Ahoj, potřebuju poradit. Můj muž se ke mě poslední dobou chová divně. Žije jen prací,svými koníčky a aktivitami s dětmi,ke kterým mě nezve. Mám pocit,že se mi vyhýbá. Ke všemu z něho v poslední době cítím obpor,alergii a zhnusení vůči mé osobě. Vrcholem všeho byla naše dovolená,kde si dělal absolutně co chtěl. Nějak se mi to vymyká z rukou. Kolikrát ani nezavilá a já nevím,kde je. Jaho chování je divné už i jeho a mým rodičům,našim známým. Ptají se mě, co se děje,ale já jim neumím odpovědět. Můj muž nic řešit nechce,nic se neděje. Nechci se nějak unáhlovat,ale po přečtení článků na téma Život po nevěře, zacínám mít strach. Jak to zjistím, nebi vyloučím? Prosím, poraďte.

Asi zřejmě se mi teď spousta lidí vysměje, ale jak jsem tak minule jela do Zlína, prošla jsem tržnicí a na jednom domě přímo naproti mně visela upoutávka: Detektivní kancelář...
Takže Mapy - Najdi nejbližší - Detektivní kancelář....
A budeš mít jistotu, všechno ostatní budou dohady a budeš se jen trápit...

Ale napřed si rozmysli dobře, co uděláš jestli se nevěra potvrdí, to musíš vědět dopředu, a jestli skutečně tu jistotu chceš mít.

Neverny manzel vetsinou o sebe zacne vice dbat.Zacne pouzivat parfemi pokud je drive nepouzival.Zacne se vyhybat sexu s tebou.Zacne travit vice casu mimo domov.S tveho prispevku si myslim,ze se nemusi jednat o neveru,ale muze mit treba nejake zdravotni potize nebo potize v zamestnani.Protoze jak pises jeho chovani je divne i jeho rodicum a znamim.Pokud by byl neverny tak by se k rodicum a znamim choval uplne stejne jako pred tim.Nenapsala si jak to jeho chovani trva dlouho.

Jeho chování trvá asi tak 2 měsíce. Nejvíc mě zaráží,jaký rychlý spád to nabralo. Najednou je všechno jinak. Z jistoty nejistota, chlad.odtažitost, nic se neřeší. Bety má pravdu. Bojím se obojího. Co je horší? Nejistota, nebo vědět?

Vabi obojí stojí za houby. Možná nevědět je milosrdnější...vědět to už je jasná zpráva. Nevybereš si.
Záleží na tom - jestli chceš něco zjistit. A unést tu informaci ať už bude jakákoliv. Já bych radši nevěděla...

Zmizí mobil z míst, kde býval dřív položený....  Respektive zmizí z Tvého dohledu.
Bude ho brávat na záchod, tam bude trávit hodně času :D, do koupelny, na noc do slipů...

Ale taky to není 100%. Dneska může  mít dva mobily, jeden oficiální, druhý pro prérijní růži. :(

.

Je to tu!  Manžel mé kolegyně z práce v sobotu přišel v noci v podnapilém stavu a v hluboké sebekritice manželce vyzvonil, jaký je blbec, že má doma všechno, že má skvělou ženu, jak je spokojen......... No co myslíte, že ona udělala?  Když šel vyhodit obsah žaludku, jukla mu do mobilu (ač poučená z mého současného života).  ...... No, a bylo vše jasné. Nevěra jak vyšitá - byla tam. Hned jí druhý den jakože omyl volala, a milenka obratem dala vědět manželovi, že to prasklo.

On ten ubožák neunesl už to skrývání a přetvařování se. Tak to na sebe v opilosti prásknul.   :dumbom:   :dumbom:  No a teď má doma peklo....a já v kanceláři taky. :butter:

Takže, jestli VABI nechceš nic razantního měnit, nech tomu čas a ono ti to z nějaké strany přijde, proč se manželovo chování změnilo. Jestli ti nijak vážně neubližuje, netýrá, ... nech ho v jeho "jeskyni", ať si to v sobě vyřeší sám. Ono to praskne, ať je to cokoliv.
Může to být jen nějaký problém v práci, zdravotní problémy které nechce říci, nebo třeba jen krize středních let, prostě cokoliv.

Jestli máš potřebu něco výrazně měnit -  hledej.... Ale ujišťuju tě, že může přijít dost těžké období....

VABI napsal(a):

Jeho chování trvá asi tak 2 měsíce. Nejvíc mě zaráží,jaký rychlý spád to nabralo. Najednou je všechno jinak. Z jistoty nejistota, chlad.odtažitost, nic se neřeší. Bety má pravdu. Bojím se obojího. Co je horší? Nejistota, nebo vědět?

Doporučuji hlubokou meditaci - to jest tak stokrát si přehrej "Amnestiu na neveru" od Elanu a pečlivě zkoumej text.... Možná se budeš dost divit, co všechno si uvědomíš :)

Mno...já bych nachystala budík tak na půlnoc, až by zazvonil tak bych křikla :"Manžel se vrací"
No a když vyskočí z okna tak je to jasný.  :P


Ale vážně: já bych se v tom asi moc nevrtala. Co když je nemocný? Může mít nějaké starosti. Myslíš, že má na nevěru čas? Píšeš, že žije prací, koníčky a aktivitami s dětmi. Pracovat se musí, ale nevěrnej chlap, si myslímm, odsune koníčky a aktivity s dětmi. Taky za tím můžou být finanční potíže. Zkus si s ním pěkně u vína promluvit. Tohle chce buď přehlížet a nebo z očí do očí probrat.

Bud okouzlivou stastnou damou! A delej si poteseni, ne reseni! Nic ti to nezaruci, ale hre to prospeje. Hodne stesti.

Pandoraa: tak to mě nenapadlo, budu si to muset pořádně poslechnout-člověk se má stále co učit, že jo.....

VABI nemusíš hned myslet na nevěru. Může mít třeba nějakou krizi, anebo jak tady holky psaly nějaký např. zdravotní problém:/ Já bych po ničem nepátrala, snaž se být milá a v pohodě, věřím, že se to zase spraví:gloria:

Leila napsal(a):

Zmizí mobil z míst, kde býval dřív položený....  Respektive zmizí z Tvého dohledu.
Bude ho brávat na záchod, tam bude trávit hodně času :D, do koupelny, na noc do slipů...

Ale taky to není 100%. Dneska může  mít dva mobily, jeden oficiální, druhý pro prérijní růži. :(

mobil na zachode jsem resila dlouho ... drahy si ho tam brava od zacatku vztahu (hraje hry kdyz je tam dlouho) - mne to hodne vadilo protoze jsem kdysi mela kamarada (nic jsme spolu nemeli ale jeho draha o tom nesmela vedet) posilal sms ze zachodu :-)) ...dlouho jsem z toho mela pocit ze mi neco taji ... dneska uz vim ze mobil na zachode muze a nemusi nic znacit :lol:
k tematu : myslim ze by poznala (mela tuseni ze nekoho ma) kdyby nekoho mel ... zmena v chovani je takovy rozsahly priznak - asi jako nechutenstvi u kazde nemoci

Vabi píšeš: Můj muž nic řešit nechce,nic se neděje....

Pusť si třeba Knoflíkáře a proboha nic neřeš a po ničem nepátrej ...
Hlavně se snaž mít se ráda, pečuj o sebe, i muži mají své dny.

A máš rozmyšlené, co bys dělala, kdybys manželovi na nevěru přišla?

Pokud bys v případě odhalené nevěry se nechtěla s manželem rozejít, tak opravdu nepátrej a spíš zaměř své úsilí na vylepšení vašeho vztahu.

Pátrej jen tehdy, pokud bys chtěla v případě jeho nevěry svého manžela opustit. A i tak bych já osobně radila nepátrat, považuji to za ponižující.

Provalením nevěry problémy ve vztahu spíš narostou, máloco  se tím ve vztahu vyřeší, spíš se vše zkomplikuje.

Jo a jednoznačné příznaky neexistují, nevěru lze utajit, pokud se chce, ale je pravda, že většinou se podvádějící svou nevěru zas tak moc zamaskovat nesnaží, mívá hlavu plnou jiných myšlenek.

A kolik mu je let?Neleze na něj tzv."druhá míza"?Ta bývá často spojená s nevěrou, ale nemusí být, prostě on má chuť změnit všechny dosavadní stereotypy, dát si"voraz"apod. Chce být spíše sám za sebe, klid od manželky atd. Co vím, chlapi to tak někdy mají, potřebují si dokázat svou nezávislost apod., zvlášť pokud žijí delší dobu v rodině, která je tak trochu svazuje /jde jen o jejich pocit/, stereotypu ...

Teda, s tím telefonem jste mi vyrazili dech. Jako by jste byli u nás doma. Taky chodí na záchod,někdy ho nechá zvonit a nezvedá ho. Včera ,když jsem mu volala,telefon nezvedal a pak ho měl vypnutý úplně.ME, v kolika je ta druhá míza? V 36? Není to brzo? Snažím se nečekat na něj,mít sama nějakej program i s dětma, ale bojím se,aby se jenom neprohloubilo to odcizení. Myslela jsem si,že když budu samostatná,soběstačná,v pohodě,něco ho trkne,začne si mě vážit,přijde za mnou. Je to takový zákon akce a reakce,ale nějak nezabírá. Vůbec nevím,jak to všechno ustojím,co je dobře a co ne. Mám 3 kámošky,skvělé baby. Jsou štíhlé,chytré.oblíbené a všechny rozvedené! Všichni jejich bm si našli jinou. Co se to děje?

VABI, hlavně si opravdu dobře promysli, co bys dělala, kdyby se skutečně jeho nevěra provalila. přečti si o tom něco, je to skutečně důležité, v takovém okamžiku se dělají největší chyby.

A pokud by mělo změněné chování Tvého manžela jinou příčinu, tak budeš alespoň moct zasvěceně radit kámoškám jak na to, pokud se někdy ocitnou v takové situaci :)

Já jsem možná v tomhle skeptik, ale pokud slyším, že se něčí manžel hledá a že si potřebuje řešit nebo ujasnit své problémy (krize středního věku), tak podle mě je v tom na 90% nějaká ženská.

zeptej se ho přímo: ty někoho máš?? Tak jsem to udělala já, řekl, že nemá, ale já jsem BM moc dobře znala a věděla jsem, že kecá. A taky že kecal.
Nechat ho sledovat, mi nepřipadá moc vhodné. Aby se neurazil, že ho necháváš sledovat.

www.odhalena-nevera.cz


(mimochodem strašné svinstvo a ještě úplně amatérsky pojaté :rolleyes: )

Jeden můj známý říká: "Ptej se jen tehdy, když přesně víš, jaká bude tvoje druhá otázka."
Někdy se totiž už po první odpovědi na druhý dotaz nezmůžeš.

algida napsal(a):

Leila napsal(a):

Zmizí mobil z míst, kde býval dřív položený....  Respektive zmizí z Tvého dohledu.
Bude ho brávat na záchod, tam bude trávit hodně času :D, do koupelny, na noc do slipů...

Ale taky to není 100%. Dneska může  mít dva mobily, jeden oficiální, druhý pro prérijní růži. :(

mobil na zachode jsem resila dlouho ... drahy si ho tam brava od zacatku vztahu (hraje hry kdyz je tam dlouho) - mne to hodne vadilo protoze jsem kdysi mela kamarada (nic jsme spolu nemeli ale jeho draha o tom nesmela vedet) posilal sms ze zachodu :-)) ...dlouho jsem z toho mela pocit ze mi neco taji ... dneska uz vim ze mobil na zachode muze a nemusi nic znacit :lol:
k tematu : myslim ze by poznala (mela tuseni ze nekoho ma) kdyby nekoho mel ... zmena v chovani je takovy rozsahly priznak - asi jako nechutenstvi u kazde nemoci

Muj byvalej taky chodil na zachod s mobilem.. Nebyl me neverny.. Hral tam hry.. Nekdy se tam i na nejakou chvilu zapomnel. Taky jsem si ze zacatku nebyla jista co tam s tim mobilem dela.. Jednou jsem mu dokonce na ten zachod napsala smsku, jestli se tam nahodou nesplachl.. :o} zasmali jsme se tomu..

Sára6 napsal(a):

Aby se neurazil, že ho necháváš sledovat.

On se chová jak hovado, manželku ignoruje na celé dovolené, nic nechce řešit, dělá si co sám chce bez ohledu na rodinu, je na ni alergický a ona cítí že se mu hnusí,  a má si dát pozor, aby se páníček neurazil?

Tak já se ho zeptám,pokud budu mít kdy. Bude se muset rozhodnout,vědět co chce. Nějak to vyřešit,cokoli. Ještě mě udivuje,že mě nezavolá,protože šetří,všechno vyřizuje přes telefon ve spěchu,ale jsou telefonáty,při kterých se mu oběví na tváři takovej přiblblej úsměv. Jinak dozvědět se o nevěře? To by byl můj konec. Než jsem se vdala,chodila jsem s klukem 4 roky. Ideální vztah,paráda,štěstí. Než jsem ho oběvila v posteli s jinou. Z ničeho nic,bez sebemenších náznaků. Žádné hádky,nedorozumění,rozboje,nic. A pak šok. Za měsíc 10kg dole. Do dneška se mi o tom zdá,akorát tem figuruje mm. Prodtě noční můra. Přála bych si,aby to bylo jako dřív.

VABI, pokud to nechceš vědět, tak radši nepátrej... pokud opravdu to nechceš vědět najisto, tak jediná možnost, jak si alespoň navenek zachovat tvář, je dělat že nevidíš neslyšíš a čekat jestli to přejde... Jakmile se jednou dozvíš, budeš k tomu muset zaujmout stanovisko a když on bude vědět, že ty víš, budeš ještě více ponížená... píšu to asi zmateně, snad mi rozumíš jak to myslím...

Napřed musíš vědět, co budeš dělat, jestliže řekne ano nebo když řekne ne, protože když řekne ne, tak stejně mu tonebudeš věřit a stále se budeš trápit. A kdyby řekl ano??? Já myslím že není kouře bez ohně, na nemoc mi to nepřipadá protože jinak funguje (třeba s dětmi) a chová se hnusně akorát k tobě.

VABI(Bety)....myslím že stejně nemůžeš dopředu vedet co uděláš...píšeš že by to byl Tvuj konec...tzn. že nevěříš že v tom je baba...ale jak uvádíš při některých telefoinátech má "přiblblý" úsměv....hm...víš kam mířím...

