» Diskuse - Babinet.cz https://fora.babinet.cz/index.php » Psychologická https://fora.babinet.cz/viewforum.php?id=11 » Fobie https://fora.babinet.cz/viewtopic.php?id=23265 |
Maya.82 — 29. 8. 2007 15:47 |
Ahoj lidi začínám mít trochu problém. Mám fobii na pavouky. A JELIKOŽ JE LETO LOZÍ A JSOU VŠUDE!!!!!!!! A jelikož bydlime ve starem paneláku tak je nestačí chlap vyhazovat a na mě to začíná být moc. Vždy když někde jdu podívám se po všech zdech a stropech jestli tam nejsou a když jo ja tam nejdu tak dlouho než je chlap zlikviduje. (Zkuste někdy nečůrat 12hodin kvuli pavouka) Když jdu spát prohlídnu okolí postele pod polštářema, peřinama co kdyby náhodou. Myslíte, že v této situaci by bylo potřeba navštívit psychologa?? |
Ladie — 29. 8. 2007 15:52 |
Pořiď si kočku - ta moje doma sežere všechno, co se pohne a je menší, než ona. ;) Ani komár nemá šanci, natož pavouk!!! |
nexxi — 29. 8. 2007 15:58 |
ahojky mayo píšeš mi z duše jak se říká.. včera se vracíme z lesa a doma při krájení hub z košíku vypochodoval jeden travní.. letělqa sem pryč s šíleným řevem a mamka musela vraždit.. a večer sme objeivil v obyváku za skříní rodinku velkejch no mě by kleplo.. ale poradili nám koupit si přípravek proti lezoucímu hmyzu, raid, biolit.. konkrétně ten první - protector.. prej je zabíjí.. |
_luca_ — 29. 8. 2007 16:09 |
porid si pejska:) ten muj sezere vlastne vsechno co leze.... driv jsem byla ve starym baraku na zizkove, a tam byl tak kazdej mesic takovej ten velkej po*n, co vidam spis na chatach.... no a psik se do nich poustel.... :) a vedela jsem, ze kdyby se vyskytl nekde kolem me, pejsek se do nej pusti..... |
Maya.82 — 29. 8. 2007 16:18 |
Tak já psa mám, ale nedovolím ji to žrát. Pak se těžko brání svoji vlčáčí feně když se rozhodne dát mi pusinku a nějaký ten lízanec občas schytnu a představa, že předtím sežrala pavouka to by mě asi trefilo. :usch: |
siska — 29. 8. 2007 16:24 |
Maya82-já taky měla fóbii. Sice jinou, ale pokud bych se jí nechala ovládnout, nebyla bych schopna normálního života. Musela jsem k psychologovi, sama jsem to nezvládala. Jiná možnost než trénovat není, neutečeš tomu. Buď začneš trénovat a zkoušet se na pavouka podívat, potom s ním být v místnosti....nebo tě fobie ovládne a budeš taky neschopna normálně žít. Psycholog tě nebude házet do místnosti plné pavouků, neboj. Zkusíte zjistit, proč tu fobii máš, a pak budete nenásilně pracovat na odstranění tvýho strachu. |
sexynet — 29. 8. 2007 16:24 |
Hehe, tak ja mam z pavouku fobii taky :) A to takovou, ze kdyby mi lezl nahodou po ruce, dobehnu pro sekeru a ruku si snad useknu i s pavoukem :) |
siska — 29. 8. 2007 16:26 |
vždyť pavouk přináší štěstí, nebo je to kec? |
Maya.82 — 29. 8. 2007 16:35 |
Sexynet no tak to já bych na te lodi nebyla. Já bych tam nevlezla a pokud bych tam nahodou byla a pak si všimla pavouka tak klidně skočim a plavu zpět. No já už to vlastně jednou udělala nebylo to sice na vltavě, ale za jizdy autem se mi spustil za zadama pavouk no a ja abych mu utekla tak jsem malem vystoupila za jizdy. Nebylo jak mu uhnout tak jsem otevřela dveře a vyhla se snich. Par lidi pak myslelo, že mě zabije. Hlavně řidič se smál, že mu za jízdy ještě nikdo nevystupoval. |
