Syn budě dělat reparát ze dvou předmětů v prváku na SOU. Už dělal v 8. a 9. třídě, vždycky jeden předmět , čeština, zeměpis. Nějak jsem se propřemýšlela k tomu, že pokud reparáty neudělá, půjde prostě pracovat. Už prostě nemám sílu mu vysvětlovat, že se neučí pro mě, ale pro sebe. Podotýkám, že to není žádný slaboduchý jedinec, jenom je to lajdák a lenoch a neučí se, protože to obnáší práci a nemůže mezi kamarády. A i když sedí nad učením, prostě se neučí.
Včera jsem zjistila, že v našem okolí je hromada dětí, které se učí na repec nebo budou opakovat první ročník. A taktéž to nejsou žádné "socky" z " rozvrácených" rodin atd. Prostě líní pacholci. Setkali jste se s tím někdo a řešili jste doma nepovedený reparát? Zajímalo by mě, jestli jsem úplně vedle s tím, že už nehodlám shánět další školu, kde ho vezmou do prváku a chci ho poslat do života s tím, že až mu dojde, že nechce makat rukama, školu si může dodělat? Taky takových pár znám. Ocením kažný názor.
Tak Vlaďko, nevím, nedokážu ti zřejmě poradit, ale vím, jak se asi cítíš. Asi máš pořádný vztek na syna, zároveň zřejmě si schopná udělat naprosto všechno, aby řádně udělal nějakou školu.
Mám to doma prakticky stejné, až nato, že syn jde do devítky, reparát nedělal, ale je šílený lajdák, školu flinká. Já se s ním musím učit, protože kdybych to neudělala, nedohlídla na něho, on si ani nepřipraví věci na další den. Navíc je těžce hyperaktivní, musí brát léky, aby ve škole vůbec vydržel. Prázdniny jsou pro mě vysvobozením, kdy se snažím nabrat síly na další školní rok.
Pokud bych já byla ve stejné situaci, asi bych se snažila, aby reparát zvládnul, udělala bych pro to naprosto vše, co je v mých silách. Nejsem si jistá, že ti kluci to pochopí, co se pro ně snažíme dělat, ale snad až budou starší budou nám vděční. Když ho necháš tak, stejně z toho budeš nešťastná a budeš pořád přemýšlet co s ním dál. Myslím, že se ti vůbec neuleví. Taky kde ho bez nějakého vyučení vezmou??
Já jsem vždycky na něho naštvaná, že jde s průšvihu do průšvihu, ale pak mě to přejde a snažím se mu nějak pomoci. V tu chvíli mne má plné zuby, ale už teď o prázdninách mi sám řekl, že je mi vděčný, že tu osmičku dokončil, že jsem ho přinutila a nemusí dělat reparát.
Samozřejmě, že mu pomáhám učit se o prázdninách. Ale v případě, že to nedopadne, jak se dá na konci srpna sehnat za jeden den učiliště, kde ho vezmou znovu do prváku? A určitě bych byla nešťastná, no ale co s ním? Spíš by mě zajímalo, jestli to náhodou není teď zrovna nějaká móda, jen tak si propadat? Protože těch děcek je tolik, že mi to fakt nepřipadá normální.
a nezkusili jste to třeba tak, že by místo reparátu šel rovnou znovu opakovat ročník? vím, že je to jakoby ztráta času,ale bylo by možný mu alespoň na srpen sehnat nějakou pořádnou brigádu (fabriky, obchoďáky..), aby poznal, jaký to je muset každý den do práce...? třeba by si pak sám uvědomil, že je lepší strávit hodinu doma nad učením....