Angie....ten test věrnosti...blééé to je síííla....:dumbom:

Helča napsal(a):

Mno...já bych nachystala budík tak na půlnoc, až by zazvonil tak bych křikla :"Manžel se vrací"
No a když vyskočí z okna tak je to jasný.  :P

Helčo, dost dobrý. Dala jsem v práci jako dost dobrou radu. Nemusejí aspoň čučet do cizích mobilů....  :reta:

VABI...kdyby v tom byla ženská...nebude to Tvuj konec....vím jak to ale myslíš...bude to začátek něceho nového co se ted jeví hrozně...
uvidíš ale jak psal někdo...i když Ti muž řekně že nikoho nemá...stejně mu veřit nebudeš...pokud Ti nějak proto Tebe rozumně nevysvětlí svoje chování....

VABI - věř tomu, že pokud by Ti chtěl případnou nevěru přiznat, tak už by tak učinil. Pokud se ho přímo zeptáš, stejně se Ti nepřizná, pokud Ti je tedy nevěrný. Naopak, udělá z Tebe stíhačku. To je nejen moje vlastní zkušenost.

A nakonec Ti tady vypíšu Tvoje slova:

dozvědět se o nevěře? To by byl můj konec a přesto děláš vše proto, aby ses to dozvěděla ....

Přála bych si,aby to bylo jako dřív pokud si tohle opravdu přeješ, tak nepátrej, přeci jen je takhle určitá šance, že se manžel po čase vrátí do normálu. Ale po provalení nevěry už nic není jako dřív ..


Možná nechápeš, co znamená nepátrej. To znamená, abys neřešila případný vztah Tvého manžela s někým jiným, ale řešila jen vztah Tvého manžela k Tobě. pro Tebe je důležité docílit změny chování manžela a měly by Ti být jedno příčiny takovéhoto stavu. Promluvit by sis s ním měla proč je tak odtažitý, proč s Tebou netráví čas a zeptat se ho, co bys pro zlepšení mohla udělat Ty.

Já taky myslím že nic nepřizná .... ale  i kdyby, náhodou, tak VABI - jak říkají děvčata, nebude to tvůj konec. Bolet to bude, ale nebude to  tvůj konec.

Rozumím! Vědět, že vím a nic nedělám,schodím se a klesnu v jeho očích. Podle něj se nic neděje,vše je O.K.,tak proč v tom v klidu nepokračovat. Ale to jeho chování a ignorance? Ani se mě nedotkne! Jak dlouho to mám snášet? Může to trvat roky! Pak se ohlídnu za svým životem a zjistím,že je pryč a jak jsem ho žila? Já obětavá slepá husa a on geroj?

Ale ne, o tom chování k tobě si promluvte - NE jestli někoho má, ale proč se takhle chová k tobě, jestli mu začalo na tobě něco vadit, proč vynechal sex, jestli máš "odstranit" něco co mu začalo vadit pokud to bude možné nebo tak nějak jsme to asi myslely... NE o případném jiném vztahu, ale o tom vztahu mezi vámi dvěma bez náznaku podezřívání z nevěry (s tím můžeš vyrukovat jindy až se rozhodneš a když nic nepomůže)

Vědět,nevědět........ Pořád doufám,že to dobře dopadne,ale přesto...... Pane bože,co budu dělat, jestli je to pravda? Co jsem udělala špatně?

NIC jsi neudělala špatně, to tak někdy v životě přijde, na tom nemáš vinu... a pokud on má pocit že ano, tak ať ti na rovinu řekne co! Můžeš se ho zeptat: "Co dělám špatně, že jsi na mně arogantní, alergický a nemáme sex? Řekni mi to ať to můžu změnit" a když řekne že nic, tak se ho zeptej jestli mu připadá takové chování normální, že se tě ani nedotkne ...  víš tak nějak podobně..

Bety napsal(a):

NIC jsi neudělala špatně, to tak někdy v životě přijde, na tom nemáš vinu... a pokud on má pocit že ano, tak ať ti na rovinu řekne co! Můžeš se ho zeptat: "Co dělám špatně, že jsi na mně arogantní, alergický a nemáme sex? Řekni mi to ať to můžu změnit" a když řekne že nic, tak se ho zeptej jestli mu připadá takové chování normální, že se tě ani nedotkne ...  víš tak nějak podobně..

když jsem já byla v takové situaci (manžel mi byl nevěrný a já to nevěděla jen jsem byla nespokojená s naším vztahem) a přesně takhle na rovinu jsem se ho ptala a chtěla vztah řešit, tak on se mnou nic řešit nechtěl, žádný problém nikde neviděl, nevěru zapíral ...

Z dnešního pohledu mi to je pochopitelné, byl zamilovaný (do jiné), užíval si těch svých hormonů štěstí.

To že se předtím cítil v našem vztahu špatně a místo toho aby to řešil se mnou tak si našel milenku - to nějak neplánoval, to se prostě přihodilo a bylo to pro něj řešení o hodně příjemnější a pohodlnější než řešit a zlepšovat vztah s manželkou ...


Dnes, poučená, si myslím, že nejlepší je se od něj snažit v takové situaci co nejvíc odpoutat a žít si svůj život, nic s ním v této fázi neřešit. Anebo mu dát nůž na krk, že takhle už to dál nejde, ale být při tom samozřejmě připravená vztah ukončit.

VABI - vím, že to zní možná divně, ale hlavně ho nenapadej - "TY (ne)děláš tohle a tamto a JÁ chci, abys to (ne)dělal!" V ten moment jsi ty ta špatná, která ho buzeruje a vymýšlí si, což je pro něj (pokud skutečně jeho přiblbý úsměv patří jiné) další minus bodík pro tebe. Možná by ses ani neměla ptát "co dělám špatně?", protože jestli ses nezměnila, neděláš špatně nic, druhak by ses mohla dozvědět takový věci, až bys nestačila zírat. Spíš mu zkus povědět, že jsi smutná a zmatená a že ti jeho chování ubližuje. Že by tě s potěšením tejral jen tak, to se mi nezdá, takže z něj možná něco konkrétnějšího vypadne.

vanilko.....hezky napsané....:supr: i když smutné, ale to je realita....kdyby ty zkušenosti byly holt sdělitelné...že jo....:):)

No, a teraz by sa mohol zmeniť názov na: ČO robiť, AK mi je neverný...? To je už, bohužiaľ, druhé kolo tejto vedomostnej súťaže... ťažšie... :rolleyes:

Ahoj.... bohůžel jsem skeptická...kdyby se jednalo o mého muže.,tak je v tom 100% ženská---- i ten kontakt s rodinou a kamarády--- pokud to ten muž nezvládá a je zamilovaný,,tak se vyhýbá i spol.známým,,nemusí tak hrát další divadlo a hlavně,žije ted v jiné dimenzi....a staří známí jsou součástí jeho "staré dimenze"...

jak říkají všichni.,.pokud nechceš odejít,tak nepátrej..já pátrala a mám dole 30kg...nevěřím mu nic... mám pocit,že se opět něco děje... na určté signály jsem ted mnohem citlivější.....

Držím palce,at se mýlím...

petra72 napsal(a):

Helča napsal(a):

Mno...já bych nachystala budík tak na půlnoc, až by zazvonil tak bych křikla :"Manžel se vrací"
No a když vyskočí z okna tak je to jasný.  :P

Helčo, dost dobrý. Dala jsem v práci jako dost dobrou radu. Nemusejí aspoň čučet do cizích mobilů....  :reta:

Petro72  :lol:

milenka z přízemí    :lol::lol::lol: a nemusíš čučet už na nic. :gloria:

Díky,díky,díky. Tak to mám za sebou. Něžně,jemně,po lehoučku jsem na něj uhodila. Nic se neděje, má hodně práce, neuvědomil si, jak se cítím...... No,nevím. I já si řekla svoje. Typu,že ho podezírám a on se začal smát,že je to nesmysl,že nestíhá mě,natož ještě někoho jiného. Pak jsem mu řekla: "Jestli zjistím,že mi jsi nevěrný,pamatuj si,že tě o všechno oškubu, vezmu si prvního cizince,co mi přijde do cesty, odjedu s ním a děti už nikdy neuvidíš, nezůstane ti vůbec nic. Uvědom si,ci je vsázce!" To už se moc nesmál,ale mě se najednou udělalo dobře a v tu chvíli jsem věděla, že jsem udělala dobře. Zase jsem byla sebevědomá a hrdá, žádná chudinka nešťastná. Vědět,nevědět, pořádně jsem ho zaskočila, dostal přes čumec. Má hoch o čem přemýšlet a já mám snad na chvilku čistou hlavu.

Uf!!!!
To je nejlepší ppříspěvek z celého tohoto tématu.

Hodně štěstí, buď milující i milovaná a hlavně ZDRAVÁ!!!!!

VABI napsal(a):

Díky,díky,díky. Tak to mám za sebou. Něžně,jemně,po lehoučku jsem na něj uhodila. Nic se neděje, má hodně práce, neuvědomil si, jak se cítím...... No,nevím. I já si řekla svoje. Typu,že ho podezírám a on se začal smát,že je to nesmysl,že nestíhá mě,natož ještě někoho jiného. Pak jsem mu řekla: "Jestli zjistím,že mi jsi nevěrný,pamatuj si,že tě o všechno oškubu, vezmu si prvního cizince,co mi přijde do cesty, odjedu s ním a děti už nikdy neuvidíš, nezůstane ti vůbec nic. Uvědom si,ci je vsázce!" To už se moc nesmál,ale mě se najednou udělalo dobře a v tu chvíli jsem věděla, že jsem udělala dobře. Zase jsem byla sebevědomá a hrdá, žádná chudinka nešťastná. Vědět,nevědět, pořádně jsem ho zaskočila, dostal přes čumec. Má hoch o čem přemýšlet a já mám snad na chvilku čistou hlavu.

Jako bych slyšela toho svého před rokem a půl ... :(  zatloukat, zatloukat, zatloukat a fakt na chlup přesně (nestíhám, mám toho moc ...) :usch:


Promiň, musela jsem to napsat. Moc Ti přeju, aby ten Tvůj byl ta výjimka, co potvrzuje pravidlo a aby sis nemusela některé věci vyžírat do dna jako mnohé z nás včetně mě.


Ale je opravdu skvělé, že jsi zase sebevědomá a hrdá, to je to nejlepší, co pro sebe a pro dobro věci můžeš udělat.

Držím palce! :supr:  Jen tak dál!

Ach jo.... sakra,proč je to pořád stejná písnička--- ještě zapomněl dodat.... Ty se úplně zbláznila,miláčku.........

..přesně jako ten můj..
..........................................


Každopádně,minimálně jako výstraha to stačilo.....


Je dobře,že ses nesesypala a zůstala hrdá.... raději nepátrej,protože pak by taky mohlo Tvé sebevědomí vystřídat obrovské zklamání a slzy..... ...

Zůstan taková jaká jsi a bude dobře...... já tohle po tom všem ,co vím,nedokážu.....a v podstatě jsem uzlíček nervů... .taky jsem na manžela kdysi uhodila ....ale zapíral,zapíral...a ještě měl tu drzost se u toho usmívat...

Vanilka69 napsal(a):

VABI napsal(a):

Díky,díky,díky. Tak to mám za sebou. Něžně,jemně,po lehoučku jsem na něj uhodila. Nic se neděje, má hodně práce, neuvědomil si, jak se cítím...... No,nevím. I já si řekla svoje. Typu,že ho podezírám a on se začal smát,že je to nesmysl,že nestíhá mě,natož ještě někoho jiného. Pak jsem mu řekla: "Jestli zjistím,že mi jsi nevěrný,pamatuj si,že tě o všechno oškubu, vezmu si prvního cizince,co mi přijde do cesty, odjedu s ním a děti už nikdy neuvidíš, nezůstane ti vůbec nic. Uvědom si,ci je vsázce!" To už se moc nesmál,ale mě se najednou udělalo dobře a v tu chvíli jsem věděla, že jsem udělala dobře. Zase jsem byla sebevědomá a hrdá, žádná chudinka nešťastná. Vědět,nevědět, pořádně jsem ho zaskočila, dostal přes čumec. Má hoch o čem přemýšlet a já mám snad na chvilku čistou hlavu.

Jako bych slyšela toho svého před rokem a půl ... :(  zatloukat, zatloukat, zatloukat a fakt na chlup přesně (nestíhám, mám toho moc ...) :usch:


Promiň, musela jsem to napsat. Moc Ti přeju, aby ten Tvůj byl ta výjimka, co potvrzuje pravidlo a aby sis nemusela některé věci vyžírat do dna jako mnohé z nás včetně mě.


Ale je opravdu skvělé, že jsi zase sebevědomá a hrdá, to je to nejlepší, co pro sebe a pro dobro věci můžeš udělat.

Držím palce! :supr:  Jen tak dál!

Vanilko,taky jsi u manžela sledovala různé zvraty nálad???? Já např.přesně poznám,kdy má špatné svědomí-- je jak milius...a pořád by mě líbat a držel ---- takže to je jasné,že se něco děje--- naopak,když je normální a klidný, prostě klasický večer u televize---tak paradoxně můžu být klidná-----že dnes se snad nic nedělo..... je to hnus..a sbírát silu z toho hnusu odejít...


Další můj poznatek je--že když jej podezřívám neprávem..tak je nestkutečně vytočený........ to jse msi už ověřila... naopak... když je to pravda---- tak je takový ten-ale miláčku, co blázníš..... bla ,bla bla...

Prostě nechutně obdobné vzorce chování.. bože ..chlapi jsou občas tak lehce čitelní.....

No, a pokud se to provalí, tak tě čeká ujištování že je konec a táák ..... ach jo, je to tu stále dokola. Vabi, pokud máš tu sílu tak nepátrej. Je to hrozně těžké, ale pokud to uneseš, fajn. A ještě možná jedna " nepodstatná " rada. Říkej jen to, o čem víš, že to uděláš. Pokud totiž nedej bože opravdu někoho má, a ty se zachováš jinak , než si říkala, bude mít pocit , že to půjde. I ve třech. Ono tušení a jistota jsou dvě rozdílné věci takže hlavu vzhůru a držím palce .