Me — 29. 8. 2007 18:07 |
Může to být i docela nebezpečné, představ si, že bys řídila ty, a najednou se odněkud v autě vynořil pavouk... mohla by z toho být docela slušná havárka :/ |
markéta — 29. 8. 2007 18:13 |
Fuuuj, tak to já mam fóbii taky, a jednou jsem měla doma na návštěvě ségry a připravovala jsem véču...jen v šatech (jsem divná, takže si sednu na zem a třeba si oloupu brambory na zemi v obýváku) a jak se tak opíram s starou květinovou přepážku mezi kuch. a obýv. tak mi něco spadlo na rameno, ohlídnu se a... to jste měli vidět, v okamžiku jsem byla nahá, holky stály na gauči a já lítala po obýváku a řvala: sundejte ze mě tu příšeru!!! No příšera zůstala na šatech a pochopitelně z nich během mého maratonu utakla do bezpečí... Od té doby u stěny nesedim...ani na zemi a jak je pavouk na stropě tak nejdu do místnosti... |
Maya.82 — 29. 8. 2007 18:19 |
Me já vím, že to může být dost nebezpečné a zvlášt u mě mi se tam spustit tak nevím to by dopadlo hodně špatně proto uvažuju nad tím psychologem, ale furt s něho mám strach. Kdyby ho třeba napadlo dat mi pavouka do ruky nebo tak to bych nepřežila. |
host eska — 29. 8. 2007 18:23 |
Já jsem viděla v Tv nějaký dokument o dotykových monitorech a tam právě mluvili o terapii na různý hmyz. |
Maya.82 — 29. 8. 2007 18:27 |
No já bych se toho brázku nedotkla. Fuj i když je to JEN obrázek ne. Myši mi nevadi. Brouky nemusím, ale když mi vadí tak je vyhodit. Ale pavouka ani toho nejmenšího ne a mám pocit, že tou svoji fobii obtěžuju i okoli. |
host eska — 29. 8. 2007 18:33 |
No, na obrázek se budeš nejdřív jenom dívat. A pokud možno hovořit o pocitech s odborníkem. A až se budeš cítit, tak se dotkneš. Bude to tvoje rozhodnutí. Nikdo tě do toho nutit nebude. |
Damila — 29. 8. 2007 18:46 |
Maya.82, to sháníš psychologa pro sebe nebo pro psa??? :) |
Maya.82 — 29. 8. 2007 19:28 |
Host eska no to fakt nevim možná to má něco společného s jedním zážitek z dětství kdy bylo v jedné mistnosti hodně pavouku a když jsem šla do jiné tak tam byl taky aspon jeden. Bylo to u babky když jim přestavěli parapety a oni tam žili takoví strašně velcí no prostě byli všude. Tu noc jsem nespala a pak jsem u babky nespala asi 5 let. |
Danulak — 29. 8. 2007 20:14 |
Tak to me pavouci absolutne nevadi, zadni, klidne je vezmu do ruky zadny problem. Ale RYBY A ZABY FUUUUUJ STUDENE po*n. Kdyz jdu na chate do studanky pro vodu, patram, zda tam nesedi ZABA . Pri predstave, ze bych mela sahnout na RYBU, je mi zle. A ten smrad, kdyz tchyne chysta kapra na Vanoce - nikdy nejsem doma, musi s detmi PERFEKTNE uklidit kuchyn jinak tam nejdu. Mam na mysli smrad ze syrove ryby ne z vareni. Mozna je pricinou rybi tuk ve skolce pred kazdym obedem polevkova lzice nasilne vpravena do ust.Fujtajbl! |
Danulak — 29. 8. 2007 20:18 |
Doplneni: kdysi ve skolce, zacatek 60-tych let. |
Slavek17 — 30. 8. 2007 9:12 |
Zdroj té fobie, tak jak ji Maya popsala, mě jen utvrzuje ve správnosti postupu, který propagují třeba koňáci, když spadnou z koně - že je třeba co nejdříve nasednout znovu a nevzdávat to - postavit se tomu, jinak že hrozí konec s ježděním. |
BB — 30. 8. 2007 9:36 |
