IvaPR — 13. 6. 2007 10:11

Mám problém jak vycházet s kolegou v práci. Měli jsme k sobě dost blízký vztah (platonický). Už tomu tak neni,ale dále spolu pracujeme. Ráda bych vše dostala do kolejí před vztahem,ale nějak se mi to nedaří.
Byla bych skoro raději,kdyby tu nepracoval.Nemám to  v sobě vyřešené a asi to bude i dlouho trvat.
Zajímá mne zda a jak jste podobnou situaci řešili vy nebo co s tim dělat.

eremuruss — 13. 6. 2007 10:20

Ivo zalezi jestli si do nej byla zamilovana.Ja bohuzel zazila vztah milenecky s zenatym muzem a pracujeme spolu.A dokonce tam ted pracuje i jeho zena.

IvaPR — 13. 6. 2007 10:40

Ano, šíleně zamilovaná.
A tobě to nevadí, každý den - několik hodin a to se díváš ještě na jeho ženu.
Tak asi to jde,když jste si to vyřešili. U nás to moc vyřešený neni,ale rozhodli jsme se spolu nebýt. Takže to spíš
bolí. Jde o to , že mě to dost od práce ruší.

Maniše — 13. 6. 2007 11:42

já když jsem nastoupila do nové práce, tak jsem chodila 3 roky s přítelem a měli jsme dokonce spolu byt. Jenže pak k nám zanedlouho přišel nový kolega (nezadaný) a posadili ho zrovna vedle mě. Takže jsme se spolu začali hodně bavit, zjistili jsme že máme hodně společného,pak jsme spolu laškovali no a já na něj začala hodně myslet i doma. Zamilovali jsme se do sebe a rozhodli se, že spolu budeme. Nejhorší byly výčitky vůči bývalému. Bylo to hodně těžké období :usch:... pro mě, pro bývalého a pro současného přitele. Ale teď je to už vše v pohodě. Přestěhovali jsme se a přítel si teď našel novou práci takže spolu nebudeme 24 hodin jak tomu bývalo doteď a někdy to byla fakt už úplná ponorka :dumbom::D:D:D

kukusa — 13. 6. 2007 12:32

ahoj,
vim, ze to neni tak naprosto stejny, ale takhle jsme se do sebe zamilovaly s jednim spoluzakem. Dokonce jsme spolu pak chvilku chodily, ale po zbytek toho studia, co jsme spolu nebyly to bylo docela drsny :usch: chvilku jsem ho brala neutralne, chvilku jsem ho nenavidela, chvilku jsme spolu byly jenom jako milenci :rolleyes: no proste bordel po 3 roky.
Klid jsem mela, az kdyz jsme skolu dodelaly :jojo:

Nevim, pokud k sobe neco citite, bude tezky to jen tak vynechat a delat, ze se nic nedeje.....

eremuruss — 13. 6. 2007 23:44

IvaPR napsal(a):

Ano, šíleně zamilovaná.
A tobě to nevadí, každý den - několik hodin a to se díváš ještě na jeho ženu.
Tak asi to jde,když jste si to vyřešili. U nás to moc vyřešený neni,ale rozhodli jsme se spolu nebýt. Takže to spíš
bolí. Jde o to , že mě to dost od práce ruší.

Ivo boli mi to a moc .Jeho zena primo neni s nama v jedne mistnosti,ale je to sileny pro nas oba.Uz je to pul roku co jsme se rozesli a snazime se byt alespon kamaradi.I kdyz se nam to moc nedari,je to spise divadlo pro lidi co vedeli o nasem vztahu tak se jim spise snazime udelat v hlave zmatek ,ze jsme byli jen kamaradi nic vic,kdyz to takhle blbe dopadlo.Protoze si myslim jina zenska by s nim ani nepromluvila,kdyz ze dne na den byl konec.Bylo to pro me hodne ponizujici a vsichni koukali co ja na to,ze tam ma zenu,ktera tam nastoupila prave proto,aby nas rozdelila.Vim,ze city jsou tam stale oboustrane,ale co nadelame.....