Hmmmmm tak tohle přesně tvrdil i ségřin bývalý manžel a tak si spolu pořídili jedno mimčo jako na stará kolena a ještě v šestinedělí se rozváděli - měl milenku :dumbom: ale zatloukat uměl, ještě z ní udělal blázna, že má přece moooooooc práce a jí se smál, jak je trapná s tím svým podezíráním :grater: ale doufám, že u tebe o bude jiné a držím palečky :supr:

Ahoj Salomko :) už je líp?

VABI napsal(a):

Díky,díky,díky. Tak to mám za sebou. Něžně,jemně,po lehoučku jsem na něj uhodila. Nic se neděje, má hodně práce, neuvědomil si, jak se cítím...... No,nevím. I já si řekla svoje. Typu,že ho podezírám a on se začal smát,že je to nesmysl,že nestíhá mě,natož ještě někoho jiného. Pak jsem mu řekla: "Jestli zjistím,že mi jsi nevěrný,pamatuj si,že tě o všechno oškubu, vezmu si prvního cizince,co mi přijde do cesty, odjedu s ním a děti už nikdy neuvidíš, nezůstane ti vůbec nic. Uvědom si,ci je vsázce!" To už se moc nesmál,ale mě se najednou udělalo dobře a v tu chvíli jsem věděla, že jsem udělala dobře. Zase jsem byla sebevědomá a hrdá, žádná chudinka nešťastná. Vědět,nevědět, pořádně jsem ho zaskočila, dostal přes čumec. Má hoch o čem přemýšlet a já mám snad na chvilku čistou hlavu.

HOLKY, NEMĚLO BY TOHLE VLÁKNO TOUTO ZPRÁVOU KONČIT!  Jděte baby škodolibý.... nechte už toho! ....  Nejdříve radíte "nepátrat" a pak schazujete naději.

Ať je to jak chce, pro jejich život je teď důležitá zpráva --- Nic se neděje, má hodně práce, neuvědomil si, jak se cítím......

A už toho nahlodávání nechte!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Vabi, věř mu, pracujte OBA s touto informací........ a nepátrej dál.  Přeju ti z celého srdce, aby to opravdu tak bylo.  Věř mu a nedávej do vašeho vztahu podezření - je to jeden ze stavebních kamenů rozchodů.

A vy - baby necitelný - kušte...

:reta: ahoooooj zrovna teď joooooooooo tak doufám že to zase chvilku vydrží :gloria:

Nemám ráda když někdo tomu druhýmu schválně přidržuje klapky na očích :dumbom:

:gloria: nezlob se na mě ale já si myslím že už ty svý chlapy za ty roky dost dobře známe a vidíme kdy jsou opravdu utahaní z práce a kdy to na nás hrají :vissla: a tak když jí to vrtá hlavou, raději by mu o svých obavách měla říct a uvidí jestli se jí začne věnovat není nad to si narovinu promluvit. Oni ti chlapi opravdu nemají žádné telepatické schopnosti aby věděli jak nám je a jak se cítíme. Pokud jim neřeknem narovinu že nás přesně to a to trápí jsou z toho akorát na rozpacích a raději to přejdou bez nějakého řešení............ :vissla:

666salome napsal(a):

Nemám ráda když někdo tomu druhýmu schválně přidržuje klapky na očích :dumbom:

...Nemám ráda, když bez znalosti situace někdo tlačí možná neexistující, vztah nahlodávající - v uvozovkách "pravdy"....

Holky,

můžu mít jednu poznámku. Já to asi nechápu, ale proč to chceme vlastně vyzkoumat. Většinou abychom věděly na čem jsme a co dál.

A tady mi chybí představa, proč na to Vabi potřebuje ke všemu, jak se projevuje její manžel, ještě vědět, že je jí nevěrný? Mně totiž nedošlo, co se vyřešilo na jeho příšerném jednání tím, že jí ujistil, že jí opravdu není nevěrný...

Salome, vždyť mu to řekla, on jí odpověděl a teď mají - jak jsem psala  - OBA možnost situaci změnit!  Ale po jejím příspěvku většina z vás zareagovala:  lže, to jeden to taky říkal a lhal...........  Zkus si to přečíst. Bylo mi z toho fakt smutno. Jeden to říkal - lhal  - a tak Vabi manžel taky lže, nebo přinejmenším by si podle některých měla dávat pozor, jestli opravdu nelže a měla by pátrat dál.... A to všechno proto, že zrovna ony mají zkušenost s tím, že ten jejich lhal.

No tak, Salome.... Není to trochu přitažené za vlasy?   

Říkám -VABI - vem to jako informaci, jako jeho vyjádření, které jsi hledala..... a teď můžete s tím něco dál dělat..... Finýto, konec.

Vabi, za měsíc-dva se připoj a pověz nám, jestli je to u vás dobré.  PAPA

Petro máš pravdu, já to myslela tak, aby zbytečně nepátrala ........... protože to může přinést i zklamání. Tak asi. A taky jí přeju a doufám, že to jsou jen doměnky .  Prostě tak to je. Zase bezmezná víra ve vše co řekne ten druhý je taky cesta do " pekel . Ty mi rozumíš. A je to na ní. :pussa:

:D to víš doma jim se svíčkou nesvítíme :vissla: tak to přesně vědět nemůžem, přesto si myslím je nejlepší rozumně si spolu vše vyříkat, vůbec teď nemám na mysli milenky, spíš pocity a co ji vede k tomu být ostražitá z jeho chování, protože by se mohlo stát že v tom fakt nic není jen si to prostě nedokáží říct takže sundat klapky z očí špunty z uší a naslouchat si :par:

............. Jo a on nakonec zjistí že má doma príma pohodovou ženskou tak se jí přeci nebude vyhýbat :hjarta:

hrosanek napsal(a):

Holky,

můžu mít jednu poznámku. Já to asi nechápu, ale proč to chceme vlastně vyzkoumat. Většinou abychom věděly na čem jsme a co dál.

A tady mi chybí představa, proč na to Vabi potřebuje ke všemu, jak se projevuje její manžel, ještě vědět, že je jí nevěrný? Mně totiž nedošlo, co se vyřešilo na jeho příšerném jednání tím, že jí ujistil, že jí opravdu není nevěrný...

Nejen že jí ujistil, že není nevěrný, ON jí řekl, z čeho pramení jeho změna v chování. Dokonce  už ví, jak se VABI cítí a co z jeho chování vyvozuje. 
A TO JE ONO, ONI DVA SI O TOM KONEČNĚ PROMLUVILI.      Ty nevidíš ten krok vpřed???

To bych taky mohla říkat, že náš soused krade, a protože doma tvrdil, že nekrade, u soudu tvrdil že nekrade, tak teď vím, že nemám věřit nikomu, kdo říká že nekrade...........

Asi to píšu zbytečně, ale nějak se mě dotklo, jak moc negativních reakcí na Vabi - snad radostnou zprávu - tu bylo napsáno....

Ona má teď naději, se kterou může pracovat. Jak s ní naloží, je na ní.   Vabi, já osobně radím, věř mu, nepátrej, pracujte OBA na vyřešení (on teď už ví, je to chlap, který to potřeboval slyšet polopatě)...

666salome napsal(a):

:reta: ahoooooj zrovna teď joooooooooo tak doufám že to zase chvilku vydrží :gloria:

To je moc dobře, trochu jsem se lekla, jak jsem viděla, že jsi mi volala na skype. Byla jsem v práci, doma byl jen mladej.
Kdyby ti to vyšlo a jela jsi k babičce, tak se ozvi, zajdem na kafčo :)

To nejsi sama, taky mě to naštvalo, nejdřív je tu Vabi všemi chlácholená, jakože néééé
a teď ji přesvědčují: co když jóóóó.

No do háje .............s váma pesimistkama!

No asi ne, nevěřím na promluvy, leda na činy. Možná jsem taky nepochopila tu část s výhružkami  od Vabi k čemu ho měla přívést. Je mi líto, ale nic pozitivního na té promluvě nevidím. Až na větu:"Je mi dobře, jsem zprátky hrdá atd."

V každém manželství jsou tahle období, je úplně fuk, jestli jsou z nevěry, z přepracování, z nudy života. Mně vždycky pomohlo specifikovat, co od partnera chci, co bych s ním ráda děla společně. Nikdy mi nepomohli výhružky, ty bere každý chlap jako vydírání. A vždycky pomohlo být v pododě, ať měl jakékoliv období. Přežít a nebrat si jeho jednání osobně. A pokud byl partner nezměnitelně příšerný a nedalo se s ním žít, tak ho bez vydírání opustit. V manželství s dětmi je to těžší takhle uvažovat, ale hranice snesitelnosti stavu jejich manželství zná jen Vabi...

Já nikoho nepřesvědčuju, napsala jsem svůj názor. Může být a nemusí. Ale víš jak se říka  " vodsamsaď   posamsaď " , každé soužití dvou lidí je jiné a pokud jeden z partnerů se začne chovat jinak, má k tomu asi nějaký důvod a občas funguje i 6 smysl. Takže, opět opakuji, je to na ní a na jejich vztahu, na komunikaci, jak si co dokáží vyříkat. Jestli se změnil, a ona to cítí , promluvili si . A souhlasím s Petrou, uvidí se za nějaký čas. Rozhodně to nevyřeší hned . Ale já za sebe jí napsat  , všechno je OK, hod to za hlavu - to nemůžu, možností je totiž spousta. Tak asi.
Ona zná svého muže  je to na ní. :)

Jestli zjistím,že mi jsi nevěrný,pamatuj si,že tě o všechno oškubu, vezmu si prvního cizince,co mi přijde do cesty, odjedu s ním a děti už nikdy neuvidíš, nezůstane ti vůbec nic. Uvědom si,ci je vsázce!"

Tak to je gol! Tomu rikam projev milujici osoby k milovane osobe... Z toho na tebe padla nahla hrdost, jo? :(

:gloria: a právě ten zvláštní postoj mě vyprovokoval k těm pochybám :rolleyes: takhle se nechová hrdá dospělá ženská, tím si chlapa spíš odežene :o ale už to nechme na nich ;)

petro72,  asi jsi mě nečetla pozorně ... :kapitulation:

nechápu, proč píšeš taková silná slova jako necitlivost, škodolibost apod, proč jsou Tvoje příspěvky takové konfrontační ... No možná si neuvědomuješ že to něco vypovídá i o Tobě ... :usch:

Všechno co jsem napsala VABI jsem psala s úmyslem ji pomoci :hjarta:, aby si nemusela projít tím co já a opravdu si za tím stojím.

VABI by měla i díky mým příspěvkům pochopit, že jakýkoliv rozhovor na téma manželovi věrnosti či nevěry je mlácení prázdné slámy, dozví se při tom jen to, co jí manžel chce říct. Lepší je vylepšit jejich vztah změnou sama sebe. O to v mých příspěvcích jde.

hrošánek to napsal moc hezky  :supr: ... manželovu věrnost nemá VABI řešit, tudy cesta opravdu nevede, jen se ponižuje když se na to ptá ...

Já jsem si prožila manželův paralelní vztah rok a půl trvající (nevěděla jsem o tom, po nevěře jsem téměř nepátrala), dnes je to přes rok po provalení a podařilo se nám náš vztah obnovit ba nastartovat tak, že funguje líp než kdy předtím. Takže nějaké zkušenosti s krizemi v manželství (ať jsou způsobeny nevěrou nebo manželvou přepracovaností) mám.

Jo a ta Míšina rada, to můžu potvrdit, to sedí, říkat jen to, co jsem opravdu schopná udělat, Míša taky ví, o čem mluví :supr::godlike:

Já mám ráda upřímnost a tak jsem jen byla k VABI upřímná, myslím si že to pomáhá víc než nějaké poplácávání po zádech a mazání medu kolem huby ... Dovedu ale pochopit, že někdo má jiný názor, nikdy bych si nedovolila takové lidi nějak odsuzovat nebo jim říkat, co mají a nemají dělat. No ale každý jsme jiný ...

Přeju všem hodně štěstí, hlavně VABI, ale i Petře72,
helče a ostatním :pussa::hjarta::pussa:

beruško VABI...muj manžel měl tolik ale tolik práce, stavěli jsme domeček, byl u dobrovloných hasičů, pomáhal u obce....prostě taK zaneprázdněný byl...že si k tomu našel milenku...a dnes už je manžel BYVALY...
no to jen tak na okraj...
samozřejmě Vanilka a Míša...holky to mají vlastní TVRDOU zkušenost...a umí to skvělě napsat a  vystihnout...

já bych řekla asi tolik že je dobré čekat horší a ono přijde lepší jak to tady taky už někdo psal....
a VABI...moc opravdu nechápu jak jsi "hrdá" na to co jsi manželovi řekla....ale asi je důležitý ten Tvuj pocit kdy jsi po tom cítila že jsi udělala dobře......:):)

Nharte napsal(a):

Jestli zjistím,že mi jsi nevěrný,pamatuj si,že tě o všechno oškubu, vezmu si prvního cizince,co mi přijde do cesty, odjedu s ním a děti už nikdy neuvidíš, nezůstane ti vůbec nic. Uvědom si,ci je vsázce!"

Tak to je gol! Tomu rikam projev milujici osoby k milovane osobe... Z toho na tebe padla nahla hrdost, jo? :(

Kristepane holky, já teda v týhle větě spíš cejtím humor. Mám pocit, že si to vyříkali a ukončili s humorem.
Proč se v tom porád rejpat ??????


Buďte si jistý, vy "nevěřící", se zkušeností prohnaného manžela, že pokud se VABI přesvědčí o tom, že ji její muž takříkajíc oblbnul, převez, udělal z ní vola atd...tak se sem ozve. Nechte ji už být a neberte ji tu naději. Proč musíte pořád do všeho rejpat a rozebírat osobnost pro každou větu, kterou sem napíše. Myslíte si, že každej přemýšlí - tak jako nejedna z vás - až do hloubky?

helčo, možná kdyby ses zkusila zamyslet, proč lidi chodí na tuhle diskusi, nemusela by jsi  pak ostatním pokládat takové otázky, jaké pokládáš :D:D:D

Holky, prosímvás,
když máte některé špatnou zkušenost s oblbováním od manžela, nemůžete přece tvrdit, že KAŽDÝ lže. Jasně, ani u manžela Vabi se to nedá vyloučit, do hlavy mu nevidíme, ale na druhou stranu - chlapi moc na nějaké "patlání se v citečkách a emocích" neslyší, jim se musí servírovat po lopatě. Když mužskej udělá něco, co se mi nelíbí, budu fňukat na kanapi, on se zeptá "co je?" a já mu tím ublíženým hláskem odkňournu "niiic", tak možná jeden ze sta zavětří. Ostatní to "nic" berou jako informaci, že se fakt nic neděje a ženská má launy, tudíž jsou v klidu. Kór když třeba opravdu mají víc práce, nějaké svoje problémy a podobně, jsou víc zaměření na to svoje a protože jsou schopní řešit jen jednu věc (ne několik současně jako my :-)), nedochází jim, že třeba nechtěně ubližují.
Vabi se zeptala, dostala celkem adekvátní odpověď, pohrozila cizincem :-) a je docela možné, že to ke klidu v domácnosti bude stačit. Aspoň já bych jí to moc přála.