Neboj, na brigádu chodí do stavební firmy, takže do tří maká a odpolko se učí. A ročínk opakovat nejde, mají plno.
nevim jak je to s učňákama, ale známá dostala po neudělaném reparátu v prváku dceru na jinej gympl a teď už má po maturitě a dělá nějakou vyšší školu...
prostě zjistili, že neudělala a sebrali se a obcházeli školy...
tak to jo...no, mě osobně se tohle naštěstí netýkalo, ale v okolí znám dost takových případů...myslím, že v tomhle věku je vysvětlování a přemlouvání už k ničemu...musí na to přijít sám... Ale chápu, že pro tebe je to těžký- samozřejmě- máma chce pro dítě vždycky to nejlepší...Ale vysvětli jim to, že? :-)
Naši dceru čeká 1 reparát+7 zkoušek za zameškané hodiny.Za ty zameškané hodiny si může hodně sama,chodila i za školu a má 3 z chování.Opustil jí přítel,nechodila do školy a na všechno kašlala.Vysvětlovali jsme .domlouvali,ve škole u ředitelky jsme byli.Slíbila,že na školu bude chodit dál a taky doufám ,že se jí to v tý hlavince přes prázdniny srovná.Na brigádu také chodí a tak ví co práce obnáší.Když jsem já sháněla zaměstnání všude po mě chtěli minimálně výuční list a to se jí také snažím vysvětlit.Už se těším až ta puberta bude za náma!!!!!
Holky, vy mi mluvíte z duše :grater: alespoň vidím, že nás je víc a že nejsem sama.
Dětičky studují střední odbornou školu s maturitou. Protože tatínek vlastní odbornou firmu, děti studují příslušný obor. Podotýkám, že škola je soukromá a školné za oba činí řádově 30.000,- Kč ročně., což platí tatínek. Protože jsme se s otcem dětí rozešli a s dětmi na to konto nastaly výchovné problémy, dohodli jsme se s manželem, že děti holt potřebují pevnou ruku a bude je vychovávat on. Ani to nepomohlo - děti si dělaly ze školy holubník, na učení zvysoka prděly a výsledek je ten, že dcera v prváku dělá repec z jednoho předmětu, syn ze dvou. Ne, že by byli blbí - jsou prostě laxní :usch:
Ovšem ve chvíli, kdy přinesli domů vysvědčení, nastalo čoro-moro. Ačkoliv s mužem žijeme odděleně, semkli jsme se v jeden šik :) a nastala chvíle pravdy: buď postoupí OBA DVA do dalšího ročníku tak, že reparát zdárně složí a historie se už nebude opakovat, nebo mají před sebou zářnou budoucnost - syna jsem postavila před skutečnost, že bude dělat v blízkém pivovaru závozníka (vstávat ve tři hodiny ráno a tahat metrákové sudy) a dcera bude pracovat od nevidim do nevidim v blízkém zahradnictví.
Ve chvíli, kdy dětičky poznaly, že s náma jako s rodičema přestala být sranda, začaly se překvapivě přes prázdniny učit :P tím spíš, že rodičovská peněženka se vzhledem ke studijním výsledkům neprodyšně uzavřela a to jak tatínkova, tak i maminčina. Každou korunu, kterou potřebují na zábavu, si musí tvrdě odpracovat a nejen to - repec musí zákonitě udělat, jinak je čeká tvrdá škola života :jojo:
No,Kiaro,jsem ráda, že nejsem sama, kdo hodlá poslat nezvedené dítě do práce a nechat ho jít studovat až mu to dojde. Jasně, že uděláme všichni všechno pro to, aby repec udělal, ale největší díl musí on sám. A bohužel při třetím opakování prázdnin plných učení už nejsem moc ochotná tomu věřit. Teď chodí do práce na pátou a maká osm hodin, tak třeba mu docvakne, co se mu snažím už několik let natlouct do hlavy. Kdo nestuduje, prostě se v životě hodně nadře.
Vlaďko, a divila by ses - či spíš nedivila - kolik studentů-reparátníků mají moje děti mezi kamarády. Sice jsem to v duchu kvitovala s povděkem (nejenom já mám děti lemply) ale na to konto jsem udělala dětem krákoravou přednášku, jak se mají držet toho lepšího a ne, brát si příklad z toho horšího :)
Pravidla jsou jasně rozhozena - pokud nepostoupí, jdou makat. Jeden půjde válet sudy do pivovaru a vstávat ve tři ráno, druhá bude vstávat v pět ráno, aby stihla bus a mohla se osm hodin denně vrtat v hlíně :P
A to jsme ještě jako rodiče poměrně vlídní a vstřícní. Měla jsem bývalou kolegyni, která měla rovněž problémy s dcerou - nechodila do prestižní školy, našla si přítelíka, načež matka ji natvrdo vyhodila z domova s tím, že dcera se v okamžiku vyhození bude muset živit sama :jojo: Dceru jsem poznala v době, kdy se musela naučit tvrdě pracovat tak, aby si společně s přítelem vydělali jednak na podnájem, druhak na každodenní živobytí. A že to pro ně nebyla legrace - vzhledem k tomu, že oba chtěli bydlet, žít a pracovat v Praze - tomu věř.
