit autem. Nekolikrat se mi stalo, ze jsem se do kopce rozjizdela na trojku a samozrejme mi to nekolikrat zdechlo - a to vse za pritomnosti kolegu. Kazdy den jsem mela jine auto - kazde jiny styl ovladani.... A casem se to poddalo. A ja jsem ted dovolim si tvrdit zkusena.
Kdyz couvas na silnici, kde je provoz tak  se podivej a klidne si vycouvej. Kdyz se behem tveho couvani priblizi auto, tak pocka.  Slusny ridic te pusti a nebude delat sceny a troubit. Kazdy nejak zacinal. Ja jsem se jednou  otacela na miste, kde se  nema. No a videl to jeden ridic - chlap a zatukal si na celo a ukazovat to jeste na me. Me to tak nastvalo a urazilo, ze jsem hodila neutral, rucni brzdu a vyskocila z auta - nechala ho tak jak bylo a sla si to s nim vyrikat - co to jako melo znamenat. Nakonec se mi jeste omluvil. Takze zadny strach, pripadne si jeste zaplat jeste jednu dve kondicni jizdy treba s jinym instruktorem. Kazdy uci trochu jinak.

MončaVa — 16. 1. 2008 15:11

Simonas napsal(a):

Ahoj Po,
tve pocity chapu, ale rekni si, ze se nic nestane tobe ani nikomu z okoli. Ja mam ridicak od svych osmnacti let, ale dlouho jsem neridila. Pak jsem nastoupila do zamestnani, kde byli jen sami chlapi a musela jsem denne jezdit autem. Nekolikrat se mi stalo, ze jsem se do kopce rozjizdela na trojku a samozrejme mi to nekolikrat zdechlo - a to vse za pritomnosti kolegu. Kazdy den jsem mela jine auto - kazde jiny styl ovladani.... A casem se to poddalo. A ja jsem ted dovolim si tvrdit zkusena.
Kdyz couvas na silnici, kde je provoz tak  se podivej a klidne si vycouvej. Kdyz se behem tveho couvani priblizi auto, tak pocka.  Slusny ridic te pusti a nebude delat sceny a troubit. Kazdy nejak zacinal. Ja jsem se jednou  otacela na miste, kde se  nema. No a videl to jeden ridic - chlap a zatukal si na celo a ukazovat to jeste na me. Me to tak nastvalo a urazilo, ze jsem hodila neutral, rucni brzdu a vyskocila z auta - nechala ho tak jak bylo a sla si to s nim vyrikat - co to jako melo znamenat. Nakonec se mi jeste omluvil. Takze zadny strach, pripadne si jeste zaplat jeste jednu dve kondicni jizdy treba s jinym instruktorem. Kazdy uci trochu jinak.

:supr: :D

ivanka05 — 1. 6. 2008 20:39

tak já si udělala řidičák vloni  v červnu, jezdila občas asi dva mesice(za tu dobu to stihla lehce nabourat). byla jsem těhul, jakmile jsem ale měla bříško, tak jsem se docela bála a jezdila jen kdyz jsem ridila z hospod, a akcí (nemohla jsem stejne pit), nebyl provoz, tak jsem se nebala tolik... ale od te doby jsem neridila:( a ted mam miminko a rada bych jezdila,ale mam fakt strach... a to neni nejlepsi vstup za volant(jeste s ditetem)... mám i strach z ostatnich ridicu, jezdi jak idioti a ja neumim tak dobre reagovat, nemam odhad, tak kdyz je nekde mene mista, tak mam problem, neumim parkovat, atd... a bydlim v Praze, takze si to umite predstavit:)

sisi21 — 1. 6. 2008 21:39

jak jsem ti psala..strach není moc dobrý za volantem ,,ale zkus to,,třeba to zvládneš,,musíš si věřit...a po Praze je nejlepší jezdit ..Musíš mít oči všude..