No, tak já taky měla fóbii z pavouků.Vyléčil mě z toho můj muž, když na mé histerické jeky že " TAM je pavouk !!!!!" nereagoval a posléze mí vynadal ... abysem se nepos..la ..... Naučila jsem se svoje reakce ovládat ( páč ty moje jeky stejně neměly odezvu) .... ty dlouhonohé pavouky celkem snáším a nechám je sedět i v rohu v místnost .... oni stejně časem někam odejdou. Bojím se, že kdybych je připlácla smetákem a vynesla ven, tak jim polámu nožičky .... a ty velké chlupaté ... pokud je na zemi , přiklopím sklenicí ( zpod smetáku by určitě zdrhli :mad: ) , podsunu opatrně papírem a vyhodím ho ven. Když mě někdo vidí, tak se mi směje, že se určo vrátí zpátky i s rodinou ... :rolleyes: .... |
Jdhehajnx — 30. 8. 2007 9:58 |
Tak to tě s tou sklenicí obdivuju.CHtěla jsem to taky jednou udělat,ale jak jsem byla půl metru od něj,tak jsem blíž prostě nemohla,normálně se mi zvedal kufr... A než jsem vymyslela novej plán,tak někam zdrhnul a já šla radši spát do jinýho pokoje...:rodna: |
Décima — 30. 8. 2007 10:12 |
Jé, mě pavoučci vůbec nevadí ani ti velcí, já si dokonce jednoho "pěstuju" na záchodě. On si tam nahoře v rohu pěkně lebedí.. nemám to srdce ho zabít. Na chatě je někdy pavučin jak nastláno. Při úklidu prostě pavouka vemu do ruky a dám ven na terasu. Zato mně jsou nějak protivní hlodavci, myši tedy nemusím ani ty bílé ve Zverimexu, křeček a morče mi nesměli přes práh. |
Ladie — 30. 8. 2007 12:16 |
V bytě se pavouků štítím - do té doby, než je sežere číča (což není na dlouho :D ). Ale venku mi nikdy nevadili. Třeba na zahradě při okopávání kolem mě běhají a nevadí mi to. Ale když mi vlezou do bytu! :o |
Ivana — 30. 8. 2007 12:47 |
Mně nevadí malí pavouci, i když do ruky bych je dobrovolně nevzala, ale jsem schopná smést je na lopatku a vyhodit. Zato velcí pavouci -brrrr! To se prostě nedá ovládnout rozumem, já u toho vůbec nemyslím, jen řvu. Jednou jsem jednoho taky přiklopila sklenicí, ale podstrčit pod to papír, to jsem prostě nedokázala. Chudák se tam udusil. Já ho ale nedokázala zlikvidovat ani mrtvého, musel to udělat syn. Jsou mi hnusní všichni větší hmyzáci a nemůžu je vidět ani na fotkách. Tuto fobii si ani nehodlám léčit, protože bych to léčení nevydržela. Nechci si zvykat na hmyz a pavouky, chci, aby se mi vyhýbali! |
Maya.82 — 30. 8. 2007 12:51 |
Tak mi vadi jak v bytě tak venku. Venku je to, ale lepší to jim muže člověk dál utect. |
Selima — 30. 8. 2007 15:18 |
Mne sa hnusili hadi - neviem, či to malo rozmer fóbie, ale po*ní mi boli. A bála som sa ich. Na chate sme ich mali v tráve plno a ja som všade videla zmije, hoci v skutočnosti to boli slepúchovia a užovečky. Potom som mala sen, kde som sa dotkla hada a zistila som, že nie je vlhký a slizký, ale suchý a príjemný. A videla som obrovského hada, ktorý sa ťahal od zeme až niekam do výšok vesmíru ... a nedesil ma. Pol roka nato som bola na poznávačke v Egypte, kde mi náš sprievodca-vtipálek položil pri návšteve trhoviska za krk práve hada :usch: . Na 30 sekúnd som sa zavzdušnila, mala som tep 400 a kolabovala som, ale potom som začala pomaly dýchať a uvedomovať si, že ten had je fuckt teplý a na omak príjemný. Vyfotila som sa s ním omotaným okolo pliec a dokázala som sa dívať, ako si ho ten jeho krotiteľ či cvičiteľ dáva do úst... Odvtedy niežeby som bola do hadov zamilovaná, ale rešpekt je mnší, taký primeraný - povedala by som. Dokonca som dobrovoľne pohladkala červenú zmiju kamoškinho syna... |