Připojuji se opožděně k vaší diskusi. Dcera měla na základce spolužáka,chytrého hocha s velmi dobrým prospěchem.Od patnácti do jednadvaceti byl v prváku snad na všech středních školách co ve městě jsou.Někdy přestupoval v pololetí,někdy setrval do června a v září začal jinde.Poslední bylo SOU ale skončil už někdy na podzim.Dneska je mu 24 a doplňuje zboží v obchodě.Je zatrpklý a zneuznaný cynik.Myslím ,že kdyby s ním rodiče zatřásli v těch šestnácti mohlo být vše jinak.Já na něj vzpomínám jako na rušivý element.Děcka jeho přístupem ke studiu byla okouzlena.Měl stále čas,samé bezva koníčky,štědré rodiče.Jeho matku znám jen od vidění ale měla jsem několikrát sto chutí po ní skočit.
Rozhodně je správné nepodporovat flákárnu a rázně zakročit ,dokud je čas.Někdo není studijní typ,pracovní typ je ale každý.
Děvčata, mezi škálu trestů za nevalné studijní výsledky či nepravidelnou docházku do školy (pozdní příchody) patřila velice účinná mast na oba - PC se jim z pokojíčku náhle odpařil :lol: a dosedl na stolek jedině tehdy, když se studijní výsledky či docházka do školy přiblížily normálu :lol: Repec dělají oba dva, takže přes prázdniny přimhuřujeme obě oči a děláme, že věříme tomu, že PC je používáno jako pomocný prostředek ke studiu.
Fakt to ale jinak nejde, než zavčasu nastolit jako rodiče účinné sankce :jojo: protože dětičky byly schopny se vyburcovat jedině pod ztrátou výhod a tehdy, když se navíc rodičovská peněženka neprodyšně uzavřela.
Kiaro, jsem mimo téma, ale musela jsem se nahlas zasmát tvé "krákoravé přednášce". Děkuji.
MMch dítko mi nastupuje na G do 1ročníku (panebože já ještě nezaplatila stravenky!!!!) a nevím jestli se za rok k vaší diskuzi a krákoravým přednáškám nepřidám....soudě dle přístupu ke škole....:lol:
Na stravenky je snad ještě čas, ale upřímně ti přeju, abychom se tu příští rok nesešly.
Ano, velice dobře chápu Vlaďku, i můj syn není "žádný slaboduchý jedinec!" Ač je mu 16,5 let chová se jako všeználek: všude byl, všechno umí, všechno zná, žádnou radu ani výchovu prý nepotřebuje, školu zvládne levou zadní - tak proč by se učil?, až na to, že ho čekají 2 reparáty. Je s ním velice těžké pořízení od malička, vždy si šel tvrdě za svým cílem, nikdy se nenechal nějak moc ovlivnit, nikdy si nenechal nic vysvětlit. Tato vlastnost by mi tak nevadila, kdyby tím "jeho cílem" nebylo nicotné postávání s partou v parku, noční potulování, zbůhdarmé vysedávání před televizí...A že se má učit na ty reparáty? Jeho odpověď: "Čím víc mě budeš nutit, tak se učit nebudu!". Nakonec mě vytočil tak, že jsem mu nadala, že je bezohlednej sobec a jestli ty reparáty neudělá, že půjde pracovat a začne přispívat na provoz domácnosti!
Ach jo...
No, Topinko, myslím že máme doma dvojníky. Koukám, že jste tam kde my. Neudělá - bude makat. Naštěstí se nad ním smiloval děda a posledních 14 dní se s ním bude učit fyziku. Nevím, kdo vydrží víc.