IvaPR — 14. 6. 2007 10:12

Tak to je taky moc "hezký". U nás je teď čerstvě nový, že to dal dohromady s jinou od nás z práce. Naštěstí je nemám na očích,dělaji jinde. Je mi to  všechno hodně nepříjemný a to se jednalo jenom o platonický vztah. Naštěstí. Jinak bych už asi byla v blázinci. Byla jsem zvyklá, když byl rozchod,tak byl konec,už jsme se nevídali.
A to je něco jinýho, než na toho dotyčnýho muset koukat, jednat s nim. Jak se to říká- co je v domě neni pro mě. Ono se to řekne,když v tý práci je člověk 8 hodin denně s někym kdo se ti líbí - to se potom nezamiluj.

eremuruss — 14. 6. 2007 22:52

Ivo vim,ze te to moc boli i kdyz to byl jen platonicky vztah cloveka to jako by ponizi,kdyz da svoje srdicko nekomu jinemu nez clovickovi ktery ho miluje celym srdcem. Ivo proc vas vztah zustal jen platonicky?On to nevedel,ze ho milujes?Ja se musim taky na nej koukat cely den a pak jeste,kdyz ho vidim se svou zenou to me muze srdce utrhnout.Ale lasce se neda porucit.

IvaPR — 15. 6. 2007 9:37

Platonický to zůstalo,protože jsem vdaná asi čekal zda se rozvedu. Já jsem to neudělala a řekla jsem mu to,že nechci.Ta kolegyně je čerstvě rozvedená a už je u něj nastěhovaná. Prostě mi to udělal schválně. Bolí to, ale čekala jsem to.

eremuruss — 15. 6. 2007 12:24

Ivo ja vim ,ze je to pro tebe hrozne ted vidat ho s nekym jinym,ale jinak to dopadnout nemohlo.ty si pro ten vztah nebyla schopna nic udelat(nechtela ses rozvezt).Vem to taky z jeho pohledu on chtel tebe a celou ne se o tebe z nekym delit.Dovedu se vzit do tve situace,protoze to same by prozival byvali pritel.vim,ze me stale miluje,ale pro nas vztah nic neudelal,takze,kdyz budu mit prilezitost tak pujdu do noveho vztahu i kdyz jeho porad budu milovat.Ale chci clovicka ktery bude patrit jenom me a ne se o nej delit s jeho manzelkou.Vim,ze jeho to bude taky bolet a dost bolet,protoze vim ze on me stale miluje,ale ja nemohu jen cekat,uz cekam 2 roky a nic.Mozna se on taky prestane se mnou bavit,ale ja musim zit svuj zivot a nejenom cekat......On ti to urcite neudelal schvalne,ale jinak nemohl    co by on mel ze vztahu s tebou? Jenom by cekal,kdy ty si udelas cas s ni muze byt kdy bude chtit a nemusi se s ni schovavat jako by se schovaval s tebou.Ona mu patri cela ty bys mu patrila jen s poloviny.Tak to citim ja,ktera byla v roli jako tvuj pritel.

eremuruss — 15. 6. 2007 13:09

Ivo proc ses nechtela rozvest,kdyz ho tolik milujes.Vis ja tohle nepochopim.Me pritel taky rikal jak moc me miluje,ze takhle nikoho nemiloval a ze me bude milovat do konce svyho zivota?ale proc se nerozved?Vis zajimalo by me jak muzes zit ve vztahu se svym muzem,kdyz milujes nekoho jinyho.Jak to manzelstvi muze fungovat?

IvaPR — 15. 6. 2007 13:51

Tak nejdřív k tomu manželství - to funguje celkem dobře. Je už to spíš přátelství,dáváme si dost volnost nemusíme být pořád spolu. On mi nic neudělal, abych ho vyhodila od dětí ty ho mají taky rádi. Rodinu zajišťuje,stará se normálně. Tak nějak všechno v pořádku. Taky jsme na sebe dost zvyklí. Jsme spolu od 21 let. Tak už je to kus života. Já ho mám ráda. Ale ten druhý - to bylo tak šíleně silný,ale až moc. Myslela jsem na něj pořád,snila jsem si,plánovala a čekala co on. A on nic. Ani slůvko. Sice jsem to moc dobře cítila,že to z jeho strany taky je,ale nic. Jenom čekání,trápení a zase jenom čekání.
U vás je to něco jinýho. To byl už normální vztah se vším všudy. Jenom asi on nenašel tu odvahu se rozvést,nechtěl ublížit ženě. Ono to opravdu neni lehký. Prostě se rozhodl zůstat s ženou. A teď, věř tomu, taky mu neni dobře. A ještě tě tam vidět.
Až si najdeš někoho jinýho tak to přejde, určitě. Máš výhodu ,že máš před sebou nějaký nový vztah.
Ale co já. Já budu jen vzpomínat.
V pondělí přijede, už mám nervy teď co mi řekne nebo neřekne.A teď ta představa jak je s ní.. Děs.

