V druhé třídě ZŠ dítě přestoupilo kvůli šikaně do jiné školy. Hodili na náš tu šikanu,že my...né ti dva, co napadali mé dítě a jiné, to dělají. Za dva roky z té třídy postupně odešlo dalších 6 dětí a většina šla do této,kam chodí dítě teď!
Prd, letos do třídy nastoupil jeden z agresorů. Hned jsem informovala ředitelku, protože matka dítětě hluboce mlčela o tom, co za kvítek je její kluk.
Samozřejmě, napadání-fyzické a jiné začalo znova, a není to jenom u mé holky. A zase jako i předtím, jsem jediná, kdo se ozval. Ostatní rodiče si myslí, že když jsme nezměnili přetím nic, tak ani teď nic, i když to je jiná škola. Tato ZŠ má snahu šikanisty vyloučit....ale rodiče nevěří, že něco se zmůžem.
Jsem v pasti, co mám dělat? Dát trestní oznámení? na dítě?matku?
Matka i dítě slibí cokoliv, že už to opakovat nebude, ale jsou to kecy. Dítě bylo zákeřné už ve školce (slova ředitelky MŠ).Dítě je hyperaktivní, má i škuby ve tváři, nezvladatelné. Ředitelka této školy věří tomu, že kluk se polepšil a seká dobrou.
Třídní-muž to bagatelizuje a staví natom, zda je anebo není svědek agrese, ale i tak to řeší pouze domluvou.
Mé dítě-opětovně na radu neuroložky chodí k psycholožce a ta navrhuje dokonce léčbu u psychiatričky+léky.
KDE TO JSME, že agresor se dál směje a kope holky (naposled včera) a my bereme prášky na uklinění? Bojí se ho i prý spolužáci - kluci a i větší vzrůstem.
Mám stavy, žebych tu matku, co lže a  vše háže na holky (že si za napadání můžou samy, její chudinka tedy určitě to nebyl!) napadla a zaškrtila anebo to dítě.
V životě by mne nenapadlo, že přijde do té samé školy, co jsme utekly. Co když odejdeme zas a přijde tam on také?
Prosím velké help, strašně mne tato situace trápí.

To je horzné... Ja by som asi fakt išla dať po hube tomu agresorovi - určite by sa tým hneď rýchlo niekto zaoberal... Som kľuďas a pacifista, ale keď niektorí vyslovene skúšajú, kam až im ostatní dovolia zájsť... :dumbom:

Taky jsem spíš pacifista, ale ne takovej, že bych nechala mojí holce psát kvůli agresorovi prášky. .... jak se tak znám, tak bych si na něj někde v klidu počíhala... neříkám, že bych ho rovnou seřezala, ale slovně bych se ho snažila umravnit. A nejspíš ne žádostí, aby byl hodný chlapec, ale asi bych mu pohrozila, že ho zlískám jak psa, jestli si ještě něco dovolí..... mimo to bych se snažila zapůsobit i na dceru, aby se ho nebála a aby mu nevycházela nějak vstříc, aby nereagovala, pokud ji napadá slovně a pokud fyzicky, aby i ona byla schopná se mu bránit... Moje máma teď občas dává k lepšímu, že když šla pro mě v první třídě, z dálky viděla, že mi zastoupili cestu spolužáci a nechtěli mě pustit dál. Byla jsem hubené, hodné dítě, co by nikomu neublížilo, spíš by si dalo samo naflákat.... Tenkrát jsem ovšem prý roztočila ten pytlík s bačkorama, kluci dostali mírně po hubě a odešli s nepořízenou .... asi jsem (přes všechno to zdání bezbranné malé holky) nějaké to sebevědomí měla ...