Hmm, to máš Vladi ještě dobrý, že je ochotnej se s někým učit, byť je to děda! Můj "Bojovník" - jak ho nazývá manžel, se nebude učit s nikým! Včera jsem zase probrečela celej večer a od 3,30 do 6 hod. jsem nespala (pak jsem zasapala do práce), když mi akorát oznámil, že jede s klukama kamsi na chatu a vrátí se někdy dneska, až se vyspí! Už se prostě ani nezeptá, jesli smí, ani se na ničem s náma nedomlouvá, prostě oznámí a udělá jak jemu se to líbí a já můžu postavit třeba na hlavu...
No to je dost blbý. ":( "Ten náš se aspoň zeptal, jestli si za peníze z brigády může koupit nový mobil. To jsem rozebírala na vedlejším tématu. On se docela ptá a já většinou povolím. Horší je to s tátou. Teď se učí sám, ale smůla je ta, že si prostě nic nepamatuje. Tak nějak si nepřipouštím, že to neudělá, ale jestli to fakt nedopadne, opravdu to bude "mazec". Buď budeme na rychlo shánět nějaký jiný učňák a nebo půjde opravdu makat. Jestli ho někde vezmou.
...jak píše Hannah:...kdyby s ním rodiče zatřásli v těch 16...Já teda třesu seč můžu, ale výsledek veškej žádnej. Ani groš z něj nevypadne :-)))!
Víš Vlaďko, já si moc nepřipoštím, že to neudělá, respektive nechci si to připouštět. Podmínky dostal - ví, co ho čeká a taky ví, že v takovejch vážnejch věcech svoje slovo dodržím!
...takže chci říct, že o nějakým jiným učňáku vůbec neuvažujeme!
Já v podstatě taky ne, navíc budu na dovolené, takže to prostě nepůjde zařídit, ale stejně červíček hlodá, však víš.
Tak držím pěsti Vlaďko a po tvé dovolené si řekneme, jak zabodovali, ju?
Hm, koukam jestli nahodou nezijeme ve stejnem dome kdyz tu popisujete sve vyrostky.Ja delam "repec" zitra a v utery, a to ani nevim z ceho jestli z prvne z matematiky nebo ekologie.Kazdopadne se ucim od vcerejska a doufam ze to nejak zvladnu.Jsem taky na ucilisti ale reparat delam kvuli tomu ze jsem dva tydny pred koncem roku prestoupil ze stredni skoly (kde me pekne pridusily).Rikam si prece zvladnu ucnak kdyz tam prolezli i takovy .....(mene vyvinute deti)......zklady ekologie to mi prijde to same jako "zaklady logiky" ale ucitel je ponekud prisnejsi a pokud zajde prilis detailu az do biologie jsem v..... A matematika ? to vubec nevim jestli se mam bat nebo byt v klidu. Radsi se bojim :)...a modlim se abych to zvladnul,protoze jestli ne vubec nevim co budu delat.
Jinak se omlouvam za off-topic :D ...ale musel jsem to sem napsat kdyz sem toto cetl .....
A Vladko tobe tak maximalne hodne stesti,kdyz to dite bude chtit tak to udela ....
Ja totiz chci. A moc ....
Decc,díky. Jsem zpátky z dovolené a reparát máme úspěšně za sebou jak z fyziky, tak z techlologie. Teď už je pozdě, ale být tebou, základy ekologie neberu na lehkou váhu. Náš mlaďas je taky má a jeho učitel se tváří, že nic důležitějšího není. Holky ozvěte se, jak děcka dopadla.
Hm... mladší dítě postoupilo, starší dítě propadlo, takže budou oba dva chodit do stejné třídy :D
No Kiaro, to je mi líto. Ale třeba to bude pro ně i pro tebe teď snadnější na dohled, když budou dělat jeden ročník.
Pro oba dva to bude peklo na zemi, panč nebudou moct chodit za školu a dělat si z ní holubník,jako to praktikovali doposud. Manžel - plátce školného - už dva měsíce řve jako raněnej tygr, čemuž se nedivím a jak jsme spolu dříve nevycházeli, v tomto bodě jsme se pevně semkli v jeden šik. Buďto budou výsledky=zdárně ukončená maturita, nebo si nezdárník vyzkouší tvrdou školu života. Pro tupejše s nedokončeným vzděláním se ve zdejším regionu nabízí tvrdá práce závozníka v pivovaru - vstávat v půl třetí ráno, tahat těžké sudy a domů dojet na desátou večer. Protože nás syn naštval tak, že bychom mu to s radostí udělali, což miláček ví, nezbývá mu nic jiného, než se podřídit :jojo:
No, jo holky, můj "Bojovník" udělal oba dva reparáty, ještě měli profesoři průpovídky, že kdyby to neflákal, tak dostal na vízo za 2!