eremuruss — 15. 6. 2007 22:37

Ivo to co pises o svem manzelovi to mi pritel taky rikal,ze ji ma rad a me miluje ja to,ale nedovedu pochopit asi proto,ze jsem v te roli nikdy nebyla,abych mela dva muze.A az,kdyz to pises ty tak se to snazim chapat on je se svou zenou 10 let a deti spolu nemaji.Asi ji taky nechtel ublizit,ale proc si zacal se mnou a cloveku ktereho jak rikal tolik miloval ublizil.Ivo u vas kdyby doslo na normalni vztah tak bys mu akorad ublizila,protoze on by s tebou chtel mit vztah se vsim vsudy,chtel by aby si odesla od muze a to ty by si neudelala.Vis jaky je to trapeni pro druhou stranu?Predstava,ze on se miluje se svou zenou zatim co ja sedim doma.Zadny straveny vanoce dovoleny proste nic.Ten vztah byl o nicem a je pro mne stale bolestivy,protoze to s nim bylo nadherny a ted proste nic.Jen par slovicek lasky a zamilovanych pohledu.Jeho zena si ho hlida a zarli na nej dneska nas poprve videla jak naproti sobe sedime a bavime se takze si to u nich doma dovedu ted predstavit.Ma doma peklo a stejne neodejde.Ivo a proc mezi vama nedoslo k intimnimu zivotu to nechapu,kdyz jste byli do sebe zamilovany.Co si planovala ?A jak si si ten vztah predstavovala do budoucna?Co by bylo,kdyby se to dozvedel manzel?Vis,jeho zena o nas vedela hned po 14 dnech diky sms a chtela,aby to se mnou ukoncil.On ji to slibil byl pro to rozhodnutej.Ale,kdyz jsme se spolu sesli a rekl mi to,byla jsem jako kdyz me opari byli jsme nestastny oba a nerozesli jsme se.Proste to neslo,bylo to moc silny.za dalsi mesic to opet zjistila diky sms a tak to trvalo 15 mesicu,kdy,uz toho ona mela dost a dala vypoved ve svem zamestnani a nastoupila k nam.Ted ho ma pod kontrolou a mi se neschazime jen se trapime.Tak vidis neni to nic jednoducheho.A s tebou se normalne bavi?A vedeli o vas v praci?Vidis o nas to vedeli a urcite s toho meli srandu,hlavne se me jak jsem dopadla.

IvaPR — 19. 6. 2007 10:40

ahoj,víš já všechno naprosto chápu,ale srdíčko to nechápe,asi stejně to máš ty. On se se mnou normálně baví, je na mě moc hodný.  A co jsem si plánovala? Že se ten vztah rozjede normálně, chození a potom by se vidělo.
Ale on nic. Nic neudělal. Manžel se nic nedozvěděl (taky co ) ale asi tuší, ale chová se hezky,aby si mě udržel. V práci tuší a jsou myslím spíš při nás.

eremuruss — 19. 6. 2007 15:51

Ivo takze by si nevylucovala,ze by si kvuli nemu opustila manzela?Je hezky od tvych spolupracovniku,ze jsou pri vas.Pri nas zda se,ze nebyl nikdo,spise to odsuzovali a me brali jako nejakou potvoru co mu rozbiji manzelstvi.Takze se me mozna spis vysmali,ze jsem takhle dopadla.Jo neni ten zivot jednoduchej a jak pises srdicko to opravdu nechape pritom ja sama vim,ze je to ode mne hnusne,ze jsem mu chtela rozbit manzelstvi a mit ho pro sebe.

eremuruss — 19. 6. 2007 18:56

Ivo,ale vzdyd si psala,ze chtel po tobe,aby si se rozvedla tak ten vztah nejak musel zacit mezi vama.Nechapu to.A ty pises,ze neudelal nic to hned na zacatku vztahu po tobe chtel,aby si se nejdrive rozvedla a pak si chtel s tebou zacit?