:supr: tys to vystihla úplně trefně - servírovat jim to polopatě, hlavně si nemyslet že "jemu to dojde, vždyť  musí vidět jak se trápím" jim to fakt nedojde :lol::lol::lol:

Vanilka69 napsal(a):

helčo, možná kdyby ses zkusila zamyslet, proč lidi chodí na tuhle diskusi, nemusela by jsi  pak ostatním pokládat takové otázky, jaké pokládáš :D:D:D

Tak jsem se neskutečně zamyslela. Čoveče a přišla jsem na to, že sem převážně člověk chodí pokládat otázky, aby se dozvěděl zkušenosti jiných, ale tu otázku pokládám, když jsem s nervama v háji. Když je otázka zodpovězená a zkušenosti vás ostatních popsány, a já si svůj problém vyřeším, poděkuji všem za pomoc i radu v nouzi. A když sem ještě napíšu: MÁM TO VYŘEŠENO!!!!

tak jako v diskuzi, kterou budu vést z očí do očí s kamarádkou, budu pokládat tuto informaci za konečný fakt. Ale vy nee! Vy zkrátka musíte pemanentně vrtat do problému dál, rozpitvávat ho a blá,blá,blá.

Promiň - ale tohle bych já kamarádce nemohla udělat. Pokud se mi svěří, že má problém s mužem a pak po debatě, kdy já ho společně s ní poplivám my ona sdělí, že se spletla a že je vše OK, tak budu mít s ní radost a zcela jistě jí nebudu dokolečka opakovat "No ale pozor na to, víš, oni jsou chlapi záletníci, být na tvým místě, tak mu nevěřím a nebudu dělat nic jinýho, než přemejšlet při každým pozdním návratu a při každé sms a telefonickém rozhovoru, s kým co má".

No fajn, takovou kamarádku bych lapla za prdítko a ahoj.

Jo, až příjde zase a třeba s pláčem, a řekne: "Hele , on mě oblbnul, on fakt někoho má"., tak ji pomůžu seč budu moct a podržím ji a jsem schopná pro ni udělat cokoliv. Klidně si ji i k sobě nastěhovat a kdyby přišla o půlnoci, tak pro ni budu mít čas.

To vaše rejpání jí nepomůže!

No, já třeba i pochopím, že je něco špatně, ale než to z toho dotyčného páčit půl dne, tak to radši beru jako informaci :D

Vabi-souhlasím s Nhartem. Přece si teď nemůžeš připadat sebevědomější, když jsi manželovi řekla, že pokud ti bude nevěrný, oškubeš ho, děti neuvidí,....Chtěla bys být s člověkem, který s tebu je, ne proto, že s tebou být svobodně chce, ale zůstává s tebou přes výhružky? To mu zrovna dej kouli na nohu, efekt to bude mít stejný. To, že se bojíš jeho případné nevěry tě má nakopnout, máš se podívat sama na sebe, jak o vztah pečuješ, jestli tvůj manžel cítí, že ho máš ráda. Z toho co jsi mu naservírovala, to asi moc nepoznal. A vyřizovat si případné účty přes děti není moc šťastná volba.

helčo, ale Ty píšeš úplně o něčem jiném.

Jen tak na okraj - sem na Babinet lidé chodí diskutovat, tak mi přišlo dost zábavné, když se ptáš, proč se tady pořád něco rozebírá.

A je opravdu zajímavé sledovat tón Tvých příspěvků ... nebo Třeba Petry72

ale to není zas až tak důležité jako problém, co řeší VABI. Já se to tedy pokusím sem napsat ještě jednou, snad už to bude pochopitelné pro všechny.

Ačkoliv VABI nadepsala tohle vlákno jak nadepsala, její problém není věrnost nebo nevěra manžela. Jejich vztah se dostal do dlouhodobější krize, protože manžel se chová jak se chová - dost VARI zanedbává a peče na ní , neváží si jí (četla jsem její příspěvky i na jiných vláknech) a ona si to až doposud nechala líbit.

A já prostě nepovažuji její problém za vyřešený do té doby, než VARI změní své chování k manželovi. A o to jde.

Ukázat VARI cestu. Ono totiž platí, že takové rozpravy jak tu včerejší popsala VARI k ničemu nevedou. Nejlepší způsob jak změnit partnerovo chování je změna chování sebe samé.

A až se bude VARI ptát, jak na to, tak teprve bude na začátku té správné cesty

Jo a ještě jsem chtěla :kapitulation: - pokud někdo považuje problém za vyřešený a má pocit, že se to tu jen zbytečně dál rozpitvává, má přece vždycky možnost přestat na toto vlákno chodit :P


a pak taky nechápu, co některé diskutující vede k tomu, že mají potřebu VARI tak ochraňovat před ostatními, jakoby VARI nebyla svéprávná a neuměla se postarat sama o sebe ... :usch:


a ještě mi to nedá: na otázku z názvu vlákna odpovídám, že se to rozhodně nepozná z přímého dotazu nevěrnému :)

VABI napsal(a):

Tak já se ho zeptám,pokud budu mít kdy. Bude se muset rozhodnout,vědět co chce. Nějak to vyřešit,cokoli. Ještě mě udivuje,že mě nezavolá,protože šetří,všechno vyřizuje přes telefon ve spěchu,ale jsou telefonáty,při kterých se mu oběví na tváři takovej přiblblej úsměv. Jinak dozvědět se o nevěře? To by byl můj konec. Než jsem se vdala,chodila jsem s klukem 4 roky. Ideální vztah,paráda,štěstí. Než jsem ho oběvila v posteli s jinou. Z ničeho nic,bez sebemenších náznaků. Žádné hádky,nedorozumění,rozboje,nic. A pak šok. Za měsíc 10kg dole. Do dneška se mi o tom zdá,akorát tem figuruje mm. Prodtě noční můra. Přála bych si,aby to bylo jako dřív.

Jak to dopadlo? Zeptala ses? Rekl ti neco nebo? :o/

siska
zdá se mi, že Vabi to zas až tak do těch detailů jako konkrétní výhružku nemyslela. Spíš jako takové ústní nakopnutí -"uvědom si, co by se (možná) taky mohlo stát".

vanilka
Možná jsem nečetla jiné příspěvky, ale z tohoto vyplývá, že manžel Vabi o ni nestojí a jí to vadí. To, že si to nějakou dobu "nechala líbit" ještě neznamená, že se chovala špatně - třeba jen vyčkávala, jestli se nevyvrbí nějaký problém a když se nic nedělo, zeptala se a dostala odpověď.
Jestli o mě nemá někdo zájem a neváží si mě, těžko to vyřeším změnou svého chování, pokud tedy není úplně nestandardní a i potom to jde velice těžko.

Nejde o vyhrůžky. Řekla jsemco jsem řekla a jsem ráda. Chci aby věděl, že jsem jeho žena, která se o něj stará, porodila a vychovala dvě děti,vede domácnost atd...... Chci,aby si uvědomil,že nebudu stát v koutě a přihlížet, jak se chová, začínám jednat. Přišel čas taky si říct svoje.a říct si o to co chci já, co očekávám od vztahu.

Nharte napsal(a):

Jestli zjistím,že mi jsi nevěrný,pamatuj si,že tě o všechno oškubu, vezmu si prvního cizince,co mi přijde do cesty, odjedu s ním a děti už nikdy neuvidíš, nezůstane ti vůbec nic. Uvědom si,ci je vsázce!"

Tak to je gol! Tomu rikam projev milujici osoby k milovane osobe... Z toho na tebe padla nahla hrdost, jo? :(

Tak jí to odpusťte. :kapitulation: :kapitulation: :kapitulation:  Dokážu si představit tu úlevu, jaká se spustila po ujištění, že je to "jen přepracovanost".  Ten kámen ze srdce co Vabi spadl. Protože jestli změna chování vychází "pouze z hodně práce" a není v tom případné plánování rozchodu, tak ta úleva z několikadenního napětí musela být silná.

Při tého silně emoční záležitosti Vabi vyřkla věci, kterých možná za pár minut litovala. Výhružky opravdu nemají smysl.

Já osobně používám nejdřív empatii než někoho začnu kritizovat.  Já Vabi chápu, i když neříkám, že konec rozmluvy byl správný.  ALe chápu jí.

VABI napsal(a):

Nejde o vyhrůžky. Řekla jsemco jsem řekla a jsem ráda. Chci aby věděl, že jsem jeho žena, která se o něj stará, porodila a vychovala dvě děti,vede domácnost atd...... Chci,aby si uvědomil,že nebudu stát v koutě a přihlížet, jak se chová, začínám jednat. Přišel čas taky si říct svoje.a říct si o to co chci já, co očekávám od vztahu.

:godlike: :supr:

Vanilko, taky si osobně myslím, že konkrétní dotaz na nevěru je paséé, je to zbytečné a je to o ničem!!  O tom já nemluvím.

Mluvím o tom, že už spolu KONEČNĚ začali mluvit - nějak to řešit, řešit nespokojenost. Její manžel už teď ví, co se v hlavě Vabi odehrávalo, co jí trápilo a OBA MAJÍ MOŽNOST S TĚMITO INFORMACEMI PRACOVAT.

Nic víc.   Otázky typu - jsi mi nevěrnej, máš ženskou, ....atd - jsou fakt na nic.  ALE - trápí mě to a to, jsem nejistá kvůli tomu a tomu, bojím se toho a toho, ráda bych věděla co změnilo tvé chování.......

PROSTĚ začali komunikovat a Vabi teď nemusí řešit, zda si najmout detektiva, zda nahlížet do mobilu, ...atd.

A to, že Vabi použila výhružky, dokonce odchod s cizincem - kterého asi tuším ani nemá - to je opravdu jen uvolnění emocí.  Zdá se mi to taky jen jako legrace, protože už teď vědět, že se odstěhuje s cizincem do ciziny.... Vidím v tom jen znázornění toho, že uteče hooodně daleko, protože neunese případný rozpad jejich manželství a tím i celé jejich rodiny.

No Vanilko, možná ten tón není správný a jestli to něco o mě vypovídá.....tak ano. S tím souhlasím a nepřu se. Jsem prostě taková..... Chránit taky nemám zapotřebí nikoho. Vyjadřuju jen svůj názor-tak jako všichni tady.  A každý si vybere z toho co chce.

A někdy mám dobrou náladu, melancholickou, někdy rozvášněnou, někdy jsem naštvaná.... Jsem prostě taková.
:lol: :lol: :lol:

Každý si ze včerejší informace od Vabi bere něco jiného. Jeden v tom vidí důležité ty  výhružky, jiný nesmyslný dotaz na nevěru, někdo by rád připravil Vabi na to, že mu až tak nemá věřit........atd.

JÁ v tom vidím posun, protože spolu začali komunikovat a mají možnost na vztahu nějak zapracovat, aby nemuselo dojít k něčemu, čeho by později oba litovali.

helena napsal(a):

Jestli o mě nemá někdo zájem a neváží si mě, těžko to vyřeším změnou svého chování, pokud tedy není úplně nestandardní a i potom to jde velice těžko.

jé, heleno, právě že změna sama sebe je opravdu nejjistější a možná že opravdu jediná cesta jak to vyřešit. Lidé se k nám totiž chovají tak, jak jim dovolíme, podle toho co vyzařujeme.

V každém případě ale taky platí, že když se stanu na někom citově nezávislou (zase - změním sebe), tak mě nebude vadit, že si mě ten druhý neváží a nemá o mě zájem...

VABI napsal(a):

Nejde o vyhrůžky. Řekla jsemco jsem řekla a jsem ráda. Chci aby věděl, že jsem jeho žena, která se o něj stará, porodila a vychovala dvě děti,vede domácnost atd...... Chci,aby si uvědomil,že nebudu stát v koutě a přihlížet, jak se chová, začínám jednat. Přišel čas taky si říct svoje.a říct si o to co chci já, co očekávám od vztahu.

:supr::godlike::supr::godlike::supr::godlike:
tak to je super, v tomhle příspěvku opravdu cítím změnu ve VABI přístupu, tohle vidím jako začátek správné cesty, znát svou cenu, jj, o to jde

petra72 napsal(a):

Každý si ze včerejší informace od Vabi bere něco jiného. Jeden v tom vidí důležité ty  výhružky, jiný nesmyslný dotaz na nevěru, někdo by rád připravil Vabi na to, že mu až tak nemá věřit........atd.

JÁ v tom vidím posun, protože spolu začali komunikovat a mají možnost na vztahu nějak zapracovat, aby nemuselo dojít k něčemu, čeho by později oba litovali.

tak v tomhle se naprosto shodneme, přesně, pod to se podepisuju! :jojo:

vanilko, ale i když se lidé chovají podle toho, co jim "dovolíme", neznamená to, že pokud jim najednou "dovolíme" míň, oni se změní. Možná, že svůj původní přístup nebudou tak dávat najevo, ale tygrovi pruhy nevymažeš a když vymažeš, kočka z něj stejně nebude.
A když se změním ve smyslu citové nezávislosti, nebude mi vadit chování druhého (což je OK), ale zase to nemá vliv na JEHO chování.

No vidíš Vanilko, my jsme holky šikouvný a my se domluvíme.... :-))

Jinak, ráda tě osobně poznám zítra v Peci. Budu tam taky. PAPa

heleno, já Ti rozumím v tom, že z blbce pana Dokonalého neuděláš.

Ale nezapomeň, že manžel VARI byl předtím jiný, dřív (minimálně na začátku vztahu) se choval k VARI jinak, třeba i proto, že ji neměl jistou.

A to, jak jsem na partnerovi závislá či ne, to skutečně ovlivňuje jeho chování. A platí to samozřejmě naopak. Pokud cítím, že partnera ztrácím, začne mě přitahovat.

