Ahoj všichni,
všude píšou, jak po 35 roce je žena stará na dítě. Jaké máte zkušenosti s těhotenstvím ve zralejším věku??
Pak čtu titulek o Talmanové:dudlik: a říkám si, že jsem vlastně ještě nedochůdče:), tak co se stresuji, že nemám přítele a žádné dítě. Podotýkám, že mi bude brzo 29 let...:D

myslím, že už to tolik nepíší.V době, kdy bylo běžné mít dítě kolem 20. roku, byla matka pětatřicátnice opravdu něco jako přírodní úkaz,ale dnes je to přece běžné, že rodí ženy ve 40.letech. Já osobně s tím problém nemám. Ženy si chtějí nejdříve vybudovat kariéru, zabezpečit se, vytvořit pro dítě podmínky.To je rozumné.
V dřívějších dobách byla žena na prahu čtyřicítky udřená stařena.Neustálými porody, těžkou prací na poli a nedostatečnou lékařskou péčí. Dnes je 35.věk života u ženy považován za nejideálnější. Tak proč si k němu nepořídit miminko...

Nepovažovala bych 35. rok věku matky za nejideálnější, alespoň ne z fyziologického hlediska. Možná tak ze sociálního...
Nicméně myslím, že porodit ve 35 své první dítě tě je velká zátěž, ale ne nezvládnutelná (záleží, v jaké je matka kondici).
Porodila jsem své děti do 25 let, nyní mám 33 a cítím, že dnes bych těhotenství a porod zvládala mnohem hůře...prostě tak to je, od přírody, ať si civilizace myslí cokoliv...
Jsem už příliš pohodlná, abych běhala kolem miminka, ale je fakt, že jestli ho teď budu mít, přizpůsobím se, jen to bude těžší...

Zatim jsem teda nerodila (doufam ze jednou budu) ale mam par kamaradek ktery me radi o porodu povidaly... Vsem bylo okolo 26 - 27 let.. Jedna mela ryzikove tehotenstvi a musela do nemocnice mesic pred porodem a ta druha s dvojcatama tam lezela snad celou dobu a malem by tam i umrela.. Nastesti je v poradku a ma dva nadherny a zdravy deti..

Mě je 36 a prostě se mi nepovedlo najít si vhodného partnera a mít s ním prcka, i když jsem moc chtěla. Teď ho mám a už na něm pracujeme. No a co, nohu za krk si kvůli tomu nedám :reta:. Moje teta měla obě děti po 40, zdravé a chytré. Životní osudy jsou prostě křivolaké...... :)

Damila napsal(a):

Nepovažovala bych 35. rok věku matky za nejideálnější, alespoň ne z fyziologického hlediska. Možná tak ze sociálního...

psala jsem o ideálním věku u ženy, ne u matky.Také, ne všechny pětatřicátnice si pořizují mimino.
Zkrátka a dobře, Talmanová není žádná vyjímka. Takových žen dnes je.

Doufam ze to tak je. Rada bych mela deti, ale pred tricitkou uz to tezko stihnu, protoze k decku je potreba aspon jeste ten dum..

Myslím, že každý ví, kdy a komu se narodit. Přeberte si to jak chcete :)

No je to asi trochu riskantnější, co se zdravotního hlediska týká, ale jinak s tím nemám problém. Je to každého věc.

Moje maminka mě měla v 36 letech a vím, že jako dítě a dospívající jsem hrozně trpěla tím, že mám "starou" maminku. Styděla jsem se před ostatními a měla jsem pocit, že maminka je příliš úzkostlivá a taky nervózní a rozhodně jsme spolu neměly ten kamarádský vztah, který měly moje spolužačky s mnohem mladšími maminkami. Já sama jsem měla děti v 26 a 28 letech. To se mi zdálo přiměřené, i když v té době (polovina 80. let) jsem už byla hodnocena také jako starší matka.

Já si myslím, že je to každého věc

Tohle fakt závisí na tom, kdy potkáš toho chlapa, se kterým bys dítě mít chtěla. A dnešní doba je taková řekla bych "příznivá", kdy matka po pětatřicítce není žádná výjimka. Takže žádný stres. Až ho potkáš, tak si s ním pořídíš dítě, když ho nepotkáš, tak to dítě třeba mít nebudeš nebo se rozhodneš být svobodnou matkou. Tak to vnímám já. Vůbec bych se nezabývala tím, že "ostatní" dítě mají a já furt nic. Nevím, jestli nad tím přemýšlíš z pohledu toho, že bys to dítě už chtěla, nebo z pohledu toho, jak na tebe koukají ostatní. Takže myslím si, že mateřství ve zralejším věku není žádná pohroma, naopak, vždyť už pro to dítě budeš mít bydlení, můžeš ho líp zabezpečit atd. No a na názory ostatních bych se vůbec neohlížela, vždyť je to konec konců tvoje věc.
Ten, kdo měl děti brzo ti poradí, že je to to nejlepší, ten, kdo je měl pozdě ti pro změnu vychválí jeho rozhodnutí mít je později. Takže žádný stres, takhle se nad tím nedá přemýšlet. Prostě až to přijde, tak to přijde, takhle dopředu to řešit vůbec nemá smysl. Akorát o tom přemýšlíš a je ti z toho na nic.

Mě se holčička narodila ve 24 letech a jsem ráda, že jí mám. Dneska už bych byla určitě jiná mamina, u druhého by to taky bylo jiné. Chtěla bych ještě někdy další děti. Samozřejmě, že na to musí být dva. Ale určitě bych se nebála až mi bude 38, 40....
A mimochodem, včera v tv jak si vezli mimi z porodnice, moc jim to slušelo, Talmanová je mi sympatická a vypadala jako krásná šťastná maminka a vlastně celá rodinka. Oni dva se mi spolu líbí. A Topolánek jako chlap se mi líbil už před hodně lety, kdy ještě nebyl známý, tenkrát jsem ho viděla v Prima jízdě.
Nechala bych vše přírodě.

Kamarádka rodila dvojčata první v 37 letech, kolegyně čeká první mimčo ve 44 letech a naprosto bezproblémově. Takže já si myslím, že je to čistě jejich věc a rozhodně bych se toho nebála. Zvlášť, když budu mít de facto od narození chůvu, které strčím dítě dle potřeby, takže to nebude můj navyklý způsob života nijak zvlášť omezovat (to myslím v případě Talmanové) :)

To ano, ale už vidím Topolánka, jak ve svých 61 letech učí svého syna plavat, bruslit, lyžovat, učí ho jezdit na kole, jezdí s ním na výlety :rock:. Tihle pánové, co si dokazují svojí mužnost by taky měli domyslet, co budou schopni svému potomkovi dát, až krapánek vyroste. Kromě peněz....... :dumbom:

No ja nevim.. me na kole ucil jezdit deda, kdyz jsme k nemu jezdili na letni prazdniny.. plavat asi taky co si tak vzpominam.. :] nasi meli moc prace na nas vydelavat penize..

To je ale jejich problém. Mna táta nikdy neučil ani plavat, ani bruslit, ani lyžovat. Mne to učila mamka. A jezdit na kole mne učil střídavě táta a střídavě 75ti letý pradědeček - tomu to šlo lépe :lol:).

myslím, že mít dítě v 39 je naprosto přirozené a v pohodě. já jsem měla 1. dítě ve 20, 3. v 39 a jsem šťastná :-) přece příroda určila období plodnosti ženy a v 39 letech je žena plodná, tak proč nemít dítě?

lvice napsal(a):

To ano, ale už vidím Topolánka, jak ve svých 61 letech učí svého syna plavat, bruslit, lyžovat, učí ho jezdit na kole, jezdí s ním na výlety :rock:. Tihle pánové, co si dokazují svojí mužnost by taky měli domyslet, co budou schopni svému potomkovi dát, až krapánek vyroste. Kromě peněz....... :dumbom:

a proč ne ? 
Můj táta má 63 a lyžuje, plave, skáče padákem, jezdí vodu ... naprosto bez problémů..  A má také ročního synka...

Já si myslím, že naopak jsou vybouření a svým dětem se už mohou a chtějí věnovat.

Existuje idáelny vek na materstov a potom existuje realita... veľmi málo ideálna. Moja teta mala bratranca v 32 a potom čakala ďalšie v 42. Neporodila ho kvôli komplikáciám, ktoré ale nesúviseli s vekom. Švagriná mala prvú dcéru s prvým manželom v 21 rokoch, druhú s druhým-mojím bratom - v 42. Moja učiteľka tanca mala 2 deti s prvým manželom v 26 a 29 orkoch, druhé 2 s druhým manželom v 42 a 45 rokoch... Medzi 3. a 4. jedno mimomaternicové. Bývlaá kolegyňa prvé v 44 - zdravú dcérku(neplánovanú, ale krásnu... :P ). Dieťa je dar v každom veku a asi sa nedá celkom plánovať. Z môjho pohľadu je dôležitejšie mať dobrého a spoľahlivého budúceho otca než "ten správny" vek.

estelle napsal(a):

Tohle fakt závisí na tom, kdy potkáš toho chlapa, se kterým bys dítě mít chtěla. A dnešní doba je taková řekla bych "příznivá", kdy matka po pětatřicítce není žádná výjimka. Takže žádný stres. Až ho potkáš, tak si s ním pořídíš dítě, když ho nepotkáš, tak to dítě třeba mít nebudeš nebo se rozhodneš být svobodnou matkou. Tak to vnímám já. Vůbec bych se nezabývala tím, že "ostatní" dítě mají a já furt nic. Nevím, jestli nad tím přemýšlíš z pohledu toho, že bys to dítě už chtěla, nebo z pohledu toho, jak na tebe koukají ostatní. Takže myslím si, že mateřství ve zralejším věku není žádná pohroma, naopak, vždyť už pro to dítě budeš mít bydlení, můžeš ho líp zabezpečit atd. No a na názory ostatních bych se vůbec neohlížela, vždyť je to konec konců tvoje věc.
Ten, kdo měl děti brzo ti poradí, že je to to nejlepší, ten, kdo je měl pozdě ti pro změnu vychválí jeho rozhodnutí mít je později. Takže žádný stres, takhle se nad tím nedá přemýšlet. Prostě až to přijde, tak to přijde, takhle dopředu to řešit vůbec nemá smysl. Akorát o tom přemýšlíš a je ti z toho na nic.

Estelle,
díky z příspěvek, opravdu asi nemá cenu pořád nad něčím přemýšlet, tím nic nezměním...nechám to plavat.

Jinak děkuji všem za příspěvky, člověk potřebuje občas slyšet názory jiných:supr:

Mňa mali naši v 26 a 27 rokoch a moc som si ich neužila. Venovali sa mi starí rodičia a platení opatrovníci. Takže bolo vcelku fuck, akí starí sú tí rodičia... :/

A že má Topolánek 15letého syna, který je ve věku, kdy ho nejvíc potřebuje, no nic. Tohohle pána opravdu nemusím :dumbom:. Jen ho vidím, obrací se mi kudla v kapse. Slizoun jeden :rolleyes: :vissla:

No, to je iný problém... To by som neplietla k vekovým otázkam. S Topolánkom by som ja osobne nechcela mať dieťa ani v 20.

lvice napsal(a):

A že má Topolánek 15letého syna, který je ve věku, kdy ho nejvíc potřebuje, no nic. Tohohle pána opravdu nemusím :dumbom:. Jen ho vidím, obrací se mi kudla v kapse. Slizoun jeden :rolleyes: :vissla:

Moje slova.
A ještě se s tím všude chlubí...

to chlubení je trapné, asi je jiná doba.... 
Mně se náhodou Topolánek líbí.... je to golem.. :lol:
Myslím, že bylo psáno, že se svému staršímu synovi věnuje.. 
Osobně jsem koukala na tu trapnou tiskovku a tam mu vypadlo z pusy, že první rok je výchova zejména věcí matky..  (doufám, že se nepletu)..

Pokud je Topolánek slizoun tak potom Paroubek je co ? A vůbec, dámy, jak vy víte jak se věnuje nebo nevěnuje svému synovi ??? Se s ním osobně znáte, nebo jen vaříte z vody ????????

Paroubek je druhý slizoun :reta:. Vlastně není, nabrnknul si 28cítku. Takže je šikovnější než Topolánek. :gloria: Četla jsem o tom v příloze MF Dnes. Ale třeba kecají :reta:

Martina1980 napsal(a):

Doufam ze to tak je. Rada bych mela deti, ale pred tricitkou uz to tezko stihnu, protoze k decku je potreba aspon jeste ten dum..

První dítě jsem měla ve třiceti a před pár měsíci jsem v 36 porodila druhé. Těhotenství bylo stejně pohodové jako první, porod mnohem rychlejší a míň bolestivý. Celkově jsem míň nervózní, míň se o mimi bojím, už tolik věcí "neřeším", protoře když přežilo první, přežije nejspíš i druhé :lol:

Martino, dům bezpodmínečně nutný není :vissla: My posledních sedm let žijeme v 1+1 a příští rok se budeme stěhovat do 2+1 a máme pocit, že je to hroznej luxus :lol:  Což určitě není řešení vhodné pro každého, ale kdybysme čekali na barák, asi bysme ty děti neměli nikdy :kapitulation:

No, já bych se na to dívala nejen z pohledu rodičů, ale z pohledu toho dítěte. Věřím, že pořídit si ve 40 miminko pro radost, když už jsem ekonomicky za vodou, něco jsem dokázala, vybudovala, leckde jsem byla, je fajn. Jenomže ono to miminko roste. A až bude v "nejhorších" letech, už asi nebudu mít tu potřebnou páru na jeho zvládnutí. Jsou samozřejmě výjimky. Mě osobně by se moc nechtělo psát teď v mých 46 letech úkoly s prvňáčkem.
Mojí mami bylo 34, když jsem se narodila. Vždycky jsem cítila tu věkovou bariéru. Mě bylo 15, mámě skoro 50. Neměla přehled o tom co mě zajímalo, nemohla jsem za ní s ničím jít, rozhodně jsme se nebavily tak, jako některé mé kamarádky se svými mladšími matkami.
Na druhé straně znám paní, která měla nechtěně druhé dítě ve 42 letech a ta zase díky tomu naopak zůstala déle "psychicky mladá".

Já nechápu smysl téhle úvahy............................... Když nemám žádnýho partnera (natož nějakýho rozumnýho), těžko si pořídím dítě jenom proto, že jsem v tom nejvhodnějším věku. I když bych chtěla. A partnera JENOM kvůli tomu hledat nebudu.

Salen, ale teda keby sme sa spýtali dieťaťa, či by radšej malo mladších rodičov, alebo sa VOBEC nenarodilo(lebo to je zvyčajne alternatíva), tak hádaj, čo by odpovedalo...

Salen napsal(a):

No, já bych se na to dívala nejen z pohledu rodičů, ale z pohledu toho dítěte. Věřím, že pořídit si ve 40 miminko pro radost, když už jsem ekonomicky za vodou, něco jsem dokázala, vybudovala, leckde jsem byla, je fajn. Jenomže ono to miminko roste. A až bude v "nejhorších" letech, už asi nebudu mít tu potřebnou páru na jeho zvládnutí. Jsou samozřejmě výjimky. Mě osobně by se moc nechtělo psát teď v mých 46 letech úkoly s prvňáčkem.
Mojí mami bylo 34, když jsem se narodila. Vždycky jsem cítila tu věkovou bariéru. Mě bylo 15, mámě skoro 50. Neměla přehled o tom co mě zajímalo, nemohla jsem za ní s ničím jít, rozhodně jsme se nebavily tak, jako některé mé kamarádky se svými mladšími matkami.
Na druhé straně znám paní, která měla nechtěně druhé dítě ve 42 letech a ta zase díky tomu naopak zůstala déle "psychicky mladá".

S tím kategoricky nesouhlasím.Mě měla máma ve 20,bráchu ve 22,ségru ve 33.Pro nás všechny nejlepší máma na světě.Má 4 vnoučata a ve svých 54 je zvládne levou
zadní.Takže věkem to rozhodně není.:dudlik:
Mě je 34,máme dvě děti a řešily jsme,jestli bysme si teď "na starý kolena" nepořídily 3.Ale já se cítím "líná".Už mám ty děti prostě odrostlý (14 a 9).Ale jak mám na hlídání
synovce a neteř,tak úplně teču.

Já měla první dítě v 26ti a připadalo mi to tak akorát.
Ovšem nedovedu si představit, že bych měla ve svém věku (43) dalšího potomka. Ne, že bych se tomu zuby-nehty bránila, ale v mém věku už je daleko vyšší možnost toho, že by to miminko nemuselo být zdravé - a hlavně, řekněme si to otevřeně, potencionální tatínek zatím není. A hnát se do vtzahu s tím, že jako matka už mám pět minut po dvanácté... :usch: Tohle ne. Když budu chtít ňouňat malá miminka, budu si holt muset počkat až na vnoučata :)

Holky, co se vůpbec tím zabýváme. Některá má dítě ve dvaceti, jiná ve 40-ti, a obojí je v jejich životě "správně". Prostě každá to má jinak.
Myslím, že biologicky je na tom líp mladá maminka, ale duchovně zase ta starší...
Co je lepší? Nic. každá to má jinak. Mladá mamča nezaručuje pochopení, starší mamina zýase není zárukou moudrosti...
nechme to osudu. když má dítě přijít, přijde, a bude to jistě pro nás v tu "pravou chvíli"...

Ještě dodatek:
Je malinko rozdíl mít v 35 letech první dítko nebo třetí....Víc než malinko....

OK, Damila, idem sa dať strerilizovať... Prvé už skôr nestihnem mať, tak to aby som preboha zapadla do tých vašich tabuliek... Len aby ste si znovu nevymysleli nejaké dedlajny, termíny a schémy, do ktorých treba zapadnúť. To si môžem rovno ísť vykopať hrob, nie?

Sel, ale takto to myslím nikdo nemyslel :pussa:
Život není o tabulkách, ani o schématech, život je prostě život a nikdo z nás dopředu nemůže vědět, co zrovna jemu přinese.
Našim jsem se narodila, když byli oba v pokročilém věku - mamince 38 a otci 59 (taky síla, co?) Z vlastní zkušenosti nedoporučuju nikomu - zejména otcům - zplodit v tak pokročilém věku potomka, protože taťka mi zemřel, když mi bylo 7 roků a celej život mi zákonitě chyběl. Nejsem z těch, kteří by někomu život linkovali a uvažovali nad tím, v kolika letech je mravné či nemravné přivádět děti na svět, toto je pouze sdělení prožitého na vlastní kůži, kdy mi ten táta opravdu chyběl, s jeho odchodem jsem se nesrovnala po pravdě nikdy a celý život jsem díky tomu inklinovala k podstatně starším partnerům, kterí mi měli "suplovat otce".
Že všechny ty vztahy samozřejmě dopadly špatně, netřeba dodat, protože podstatně starší partneři se ke mně na oplátku chovali jako k malému dítěti, které "je třeba vychovávat". No nic, to je trošku off-topic.

Děti jsem měla ve 22 a 25 letech. Teď je mi 44 a moc bych si ještě přála jednu Elišku, která mi dle nějakých věšteb ještě i vychází. Možná bych tohle těhotenství snášela lépe, než dvě předchozí, obě rizikové, to první poctivě odležené v posteli, některé měsíce jen v leže, se zákazem se vůbec posadit. Kdyby byl vhodný tatínek a podmínky, klidně bych do toho ještě šla. Děti mi vyrostly a nějak se necítím na to, že bych už jenom hllídala vnoučátka.
Má kamarádka má první dítě ve 42, druhé se jí narodí teď  v září ve 44, příští rok plánují ještě třetí. Když je vidím, docela jim to jejich štěstí závidím. :D

Já jsem zastánce toho mít děti "brzy".
Ideální věk dle lékařů je okolo 25 let, ale to je opravdu pro prvorodičky. Doporučená hranice je 35 let pro první miminko, ale Selimo, to neznamená že po 35 letech nesmíš mít miminko, ale je to o tom, že se pak šíleným způsobem zvyšuje riziko postižení dítěte. Což málokdo chce.
Já osobně jsem měla první dítě skoro ve třiceti. Dřív to nešlo. Druhé dítě skoro o tři roky později. Jde o to, že na jednu stranu bych moc ráda třetí miminko, protože je to opravdu něco nádherného, ale ten věk mě straší ( manžel je o 8 let starší). Kdo začne s dětma brzy, může se vesele rozhodovat kolik dětí bude mít a daleko lépe zvládá probděné noci. Na dítě není až tak přehnaně opatrný.........
Ve vyšším věku zase zvládá jiné věci.
Záleží z jakého důvodu člověk odkládá mateřství. Někdo jen pro peníze ( zázemí, které je u někoho až moc vysoké), pro někoho je to že hledá toho správného partnera,kariéra, někdo se na to necítí a chce si užívat ( tito lidé si nejčastěji pozdě uvědomí že by chtěli miminko).
Dalším důvodem pro chtění miminka je to, že stále stoupá počet párů, které nemohou mít z nějakého důvodu děti, pokud to zjistí pozdě, nemohou jít na umělé oplodnění, protože je tam věková hranice 40 let ( tuším že stačí aby jen jeden z páru měl nad 40...). Čím dříve má žena dítě a kojí, snižuje se pravděpodobnost rakoviny prsu.

Ale samozřejmě jsem proti tomu pořídit si dítě za každou cenu, protože je mi 25 let..... jedno s kým....  Zvlášť když jsem to sama nestihla. Jen jsou asi věci vhodnější pro určitý věk. Někdo řekne že známá má ve 44 letech zdravé první dítě a proč by si také nepočkala, jiný zase řekne že známá měla ve 38 první dítě a má ho postižené, takže chce dítě dříve.......
Je to každého věc s jakými riziky do toho vstupuje.

Kdo děti chce, vřele doporučuji, je to nádherné.
Kdo je nechce, nemějte je, šíleně zlobí, lezou Vám na nervy.....

majkafa, já měla první dvě těhu bez problémů, ale - jak říkám - vhodný tatínek není, to by se mi jedině musel zčistajasna vylíhnout na zahradě pod kamenem :lol:
Znám několik žen, které porodily dítě v druhém životním kole - vdaly se s odrostlými dětmi, aby přivedly na svět další. Všechny do jedné zastávaly názor, že dalšího mateřství v pozdnějším věku si užily neskonale lépe, než předchozího :jojo: Fakt tohle není o věku (si myslím já). Každá ženská je jiná, každá má odžitej svůj vlastní příběh a každá má do dalšího mateřství jinak nastavené podmínky.
Já osobně - kdybych byla postavena do situace: mít další dítě, či nemít - tak bych si celou věc velice pečlivě rozmyslela :jojo:

spunt: poslední dvě věty jsou překrásné :lol: Já už mám děti odrostlé (sinek 17 a půl, dcera v září 16) ale nikdy v životě nemůžu říct, že bych se s nimi nudila nebo že by mi dětičky připravily poklidný a spokojený život :sova: a podle zákonů matky Murphyové se s nimi nebudu nudit až do smrti :reta:
Viz pravidlo věkového paradoxu: Ať máte dítě v jakémkoliv věku, vždy se vám zdá, že když bylo menší, bylo hodnější :P

Spunt napsal(a):

Selimo, to neznamená že po 35 letech nesmíš mít miminko, ale je to o tom, že se pak šíleným způsobem zvyšuje riziko postižení dítěte. Což málokdo chce.