Britana — 1. 6. 2008 22:56

Myslela jsem si, že si nikdy řidičák neudělám,protože jsem se příšerně bála.Pak jsem měla svoje auto a....řidiče,kterého jsem platila.Jednou jsem chtěla jet za detmi ,koukala jsem z okna na auto,nechtěla jsem otravovat řidiče ale tady padlo mé rozhodnutí,udělám si řidičák.Moje první samostatná jízda autem,byla taxíkem....tak jsem se bála,že nic jiného nezbývalo.Pak ten můj řidič jel pro auto tím samým taxíkem.Hmm. Bála jsem se hodně.Plně tě chápu....a asi za tři neděle najednou strach opadl a už se nebojím .Ještě jednu perličku.V tom čase třech neděl,co jsem se bála, soustředěná /a spocená s vykulenými oči/ jen a jen na cestu ,že mně stavěli policajti...a já nezastavila.Pak mě předjeli"STOP"já hodila blinkr a předjela jsem je a ..nezastavila. Zastavila mně až houkačka...a pak jsem se to vše dověděla.Divila jsem se moc.Byli policajti hodní,dostala jsem napomenutí

sisi21 — 2. 6. 2008 9:37

,,,,,,,,,že mně stavěli policajti...a já nezastavila.Pak mě předjeli"STOP"já hodila blinkr a předjela jsem je a ..nezastavila. Zastavila mně až houkačka...a pak jsem se to vše dověděla.Divila jsem se moc.Byli policajti hodní,dostala jsem napomenutí...............Britana..:godlike::godlike::godlike::godlike::supr::supr::supr:

kiwi — 6. 9. 2008 8:50

Tak jsem si to tady vse precetla. Po,jak pokracujes? Ja jsem na tom momentalne podobne jak si psala na zacatku. Mam ridicak 15 let, dokonce jsem si pro sebe koupila auto a po dvou letech s radosti prodala. Ted zacinam zkouset znovu jezdit,jeste k tomu na opacne strane. A myslim si,ze se to nikdy nenaucim. Manzel rikal,ze si mam nekde najit rady od zen, ze urcite meli stejne problemy jako ja. A odpovedi jsem nasla, presne takove jsem cekala. Jezdit,jezdit a jezdit. Asi za tim volantem zestarnu strachy. :( Jsem rada,ze v tom nejsem sama a budu bojovat! Sama se sebou a hlavne s autem.

mirka.. — 6. 9. 2008 12:54

podle mě je nejlepší jezdit a jezdit. já jsme se bála akorát v autoškole, že někoho přejedu a stresoval mě instruktor. ten co sme s ním jezdila už byl se mnou pak spokojený, nic moc neřikal a pak jsem jendou jela s jiným a ten na mě furt řval jak to řadím a pak mě nechla přesednout a ukazoval mi kdy a co řadit a totálně mě rozhodil. ale po řidičáku jsem sama hctěla jezdit a pořídily sme se ségrou starší auto a jezdila jsme kde jsem jen mohla. i pak třeba s tátou do belgie s vozíkem po dálnicích, to jsme najela za dva dny asi 1500km. řízení je pro mě nejlepší relax, miluju to. všude se cpu za volant:-) ale nesnáším ty debily, co hned troubí, já za autoškolou jedu v pohodě klidně 30, nebo pomalejší auto předjedu. ale kámoška taky mívala strach a ted už řídí mnohem líp, je to o praxi. holky, šup za volant, třeba v ten večer kdy není provoz, nějakou dobrou hudbu do auta a do toho:-)

kiwi — 6. 9. 2008 22:56

Tak to mě v autoškole taky bavilo, dokonce jsem si dělala řidičák na motorku. Ale to už bylo dávno v minulém století ;) A teď v tom strachu lítám. Tak dnes (já už mám neděli) do toho auta sednu,aspoň co druhý den.

Kuty — 15. 9. 2008 21:53

Po, jestli máš tu možnost začít jezdit v novém autě,přestaň se týrat v tom starém,kde určitě asi není ani posilovač řízení,uvidíš,jak to najednou půjde hladce,auto ti nebude zdechat a pouhým zmáčknutím jednoho knoflíku si zajistíš,aby ti foukal vzduch napřední sklo a nebude mlžení okna - to nechápu,jak si takhle mohla jezdit a přeci si bez maléru dojela,takže si myslím,že si vlastně hodně dobrá řidička,máš talent,ale jen ho prosím tě neubíjej vč.vlastního sebevědomí v té staré šunce.