Jdhehajnx — 30. 8. 2007 15:37 |
Teda Seli :godlike: :usch: Mě dát někdo za krk hada (nebo pavouka),tak je to buď jeho poslední životní počin,ale pravděpodobněji můj poslední životní zážitek... Když mi bylo o pár let míň,tak jsem přecházela silnice jak magor a kámoška vždycky říkala,že mě buď přejede auto nebo umřu strachy,potažmo leknutím. Myslím,že už nepřecházím silnice jak magor,ale věřím,že v takovýhle situaci (něco co je mi po*nýho za krkem),bych asi fakt "odešla". Mě ke kolapsu stačila svlečka od pavouka,kterou kdysi přinesl spolužák do školy-neboj,šáhni na to,v tom už ten pavouk není.ANi náhodou,odešla jsem,dokud to neschoval :rodna: |
Tiina — 30. 8. 2007 17:01 |
Pavouci mi nevadí, doma jich máme plno, ale co fakt nesnáším je hlodavá havěť - myši, krysy, potkani a tak. To mi dát někdo za krk, tak umřu hrůzou. A vzhledem k tomu, že bydlíme na vsi a pole máme všude kolem, docela jsem si užívala. Tak teď máme doma čtyři kočky a je klid. |
Ladie — 30. 8. 2007 17:09 |
Kočka je dobrá na veškerou havěť, která je menší, než ona... |
Helča — 30. 8. 2007 17:27 |
Taky nesnáším myši, mám tři kočky - tedy vykastrovanou kočku, kocoura a kočku o které jsem si myslela, že je taková nějaká nevyvinutá, že koťátka mít nebude, no a má - čtyři! Myši tedy naštěstí nemůžeme mít. |
Salen — 30. 8. 2007 18:27 |
Dnes je zrovna o tom článek v MF DNES - najdi si na netu. Psycholog Höschl tam píše, že fóbie se léčí skutečně tím, že se tomu strachu člověk musí podrobit v daleko vyšší míře a pak je po fóbii. Poněkud to tam přehání, jako příklad uvádí, že pokud donutí člověka pavouka sníst, už mu pak nevadí vůbec nic :-D nebo když má někdo strach z výšek, trénuje s ním koukání z Nuseláku. Tak na tom principu je založená léčba. |
Maya.82 — 30. 8. 2007 21:19 |
Tak po přečtení Salenina příspěvku jsem si to s tím psychologem hodně rychle rozmyslela. |
Ladie — 30. 8. 2007 21:21 |
To se ti vůbec nedivím :usch: |
Maya.82 — 30. 8. 2007 21:26 |
To radši budu žít s tou fobii snad to nějak zvládnu. |
Salen — 30. 8. 2007 21:40 |
Na mě to neházejte, já jen citovala známého odborníka :-). |
Maya.82 — 30. 8. 2007 21:43 |
Neboj na tebe to nehážem. Jen mě odradilo co ten člověk řekl. Nedokážu si představit co by se dělo kdybych tam šla a on mi řekl tohle. |
leny.wood — 30. 8. 2007 22:12 |
z pavouků jsem měla jako menší hrůzu, fakt že jo a i teď je to někdy šílený. jednou se mi stalo, že jsem se v klídku sprchovala a najednou se na mě spustil pavouk :usch: no já zaječela, vyskočila na "sedátko" ve vaně a sprchou jsem to po*ný zvíře spláchla a strašně dlouho nechala téct vodu do odpadu, aby na mě znova nevylez (jako malý se mi totiž stalo, že jsem spláchla před koupáním pavouka, a když jsem se po chvilce vrátila, byl tam znova). s takovýma těma mini pavoučkama si i hraju, ale jakmile je větší, fuuj. třeba na záchodě, když nějakýho uvidim, tak mě popadne strašně nepříjemný pocit a už zabíjím, jindy musím požádat někoho z rodiny, aby ho odstranil (brácha je klidně chytne za nohu a pak mi s tim mává před obličejem :usch: , to bych ho vždycky vraždila, ale teď už to naštěstí tolik nedělá (že by dospěl? :lol: ), když vidím, jak nějaký pavouk běží ke mně, tak nohy jdou automaticky nahoru, nebo kolem něj tiše projdu a říkám: "hodnej, jen zůstaň, kde si". tže by se vlastně dalo říct, že taky trpím takovou menší fobií... |