Vím o čem mluvím, zažila jsem si to.

V jednu dobu se můj partner ke mně choval naprosto odlišně než ke své milence, jak jsem později zjistila. Doma byl nezodpovědný, nebyl mi oporou, nic neřešil. K milence se choval velmi ochranitelsky, byl jí oporou, všechno pro ni zařizoval, ochraňoval ji. Proč asi, Protože jak mi později řekl, nepůsobila jsem jako člověk, co potřebuje pomoc a navíc jsem ho svým chováním do určité role pasovala, stejně tak jsem mu tolerovala jeho nezájem vůči mé osobě.

Poučila jsem se z toho a začala se chovat jinak. A dnes je to on kdo je ten zodpovědnější v našem vztahu, já přestala řešit a užívám si života.

A zrovna tak v době, kdy jsem si uvědomila, že nebudu sama sebe hodnotit podle toho, jak se ke mně chová on, když jsem si uvědomila, že on není středobodem mého života, že ho sice miluju, ale nevlastním a že může kdykoliv z mého života odejít a přesto můžu být šťastná, v okamžiku kdy jsem jeho přítomnost začala brát jako bonus a ne jako nutnost, se rázem změnilo jeho chování.

Moje nezávislost na něm způsobila, že se každý den o mě snaží ...

Leta jsem s ním vedla rozhovory co mě ve vztahu trápí. On si to vyslechl, ale tím že cítil mojí závislost, tak vlastně neměl důvod změnit své jednání.

petra72 napsal(a):

No vidíš Vanilko, my jsme holky šikouvný a my se domluvíme.... :-))

Jinak, ráda tě osobně poznám zítra v Peci. Budu tam taky. PAPa

jé, tak to se těším už moc těším na zítra!
:storstark: :storstark: :storstark:

Vanilko, opět můj obdiv :godlike: :supr:

Kaliku, díky, vážím si toho, fakt. :hjarta: :pussa: :hjarta:

Ale já si spíš říkám, proč jsem se leta chovala tak jako jsem se chovala, proč mi ta změna trvala tak dlouho. A to mi moje maminka už dlouho radila, ať na něm nejsem tak závislá ...

Vanilka69 má pravdu. Opravdu je to dlouhodobější problém, který se v poslední době nějak vyhrotil atak jsem si opravdu myslela,že někoho potkal.
Myslím,že nedělám nic špatně: dávám mu volnost,měl moji důvěru i lásku a péči ve všem ho podporuji, stojím za ním. Může se mnou o všem mluvi, nejsem majetnická. Takže mě fakt napadla ta ženská.
Myslím,že moje slova vzal vžertu,ale bude si je pamatovat! Jasně,že to byla nadsázka! Paoboha,co bych z toho měla,kdyby se mnou zůstal z donucení? To snad raději být sama,ne?
Teď stejně budu na pozoru,člověk nikdy neví, jednou je to vyslovené. A pak některé odpovědi........ Ani moje kamarádky,které muž opusti kvůli jiné nic netušili,ani já a záviděla jsem,jak jim to klape,jak je pozorný.
Jeden kamarád mi řekl:" Vy ženský jste hrozný raději budete poslouchat,že vás milujeme a klidně vás podvádět, ale šílíte,když vám to neříkáme a už nevidíte,že se z práce hned vracíme domů za váma?

VABI - já se jen lekla. Jestli to bylo skoro v žertu, tak to je něco jinýho. Teď ukazuj, že ho máš ráda, ale že máš ráda i sebe.  A tak to asi i děláš.

Vanilka69 napsal(a):

Kaliku, díky, vážím si toho, fakt. :hjarta: :pussa: :hjarta:

Ale já si spíš říkám, proč jsem se leta chovala tak jako jsem se chovala, proč mi ta změna trvala tak dlouho. A to mi moje maminka už dlouho radila, ať na něm nejsem tak závislá ...

Pohled z jiné strany. Já jsem na manželovi nikdy závislá nebyla - pracovala jsem, i při mateřské jsem podnikala...Měli jsme každý svůj účet a hospodařili se svými financemi (po dohodě, jak bude financován společný život) . Měli jsme společné ale i odlišné zájmy. Když neměl zájem něco dělat společně, tak jsem to dělala sama. Když neměl zájem někam jít a já o to stála, šla jsem třeba s kamarádkou. .... 

... a čeho jsem se nedočkala, když si našel milenku?  Vyslechla jsem si řeči typu: ty mě k ničemu nepotřebuješ, jsi samostatná a zodpovědná, na mě finančně nezávislá !!   :dumbom:   :dumbom:   :dumbom:

Takže-já jsem zase došla díky tom k závěru, že už ani žárovku nevyměním sama, budu se chovat žensky a musím dát chlapovi pocit, že je to ten, bez kterého by se rodina neobešla.

Tak a teď Vanilko, babo radˇ.   :lol: :lol: :lol:  :cool:

obě máte pravdu.

No vidíš, Vanilko, já to mám téměř opačně (teda hlavně bez milenky). Nicméně M se taky kdysi choval jinak, jenže občas něco zapomněl, nezařídil, neudělal a protože se jednalo i o termínované záležitosti pod sankcemi, musela jsem jednat já, jelikož jiná možnost nebyla. Pomalu a nenápadně všechny tyhle starosti "spadly" na mně, ale (jak se mi doneslo - vždycky se někdo najde) on se "cítí nedoceněný a má pocit, že ho nepotřebuju". Inu, snažila jsem se ho tedy ocenit (změna chování ), nechat zařídit, doma udělat - což dopadlo tak, že jsem stejně zařizovala já, protože on si v práci volno vzít nemůže, zatímco kancelářská myš prý kdykoli a pokud už doma hnul prstem, vždycky tak, že začal a nedokončil. A to jsem si skutečně nevymýšlela zbytečné volovinky. O jeho zájem jsem se taky snažila - ale pokud někdo nechce, tak s ním nehneš - a nemusíš z něj chtít pana Dokonalého, stačil by pan Obyčejný.

petra72 napsal(a):

Vanilka69 napsal(a):

Kaliku, díky, vážím si toho, fakt. :hjarta: :pussa: :hjarta:

Ale já si spíš říkám, proč jsem se leta chovala tak jako jsem se chovala, proč mi ta změna trvala tak dlouho. A to mi moje maminka už dlouho radila, ať na něm nejsem tak závislá ...

Pohled z jiné strany. Já jsem na manželovi nikdy závislá nebyla - pracovala jsem, i při mateřské jsem podnikala...Měli jsme každý svůj účet a hospodařili se svými financemi. Měli jsme společné ale i odlišné zájmy. Když neměl zájem něco dělat společně, tak jsem to dělala sama..... 

... a čeho jsem se nedočkala, když si našel milenku?  Vyslechla jsem si řeči typu: ty mě k ničemu nepotřebuješ, jsi samostatná a zodpovědná!   :dumbom:   :dumbom:   :dumbom:

Takže-já jsem zase došla díky tom k závěru, že už ani žárovku nevyměním sama, budu se chovat žensky a musím dát chlapovi pocit, že je to ten, bez kterého by se rodina neobešla.

Tak a teď Vanilko, babo radˇ.   :lol: :lol: :lol:  :cool:

No jen se chci mírně omluvit, že zároveň tady v práci makám až se ze mně kouří a při tom mrkám na Babinet ...
Takže se nevyjadřuju úplně soustředěně :dumbom:

Jde o to, že jsem napsala slovo závislá, ale myslela jsem  citově závislá, resp. milovat závislou láskou, to co  znamená vztahová závislost.

Nemyslela jsem finanční nebo materiální závislost.

Vždy jsem byla na manželovi finančně nezávislá (kromě první MD), samostatná, schopná si vše zařídit.

Ale záleželo mi na tom, jestli se mnou tráví čas (teď je mi to jedno), říkala jsem mu, že by měl být víc doma (teď to neřeším, protože vím že o něco přichází on a ne já), když mi řekl něco nelichotivého tak jsem se tím trápila místo abych si pomyslela něco ve smyslu "od Tebe to sedí a navíc to vůbec není pravda"

Být citově nezávislá, to neznamená nemilovat, to neznamená opustit, to neznamená hádat se.

KALIK napsal(a):

obě máte pravdu.

Tý brďo, ale co s tím?  Kde najít tu hranici??  Kurňa, mám do konce života co hledat a studovat.  :lol: :lol:

helena napsal(a):

No vidíš, Vanilko, já to mám téměř opačně (teda hlavně bez milenky). Nicméně M se taky kdysi choval jinak, jenže občas něco zapomněl, nezařídil, neudělal a protože se jednalo i o termínované záležitosti pod sankcemi, musela jsem jednat já, jelikož jiná možnost nebyla. Pomalu a nenápadně všechny tyhle starosti "spadly" na mně, ale (jak se mi doneslo - vždycky se někdo najde) on se "cítí nedoceněný a má pocit, že ho nepotřebuju". Inu, snažila jsem se ho tedy ocenit (změna chování http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png), nechat zařídit, doma udělat - což dopadlo tak, že jsem stejně zařizovala já, protože on si v práci volno vzít nemůže, zatímco kancelářská myš prý kdykoli a pokud už doma hnul prstem, vždycky tak, že začal a nedokončil. A to jsem si skutečně nevymýšlela zbytečné volovinky. O jeho zájem jsem se taky snažila - ale pokud někdo nechce, tak s ním nehneš - a nemusíš z něj chtít pana Dokonalého, stačil by pan Obyčejný.

No ono to bylo u nás trochu složitější a svým způsobem podobné.

Za ta léta soužití s mým mužem jsem nabyla podobných zkušeností jako Ty, měla jsem zkušenosti, že ne vždy je na něj spoleh, že ne vždy dodrží to, co slíbí. Na druhou stranu jsem mu nedala ve smé mysli šanci na vývoj, vůbec jsem si nepřipustila, že by mohl dospět. Taky jsem ho pořád srovnávala se svým tátou a bratrem, kterých si hodně vážím a na které je třeba právě spoleh atd.

No a milenka neznala tuhle jeho minulost, neměla s ním takové špatné zkušenosti jako já. Naopak, před mým mužem v životě potkávala jen samé daleko horší muže ve všech směrech (otec ji bil, manžel byl alkoholik). Takže pro ni byl můj muž opravdu panem Dokonalým a právě v něm dokázala vzbudit pocit, že ho potřebuje a dokázala ho ocenit.

Po provalení nevěry a poté, co se manžel rozhodl pro mě, jsem se začala v tomhle chovat jako ona, přehodila na manžela víc starostí, určité oblasti běžného života má na starosti ale se vším všudy a bez mé kontroly. A musím přiznat, že ze začátku mi to šlo hodně ztěžka nechat to na něm, protože já samozřejmě všechno dělám líp než on. :lol: No ve skutešnosti to není až taková nadsázka.  Ale zároveň když něco neudělal a mě to hodně vadilo (třeba namontovat lustr do dětského pokoje), zeptala jsem se ho, jestli to plánuje udělat do konce měsíce. On řekl že ano a já řekla že to je skvělé, jinak že už bych musela zavolat opraváře, protože mě hodně vadí, že tam není atd.

Ale je fakt, že můj muž měl a má ke změně velkou motivaci, protože ví, že když budu ve vztahu nespokojená, tak že ho s lehkým srdcem opustím.

Vanilko, musím se opakovat, ale velmi rád, že tě obdivuju. Myslím si, že takto by to mělo fungovat.

Být citově nezávislá.......

Vanilku, půjdu k tobě do učení. Nejsem si jistá, že umím správně tuto větu ve svém životě pochopit . Nebo spíš praktikovat. Citově nezávislá je bohužel pro mě něco jako být lhostejná, nemilovat, nemít ráda, nezáležet mi na tom člověku...... Já vím, vždyť říkam, že se musím učit, tak mě za to nebij.... :-)

Nechávám druhého se svobodně rozhodovat, nevysím mu na krku ani u nohy jako koule, ale když ho miluju jako manžela-partnera, není mi lhostejný. Proto také jsou u mě jiné reakce na člověka, na kterém nejsem citově závislá (považuju mezi ně kolegu v práci, kamaráda, souseda,  ...), a jiné na člověka, ke kterému mě váže citové pouto (závislá je pro mě silné slovo). 

Asi jo, už to mám. Já nejsem citově závislá, já mám jen k někomu citové pouto.... Sakra, a není to to samé? Nevím, fakt k tomu musím nějak dojít.

Dám primitivní příklad - když mi řekne kolega v práci, že se mnou nechce žít - usměju se a jdu dál. Za pár kroků o tom nevím...když mi totéž řekl manžel, kterého jsem měla (snad možná i stále mám, nevím, nechci o tom přemýšlet) moc ráda, tak mě to sebralo.

Tak co to je ta citová závislost?  Asi možná ano, ale já to asi prostě jinak neumím. Ale nemyslím  to tak, jako že když manža odejde, nebudu dál žít nebo budu dělat jiné podobné extrémní akce. Závislost pro mě neznamená, že bez jeho lásky nebudu umět žít nebo moci dál žít.

Hm, tak to já jsem asi exemplární příklad závisláka. Svýho muže moc miluju a snad proto jsem tak citlivá na jeho chování.
Asi máte pravdu,trocha nezávislosti neuškodí,jenim rozpoznat tu hranici od nezájmu a dělání si co chci.

Ve vztahu je to moc těžké. Měli bz na něm pracovat oba. Je to jako když plujete na lodi. Najednou přestanete pádlovat a zjistíš,že stojíš na místě.
Takz souhlasím s Petrou. Vevztahu je to jako se stíny Honíš ho -utíká, odcházíš=jde za tebou.

Vanilko, můj M tu motivaci zřejmě nemá. Jo, kdybych odešla, přišel by o servis, zřejmě i nějaký majetek (hahaha), ale protože si nepřipouští, že by k tomu mohlo dojít, neřeší a navíc nemá starosti s těma "prkotinama". Ovšem jakmile bych ho opustila, hádej, kdo by byl ten špatnej?

Petro, probereme to zítra v Peci, ústně to umím vysvětlit líp.

No ale přeci jen se pokusím tady něco o tom napsat:

Svého muže miluju a je mi s ním moc dobře. Kdyby mi ale řekl, že ode mne odchází, nezhroutil by se mi svět. S touhle možností prostě počítám že by mohla nastat. Samozřejmě bych neskákala radostí, ale brala bych to jako že se mi uvolnila příležitost pro poznání něčeho/někoho nového. Vždyť pokud by mě on opouštěl, tak se určitě taky trápit nebude ... proč litovat odchodu někoho, kdo mě nedokáže náležitě ocenit?