Já se spíš obávám flákání, jeho příchody po 22 hodině mě děsí a není s ním kloudná řeč. Nikdo nechce, aby byl na večerníček doma, ale takové pozdní příchody se mi nelíbí (on to moc dobře ví, ale nedbá) a dlouhodobé setrvávání v partě mi vůbec nedělá radost (o víkendu byl doma všehovšudy tak 3 hodiny), rád hraje florbal, mají mít tréninky 3x týdně, ale mám takovej pocit (po zkušenosti z minulýho pololetí), že začně flákat i to. V partě se hulí marjána, chlastá se, kradou měděný káble, aby měli na hulení. Moje asertivní chování, slušné jednání, řev, prosby, lítost, slzy, vysvětlování - nezabírá nic. Tak co s tím?
Topinka: v tomhlem stylu se nesly minulá léta. Řešila jsem to tím, že nezdárníci oba dva putovali k manželovi do péče a bez pardonu. Děláte si, co chcete, porušujete veškerá pravidla, tak potřebujete silnou mužskou ruku, která vás usměrní. Manžel - když došlo na lámání chleba - musel přichýlit oba dva, ač péči se vším všudy nejenže nemusel, ale dokonce ji ani neplánoval.
Jak šel čas, tak jsme si spoustu věcí vyříkalí. V tuto chvíli má sinek zářnou perspektivu - buďto dodělá školu, nebo ji nedodělá. V případě neúspěchu jsme se s manželem dohodli, že sinek pozná na vlastní kůži, co to je, vydělávat si na živobytí vlastním přičiněním, tzn. zaženeme nebožáka do tvrdého pracovního procesu.
For all - synek není synek, ale sinek. Zasvěcení vědí :)
U nás to nedopadlo dobře.Dcera nepostoupila a musela si najít novou školu :( Jestli se tento školní rok nedá dohromady a bude i nadále "blbnout" jde příští rok bez pardonu makat.Dali jsme jí na výběr a záleží jen na ní jak s tím naloží.
Holky, chtěla bych Vás uklidnit. Prožívali jsme se synáčkem čtyři perné roky na prestižní škole, kterou si sám vybral. Prvák docela v pohodě, druhák - hrozba reparátu na konci školního roku. Třeťák a čtvrťák - katastrofa - reperát ve třeťáku, ve čtvrťáku v pololetí upozornění na neprospívání v pěti předmětech. Za ty roky mi ubral 10 let života, jinak bezproblémový kluk, hodný, slušný, ale učení ho nebavilo. Pak zlom, našel si holku, která ho podpořila psychicky. Byla vlastně je z rozvedeného manželství, víkendy trávili u nás, neboť u její matky to nešlo. Občas se učili spolu, ale hlavně měl mladý podmínku, že jestli vybuchne ve škole, nebudou moct trávit víkendy u nás společně. Odmaturoval - odmaturoval tak, že i třídní ho dává za "vzor", že není potřeba bezmyšlenkovitě biflovat, ale logicky uvažovat a čerpat z praxe. Odmaturoval a i s přítelkyní za týden po maturitě se odstěhoval na druhý konec republiky, dostal práci v oboru který vystudoval, ona taktéž. Dostali byt, jsou prý spokojení. Ale.. Já jsem to nemohla rozchodit, v 19ti letech odešel tak strašně daleko. Obrečela jsem to, vzpomínala s láskou dokonce i na to ošklivé, nemohla chodit ani jíst. Pomalu si zvykám, ale pořád se mi hrozně stýská.