Spunte, pokud máš mít postižené dítě, tak ho mít budeš, i kdybys rodila ve 20. A pokud ne, budeš ho mít zdravé i ve 44. Moje sestra rodila první dítě v 27 a bylo nemocné. Jezdili jsme za ní do porodnice do Motole a těch mladých maminek s vážně nemocnými miminky tam byla spousta. :jojo: Moje teta rodila dvě děti obě po 40 a byly naprosto zdravé.

A vůbec celá tahle debata mi přijde stupidní. Každý máme nějaký osud..... Sel, kočičko, vykašli se na to, ty budeš skvělá máma i v 45 :pussa:. A navíc, my starší matky si to víc vychutnáme :reta:

Selima napsal(a):

OK, Damila, idem sa dať strerilizovať... Prvé už skôr nestihnem mať, tak to aby som preboha zapadla do tých vašich tabuliek... Len aby ste si znovu nevymysleli nejaké dedlajny, termíny a schémy, do ktorých treba zapadnúť. To si môžem rovno ísť vykopať hrob, nie?

Neblázni, tak jsem to nemyslela.:(
To se omlouvám, jestli se tě to dotklo. někdy se vyjadřuji asi dost neobratně.

už to tady zaznělo, ale nedá mi to nezopakovat: bioogicky je optimální mít dítě mezi 18 a 23, někdy se uvádí 25. Sociálně je to ale jiná věc. Hrozně moc záleřž na zdravotním stavu a dalších okolnostech. Každá holka si holt musí ten svůj čas vybrat sama, nejvodnější kombinaci toho kdy je na první mimi připravená duševně, tělesně i sociálně (vhodný partner). Není dobré mít první dítě po 35, zvyšuje se riziko vývojových vad (to se zvyšuje už po 30) ale neznamená to, že žena nemůže mít krásné zdravé dítě - jen ta šance je trochu nižší než kdyby jí bylo 18. Stejně tak není dobré mít díte v 18, zdravá ale sama ještě telátko, bez školy, bez práce, s pochybným partnenrem atd...

Prostě - každá žena má ten svůj ideální věk někde jinde - věk kdy se sejdou všechny kritéria v nejlepší možné kombinaci.

No, "řešením" by mohlo být, kdyby mladé ženy rodily a starší se o děti staraly.:)
Tak jako to bylo kdysi, když jsme žili v tlupách. Všechny děti byly všech, nebyly problémy s hlídáním...

Selima napsal(a):

OK, Damila, idem sa dať strerilizovať... Prvé už skôr nestihnem mať, tak to aby som preboha zapadla do tých vašich tabuliek... Len aby ste si znovu nevymysleli nejaké dedlajny, termíny a schémy, do ktorých treba zapadnúť. To si môžem rovno ísť vykopať hrob, nie?

K tématu samotnému: nemyslím si o tom nic. Chvíli jsem přemýšlel, co to ve mně vyvolává, ale fakt nic. Je mi to jedno. Jestli má nějaká žena dítě ve 20, 23, 28, 31, 36 nebo 39....nebo 50.

Ahoj tanečnice!!
Koukám, že tohle téma taky občas bereš osobně :-) (to myslím v dobrém).
Vím, že dítě zatím nemáš, ale přijdeš mi skvělá a že budeš určitě (nebo se budeš snažit být) skvělá máma. Což je stejně otázka - co je to "skvělá máma".

Až to na tebe přijde (bez termínů a schémat), tak rozhodně nevykopávej hrob a zavolej mi. Ty pak budeš mít krásné dítě a já pěknou vzpomínku :-) PS: snad všechny ty děti uživím z autorských práv toho připravovaného Románu pro ženy :-)
Měj se a posílám pusu.

Mě to tedy taky nic neříká - jen to, že je to každého věc. Když budu mluvit za sebe - je mi 26 a příjdu si sama ještě jako dítě ...
Má mamka nás má 3 , když jí bylo 22 - 25 - 32 ... a nepozoruji, že by jsme s tím měli doma sebemenší problém. Jsem o 10 let od staršího bráchy a lepší školu jsem dostat nemohla! Od určitého věku cca mejch 15 se k sobě chováme jako vrstevníci ....mamka je spíš kámoška - říkám jí skoro všechno a myslím si, že je to vzájemné.... Můj otec nás taky naučil všechno, zbytek jsme dodělali sami :D
A pokud se na to nebudu cítit, nebudu-li mít vhodného partnera nebo nebudu moct své dítě zabezpečit - tak ho mít nebudu a je mi fuk - jestli je mi 20 nebo 40... a naopak. Podle mě to o věku není ....tedy až na to, že starší rodička to asi bude muset mít více pod kontrolou - sebe i dítě ... No a od bráchy taky vím, že mu třetí těhu prý zkazilo postavu ... to břicho už prostě po třech dětech (mých antikoncepcích) nemůže schodit :O :D
A konkrétně Topolánek a Talmanová jsou mi stejně tak ukradení - jako sexy mozek Paroubek :P

mmj. ale Nikolas je krááásné jméno :rodna: :hjarta: - to si u mě Lucka šplhla :D

p.s. jinak řekla bych že po 30ti je nejlepší věk - rodí se ty nej děti :D úplně genitální - ehm :co:, tedy geniální :D:supr:

Fe, eh, doufám, že nebudu mít genitální dítě :lol:, ale to geniální :supr:

Já měla 1.dítě ve 21 letech, druhé po 5ti letech (nežije) a třetí se mi narodilo v skoro 39 letech. Je mi 43 let a připadám si, jako tenkrát v těch 21 letech! Když chodím do školky, tak si ani nepřipadám blbě, ten rozdíl někdy ani není poznat navíc potěší, když je někdo ze školky ohromen, že je mi už tolik. Je to fajn a užívám si to, jako nikdy.

lvice - všichni jsme vlastně genitální :D nechceš mi tvrdit, že tě přinesl čáp :D

Fe, táta tvrdí, že mě našel v ZOO u opic a že se mu mě zželelo :o. Tak ti nevím :gloria:

Natálie napsal(a):

Ahoj všichni,
všude píšou, jak po 35 roce je žena stará na dítě. Jaké máte zkušenosti s těhotenstvím ve zralejším věku??
Pak čtu titulek o Talmanové:dudlik: a říkám si, že jsem vlastně ještě nedochůdče:), tak co se stresuji, že nemám přítele a žádné dítě. Podotýkám, že mi bude brzo 29 let...:D

Mojí mAMINCE BYL O36, KDYŽ BYLA  těhotná a říkala, že všechny její kolegyně s práce v jejím věku taky kupovali kočárky. Někteří rodí i po čtyřicítce. Ale po třicítce to nemusí být problematické.

Destinn, to jsi mě uklidnila :). Jsem ve stejném věku jako byla tvoje maminka. :jojo:

Jedna věc je otěhotnění,těhotenství a porod tam si myslím tělo řekne kdy už ne.Druhá strana mince je péče o miminko,batolátko,předškoláka,školáka a puberťáka.Od svých pětatřiceti jsem si jista ,že už nechci kojit,vstávat k miminku,řešit pískovištní spory.Na jaře jsem absolvovala poslední rodičák svého života a cestou domů jsem se vznášela štěstím.Děti mi nijak nevadí a ráda pohlídám neteře a synovce, v budoucnu snad i vnoučata.Mateřství je ale za mnou.Bylo to hezké,bylo toho dost.

Hannah, ale ty už deti máš. Pre to sa na to tak pozeráš. Keby si ich nemala, tak by si možno do toho skočila. Mne by sa už asi tiež nechcelo mať bábo, ale ja už svoju dcérku tiež mám, tak na nej si svoje materstvo užívam. :) :hjarta:

Jasně. Ale i některé matky dospělých dětí si po čtyřicítce pořídí další dítě a prožívají si mateřství znova a s radostí.Chtěla jsem ale vyzdvihnout,že nejde pouze o porod ale o dalších dvacet let rodičovství.Sedmnáctiletý puberťák před šedesátkou -zlý sen.
Taky je jistě rozdíl užívá-li si člověk bez závazků do pětatřiceti a pak má děti,nebo má třicetiletý neustálý kontakt s místním sdružením rodičů a přátel školy.

Hannah, ber to tak, že existují také ženy, které ač děti chtěly v mladším věku, tak neměly vhodného partnera, a prostě osud jim přihrál toho "pravého" až ve vyšším věku. Tak si prostě pořídí miminko ve vyšším věku. Beru to za sebe. Dokonce mě problém toho, že nemám partnera a dítě dostal až na samotné dno..... A pak jsem se rozhodla, že se na to vykašlu a život si zařídím jinak. No vidíš a do roka a půl intenzivní práce na sobě jsem našla partnera a tak budu mít mimi ve vyšším věku. Nu což :).

lvice napsal(a):

Fe, táta tvrdí, že mě našel v ZOO u opic a že se mu mě zželelo :o. Tak ti nevím :gloria:

:lol: Lvice, a neměla bys mít tedy jiný nick ? :D

Dítě ve 20 a 40 letech je dle mne rozdíl .Ale záleží na mnoha okolnostech.Když není žena sedřena letitou prací (což Talmanka a další celebritity nejsou)když jsou finančně ,,za vodou"a mají hlavně jistou práci po mateřský,.Nebo mají charakterního manžela který se podílí na výchově dítěte atd
Pro dítě je hlavně důležitý když je jeho máma psychicky v pohodě a smích je její předností To vše se odráží na dítěti )pohoda doma a finance...Ono dnes s dětmi zažívat výlety víkendové je krásný požitek a je na výběr ale bohužel není to zadarmo.
Já rodila ve 32letech syn má 8let a kdysi mi říkal že zjistil že já jsem ve třídě nejstarší máma ale neprožíval to.Ale mne v duchu bylo blbě.Takže když žena rodí po 40 a dítě má pak 18let a máma o sebe nedbá můžou se děti i stydět.
Na druhé straně si myslím že když holka porodí v 18letech, její dítě si může dlouho si užít mámy a máma zase vnoučat i pravnoučat.A taková 18letá matka může až dítě bude školák dále se sebevzdělávat a jak potomkovi bude 15let  může se sobě dále věnovat a má šanci že sežene práci než 46letá matka malýho děcka.
Vše se odvíjí na pohodě matky a celkové pohody v celé rodině a žití bez stresu.

Sama vidím své spolužačky které mají děcka 20leté z baráku pryč a ony si užívají života .Nebo máme v okolí sousedky které se nechaly zblbnout vládou na krásné rod.přídavky a daly se na 3dítě kolem 40let

Tak já myslím, že je úžasné, když se narodí dítko ženě v "každém" věku. Narození děcka jsem vždycky považovala za zázrak. Jenže všechno má svoje pro a proti. Holky Hannah i Emma a vlastně i další :D mají svou pravdu..... Je totiž fakt, že přírodu člověk "neočůrá" a sil prostě s věkem ubývá. Bohužel. Na druhou stranu - proč by se muselo na starší maminu pohlížet s despektem, že jo? Vím ale ze své zkušenosti, že děti se opravdu za starší rodiče (chvilkami) trošku stydí. Ale to se dá doma možná napravit debatami a výchovou vůbec, říká se, že starší rodiče jsou trpělivější než ti, co rodili v 18ti :) atd... Ale taky - jinak prožívá průšvih svého puberťáka na intru padesátnice, jejíž muž třeba náhle chytá druhou mízu, a jinak tu samou situaci prožívá 35nice... U každého je to různé a asi je nejdůležitější, aby to dítě oba chtěli a aby to u nich celkově klapalo.

Kiara napsal(a):

Sel, ale takto to myslím nikdo nemyslel :pussa:
Život není o tabulkách, ani o schématech, život je prostě život a nikdo z nás dopředu nemůže vědět, co zrovna jemu přinese.
Našim jsem se narodila, když byli oba v pokročilém věku - mamince 38 a otci 59 (taky síla, co?) Z vlastní zkušenosti nedoporučuju nikomu - zejména otcům - zplodit v tak pokročilém věku potomka, protože taťka mi zemřel, když mi bylo 7 roků a celej život mi zákonitě chyběl. Nejsem z těch, kteří by někomu život linkovali a uvažovali nad tím, v kolika letech je mravné či nemravné přivádět děti na svět, toto je pouze sdělení prožitého na vlastní kůži, kdy mi ten táta opravdu chyběl, s jeho odchodem jsem se nesrovnala po pravdě nikdy a celý život jsem díky tomu inklinovala k podstatně starším partnerům, kterí mi měli "suplovat otce".
Že všechny ty vztahy samozřejmě dopadly špatně, netřeba dodat, protože podstatně starší partneři se ke mně na oplátku chovali jako k malému dítěti, které "je třeba vychovávat". No nic, to je trošku off-topic.

No ale keby - čo je realita - druhá alternatíva bola "vôbec sa nenarodiť"... Čo by si zvolila? Ono totiž to je väčšinou tá druhá alternatíva. Ešte som nezažila, že by sa 18- ročná slečna pýtala, kedy mať dieťa, či v 20 alebo v 40. ;) A samozrejme, že ani tá 40- ročná sa to už nepýta... :lol:
Neviem, prečo ťa vaši mali v takom veku, v akom mali, ale predpokladám, že to asi malo nejaký dôvod... Že si to nenaplánovali v dvadsiatke a tridsiatke...

Nicolas napsal(a):

Selima napsal(a):

OK, Damila, idem sa dať strerilizovať... Prvé už skôr nestihnem mať, tak to aby som preboha zapadla do tých vašich tabuliek... Len aby ste si znovu nevymysleli nejaké dedlajny, termíny a schémy, do ktorých treba zapadnúť. To si môžem rovno ísť vykopať hrob, nie?

K tématu samotnému: nemyslím si o tom nic. Chvíli jsem přemýšlel, co to ve mně vyvolává, ale fakt nic. Je mi to jedno. Jestli má nějaká žena dítě ve 20, 23, 28, 31, 36 nebo 39....nebo 50.

Ahoj tanečnice!!
Koukám, že tohle téma taky občas bereš osobně :-) (to myslím v dobrém).
Vím, že dítě zatím nemáš, ale přijdeš mi skvělá a že budeš určitě (nebo se budeš snažit být) skvělá máma. Což je stejně otázka - co je to "skvělá máma".

Až to na tebe přijde (bez termínů a schémat), tak rozhodně nevykopávej hrob a zavolej mi. Ty pak budeš mít krásné dítě a já pěknou vzpomínku :-) PS: snad všechny ty děti uživím z autorských práv toho připravovaného Románu pro ženy :-)
Měj se a posílám pusu.

Ahoj, máš pravdu, ja som so svojím vekom zrovnaná a vyrovnaná, ale občas(hlavne takto v období okolo narodiek) sa mi nepríjemne pripomenú názory zvonka. A zabúdam, že čarodejnice nestarnú... :cool:
Mám boľačku hlavne z toho, že som už raz "robila mamu" dieťaťu, ktoré som neporodila, ale ktoré porodila žena v ideálnom veku 18 rokov, a potom ho sedemmesačné odniesla k susedom a už nikdy sa neobjavila. Bolo to veľmi, veľmi boľavé a vlastne nadlho ma to zbavilo nielen ilúzií, ale aj túžby mať sama dieťa. :grater: A jeho otec tiež nebol výhra v lotérii. Źila som s ním, ale po niekoľkých výrokoch smerom k jeho synovi som si povedala, že takéhoto otca môžem dopriať len dieťaťu, ktoré nenávidím - a určite nie sovjmu, ktoré by som milovala. Takže v tridsiatke som vzala ranec a šla putovať ďalej a hľadať ďalej. Uvidím, kam ma tá cesta zavedie(možno do detského domova alebo krízového centra), ale som si istá, že ešte nie som v cieli.
A ty nepokúšaj, pokušiteľ, lebo ťa raz vezmem za slovo ;) alebo aj za niečo iné... A tiež posielam :pussa: a inšpiráciu k Románu...

Jééé, Seli, Ty  máš sladkých 30???? Tak to máš celý život před sebou, holka!!! :supr: Všecko bude dobrý, ono něco přijde, až to nebudeš čekat, věř mi;) (vyzkoušeno) :D

Selima napsal(a):

Kiara napsal(a):

Sel, ale takto to myslím nikdo nemyslel :pussa:
Život není o tabulkách, ani o schématech, život je prostě život a nikdo z nás dopředu nemůže vědět, co zrovna jemu přinese.
Našim jsem se narodila, když byli oba v pokročilém věku - mamince 38 a otci 59 (taky síla, co?) Z vlastní zkušenosti nedoporučuju nikomu - zejména otcům - zplodit v tak pokročilém věku potomka, protože taťka mi zemřel, když mi bylo 7 roků a celej život mi zákonitě chyběl. Nejsem z těch, kteří by někomu život linkovali a uvažovali nad tím, v kolika letech je mravné či nemravné přivádět děti na svět, toto je pouze sdělení prožitého na vlastní kůži, kdy mi ten táta opravdu chyběl, s jeho odchodem jsem se nesrovnala po pravdě nikdy a celý život jsem díky tomu inklinovala k podstatně starším partnerům, kterí mi měli "suplovat otce".
Že všechny ty vztahy samozřejmě dopadly špatně, netřeba dodat, protože podstatně starší partneři se ke mně na oplátku chovali jako k malému dítěti, které "je třeba vychovávat". No nic, to je trošku off-topic.

No ale keby - čo je realita - druhá alternatíva bola "vôbec sa nenarodiť"... Čo by si zvolila? Ono totiž to je väčšinou tá druhá alternatíva. Ešte som nezažila, že by sa 18- ročná slečna pýtala, kedy mať dieťa, či v 20 alebo v 40. ;) A samozrejme, že ani tá 40- ročná sa to už nepýta... :lol:
Neviem, prečo ťa vaši mali v takom veku, v akom mali, ale predpokladám, že to asi malo nejaký dôvod... Že si to nenaplánovali v dvadsiatke a tridsiatke...

Sel, mělo to svůj důvod. Tatínek už byl jednou ženatý, takže jsem dítě z druhého manželství a maminka byla dlouho svobodná. Navíc jsem nebyla jejich první dítě - mohla jsem mít o dva roky staršího bratra, který se předčasně narodil jako mrtvé novorozeně:grater:
Jinak Sel, já jsem se drala podvědomě na tenhle svět zuby-nehty, panč jsem dítě, které maminka v nemocnici poctivě devět měsíců vyležela, na svět jsem přišla císařem za pět minut dvanáct, byla jsem kříšená, takže urputná touha narodit se a přežít mi byla dána přírodou do vínku. Maminka ještě přišla po mně dvakrát do jiného stavu, ale bohužel to nedopadlo. Po těchto peripetiích skončilo i manželství mých rodičů :(  a není se čemu divit.

Selimko, už jednou jsi dokázala, že jsi dobrá máma a dokážeš přichýlit pod svoje křídla i dítě, které nevyrostlo pod tvým srdcem. Nevím, proč by zrovna Tobě měl osud odpírat vlastní dítě :pussa:

Já k tématu chci říct, že Talmanové miminko moc přeji. Zvlášť, když je doslova vymodlené. A v jejím případě si nemyslím, že by děťátko strádalo. Já i když už mám dceru téměř 15ti letou a je mi 37 let, ještě jsem se nevzdala naděje, že potkáme hodného kamaráda a mimčo si ještě pořídíme.

Selimo, lvice, tak se třebas ještě sejdeme všechny tři v porodních asistentkách jako těhulky :lol:. To by bylo moc pěkné. Ach jo. Spíš to vidím že se tam sejdete beze mě. Srdíčko po třetím mimču touží, ale rozum zakazuje. Uvidíme. Zatím se nevzdávám naděje  a ani celé výbavičky :P . A to bych pak také byla už starší matka, i když vícenásobná......   Ale rozhodně bych miminko brala dokud jsem rozjetá a "zvládám" to. Jakmile nastoupím do práce, zapracuji na nějaké vhodné antikoncepci. I když, přijít do určitého věku do jiného stavu "omylem" na potrat by mě nedostali. Jen ze závažných zdravotních důvodů. Takže ačkoliv jsem trochu proti tomu mít mimčo ve čtyřiceti, kdo ví, jestli mě to nepotká :lol: pak bych mluvila určitě jinak....

Spunte, nikdy neříkej nikdy :D. Kdo ví, kde my se sejdeme, třeba i ve škole tarotu  :storstark:. A abych řekla pravdu, mimčo chci, a vůbec neřeším, kolik mi je.  :P

Děvčata,
vážně věk není třeba řešit...jde o to jak a na co se cítíte.....

U Lvice se třeba nebojím, kdyby měla dítko v 38, tak by se toto dítko ve svých 20 letech za svoji"starou matku" stydělo...haha
Já měla syna v cca 32 a užívala si ho, tahala po výletech, v zimě, v létě, žádný problém - teď už je mu 13, začíná se "osamostatňovat".
Na rozdíl ode mě švagrová měla dcerku ve 24  a druhou v 28 a dodnes, kdy  starší dítko půjde po prázdninách do školy, je problém pro ni jít s dětmi i jen nakoupit?!?!

Je to prostě v lidech a ne v letech...

Já se taky nikdy za svou "starou" mat(in)ku nestyděla - je to štramanda i ve svých 7 a 50 :) ... je totiž celá po mě :D

Moje mamka měla mého bráchu ve 34 letech. V té době to nebylo tak běžné.. Dnes je bráchovi 28 a vůbec mu nepřijde, že by jeho rodiče byli o něco starší než jeho kamarádů. A nikdy s tím neměl problém. Mamka stejně vypadá o 10 let mladší, tak to ani není poznat. :-)

lvice napsal(a):

To ano, ale už vidím Topolánka, jak ve svých 61 letech učí svého syna plavat, bruslit, lyžovat, učí ho jezdit na kole, jezdí s ním na výlety :rock:. Tihle pánové, co si dokazují svojí mužnost by taky měli domyslet, co budou schopni svému potomkovi dát, až krapánek vyroste. Kromě peněz....... :dumbom:

Nějak jsem k tomuhle chtěla něco dodat, ale tys to popsala tak dokonale, že už nemám co říct :D

Já svou treperandu porodila před 30. narozeninami. A víte, co mě u Talmanové úplně šokovalo? Ty fotky :dumbom:. Ona vůbec nevypadala jak po porodu. Vyfotit tenkrát mě, tak to můžou dát tak do domu hrůzy :rock:

potvurkapodivna napsal(a):

Já svou treperandu porodila před 30. narozeninami. A víte, co mě u Talmanové úplně šokovalo? Ty fotky :dumbom:. Ona vůbec nevypadala jak po porodu. Vyfotit tenkrát mě, tak to můžou dát tak do domu hrůzy :rock:

Ona vůbec nevybadá na svůj věk...
To oravdu ten porod hodně změní vizáš maminy? Jak?

Spíš k ní přišla kadeřnice a pěkně se i namalovala. Na to opravdu v porodnici nikdo nemá čas ani náladu. Ale kdyby tam nepřijeli fotit do novin, tak by na tom byla stejně jako my. Umaštěné přeležené vlasy a vybledlý nenamalovaný obličej. :o))

Já měla první dítě v 19 letech a  druhé ve 36...před 3 lety a moc si to užívám:supr:

Ahoj, taky přispěji do této diskuze. Taky jsem starší matka. :D 40ti letá. Měla jsem první dítě v 19,pak jsem měla ještě dvě a rozvedla se.
Později jsem potkala muže, se kterým jsme se vzali a protože on svoje děti neměl, pořidili jsme si mimčo. Teď je malé 8 měsíců, dvě nejstarší děti jsou už samostatní, bydlí samy.
Nevím, mě tohle mateřství přináší strašně moc.Jinak to prožívám, než když mi bylo 20.
Každý má na to svůj názor, ale já opravdu kladný.
Kdyby mi někdo v 35ti letech řekl, že budu ještě chovat, asi bych si myslela, že blázní. A osud si stejně vše zařídí jak chce.