Ale tenhle problém já neřeším, pokud někdy nastane, tak holt nastane, ale já se naučila žít přítomností.

Když jsme spolu je to báječné, ale nikdy bych ho k tomu nenutila.  Když se mnou nechce být, jeho chyba, o moc přichází (třeba se ho neptám kam jde, kdy přijde, co bude dělat. Pokud chci s ním něco podniknout, nabídnu mu to, pokud odmítne, jdu s někým jiným. Pokud by se ke mně nechoval jak je mi příjemné, neváhám mu to říct. Pokud by v tom pokračoval, už bych to s ním neřešila, spíš bych odešla (teď to myslím spíš ve stylu že je třeba doma nepříjemný, prudí, já mu řeknu, že mě to vadí, on pokračuje, tak já se seberu a odcházím ke kámošce místo abych se s ním hádala)

Totiž je široká škála intenzity vztahu od lhostejnosti k závislé lásce která chce vlastnit ...

ještě poslední poznámka než zmizím z netu a bud až zítra, možná.

No já jen že já se s ním už fakt vůbec nehádám, nestojí mi to za to. Neříkám mu co by měl a co neměl, svoje nálady neodovzuju od jeho chování.

Ale zároveň mu teď daleko častěji říkám (ale jen když chci), jak ho miluju, jak je skvělý, jak je mi s ním dobře a myslím to upřímně, jeho chování je fakt úžasné.

Takže on určitě musel zbystřit, co se to děje. Najednou neřeším kam a s kým jde, nijak po něm nevyžaduju, aby se mnou trávil čas a do toho jsem na něj hlavně příjemná.

Třeba léta jsem mu říkala, že by se měl víc věnovat dětem. Teď už to neřeším, říkám si že je to jeho věc. A najednou on sám vymýšlí aktivity co a jak s dětma podnikne.


Nebo od té doby, co se ho neptám co bude dělat a s kým, tak mi to najednou po letech sám začal říkat.

Vanilko,já žasnu! To je filozofie,dá se to někde naučit? Dáváš lekce?

Jo, teorii mám takto taky zmáknutou. Dokonce jsem to dokázala takto radit i těm, co se jim rozpadl vztah přede mnou. Vabi, opravdu se to dá vyčíst z mnoha knížek.  A když pak přišla realita, tak teorie šla stranou a emoce se mnou mlátily tak, že jsem se sama divila.  Jéje to to se mnou cvičilo.  To samé bylo, když jsem si stále dokola opakovala: BM má právo na nový život, nezhroutím se, až je potkám společně s milenkou ve městě, nic to se mnou neudělá...... Bože, ani nevíš, jak se mi klepaly kolena, když ta situace nastala. Udělala jsem pár kroků a musela zapadnout do obchodu, abych se rozdýchala, aby se mi přestala točit hlava....  Teorii jsem měla zmáklou, snad 1000x jsem si to představovala v meditacích, abych na to byla připravená. No, nehroutila jsem se, nevběhla jsem žalem pod auto,  ...ale tělo si dělalo co chtělo - samo!

No, ještě pár takových rozchodů a budu v poho, fakt. :lol:

VANILKO, ty máš můj veliký obdiv. Ráda bych šla k Tobě do školy, zda se to dá vůbec naučit. Jak jsi to dokázala, jak si to dostala do sebe, dovnitř. Jak si dokázala to, že to jde s Tebe přirozeně, samozřejmě? Já to pořád nedokážu. Něco cítím podobně jako Petra - závislá, nezávislá. Pokud budu citově nezávislá, pak přestávám mít o toho člověka zájem, pokud se od něj citově odpoutám, tak to musí vycítit a vztah jde k brdičkům. Dříve jsem citově závislá nebyla a jak to dopadlo. Já vůbec netušila, že svého muže mám tak moc ráda. Já byla nezávislá, dělala jsem si své a on si myslel, že někoho mám, cítil doma prázdno. Je to všechno tak moc složité a já mám někdy pocit, že pořád chodím po tenkém ledě...

To je právě to! Najít zlatou střední cestu: být závislá i nezávislá.
Závislá=má pocit,že ho potřebuju.
Nezávislá=ma pocit svobody,že ho nijak neomezuju. Zároveň při té nezávislosti, mít i svoje koníčky,ale dělat věci tak,že ho to zajímá,ale neodrazuje a zároveň si mě váží.ˇNějak jsem se do toho zamotala.
Teda chci říct,že když jsem předtím měla pocit samoty i vedle mm,naštvala jsem se a začala dělat věci sama,bez něj, ale propast se jen prohlubovala. MM to neřešil,bylo mu to jedno. Začala jsem to řešit sama, vrátila se do starých kolejí,chvilku to bylo dobrý a pak zase ta samota atd...
Vanilka to vystihla uplně přesně,taková bych chtěla být! Milova a být citově nezávislá a přitom umět přijimat,to co dostávám a mít z toho radost a naopak nebýt naštvaná,když nedostanu nic.

uzlík napsal(a):

VANILKO, ty máš můj veliký obdiv. Ráda bych šla k Tobě do školy, zda se to dá vůbec naučit. Jak jsi to dokázala, jak si to dostala do sebe, dovnitř. Jak si dokázala to, že to jde s Tebe přirozeně, samozřejmě? Já to pořád nedokážu. Něco cítím podobně jako Petra - závislá, nezávislá. Pokud budu citově nezávislá, pak přestávám mít o toho člověka zájem, pokud se od něj citově odpoutám, tak to musí vycítit a vztah jde k brdičkům. Dříve jsem citově závislá nebyla a jak to dopadlo. Já vůbec netušila, že svého muže mám tak moc ráda. Já byla nezávislá, dělala jsem si své a on si myslel, že někoho mám, cítil doma prázdno. Je to všechno tak moc složité a já mám někdy pocit, že pořád chodím po tenkém ledě...

mela jsem to stejne, ale nezavislost byla chapana jako nezajem

petra72 napsal(a):

No vidíš Vanilko, my jsme holky šikouvný a my se domluvíme.... :-))

Jinak, ráda tě osobně poznám zítra v Peci. Budu tam taky. PAPa

:supr: :godlike: :rock:

Selima napsal(a):

petra72 napsal(a):

No vidíš Vanilko, my jsme holky šikouvný a my se domluvíme.... :-))

Jinak, ráda tě osobně poznám zítra v Peci. Budu tam taky. PAPa

:supr: :godlike: :rock:

Selimko, tebe taky ...jasná věc.  :lol:  :vissla:

Petra 72, Uzlík i Ivana*M mi mluví z duše,citově nezávislá=je mi ten člověk jedno a nechci s ním žít,odpoutám-li se od někoho citově=konec vztahu.Ale určitě  nejsem koule u nohy,mám své koníčky,kamarády...A taktéž...začnu-li se tvářit nezávisle,je to bráno jako nezájem...
Tak jak toho ven?

ahoj, zase jsem chvíli na síti :)

citová závislost na partnerovi - tak já jsem si o tom hodně dozvěděla z knížek

ale zároveň jsem byla ve vztahu závislá 10 let a jak jsem psala tak ač mi moji nejbližší radili že takhle ne, stejně jsem si nemohla pomoct. Nebo možná nechtěla, protože jak jsem se dočetla, často ta závislost závislým vlastně vyhovuje a ve skutečnosti svojí situacu nechtějí změnit

Ale nakonec jsem toho prostě měla dost. Jsem totiž ve své podstatě hrdá a sobecká, možná víc než leckteré z vás.

Pak ještě musím napsat, co jsem o závislosti vyčetla z knížek: Závislý vždy uvažuje od extrému do extrému, vidí vztah černobíle. A všimněte si, kolik z vás napsalo: buďto se ve vztahu budu chovat jako doposud = budu citově závislá nebo nic, konec vztahu.

Moc dobře vím o čem mluvíte, úplně stejný názor jsem měla celé roky já. 

Třeba když manžel v noci nepřišel v tolik, v kolik sám předtím určil že přijde, já byla nešťastná, brečela jsem a nespala. Všichni mi říkali ať se tím přestanu trápit. A jsem si myslela,že když se od něj citově odpoutám, když mi jako bude jedno kde je a co dělá, tak že bude konec vztahu a nikdy jsem se o to ani nechtěla pokusit.

Ale veřte mi, ono to tak není.

Ono ta citová odpoutanost od partnera neznamená citovou chladnost. Přemýšlela jsem jak vám to vysvětlit a napadl mě nejlíp následující příměr:

Jen pro pořádek - nemyslím si zrovna že by váš muž měl milenku, jen je to příklad vou ženských rolí s odlišnou citovou závislostí ve vztahu.

Zkuste si představit, jaký je rozdíl mezi citově závislou manželkou (můžete si dosadit samu sebe) a citově nezávislou milenkou (myslím tím milenku s kterou je ženáč rád a která mu nedělá problémy, která ho má jen jako své rozptýlení a on ji).

Taková milenka si nenárokuje veškerý ženáčův volný čas. Mají spolu dohodnuto, kdy se sejdou a milenka se netrápí tím, co dělá ženáč jindy, má svůj svět kam ženáč nepatří. Když je ženáč s ní, užívají si spolu většinu doby legraci, je jim spolu příjemně, nehádají se. Když něco potřebuje a ženáč jí to neposkytne (nemůže nebo nechce), tak si to zařídí sama jinak. A pokud se ženáč začne chovat divně, tak ho vymění za jiný model.

Opravdu si myslíte, že ten milenecký poměr je bez lásky? Naopak, oběma je spolu dobře, mnohokrát za den si na sebe vzpomenou, jejich láska může být intenzivní tak, jak se ostatním ani nezdá.

Uzlíku, Ivano M, ajko50, už chápete že nezávislost není nezájem?

Můj muž doma rozhodně necítí prázdno, protože já se teď chovám hodně jako ta výše popisovaná milenka ...

A poslední věc - ve vztahu se závislý člověk pozná tím, že vztah víc řeší, víc mu vadí jak se partner chová, víc mu vadí jak vztah vypadá (jako by on měl patent na to, jak to má ve vztahu probíhat, jak se mají k sobě dva chovat). Nebo se snad vaše protějšky trápí ve vztahu stejnou mírou jako vy? Asi ne, co?

a ještě k dotazu uzlíka, jak jsem to dokázala, že to vychází opravdu ze mně - tak nejdřív jsem si to rozumemporadila a nuceně se tak chovala (nebylo mi to vlastní) a později už když jsem viděla výsledky, se mi to nějak dostalo do krve. Ale pořád mám občas citově tendenci se vrátit do starých kolejí, pak ale vždy musí nastoupit rozum a říct, tudy a takhle ne.

Až budu mít čas, popíšu třeba nějaké příklady z mého života, aby to bylo srozumitelnější.

Zatím pa, vrací se mi děti z prázdnin (mám tři) a tak mi začíná kolotoč. Ale dnešní setkání s babineťákama si tedy ujít nenechám :hjarta:

Vanilko jsi skvělá:supr:  Podobně na to docházím i já a musím potvrdit, že to funguje.
Ale hezky jsi to popsala.:hjarta:

Vanilko, je mi to trapné, ale opět :godlike: :supr:

vanilko69...beruško...TY jsi prostě úžasná......:pussa: :pussa: !!!!!

Kalíku, Ty jseš úžasnej, opravdu bych Tě chtěla poznat osobně. Chlap, který nešetří chválou a uznáním, to je pro mě Chlap s velkým CH. :hjarta:

Račice, Tvoje názory jsem sledovala na nějakém vlákně co založila Regina a fakt jsi mi mluvila z duše! Asi jsem si v tomhle podobné. :hjarta:

ale teď už fakt musím, budu možná zítra, pa!

hele, Adro, my dvě jsme obě rádi že se známe! :hjarta:

Vanilka 69, to co si napisala je absolutna pravda a iba suhlasim. Takto som zila donedavna ako pises ty - ako zena co neotravuje , nedusi , neziada, ale aj potrebuje, smeje sa a tak dalej. Na druhej strane, napr. ja som teraz zase po velmi dlhej dobe na materskej DOVOLENKE a citim, ze moja rovnovaha a nezavislost rapidne ubudaju. marne sa snazim -   byt sama, bez pribuznych, priatelia maju pracu a cas a ja len male dojca a velke decko, myslim ze nemusim ziadnej vysvetlovat ako to zamava a ako to robi cloveka naviazanym na partnera, priznam sa nenesiem teraz niektore veci lahko, ktore by mi predtym ani neapadlo registrovat.  Chcela som len povedat ze je to vsetko komplikovane. a ci chcem nechcem stava sa stredom vesmiru.

Vanilka69 napsal(a):

Ale je fakt, že můj muž měl a má ke změně velkou motivaci, protože ví, že když budu ve vztahu nespokojená, tak že ho s lehkým srdcem opustím.

Ouu, tak to je skvělá motivace. Moje motivace ve vztahu k partnerce a dětem je, že mě to baví. To, co píšeš, si nějak nedovedu ani představit.

"Taková milenka si nenárokuje veškerý ženáčův volný čas. Mají spolu dohodnuto, kdy se sejdou a milenka se netrápí tím, co dělá ženáč jindy, má svůj svět kam ženáč nepatří"

Vanilko,
jsi obdivuhodná, máš v mnoha věcech pravdu. Ty ses svou zkušeností hodně poučila a vytvořila sis už jakousi bariéru před tím, že by Tě manžel mohl opět zklamat. (Jsi připravená odejít.)
Možná by se akorát trošičku dalo polemizovat o větách, které jsem tu zkopírovala. Totiž, mezi milenkou a manželkou je nebetyčný rozdíl hlavně v tom nároku na partnerův čas.