Na druhou stranu si říkám, co může máma chtít víc než aby její dítě bylo šťastné. Ale stejně si myslím, že je moc mladý na starosti o uhlí, jídlo, .... Jo a ještě jsem chtěla říct, že ve finále se oba dva dostali na dvě vysoké školy, ale ty bohužel padly. Nezoufejte, já vím je to hrozné s nima žít a vyjít, ale jednou odejdou a vám bude hrozně smutno, prázdno.Pa
Tak holky, jsem tu znova. Jestli vás to neobtěžuje, napište jak jsou na tom letos vaše děcka. U nás to vypadá na sedm pětek, takže letos fakt už se školou skončí.
No u nás teda super, aj keď neviem, či chceš toto počuť. Dcéra - triedny premiant, čisté jednotky, pochvalné uznanie výhra v olympiáde a jednej športovej súťaži. Ja teda čítam všetky príspevky ohľadom detí, bo mám ešte jedno, to do školy zatiaľ nechodí, ale dcéra nasadila latku veľmi vysoko, pri nej neviem, čo je škola, no myslím si, že druhé dieťa nebude až takéto bystré.
Spíš jsem myslela, že by se mohly ozvat holky, s kterými jsme tu řešili reparáty vloni. Ale jinak máš pravdu, každé dítě je jiné. Mladší syn je v páté třídě a je to nebe a dudy, jak se říká. Ale nikdo neví, co s ním udělá puberta.
Je to smutné, že niektoré decká si to jednoducho nevedia dať natĺcť do hláv, zdá sa im teraz všetko zbytočné a pritom si nevedia predstaviť, o čom je realita, že škola je jedno aká je potrebná. Aj ja poznám také decká, ako je to tvoje. Nie sú hlúpe, iba lenivé sa učiť a ľahostajné.
amanda11 napsal(a):
No u nás teda super, aj keď neviem, či chceš toto počuť. Dcéra - triedny premiant, čisté jednotky, pochvalné uznanie výhra v olympiáde a jednej športovej súťaži. Ja teda čítam všetky príspevky ohľadom detí, bo mám ešte jedno, to do školy zatiaľ nechodí, ale dcéra nasadila latku veľmi vysoko, pri nej neviem, čo je škola, no myslím si, že druhé dieťa nebude až takéto bystré.
Amando a kolik let má tvoje dcerka? Ono fakt může být všechno jinak :jojo: ale já ti šikovné dítě přeju
U nás nejstarší byl taky premiant, píle ho drží i na VŠ, ale protože je nadaný ve více směrech, tak nevím jak dlouho to bude zvládat.
prostřední je na čtyřletém oboru, slíbil, že pětka na vysvědčení nebude :D odborné předměty jsou dobré, čeština, matika, angličtina jsou na hranici propadání, ale na co by studoval, když bude maturovat až za rok :dumbom: , ale to pak zvládnout musí, protože potom budou státní maturity a to nevím, jak by to dopadlo
nejmladší bude vycházet ze ZŠ taky až příští rok, tak proč by nemohl z vyznamenání přejí na trojky :co:
Oni ti kluci jsou fakt borci, takže Vlaďko, přeji Ti pevné nervy.
Díky. Já to nějak zvládnu. Horší to bude s tatínkem a prarodiči. :dumbom: Ti ho asi vydědí.
My máme 2 kluky 18 a 20 let.Už na ZŠ jsme jim vštěpovali,že se učí jen pro sebe a pokud je to nebaví,klidně ať jdou makat,že nám to velmi ulehčí (i když jako rodiče by nás to mrzelo,ale to jsme jim neříkali,byli jsme za tvrďáky před nima).Starší je dnes na technické VŠ a po dobu studia na SŠ měl vyznamenání,mladší je víc lump,všeobec.předměty se mu učit nechtějí,tam to není nic moc,ale řekli jsme mu,že mat.,anglina,fyz musí být max.-za 2,což tedy dodržuje.Chce jít taky na techniku a tak je mu to trochu jasný,že nemůže kvůli své lenosti z těchto předmětů propadat.