vavatu — 30. 8. 2007 23:14 |
Tak jsem si teď raději dala nohy nahoru, co kdyby na mě něco pod stolem vlezlo :co:. Malí pavoučci mi taky nevaděj, nejlépe tak ti milimetroví :D, ty vezmu i do ruky. Ale jak se to zvětšuje, tak je zle. Hnusej se mi i mrtví a nohou (samozřejmě v botě) bych pavouka nezašlápla - neb by mi ta noha asi upadla. |
vavatu — 30. 8. 2007 23:23 |
Jo a jednou se mi stalo, že jsem vykoupala dítě - nepamatuju se jestli to tenkrát bylo ještě miminko, nebo už batole. No a v ručníku, do kterého jsem ho zabalila, byl pavouk.... Následovala jak jinak než inteligentní reakce - zařvala jsem a uskočila - naštěstí mi ten prcek na zem nespad :o. Od tý doby ručníky před použitím kontroluju , zvlášť v tomhle období :rolleyes:. |
BB — 31. 8. 2007 11:39 |
Teď jste mi připomněli, že jsem někde četla , kolikže pavouků a hmyzu člověk polkne ve spánku ...... :usch: :usch: :usch: asi si dám roubík .... |
Slavek17 — 31. 8. 2007 11:39 |
Tak oni se vám pavoučci "hnusej" jo? - Aha, pochopil jsem, že většina zůčasněných je z Prahy. - Takže více už perlami mrhat nebudu.... :jojo: ... beztak o mé rady nikdo nestojí, stojíte jen o to, psát o svých fóbiích pořád dokola... ;o))))) |
Maya.82 — 31. 8. 2007 12:47 |
No vidím, že v tom nejsem sama Slavku to tak neber my si vykládáme zážitky no. A teda aspon já nemám prostě dost odvahy na to abych se tomu postavila. |
Selima — 3. 9. 2007 15:30 |
Proti nemším strachom ale podľa mňa metóda "zvykania si" pomáha. Ja nemám veľmi rada hmyz, a už vôbec nie na mne. Ale keďže na chte na mňa rôzne chrobáčiky padali napr. z trámov v spánku(občas veľké až 8 cm a tvrdé ako skala), nejako mi otrnulo a zvykla som si. Naopak chrústov neznášam od čias, čo mi ich nastrkali desiatky za krk :usch: - vtipálky kamošky. Predstava chrústa na krku mi privoláva kŕče a šoky... :/ |
lupina montana — 3. 9. 2007 15:42 |
Já se takhle bála pavouků, jako dítě. Když byl na záchodě, radši jsem se počůrala a pak to pěkně slízla :rolleyes::grater: |
Tiina — 4. 9. 2007 11:12 |
Slavku a odkud jsi ty ? Že by z té obydlené zatáčky směrem do Vídně ? |
Ráček — 4. 9. 2007 12:05 |
Pavouci to je kapitola sama pro sebe. Štítím se jich moc, ale zas néé tak moc, abych ho nepodebrala novinama nebo něčím takovým a nevyhodila ho ven.. |
Selima — 4. 9. 2007 15:28 |
:lol: |
sisa70 — 4. 9. 2007 16:17 |
Pavouci, žáby, hadi, moli .... to všechno je v pohodě, nevadí mi na ně sahat, ale mám už odmala fobii na knoflíky .... a to specielně na dvoudirkový, takový ty koministický, co byli na zástěrách, pánských pyžamech a na těch kostkovanejch flanelovejch košilích. Největší odpor ve mně vyvolává tento typ knoflíku uržený ještě se zbytkem nítě...... fůůůj, to je děsná představa ....proto si mumím představit, co zažíváte při pohledu na havěť. |
Ferda — 5. 9. 2007 18:10 |