Protože když za milenkou přijede Tvůj manžel na schůzku později, vynahradí si to (co si budeme povídat, především v posteli) ;).... no prostě jakýmkoliv způsobem - určitě ji to trápit nemusí. Nemají k sobě žádné závazky. Však on si příště najde víc času na úkor rodiny, aby spolu v tom pelíšku skončili dřív.
Ale když Tvůj manžel přijede domů kdovíodkud místo ve 20 h. třeba o půlnoci a vy máte ráno naplánovanou cestu s malými dětmi někam daleko - už to může znamenat problém. Protože tatík unavený od milenky se buď ráno neprobudí, nebo může usínat za volantem :/. A to už znamená pro manželku stres, který jí ten muž coby milence jaksi rozhodně nevynahradí :D. Navíc pro milenku není nutná polička na knížky v dětském pokoji, o jejíž instalaci Ty prosíš manžela třeba i měsíce :)

Jen jsem chtěla užít "protipříklad" z toho praktického hlediska k vnímání partnerova času. Jasně, že se nedá mluvit o tom, že by manželka snad měla nárok!! na manželův čas, ale myslím, že většině lidí s dětmi a domácností přibudou i povinnosti, které u milenky samozřejmě ten chlap nikdy nemá.
Takže se dá souhlasit s tím, že "nenárokovat si"  je správné, ale život manželský (rodičovský) a milenecký se v tomto ohledu asi srovnávat nedá.
O citovém chladu s Tebou debatovat nemůžu, to se písemně dá asi těžko - máš pravdu: člověk když si uvědomí svoji hodnotu, určitě se stane nezávislejším, samostatnějším, ale taky určitě ublíženějším, odhodlanějším tomu partnerovi ledacos už nedarovat, že?... akorát (dodávám posílena životními zkušenostmi, přesto trochu smutně) - je to už sakryš tak jiné než před tou nevěrou, viď... :|

Jéééžiš, já jsem si teď přečetla název vlákna a - neuhnuli jsme tu od tématu? :rolleyes:
K tomu bych se tedy vyjádřit nemohla. Já poznám vždycky všechno až jako poslední ;), nejlépe, když mi dva lidi zavolají a třetí mi tu "nevěrnou skutečnost" do očí řekne ;).

Axi napsal(a):

Vanilka69 napsal(a):

Ale je fakt, že můj muž měl a má ke změně velkou motivaci, protože ví, že když budu ve vztahu nespokojená, tak že ho s lehkým srdcem opustím.

Ouu, tak to je skvělá motivace. Moje motivace ve vztahu k partnerce a dětem je, že mě to baví. To, co píšeš, si nějak nedovedu ani představit.

Něják musím  tentokrát v tomto s Axim souhlasit :jojo:

Axi napsal(a):

Vanilka69 napsal(a):

Ale je fakt, že můj muž měl a má ke změně velkou motivaci, protože ví, že když budu ve vztahu nespokojená, tak že ho s lehkým srdcem opustím.

Ouu, tak to je skvělá motivace. Moje motivace ve vztahu k partnerce a dětem je, že mě to baví. To, co píšeš, si nějak nedovedu ani představit.

Axi, pokud máš motivaci ve vztahu k partnerce a dětem takovou, že tě to doma baví, je to zcela v pořádku a takovou motivaci ti ze srdce chválím. Ovšem manžel Vanilky69 byl pán, kterého to doma nebavilo - respektive bavilo ho to i jinde - a proto Vanilka zaujala takový postoj, jaký zaujala. Čemuž se na druhou stranu nelze divit :jojo:

eset napsal(a):

Na druhej strane, napr. ja som teraz zase po velmi dlhej dobe na materskej DOVOLENKE

jen pro upřesnění - já jsem taky na mateřské dovolené - když jsem začala měnit své chování tak dceři bylo osm měsíců, teď je jí dvacet měsíců a k tomu mám s mužem ještě dvě další děti - 10 a 13 let ... já jen že jen o tom to není, ale je bez debat že být nezávislá během mateřské dovolené je trochu těžší ...

Tercila napsal(a):

Totiž, mezi milenkou a manželkou je nebetyčný rozdíl hlavně v tom nároku na partnerův čas.

to máš určitě pravdu, ale o to mi nešlo, mě šlo o to ukázat, že můžeš být citově nezávislá a přitom vášnivě milovat.

Nezávisle se můžeš chovat i v manželském dlouhodobém svazku plném dětí. Když si představíš právě partnery těch lidí, co jsou citově závislí (třeba jako jsem byla leta já) no tak Ti jsou právě nezávislí. Tam je samozřejmě špatně ta nerovnováha. Ale pokud by se těm závislákům podařilo vychýlit ten vztah trochu víc směrem k rovnovážnému vztahu, bylo by to určité vítězství, nemyslíš?

Jinak konkrétně k těm příkladům co jsi uváděla. Kdyby mi to manžel udělal dřív (jakože to dělal), přišel pozdě když ráno měl nějaké rodinné povinnosti, tak jednak jsem mu volala a prosila ho ať už jde domů (ano tak hrozně jsem se chovala), on stejně nešel, já doma řvala jak jsem psala a druhý den jsem mu to dala sežrat - výčitky a moje naštvanost nebo jsem byla nepříjemná, uražená. A příště jsem se chovala stejně.

A teď? Pokud by to udělal (zatím se tak nestalo), tak rozhodně bych mu nevolala a spíš bych přemýšlela, jak to ten druhý den vyřeším. Já řídít umím, ale kdyby ne, tak bych si zajistila jiného řidiče nebo bych akci zrušila (jako kdyby manžel v tu chvíli neexistoval). Až by byl při vědomí, tak bych mu v klidu řekla něco ve smyslu: Mě tedy tohle nebaví, komplikuje mi Tvoje chování život a kazí náladu - prostě bych se ozvala, dala mu jasně najevo že mi to vadí a obtěžuje. (ani slovo o tom, co by on měl nebo neměl dělat).  Pokud by to udělal podruhé, tak bych si rozmyslela, jestli mi soužití s takovým člověkem stojí za to. Zřejmě bych přišla na to, že ano, že má spoustu jiných kladných stránek ale už bych věděla, že po ránu od něj nemůžu chtít, aby mě někam odvezl a zařídila bych si to jinak. Pokud by mě tohle jeho chování ale vadilo tolik, že bych to nezvládala snášet, rozešla bych se s ním.

A s tou poličkou - to u nás nastalo ale s lustrem - už jsem psala - trvalo mu to na můj vkus moc dlouho. Tak jsem se ho zeptala, kdy to plánuje udělat, jestli do konce měsíce, protože mě už děsně vadí, jak je v místnosti tma. A on řekl že ano, do konce měsíce to udělá. Já jsem řekla že to jsem moc ráda. Ale kdyby mu to nevyšlo, že už pak objednám pana X. /práce v domácnosti všeho druhu), který by to za peníze udělal. A Skutečně jsem to měla v plánu.

Říkám si vždycky - kdyby manžel odešel, kdyby prostě nebyl ,tak to taky budu muset nějak zvládnout.

Tercila napsal(a):

O citovém chladu s Tebou debatovat nemůžu, to se písemně dá asi těžko - máš pravdu: člověk když si uvědomí svoji hodnotu, určitě se stane nezávislejším, samostatnějším, ale taky určitě ublíženějším, odhodlanějším tomu partnerovi ledacos už nedarovat, že?... akorát (dodávám posílena životními zkušenostmi, přesto trochu smutně) - je to už sakryš tak jiné než před tou nevěrou, viď... :|

tak k tomuto chci napsat, že ublíženěji jsem se opravdu chovala předtím. Ťo že už nehodlám tomu mému leccos tolerovat, to platí. Ale taková drobnost: já se ke změně odhodlala paradoxně 14 dní před provalením. Zjistila jsem totiž, že bez manžela je mi líp než s ním (byly prázdniny a já byla s dětmi bez něj na chalupě, poprvé dlouhodobě odděleni). Ale uvědomovala jsem si, že s ním mám tři děti a z toho jedno hodně malé a že asi od sebe jít nemá cenu, takže jediná cesta byla změnit sebe a víc se osamostatnit, citově se stát na něm nezávislou. Takže to byl ten impuls, tehdy mi prostě došla trpělivost, poté následovalo to provalení, ale to bylo spíš potvrzení, že jsem na dobré cestě.

A že náš vztah už nikdy nebude jako dřív před nevěrou, to máš pravdu, ale já bych to tedy už nechtěla, žít jako předtím, dneska nad sebou kroutím hlavou, jak jsem tak mohla žít. Kdybych si mohla vybrat, zda věrného manžela s takovým vztahem jako jsme měli dřív nebo provalenou jeho nevěru a vztah, jaký mám dnes tak zvolím tu druhou možnost, vztah jaký mám teď.

Jo a díky za pochvalu.

Kiaro, taky díky za podporu.

Axi napsal(a):

Ouu, tak to je skvělá motivace. Moje motivace ve vztahu k partnerce a dětem je, že mě to baví. To, co píšeš, si nějak nedovedu ani představit.

Kiara už trochu odpověděla za mně.
Ale přesto Axi  je to tak, že když něco člověka baví, tak o to nechce přijít. Takže vlastně Tvoje motivace je dle toho co píšeš stejná jako u mého muže.  Mého muže to baví být se mnou a našimi dětmi.

Já mám holky pocit, že řídit manželství, je jako řídit auto. Taky nemůžeš dopředu předvídat havárku a ani nemůžeš dopředu vědět, jak tu havárku ukočírovat. Je to řečeno katastroficky, ale já si nemůžu pomoct, stále si říkám, že neexistuje manželství, které funguje úplně stejně při problémech. Každej z nás je originál, ať už vzhledem, nebo povahou. A to není možné, aby se našli dva manželské páry, které by mohly stejnou situaci vyřešit naprosto stejně.
Vanilko, četla jsem hodně z tvých příspěvků, jsi zřejmě poučená životem, tak jako já. S tím rozdílem, že já taky umím dobře radit, ale nejednou jsem se dostala do stejné situace jako moje přítelkyně, kterým jsem byla a jsem , podotýkám ,dobrým rádcem. Dokázala jsem je dostat z nejhoršího.  Jenže, když jsem byla v stejné situaci, zachovala jsem se úplně jinak.   Dokud člověk nezkouší totéž, nemůže vědět dopředu jak zareaguje a neexistuje na to ani žádnej recept.

Minule jsi mě zkritizovala za můj tón. Se mnou je to tak, že v reálném životě jsem srandistka, všechno beru s nadhledem, ba co víc, kolikrát spoustu situací ani nedomýšlím, protože mi to nějak hlava nebere, nevím jak to vyjádřit líp, ale situace, které jsou nadmíru stresové ,mi moje hlava  nebere. Nějak se bloknu a chovám se pro své okolí divně. Je to dáno mým životem, který není procházkou v růžovém sadu.
Proto se moc  nepárám s životními situacemi a řeším všechno hned, a to tak, že poslechnu svůj první impuls. Zatím vím, že první impuls je ten nejsprávnější, alespoň u mne. Třeba se jednou zklamu.

Většinou píšu tak, jako mluvím. Vžívám se do situace, kdy sedím u kafička s kámoškou a probíráme - manželský život neživot. Podle toho, jak to kdo má.  Jsem zkrátka taková ráznější.

Helčo, první impuls.... Představ si, že to samé nám říkala naše češtinářka při diktátu: co Tě napadne jako první, je to nejsprávnější. Obvykle to fakt fungovalo :).

Nharte napsal(a):

Jestli zjistím,že mi jsi nevěrný,pamatuj si,že tě o všechno oškubu, vezmu si prvního cizince,co mi přijde do cesty, odjedu s ním a děti už nikdy neuvidíš, nezůstane ti vůbec nic. Uvědom si,ci je vsázce!"

Tak to je gol! Tomu rikam projev milujici osoby k milovane osobe... Z toho na tebe padla nahla hrdost, jo? :(

Taky jsem v šoku. I z následných reakcí, které tento "konstruktivní a rádobyhrdý" výlev podpořily. Vím, že to tu už bylo rozebráno, A OMLOUVÁM SE, že do toho zase kopu, ale tento příspěvek by měl být doslova vytesán do nějakého vlákna s názvem "TAK TUDY ROZHODNĚ NE-E".

petra72 napsal(a):

A to, že Vabi použila výhružky, dokonce odchod s cizincem - kterého asi tuším ani nemá - to je opravdu jen uvolnění emocí.  Zdá se mi to taky jen jako legrace, protože už teď vědět, že se odstěhuje s cizincem do ciziny.... Vidím v tom jen znázornění toho, že uteče hooodně daleko, protože neunese případný rozpad jejich manželství a tím i celé jejich rodiny.

A jak by tobě přišlo legrační, kdyby se tvůj manžel rozhodl ve velké legraci emočně uvolnit a řekl ti, že "jestli nezačneš být zábavná a při chuti podle jeho představ", odejde s mladou  a veselou sekretářkou s prdítkem velikosti XS?" Furt sranda? když (například) kojíš á dvě hodiny a posledních 7 let jen utíráš zadky a nosy vašich dětí? jak je asi chlapovi, který se snaží uživit rodinu se všemi nároky dnešní doby, řeší práci a do toho mu manželka vyčítá, že není komunikativní a navrch přijde s trapnou (byť opravdu směšnou) výhrůžkou útěku s cizincem?  To se měl opravdu zasmát? :)
já bych se nedivila, kdyby si po tomto extempore opravdu nějakou spřízněnou duši našel...

nestřílejte mě... jen vám nabízím jiný úhel pohledu!

Vanilka69 napsal(a):

Kiara už trochu odpověděla za mně.
Ale přesto Axi  je to tak, že když něco člověka baví, tak o to nechce přijít. Takže vlastně Tvoje motivace je dle toho co píšeš stejná jako u mého muže.  Mého muže to baví být se mnou a našimi dětmi.

Hmm, tak to je dost krkolomné.

A zeptala ses ho na to?

Je pravda,že výhrůžka byla poněkud opravdu ostrá a i když měla znít silně,tak mám pocit,že evokovala spíše opak,ale je pochopitelné,že člověk řekne ve vzteku a v různě emočně vypjatých situacích hodně věcí,které by později vzal zpět....... a pokud někdo trdí že ne,tak nejspíš takovou situaci neprožil,nebo je to opravdu velice velice umírněný a přemýšlivý člověk a já se před ním hluboce klaním... :godlike:
Nicméně by mě spíše zajímalo,jestli si manžel Vabi z výhružky přece jen odnesl alespoň něco,co by mělo pozitivní odezvu v jeho chování !!!!!! ????

Fidorka napsal(a):

petra72 napsal(a):

A to, že Vabi použila výhružky, dokonce odchod s cizincem - kterého asi tuším ani nemá - to je opravdu jen uvolnění emocí.  Zdá se mi to taky jen jako legrace, protože už teď vědět, že se odstěhuje s cizincem do ciziny.... Vidím v tom jen znázornění toho, že uteče hooodně daleko, protože neunese případný rozpad jejich manželství a tím i celé jejich rodiny.