Zažila jsem něco podobného s naší malou v první třídě. Taky chlapeček, taky pěkné kvítko, taky nebylo řešení. Holce rozbil hlavu židlí, dostal pouze poznámku. Zkoušela jsem to přes učitelku, přes ředitele, všude neřešitelné. Pak dcerce poškrábal obličej, dostal se až do oka, tak jsem malou sebrala, okamžitě jsem s ní jela k dětské lékařce, tam jsem nechala udělat zápis, co se jí stalo, kdo jí to udělal a s papírem od lékařky v ruce jsem zavolala jak panu řediteli, tak drahé mamince toho nevinného chlapečka, že teď to tedy byla poslední kapka, ale příště že podávám trestní oznámení. Zabralo to úžasně. Chlapeček během měsíce změnil školu, dcera si oddychla a učitelky mi chodily děkovat... PS-Taky jsem byla jediná, ostatní rodičové byli přesvědčeni, že si to děti musí srovnat mezi sebou a že se s tím stejně nedá nic dělat.

Musim - a čo to skúsiť nejak cez právnika, že vyžaduješ, aby bol podrobený psychiatrickému vyšetreniu ? Písomne. Alebo sa aspoň informovať u detského psychiatra a nejakého právnika, ... , ako sa rieši šikana. Ale určite by som to riešila písomne, aby som dostala aj písomné vyjadrenie od riaditeľa školy. Čo je na papieri, to sa neodškrie. A keby si pohrozila škole žalobou ... možno by sa pani riaditeľka rozhýbala. :supr: Ale opakujem, že ústne nestačí. A poslať poštou !

A čo tak spísať petíciu ? Nech sa podpíšu rodičia, ktorých deti majú problémy s daným chlapcom. Nemôže byť po vyšetrení školským psychológom nariadená/odporúčaná liečba dieťaťa ? Aké páky má v tomto škola ?

Když to nikdo neřeší přes školu, zkusila bych vyšší instanci (zřizovatele školy, školský úřad či ministerstvo školství). Nelze to jen tak smést pod stůj, zbytečně to odnášejí nevinní !

Ela.. napsal(a):

Když to nikdo neřeší přes školu, zkusila bych vyšší instanci (zřizovatele školy, školský úřad či ministerstvo školství). Nelze to jen tak smést pod stůj, zbytečně to odnášejí nevinní !

Keby sťažnosť poslala priamo na ministra tak má 100% istotu, že to nikto zo stola nezmetie ! Aj k nám chodia občas podnety občanov odstúpené z ministerstva a kópiu odpovede zasielame aj im aj občanovi. :jojo:

Mafia napsal(a):

Ela.. napsal(a):

Když to nikdo neřeší přes školu, zkusila bych vyšší instanci (zřizovatele školy, školský úřad či ministerstvo školství). Nelze to jen tak smést pod stůj, zbytečně to odnášejí nevinní !

Keby sťažnosť poslala priamo na ministra tak má 100% istotu, že to nikto zo stola nezmetie ! Aj k nám chodia občas podnety občanov odstúpené z ministerstva a kópiu odpovede zasielame aj im aj občanovi. :jojo:

Ministryně Mgr. Dana Kuchtová
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Karmelitská  7, 118 12 Praha 1

Taky mi jeden vykuk šikanoval holku ve třídě, sama mi nic neřekla, občas se mi něco doneslo a teprve, když jsem na ni uhodila, co se to vlastně děje, tak mi ledasoc pověděla, něco mi řekli její spolužáci/čky. Takže jsem zašla za třídní, pak se přiblížily třídní schůzky, matinku toho experta jsem požádala, aby počkala se mnou, že potřebuju něco s ní vyřešit a s třídní (abych měla svědka). Z počátku jsem se snažila té mamině domluvit, co ten její kluk dělá, že by ho měla nějak umravnit - nijak vehementně nepřislíbila, že se něco změní, což mě vytočilo a já fakt vzteky brečela a řvala naní, že jestli se teda ten její kluk tý mojí holky ještě jednou dotkne, tak že ho chytnu a ztáhnu za živa z kůže - jojo, přesně tyto slova ze mě vylítla. Učitelka zírala, ta matka taky a můžu říct, že od té doby měla holka pokoj. A to si pište, že kdyby to mělo pokračovat, tak si na kluka počkám a tak ho zbančím, že by ho doma nepoznali:dumbom:

Ešte mi napadá, že ak ju napadá len v triede, tak by stačilo dcéru preradiť do vedľajšej triedy a nebude to taký stres ako meniť zase školu. Ale možno by nebolo zle naučiť ju ako sa šikanovateľovi brániť.
Ono šikanou sa môže prejavovať aj náklonnosť. Takú šikanu som zažila aj ja na strednej, ale keď som pochopila, že sa mu páčim, tak som ho prestala nenávidieť a šikanu som skončila hlasným upozornením (počas hodiny), aby mi nebral peračník ! Marek sa zahambil, učiteľka ho napomenula a odvtedy sa začal krotiť. :supr:

Musim, je těžké radit.

Za prvé je to toiž problém tvojí holky. Působí jako oběť a pokud se z tohoto scénáře sama nevymaní, bude dál trpět a vždy nějaký agresor její submisivní chování vycítí. Je potřeba ji pomoci s nějakým psychologem, nacvičit ty krizové situace. Ona se určitě bude bránit, že to nepotřebuje. Opak je pravda. Za to, že jí ubližují se bude spíš stydět-

Za druhé bych žádala o přeřazení agresora do jiné třídy. Už kvůli tomu, že je holka v lékařské péči a trpět by měl on.

Za třetí bych po prvním napadení rozjela kolotoč doktor, policie, ředitelství.

Ale co bývá nejúčinnější je počkat si na toho fakana v přítomnosti ohromného chlapa, chytit ho ppod krkem a pořádně ho vystresovat. Jenže tohle je dost rizikové, protože naší společností cloumá presumpce neviny a chráněn je více pachatel než případná oběť.

To je strašně těžká věc.
Oběťmi šikany bývají děti buď něčím odlišné od ostatních dětí, nebo submisivní, neschopné se bránít.
Dětský hajzlík-agresor si troufá tam, kde vycítí jednak snadnou kořist, neschopnou se vlastními silami ubránit a tam, kde si je jistý, že mu jeho řádění v pohodě projde, tzn. že šikanované oběti se "nemá kdo zastat".
Takováhle zrůdička se zastaví pouze pod pohrůžkou daleko větší síly, než má sama, nebo pod pohrůžkou ztráty nějakých výhod.
Pokud není k dispozici udělaný chlap, který by si na agresora beze svědků počíhal, chytil ho pod krkem a drobátko mu ubral kyslík, pak je na místě rozjet kolotoč doktor, policie, ředitelství školy a následně nadřízený orgán, který spravuje školu. Tak, jak přede mnou naznačila PavlaH.
Není možné, aby vystresované dítě bylo nuceno denně docházet do školy, kde je denně bito a na to konto muselo vyhledávat péči psychiatra a aby celou situaci nikdo neřešil. Škola sama o sobě má omezené možnosti řešení a matky agresorů za svého andílka obvykle bojují jako lvice s tím, že oběť agresora provokuje.
Pokud rodič sám nevezme situaci do svých rukou, jeho dítě bude trápeno po celou dobu školní docházky :jojo:

Ahojky Musim,
to je mi opravdu moc líto, že máš takové trápení. Souhlasím s názory některých, že skutečně pokud nezasáhne rodič, obvykle lépe urostlý tatínek, tak se z toho dítě nevyhrabe. U naší holky někdy v 6. třídě, když se změnil kolektiv dětí a nastoupila do jejich třídy jedna rozmazlená fiflenka, proběhlo "vyloučení" dcerky z původní party, protože prý nechodila dostatečně IN oblíkaná. Strašně ji to ranilo, protože ona je taková družná povaha, ráda si poštěbetá a kamarádky ve třídě brala vždycky vážně, nepostřehla jsem, že by se s nimi nerozdělila o cokoliv, naopak se to u nás scházelo jak švábi na pivo :D a vždycky nějaké dobroty jsou... Paradoxem bylo, že se proti ní v tomto směru postavila i holka z 8 dětí, která k nám docházela na svačiny a večeře od 1. třídy a které jsme v předchozích letech věnovali (sice obnošené) džíny, mikiny, kolečkové brusle, boty... Dcera je jediná a oba s manželem pracujeme, tudíž si nemyslím, že by měla nedostatek, naopak jsem se v jejím oblékání a česání vyžívala, ale sama preferuji praktické oblečení, no - nikdy nechodila celá růžová :D. A např. náš děda nám vždycky nadával, proč kupujeme malýmu děcku ve školce boty za 700 atd. Ale stačí málo, aby si děti určité "narušené" povahy vybraly oběť. Dnes si dokonce myslím, že "agresorka" snad tehdy viděla v mé dceři možná i konkurentku, prostě potřebovala být v nové třídě ta první; aniž si uvědomovala, že naše holka nějaké hadry vůbec nevnímá, protože jakákoli bunda nebo mikina byl pro ni normál - já jsem moc nikdy nerazila výchovu ve stylu - "tohle si musíš zasloužit". (Je zima? Tak koupíme bundu. Hotovo).
Navštívila jsem školu a jejich třídní učitelka (která tu situaci už mezitím zpozorovala) to vyřešila geniálně - s děckama si sedla, domluvila jim a agresorku ustanovila jako zodpovědnou za prima atmosféru ve třídě. A byl klid. Dnes už se kamarádí všichni. Učila jsem kdysi na učilišti a vím, že šikana hodně vzkvétá tam, kde je nedostatek zájmu pedagogů či vychovatelů o chování dětí. Jenže se asi bohužel nedá vždycky uhlídat všechno, když máš "na hlídání" 25 děcek různých povah a třeba na internátě ještě víc, že...
Tak raději zakroč Ty jako rodič. S agresivním klukem tedy nevím, jak bych to zmákla, to nedokážu poradit, ale rozhodně to nenech tak. U nás šlo o "citové" zranění dcerky, ale jestli u vás už přišlo na řadu i zranění fyzické, tak to je hodně zlé. Udělejte s manželem cokoliv, ať se ta Vaše ratolest netrápí, chudina, musí jí být hrozně.. Moc vám držím palce.

Ahoj, Musim!
já už tady ten příběh někde psala, ale zopakuju:
Neteř chodí do 2.třídy - jako tvoje malá. Provalil se jim loni na konci roku případ šikany natolik nehezký, že se jejich učitelka té třídy vzdala; zřejmě měla pocit, že situaci nezvládla.
švagrová malou vyslýchala - jestlipak se k tomu taky nějak nepřipletla? Či snad ji to minulo? - Kdepak, taky prý to na ni zkoušeli. - Jak zkoušeli...a už nezkoušej? -No prý ne. Prý se tak strašně naštvala, že nakopla agresora vší silou do holeně a odešla středem. A měla pokoj, protože tihle hajzlíci si troufnou jen na někoho, kdo se jich bojí.
Já vím, že to pro tebe není útěcha a v téhle chvíli ani návod, ale mohla by to být inspirace.
(taky by mohla vší silou kopnout kousek výš, než do holeně.......... :co: )

Lupi, ale to je přesně ono. Hajzlíci přesně zkouší metody, co a jak na koho platí.  Buďto se týrané dítko rozpláče a v tuto chvíli má agresor vyhráno, nebo vylítne a agresor dostane buď pořádnou facku přes celej ksicht, nebo bude nakopnut do holeně.
Bohužel agresor je agresor, s takovou povahou se už bohužel rodí a VŽDYCKY si bude do života hledat oběti, které nejsou schopny se mu na patřičné úrovni postavit :jojo:

Zažila jsem něco podobného se svým synem v první třídě. Zkoušeli to na něj nějací třetáci a než to řekl, trvalo to jen 3 neděle.Doma jsme si o tom hodně povídali, že i když bude mít strach, je správné to říct. Špinavé kalhoty, domů přišel vyválený 2x v bahně. A bránit se uměl, pral se s nima. Řešila jsem to se svou kamarádkou psycholožkou i oficiální cestou a prostě to nenechala dojít dál. Ve škole mi bylo řečeno, jaká je jejich životní situace, maminka zemřela, 6 bratrů všechno stejná " kvítka " a musím říct, že když jsem se dozvěděla v čem žijí, tak mi jich i bylo líto. Prostě vyhlášená rodinka na I. i II. stupni. Udělala jsem to, nevím jestli to bylo správné ale zabralo to. Počkala jsem si na něj. A to co mu řekla jsem radši psát nebudu...... ale v podstatě je to o síle. Ten kluk mi do očí řekl ty krávo, jen počkej .... už nikdy mého syna neobtěžoval, ani on ani nikdo z jeho starších bratrů. Fyzicky jsem se ho nedotkla ale ty co mě znají osobně si to dokážou představit. :rodna::rodna::rodna: Ale je klid ........ jenom pro jistotu, nešlo o rvačky kluků a to , že jeden druhého nakopne a za 2 dny jsou zas nej kamarádi.

Trpaslíci mají v jednom Pratchettovi heslo:
"to, že saháte svému nepříteli do pasu znamená, že máte zuby ve výši jeho..........."
Teď jen, jak to ty dětičky naučit....? to je běh na docela dlouhou trať.

Všem moc děkuji, chce se mne brečet.
Ono je to takto:
V první škole, která tutlá vše (a že tam je šikana velkých, co řeší i policie!!!!), to hodili na nás, že když ji nikdo nezavírá do skříně, tak to šikana není. Jenom modřiny(prý to má z aikido...a i tam řekla ta matka agresora, že tam posílám dítě naschvál), jenom polámaná pera, jenom zničené věci-oblečení...., jenom štouchance, nadávání do cikánů, výsměchy... (protože má tmavší kůži, ale cikáni nejsme). Pak přišel třetí hajzlík (musím tak napsat)  a ten na ní vytáhl ulamovací vysouvací nůž a říkal ji, že ji podřízne krk. Ten ale přede mnou utíkal ...toho jsem náhodně na ulici viděla samotného.....
Škola má klasicky špatné jméno, ale prý se změnila. Všechny matky se s ředitelkou domluvili, že to hodí na nás, protože jsem s ní sama, kdežto oni ne. Já policii volať chtěla, škola ne.
Mne to položilo, neboť by mne v životě nenapadlo, že to je možné. Ostatní rodiče mlčely! Prý jsem s ní sama, prý jsem sama agresivní a navádím ji, když jsem jednou hodila na kluka poznámku, že mu něco udělám, když nepřestane napadat mé dítě a pod-polámu ruce anebo ho skopu, jak on dítě!. Takže ta opětovná šikana- dám té matce zkratku TH.., lhala...velemistr ve lhaní, ta tím žije!. Přitom dítě umravňuje tím, že ho denně stříská!!!!to matkám venku říkala. Má 4 kluky, 1 holku, ale má manželka, tak je vzorná matka.
Druhá-rozvedená...přistěhovalka-navrátivší se z Anglie si hrála na prachatou (škola furt potřebovala sponzorské dary, nebot se tam neustále kradlo!!!!prý...beton uplatila ředitelku), a třetí...přivdaná Ruska (ten, co chtěl podříznout...škola to uhrála nato, že to bylo mimo prostor školy, takže se to školy netýká a po vyučování, takže nic k řešení).
Já věděla, že kluci nepřestanou, tím, že jsme utekly jsme  vyřešili náš problém....
Mé dítě bylo vždy nejmenšího vzrůstu a není typ rváče. Zbytečně chodila rok na aikido, ani se nebrání. Zbytečně ji říkám, kam ho má nakopat a tak, aby si nikdy v životě na ní nedovolil...neumí to, není toho schopna. Být to já....šel by domů jako ruina. Přesně vím kam, jak...a nic.
NO TH matka chodí vždy pro kluka. Já bych je musela zmydlit oba (a jak ráda!), tatínka nemáme (neplatič). Asi si tam přece půjdu počkat!
Ano, neuroložka říká, že to je i problém dítěte, že to snad přitahuje nebo co. Nevím, jak to z ní dostat, je šikovná, umí víc, než jiné děti, tak nemá důvod si myslet, že je něco míň nebo co.
My ale žili 1,5 let s jejim otcem, u kterého se rozvíjela schizofrenie a v stádiu, když už byl nebezpečný, tak jsme utelky. To jí bylo 1,5-3 roky. Leda zážitky z této doby ji činí, já nevím, submisivní. Mne to taky poznamenalo...doživotně. Já ale nevím, jak ji změnit. Obávám se, že tichá voda brehy mele, a až jednou snad vybuchne, co udělá?
Tato nová škola každým rokem vyloučí děti, co chtějí šikanovat. Jen teď dokázat?, že to je pravda?
Bohužel, není zákona, co by přinutil TH matku, dát ho na testy, aby se ukázalo jeho pravé já. Máme demokracii! Já ji to navrhovala už v první škole, aby se dokázalo, kdo je agresor-zda my, nebo on. ODMITA cokoliv na toto tema.A kluk má tiky, neposedí 5 minut v klidu, vyrušuje, vykřikuje, piškvoří se a pod. Prostě hyperaktivní.
PEtice...nepomůže....když rodiče ostatní nemají odvahy?
Tak jsem si říkala, přístě -okamžitě doktor..ale co mne dá za papír na modřinu? a když ji zhodil, že si udřela hlavu...ale na zvracení ji bylo!
Obvolám další matku. Pomoc mne slíbila jedna pani ředitelka, zjistíme, proč musel odejít ze staré školy,ale to je vše, co ofic.mohu.
Této škole potíže dělat nechci (jakože potíže), protože tam chodí strašně ráda, byla tam spokojená ,je dobrá, moderní... Nebýt tohoto, nic proti ni nemáme.
Tak zase napíšu ředitelce.
Smutné, že to vůbec existuje. Pozor,má ve třídě spolužačku, která kvůli šikaně opakovala první! třídu ZŠ. Holka dodnes na nervy ,ale vysloveně na nervy.