IvaPR — 20. 6. 2007 9:46

Přesně tak, copak jsem blázen! Mám dvě děti, to je určitá odpovědnost. Já bych se rozvedla a on potom si to rozmyslí a já zůstanu na všechno sama. Já vim, že jsou to už dost intriky, ale život je takovej. Víš, on sex nebyl, ale to bylo asi jediný. Láska tam je a velká. Poprvé v životě jsem cítila, že jsem konečně potkala toho pravýho. A vidíš - neni to to žádný pravý. Ikdyž co vím, třeba někdy v budoucnu... až děti odrostou.
On teď sice žije s tou kolegyní,ale poznala jsem a on mi to i řekl, že je nešťastný.
Naštěstí mě hrozně držej lidičky tady v práci. Kolega řekl, že to všechno považuje za šílenou tragedii a všichni (nepřímo) mi říkají ,že to s ní neni nic na stálo,že je slušně řečeno hrozná.
U vás nechápu co ho doma drží když v tom nejsou děti! Nebo ho to už přešlo? Ale z toho co jsem se zde dočetla,to tak nevidím. A proč už se nescházíte? Přece když něco chci ukončit tak to udělám, to on neudělal.
Taky to tam u vás moc nechápu. Koukám, že když to člověk neprožívá tak to nechápe. Tim myslím tu situaci u vás. Měj se. Ty jseš rozvedená s dětma?

eremuruss — 20. 6. 2007 15:38

I´vo tak to te chapu,kdyz chtel hned na zacatku vztahu,aby si se rozvedla.Na tvym miste bych se taky hned nerozvedla preci se clovek musi nejdriv poznat a pak popremyslet co dal.Meli jste si to nejak vyrikat.Mozna se date jeste dohromady neni vsem dnum konec.Ivo ja mam dve deti 14 a 15 let takze v tom nejlepsim veku :-).A to je prave ten problem.Pritel si vzal zenu taky s dvema detma v pubertalnim veku a prozil si s tema detma pry hrozny peklo.Kde ho i jeden z nich napadl.Takze se toho boji,ze se situace bude opakovat.Ted,uz jsou jeji deti velky a pryc z baraku,takze on ma vlastne klid a u me by ho opravdu nemel mam docela problemi se synem a clovek ktery svy vlastni deti nikdy nemel tak to tezko pochopi.Rozesli jsme se vlastne,kdyz jeho zena nastoupila k nam do zamestnani vlastne jsme to vedeli oba,ze je konec.Ani jsme si nic nerekli.My se schazeli vlastne jen,kdyz jeho zena byla v praci a ona to vedela.takze tomu chtela zabranit jeho slibum,uz neverila,ze to skonci.Takze jedinou sanci mela takovou,ze si ho pohlida v zamestnani.Vedela,ze on je slaboch a pripada me,ze se ji boji,protoze,kdyz je vidim spolu vidim jak je cely nervozni.Takze,aby predved manzelce,ze je vse v poradku vztah je ukoncen tak se neschazime a nedovedu si ani predstavit,ze by jsme se schazeli a poslouchat od ni pak nejaky urazky v praci.Ale  bohuzel je tam mezi nama ta laska oboustrana porad a pouze platonicka.Protoze on neni schopen nic pro vztah udelat.Stale od nej slysim ty hezky slovicka lasky a zamilovany pohledy.a navic je zarlivej takze on zarli na me a manzelka na nej.A kdyz to pozoruji spolupracovnici musi stoho mit srandu.Dneska tam nastoupila nova pani a ta si myslela,ze jsme manzele.Takze si asi dovedes predstavit jak se ke mne chova.Parkrat za nim prijde manzelka jako dneska a ta pani absolutne nechapala jak je tohle mozne.Bohuzel on ten krok neudela tak to bude stale stejne jen platonicke......a on si vubec navic nedovede predstavit,ze bych milovala nekoho jineho ja teda ted taky ne,ale takhle donekonecna zit nemohu.

