Mám starosti se svojí dcerou -  skoro 7 let.Půjde teď do 1. třídy, měla odklad kvůli tomu, že je hravá a roztěkaná.
Všimla jsem si a vlastně mi to i dcera říkala, že v kolektivu dětí je tak nějak na okraji.Vždycky se s někým skamarádí,pak mi říká:"Mám kamarádku tu a tu ..", no ale za nějaký čas je ticho po pěšině a dotyčná holčička dá přednost jiné.To už se stalo víckrát.Nedá se říct, že by si nedokázala s dětmi hrát, na hřišti s nimi lítá a i ve školce se zapojuje, ale jakmile mají třeba udělat dvojice,dcerka zůstane sama.Nebo jiný příklad, co mi dcera říkala  - děti hrály hru a když ostatní udělali chybu, udělili si pouze trestný bod a hráli dál, ale když udělala chybu naše dcera, hned ji vyloučili.
Doma jsme se o tom bavili s manželem a oba tušíme, že problém asi bude v našem dítěti.Známe ji a víme, že je od malička trochu jiná než většina dětí.Za prvé je dost neklidná a neposedná a působí jako rušivý živel,pak je taky dost paličatá a možná se neumí tak přizpůsobit dětem a také se chová občas až moc dětinsky, pořád poskakuje a pokřikuje na děti nějaké hlouposti.Možná , že to ostatním dětem vadí, už jsem i slyšela, že jí říkaly, proč pořád skáče a co jako pořád blbne.(a to jsou děti ve školce vlastně o rok mladší než dcera.)
S dcerou jsme to doma mockrát probírali, říkala jsem jí, co by mohla změnit, aby děti tak nedráždila nebo neprovokovala (ale ona to nedělá záměrně,spíš mi přijde nedozrálá), no ale zatím moc změna k lepšímu nenastala.
Je mi jí líto, ráda bych jí pomohla a taky mám trochu strach, aby se jednou třeba nestala obětí šikany.Ona je sice ukřičená, ale taky hodně citlivá, pořád mi nosí kytičky, ráda se mazlí a tak.Prosím, měli jste doma něco podobného  a napadla by vás nějaká rada?

V tomhle věku je normální, že děti rychle střídají kamarády, ale z tvého psaní vidím, že opravdu u vás problém s neoblíbeností je. Dcerku máš jinou. Přemýšlela bych, v jakém kroužku by to svoje předvádění a pohybovou aktivitu mohla přeměnit v plus. Když už nebude ve škole za oblíbenou, tak aspon někde jinde. CHápeš mne?

Těžko posoudím její zájmy, ale takhle živým dětem vyhovuje většinou nějaký sport a nebo dramatický kroužek na umělecké škole.

Zkus se zamyslet, kde by tvoje beruška mohla být díky svému založení jednička.

Jolano , kamarádství v tomhle věku takové je. Je asi správné sledovat s kým a jak dítě tráví čas ale nepřeceňuj to. Jestli si holčička povídá a hraje s "celou školkou" tak je v pohodě.Ve škole se to jistě vytříbí.Kamarádky mají stejné zájmy,chodí třebas na gymnastiku nebo do knihovny.
Ještě na prvním stupni je střídání nejlepších kamarádů velmi časté. Některé děti mají jen okruh spřátelených dětí. Lidi jsou různí a děti jsou malí lidi.

ahoj Jolano, trápilo nás jednu dobu něco podobného. Dcerka byla víc "dětská a klučičí" než děvčata ze třídy a ty ji trochu odstrkovaly. Pomohly jí sporty, kde mohla vyniknout, kamarádství s klukama a naše podpora - jedeme do bazénu, zavoláme jestli nechce někdo s ní, na spaní domů, na společné akce. Když spolu děti stráví půl víkendu, kde navíc vidím co dělají a můžu jemně upozornit, neotočí se k sobě tak snadno v pondělí ve škole zády.

V tomto věku je to asi tak, že když někdo nezapadne právě do toho průměru, tak se zdá jako by byl na okraji, je pravda že děti to těžce nesou, ony chtějí mít všechno stejné, stejné účesy, stejné oblečení, stejné panenky... i to chování stejné, asi na to všeobecná rada nebude...ale je dobré, že se kamarádí i když to třebaq dlouho nevydrží, já se teď stravuji ve školní jídelně a vidím, že děvčátka si během oběda i několikrát přesednou když přijde "oblíbenější" kamarádka a tu původní klidně nechají u stolu samotnou, děti to vidí jinak než my dospělí...

Jolano nemyslím, že by tvá dcerka byla šťastnější, když by se jí podařilo získat kamarády a oblibu na úkor vlastní osobnosti. takhle malé dítě navíc nedokáže usměrnit samu sebe tak, jak by bylo nutné. myslím, že časem sama pochopí, co ostatním vadí a snad i proč a pak bude na ní, zda jí to bude stát za změnu. ale rozhodně bych ji k tomu (být tebou) sama nevybízela, či dokonce nenutila. prostě každého z nás má někdo rád víc a jiný míň, tak je to i v dospělosti a ona se s tím musí smířit (i ty)

Nikdo není oblíbený pořád a u všech a u dětí to platí ještě víc. Souhlasím s názorem, že byste s dcerkou měly najít nějakou zálibu, ve které se bude cítit dobře, ani nemusí vyniknout. Dobrý je sport, tanec, hudba, výtvarka atd.
Pokud máte možnosti, jistě toho zvládne i víc. Holka se bude vic zaměřovat na koníčky, bude mít pocit, že někam patří a nebude mít tolik času přemýšlet nad svou neoblíbeností. Píšeš, že se s dětmi baví,ale možná má potřebu být v centru pozornosti. V tomto případě děti nadělají nejvíc hloupostí. Podržet ji musíte vy, rodiče, mluvit s ní rozebírat situace a hlavně ji upozornit, aby nedělala druhým to, co sama nemá ráda. Uvidíš, že bude v pohodě, protože je asi jednodušší ukočírovat temperamentní dítě, jak rozproudit zakřiknuté.