Natálie napsal(a):

potvurkapodivna napsal(a):

Já svou treperandu porodila před 30. narozeninami. A víte, co mě u Talmanové úplně šokovalo? Ty fotky :dumbom:. Ona vůbec nevypadala jak po porodu. Vyfotit tenkrát mě, tak to můžou dát tak do domu hrůzy :rock:

Ona vůbec nevybadá na svůj věk...
To oravdu ten porod hodně změní vizáš maminy? Jak?

Změní :) a mě říkají, že krásním .... :) fakt.
(asi i těma starostma)

Porod každopádně, když jsem byla za kamarádkou dva dny po porodu, vypadala strašně, asi o deset let starší. :lol:
No, blbé je, že pár let z toho už jí zůstalo. Asi jí to první dítě dalo v 38mi letech nenávratně zabrat, strašně během roku zestárla.... Ale jinak ženy zkrásní :gloria::lol::lol:

Ale Natynka tu psala, že rodila ve 24 a že má osmiletou holčičku :reta:. Takže ve svých 32 letech je krásná jako ..... jako Fe :reta:

lvice napsal(a):

Ale Natynka tu psala, že rodila ve 24 a že má osmiletou holčičku :reta:. Takže ve svých 32 letech je krásná jako ..... jako Fe :reta:

:dumbom:   :pussa:  ...... přece jako hvězda jasná ..... (mimochodem ani hvězdné výstupy (myšleno tím zážitky, které se přímo hvězd dotýkají) mi nejsou cizí :)

:lol: :lol:. Ne, ty jsi krásná jako prérijní růže :gloria:. Tedy jsi furt stejně krásná za celou tu dobu co tě znám :hjarta:.

lvice napsal(a):

:lol: :lol:. Ne, ty jsi krásná jako prérijní růže :gloria:. Tedy jsi furt stejně krásná za celou tu dobu co tě znám :hjarta:.

:hjarta::par:   jéééééé, já tady přímo taju .....
u nás na patře je to asi rozšířené, to bude tím vzduchem, ale od výtahu úplně doprava nějak zaválo před asi 40 lety, teď furt jen doleva k nám .... dokonce se tam občas i objeví nějakej chlap, kterej rozšíří řady nás krásných :) a jeden se tam, ty jo, oblevuje docela pravidelně v posledním půl roce :reta: :reta:
no a já to s tou pravidelností teda fakt nevytrhnu :reta:

Fakt :co:? Jsem si nevšimla, teda toho krásnýho chlapa :co: :lol:. Ale já už taky hůře vidím, slyším .... :lol:. Ale jdi ty, na pravidelnost se vykašli :pussa:. Ale pravidelnějc bys teda mohla chodit, to jóó :lol:

Tercila napsal(a):

Jééé, Seli, Ty  máš sladkých 30???? Tak to máš celý život před sebou, holka!!! :supr: Všecko bude dobrý, ono něco přijde, až to nebudeš čekat, věř mi;) (vyzkoušeno) :D

Neéé, slakdých o 10 viac ;) ...

Neéé, slakdých o 10 viac ;) ...

A nekecej!!! :D Nevypadáš na to :supr::D

ďakujem... :rodna: Mi povedali (už to tu zas citujem): "Sel, ty starneš ako chlap: Čím si staršia, tým si krajšia!" :D :godlike:

Ale Sel, to asi nebude pravidlo, protože nevim, kde se bere tolik slizkejch vypelichanejch dědků :albert: :lol:

Natálie napsal(a):

Ahoj všichni,
všude píšou, jak po 35 roce je žena stará na dítě. Jaké máte zkušenosti s těhotenstvím ve zralejším věku??
Pak čtu titulek o Talmanové:dudlik: a říkám si, že jsem vlastně ještě nedochůdče:), tak co se stresuji, že nemám přítele a žádné dítě. Podotýkám, že mi bude brzo 29 let...:D

Ahoj Natálie a spol.
já jsem po svých 29. narozeninách (které byly letos), taky začala hrozně panikařit ... až jsem se s tou panikou dostala až na babinet fórum.  Tu paniku jsem před časem i s pomocí babinetu překonala.
K Tvému tématu bych měla 2 poznámky:
a) každý má "ten svůj ideální věk" úplně někde jinde a je jenom náš problém, že se občas chceme napasovat do nějakých těch tabulek, průměrů a normálů...a pak se z toho stresujeme (pravda, za významného přispění příbuzných, přátel, médií a spol.)
b) To, že si Talmanová s Topolánkem pořídili miminko v pozdějším věku, je zase úplně a zcela jejich věc.

Natálie napsal(a):

potvurkapodivna napsal(a):

Já svou treperandu porodila před 30. narozeninami. A víte, co mě u Talmanové úplně šokovalo? Ty fotky :dumbom:. Ona vůbec nevypadala jak po porodu. Vyfotit tenkrát mě, tak to můžou dát tak do domu hrůzy :rock:

Ona vůbec nevybadá na svůj věk...
To oravdu ten porod hodně změní vizáš maminy? Jak?

Já měla porod docela nechutnej, takže to na mě bylo vidět a hlavně jsem měla popraskané žilky po celém obličeji, dekoltu a i zádech a dokonce jsem měla moncla pod okem z toho, jak přítel poslušně tlačil mojí hlavu na břicho, kde mi po něm skákala statná asistentka :lol: No prostě já to závidím, že jí to po porodu tak sluší :vissla:

Musím říct, že ve svých 21 a 26 letech jsem nevypadala po porodech tak dobře, jako po tom třetím v skoro 39 letech. Dokonce i během těhotenství (třetího) jsem se na sebe nemohla vynadívat, jak jsem byla najednou hezčí, im známí koukali. Nevím, čím to je.

Nety napsal(a):

Ale Sel, to asi nebude pravidlo, protože nevim, kde se bere tolik slizkejch vypelichanejch dědků :albert: :lol:

No, to mi povedal ješitný chlap, mladší odo mňa... :P Takže on má na krásu mužov a starnutie mužov asi diametrálne odlišný názor než ty... :D Ja som si z toho vybrala tú durhú časť a rozhodla sa, že to je kompliment :cool:

A za seba musím povedať, že by som radšej mala za ocka dieťťa niekoho, kto kvôli otmu neopúšťa nejaké iné dieťa, prosím... To pripadá mne osobne dosť podstatné v akomkoľvek veku :kapitulation:

Káča napsal(a):

Musím říct, že ve svých 21 a 26 letech jsem nevypadala po porodech tak dobře, jako po tom třetím v skoro 39 letech. Dokonce i během těhotenství (třetího) jsem se na sebe nemohla vynadívat, jak jsem byla najednou hezčí, im známí koukali. Nevím, čím to je.

Třeba trénink dělá mistra :lol::lol:

Jééé :co: já tu čtu, že Lvice a Natynka jsou kolegyně z práce ... tedy spíše ze zaměstnání, podle frekvence brouzdání po babinetu :D
A že jsou krásné jako já :rodna: :gloria: a jste holky i tak inteligentní :gloria::lol: ehm:rodna:

Kdepak Fe, my nejsme kolegyně z práce :reta:. Nula bodů :reta:, ale ještě máš dva pokusy :D. Já nepotřebuju být inteligentní, já jsem královna.... pouště :P.

Hannah napsal(a):

Jedna věc je otěhotnění,těhotenství a porod tam si myslím tělo řekne kdy už ne.Druhá strana mince je péče o miminko,batolátko,předškoláka,školáka a puberťáka.Od svých pětatřiceti jsem si jista ,že už nechci kojit,vstávat k miminku,řešit pískovištní spory.Na jaře jsem absolvovala poslední rodičák svého života a cestou domů jsem se vznášela štěstím.Děti mi nijak nevadí a ráda pohlídám neteře a synovce, v budoucnu snad i vnoučata.Mateřství je ale za mnou.Bylo to hezké,bylo toho dost.

Hannah, mluvíš mi z duše. Asi založím Tvůj fan klub.   
Taky   mne  zaráží  jednání  některých  manželských párů , kteří poté, kdy jim starší děti odejdou z domu  pořídí si   ještě další dítě.   Někdy mi to spíš připadá jako snaha  řešít tímto způsobem  krizi středního věku - " najít někoho, kdo mne bude potřebovat". Dokázat si, že jsem ještě mladá ..." s dítětem podnikáme  výlety na kole, jezdíme na kolečkových bruslích " . Úplně alergická jsem na větu  "užívám si to teď mnohem více". Copak děti máme proto, abychom si "užívali"?
ROdiče těchto dětí se rovněž rozplývají nad tím, jak se rodina úžasně stmelila apod. , ale mne by
zajímaly názory starších   dětí,  kterým  otec, či matka  po dvaceti letech pořídí dalšího sourozence,  často i s jiným partnerem. Z mých zkušeností vím, že tyto děti, i když jsou "dospělé" své rodiče potřebují a spíše se  takovým jednám svých rodičů cítí ohroženi. To je můj názor - pro někoho možná kacířský.

tequilla: Troufám si říci, že vůbec nevíš, o čem mluvíš! promiň, ale podle mně je to, co jsi napsala naprostý blábol. Kolik Ti je? A kolik máš dětí?

Káča napsal(a):

tequilla: Troufám si říci, že vůbec nevíš, o čem mluvíš! promiň, ale podle mně je to, co jsi napsala naprostý blábol. Kolik Ti je? A kolik máš dětí?

Kolik Ti je?
-Už jsem dost za zenitem, a matkou už bych mohla být pouze teoreticky.

A kolik máš dětí?
Děti mám dospělé.Dvě jsou  mé vlastní a u dvou dalších jsem se podílela na výchově. Toto období trvalo to asi 20 let. Bylo to krásné a bylo toho dost.
A myslím, že  velmi dobře vím o čem mluvím.

V tom případě máme naprosto odlišný názor na toto téma, jiný náhled, jiné pocity....

Ještě chci dodat: ano, i já si to užívám mnohem více, než před 21 lety. Mně zase vstávají chlupy, když slyším, když někdo vysloví větu: pořídit si dítě!

Někdy není problém s dospělýma nebo dospívajícíma dětma, jak přijmou sourozence, ale benjamínek kontra rodič v babičkovském a dědečkovském věku. Často slyším od dětí výrazně starších rodičů, že se za ně v určitém období tak nějak styděli a moc zábavy si s nima užít taky už nemohli (chyběli síly) a rozdíl dvou generací...kor v dnešní době.A taky se nemusí dožít. Ale jsou výjimky. Bezvadní, pružní, sportovní, psychicky mladí  a zdraví rodiče, proč ne :hjarta:

balónku, moji rodičia ma mali v 27 a 26 rokoch a "neužila" som si s nimi skoro nič. Stále boli v práci, alebo robili aj doma, prípadne oddychovlai pred telkou. S mamou som bola cez prázdniny(ale aj spol uso starými rodičmi a širšou rodinou), s otcom nai to nie. Absolvovali sme celkovo cca 3-4 rodinné dovolenky, pri ktorých otec viditeľne trpel. Mama sa zasa kŕčovito snažila urobiť tú dovolenku znesiteľnou... Moja švagriná(46) a brat (35) absolvovali už teraz s mojou 3,5-ročnou neterkou viac dovoleniek a víkendov, ako ja s mojimi mladými rodičmi. Ono to nebude vždy asi o veku.

tequilla napsal(a):

Hannah napsal(a):

Jedna věc je otěhotnění,těhotenství a porod tam si myslím tělo řekne kdy už ne.Druhá strana mince je péče o miminko,batolátko,předškoláka,školáka a puberťáka.Od svých pětatřiceti jsem si jista ,že už nechci kojit,vstávat k miminku,řešit pískovištní spory.Na jaře jsem absolvovala poslední rodičák svého života a cestou domů jsem se vznášela štěstím.Děti mi nijak nevadí a ráda pohlídám neteře a synovce, v budoucnu snad i vnoučata.Mateřství je ale za mnou.Bylo to hezké,bylo toho dost.

Hannah, mluvíš mi z duše. Asi založím Tvůj fan klub.   
Taky   mne  zaráží  jednání  některých  manželských párů , kteří poté, kdy jim starší děti odejdou z domu  pořídí si   ještě další dítě.   Někdy mi to spíš připadá jako snaha  řešít tímto způsobem  krizi středního věku - " najít někoho, kdo mne bude potřebovat". Dokázat si, že jsem ještě mladá ..." s dítětem podnikáme  výlety na kole, jezdíme na kolečkových bruslích " . Úplně alergická jsem na větu  "užívám si to teď mnohem více". Copak děti máme proto, abychom si "užívali"?
ROdiče těchto dětí se rovněž rozplývají nad tím, jak se rodina úžasně stmelila apod. , ale mne by
zajímaly názory starších   dětí,  kterým  otec, či matka  po dvaceti letech pořídí dalšího sourozence,  často i s jiným partnerem. Z mých zkušeností vím, že tyto děti, i když jsou "dospělé" své rodiče potřebují a spíše se  takovým jednám svých rodičů cítí ohroženi. To je můj názor - pro někoho možná kacířský.

Tequillo, zní mi to jako že kdo při výchově dětí dostatečně netrpí, není hoden jména rodič :albert:
Já si taky druhé dítě "mnohem víc užívám" a je to myslím proto, že je to naposledy, žádné další už neplánujeme. Mému staršímu dítěti je sice teprve šest, ale pořídit si miminko byl vlastně jeho nápad a dodnes (po pěti měsících od porodu) se od něj nehne, neustále si s ním hraje, přebaluje ho atd. atd. Taky by se mohl cítit ohrožený a žárlit... Chci tím jen říct, že věk rodičů a rozestup mezi sourozenci není ani zárukou, ani překážkou dobrého nebo špatného vztahu mezi sourozenci a dobrého nebo špatného výchovného stylu. Mmch taky jezdíme na kole a na bruslích... a co? Bylo by lepší, kdybysme nejezdili? :gloria:

Myslím, že člověk, ať chce, nebo ne, je prostě ve starším věku tak nějak zodpovědnější a opravdu vše kolem vnímá jinak, než když byl mladý. A najednou si všeho více i váží-ať už se jedná o dítě.....Když jsem byla hodně mladá, brala jsem vše jako samozřejmost, nenapadla mně spousta věcí, co dnes. Dnes mám strach, když se malé hodinu nevěnuji, že ji o něco připravuji (a sebe taky)-to by mně jako mladou mamču nenapadlo a to jsem jo syna milovala.

Káča napsal(a):

Myslím, že člověk, ať chce, nebo ne, je prostě ve starším věku tak nějak zodpovědnější a opravdu vše kolem vnímá jinak, než když byl mladý. A najednou si všeho více i váží-ať už se jedná o dítě.....Když jsem byla hodně mladá, brala jsem vše jako samozřejmost, nenapadla mně spousta věcí, co dnes. Dnes mám strach, když se malé hodinu nevěnuji, že ji o něco připravuji (a sebe taky)-to by mně jako mladou mamču nenapadlo a to jsem jo syna milovala.

Káčo, to je zvláštní, já to mám přesně naopak :) U prvního dítěte jsem to až přeháněla, třeba když občas hlídala máma, musela dát TYHLE dupačky, použít TUHLE mastičku a žádnou jinou, uspávat přesně TÍMHLE způsobem atd.atd. a měla jsem výčitky, kdykoliv se mi něco výchovně nepovedlo... Teď jsem spokojená, když dítě přežije :lol:

Kubulo, taky dobrý....

citace:
"Já se snažím mu ho cpát (syna),ale manžel se tomu brání,jak čert kříži.Má výmluvy na DPH a samou práci.Dokonce jsem si minule zaplatila hlídací slečnu,která prcka předávala manželovi.Mělo to jediný efekt,že manžel musel dorazit včas!!!Pěkně po obědě a nikoliv po večerníčku!Ještě mne prcek dorazil informací,že milenka čeká mimi,tak nevím je jí 45,ale blbá je dost.Tím se nechci nijak dotknout starších matek,ale sama dobře vím,jak je to v tomto věku složité a to jsem ještě mladice!"

TAK takové  PŘÍPADY  jsem měla na mysli, když jsem psala své příspěvky. 
Já často vidím u kamarádů mých dětí (18-20) let, že si jejich rodiče  hledají nové partnery (zcela v pořádku), zakládají nové rodiny a ze samé euforie, aby své štěstí pojistili se ještě pořídí malé dítě. Rodiče jsou šťastni, našli smysl života. (Proč ne). ALE  někdy při tom zcela odepisují své starší děti, kteří přicházejí o rodinné zázemí  a   mají pocit (často oprávněný),že o  ně rodiče nestojí.
Zkrátka jsem svými příspěvky chtěla  pouze  říci, že i  když  v pozdějším věku zakládáte  nové rodiny a máte malé děti, nelze zapomínat na děti z předchozích vztahů a  udělat tlustou čáru za  rodinou  původní. Tolik na vysvětlenou.

To by skutečně zapomínat neměli :dumbom:.

Tequillo,jevu ,který popisuješ říkám "s novým manželem nové dítě".Též nechci být za hnusnou a nepřející.Vídám ale taky tenhle divný přístup.Dospělé děti nedokáží upoutat pozornost rodičů budujících nová hnízda a mnohdy jsou odsouvány jako nepříjemná vzpomínka.
Rodičovský domov se rozpadne,tatínek a maminka si každý najde partnera a mnohým se narodí dítě.Nemyslím ,že programově dospělé potomky zavrhují ale prostě na ně nemají čas.

No, nie vždy to tak musí byť... A potom, teda sorry, ale závisí od veku tých "prvých detí"... Tínejdžeri samozrejme ešte rodičov potrebujú, to je bez diskusie, ale keď sú už fakt dospelé a akurát im začne haprovať servis v "hoteli mama", tak to nepovažujem za osobnú tragédiu. Inak, pokiaľ ide o pozornosť, mne ju rodičia fakt venovali minimálne(nútili ich budovať socík, plus mali ešte nejaké vlastné ambície) a nemyslím, že by som mala traumu práve Z TOHTO... Ono je to od prípadu k prípadu.
Inak, cez weekend som bola na chate u mojich sporiadaných kamarátov-manželov, ktorých jedno dieťa vo veku 20 rokov odmietlo ich pozornosť úplne a "pretĺka" sa samo v mestskom byte a druhé, vo veku 12 rokov, sa ostentatívne nudilo a už sa tešilo na chvíľu, keď urobí to isté. Nemyslím, že by veľa detí žilo prilepených na rodičov do tridsiatky...

Zapomínáte na jednu dost důležitou věc. Oni ti ,,starší", když si najdou dalšího životního partnera-je jaksi dané přírodou, že chtějí mít ještě společné dítě. Aspoň žena to tak cítí....

Teda já si myslím,že je to případ od případu jiné a soucítím se staršími(i mladšími) maminkami,které prostě vybočují z průměru a okolí je za to kritizuje.
Každému tikají biologické hodiny jinak a také ne vždy máme vedle sebe toho správného partnera zrovna v tu ideální dobu.
Na podzim čekáme prvního potomka,a protože je mi teprve 21 musela jsem si vyslechnout v poradně řeči typu:To si to vážně chcete nechat?A co Vám na to řeknou rodiče?Vědí to vůbec?
(sestřičku ani nenapadlo,že s manželem po dítěti opravdu toužíme)
Po této zkušenosti bych se neodvážila posuzovat to, jestli je někdo dobrý rodič, podle věku.

balonek napsal(a):

Někdy není problém s dospělýma nebo dospívajícíma dětma, jak přijmou sourozence, ale benjamínek kontra rodič v babičkovském a dědečkovském věku. Často slyším od dětí výrazně starších rodičů, že se za ně v určitém období tak nějak styděli a moc zábavy si s nima užít taky už nemohli (chyběli síly) a rozdíl dvou generací...kor v dnešní době.A taky se nemusí dožít. Ale jsou výjimky. Bezvadní, pružní, sportovní, psychicky mladí  a zdraví rodiče, proč ne :hjarta:

Nikdy jsem se za své rodiče nestyděla (když o tom ted zpětně přemýšlím), že mě měli v 37 a tím pádem v jejich 50tce já byla stále ještě na ZŠ.
Že by moje starší sestry byli odsunuty na 2.kolej mi nepřijde (stejně na tom je dítě 4leté i 14leté, když má jeho maminka nové mimi, pač o to se holt starat musí, to se samoje ještě nezabezpečí).

Ted mi akorát přijde někdy úsměvné když rodičům mých vrstevníků je 38 a našim 57...ale což:), myslím,že naši tím opravdu omládli (i když oni patří k těm akčnějším a to by asi patřili o beze mne).

To se mi líbí - před rokem zakladatelka diskuse brečela, že je jí 29, nemá přítele ani dítě a podle metříku asi právě rodí....:storstark:

Zakladatelka je od 8.7. maminkou...to šlo celkem rychle, že? :)

http://fora.babinet.cz/viewtopic.php?id=31555

ja to asi nechapu... tak ma pritele a dite nebo ne?? :dumbom: :lol:

Tak je to správné, hlavně se s tím moc nepárat. :vissla:

tudum tudum.. uz jsem si vsimla a uz mi to i doteklo :vissla: :dumbom:

Ten cas leti silene, i tady na babinetu.
Jinak k tematu. O porodu ve 39ti letech si myslim - A proc ne?

Tak tak - každý na co se cítí. ;)

taky si myslim, ze to je v poho... ja se taky citim na dite az ted... 31 mi bylo v kvetnu :vissla: a neresim jestli budu stara matka ci co.. ted je jina doba.. a proste to je normalka... lidi se udrzujou vic v kondici a tak rodit ve 39?? no problem :lol: :lol:

každýho věc, já když jsem svému spolužákovi  v pětatřiceti řekla, že bych si pořídila ještě jedno tak mi řekl at to proboha všechno do čtyřicítky stihnu, pak že už je to všechno moc "vygajdaný" tohle hnusný slovo si budu furt pamatovat :D holt i gyndaři mají profesionální deformaci :dumbom:

No proč ne, i ženy kolem 40 let mají právo mít děti :dudlik:  :supr: a myslím si, že pozdě ještě není, takových žen je více.

topazio napsal(a):

No proč ne, i ženy kolem 40 let mají právo mít děti :dudlik:  :supr: a myslím si, že pozdě ještě není, takových žen je více.

...máš krásnou fotečky v "podpisu" je supr jak se ty mrňat podrbou nohou  na obočí, zatím co my kolikrát máme problém se podrbat mezi lopatkama rukou :)

Trochu nechápu, co se tady vlastně "řeší". Proč by měl být porod ve 39 letech něčím k řešení? Ať si každý rodí kdy chce!
Pro mě by byl morální problém porodit dítě až v opravdu pokročilém věku (občas čtu v novinách o rekordmankách, co porodily i po šedesátce). Pak už mi to přijde nefér k dítěti, protože je skoro jisté, že ho nebudou moct dovychovat.