IvaPR — 21. 6. 2007 10:05

ahoj,já mám taky doma puberťáka a vůbec si nedovedu představit, že by ho nějaký nový přítel vydýchal. Ono je něco jinýho, když je to malý dítě, to se dá. Ale ty velký..
Jinak k těm našim vztahům. Myslím, že to obě máme na kočku. Chtělo by se s toho nějak dostat. Já mám problém, když se dostávám do jeho přítomnosti. Jak se na mě dívá, usmívá,jak mluví fakt mě to stejně pořád dostává a teď se musím taky bavit s tou jeho. Naštěstí dělají jinde.A ještě když vím, že je nešťastný.
Nevím jak ze sebe dostat ty blbý pocity, který s toho ze všeho mám. To bude letos fakt dobrá dovolená. Budu si to tam vnitřně rozebírat. Trvá to už 2 a půl roku a to už je dlouho na to aby se člověk trápil.
Chtěla bych ho fakt s toho srdíčka dostat - ale nejde to. Bojím se, že to už takto bude napořád. Budu milovat někoho koho nemám a život hodně rychle utíká. Já jsem taky pro ten vztah nic neudělala ale co jsem měla, když on nic.
Tak ti přeju nějakou hezkou novou lásku.ahoj

eremuruss — 21. 6. 2007 14:40

Ivo ty si pro svou lasku ani udelat nic nemohla,kdyz on chtel vsechno hned.Ja po nem taky nechtela hned,aby se rozvedl,ale,kdyz ten vztah trval neco kolem pul roku tak o tom zacal premyslet on,rikal,ze to takhle dal nejde,byl u me cely vikend jen jednou a to poznal me deti a dostal s toho vseho strach a couvnul.Ale tahli jsme to spolu dal.Taky bych ho rada vyhnala ze sveho srdicka,ale nejde to,je to strasne tezky jeste ke vsemu pracujem vedle sebe a komunikujem spolu.Musi to byt pro tebe tezke jeste se bavit s tou jeho to by me rozhodilo uplne.Ona to vi,ze jste do sebe zamilovany?Nebo,alespon o tobe,on ji to urcite neprizna.Taky mam strach,ze ho budu milovat naporad a pritom ho mit nebudu a nebudu schopna navazat jiny vztah.On mi stale tvrdi,ze na me mysli cely den a prohlizi si moje fotky na interneru,kdyz manzelka treba vari.Je to hrozny.Proc ten zivot je tak tezkej.Taky te preji hezkou dovolenou,ja zatim teda zadnou neplanuju asi budu chodit do prace.Bude mi v praci smutno,az ji bude mit on no nejsem ja blazen?

arwenah — 25. 6. 2007 21:15

IvaPR napsal(a):

Mám problém jak vycházet s kolegou v práci. Měli jsme k sobě dost blízký vztah (platonický). Už tomu tak neni,ale dále spolu pracujeme. Ráda bych vše dostala do kolejí před vztahem,ale nějak se mi to nedaří.
Byla bych skoro raději,kdyby tu nepracoval.Nemám to  v sobě vyřešené a asi to bude i dlouho trvat.
Zajímá mne zda a jak jste podobnou situaci řešili vy nebo co s tim dělat.

Před nedávnem jsem řešila stejný problém.Když jsem nastoupila no nové práce byl tam jeden mladík.Byl mladší než já(o 6let).Ze začátku mi vůbec nebyl sympatický(vzhledem),ale byla sním sranda a zdál se být správný kluk.Po nějakém čase jsem si uvědomila,že jsem do něj po uši zamilovala.Nechtěla jsem si to připustit,už k vůli věku .Snažila jsem se o seznámení s různými muži,ale na konec jsem zjistila,že je všechny srovnávám právě s tím kolegou.Byla to platonická láska a nebyla vzájemná(bohužel nebo Bohudík?).Byla jsem zoufalá,nevěděla jsem si rady.Každý den být s ním v kontaktu.Napětí,které mezi námi bylo to se nadalo snést.Chtěla jsem odejít s práce i ,když jsem svou práci měla strašně moc ráda.Svěřila jsem dvěma lidem,které mám ráda a ,kterým věřím.Můj dobrý přítel mi řekl,že si nemám násilím nic zakazovat.Poradil mi ,že mám  být k němu víc kritická a všímat si jeho chyb.Pokud na něm žádné nevidím tak jsem stále zamilovaná.Uvědomila jsem si jak je nestálý, nezralý, a spoustu jiných věcí.Není to vůbec jednoduché,ale dá se to zvládnout.Přeji Ti ať se Ti to podaří a ať najdeš v životě opravdovou lásku.:hjarta:

IvaPR — 26. 6. 2007 10:32

arwenah napsal(a):

IvaPR napsal(a):

Mám problém jak vycházet s kolegou v práci. Měli jsme k sobě dost blízký vztah (platonický). Už tomu tak neni,ale dále spolu pracujeme. Ráda bych vše dostala do kolejí před vztahem,ale nějak se mi to nedaří.
Byla bych skoro raději,kdyby tu nepracoval.Nemám to  v sobě vyřešené a asi to bude i dlouho trvat.
Zajímá mne zda a jak jste podobnou situaci řešili vy nebo co s tim dělat.

Před nedávnem jsem řešila stejný problém.Když jsem nastoupila no nové práce byl tam jeden mladík.Byl mladší než já(o 6let).Ze začátku mi vůbec nebyl sympatický(vzhledem),ale byla sním sranda a zdál se být správný kluk.Po nějakém čase jsem si uvědomila,že jsem do něj po uši zamilovala.Nechtěla jsem si to připustit,už k vůli věku .Snažila jsem se o seznámení s různými muži,ale na konec jsem zjistila,že je všechny srovnávám právě s tím kolegou.Byla to platonická láska a nebyla vzájemná(bohužel nebo Bohudík?).Byla jsem zoufalá,nevěděla jsem si rady.Každý den být s ním v kontaktu.Napětí,které mezi námi bylo to se nadalo snést.Chtěla jsem odejít s práce i ,když jsem svou práci měla strašně moc ráda.Svěřila jsem dvěma lidem,které mám ráda a ,kterým věřím.Můj dobrý přítel mi řekl,že si nemám násilím nic zakazovat.Poradil mi ,že mám  být k němu víc kritická a všímat si jeho chyb.Pokud na něm žádné nevidím tak jsem stále zamilovaná.Uvědomila jsem si jak je nestálý, nezralý, a spoustu jiných věcí.Není to vůbec jednoduché,ale dá se to zvládnout.Přeji Ti ať se Ti to podaří a ať najdeš v životě opravdovou lásku.:hjarta:

Díky, je vidět,že to co se mi stalo není zdaleka jen můj případ. Bojuji s tím jak se dá,ale nějak né a né to přejít.
Když jsem s ním, tak tomu propadám. (propadáme)

Eri nejseš blázen sama - já jsem to samé. Teď je už i on zadaný a co já? Stejně na něj myslím.(když on je fakt tak perfektní - nemůžu si pomoc) ahoj

Tercila — 5. 7. 2007 17:35

Eri nejseš blázen sama - já jsem to samé. Teď je už i on zadaný a co já? Stejně na něj myslím.(když on je fakt tak perfektní - nemůžu si pomoc) ahoj
Ivo,
dovolíš mi, abych Ti ty pocity usnadnila? Coby nezávislý, emocemi nezatížený pozorovatel? Tak tedy:
Není tak perfektní, když si začal s vaší kolegyní....................................... Toť vše.
Měj se hezky.

IvaPR — 6. 7. 2007 13:50

Tercila napsal(a):

Eri nejseš blázen sama - já jsem to samé. Teď je už i on zadaný a co já? Stejně na něj myslím.(když on je fakt tak perfektní - nemůžu si pomoc) ahoj
Ivo,
dovolíš mi, abych Ti ty pocity usnadnila? Coby nezávislý, emocemi nezatížený pozorovatel? Tak tedy:
Není tak perfektní, když si začal s vaší kolegyní....................................... Toť vše.
Měj se hezky.