no jo, sklipkany a hady chovam, nesnasim kocky! |
Ladie — 5. 9. 2007 18:18 |
Já taky nesnáším kočky! Ale té naší doma to nějak nevadí :lol: |
lupina montana — 5. 9. 2007 21:55 |
Holky-nahoře na monitoru mi sedí jedna naše Elišuna.............teda, to je hotová tarantule! Kouká, co to tu dělám. |
Martinka1 — 12. 9. 2007 23:08 |
Zkus regresi (návrat do minulých životů) - strach z pavouků prý bývá z min. životů (jestli na to ovšem věříš :-) |
sisa70 — 13. 9. 2007 8:38 |
Lupi, já musím mít vždycky něco extra, každej druhej se štítí hadů nebo myší, to už ani nepřekvapí, že jo? |
poletucha — 13. 9. 2007 8:45 |
Siso, |
sisa70 — 13. 9. 2007 9:06 |
Ahoj Pol :hjarta:, |
Nick3594 — 13. 9. 2007 9:29 |
To jsou mi věci :co:. Si budu muset vzít na školičku svetr se zipem :D, abys přede mnou nezdrhala a neječela :D. To bych nepřežila :D. |
Pavka — 13. 9. 2007 9:58 |
Moje fobie je, že nestoupám na kanály nebo takový ty kovový rošty. Všechno poctivě obcházím. Taky nevím kde jsem k tomu přišla, nikdy jsem nikam nespadla. |
lupina montana — 13. 9. 2007 22:53 |
V kanálech jsou strašidla, Pavko.....a dvacetimetrový aligátoři a Godzilly.........:co::co::co: A ve sklepě! Tam taky! Prostě je to "dole" a ještě k tomu "uvnitř dole" a tam je vždycky bůhvíco :gloria: |
sisa70 — 14. 9. 2007 8:39 |
Lupi, |
Lexie — 13. 12. 2007 18:03 |
Tak ja mam fobii z pavouku... Asi jako spousta lidi. Jenze uz jsem ve stadiu, kdy to nezvladam. V lete jsme byl iv jeskynich a nad pelchovym vychodem sedeli asi 4 opravdu velici a primo uprostred nad tema dverma... ja zacala brecet, trast se a couvat zpet do jeskyne. Trvalo asi 10 min, nez me vytahli nasilim skrz ty dvere, ale s takovym revem, ze vsichni stali a cumeli a ja bila v obliceji jak smrt. Taky mi jeden v noci spadl ze stropu na hlavu a to uz dopadlo tak, ze jsem si rvala vlasy z hlavy. Ted kdyz bydlim sama, se snazim udrzovat vsude totalni cistotu, zadny prach, zadne pavuciny, ale jakmile se nejaky objevi, beru vysavac, ten ma dlouhou tu trubku a vysaju je. Jen nevim, jak to dopadne, az odnekud vyleze nejaky velky. to asi pujdu k sousedum s brekem... :( |
Zlatynka — 13. 12. 2007 20:04 |
myslím, že štěstí nosí jen takoví malí milimetroví pavoučci, co si pomalu lezou na své tenké pavučince........a né ty velký chlupatý masitý hovada!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Já třeba k vůli pavoukům nechodím u našich do skleníku...jednou jsem tam stála asi 2 hodiny, než mne někdo přišel vysvobodit...pavouk se totiž spustil přímo před vchodové dveře....hodila jsem po něm motyčku, netrefila se....a jedna tabulka skla to nepřežila |
lupina montana — 13. 12. 2007 22:05 |
To je ovšem velmi rozšířený omyl :vissla: Pravda je taková, že čím větší a chlupatější, tím více štěstí nosí - což je logický, žejo ;) |
Míša Kulička — 15. 12. 2007 15:38 |
To přesně chápu, dovedu si představit, že bych jednala úplně stejně :lol: ... |
luminka — 31. 12. 2007 0:19 |
Dcera se taky bojí pavouků.A prý Eminem nemůže vidět sovy a Johny Depp klauny. Kdybych se nebála tulipánu s černýma tyčinkama už od dětství, tak bych to nemohla pochopit. Dost nechápu tu knoflíkovou fobii, a to jsem o ní četla na několika místech, má to víc lidí. |