Ve své širší rodině mám příbuznou, která měla třetí dítě ve 42 letech. Nebylo plánované, ale přesto bylo radostně očekávané a vítané. Její starší 2 děti to určitě neochudilo, naopak. Celá rodina si říkáme, že to malé dítě bylo to nejlepší, co se v naší rodině v posledních letech stalo. A jeho maminku to hrozně pozitivně "nakoplo", při dvou už skoro odrostých dětech, které už si šla vlastním životem, zas má konečně něco malého, roztomilého, co dalo jejímu životu nový náboj.
Když jsme ji byli tehdy navštívit v porodnici, celkem po právu o ní moje dcera řekla "ona je tady nejhezčí a  nejrozzářenější maminka z celého oddělení".

Mám víc kamarádek, které měly děti těsně před čtyřicítkou, a pokud vím, všechny si to pochvalovaly, že jim to dost i rodinu stmelilo. Jediné, s čím trošku bojujou, jsou finance, ale to zas už je jiná kapitola...

Blossom napsal(a):

Trochu nechápu, co se tady vlastně "řeší". Proč by měl být porod ve 39 letech něčím k řešení? Ať si každý rodí kdy chce!
Pro mě by byl morální problém porodit dítě až v opravdu pokročilém věku (občas čtu v novinách o rekordmankách, co porodily i po šedesátce). Pak už mi to přijde nefér k dítěti, protože je skoro jisté, že ho nebudou moct dovychovat.


Ve své širší rodině mám příbuznou, která měla třetí dítě ve 42 letech. Nebylo plánované, ale přesto bylo radostně očekávané a vítané. Její starší 2 děti to určitě neochudilo, naopak. Celá rodina si říkáme, že to malé dítě bylo to nejlepší, co se v naší rodině v posledních letech stalo. A jeho maminku to hrozně pozitivně "nakoplo", při dvou už skoro odrostých dětech, které už si šla vlastním životem, zas má konečně něco malého, roztomilého, co dalo jejímu životu nový náboj.
Když jsme ji byli tehdy navštívit v porodnici, celkem po právu o ní moje dcera řekla "ona je tady nejhezčí a  nejrozzářenější maminka z celého oddělení".

Mám víc kamarádek, které měly děti těsně před čtyřicítkou, a pokud vím, všechny si to pochvalovaly, že jim to dost i rodinu stmelilo. Jediné, s čím trošku bojujou, jsou finance, ale to zas už je jiná kapitola...

Já měla první dceru v 19 letech a jak měla 15 to mi bylo 34 jsem strašně zachtěla mít dalšího prcka. Teď mám 4,5 leté sluníčko a jsem tomu strašně ráda. Za 14 dní mi bude 40 a kdybych nebyla po hysterektomii jdu  do toho znova...!!!Mám najednou více důvodů k životu a radosti!!

Nejmladší syn se mi narodil před třinácti lety.Bylo mi třicet a tenkrát už jsem byla pro lékaře stará,kdyby mi bylo čtyřicet asi by mě rovnou hnali na potrat.Já bych si dítě ve čtyřiceti pořídila ale je to jak u koho,mě už to tělíčko tak neslouží. A když je žena zdravá ,tak proč ne.Líbí se mi ten paradox,tenkrát jsem byla ve třiceti ,,stará,, a dnes se řeší ,,čtyřicítky,, a za pár let......?

Co si myslím? Každého věc. Ty doby, kdy holka v třiadvaceti neměla dítě anebo vůbec vážný vztah, a proto nebyla asi normální, jsou dávno, dávno pryč. Takže proč ne. Mně je 35, mám děti dvě a nikdy neříkám nikdy ;)

No, mně je 39 a kdyby chtěl i přítel, asi bych do toho ještě šla, ale přítel je o 10 let starší a v padesáti už dítě neplánuje. Nicméně, kdyby se stalo, že bych otěhotněla neplánovaně, pak bychom dítě měli, na potrat by mě neposílal.

Me je 38 let a dite bych,uz dalsi nechtela.Jednak se bojim,ze bych ho nestacila vychovat.Taky bych mela strach zvladnout jejich pubertu skoro v 60 letech.Pritel ma dve uzasny deti ve veku 8 a 10 let.Mit tak maly deti a nevedet co obnasi puberta mozna bych do toho sla.Ale takhle urcite Neeee!!!

Moje matka me mela ve 27 letech.Do dneska si pamatuju ze zakladky ty posmesky od kamaradek,ze mam starou mamu.

erem, tak to jsi na tom byla ještě dobře. To já si takových stupidních posměšků vyposlechla ještě víc, protože mojí mámě bylo skoro 39, když jsem se narodila. Takhle "stará" rodička byla v 60.letech minulého století něco neslýchaného a když mi bylo 11, mámě bylo 50. Úplně normální tenkrát bylo, že ji cizí lidi - když šla se mnou - nazývali mojí babičkou :/ Njn, ale tenkrát byla taková doba, kdy se holky vdávaly úderem 18tin a v tomto věku měly první dítě ...

eremuruss napsal(a):

Moje matka me mela ve 27 letech.Dodneska si pamatuju ze zakladky ty posmesky od kamaradek,ze mam starou mamu.

Njn, ale v tej dobe bolo aj "rozvedeny/a" rovnakym puncom ako "sudne trestany", nie?
Dnes je trosku ina doba. Bezne pred skolou stretavam matky o 15 rokov mladsie ale i o mnoho rokov starsie nez ja, otcov, co vyzeraju, ze by mohli byt mojimi detmi, ako aj takych, ktori by mohli byt mojim otcom. Takze nejake predsudky a komplexy patria do srotu ...

Oxi, moje matka byla ještě navíc i rozvedená :)

Tak to s panombohom :) To si mala ako za protektoratu zidovsku hviezdu na prsiach :)
Nastastie dnes nieje vcera :)

eremuruss napsal(a):

Moje matka me mela ve 27 letech.Dodneska si pamatuju ze zakladky ty posmesky od kamaradek,ze mam starou mamu.

Hmmm, tak moje mamina mě měla v 38, ale nikdy se mi nikdo nesmál.

Bohužel ty posměšky znám víc než dobře - máma mě měla ve 37 - dnes by se řeklo v nejlepších letech.
Takže podle spolužáků jsem měla "starou" mámu, která kvůli zdravotním problémům se mnou nechodila na výlety, na lyže, na kolo a do toho "móda" po sestře o osm let starší... :dumbom: :)

Moje kamarádka má teď - ve 39 - letech miminko. Ano, její rodiče i někteří ostatní z toho byli v šoku a reakce prý nebyly pro ní moc povzbuzující. Důležitý je, že to miminko bylo chtěné oběma partnery  očekávané i dnes už dospělými sourozenci a kamarádce to štěstí moc přeju, prožila opravdu několik hodně ošklivých let a snad je to už za ní.

Kiara napsal(a):

erem, tak to jsi na tom byla ještě dobře. To já si takových stupidních posměšků vyposlechla ještě víc, protože mojí mámě bylo skoro 39, když jsem se narodila. Takhle "stará" rodička byla v 60.letech minulého století něco neslýchaného a když mi bylo 11, mámě bylo 50. Úplně normální tenkrát bylo, že ji cizí lidi - když šla se mnou - nazývali mojí babičkou :/ Njn, ale tenkrát byla taková doba, kdy se holky vdávaly úderem 18tin a v tomto věku měly první dítě ...

Moje matka vypadala starsi nez byla.Otec vypravel jak sel k fotografovi pro nase fotky,kdyz me bylo 7 let.A pani fotografka mu rekla:pane vnoucatka vypadaji na fotkach moc pekne.Tata prisel domu vzteky bez sebe.

Mě měla maminka v 36 letech. Nikdo se mi nikdy nesmál, ale já sama jsem se za "starou" matku dost styděla.
Když jsem čekala své první dítě v 26 letech, tak jsem byla v nemocnici označena za starší rodičku a opravdu tam byly samé mladší.
Na druhé straně znám paní, co měla tehdy dítě ve 43 letech. Bylo neplánované a paní se za to tak styděla, že to nikomu, ani svému manželovi, neřekla do 7. měsíce těhotenství.
Moje prababička měla babičku v 50ti letech a jedna moje vzdálená teta měla dítě v 53. A obě své děti vychovaly. Takže, ono je to asi jedno, kdy to dítě kdo má.

já měla malého v necelých 24, prostě jsem to tak cítila a hlavně hodně chtěla. Ještě děti určitě chci..

Máma mě měla v21, ale babička měla tetu až v 28 a to bylo tehdy docela divné, babičce je 80.

Já na mateřství ve 40 letech nevidím nic špatného. Naopak, je to hezký. A v dnešní době je těch "starších" maminek hodně, takže se dětem určitě nebude nikdo smát, že má starou miaminku. Takových dětí totiž je a bude spousta.

No hlavně ono si asi nejde moc vybrat, že. Chápu, že je asi lepší mít miminko v dřívějším věku, jenomže jsem měla mladšího partnera, v podstatě jsem na něho "čekala" až vystuduje a začneme si něco společně budovat a pak se se mnou stejně rozešel. A teď je mi 31, všichni okolo mají děti a já ani toho chlapa nemám. A kariéristka, co by odkládala dítě kvůli práci nejsem. Mám pocit, že mi ujíždí vlak. Často z toho mám docela depky a tím víc samozřejmě nemůžu nikoho najít. Bludnej kruh.

Tak já měla první dítě v 24 letech a druhé ve 30, ale nikdy neříkám nikdy, protože je klidně možné, že ve 40 mě to chytne a budeme chtít ještě malé miminko, samozřejmě pokud to zdravotní stav dovolí. Je to každého věc, hlavní je, aby se na to cítili nastávající rodiče.
     Něco jiného je ale ten extrém, jak už tady někdo psal, být matkou v 60 letech, to už je pro mě dost nepochopitelné a nezodpovědné.  S tím já osobně nesouhlasím. To už je příliš.

pavli napsal(a):

myslím, že mít dítě v 39 je naprosto přirozené a v pohodě. já jsem měla 1. dítě ve 20, 3. v 39 a jsem šťastná :-) přece příroda určila období plodnosti ženy a v 39 letech je žena plodná, tak proč nemít dítě?

Pavli, to jsme na tom stejně (  a prostřední jsem měla  ve 29.letech ).

Hm, holky, na mě ty mateřský pudy taky občas padají, ale u nás to není reálné, jak říkám, přítel je o 10 let a dítě už neplánuje, což chápu, oba máme po dvou dětech, on 26 a 22, kluka a holku, já dva kluky 20 a16, takže dětí máme dost.

Natálie napsal(a):

Ahoj všichni,
všude píšou, jak po 35 roce je žena stará na dítě. Jaké máte zkušenosti s těhotenstvím ve zralejším věku??
Pak čtu titulek o Talmanové:dudlik: a říkám si, že jsem vlastně ještě nedochůdče:), tak co se stresuji, že nemám přítele a žádné dítě. Podotýkám, že mi bude brzo 29 let...:D

Já si myslím, že je to každého věc. A že nelze nikoho porovnávat. Každý případ je jiný, každá žena je jiná, každá zná rizika, takže rozhodnutí je na ní

Myslím,že dnes to mají ženy těžší než za socíku s tím rozhodováním.Jak už se tu napsalo,když bylo holce kolem 20 let,nebylo co řešit,vdala se a měla děti.Dnes tyto ženy jsou pouze o 20 let starší a mnohdy si mohou dovolit už několik let řešit svoji kariéru,protože nejsou časově vázány na děti,protože jsou poměrně mladé mají také dost fyz.sil na své už zapomenuté koníčky,provozování sportu,atd.takže vlastně jsme stihly v pohodě vše - kariéru,zábavu ale hlavně rodinu a děti.V dnešní době právě tedy vidím kámen úrazu v přehození priorit - nejdř.kariéra,pak byt,pak si uvědomíme,že po tom všem nebo mezitím nějak ubylo těch vhodných mužských a tak se nabízí otázka s kým mít vlastně to dítě a hodiny tikají,tikťak.Po třicítce také není problém si zvyknout na to své pohodlíčko a přidou i úvahy proč vlastně mít děti,žejo.
No já osobně jsem ráda,že dnes ve 43 mám dva studenty 18 a 20 let a už se s manželem těšíme,jak oba ještě protáhnem VŠ a pak už se budem a zvláště naše finance věnovat jen a jen svým zálibám a nebudeme se muset honit za výdělkem do důchodu,ale jen do 50 let.A právě to je dost velká nevýhoda starších rodičů,a zvlášť těch,kteří mají děti ve velkých věkových odstupech.Ty se nezastaví až v hrobě.

A prečo neriešite ockov po 60 ako Gott, Šíp, etc.? To je už prirodzené? Mmch na Talmanovej mi najmenej vadí vek... skôr iné okolnosti....

Myslím, že otcové po 60, jako Gott atd., to je na trochu jinou diskusi. Já vím, je emancipace, ale problém starší otec a problém starší matka je přeci jen z biologických důvodů něco jiného.

Bude to znít divně, ale po biologické stránce stačí, když starší otec "dodá zdravou spermii" a je to.  (Jestli se nemýlím,třeba Charlie Chaplin měl zdravé dítě i po 80 letech věku například)..
Starší matka ale musí dítě donosit, porodit, kojit, vypiplat z miminkovského věku  a to všechno už v pokročilém věku může být velký problém.

Starší otec může svou otcovskou roli i přes svůj věk zvládat velmi dobře - s dítětem si občas pohrát, mít s ním hezký vztah,a hlavně ho i jeho matku dobře citově a materiálně zabezpečit. Vemte si to, že právě otci v pokročilém věku bývají ti, kdo  perfektně materiálně zabezpečeni jsou.

Když to shrnu - starší otec (po 60 letech) ještě může splnit dobře všechny své otcovské úkoly, starší matka (dejme tomu po 50), už z biologických důvodů ne.
Není to spravedlivé, ale je to prostě tak.

nečetla jsem ani kousíček  této diskuze...ale prostě ten nadpis....  :co:
můj názor je že tohel je každého věc....škoda místa na serveru  :dumbom:

Nepovažuji 40 za magickou hranici. Měla jsem nejmladšího synka po čtyřicítce.  Moje maminka se také narodila starší matce. Jako jedináček.  Tady se ( v CZ) na maminy ve věku kolem 40 kouká jak na exoty, ale mimo náš ďolík to vůbec není nic zvláštního. Dostudují, vybudují kariéru, pořídí zázemí a pak do něj děti. Mám známé ve Francii On 67, ona  64 , děti 18 a 17. Táta běhá se synem každé ráno 5 km, ona vypadá líp , než naše  některé padesátnice. Když byli u mě na návštěvě, styděla jsem se jak jsem líná a pohodlná proti nim. Než já jsem se vyhrabala z pelechu, oni už byli na procházce...

Stále se tu projednává ovšem jen biologická stránka věci,na které se shodneme všichni,že teoreticky je dnes možné téměř vše a zbytek je na uvážení každého.Zbývá tu ale velmi velmi důležitá otázka zajištění potomků v tak pozdním věku,pokud jsem zrovna nedědila po Gottovi či Šípovi,že ano.Ste si tak jisti,že budete mít kolem 60 let vůbec práci a ještě k tomu takovou,abyste mohli nechat dítě nebo i víc vystudovat VŠ?
osobně mi je líto těch 18letých,kteří mají rodiče těsně před 70sátkou.To je velký generační posun.Chápu sice,že tito staříci mohou být kolikrát aktivnější,než 40cátníci,ale mají-li aktivní 40cátnci tak staré děti,mohou toho s nimi provozovat mnohem mnohem víc.Nemluvě o názorech atd.
A tito staří lidé už vůbec asi nepoznají nebo jen velmi krátce svá vnoučata.

Kuty, věnování se dětem je podle mě záležitost spíš individuelní, než závislá na věku. Ano, určitá pravděpodobnost, že starší rodiče budou mít míň sil a energie se dětem věnovat, tu objektivně je.
Ale když se podíváš kolem sebe, co i mladých rodičů se dětem nevěnuje, někteří protože to neumějí, jiní protože kvůli vytížení prostě nemůžou... Ve věku to není - (viz příspěvek zuzi777)...

zuzi777a napsal(a):

Nepovažuji 40 za magickou hranici. Měla jsem nejmladšího synka po čtyřicítce.  Moje maminka se také narodila starší matce. Jako jedináček.  Tady se ( v CZ) na maminy ve věku kolem 40 kouká jak na exoty, ale mimo náš ďolík to vůbec není nic zvláštního. Dostudují, vybudují kariéru, pořídí zázemí a pak do něj děti. Mám známé ve Francii On 67, ona  64 , děti 18 a 17. Táta běhá se synem každé ráno 5 km, ona vypadá líp , než naše  některé padesátnice. Když byli u mě na návštěvě, styděla jsem se jak jsem líná a pohodlná proti nim. Než já jsem se vyhrabala z pelechu, oni už byli na procházce...

absolutni souhlas :supr:

Kuty- domnívám se ( a doufám, že mi to i budoucí čas potvrdí u mě samé), že dítě život starších rodičů nesmírně obohatí a naopak dítě stárnoucích rodičů nemusí být jen divákem artritidy taťky a mamky. Mám víc času, než jsem si vůbec kdy dovolila věnovat starším dvěma dětem. Priority mám poskládané, na zabezpečení myslím možná víc než mí vrstevníci- právě proto CO by KDYBY...
Vím, že se musím udržet duševně i fyzicky fit já i můj muž , co to jen půjde. A myslím, že neznám lepší motivaci, než společné aktivity s prckem. Těším se až půjde do školy( už jsem toho hafo pozapomněla, budu se učit s ním), těším se na výlety sportovní vyžití ( to zas možná ještě víc můj muž) Plaveme od narození, nosila jsem  ho v šátku, kojila do 15 měsíců- prostě se snažím seč to jde. Vidím kolem sebe ( i v příbuzenstvu) mnohem mladší maminy, pro které jsou děti  spíš přítěží , než bohatstvím. Moje bábinka se dožila mé i bráchovy promoce a byla duševně i fyzicky zcela fit. Třeba ji v tom podpořilo i to, že měla moji mamku též v tak "vysokém" věku.
No a kdyby nedej Bůh NĚCO přišlo( což může přijít i na mladého rodiče), spoléhám na své starší děti(25+17), které prcka milují, že by ho nenechaly  šoupnout do děcáku....

K původní otázce, diskuzi jsem celou nečetla: já měla dítě v 29, dnes je trend to posouvat a tvrdit, že se z toho nestřílí. Osobní moje zkušenost, i co vidím okolo sebe-člověk je pak daleko úzkostlivější v péči o dítě, mladší matky jsou nezatíženější a tolik neřeši prkotiny (kdejaký flíček na pr... a pod.), na druhou stranu statistiky tvrdí, že laktační psychóza se týká především mladších maminek (do 20 let)...zdravotně to starší žena nese hůře, holt už není taková kondice. A v neposlední řadě - zdraví plodu a následně miminka, čím vyšší věk, tím větší rizika - např.Downův syndrom, to je přímo drtivé, jak se s věkem matky pravděpodobnost zvyšuje.
Takže ano, byla bych ráda, kdybych mohla napsat více pozitivních věcí-protože jinak si myslím, že skvělá máma může být žena v každém věku, nicméně kvůli zdravotním rizikům především bych měla děti raději aspoň do těch 30 (to už nestíhám, protože plánovány jsou 2, z toho 2. má zatím odklad na neurčito).

Florio, z čeho usuzuješ , že by starší matky byly úzkostlivější??  Spíš někdy opatrnější. To je rozdíl.
Mohu opět posloužit příkladem přímo z rodiny- Náš syn od jara běhá bos,v tričku s krátkým rukávem,  doktorku zná  zatím jen z  očkování. Není vyjímkou , že jsme se potkaly s  jeho  o půl roku starší neteří, uvařenou v čepičce a svetru- jen aby malá neofoukla... Koho bys označila za úzkostlivější??:D
Co se týče zdravotních komplikací- mnohem víc komplikací stíhá ročníky holek , které odrůstaly na HA, než starší maminy. Down je opravdu strašák, to je neoddiskutovatelné. Ale při stupni  rozvoje našeho (CZ)porodnictví, se domnívám, že lze udělat maximum pro narození zdravého dítěte.

Tak, co vidím kolem sebe, mám 8M dceru a v mém okolí je asi 10 maminek, z toho 3 ve věku kolem 30 (to už beru jako hraniční věk a považuji za "starší"-tedy i sebe) Možná můžeme zaměnit "opatrnější" za "úzkostivější". Myslela jsem třeba stravování, všimla jsem si, že maminky kolem těch 30 dávají stravu dost často striktně podle doporučeních WHO. Prvorodičky ovšem!!! - mám na mysli, to je dost důležité. Netvrdím, že je to pravidlo. I.Bímová psala článek o důvodech odkládání těhotenství a o psych.aspektech pozdního těh. do čas.psychologie, není ale moc dobrý, studie se účastnilo jen 10 žen, to je malý vzorek.

K těm zdravotním rizikům, starší člověk-více nemocí, horší zdravotní stav (i když ano, i to je hodně individuální, někdo je už ve 30 chabrus, jiný v dobré kondici), u matek je statisticky prokázáno zvýšené nebezpečí předčasného porodu, také častěji preeklampsie (pozdní gestózy) (to jsou ale komplikace, které lze překonat).
Zdraví dítěte - není to jen Downův syndrom, jsou to obecně geneticky podmíněné vývojové vady. Nevím, zda jsou na to studie, říkal mi o tom švagr-lékař a ukazoval mi knihu celou o vývojových vadách plodu, mohu zjistit autora, zajímá-li tě to.
Na babywebech a v časopisech se hodnotí pozdní mateřství spíše ze sociálního hlediska - pro maminku může být nepohodlná a frustrující negativní reakce okolí (jsi na dítě moc stará), i když do médií se prezentuje, že společnost starší maminky příjmá dobře - toť otázka?

zuzi777a napsal(a):

Florio, z čeho usuzuješ , že by starší matky byly úzkostlivější??  Spíš někdy opatrnější. To je rozdíl.
Mohu opět posloužit příkladem přímo z rodiny- Náš syn od jara běhá bos,v tričku s krátkým rukávem,  doktorku zná  zatím jen z  očkování. Není vyjímkou , že jsme se potkaly s  jeho  o půl roku starší neteří, uvařenou v čepičce a svetru- jen aby malá neofoukla... Koho bys označila za úzkostlivější??:D
Co se týče zdravotních komplikací- mnohem víc komplikací stíhá ročníky holek , které odrůstaly na HA, než starší maminy. Down je opravdu strašák, to je neoddiskutovatelné. Ale při stupni  rozvoje našeho (CZ)porodnictví, se domnívám, že lze udělat maximum pro narození zdravého dítěte.

to jsem teda echt hranicni a stara ..  :lol: :lol: mela bych to snazeni asi zrusit :lol: :lol: to same me dalsi tri kamaradky, vsechny jsme oslavily 31 :lol: a kindosky jeste nemame

kindosky..... ???  :co: :D:D:D

A ja si myslím, že dieťa je dar v akomkoľvek veku a že "plánovanie" je do značnej miery ilúzia. Keď chcete Boha rozosmiať, prezraďte mu svoje plány. ;) Mmch, starala som sa o dieťa jednej matky v ideálnom veku, ktorá ho ako sedemmesačné odložila u susedov - tá zaklínacia formulka "vek" asi nebude jediné, možno ani najdôležitejšie kritérium.