ahoj,
ono to taky musi být pro nezávislého a emocemi nezatíženého pozorovatele naprosto nepochopitelný. Já se už ani sama nechápu. Kdyby mi tohle všechno vyprávěla nějaká kamarádka, tak jí asi pošlu na psychiatrii.
Já vím ,že neni perfektní (to jsem musela snad napsat po jeho telefonátu, nebo nevim co mě v tu chvíli tak obměkčilo) .
Ale já se na něj vážně nezlobím, že si začal s tou kolegyní. Byl už dlouho sám a je to normální chlap, který má už největší čas na založení vlastní rodiny.Ale jak už jsem napsala, je to nepříjemný, když jí znám. Prostě se holka snažila víc než já.
Ale ono se jí to teď vrací, neni to tam růžový.Ale kdyby jí nechtěl tak s ní neni. Pěkně mě žere to, že to hrál na obě strany. To se mi nelíbí.
Teď si nějak víc vážím manžela, nic podobnýho (myslím tím - jiná žena) se u nás naštěstí za ty léta nekonalo. Ikdyž se toho konalo už opravdu dost, ale tohle né. Naštěstí. Je to fakt hnusný.

Tercila — 8. 7. 2007 1:02

Ahoj Ivo, jak píšeš, že si teď víc vážíš manžela...No vidíš, jak se všechno v životě děje z nějakého důvodu.... Všecko je k něčemu. Všechno nás někam posunuje. Netrap se. Bude to dobrý. Ahoj.

DankaS — 29. 7. 2007 19:30

Holky mně někdy přijde, že trochu přeceňujete zamilovanost. Neni snad cennější harmonický partnerský vztah, který trvá i několik let? Zamilovat se dá tak na tři roky(pokud tedy s dotyčným "chodíte") a pak už to neni ono.  No a pokud jsou děti a manželství jakž tak klape, tak osobně považuju za totální nesmysl rozvádět se. Taky jsem zažila podobnou aférku a bolelo to tak dva roky, než jsem se s tím smířila, ale rozchod a později rozvod jsem v žádnym případě nechtěla podstoupit. Dnes jsem  šťastná, že jsem se nenechala zaslepit zamilvoaností.

Rizzie — 5. 3. 2008 11:16

TO IVA PR + EREMURUSS:

ahoj, jak jste na tom po roce? Už je  to lepší, klidnější? Prožívám podobnou situaci, ale ani po půl roce to není v pořádku a bolí to a bolí. Vídám ho v práci a je to pro kočku a skočení z mostu.

eremuruss — 14. 3. 2008 19:14

Rizzie napsal(a):

TO IVA PR + EREMURUSS:

ahoj, jak jste na tom po roce? Už je  to lepší, klidnější? Prožívám podobnou situaci, ale ani po půl roce to není v pořádku a bolí to a bolí. Vídám ho v práci a je to pro kočku a skočení z mostu.

Rizzie stale spolu pracujeme a jeho zena,uz ho nekontroluje tak casto teda skoro vubec asi mu,uz uverila.Me pocity jsou rozpolcene.Jednou ho miluju a druhy den zase nenavidim za to,ze me vubec kdy oslovil,ze si se mne udelal obet pro svou pomstu sve zene.Snazim se s nim moc nekomunikovat,protoze to ublizeni ve me je porad.Po roce od rozchodu jsme se sesli a pomilovali se spolu me to totalne rozhodilo v tu dobu jsem byla tam kde na zacatku.Kdyz ho vidim z jeho zenou jak se k sobe maji,rikam si ze je to normalni komediant.Dneska mam jasno v tom,ze jako partnera,uz ho nechci.Nikdy bych mu nedokazala verit.Protoze si hraje na stastneho manzela a me v praci vyznava lasku.Na jednu stranu je mi jeho zeny lito.....protoze je to hajzl

Tercila — 29. 3. 2008 12:31

DankaS: "Holky mně někdy přijde, že trochu přeceňujete zamilovanost. Neni snad cennější harmonický partnerský vztah, který trvá i několik let? Zamilovat se dá tak na tři roky(pokud tedy s dotyčným "chodíte") a pak už to neni ono.  No a pokud jsou děti a manželství jakž tak klape, tak osobně považuju za totální nesmysl rozvádět se. "

Tak v tomhle názoru je se mnou Danka na stejné vlně. Erem, bohužel si ale myslím, že víc trpíš Ty než ta jeho manželka. Protože ta je manžílkem zřejmě udržována v blažené nevědomosti, zatímco Ty prožíváš díky němu sadomasochismus. Já pořád nevím, co vy ženský máte na chlapovi, který se ukáže jako bezcharakter, vlastně tak k obdivování. :|