A jak by tobě přišlo legrační, kdyby se tvůj manžel rozhodl ve velké legraci emočně uvolnit a řekl ti, že "jestli nezačneš být zábavná a při chuti podle jeho představ", odejde s mladou  a veselou sekretářkou s prdítkem velikosti XS?" Furt sranda? když (například) kojíš á dvě hodiny a posledních 7 let jen utíráš zadky a nosy vašich dětí? jak je asi chlapovi, který se snaží uživit rodinu se všemi nároky dnešní doby, řeší práci a do toho mu manželka vyčítá, že není komunikativní a navrch přijde s trapnou (byť opravdu směšnou) výhrůžkou útěku s cizincem?  To se měl opravdu zasmát? :)
já bych se nedivila, kdyby si po tomto extempore opravdu nějakou spřízněnou duši našel...

nestřílejte mě... jen vám nabízím jiný úhel pohledu!

Fidorko, nesmíš brát hned všechno tak vážně....fakt.  Opravdu někdy člověk řekne blbost a tohle mi jako absolutní nesmysl přišlo. Tím že tam vložila toho cizince.
...spíš tím možná - asi - fakt nevím, to ví jen ona sama - chtěla vyjádřit to, že kdyby manžel měl milenku, tak by jí to tak ranilo, že by utekla hooodně daleko....  Mimochodem, takovou jednu znám. Vzala děti a byla fuč.... A jedna kámoška mi to vlastně taky říkala, že ona by manželův odchod od rodiny řešila totální změnou bydliště, města, práce,.....  NEŘÍKÁM, ŽE JE TO SPRÁVNĚ, ODNESLY BY TO JEN DĚTI, PROTOŽE TO JE JEN PRÁCE EGA TÉ MANŽELKY, KTERÁ NA DĚTI BY MĚLA TEN NEJHORŠÍ DOPAD....  Ale umím si představit, že to některé zhrzené ženy tak řeší, protože si myslí, že úprkem něco vyřeší-nebo že to třeba bude bolet míň.

Fakt nevím, to jsou mé nepodložené doměnky.  ALe nějak mi to v té její výhružce vyplynulo.  Taky mohla říct jako říkají jiný manželky- seberu děti a uteču ti- nebo cokoliv jinýho....

ALe to já osobně nepovažuju za důležitý.... Já bych se soustředila na to, že už spolu o problému hovořili, že on ví, že něco Vabi trápí a když bude chtít, tak s tím něco udělá, aby v ní nevyvolával svým chováním nesmyslný představy, a ona má teď odpověď na to, co vlastně delší dobu řešila, tj. proč se její muž chová jinak než dříve (pominu to, že jeho odpověď nemusí být pravdivá)..... Ale ona nějaká odpověď je v tu chvíli pro Vabi alespoň něco, než mlčení.

Oba mají možnost něco udělat .... pakliže mají chuť..... 

A je to i o tom, co píše Vanilka69,  pokusit se nevšímat partnera a odpotat se od jeho změny v chování. Jestli jinak funguje jako partner-manžel, a nemá ON sám potřebu odejít k jiné babě, neřešila bych a věnovala se raději jiným věcem. Za čas se to může změnit.... ke spokojenosti Vabi nebo třeba i odchodem k milence.

My co jsme zažily tu druhou variantu tak můžeme říct, že není síla, která by manželům zabránila zůstat s rodinou, když nechtějí......  No, uvažovala jsem i o tom, připoutat ho k topení... :dumbom:  :dumbom:  :dumbom:  :lol:  :lol:  :lol:  :lol:   Legrace.... :lol:  :lol:  :lol:

Takze to vidim na panskou promiskuidni seznamku s rozmerami udu,tak holky ...do ruky meritkaaa...a po registraci pravdive nahlasit prumery:):):)

Gabu napsal(a):

Takze to vidim na panskou promiskuidni seznamku s rozmerami udu,tak holky ...do ruky meritkaaa...a po registraci pravdive nahlasit prumery:):):)

Jo to určitě.....a ty nám je přebereš, tůůůůdle  :dumbom:  :dumbom:  :dumbom:

ted jsem prave zjistila,ze jsem prispevek poslela jinam,ale asi se i ptesto hodil....patril seznamka po nettu.pako no...Peto

Gabu napsal(a):

ted jsem prave zjistila,ze jsem prispevek poslela jinam,ale asi se i ptesto hodil....patril seznamka po nettu.pako no...Peto

Nic se neděje, všici tady už spí a já jsem ti to odpustila.  :lol:  :lol:  :lol:

pojd na hledani partnera prez internet:)sexynet propaguje svuj new portal,stoji to za to....trochu srandy ped usnutim:D:D

petra72 napsal(a):

...mimochodem, takovou jednu znám. Vzala děti a byla fuč.... A jedna kámoška mi to vlastně taky říkala, že ona by manželův odchod od rodiny řešila totální změnou bydliště, města, práce,.....  NEŘÍKÁM, ŽE JE TO SPRÁVNĚ, ODNESLY BY TO JEN DĚTI, PROTOŽE TO JE JEN PRÁCE EGA TÉ MANŽELKY, KTERÁ NA DĚTI BY MĚLA TEN NEJHORŠÍ DOPAD....  Ale umím si představit, že to některé zhrzené ženy tak řeší, protože si myslí, že úprkem něco vyřeší-nebo že to třeba bude bolet míň.

Taky jsem s dcerou odešla a bylo to tenkrát asi to nejlepší, co jsem mohla udělat, protože jsem si vyčistila hlavu, začala se zabývat tím, jak nás dvě uživím, jak zařídím garsonku apod. ... a manžela jsem odsunula na vedlejší kolej. O to líp se mi s ním pak jednalo o návštěvách dcery, o alimentech, vypořádání majetku a samotném rozvodu - prostě, věcně, bez zbytečných emocí. Kdybych tenkrát zůstala, měl by náš rozvod daleko horší průběh.

Axi napsal(a):

Vanilka69 napsal(a):

Kiara už trochu odpověděla za mně.
Ale přesto Axi  je to tak, že když něco člověka baví, tak o to nechce přijít. Takže vlastně Tvoje motivace je dle toho co píšeš stejná jako u mého muže.  Mého muže to baví být se mnou a našimi dětmi.

Hmm, tak to je dost krkolomné.

Strnulému se to může zdát krkolomné ...  :P

Vanilka: Rozumím. Nevěděl jsem, že Ti stačí tak málo. Kvalitativně to máš vlastně stejně, jako tady ta chudinka, která vyhrožuje starému, že ho připraví o děti, když nebude vztah vypadat podle ní. Tomu lehkému srdci určitě nevěříš ani sama, to je jenom póza. Já jsem hodně nezávislý, ale s lehkým srdcem by se mi rozhodně neodcházelo. Ani kdyby to bylo s dětmi. Zdravím.

Axi napsal(a):

Vanilka: Rozumím. Nevěděl jsem, že Ti stačí tak málo. Kvalitativně to máš vlastně stejně, jako tady ta chudinka, která vyhrožuje starému, že ho připraví o děti, když nebude vztah vypadat podle ní. Tomu lehkému srdci určitě nevěříš ani sama, to je jenom póza. Já jsem hodně nezávislý, ale s lehkým srdcem by se mi rozhodně neodcházelo. Ani kdyby to bylo s dětmi. Zdravím.

jé,Axi, trochu nadhledu, ne?


Víš Axi, tady to je dobrá škola psychologie. Moc se mi líbí názor Pandorry, který se pokusím parafrázovat:

Když na někoho ukazuješ prstem, zároveň na sebe ukazuješ třema ...

Mysli si o mě co chceš, hodnoť můj vztah s manželem jak chceš, piš si tady co uznáš za vhodné. Jenom nezapomeň, že se přitom odhaluješ sám víc než tušíš. :D

Já jen všem přeji, aby byli ve vztahu tak šťastní, jako jsem teď já.

A když se dočtu, že někdo se ocitl ve stejné situaci jako jsem byla já, napíšu své zkušenosti. Toť vše. Nemám patent na život a netvrdím, že moje cesta je jediná správná.

Marně pátrám v paměti, kde jsem psala, že kdybych přišla o takové štěstí, brala bych to s lehkým srdcem. Nejsem stroj bez citů. Já jen že bych v takové situaci hlavně viděla to pozitivní, a to nový začátek. A pak taky že to teď neřeším, že žiji přítomností.

A i kdyby to byla jen póza, díky Bohu za ní, umožnila mě v životě se netrápit věcmi, které nemůžu změnit.

Začala jsem život nebrat tak vážně a být nad věcí a fakt si v tom lebedím.

Tak tohle je super nápad!!Škoda,že mě to nikdy nenapadlo.Dokonce k tomu mám i vlohy,které jsem objevila nedávno. :supr:

http://www.perun.cz/zajimavosti/zahyba_ … lenku.html

Axi napsal(a):

Vanilka: Rozumím. Nevěděl jsem, že Ti stačí tak málo. Kvalitativně to máš vlastně stejně, jako tady ta chudinka, která vyhrožuje starému, že ho připraví o děti, když nebude vztah vypadat podle ní. .

Tím že někoho  nazýváš chudinkou, sám sebe vpasováváš do role - toho jedinečného, který vše zváládá s nadhledem, přehledem, nikdy nepřestřelí....ani kdyby trakaře padaly....

No tak, v čem je problém?  Není to třeba v nutnosti - být za každou cenu dokonalý, protože kdybys náhodou udělal chybu..... atd, to si můžeš dosadit sám. Jen proto, že někdo na nějakou akci zareaguje "nějak", nemusí být hned chudinka..... Zavání mi to pozicí pana dokonalého, bezchybného.

Ale jestli ty jsi opravdu takový, jaký se tu prezentuješ, co?

Tak promiň, Vanilko, jenom jsem si tak na chvíli představil, že napíšu o své partnerce: moje žena má ke změně velkou motivaci, protože ví, že když nebudu ve vztahu spokojen, tak že jí s lehkým srdcem opustím. Hmm, hmm.

Axi napsal(a):

Tak promiň, Vanilko, jenom jsem si tak na chvíli představil, že napíšu o své partnerce: moje žena má ke změně velkou motivaci, protože ví, že když nebudu ve vztahu spokojen, tak že jí s lehkým srdcem opustím. Hmm, hmm.

jasně Axi, omluvu beru. Já dovedu pochopit že to pro Tebe těžko představitelné, protože Ty žiješ jiný level vztahů než já. 

Dokázal sis vybrat svoji životní partnerku tak, že máte dokonalý vztah po celou dobu jeho trvání, že se spojily dvě svobodné bytosti.

Já ještě na takové úrovni jako Ty nejsem. Hodně dlouho jsem byla na vztahu se svým mužen hodně závislá, tak že on si mě vůbec nevážil a byl si mnou tak jistý, že se choval jak se choval.

Takže pro mě už ten fakt, že si mnou teď jistý není a přitom je  mu se mnou jak slyším dnes a denně tak krásně, je veliký pokrok. I když pro Tebe by tohle byl krok zpátky. Ale jak říkám, nemůžeš srovnávat nesrovnatelné ....

No, ja považujem výrok o úteku s cudzincom za nešťastný, ale v danej situácii pochopiteľný. Ibaže sa mi žiada dodať: Nie je to celkom to pravé orechové. Keď si človek uvedmí, že trebárs povedal v afekte niečo, čo myslel vážne, ale čo po vychladnutí hlavy už neznie tak autenticky - ba navyše, ak je schopný/á priznať to aj partnerovi/rke, je to cesta k vyriešeniu. Mňa osobne teda veľmi mrzievali veci, ktoré MNE bývalý povedal v afekte, ale ešte viac ma mrzelo, že ani neskôr nepriznal, že z neho hovorila len zlosť, a že to tak nemyslel. Priam ma to ubíjalo...

Dlouho jsem se neozvala a musím přiznat,že mě zaskočilo,jaké "pobouření "u některých lidí vyvolala moje "slavná" věta.
Takže, chtěla bych to uvést ještě jednou na pravou míru. Věta byla vyřčena až po důlažitám a zásadním rozhovoru,kdy se vše snad vyjasnilo. Byla vyřčena s úsměvem na rtech a ačkoli snad měla nějaký podtext,byla přijmuta v pohodě.
Já bych se ale chtěla vrátit k tomu,co napsala Vanilka. O tom čekání na partnera o tom,že se na něj nemůže spolehnout, že spoustu věcí dělá a zařizuje sama. Ptám se proč to snáší?

VABI -toohle všechno mi partner dělal v době, kdy jsem byla na něm citově závislá, byla jsem ta závislejší ve vztahu. Proč jsem to snášela? No já byla ve vztahu nespokojená, ale pořád nějak převládaly plusy nad mínusy. Taky když už to bylo neúnosné, tak jsem chtěla od manžela odejít, ale on mě vždy uprosil a na čas se zlepšil. Taky jsem si tak nějak myslela, že všude je něco a že to do dlouhodobého vztahu patří. A proč jsem všechno zařizovala? Protože všechno dělám nejlíp!

Jinak to je výborná otázka, taky se dnes divím, jak jsem žila, fakt to nechápu co jsem si nechala líbit, ale jaksi jsem neměla páku jak to změnit, muž si byl mnou tak jistý, že si to mohl dovolit.

Teď je vše úplně jinak. Až tomu nemůžu věřit. Konečně po letech mám vztah, na který si nemusím stěžovat, jsem naprosto spokojená v téhle oblasti, konečně po letech vztah neřeším ... Změnila jsem se já i on ... Ale provalení nevěry té změně hodně pomohlo ...

A co Ty, jak to jde?

Nevěru nikdy nevyloučíš. Můj muž se ke mně choval hezky, jen jak už psali jiní začal si zamykat mobil, chodil s nim všude i na záchod. Když jsem je viděla ve společnosti (to jsem ještě nevěděla oficiálně) hned sjem poznala, že mají pro sebe slabost. Ona odešla od manžela, našla si byt a můj muž za ní docházel. Vždy když jsem měla podezření tvrdil, že to není pravda, nebo že ho ona jen využívá. Vím, že se to nemá, ale občas zampomněl zamknout mobil tak jsem si početla. Vždy to ublížilo jenom mne. Protože on tu sms vymazal a řekl, že tam nic není buhví co jsme četla.