To rozhodnutí je na každém - každý se cítíme jinak, jsme na tom jinak se zdravím.
Při svých zkušenostech bych potomstvo zbytečně neodkládala. ;)

Lenka77 napsal(a):

to jsem teda echt hranicni a stara ..  :lol: :lol: mela bych to snazeni asi zrusit :lol: :lol: to same me dalsi tri kamaradky, vsechny jsme oslavily 31 :lol: a kindosky jeste nemame

hele, pardón, myslela jsem z medicínského hlediska, že jsme už "starší matky", vzledem k tomu, že lékař ti doporučí mít dítě tak mezi 18-35 lety věku, tj. pouhých 17 let, je-li ti 30 jsi už v té druhé polovině...ale ještě ne ZA ZENITEM :)

Selima napsal(a):

A ja si myslím, že dieťa je dar v akomkoľvek veku a že "plánovanie" je do značnej miery ilúzia. Keď chcete Boha rozosmiať, prezraďte mu svoje plány. ;) Mmch, starala som sa o dieťa jednej matky v ideálnom veku, ktorá ho ako sedemmesačné odložila u susedov - tá zaklínacia formulka "vek" asi nebude jediné, možno ani najdôležitejšie kritérium.

Upřímně tomu s tím, že plánování je iluze moc nerozumím, což je sice můj problém, přesto bych tě chtěla poprosit o nějaký konkrétní příklad.

Moja bývalá kolegyňa mala naplánované najprv chodenie, manželstvo, kariéra, zabezpečiť sa hmotne a potom dieťa. Brala antikoncepciu, potom ju vysadila.... a už tretí rok sa pokúšajú o umelé oplodnenie. Bezvýsledne. "Soudruzi z NDR museli někde udělat chybu".
Kamarát mal frajerku, začali nesmelo uvažovať o dieťati, ale po vyšetreniach im lekári povedali, že ak vôbec nejaké budú mať, tak po rokoch pokusov... O tri mesiace bola priateľka tehotná tým najpríjemnejším a najprirodzenejším spôsobom. Sesternica sa vydala, mala už jedno dieťa z predchádzajúceho vzťahu, a s mužom sa dohadovali, či si lajsnú aj jedno spoločné... Narodili sa im rovno dvojičky. :vissla: Proste - v tejto oblasti podľa mňa plány tak nejako veľmi nevychádzajú a nepomáha ani veľké úsilie a tlačenie na pílu. Je to skrátka vo hviezdach, povedala by som.

Já si teda myslím, že při narození dítěte hrají velkou roli:
1. zdravotní stav  (nikoliv věk)
2. nějaký základní potřeby (nebydlím v maringotce, ale mám nějaké slušné zázemí,klidně 1+1)
3. pokud jsem starší, jak to dítě zaopatřím, když už budu třeba dříve nemocná

Věk bych tu nekomentovala. Pokud jsou splněny nějak první tři podmínky, tak bych nikomu nekecala do toho, v kolika mají dítě. Na druhou stranu je dobré si uvědomit, že když se mi narodí ve 40ti, tak mě bude 60sát až skočí s maturou, můžou začít zdravotní problémy,které mě odkecají a budu dříve v důchodu. Dítě bude v produktivním věku, může ještě studovat. Jak to budu dál financovat? Budu na to mít, ho nějak trochu zabezpečit? Atd. Je krásné držet drobečka v ruce a kochat se jeho růžovými tvářičkami, ale v tomto jsem docela tvrdý realista a plánovač.

Florio- když jsem čekala  našeho nejmladšího, byla jsem jak chodící slovník naučný , co se týče  znalostí vývojových vad.  Zvýšené hodnoty na Down syndrom jsem obrečela, než jsem si přečetla, jak jsou krevní testy pofiderní. Amniocentézy jsem se bála , protože mi hlavou běhala % potratů po tomhle zákroku. Porod jsem čekala problémový ( protože podle statistik porod po delší době jak tuším 7 let by měl být jako u prvorodičky). Malý vyletěl na svět se smíchem jak balón na toboganu během 1/2hodiny( skoro měl v rodném listě psáno vrátnice  u porodnice).  Kdybych dala na všechna ALE- byl by můj život o tolik prázdnější, než je teď....  Bylo dost lidí , kteří se ptali - TO jste to chtěli??? Ale pak jsem natrefila na pár podobných párů resp. rodin ( tady i venku, kde máme přátele díky našim zvířátkům), kteří brali moje těhu jako naprosto normální a přirozenou věc.
Ještě odpoledne před vlastním porodem jsem trhala švestky( říká se tomu syndrom tvoření hnízda) a vařila tisíce knedlíků do mrazáku.   14 dní po porodu jsem s malým v šátku absolvovala první pracovní schůzky. 
Vím, že jiné maminky  mohou čekat daleko  strastiplnější cesty k vytouženému uzlíčku v ruce, ale celým  svým příspěvkem chci říct, že  pokud je naděje a možnost, PROČ SE  zříct toho, co  mi život tak velkoryse nabídnul???
Dokonce i moje kamarádka, která  má dospělé děti a v mém těhu  si ťukala na čelo se slovy - já si počkám na vnoučata, teď zjišťuje, že její čekání jí bude k ničemu ( děti se usadily v cizině a vnuky vidí jednou za rok)  a  říká ČASTO , že to měli s manželem přehodnotit.....
Nechci vybízet  k porodům v jakémkoliv věku, ale  tvrdím, že když to lze a chce se  tak PROĆ NE??? !!!:jojo:

Klubko- co se týče zabezpečení- starším dětem jsem platila pouze stavebko jejich studia ještě stihám financovat nyní, tomuhle mrňousovi  od narození šetříme na případná studia a komplikace  s námi , pojistili jsme se s manžou oba- to je to  počítání na KDYBY. Nechci srovnávat, ale kolik mladých ve "správném" věku myslí na tyhle zadní kolečka?? Přitom blbé auto může sestřelit zrovna tak mě jako o 20let mladší maminu....

Celou diskuzi jsem tedy necetla, takze jen z meho pohledu. Jsem taky "starsi" mama, maleho jsem porodila kdyz mi bylo 29, ted se chystame na druhe. Jestli by to nebylo lepsi drive neresim, protoze jsem se proste s manzelem drive nepotkala, takze se musime zaridit tak, jak to je. Jako klad beru to, ze svoje divoka leta mam za sebou a dite nevnimam (vetsinou :-)) jako omezeni sveho zivota, mam porovnane zivotni hodnoty, dostudovano. Jako zapor, krome tech duchodovych let a dospivajicich deti, snad ze energie neni tolik jako pred 10 lety, ale i to se da ustat. Jinak souhlasim s zuzi777a, ono krome tech financnich jistot jde hodne o individualni pristup k zivotu a i petadvacitka muze byt dusevne stara..O zdravotni strance nechci polemizovat, me skolila nemoc na dva roky v tom nejlepsim veku 25, bez jakehokoliv varovani..takze to neni jen vysada starsich..

Ještě k tomu materiálnu. Nemyslím tím zámek, dvě auta, bazen atd. Jde o jídlo, studium, pár věci a občas nějakou dovču. mě bude taky 30cet. Děti nemám. Třeba i z důvodu zdravotního, zatím. To je fuk.
Jen mi vždy padala čelist z takového toho "jásotu" dítěte v 18ti, když neměli kde bydlet, co do pusy atd. jenže ono se tak nějak automaticky počítalo, že tady přeci jsou rodiče, ti se postarají. A já si myslím, že by to nemělo být.
Nechci říci, že se to má plánovat. Jen nějak nevěřím na takové ty mega lásky,půl roku a my teda chceme dítě...

Týden přede mnou rodila paní první děcko ve 40.  Chtěné , nejdříve plánované v 28, pak vymodlené v těch 40. ani ona neřešila, jestli je stará...
Pokud by mí starší potomci zneužívali mama hotel do 30 a více, pak předpokládám , že při mém časném odchodu  na druhý břeh (z důvodu vytrvalé péče o blaho mých starších dítek :P) převezmou podíl na výchově a zabezpečení mladšího bráchy oni. Zlehčuji samozřejmě.
Ta dotyčná čtyřicítka se bude muset do 60postarat o správný start- pak už ať mladík letí sám, nebude miminko, tím už není v 15, někde ve světě už od 16 je sám za sebe.  U nás se  tak nějak předpokládá, že se rodiče ještě v důchodu budou uskrovňovat aby se "mladí měli"... To se mi také nelíbí.

Zuzi - sama jsem ráda, že to jde, když to jde a jak jsem psala, mně je 30 a mám děťátko 1, druhé snad za pár let. Nepsala jsem o tom, že by se maminky měly vzdávat atd., spíš o tom, že holt se pak musí počítat s jistými riziky, která u mladších třeba nejsou. Jinak je-li elán, zdraví tomu přeje a sociální situace normální, tak proč ne. Nevím, není-li ale důvod, že je náš Čechů tak málo a stále méně, právě ten, že si lidé děti pořizují čím dál později, tudíž mají pak 1 potomka, na druhého už třeba není energie.
Jinak mám v rodině krásný příklad pozdního rodičovství, neboť manželovi mé sestry je 63 let a mají 5 letou holčičku, sestře je 33.
Proč děti neplánovat, tomu moc nerozumím, netrvrdím jako že "11.5.2009 počnu a zanáším si to do kalendáře", ale zkrátka se v určitou chvíli rozhodnout, že od teď už ano a připravím na to podmínky - tomu říkám plánování rodičovství. Třeba to zrovna nepůjde, to se může stát, ale kdo ví, zda by to bývalo předtím šlo.

Selima: připomněla jsi mi: "první dovolená-první dítě, druhá dovolená-druhé dítě"

S temi genetickymi vadami - nedavno rikala geneticka jedne me kamaradce, ze vyvojove vady se prekvapive statisticky casteji prihodi parum s vekem idealnim, po mnoha letech brani antikoncepce, nez te rizikove skupine starsich zen..

Karal- to je to  o čem jsem se zmínila. Paradoxně vyšší využívání HA vede podle nezávislých studií  k vyšší mu % problémů. No a je fakt, že dnes bez HA  rozumná holka neudělá ani krok. Důsledek pak bohužel může pocítit v okamžiku , kdy miminko chce. Farmaceutické firmy nemají tyhle studie vůbec v oblibě, ale % rodiček, které potřebuje pomoc asistované reprodukce je čím dál tím vyšší.   Oblíbené svádění na stravu a stres už dnes také neobstojí, protože mladá generace se stravuje výrazně zdravěji než ty minulé- no a stejně si mimi dávají načas...:jojo:

Klubko napsal(a):

Já si teda myslím, že při narození dítěte hrají velkou roli:
1. zdravotní stav  (nikoliv věk)
2. nějaký základní potřeby (nebydlím v maringotce, ale mám nějaké slušné zázemí,klidně 1+1)
3. pokud jsem starší, jak to dítě zaopatřím, když už budu třeba dříve nemocná

Věk bych tu nekomentovala. Pokud jsou splněny nějak první tři podmínky, tak bych nikomu nekecala do toho, v kolika mají dítě. Na druhou stranu je dobré si uvědomit, že když se mi narodí ve 40ti, tak mě bude 60sát až skočí s maturou, můžou začít zdravotní problémy,které mě odkecají a budu dříve v důchodu. Dítě bude v produktivním věku, může ještě studovat. Jak to budu dál financovat? Budu na to mít, ho nějak trochu zabezpečit? Atd. Je krásné držet drobečka v ruce a kochat se jeho růžovými tvářičkami, ale v tomto jsem docela tvrdý realista a plánovač.

Klubí, nie že by som ti rovno chela rozkopať ten hrad z piesku, ale... plánovať, čo bude o 20 rokov, je podľa mňa číre bláznovstvo. Mmch, aké vzdelanie ti "poskytli" tvoji rodičia, zrejme v ideálnom veku? Čím chcem hlavne povedať, že darmo plánuješ vzdelanie dieťaťa, ak sa ti dieťa naň vyprdne a ide na priemyslovku či učňovku, odhodlané zarábať čo najskôr a vykašlať sa na akademickú kariéru?
Môjmu poslednému ex sa narodila dcérka v 50(trošku príliš rýchlo po našom rozchode, ale budiž - všeličo sa stáva) a môžem povedať, že ten chlap má viac elánu a lepšie rozbehnutú kariéru ako mnohí o 25 rokov mladší. Mamička dieťaťa má 37, tuším, a ani jeden z nich nemal žieden problém(a otehotneli skutočne až zázračne rýchlo :D ). Štatistika je fajn vec, ale stretávam individuálne ľudské osudy, nie štatistické čísla. A tie osudy bývajú veľmi odlišné, občas až bizarné, takže verím, že dokopy vyskladjaú nejaký štatistický nudný priemer, ale každé zvlášť...

Kua Sel, ako vzdy :godlike:

Jeeee, moje oblibene detinske tema ;-))) :cool:

jen se mnozte mnozte ;-))) nekdo to preci delat musi. Ja osobne to prenechavam tem schopnejsim adeptkam na matky.

@Klubko, uz jsme stare paky (od minuleho vikendu jsem hrda 30citka!) a vubec..chapes, co nam shury neni dano v apatyce nekoupime ;-D

Seli,
špatně jsi mě pochopila. Neplánuji dětem jejich budoucnost, jejich vzdělání. Na to budou mít svou hlavu. Jsem myslím hodně tolerantní. Sama jsem potřebovala hodně svobody a doma jsem se dusila.
Jenže já mluvím za sebe a plánovat musím. Jak víš, trpím depresemi, beru antidepresiva už přes 10 let. Do toho rakovina děložního čípku. Teď jsem bez partnera a nejsem typ ,který po půl roce známosti skočí hned do dítěte. Musím minimálně půlroku předtím, než se rozhodnu mít bejby, ty AD vysadit. Do toho, díky té 2 chemoterapii a operaci mě lékař upozornil na možnost sponátních potratů. Takže to tak může nějak trvat i nemusí.
A prostě dítě jsem dříve nechtěla. A ani nemohla mít. roli samo hrají i finance. Jedu od 19ti sama na hypotéku. Žiju od nuly k nule, takže je hezký mít dítě ve 20ti,ale já jsem dělala všechno pro to,abych ho neměla, protože bych to neutáhla. A na partnery jsmem se prostě spolehnout nemohla, protože jsme byli mladí a každý nevypadal jako ideální otec k rodině.
Klidně mě ukamenujte. Ale tak to prostě u mne je. Nejsem spontání člověk, který si řekne, tak a teď budu mít bejby. To neva, že taťka lítá furt po světě, já mám hypošku a neutáhu ji, díky AD,které bere maminka, tak může mít i nějaké následky. Ale hlavně, že mám ten růžový uzlík,že? :usch:

baba.jaga napsal(a):

Jeeee, moje oblibene detinske tema ;-))) :cool:

jen se mnozte mnozte ;-))) nekdo to preci delat musi. Ja osobne to prenechavam tem schopnejsim adeptkam na matky.

@Klubko, uz jsme stare paky (od minuleho vikendu jsem hrda 30citka!) a vubec..chapes, co nam shury neni dano v apatyce nekoupime ;-D

Já mám ještě chvíli čas do 30ti,ale je to za humny. Asi se fakt budu muset nad sebou zamyslet, co s tím, nebo nebudu spát:)))
Je fakt, že mi nějak nevadí, že mi není 18náct. Jsme spokojená.

Klubko napsal(a):

Klidně mě ukamenujte.

Tvoja oblubena frazicka :P

Oxi napsal(a):

Klubko napsal(a):

Klidně mě ukamenujte.

Tvoja oblubena frazicka :P

A tvoje oblíbené rýpnutí,že? :P

Klubko napsal(a):

Seli,
špatně jsi mě pochopila. Neplánuji dětem jejich budoucnost, jejich vzdělání. Na to budou mít svou hlavu. Jsem myslím hodně tolerantní. Sama jsem potřebovala hodně svobody a doma jsem se dusila.
Jenže já mluvím za sebe a plánovat musím. Jak víš, trpím depresemi, beru antidepresiva už přes 10 let. Do toho rakovina děložního čípku. Teď jsem bez partnera a nejsem typ ,který po půl roce známosti skočí hned do dítěte. Musím minimálně půlroku předtím, než se rozhodnu mít bejby, ty AD vysadit. Do toho, díky té 2 chemoterapii a operaci mě lékař upozornil na možnost sponátních potratů. Takže to tak může nějak trvat i nemusí.
A prostě dítě jsem dříve nechtěla. A ani nemohla mít. roli samo hrají i finance. Jedu od 19ti sama na hypotéku. Žiju od nuly k nule, takže je hezký mít dítě ve 20ti,ale já jsem dělala všechno pro to,abych ho neměla, protože bych to neutáhla. A na partnery jsmem se prostě spolehnout nemohla, protože jsme byli mladí a každý nevypadal jako ideální otec k rodině.
Klidně mě ukamenujte. Ale tak to prostě u mne je. Nejsem spontání člověk, který si řekne, tak a teď budu mít bejby. To neva, že taťka lítá furt po světě, já mám hypošku a neutáhu ji, díky AD,které bere maminka, tak může mít i nějaké následky. Ale hlavně, že mám ten růžový uzlík,že? :usch:

Dobrý stránky:
http://www.safebryo.cz/farmakoterapie_v_tehotenstvi.htm
AD nejsou žádná pr..l.
Držím ti palce, Klubko, máš hlavu na svém místě.

klubko, držím Ti palce. Moje velmi dobrá kamarádka, bere taky AD, malého ho měla asi v 24 ( teď je jí 31) a v pohodě, je teda fakt, že přiznává, že si některé věci z jeho miminkovského života, díky těm stavům nemapatuje, ale její syn je stejný jako všechny děti v jeho věku:)

Klubko napsal(a):

Seli,
špatně jsi mě pochopila. Neplánuji dětem jejich budoucnost, jejich vzdělání. Na to budou mít svou hlavu. Jsem myslím hodně tolerantní. Sama jsem potřebovala hodně svobody a doma jsem se dusila.
Jenže já mluvím za sebe a plánovat musím. Jak víš, trpím depresemi, beru antidepresiva už přes 10 let. Do toho rakovina děložního čípku. Teď jsem bez partnera a nejsem typ ,který po půl roce známosti skočí hned do dítěte. Musím minimálně půlroku předtím, než se rozhodnu mít bejby, ty AD vysadit. Do toho, díky té 2 chemoterapii a operaci mě lékař upozornil na možnost sponátních potratů. Takže to tak může nějak trvat i nemusí.
A prostě dítě jsem dříve nechtěla. A ani nemohla mít. roli samo hrají i finance. Jedu od 19ti sama na hypotéku. Žiju od nuly k nule, takže je hezký mít dítě ve 20ti,ale já jsem dělala všechno pro to,abych ho neměla, protože bych to neutáhla. A na partnery jsmem se prostě spolehnout nemohla, protože jsme byli mladí a každý nevypadal jako ideální otec k rodině.
Klidně mě ukamenujte. Ale tak to prostě u mne je. Nejsem spontání člověk, který si řekne, tak a teď budu mít bejby. To neva, že taťka lítá furt po světě, já mám hypošku a neutáhu ji, díky AD,které bere maminka, tak může mít i nějaké následky. Ale hlavně, že mám ten růžový uzlík,že? :usch:

No, to je jasné, že si asi v inej situácii, ale ja si proste myslím, že keď budeš mať pocit, že chceš, tak to aj tak urobíš - a možno práve v tých 40 - a bude ti v konečnom dôsledku jedno, či už máš našetrené dieťaťu na univerzitu. Pre mňa je najlepší nejaký stred medzi absolútnou bezstarostnosťou až tupou ľahkomyseľnosťou a úzkosltivým plánovaním, ktoré sa ale rozpadne ako domček z karát v okamihu, keď zrazu to bejby nejde na prvý pokus. Ja osobne mám napríklad skoro celý život pripravené alternatívne scenáre a beriem ich ako rovnocenné s tým, že jeden z nich sa určite uskutoční. ;)

Klubko napsal(a):

Oxi napsal(a):

Klubko napsal(a):

Klidně mě ukamenujte.

Tvoja oblubena frazicka :P

A tvoje oblíbené rýpnutí,že? :P

Ani nie, ale nemam rad, ked niekto opakuje neustale to iste. Skus zapojit hlavicku a vymysli inu frazicku :P

Děcka nechte teho :dumbom:

dixina napsal(a):

Děcka nechte teho :dumbom:

Decká, nechcete ho? :)

Natynka: "Chtěla bych ještě někdy další děti. Samozřejmě, že na to musí být dva. Ale určitě bych se nebála až mi bude 38, 40.... "

Zdravím všechny - určitě je každého věc, kdy si pořídí mimčo. Neohlížela bych se na názor nějakých cizích lidí ani v momentě, kdy by mi bylo 20, ani v momentě, kdy by mi bylo 40. Každopádně pokud nějaká kočka nemohla mít dítě ve věku kolem třicky, je úžasné, že jí to osud dopřeje aspoň později.

Jenže je tady drobné "ale". Rodit ve 40ti dnes jistě není žádný velký problém, zdravotnická péče je tu na solidní úrovni. Ovšem určitě budu brát jinak případné drobné potíže s dospívajícím puberťákem ve svých... třeba 40ti a jinak někdy před šedesátkou, Natynko. :) A "dva lidi" jsou v tomto věku na ty děti málokdy. Tedy myslím na pořádnou výchovu, ne na "dělání" miminka. Stačí číst jiná vlákna plná nevěr, zklamaní a rozvodů, že...
Ono dívat se v pětačtyřiceti na své pětileté dítko hrající si na písečku je pěkná věc, ale budeme schopni tomu dítku zajistit střední školu a další věci související s financemi - když nám bude 55 a přijdeme o práci atd.? Toť otázka, že...

Mluvím ze zkušenosti své maminy, která mě měla v 21ti a moji třetí sestru až před čtyřicítkou - porod samozřejmě zvládla, ale hodněkrát mi pak ve svých 55ti zmiňovala, že už na ni nemá nervy, že je unavená :) ). A to nebyla žádná troska sedřená z práce na poli :).
Já bych tedy zase tak rozveselená z porodu kolem čtyřicítky nebyla :D - právě s ohledem na léta další. Je třeba taky trochu myslet na budoucnost :) (i svoji, nejen dítěte) ;).
Sil prostě s věkem nepřibývá.
Ovšem jinak to může být zřejmě v případě vytouženého jedináčka, samozřejmě, tam té rodičovské síly může být jistě víc, než třeba při třech dětech.
A znova - je to záležitost každé té určité rodiny.

zuzi777a:
"Mám víc času, než jsem si vůbec kdy dovolila věnovat starším dvěma dětem."

Jééé, to já mám přesně naopak :D. Když byly dítku 4 roky, byla jsem z práce ve výzkumáku doma ve tři... Dnes když končím v pět odpoledne, tak si fakt gratuluji, protože je u nás běžné makat i do osmi večer (od 7 od rána). Nároky zaměstnavatelů jsou poměrně vysoké.
Já vím, je to moje chyba :D, nemám být taková kariéristka :D.

tak mi to přeci jen nedá.. Mně měli naši v 18ti-19ti, odkládali mi k babičce a užívali si. Teď má můj 64 letý táta dvouletého prcka a občas mi to docela vytáčí.. dělá mu pískoviště, učí ho na kole..  Ne že mně by zanedbával, ale že by tohle dělal, to si fakt nepamatuju.
Sama jsem měla první vytoužené dítě v 27, druhé týden před třicítkou a je to naprostá pohoda. Mít ještě normálního tatínka, šla bych ve svých čtyřiceti do toho ještě jednou.  V tomhle věku je většinou člověk vyřáděnej, nevadí mu, že nemůže s kamarády na diskotéku, protože není zrovna nikdo na hlídání ....
Takže je to fakt o tom, jak se kdo cítí.