Zaujalomě tady to zavírání peněženek v jednom příspěvku, a to až když došlo k průseu.Není to trochu pozdě?naši kluci na SŠ dostávají 60Kč měsíčně kapesného a starší na VŠ 120,-.Mají-li větší potřeby,nechť si na to vydělají jako spousta jejich vrstevníků.Začlo to tak taky fungovat,mladší krom toho že dělá vrcholově judo tak si krásně přivydělává doučováním a je king,protože takové kapesné tedy nemá hned tak někdo.Musel si přitom stanovit časové priority,má to po čas.stránce opravdu náročné,ale zvládá vše,hlavně tedy studium.Když se chce,tak jde všechno,nesmí ovšem chybět rodičovská autorita a pevná ruka s jasně vymezenými cíli ahranicemi už od dětství.
Kuty napsal(a):
My máme 2 kluky 18 a 20 let.Už na ZŠ jsme jim vštěpovali,že se učí jen pro sebe a pokud je to nebaví,klidně ať jdou makat,že nám to velmi ulehčí (i když jako rodiče by nás to mrzelo,ale to jsme jim neříkali,byli jsme za tvrďáky před nima).Starší je dnes na technické VŠ a po dobu studia na SŠ měl vyznamenání,mladší je víc lump,všeobec.předměty se mu učit nechtějí,tam to není nic moc,ale řekli jsme mu,že mat.,anglina,fyz musí být max.-za 2,což tedy dodržuje.Chce jít taky na techniku a tak je mu to trochu jasný,že nemůže kvůli své lenosti z těchto předmětů propadat.
Zaujalomě tady to zavírání peněženek v jednom příspěvku, a to až když došlo k průseu.Není to trochu pozdě?naši kluci na SŠ dostávají 60Kč měsíčně kapesného a starší na VŠ 120,-.Mají-li větší potřeby,nechť si na to vydělají jako spousta jejich vrstevníků.Začlo to tak taky fungovat,mladší krom toho že dělá vrcholově judo tak si krásně přivydělává doučováním a je king,protože takové kapesné tedy nemá hned tak někdo.Musel si přitom stanovit časové priority,má to po čas.stránce opravdu náročné,ale zvládá vše,hlavně tedy studium.Když se chce,tak jde všechno,nesmí ovšem chybět rodičovská autorita a pevná ruka s jasně vymezenými cíli ahranicemi už od dětství.
. Celých 60 a 120 Kč měsíčně ?
Ano, 60 a 120,- na měsíc a nestalo se,že by přišli škemrat,že nemají peníze.Jak píšu,donutilo je to,že si umí vydělat peníze,a ne jen chodit s nataženou rukou,což později,v dospělosti takové lidi jen přivádí do živ.nesnází tím,že už tak moc nechodí třeba za rodiči škemrat,zato jsou zavaleni nemožně drahými úvěry.Prostě snažíme se děti vychovat tak,aby se naučily být nezávislé na komkoli a věřili jen ve své schopnosti.A žili tak,jak jim kapsa stačí.Takže dnes si kupují těžce značkové oblečení a nám je to zcela fuk,jsou to jejich peníze.Asi tak 2x do roka každému na to oblečení asi 1000,- přispějem.
I tomu co je na VŠ ovšem platíme jídlo v menze zvlášť+snídaně a večeeře,na který máme určen jakýsiobnos,dopravu,skripta, takže fakt to kapesné mají jen a jen pro svou potřebu a celkem je to dnes pro ně nezajímavá částka,bez které by se asi taky obešli.Pro zajímavost,syn je na kolejích v Brně,studuje techniku a letos jsme mu dávali měsíčně tedy i na tu stravu a koleje,dopravu 4300,-Kč.+120,-kapesné.
Taky jsem se podivila nad takovou směšnou částkou, zřejmě mají doma děti trochu studenější odchov. Myslím, že nic se nemá přehánět na žádnou stranu.
Já to vezmu zase z jiné stránky, od svých rodičů jsem dostávala, jak vy píšete obdobné směšné částky, jako kapesné. Samozřejmě jak píše Kuty, zaplatili mi ubytování, stravu, dopravu a skripta, školu jsem si vybrala prestižní a zato se samozřejmě platí a naši, i když na to měli mi řekli, že pokud chci studovat, tak at si to zaplatím a nebo jdu na státní.
Teď už mám dostudováno a mám vlastní dceru a jsem rozhodnutá to dělat stejně. Protože mě naučili pracovat s penězi, nenatahovat ruce mámo dej a spoustu jiných věcí, co se mi moc hodí do života. Tenkrát mě to i někdy štvalo, ale když s odstupem času vidím, jak dopadli moji vrstevníci, jsem jim za to vděčná.
