Zdravim... nevim jak zacit...
s mym synem (18 let) nebyli nikdy problemy. za posledni pul rok se vse zmenilo o 100%.
zacal mit nove "kamarady" a tim to zacalo.
jsou to kluci okolo 25 let. zijou tady ale mluvi polsky... parkrat jsem je videla...
mam o nej strach. nepracuje, nema zadnou brigadu ani nic podobneho, ale "vydelava" mnoho nasobne vic nez ja.
nevim jak si mam vysvetlovat to, ze si sam koupil auto, ridicak, neustale nove obleceni ne zrovna nejlevnejsi.
do skoly prestava chodit a flaka se nevim kde.
prikazat ani zakazat mu nic nemuzu. je plnolety a ma penize. je si toho dobre vedom.
mam o nej strach.  vubec nevim jak se mam zachovat... kde se obratit.
otce nema a s mym pritelem zrovna nejlepe nevychazi...

jak by jste to resili vy?  opravdu uz nevim co mam delat...

wroslinka napsal(a):

Zdravim... nevim jak zacit...
s mym synem (18 let) nebyli nikdy problemy. za posledni pul rok se vse zmenilo o 100%.
zacal mit nove "kamarady" a tim to zacalo.
jsou to kluci okolo 25 let. zijou tady ale mluvi polsky... parkrat jsem je videla...
mam o nej strach. nepracuje, nema zadnou brigadu ani nic podobneho, ale "vydelava" mnoho nasobne vic nez ja.
nevim jak si mam vysvetlovat to, ze si sam koupil auto, ridicak, neustale nove obleceni ne zrovna nejlevnejsi.
do skoly prestava chodit a flaka se nevim kde.
prikazat ani zakazat mu nic nemuzu. je plnolety a ma penize. je si toho dobre vedom.
mam o nej strach.  vubec nevim jak se mam zachovat... kde se obratit.
otce nema a s mym pritelem zrovna nejlepe nevychazi...

jak by jste to resili vy?  opravdu uz nevim co mam delat...

Ahoj. To je smutný.
Syn je plnoletý. Už odpovídá sám za sebe. V tomhle věku už ho těžko převychováš.
Ale jak to chápu, bydlí u Tebe, vydělává a nedává Ti žádný peníze, nemá žádné povinnosti... (Když tak mě oprav, domýšlím si, možná se pletu).
Pokud ho budeš "zachraňovat" (tj. budeš "hodná máma"), půjde to s ním akorát tak z kopce. Proč by šel do sebe? Nemusí chodit do školy, nemusí chodit do práce, dostane najíst, vypereš mu, má kde bydlet.... a žádné povinnosti...
Každé "dítě" by si jen libovalo a nic nedělalo.

Teď máš problémy Ty - on ne.

Chceš mu pomoct, aby problémy měl on, a ne Ty?

Přestaň přebírat jeho zodpovědnost na sebe.

Nastol podmínky. Chce bydlet u Tebe - bude se chovat tak a tak. Např. bude chodit do školy, nebo do práce... bude Ti měsíčně dávat tolik a tolik peněz... bude dělat ty a ty domácí práce... a pokud ne?

Ať se odstěhuje. Že nebude mít kde bydlet? Pokud nebude chtít přistoupit na TVOJE podmínky, bude se muset o sebe postarat sám.

Je to tvrdý, ale jde jen o to, kam ho necháš zajít. Ber ohledy taky sama na sebe!!!

Pokud má peníze a nepracuje, řekla bych, že se mohl zaplést do něčeho nelegálního... to není žádná sranda.

Ber to tak, že už to není dítě. Je dospělý a za sebe zodpovědný. Ty pouze nastol ze své strany HRANICE a trvej na nich...

Zachránit ho nemůžeš. Nemůžeš změnit druhého člověka, ani když je to Tvůj syn. Můžeš změnit pouze SVOJE chování k němu... a on na to bude muset reagovat. Toť vše.

Jestli jsem se Tě mým příspěvkem nějak dotkla tak se omlouvám. Ale opravdu nevidím, jak bys ho mohla "zachránit" pokud nebude chtít on sám. Fakt to nejde.

Tak tohle je určitě noční můra všech nás tady - že dítěti už je 18 a mlátí to s ním pořád dál a nebezpečně. Taky bych trvala na tom, že musí pracovat. A doufám, že bych našla dost síly a nastolila jasně - pokud poctivě nepracuješ, nemůžeš u mně bydlet. Jiná cesta asi není (ale je to hrozný, to uznávám)