Já musím dát za pravdu Tercile - jinak se cítíme ve 40 a vůbec nevíme,jak se budem cítit v 60 při dnešním tempu života a nárocích,které na nás klade.
Když má 35tka 1. dítko,nedivím se,je otázka, jak velká byla ta vysněná kariéra,kvůli které to dítko tebas tak dlouho odkládala,že jo,jestli to až tak stálo za to.Ale ženy,které mají třeba 2 děti do 30 let a pak si ve 40 ještě pořídí mazánka,to bych fakt nechtěla.Copak není prima vypiplat si ty první 2 děti a začít dělat to,co jsme dělaly za mlada,za svobodna,než byly děti?Copak jsou děti naším jediným smyslem života a vlastně se tak do 60 pořád o někoho starat a něco řešit,nebo i dýl?
Je mi 43,2 synové 18 a 20 a už to je pěkná pohodička docela amísty a těšíme se s manželem,že to bude čím dál tím lepší.Prostě vysvištíme navýlet a nezajímá nás až tak,co děti,budou mít co jíst a kdo jepohlídá.Konečně zase začíná "svoboda".pomyšlení na vnoučátko mě prozatím nechává v klidu,mám pocit,že je to nedávno,co jsem měla svoje vlastní mimča a tak si to snad o to víc vychutnám - ty vnoučata,až přijdou,později.Teď se začínám vracet do mladých let.

Kuty napsal(a):

Já musím dát za pravdu Tercile - jinak se cítíme ve 40 a vůbec nevíme,jak se budem cítit v 60 při dnešním tempu života a nárocích,které na nás klade.
Když má 35tka 1. dítko,nedivím se,je otázka, jak velká byla ta vysněná kariéra,kvůli které to dítko tebas tak dlouho odkládala,že jo,jestli to až tak stálo za to.Ale ženy,které mají třeba 2 děti do 30 let a pak si ve 40 ještě pořídí mazánka,to bych fakt nechtěla.Copak není prima vypiplat si ty první 2 děti a začít dělat to,co jsme dělaly za mlada,za svobodna,než byly děti?Copak jsou děti naším jediným smyslem života a vlastně se tak do 60 pořád o někoho starat a něco řešit,nebo i dýl?
Je mi 43,2 synové 18 a 20 a už to je pěkná pohodička docela amísty a těšíme se s manželem,že to bude čím dál tím lepší.Prostě vysvištíme navýlet a nezajímá nás až tak,co děti,budou mít co jíst a kdo jepohlídá.Konečně zase začíná "svoboda".pomyšlení na vnoučátko mě prozatím nechává v klidu,mám pocit,že je to nedávno,co jsem měla svoje vlastní mimča a tak si to snad o to víc vychutnám - ty vnoučata,až přijdou,později.Teď se začínám vracet do mladých let.

:supr:  taky  Vám dávám za pravdu ... dneska už bych asi na mimi neměla energii ... vždyť to je úvazek na  dvacetiletku !!!

No, zabúdate na dosť veľkú množinu tých, ktoré majú dieťa neskôr práve preto, že sa skôr nezadarilo. :/ Z môjho okolia poznám dosť prípadov, a to sa tým ešte všetci ani nechvália.

Možná za 10 let, pokud bude Babinet ještě existovat, tak tu někdo založí novou rubriku, a to: Co si myslíte o porodu ve 49 letech?...

Je to tak individuální. Někdy prostě člověk nepotká toho partnera na dítě do 39 let či do později. A jen kvůli věku někoho do dítěte uhnat, to se zase nezdá mě. Je mi 41, až partnera (který také bude dítě chtít), poznám, tak bych dítě chtěla. Jsem sama dítě starších rodičů a můj táta byl dítětěm takových rodičů také ( babička se vdávala v 38 letech a táta byl druhé dítě).

Jen připíšu - dnes jsem strávila den s přítelkyní, které je 34 a nemá dítě, je vdaná. Vyprávěla mi o tom, jakému tlaku okolí je neustále vystavována, protože děti dosud nemá a zatím je ani nechce mít, pořád otázky proč a jak a taky odsuzování - to mě překvapilo, že je ten tlak skutečně takovej. Jakoby se mě někdo ptal, proč nemám ráda francouzské brambory. Ona má zdravotní problémy (AD) a navíc se s manželem dohodli, že si teď budou pár let ještě užívat, když konečně mají nějaké peníze a touhu mít děti žádnou, že třeba holt děti nebudou mít nikdy. Jen mě napadá, znám ji už řadu let, a asi před 5 lety dítě moc chtěla a AD nebrala ještě, jenže nebyl zase partner, jakoby se to nesešlo, jakoby se něco přeskočilo...jeví se mi to trochu smutné.

Já zatím nelituju ani vteřiny, kterou jsem věnovala   svému nejmladšímu. Všechny aktivity mi zůstaly a přibyly i další.  Necítím se  ani stará ani ochuzená o  život " svobodný".  Na vnoučata se těším- už mám jedno vyvdané a je to prča - je o půl roku starší než strejda......
Jestli bude Babinet za těch 10 let , 20 let, klidně Vám dám vědět jestli lituju- ale mslím, že jsem volila třetí dítě  zodpovědně a z lásky, tudíž to není oběť  ale DAR!! Nemusíte mít děti, když nechcete, ale také  můžete dokud můžete.. Asi některé z Vás nepochopí, že bych klíďo  do těhu šla ještě jednou,  a jsem přesvědčená , že bych jako pro děcka předtím dělala i pro to další vše pro jeho spokojený a šťastný život......

zuzi777a napsal(a):

Já zatím nelituju ani vteřiny, kterou jsem věnovala   svému nejmladšímu. Všechny aktivity mi zůstaly a přibyly i další.  Necítím se  ani stará ani ochuzená o  život " svobodný".  Na vnoučata se těším- už mám jedno vyvdané a je to prča - je o půl roku starší než strejda......
Jestli bude Babinet za těch 10 let , 20 let, klidně Vám dám vědět jestli lituju- ale mslím, že jsem volila třetí dítě  zodpovědně a z lásky, tudíž to není oběť  ale DAR!! Nemusíte mít děti, když nechcete, ale také  můžete dokud můžete.. Asi některé z Vás nepochopí, že bych klíďo  do těhu šla ještě jednou,  a jsem přesvědčená , že bych jako pro děcka předtím dělala i pro to další vše pro jeho spokojený a šťastný život......

Zuzi a co Tvůj život?Ale chápu,že někdo je spokojený právě proto,že se má pořád o koho starat,vařit atd.Jsme každý jiný,ale v předešlém tvém píspěvku už byla zmínka typu,že v nejhorším by se o toho benjamínka postarali a velmi rádi jeho sourozenci (to vaše pojištění je myslím docela prozíravé) a to mi teda připadne dost sobecké-vy ste si pořídili mimčo a ať ho dopiplají jeho sourozenci,však oni ho milují a tak jim to nedá ho nechat na holičkách.
Je pravda,jak už někdo tady psal,že pořídit si dítě,to je závazek na min.další 20letku.

zuzi777a napsal(a):

Já zatím nelituju ani vteřiny, kterou jsem věnovala   svému nejmladšímu. Všechny aktivity mi zůstaly a přibyly i další.  Necítím se  ani stará ani ochuzená o  život " svobodný".  Na vnoučata se těším- už mám jedno vyvdané a je to prča - je o půl roku starší než strejda......
Jestli bude Babinet za těch 10 let , 20 let, klidně Vám dám vědět jestli lituju- ale mslím, že jsem volila třetí dítě  zodpovědně a z lásky, tudíž to není oběť  ale DAR!! Nemusíte mít děti, když nechcete, ale také  můžete dokud můžete.. Asi některé z Vás nepochopí, že bych klíďo  do těhu šla ještě jednou,  a jsem přesvědčená , že bych jako pro děcka předtím dělala i pro to další vše pro jeho spokojený a šťastný život......

Zuzi, naprosto ve všem s tebou souhlasím. Věta Nemusíte mít děti, když nechcete, ale také je můžete mít, dokud můžete ... by se měla pozlatit a vlastně žádná další diskuse už jako by nebyla potřeba.

Moc ti přeju, jak to krásně prožíváš, z tvých příspěvků úplně září ta spokojenost. Nenech si ji nikým vzít.

A že je to podle Kuty sobecké spoléhat na to, že kdyby se s vámi něco stalo, tak dítě dovychovají starší sourozenci? To je absolutní blbost. Stát se totiž může cokoli  s kýmkoli, i třeba pětadvacetiletí rodiče můžou zemřít ve vteřině třeba při nezaviněné autonehodě. Dle této logiky je sobecké pořídit si dítě kdykoli a v jakémkoli věku - protože kdykoli a v jekémkoli věku můžeme všichni umřít.

Zuzi, vlastně ti tak tiše, přejícně závidím. Kdysi jsem to chtěla taky tak, po 2 dětech si s odstupem pořídit třetí. No, osud mi to zařídil jinak, tak zaplaťpámbu za ty děti dvě.

Blossom, suhlas. Co komu do toho, ci zenska chce alebo nechce dieta a v akom veku? Je to len jej vec.
Ja rozmyslam nad tym, ze si vezmem jedno do pestunskej starostlivosti ... a je mi uplne u prdky ako sa kto na to pozera.

Mít dítě je opravdu starost té dané ženy či rodiny.
Ale vím, že stále u nás je status, že na ženu po 30ti bez dítěte, která je rozhodnuta klidně i počkat , kouká jako na exota, nebo chudinku, která si neumí zařídit život. Říkám to z vlastní zkušenosti i ze zkušenosti svých starších bezdětných kamarádek.

A počítat s tím, že si pořídím v 50ti mimo s tím, že kdyby se cokoliv stalo, že se automaticky postarají starší sourozenci, mi příjde taky hodně sobecké.

Klubko napsal(a):

Mít dítě je opravdu starost té dané ženy či rodiny.
Ale vím, že stále u nás je status, že na ženu po 30ti bez dítěte, která je rozhodnuta klidně i počkat , kouká jako na exota, nebo chudinku, která si neumí zařídit život. Říkám to z vlastní zkušenosti i ze zkušenosti svých starších bezdětných kamarádek.

A počítat s tím, že si pořídím v 50ti mimo s tím, že kdyby se cokoliv stalo, že se automaticky postarají starší sourozenci, mi příjde taky hodně sobecké.

S tím tlakem okolí máte pravdu .... kamarádka se vdala ve  dvaceti, nastěhovali se do domečku, který se musel kompletně spravit ( nebyla tam voda, odpady ... nic ..) tak se rozhodli, že s dětma  tak dva roky počkají, než ten domeček nějak sprovozní .... a měli  jste vidět ty soucitné pohledy vyjadřující  ....  chuděrka, rok vdaná (21 let) a nemá děťátko ...  a dotazy babek v samošce  : Aničko, už jste byli u doktora, když nemůžete mít malé ? ... Ona z toho byla pěkně otrávená ... nikdo nechtěl pochopit, že  prostě to tak chtějí ... na to bylo okolí slepé, hluché .... :dumbom:

Klubko napsal(a):

Mít dítě je opravdu starost té dané ženy či rodiny.
Ale vím, že stále u nás je status, že na ženu po 30ti bez dítěte, která je rozhodnuta klidně i počkat , kouká jako na exota, nebo chudinku, která si neumí zařídit život. Říkám to z vlastní zkušenosti i ze zkušenosti svých starších bezdětných kamarádek.

A počítat s tím, že si pořídím v 50ti mimo s tím, že kdyby se cokoliv stalo, že se automaticky postarají starší sourozenci, mi příjde taky hodně sobecké.

podle me, ten tlak je davno pase...aspon ve velkomestech.
Na vesnicich se to jeste udrzuje, ale rozhodne te za to nikdo neukamenuje.

babucho, nemáš pravdu. I v Praze a jinde žijí lidé, kteří stále mají nějak pocit, ti dát najevo, že bys s tím měla něco dělat. No jejich problém, když se tím chtějí zaobírat.

Pro me osobne mnohem  vetsim problemem je ubytek kamaradek. Vetsina z nich uz ma nejakeho chlapa, s nimz travi vetsinu casu, pak nektere i to dite. Uz maji uplne jine starosti, nez ja. A ja si nechci povidat o plinkach. Spis v  tom vidim trosku ten skryty a naprosto nezamerny tlak ;-)))

Babuško jaguško - mohu potvrdit Klubko, má kamarádka, o níž jsem psala, je pražanda.

Klubko napsal(a):

babucho, nemáš pravdu. I v Praze a jinde žijí lidé, kteří stále mají nějak pocit, ti dát najevo, že bys s tím měla něco dělat. No jejich problém, když se tím chtějí zaobírat.

Takovi lidi se najdou vsude, ale co je mi do nich? S lidma, kteri tohle deklaruji, si nemam co rict, vyhybam se jim. Holt ve mestech mas tu nabidku lidskych nazoru pestrejsi ;-)

baba.jaga napsal(a):

Klubko napsal(a):

babucho, nemáš pravdu. I v Praze a jinde žijí lidé, kteří stále mají nějak pocit, ti dát najevo, že bys s tím měla něco dělat. No jejich problém, když se tím chtějí zaobírat.

Takovi lidi se najdou vsude, ale co je mi do nich? S lidma, kteri tohle deklaruji, si nemam co rict, vyhybam se jim. Holt ve mestech mas tu nabidku lidskych nazoru pestrejsi ;-)

Je fakt, že ve větším městě asi najdeš snadněji lidi, budou tolerovat, nebo jim to bude fuk.
Ale to další - co je ti do nich? Ono se kolikrát stane, že je to třeba letitá kamarádka, sestra nebo někdo z rodiny a doteď jste neřešili, najednou je ti 30/35 a oni dojdou s tím, jaká jsi kariéristka, že chceš mít dítě až v 35, v 40 a pod. A vyhýbat se? Proč vlastně, obvykle to není mezi lidmi snad až tak základní téma, pokud jo - pokud ten protějšek není schopen akceptovat, že to máš nastavený jinak, tak je to jeho problém.

Oxi: a nejsi pedo, nebo homo??? :lol:
(já jen cvičně, ono se na to duševně připrav, jestli si chceš vzít do péče dítě jako samostatně žijící chlap, a je to vůbec reálné?-svěří ti dítě do péče, chodíš-li do zam. a žiješ-li sám? Tedy žiješ-li...)

Florio napsal(a):

Oxi: a nejsi pedo, nebo homo??? :lol:
(já jen cvičně, ono se na to duševně připrav, jestli si chceš vzít do péče dítě jako samostatně žijící chlap, a je to vůbec reálné?-svěří ti dítě do péče, chodíš-li do zam. a žiješ-li sám? Tedy žiješ-li...)

A niesi ty IQ 25-35? Jaj, nie, to je tvoj vek ... (ja tiez len cvicne ...)
Ste fakt poniektore ******** *****, fnukate, ze vasi chlapi nemaju vztah k detom a ked ho mam, tak som predak alebo homos.
Vidim, ze priemerne IQ na Babinete sa zacalo povazlivo znizovat ...

Florio na tvoje dalsie otazky odpovedat nebudem, ak chces zisti si sama. A ano, zijem. A dusevne pripraveny som dostatocne.

Oxi napsal(a):

Florio napsal(a):

Oxi: a nejsi pedo, nebo homo??? :lol:
(já jen cvičně, ono se na to duševně připrav, jestli si chceš vzít do péče dítě jako samostatně žijící chlap, a je to vůbec reálné?-svěří ti dítě do péče, chodíš-li do zam. a žiješ-li sám? Tedy žiješ-li...)

A niesi ty IQ 25-35? Jaj, nie, to je tvoj vek ... (ja tiez len cvicne ...)
Ste fakt poniektore ******** *****, fnukate, ze vasi chlapi nemaju vztah k detom a ked ho mam, tak som predak alebo homos.
Vidim, ze priemerne IQ na Babinete sa zacalo povazlivo znizovat ...

Oxi :pussa: :hjarta: pro mě jsi chlap s velkým :D CH ... a tvůj vztah k dětem obdivuji - a vážím si toho, že takoví chlapi jako ty - jsou ... kéž by jich bylo víc.

Flo - to myslela určitě jen ze srandy ... jen si asi neuvědomila, že by se její styl humoru mohl někoho dotknout ;)

Feuria napsal(a):

Oxi napsal(a):

Florio napsal(a):

Oxi: a nejsi pedo, nebo homo??? :lol:
(já jen cvičně, ono se na to duševně připrav, jestli si chceš vzít do péče dítě jako samostatně žijící chlap, a je to vůbec reálné?-svěří ti dítě do péče, chodíš-li do zam. a žiješ-li sám? Tedy žiješ-li...)

A niesi ty IQ 25-35? Jaj, nie, to je tvoj vek ... (ja tiez len cvicne ...)
Ste fakt poniektore ******** *****, fnukate, ze vasi chlapi nemaju vztah k detom a ked ho mam, tak som predak alebo homos.
Vidim, ze priemerne IQ na Babinete sa zacalo povazlivo znizovat ...

Oxi :pussa: :hjarta: pro mě jsi chlap s velkým :D CH ... a tvůj vztah k dětem obdivuji - a vážím si toho, že takoví chlapi jako ty - jsou ... kéž by jich bylo víc.

Flo - to myslela určitě jen ze srandy ... jen si asi neuvědomila, že by se její styl humoru mohl někoho dotknout ;)

pche, domnívám se, že Oxi, skutečně nepotřebuje zdvihat sebevědomí a vyřešit si umí věci sám, i za jiné, že :-)
K IQ,  25-35, to bych tu nepsala, kdepák, tomu se říká myslím těžká debilita?

Oxi, a nemyslela to Florio jen z právního hlediska ty komplikace se svěřením?Já se v tom taky moc nevyznám. Naivně jsem se domnívala, že třeba když je žena sama, bez muže a nemůže mít mimi, že bude mít asi horší podmínky pro získání mimi,než nějaký pár. Právo asi moc nezajímá, že se muž či žena,ač jsou sami klidně postarají lépe o adoptované dítě, než manželský pár, který je může za pár dní klidně vrátit. Ale před sociálkou "fungují" jako rodina, tak asi mají větší šanci. Nebo jak to je?

pche :lol:

Flo - uklidni se.

Klubko napsal(a):

Oxi, a nemyslela to Florio jen z právního hlediska ty komplikace se svěřením?Já se v tom taky moc nevyznám. Naivně jsem se domnívala, že třeba když je žena sama, bez muže a nemůže mít mimi, že bude mít asi horší podmínky pro získání mimi,než nějaký pár. Právo asi moc nezajímá, že se muž či žena,ač jsou sami klidně postarají lépe o adoptované dítě, než manželský pár, který je může za pár dní klidně vrátit. Ale před sociálkou "fungují" jako rodina, tak asi mají větší šanci. Nebo jak to je?

Je to přesně takto, sociálka má na to něco jako scoring. Prostě Oxi jako samostatně žijící chlap ty body asi nedostane...a názor okolí? Chce-li adoptovat dítě samotný chlap, je "divnej".

Jinak aby jsi byla v obraze, ona je ta jeho reakce (a Feurii) trošku takové doprsknutí jednoho off topic z jiné diskuze, takže OK - jakoby mám dostat nyní sodu :).

Klubko, ak pedo a homo moze mat spojitost s pravnymi komplikaciami OK, asi to tak myslela.
Adoptovat, osvojit, pestunska starostlivost ... to su rozne pojmy.
Nemam chut to tu rozoberat, minimalne preto, ze pokial by ste nad tym uvazovali vy, zistite si info same. Ale ano, mozem si adpotovat, osvojit aj vziat do pestunskej starostlivosti, aj ked som sam ...
Florio, pre tvoju info, kym som sa stal dobrovolnikom v kojenaku presiel som aj psychologickym pohovorom a podobne ...

sifony - dva :D

Fe :pussa:

Florio napsal(a):

Je to přesně takto, sociálka má na to něco jako scoring. Prostě Oxi jako samostatně žijící chlap ty body asi nedostane...a názor okolí? Chce-li adoptovat dítě samotný chlap, je "divnej".

Ked do toho nevidis, tak sa do toho nekecaj. Nepustaj bludy o niecom, co okolo teba ani nepreslo, OK?

Oxi, je divnej tím že se liší? Asi máš pravdu. Protože prostě se moc nenosí, aby muž chodil ve svém volném čase pečovat o miminka. Ale tím bych ho nějak neshazovala. Já jsem teda žena a mám určitě "chladnější" vztah k dětem,než on jako muž. Takže jsem vlastně taky divná?Protože bych měla nad každým uzlíkem volat a jásat. Není to tak. Děti mám moc ráda, žene mi do očí slzy, když vidím někdy jejich osudy, jak to někdo odkládá jako koťata, ale zatím jsem asi ještě velký "sobec" na to,abych se jim věnovala 24 hodin denně. Buďme rádi, že takoví muži mezi námi jsou. A právě proto mi vadí v těch naších zákonech, že na to mají nějaký scoring, místo aby posuzovali jedince.

To je stejné jako s rasismem.....

sifony - dva :D

Prosím a ještě pro me jako pro idiota. Ehm ,Co je to pedo...?

Mam kamaradku 38 let co je rozvedena a ma dve pubertalni dcery.Pred necelym rokem si nasla pritele o 10 let mladsiho a planuji spolu mimco.Ptala se me na muj nazor.Ja se ji to snazila rozmluvit.Rekla jsem ji jestli si dovede sebe predstavit ve veku skoro 50 let samotnou s ditetem s zivotnim minimem na ne dve 5500 kc.
Ona mi neustale tvrdi,ze Honza by ji neopustil.Nechce si pripustit,ze by zustala sama s ditetem.

Klubko napsal(a):

Prosím a ještě pro me jako pro idiota. Ehm ,Co je to pedo...?

Myslela pedofil.
Hi, my name is Phill. Pedo Phill :)

Oxi napsal(a):

Klubko napsal(a):

Prosím a ještě pro me jako pro idiota. Ehm ,Co je to pedo...?

Myslela pedofil.
Hi, my name is Phill. Pedo Phill :)

Jo,aha. Mě to v tom vedru nedotéká.. :vissla:

já znám jen Philla Colinse :D

Klubko napsal(a):

Oxi, je divnej tím že se liší? Asi máš pravdu. Protože prostě se moc nenosí, aby muž chodil ve svém volném čase pečovat o miminka. Ale tím bych ho nějak neshazovala. Já jsem teda žena a mám určitě "chladnější" vztah k dětem,než on jako muž. Takže jsem vlastně taky divná?Protože bych měla nad každým uzlíkem volat a jásat. Není to tak. Děti mám moc ráda, žene mi do očí slzy, když vidím někdy jejich osudy, jak to někdo odkládá jako koťata, ale zatím jsem asi ještě velký "sobec" na to,abych se jim věnovala 24 hodin denně. Buďme rádi, že takoví muži mezi námi jsou. A právě proto mi vadí v těch naších zákonech, že na to mají nějaký scoring, místo aby posuzovali jedince.