Ale každý ať si své děti vychovává podle svého uvážení a svědomí, ale učí se pro sebe a ne pro nás.
rentle napsal(a):
Taky jsem se podivila nad takovou směšnou částkou, zřejmě mají doma děti trochu studenější odchov. Myslím, že nic se nemá přehánět na žádnou stranu.
U Kuty mají studený odchov nejen děti, ale i pes. Podle toho co píše v tématu Pejskové "Pomoc,potřebuji poradit" je to fakt "citově založený člověk". Ale všeho dočasu. Možná až budeš mít malý důchod, tak ti synové přidělí tisícovku na měsíc a jdi si přivydělat.
Vlaďka napsal(a):
rentle napsal(a):
Taky jsem se podivila nad takovou směšnou částkou, zřejmě mají doma děti trochu studenější odchov. Myslím, že nic se nemá přehánět na žádnou stranu.
U Kuty mají studený odchov nejen děti, ale i pes. Podle toho co píše v tématu Pejskové "Pomoc,potřebuji poradit" je to fakt "citově založený člověk". Ale všeho dočasu. Možná až budeš mít malý důchod, tak ti synové přidělí tisícovku na měsíc a jdi si přivydělat.
Já jsem na tom finačně dost bídně, takže od jistého věku museli oba chodit na brigády. My platíme vše co je potřeba, ale na zábavu si musí vydělat sami.
Vlaďka napsal(a):
Spíš jsem myslela, že by se mohly ozvat holky, s kterými jsme tu řešili reparáty vloni. Ale jinak máš pravdu, každé dítě je jiné. Mladší syn je v páté třídě a je to nebe a dudy, jak se říká. Ale nikdo neví, co s ním udělá puberta.
My jsme dělali reparát vloni, neudělal a propadl zpět do druháku. tento rok prolezl , tak se nervy odkládají na příští rok.
Ivana:Starší syn taky chodí naa brigádu. Letos si vydělal cca 11 tis, ale přesto ve školním roce dostává víc než 60 Kč a taky jsme na tom finančně dost mizerně.
Letos propadl a čekáme na vyjádření školy, jestli ho vezmou zpátky do druháku nebo ne. To se dozvíme poslední den prázdnin až zbytek školy udělá opravky. Budeme mít hektický první týden v září. Už mám dojednaný v případě neúspěchu nástup na učňák, ale musel by dělat rozdílovky. Moc nepočítám s úspěchem.
Vůbec nevím, jak to bude pokud skončí se školou, jak se hlásit třeba na pracáku, co sociálka, zdravotko, jestli vlastně tedy byl přes prázdniny student nebo jsme to prošvihli. Vůbec se v tomhle neorientuju.
Zdravím, sice nejsem rodič takového dítě, ale jsem naopak dítě co se chystá na reparát. Vím jak to je u nás doma, máma mi vyhrožuje, že jestli to neudělám půjdu makat. Já nevím, podle mě je jen na vašem synovi, jestli se na to naučí nebo ne, jasně je to vaše dítě a chcete aby to udělal, ale jestli nechce on, a vy ho do toho teď dotlačíte násilím, dopadne to za rok stejně jako letos, a pak už ho to nenechaj udělat. Jde prostě o to, že se musím sám vyhecovat, sám si uvědomit co chce, a jestli ne, tak je to jeho chyba. Možná by bylo dobrý ho v tom nechat trochu vykoupat a když to neudělá tak ať si sám zpytuje svědomí a další rok může jít buď někam do prváku a nebo zůstat u práce. Je to sice drsná metoda, ale u mě třeba je to tak, že když mě do učení nutí máma, tak se bloknu a kašlu na to, když to dělám, protože chci, a protože ji nechci zklamat, tak to jde skoro samo. Přeju hodně štěstí a pevné nervy, určitě to není sranda!
IZZY:Díky za pohled z druhé strany. Je mi v podstatě jasné, že to takhle funguje. Ale přesto se snažím, aby tu školu dodělal, protože jakmile začne pracovat, už se nikdy do té školy nevrátí a nebude mít ani výuční list.