To je stejné jako s rasismem.....

Klubko, nenapsala jsem, že Oxi JE divný, napsala jsem, s jakými reakcemi okolí se může setkat. To není totožné s tím, co si o tom, že si chce vzít dítě do pěstounské péče, myslím já osobně. Nechtěla jsem ho shazovat.
Oxi- určitě budeš muset doložit, že se dokážeš o dítě starat a jak, v jakých podmínkách bude žít a že jsi zdravotně v pořádku, aby ses o něj mohl starat.

"homo"=homosexuál, "pedo"=pedofil - ty sis nevšimla, že lidi často k těmto odlišně sexuálně orientovaným nemají moc přátelský vztah? Já tedy jsem si toho tedy všimla, názory jako "zavřít", "já bych ho zabil" a pod. pronášejí čeští občané často a rádi. Nebo moc poslouchám rádio :-)

Slovo: pedo-

Význam:
první část složených slov mající význam
•  1. půda, půdní
•  2. dítě, dětský
•  3. krok

PEDO – levný vodivý a průhledný polymer, který se běžně používá na antistatické vrstvy na fotografických filmech a na průhledné kontakty v displejích. PEDOT je složen ze dvou komponent, základní PEDT a PSS.

A homo urcite som (homo sapiens :) )

Florio napsal(a):

Oxi- určitě budeš muset doložit, že se dokážeš o dítě starat a jak, v jakých podmínkách bude žít a že jsi zdravotně v pořádku, aby ses o něj mohl starat.

To musi dolozit aj par, ktory sa chce o dieta starat, nielen jednotlivec, nic noveho mi nepises ... a nieco z toho som musel dolozit aj do kojenaku :) Nepotrebujem poradit, mam dostatocne zdoje informacii.

Flo prostě jenom ráda píše i za široké okolí ... :)

"homo"=homosexuál, "pedo"=pedofil - ty sis nevšimla, že lidi často k těmto odlišně sexuálně orientovaným nemají moc přátelský vztah? Já tedy jsem si toho tedy všimla, názory jako "zavřít", "já bych ho zabil" a pod. pronášejí čeští občané často a rádi. Nebo moc poslouchám rádio :-)


Já myslím, že se to docela zlepšilo.. Nebo v mém okolí jsou asi normální lidé. Lesbičky a homosexuálové mi fakt neva. Mám mezi nimi i známé. Dokonce jedna lesbička pracuje u nás v práci a nemáme s tím problém. Šéfa spíše zajímají její výsledky,než sexuální život.
Ale pedofil patří určitě do rukou odborníka, tam se jedná už o sexuální deviaci, narozdíl od těch druhých prípadů.

Oxi napsal(a):

Florio napsal(a):

Oxi- určitě budeš muset doložit, že se dokážeš o dítě starat a jak, v jakých podmínkách bude žít a že jsi zdravotně v pořádku, aby ses o něj mohl starat.

To musi dolozit aj par, ktory sa chce o dieta starat, nielen jednotlivec, nic noveho mi nepises ... a nieco z toho som musel dolozit aj do kojenaku :) Nepotrebujem poradit, mam dostatocne zdoje informacii.

Pravda je, že já nikdy neusilovala o svěření dítěte do péče, (sama bych si jej raději adoptovala, i když bych nedostávala dávky, ale zase je pravda, že těch dětí se rodiče kolikrát zcela nevzdají z úplně debilních důvodů a skutečný zájem o ně nemají veškerý žádný) tak nevím jak ten proces prakticky vypadá, což ty sis dozajista zjistil, já ti neradím, jen sděluji v čem si myslím, že můžou nastat potíže. Můžu teda něco říct? Znám dost pěstounských rodin, ale žádného chlapa, který dostal do péče dítě a byl samostatně žijící jednotka. Až se ti to povede, půjdu to oslavit - toto není vtip.

Florio napsal(a):

Až se ti to povede, půjdu to oslavit - toto není vtip.

Podari, verim tomu. Niet dovodu, preco nie.

Klubko napsal(a):

"homo"=homosexuál, "pedo"=pedofil - ty sis nevšimla, že lidi často k těmto odlišně sexuálně orientovaným nemají moc přátelský vztah? Já tedy jsem si toho tedy všimla, názory jako "zavřít", "já bych ho zabil" a pod. pronášejí čeští občané často a rádi. Nebo moc poslouchám rádio :-)


Já myslím, že se to docela zlepšilo.. Nebo v mém okolí jsou asi normální lidé. Lesbičky a homosexuálové mi fakt neva. Mám mezi nimi i známé. Dokonce jedna lesbička pracuje u nás v práci a nemáme s tím problém. Šéfa spíše zajímají její výsledky,než sexuální život.
Ale pedofil patří určitě do rukou odborníka, tam se jedná už o sexuální deviaci, narozdíl od těch druhých prípadů.

Ale ano, jenže jakmile dojde na lámání chleba, tak je pseudohumanismus najednou fuč. Třeba když se uvažovalo o registrovaném partnerství - i když, máš pravdu, asi to jde k lepšímu, když se to nakonec schválilo.
Mám doma na návštěvě na 2 měsíce homosexuálního pedofila, opravdu a skutečně...naštěstí je dcera dcera a úplně malinká, jeho zajímají ty od 10 let věku nahoru a navíc je nepraktikující pedofil. (pro Oxiho-ne, není to můj manžel)

Florio napsal(a):

Mám doma na návštěvě na 2 měsíce homosexuálního pedofila, opravdu a skutečně...naštěstí je dcera dcera a úplně malinká, jeho zajímají ty od 10 let věku nahoru a navíc je nepraktikující pedofil. (pro Oxiho-ne, není to můj manžel)

Ja som cital o tvojich problemoch, preto ma zaraza, ze si sa do mna pustila ...
A ta narazka na lezbu doktorku ... tebe to fakt nedoslo? Mozno divny kompliment ale dostatocne jasny. Ziadna urazka nikoho, len slovna hracka so slovom kus a jeho vyznamom ... ;)

homosexuální pedofil - to je docela mazec... léčí se ?

Oxi napsal(a):

Florio napsal(a):

Mám doma na návštěvě na 2 měsíce homosexuálního pedofila, opravdu a skutečně...naštěstí je dcera dcera a úplně malinká, jeho zajímají ty od 10 let věku nahoru a navíc je nepraktikující pedofil. (pro Oxiho-ne, není to můj manžel)

Ja som cital o tvojich problemoch, preto ma zaraza, ze si sa do mna pustila ...
A ta narazka na lezbu doktorku ... tebe to fakt nedoslo? Mozno divny kompliment ale dostatocne jasny. Ziadna urazka nikoho, len slovna hracka so slovom kus a jeho vyznamom ... ;)

lesbu doktorku-v té diskuzi s xxxx? Ale ano, to jsem pochopila, no ona ne, takže prostě reagovala jak reagovala, to se stává - to už je ale fakt úplně mimo, ty brďo, to už mám v hlavě někde "za rohem":-)))...


Feuria-s tím léčením, to si děláš ze mě srandu? - no teď fakt nevím...

ne - nedělám si srandu - proč ? Prostě se ptám - když někdo takovou úchylku má - a ví o tom - tak mě zajímá - zda se to nějak drží pod kontrolou ... já takového nikoho neznám - tak mě to opravdu zajímá - je mi jasný - že je hodně lidí - co prostě maj nějakou tu odchylku... tahle je podle mě - docela i nebezpečná. Tedy mohla by být...

Feuria napsal(a):

ne - nedělám si srandu - proč ? Prostě se ptám - když někdo takovou úchylku má - a ví o tom - tak mě zajímá - zda se to nějak drží pod kontrolou ... já takového nikoho neznám - tak mě to opravdu zajímá - je mi jasný - že je hodně lidí - co prostě maj nějakou tu odchylku... tahle je podle mě - docela i nebezpečná. Tedy mohla by být...

Ani ja nikoho takeho nepoznam. Ale co prebehlo mediami, tak sa bohuzial podobni papeci pod kontrolou nedrzia. Vid nedavne udalosti ked ten slovensky pako zavrazdil chlapca v CR ...

Ale ano, jenže jakmile dojde na lámání chleba, tak je pseudohumanismus najednou fuč. Třeba když se uvažovalo o registrovaném partnerství - i když, máš pravdu, asi to jde k lepšímu, když se to nakonec schválilo.
Mám doma na návštěvě na 2 měsíce homosexuálního pedofila, opravdu a skutečně...naštěstí je dcera dcera a úplně malinká, jeho zajímají ty od 10 let věku nahoru a navíc je nepraktikující pedofil. (pro Oxiho-ne, není to můj manžel)



Hmmmmmm - :co:

Feuria napsal(a):

ne - nedělám si srandu - proč ? Prostě se ptám - když někdo takovou úchylku má - a ví o tom - tak mě zajímá - zda se to nějak drží pod kontrolou ... já takového nikoho neznám - tak mě to opravdu zajímá - je mi jasný - že je hodně lidí - co prostě maj nějakou tu odchylku... tahle je podle mě - docela i nebezpečná. Tedy mohla by být...

Proč by si měla dělat srandu? Mě by taky zajímalo jestli tento člověk co máš doma je nějak léčený atd. Homosexuál je v poho ale pedofil a doma? No nevím:dumbom:

Jj, já měla první dítě v šestadvaceti, což bylo na přelomu osmdesátých a devadesátých let vděčným tématem vyptávání různých šťouralů - co jako, kdy jako a podobně. Skutečně mě to otravovalo, takže jsem podobným lidem odpovídala rovněž otázkou: Ty nemáš co dělat, že se staráš o druhé a nikoliv o sebe??? a podobné nemístné vyptávání ustávalo :)
Jinak jsem se narodila a vyrostla v Praze ;)

Feuria napsal(a):

ne - nedělám si srandu - proč ? Prostě se ptám - když někdo takovou úchylku má - a ví o tom - tak mě zajímá - zda se to nějak drží pod kontrolou ... já takového nikoho neznám - tak mě to opravdu zajímá - je mi jasný - že je hodně lidí - co prostě maj nějakou tu odchylku... tahle je podle mě - docela i nebezpečná. Tedy mohla by být...

No, ani to není až tak nebezpečné. On nemá agresivní sklony. Tenhle náš "strejda", je mu už přes 60, už si své odseděl, byl dva roky v kriminále za to, že se vyspal párkrát s nezletilými chlapci - žádné znásilnění, ze zákona zneužití. Tam podstoupil nějakou terapii, ale tak vůbec mu to asi stačilo - navíc on se strašně bojí smrti a dal se "na Bibli", bojí se pekla a tak, takže nechce být hříšný-chachachabluhehe...kdepak, tihle Pavlové šavlové, ti sekají latinu :D. Ale kdybych měla syna ve věku kolem 13 let, tak bych mu ho na hlídání nesvěřila :-))))

eremuruss napsal(a):

Mam kamaradku 38 let co je rozvedena a ma dve pubertalni dcery.Pred necelym rokem si nasla pritele o 10 let mladsiho a planuji spolu mimco.Ptala se me na muj nazor.Ja se ji to snazila rozmluvit.Rekla jsem ji jestli si dovede sebe predstavit ve veku skoro 50 let samotnou s ditetem s zivotnim minimem na ne dve 5500 kc.
Ona mi neustale tvrdi,ze Honza by ji neopustil.Nechce si pripustit,ze by zustala sama s ditetem.

Svatá Boží prostoto :rolleyes:
erem, nejhorší na tom je, že láskou zaslepená ženská nevidí-neslyší a ptá se okolí na rady, které stejně neposlechne :/

To je mazec.

Mám doma na návštěvě na 2 měsíce homosexuálního pedofila, opravdu a skutečně

No tak to se o dceru nemusíš bát, ne? to bys měla problém, kdybys měla syna ;)

Ronja napsal(a):

Mám doma na návštěvě na 2 měsíce homosexuálního pedofila, opravdu a skutečně

No tak to se o dceru nemusíš bát, ne? to bys měla problém, kdybys měla syna ;)

Popravdě, i kdyby na žádného chlapce za posleních 10 let ani nesáhl, stejně bych měla pochybnosti.

Florio napsal(a):

Ronja napsal(a):

Mám doma na návštěvě na 2 měsíce homosexuálního pedofila, opravdu a skutečně

No tak to se o dceru nemusíš bát, ne? to bys měla problém, kdybys měla syna ;)

Popravdě, i kdyby na žádného chlapce za posleních 10 let ani nesáhl, stejně bych měla pochybnosti.

a to je asi právě ta xenofobie...

Florio napsal(a):

Feuria napsal(a):

ne - nedělám si srandu - proč ? Prostě se ptám - když někdo takovou úchylku má - a ví o tom - tak mě zajímá - zda se to nějak drží pod kontrolou ... já takového nikoho neznám - tak mě to opravdu zajímá - je mi jasný - že je hodně lidí - co prostě maj nějakou tu odchylku... tahle je podle mě - docela i nebezpečná. Tedy mohla by být...

No, ani to není až tak nebezpečné. On nemá agresivní sklony. Tenhle náš "strejda", je mu už přes 60, už si své odseděl, byl dva roky v kriminále za to, že se vyspal párkrát s nezletilými chlapci - žádné znásilnění, ze zákona zneužití. Tam podstoupil nějakou terapii, ale tak vůbec mu to asi stačilo - navíc on se strašně bojí smrti a dal se "na Bibli", bojí se pekla a tak, takže nechce být hříšný-chachachabluhehe...kdepak, tihle Pavlové šavlové, ti sekají latinu :D. Ale kdybych měla syna ve věku kolem 13 let, tak bych mu ho na hlídání nesvěřila :-))))

a třeba tví sousedi takové děti nemají? :co:

Florio napsal(a):

Florio napsal(a):

Ronja napsal(a):

No tak to se o dceru nemusíš bát, ne? to bys měla problém, kdybys měla syna ;)

Popravdě, i kdyby na žádného chlapce za posleních 10 let ani nesáhl, stejně bych měla pochybnosti.

a to je asi právě ta xenofobie...

Tina: ještě jednou - myslím si, že i moje vlastní cítění je v tomto případě xenofobní.
Na tvou otázku však odpověď - tady kolem, nikdo syna v tomto věku nemá.

Florio napsal(a):

Florio napsal(a):

Ronja napsal(a):

No tak to se o dceru nemusíš bát, ne? to bys měla problém, kdybys měla syna ;)

Popravdě, i kdyby na žádného chlapce za posleních 10 let ani nesáhl, stejně bych měla pochybnosti.

a to je asi právě ta xenofobie...

Tak pozor Flori, to je úplně něco jiného. Xenofobie!
Přece člověk, který má takové sklony, jednou se u něj projeví, tak by měl navštěvovat specialistu. Nedávno jsem v Lidovkách četla podrobný rozhovor s Dr. Wiessem, který se tímto zabývá a sám říká, že u nás jsou tresty dost nízké za zneužití atd. A on jako odborních říká, že by byl pro zpřísnění. A hlavně pro uzákonění, že pokud nebudou pod kontrolou terapie, tak by je i trestně stíhal. Nelze to omlouvat jen tím, že jsou přeci nemocní, že oni za to nemohou atd. Jo, jenže to vypravuj těm obětem.

Florio napsal(a):

Florio napsal(a):

Florio napsal(a):

Popravdě, i kdyby na žádného chlapce za posleních 10 let ani nesáhl, stejně bych měla pochybnosti.

a to je asi právě ta xenofobie...

Tina: ještě jednou - myslím si, že i moje vlastní cítění je v tomto případě xenofobní.
Na tvou otázku však odpověď - tady kolem, nikdo syna v tomto věku nemá.

já jsem nereagovala na tu xenofobii, ale na bezohlednost, s jakou nechám ve svém okolí člověka, který má takovouhle úchylku, aniž by o tom okolí vědělo a mělo na výběr... třeba tam někdo má takové dítě na prázdninách...

a xenofobie je podle mě strach z cizinců, opravte mě, pokud se pletu...

Sorry Flo, ale mám husí kůži z toho strejdy!
Souhlasím s Tinou - nesnesla bych ho.
Fakt je, že já mám dva syny - 17 a 8.
Fuj, fuj - jen to pomyšlení - brrrr!!!

Kuty a tuším Klubko se tu pozastavily nad možností , že by se o mého nejmladšího měl postarat některý  ze starších sourozenců.  Přišlo jim to sobecké. Mě ne. Je to o tom, že v rodině, kde  někdo zemře a zůstanou po něm  nezaopatřené děti, se obvykle nejdříve osloví příbuzní. V případě bouračky 25 letých rodičů se pěstouny stávají  třeba i 60letí prarodiče běžně, že??  Takže protože vím, že se mé starší děti milují, určitě by nenechali mladšího bráchu šoupnout do děcáku... V mé rodině tomu věřím.
No a co se týče obav z dožití - jak už jsem psala- kdyby se bývala  porodu ve vyšším věku bála má babča, asi bych tu dneska nedatlovala.:D:jojo:
A můj život?  Chodím do kina,  i do divadla ( mám přece kamarádky, které  zaskočí a jsou ve věku  budoucích babiček, tak jim to nečiní potíž :D) Jezdíme na  kolech, chodíme plavat, grilujeme, nakupujeme, chodíme po kopcích, manžel  si chodí zaplácat volejbal....  Prostě tak jako ti ostatní. Co se dá s prckem? Dnes praktickky vše, protože vše je dostupné, mobil v kapse.. Rozhodně je jednodušší mít mrně dnes než před 25 lety...
Říkám, že se skutečně těším až bude větší- oživuji si s ním znalosti, vzpomínám na říkadla- chechtám se , že nechápe, co to je nemít telefon......   Já se fakt nenutím do veselosti- já se tak s nejmladším cítím....

tolerance je hezká věc, ale nesmí ohrozit mé děti, mě, ani přátele a vůbec kohokoli v mém okolí - howgh...
a víš, kolik takových "strejdů" už někdy někde něco někomu provedlo - a tady čekat, až se vážně něco stane, je pěkná hloupost...

Florio napsal(a):

Feuria napsal(a):

Oxi :pussa: :hjarta: pro mě jsi chlap s velkým :D CH ... a tvůj vztah k dětem obdivuji - a vážím si toho, že takoví chlapi jako ty - jsou ... kéž by jich bylo víc.
Flo - to myslela určitě jen ze srandy ... jen si asi neuvědomila, že by se její styl humoru mohl někoho dotknout ;)

pche, domnívám se, že Oxi, skutečně nepotřebuje zdvihat sebevědomí a vyřešit si umí věci sám, i za jiné, že :-)
K IQ,  25-35, to bych tu nepsala, kdepák, tomu se říká myslím těžká debilita?

Tuším ani tvoj štýl humoru každému nesadne, že? ;) Tak sa netreba obúvať do druhých, ale pozametať si najprv doma.

Selima napsal(a):

Florio napsal(a):

Feuria napsal(a):

Oxi :pussa: :hjarta: pro mě jsi chlap s velkým :D CH ... a tvůj vztah k dětem obdivuji - a vážím si toho, že takoví chlapi jako ty - jsou ... kéž by jich bylo víc.
Flo - to myslela určitě jen ze srandy ... jen si asi neuvědomila, že by se její styl humoru mohl někoho dotknout ;)

pche, domnívám se, že Oxi, skutečně nepotřebuje zdvihat sebevědomí a vyřešit si umí věci sám, i za jiné, že :-)
K IQ,  25-35, to bych tu nepsala, kdepák, tomu se říká myslím těžká debilita?

Tuším ani tvoj štýl humoru každému nesadne, že? ;) Tak sa netreba obúvať do druhých, ale pozametať si najprv doma.

přesně tak - Florio, nevím, kdo tu první začal přenášet problémy z jedné diskuse do druhé a moralizovat - omlouvám se za :offtopic: a strašně mě štve, že na vlákně, které sem teď zatahuješ, jsem ti poskytla střelivo :(

Klubko napsal(a):

Florio napsal(a):

Florio napsal(a):

Popravdě, i kdyby na žádného chlapce za posleních 10 let ani nesáhl, stejně bych měla pochybnosti.

a to je asi právě ta xenofobie...

Tak pozor Flori, to je úplně něco jiného. Xenofobie!
Přece člověk, který má takové sklony, jednou se u něj projeví, tak by měl navštěvovat specialistu. Nedávno jsem v Lidovkách četla podrobný rozhovor s Dr. Wiessem, který se tímto zabývá a sám říká, že u nás jsou tresty dost nízké za zneužití atd. A on jako odborních říká, že by byl pro zpřísnění. A hlavně pro uzákonění, že pokud nebudou pod kontrolou terapie, tak by je i trestně stíhal. Nelze to omlouvat jen tím, že jsou přeci nemocní, že oni za to nemohou atd. Jo, jenže to vypravuj těm obětem.

OK, Klubko, tohle co píšeš, je už cesta - to se mi zdá fajn, aby tito lidé chodili na terapii, ale preventivně zavírat? Vůbec to nechci podceňovat. Není mi líto ani našeho hosta, že byl ve vězení za to, co se stalo, jakkoli i to by se dalo zpochybňovat (klukům co s nimi spal bylo 14 let). -Zajímalo by mě, kolik dívek přijde o panenství ve věku pod hranicí stanovenou zákonem (tj. pod 15 let)? Měli by ti, kteří se s nimi vyspali taky chodit na terapie? Ono to zní asi blbě a nikdo to moc nechce slyšet...a kolik dětí pod 15 let již vesele ohrožuje své spoluobčany, krade, vraždí...
Nemůžu jmenovat zdroj informací, ale vím, že se dějí i takové věci, kdy je otec obviněn z obtěžování dcery a nakonec se ukáže, že aktivní byla dcera (ve věku 5 let!), na otci bylo ovšem rozhodnutí o tom, zda na hru přistoupí, či pomaže-li s dcerou k doktorovi.
Nevím co dělá Dr.Weiss, ale stejně mi připadá trochu přitažený za vlasy stíhat někoho za tohle, co třeba nařídit povinně terapii všem psychopatům a když nedorazí, tak je zavřít? Nějak mi uniká taky, jak by se to dalo kontrolovat.

že se dějí i takové věci, kdy je otec obviněn z obtěžování dcery a nakonec se ukáže, že aktivní byla dcera (ve věku 5 let!),


ťukající smajlík prstíkem na čelo by nebyl?
Tak toto je už fakt moc :co:

Dr. Weiss je náš přední sexuolog a psycholog a zabývá se sexuálními deviacemi.
Blbě jsem to asi napsala. Chtěl stíhat ty, které už udělali nějakýé zločin a nedodržují léčbu. Ne je zavírat preventivně. Vím, že hodně lidí je i proti kastraci těchto lidí. Ale on prý u opakovaného znásilnování dětí by to povolil. Chápu, že to není černo-bílé. Jen jsem chtěla říci, že se mi líbil jeho názor, že nejlze nad všemi devianty držet ochrannou rukou, což náš zákon prý docela dělá.

eremuruss napsal(a):

Mam kamaradku 38 let co je rozvedena a ma dve pubertalni dcery.Pred necelym rokem si nasla pritele o 10 let mladsiho a planuji spolu mimco.Ptala se me na muj nazor.Ja se ji to snazila rozmluvit.Rekla jsem ji jestli si dovede sebe predstavit ve veku skoro 50 let samotnou s ditetem s zivotnim minimem na ne dve 5500 kc.
Ona mi neustale tvrdi,ze Honza by ji neopustil.Nechce si pripustit,ze by zustala sama s ditetem.

A ty si si to pripúšťala, keď si počínala svoje deti??? :co: A vidíš, si sama... Proste sa to nedá predvídať ani predpovedať, a ak zvíťazí strach nad intuíciou, tak ľudstvo vyhynie ešte rýchlejšie, ako sa predpokladá.

Tina: chápu a omlouvám se za zanesení tématu pedofilem...

Oxi napsal(a):

Feuria napsal(a):

ne - nedělám si srandu - proč ? Prostě se ptám - když někdo takovou úchylku má - a ví o tom - tak mě zajímá - zda se to nějak drží pod kontrolou ... já takového nikoho neznám - tak mě to opravdu zajímá - je mi jasný - že je hodně lidí - co prostě maj nějakou tu odchylku... tahle je podle mě - docela i nebezpečná. Tedy mohla by být...

Ani ja nikoho takeho nepoznam. Ale co prebehlo mediami, tak sa bohuzial podobni papeci pod kontrolou nedrzia. Vid nedavne udalosti ked ten slovensky pako zavrazdil chlapca v CR ...

No, niekto môže byť latentný pedofil, ako keď niekto nsíva o S/M a v živote to neskúsi... Taký je nebezpečný nanajvýš sám sebe, nie?

Tímto se veřejně omlouvám Florii za můj příspěvek č. 262, který jsme si spolu prodiskutovaly přes SZ, abychom nevnášely již toto téma na vlákno.
Děkuji za pochopení ;)

Florio napsal(a):

Nemůžu jmenovat zdroj informací, ale vím, že se dějí i takové věci, kdy je otec obviněn z obtěžování dcery a nakonec se ukáže, že aktivní byla dcera (ve věku 5 let!), na otci bylo ovšem rozhodnutí o tom, zda na hru přistoupí, či pomaže-li s dcerou k doktorovi.

Mozes mi to prosim vysvetlit? Ako mohlo byt 5 rocne dievcatko aktivne? V com? Povedalo otcovi "urob mi to ty kanoure"?
Toto neberiem. Hadzat zodpovednost na tak male dieta ... na taku hru moze pristupit len chory clovek ...
Ale vlastne neviem, o co ide ...

Selima napsal(a):

Oxi napsal(a):

Feuria napsal(a):

ne - nedělám si srandu - proč ? Prostě se ptám - když někdo takovou úchylku má - a ví o tom - tak mě zajímá - zda se to nějak drží pod kontrolou ... já takového nikoho neznám - tak mě to opravdu zajímá - je mi jasný - že je hodně lidí - co prostě maj nějakou tu odchylku... tahle je podle mě - docela i nebezpečná. Tedy mohla by být...

Ani ja nikoho takeho nepoznam. Ale co prebehlo mediami, tak sa bohuzial podobni papeci pod kontrolou nedrzia. Vid nedavne udalosti ked ten slovensky pako zavrazdil chlapca v CR ...

No, niekto môže byť latentný pedofil, ako keď niekto nsíva o S/M a v živote to neskúsi... Taký je nebezpečný nanajvýš sám sebe, nie?

To ano, ale myslel som ludi, ktori uz boli trestani a lieceni za sexualne delikty.

Jasan, tí by mali byť minimálne pod kontrolou(odbornou), a násilníci určite za mrežami. Ale na rozdiel od tých, ktorí si sovju úchylku a jej dôsledky uvedomujú, práve títo na to väčšinou :usch: prdia.

Selima nezlob se, ale  Tvůj příspěvek mě  rozesmál..Ne obsahem- chraň Bůh. Jen při zobrazení se mi ukázal pod titulkem tohoto vlákna- tj . Mě z toho vylezlo , že  Talmanová  by měla být za mřížemi...:D Je to zcela :offtopic::offtopic:

Všetci politici tam patria. :jojo:

Toto jest zase OFF TOPIC:Jen hlásím, že jsem vedle udělala nové téma-vlákno-prostor pro diskuzi o pedofilii, má-li někdo zájem dál diskutovat.

Selima: "No, zabúdate na dosť veľkú množinu tých, ktoré majú dieťa neskôr práve preto, že sa skôr nezadarilo. :/ Z môjho okolia poznám dosť prípadov, a to sa tým ešte všetci ani nechvália.

Selimo, psala jsem: "Každopádně pokud nějaká kočka nemohla mít dítě ve věku kolem třicky, je úžasné, že jí to osud dopřeje aspoň později."

;) ;)

Selima napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Mam kamaradku 38 let co je rozvedena a ma dve pubertalni dcery.Pred necelym rokem si nasla pritele o 10 let mladsiho a planuji spolu mimco.Ptala se me na muj nazor.Ja se ji to snazila rozmluvit.Rekla jsem ji jestli si dovede sebe predstavit ve veku skoro 50 let samotnou s ditetem s zivotnim minimem na ne dve 5500 kc.
Ona mi neustale tvrdi,ze Honza by ji neopustil.Nechce si pripustit,ze by zustala sama s ditetem.

A ty si si to pripúšťala, keď si počínala svoje deti??? :co: A vidíš, si sama... Proste sa to nedá predvídať ani predpovedať, a ak zvíťazí strach nad intuíciou, tak ľudstvo vyhynie ešte rýchlejšie, ako sa predpokladá.

Ne ja jsem si to v 19 letech nepripoustela.Ale ve svem veku a se svymi zkusenostmi,uz bych do toho nesla.Hlavne v teto tezke dobe.V dnesni dobe matka s ditetem bez prace a bez platiciho muze alimenty nemuze absolutne sama dite vychovat.Pokud ji ovsem nepomuzou rodice.:grater:

Ahoj, mam dotaz, ktery myslim alespon ramcove zapada do teto diskuze. Je mi 33 a deti zatim nemam. Ne ze bych to vedome planovala, ale proste to nejak vyplynulo. Studovala jsem 2 VS, pak rozchod s partnerem po 12 letech, atd. Vzhledem k tomu, ze jsem se pred par mesici prestehovala do Nemecka kvuli nove praci, materstvi ted nejakou dobu nepripada v uvahu, ale uvedomuji si, ze uz nemuzu moc dlouho otalet. Jenze si nejak nejsem jista, zda se pro materstvi hodim. Myslim, ze pokud by byvala nastala vhodna situace v mladsim veku, tolik bych to neresila, proste bych do toho sla a hotovo, ale ted to vidim trochu jinak. Nikdy jsem nebyla matersky typ. Mam rada nektere deti a nektere ne, stejne tak jako mam rada nektere lidi a jine nemusim, ale neda se rict, ze bych milovala deti obecne. Mam averzi k moderni hysterii kolem materstvi a k celebritam, ktere rozhlasuji, ze teprve v materstvi nasly smysl zivota (snad to tak opravdu je, ale koho to zajima :). Nemam pocit, ze by muj zivot bez vlastnich deti postradal smysl, miluji svoji praci, kterou povazuji za smysluplnou a mam hodne zajmu. Touhu po diteti presto citim, jako asi vetsina zen, pripada mi to jako uzasne dobrodruzstvi byt u toho, kdyz "se tvori" nova lidska bytost (tim "tvorenim" samozrejme nemyslim jen proces poceti, ale cely vyvoj od embrya az po dospeleho, samostatneho, a snad dobreho cloveka :)
Jak to mate vy? Premyslely jste o tom, proc vlastne chcete deti, nez jste se rozhodly pro materstvi nebo jste to braly jako hotovou vec, kterou netreba resit? Je tu nejaka maminka, ktera mela pred otehotnenim pochybnosti o svych materskych sklonech? Pripadne nekdo, kdo se na rodicovstvi necitil a vedome se rozhodl, ze deti mit nebude? Jak jste se s vasim rozhodnutim vyrovnaly/i?
Diky za vase nazory a prominte mi chybejici diakritiku (nemam ceskou klavesnici).

První dítě jsem měla v 18,5 neplánovaně.  Předtím jsem byla vyslověně neeeeeemateřský typ- ani s kočárkem a panenkami jsem si nikdy nehrála.... Takže překvápko.  Všechno bylo nové, cizí, malého jsem milovala od prvního kouknutí, ale chvílemi  to byla POVINNOST....VŠ a podobné náležitosti jsem pořídila u synka a brala jsem to  jako "normální stav" Láska mateřská  se dostavila samovolně - ono  to fakt změní....:D
Dceru jsem měla  o kupu let později   radost byla stejná , mateřské city se jen oživily. Třetí byl vytoužený a  mám pocit , že skutečně teprve  TE Ď  jsem máma. Předtím to bylo jen tak nějak - vyplynulo ze života... Pořád jse se někam hnala ( peníze,kariéra, vztah...:usch:) TE´d mi to připadá druhotné.. Nevím jak to mají ostatní maminy , ale  rouhavě tvrdím , že první dvě mateřství mě jen potkala ( i když své děti miluji všechny stejně a  nelituju , že jsem si je pořídila s nesprávným tatínkem), teď teprv mateřstvím žiju.  A dokážu pochopit   prcky. Přetím mi kolikrát cizí děti přišly jen jako cizí usmrkaní uřvánci - MÁMY PROMINOU, PROSÍM!!!, teď mě pláč každého fyzicky bolí... Nevím, jak bychto líp popsala... Prostě , být mámou jsem s musela asi naučit. Některé holčičky už odmala tahají kočárky s panenkou, krmí přebalují... Já jsem panenky vykuchala a zahodila, vožení kočárků sousedkám jsem se programově vyhýbala a nechápala , co na tom kamarádky vidí.. No a teď jsem mamina  až to tříská dveřma...  Takže pochybnostmi bych se fakt na Tvém místě netrápila! :jojo::jojo:

po diteti jsem touzila snad od 17 let.Kdyz jsem otehotnela byla jsem stastna a prala jsem si holcicku.Byla jsem tim doslova posedla.Narodil se me syn.Mohu rict,ze jsem byla zklamana,ze to neni dcera.Stesti jsem hned po porodu nepocitovala.Zvlast,kdyz syn vetsinu casu probrecel.Do pul roku se to upravilo a syn se stak muj mazanek se kterym jsem spala v posteli a udelala jsem pro nej prvni posledni.
Kdyz jsem cekala druhe dite tak jsem,uz nedoufala a hlavne neverila,ze by se me narodila vytouzena dcera.Spise jsem se bala jestli dokazu dat svou lasku i druhemu diteti.Ani jsem si nedovedla predstavit,ze bych je mela rada obe stejne.Narodila se mi dcera a ja byla poprve a naposledy na sebe pysna,ze tu holcicku mam.Sve deti mam obe stejne rada.I kdyz jako male dite me dala vice praci dcera byla zivejsi syn byl takova babovka ktery kam jsem ho posadila tam sedel.Ted v puberte se to,ale obratilo.

anais.de napsal(a):

Ahoj, mam dotaz, ktery myslim alespon ramcove zapada do teto diskuze. Je mi 33 a deti zatim nemam. Ne ze bych to vedome planovala, ale proste to nejak vyplynulo. Studovala jsem 2 VS, pak rozchod s partnerem po 12 letech, atd. Vzhledem k tomu, ze jsem se pred par mesici prestehovala do Nemecka kvuli nove praci, materstvi ted nejakou dobu nepripada v uvahu, ale uvedomuji si, ze uz nemuzu moc dlouho otalet. Jenze si nejak nejsem jista, zda se pro materstvi hodim. Myslim, ze pokud by byvala nastala vhodna situace v mladsim veku, tolik bych to neresila, proste bych do toho sla a hotovo, ale ted to vidim trochu jinak. Nikdy jsem nebyla matersky typ. Mam rada nektere deti a nektere ne, stejne tak jako mam rada nektere lidi a jine nemusim, ale neda se rict, ze bych milovala deti obecne. Mam averzi k moderni hysterii kolem materstvi a k celebritam, ktere rozhlasuji, ze teprve v materstvi nasly smysl zivota (snad to tak opravdu je, ale koho to zajima :). Nemam pocit, ze by muj zivot bez vlastnich deti postradal smysl, miluji svoji praci, kterou povazuji za smysluplnou a mam hodne zajmu. Touhu po diteti presto citim, jako asi vetsina zen, pripada mi to jako uzasne dobrodruzstvi byt u toho, kdyz \"se tvori\" nova lidska bytost (tim \"tvorenim\" samozrejme nemyslim jen proces poceti, ale cely vyvoj od embrya az po dospeleho, samostatneho, a snad dobreho cloveka :)
Jak to mate vy? Premyslely jste o tom, proc vlastne chcete deti, nez jste se rozhodly pro materstvi nebo jste to braly jako hotovou vec, kterou netreba resit? Je tu nejaka maminka, ktera mela pred otehotnenim pochybnosti o svych materskych sklonech? Pripadne nekdo, kdo se na rodicovstvi necitil a vedome se rozhodl, ze deti mit nebude? Jak jste se s vasim rozhodnutim vyrovnaly/i?
Diky za vase nazory a prominte mi chybejici diakritiku (nemam ceskou klavesnici).

Je mi 30. touhu po diteti jsem nikdy nemela, nezazila, nevim co to je. Nikdy me nezajimaly maly mimina v kocarcich, naopak, kdyz rval muj maly bratranec, premyslela jsem o tom, ze bych mu dala lexaurin na uklidneni. Averzi vuci hysterii kolem deti uz nemam, smirila jsem se s tim, ze jsem proste \'jina\' a materskou roli prenecham tem zenam, co maji pro ni lepsi citovou vybavu.
Puvodne jsem nikdy nepremyslela o tom, proc nechci mit deti, to me napadlo az ve schvili, kdyz jsem si uvedomila, ze vlastne nevim, proc vetsina zen deti chce mit a proc je tim dokonce tak posedla. Mne samotne nikdy deti nechybely, pro sebe nenachazim jediny duvod, k cemu jsou deti dobre a cim mne osobne mohou prospet. Samozrejme, ze spolecenskeho hlediska...porodit nekoho, kdo by tu po nas makal, 
a platil statu dane, to mi smysl dava. Ale hlasky typu \'dite, jako naplneni zivota a nechat tu neco po sobe\' mne zni jako prazdne fraze a neumim se s nimi ztotoznit.
Se svym rozhodnutim jsem se vyrovnavat nemusela. Mne to prijde naprosto prirozene.
Jinak k tem materskym citum, ktere se po narozeni ditete muzou ale nemuseji objevit. Jedna moje znama porodila dite pod tlakem rodiny sveho manzela a priznala se mi, ze se u ni ty materske pudy neprobudily. Sve dite sice miluje, stara se o nej, ale zaroven me upozornila, ze ji to dost omezuje a kdyby se diteti neco stalo, tak by to nejak moc neprozivala. Jo a je to vystudovana pravnicka a zaroven byvala katolicka ;-))
Dalsi moje kamaradaka podstoupila po prvnim diteti sterilizaci, ze jedno ji proste fakt staci.
Jeste jedna moje tehotna kamoska napriklad uplne vazne tvrdi, ze odnosti dite je vlastne takovy body leasing (sama ten termin pouzila).
Takze na znamy mytus, ze materske pudy te navstivi po porodu si davej bacha!

Babo jago pokud vim sterilizaci te udelaji,az pri tretim diteti.Jinak pouze se zdravotnich duvodu,kdy tve zdravi nedovoluje mit dalsi dite.

eremuruss napsal(a):

Babo jago pokud vim sterilizaci te udelaji,az pri tretim diteti.Jinak pouze se zdravotnich duvodu,kdy tve zdravi nedovoluje mit dalsi dite.

Moje kamoska zije v Nemecku. A taky mi tvrdila, ze se domluvila s lekarem, ktery ji do zdravotni dokumentace napsal nejaky ten duvod.

Anais. de, je mi 41 a nikdy jsem neměla nutkání mít dítě. Zatím se to vyvíjelo tak, že prostě na to nebyla příležitost.

Měla jsem vždy hrůzu z toho, abych nedopadla tak, že se v 18 vdám protože musím. Nebo abych se nenechala "zbouchnout" proto, abych někoho dostala. Raději jsem se v 26ti rozešla po 9,5 roku s klukem, se kterým jsem si nedovedla představit svoji další budoucnost. A s dalšími partnery jsem se nedostala do stadia, kdy se o dítě snažíte. A omylem ho mít nechci.

Hodinky tikat neslyším. Nepředstavuji si růžovoučká teplá, voňavá miminka, abych náhodou ty hodinky slyšet nezačala.  Vím, že se o dítě umím postarat ( praxe oper u mimina, také mám několik o hodně mladších sourozenců). Kdybych ale měla příležitost, šla bych do toho. Myslím, že až když to dítě člověk má, tak asi pak se mu myšlení změní a vidí o co by přicházel a proto matky říkají to co říkají.

Má sestra si myslí, že je více než já a to z toho důvodu, že ona má rodinu, nejenže to říká nahlas, ale také se v souladu s tím chová. Také nemám ráda humbuk kolem "smyslu života". O celebritách si spíše myslím, že ta připravenost dát novému partnerovi potomka souvisí často více se zaháčkováním partnera.

moja mama ma porodila v 36 r., mojho brata predtym v 34 r.. Neskromne dodam, ze sme prikladom toho, ze s vekom rodicky sa zvysuje pravdepodobnost mat nadpriemerne inteligentne deti :) Bohuzial aj pravdepodobnost niektorych genetickych chorob, ale toto riziko je tu vzdy, takze v skratke, do tych 35 sa mi to zda v poho, ale ani 39 ma nepoburuje.

baba.jaga napsal(a):

[
Jedna moje znama porodila dite pod tlakem rodiny sveho manzela a priznala se mi, ze se u ni ty materske pudy neprobudily. Sve dite sice miluje, stara se o nej, ale zaroven me upozornila, ze ji to dost omezuje a kdyby se diteti neco stalo, tak by to nejak moc neprozivala.

Tak tohle je něco, co mě fakt dostalo.
Samozřejmě chápu, že každá ženská nemusí být z děcek hned podělaná, ale jak může dítě "milovat" a zároveň prohlásit, že kdyby se mu něco stalo, tak by to nějak moc neprožívala...
To pak byl opravdu omyl a dítě se jí nikdy narodit nemělo.
nemusí se každá hned věšet, když příjde o dítě, ale tohle mi vyznělo víc než bezcitně. To bych neprohlásila ani o cizím dítěti, natož o svém. :(

Damila napsal(a):

baba.jaga napsal(a):

[
Jedna moje znama porodila dite pod tlakem rodiny sveho manzela a priznala se mi, ze se u ni ty materske pudy neprobudily. Sve dite sice miluje, stara se o nej, ale zaroven me upozornila, ze ji to dost omezuje a kdyby se diteti neco stalo, tak by to nejak moc neprozivala.

Tak tohle je něco, co mě fakt dostalo.
Samozřejmě chápu, že každá ženská nemusí být z děcek hned podělaná, ale jak může dítě \"milovat\" a zároveň prohlásit, že kdyby se mu něco stalo, tak by to nějak moc neprožívala...
To pak byl opravdu omyl a dítě se jí nikdy narodit nemělo.
nemusí se každá hned věšet, když příjde o dítě, ale tohle mi vyznělo víc než bezcitně. To bych neprohlásila ani o cizím dítěti, natož o svém. :(

Ona sama ze sveho pristupu taky radost nema. Sama ale rika, ze je prikladem toho, co muze zpusobit neuvazene rozhodnuti, ke kteremu ji donutila rodina jejiho uz byvaleho manzela.

Hm, to je smutné, že se nechala natlačit někam, kam nechtěla. Teď není šťastná ani ona, a to dítě to taky vycítí.

A proto:
Ženské, neblázněte, fakt není povinnost mít děti. Ta doba, kdy byla žena jen jako rodicí stroj, je dávno pryč.

Svého prvního drobečka mám ve 37 letech, dříve jsem prostě neměla chlapa, se kterým bych dítě měla. Miminko jsem chtěla už od 26, ale až teď mi dal osud šanci. Možná že Talmanová taky neměla toho správného partnera, se kterým by si miminko pořídila. Hlavně že ho má a na věku nezáleží. Já jsem šťastná, že se to povedlo a že je můj malý poklad se mnou :hjarta:.

Lvice, neříkej, že prcek už má 3 týdny! Nebyla jsi náhodou nedávno ještě ve 20. týdnu těhu???
Není možná, že to tak utíká. :D

Damil, letí to jako voda :D. Navíc se ten darebák rozhodl vyloupnout se o 3 týdny dřív :dumbom:, termín jsem měla totiž včera :vissla:. Takže teď zápasíme se spavostí a žloutenkou, navíc málo přibírá. Ach jo, už aby měl aspoň 3 kg. V úterý měl 2820 g. :usch:.

Všeeechno dožene.
Tak mu přeji zdravíčko a štěstíčko k jeho včerejším nultým narozeninkám!
Můj první synek přišel též o 3 týdny dřív, než "měl". A teď je největší ze třídy. :)

lvice teda to je drobeček :) ani si to neumím představit :rolleyes: náš mladej měl po narození přes 4 kg :usch:

Damil děkuju :pussa:. No doufám, že nebude po mně, já měřím 158 cm :lol:.

Pavli, to je fakt drobek, všechny dupajdy na něm plandají :D. Jediné co mu je dobře jsou novorozenecká bodíčka :(. 4 kg, to už je dobrý startovací základ :D, ale rodit bych ho nechtěla :lol:. A to si představ, že se tam za mě narodil chlapeček 5,20 :co:. A normálně a ta holka neměla jediný steh :co:. Fakt neuvěřitelný. Jenže - malý měl cukrovku, srdeční vadu a šupem ho vezli z Krumlova na novorozenecké do Budějc. Takže není nad zlatý střed :/.

Základ jo :) nevím, kde to vzal, když jsem v těhu přibrala jen 7 kg :/ za to teď je ve třídě mezi nejmenšíma a je takovej nějákej malej a drobnej, půjde už do sedmičky, tak čekám, kdy se z něj začne dělat chlap :D zatím jen odháním jeho vyspělý prsatý spolužačky, co mají větší zadek jak já :D ony vypadaj na 18, on jako děcko, něják nevím, co na něm vidí :co::rolleyes::usch::D

5,20 a jediný steh neee :co: tý jo a já byla dorvaná až ... :rolleyes:
to teda brouček moc dobrej start nemá, cukrovku a ještě srdíčko, bobek malej.

Pavli, asi se v těch prsatejch ženskejch probouzí mateřské pudy a ochranitelský komplex :lol:. Páni, jen 7 kg :co:? No vidíš, já 11 a mám takovýho drobka. Ale je fakt, že vyklouzl na 3 zatlačení a měla jsem jen 1 vnitřní steh, protože se mu tam zapříčila tlapka :).

lvice napsal(a):

Damil děkuju :pussa:. No doufám, že nebude po mně, já měřím 158 cm :lol:.

.

Tak to nedoufej, já mám160 cm a kluk mě v páté třídě přerostl...:vissla:

Holky teda vy jste ale zakrslíci :/ já to dotáhla až na 167 :reta:

eremuruss napsal(a):

Babo jago pokud vim sterilizaci te udelaji,az pri tretim diteti.Jinak pouze se zdravotnich duvodu,kdy tve zdravi nedovoluje mit dalsi dite.

Týká se to i mužů? ... :co: ... to bych moc rád věděl.....