Tak mi napadá, ale neviem, či to aj u vás máte, osloviť televíziu a nakrútiť reportáž o šikane, jej dôsledkov na vaše dieťa, neochote riaditeľov problém riešiť, ... o neopodstatnenej rasovej diskriminácii... atď, ale skúsila by som ešte pár odborníkov (psycho, právnik, sociálka...), ako sa dá tento problém riešiť.
Žijete v malom meste ?

Tak, napsala jsem obsáhlý mail pani ředitelce, s těmi myšlenkami, které se zde vyskytly a natvrdo!
Jsem z Prahy, na škola, kde se šikanuje už v druhé třídě ZŠ a škola to tutlá (dětí mlátí i učitele, vybíjejí okna, 8-9třída) a ředitelka to veselé tutlá a dává si inzeráty do novin, jaká to není superškola je: ZŠ Havelská ul. Ph1. Vyhnete se ji obloukem, kdo můžete.
Ta druhá škola ... mají jenom 1 třídu. O té první bych točila hned, ale vůči té druhé nemáme nic...tedy jenom ted toho agresora...
Mohu se jenom modlit, že ho snad vyhodí? Prosit Manitua, pomooooooooc.

Musim napsal(a):

Tak, napsala jsem obsáhlý mail pani ředitelce, s těmi myšlenkami, které se zde vyskytly a natvrdo!
Jsem z Prahy, na škola, kde se šikanuje už v druhé třídě ZŠ a škola to tutlá (dětí mlátí i učitele, vybíjejí okna, 8-9třída) a ředitelka to veselé tutlá a dává si inzeráty do novin, jaká to není superškola je: ZŠ Havelská ul. Ph1. Vyhnete se ji obloukem, kdo můžete.
Ta druhá škola ... mají jenom 1 třídu. O té první bych točila hned, ale vůči té druhé nemáme nic...tedy jenom ted toho agresora...
Mohu se jenom modlit, že ho snad vyhodí? Prosit Manitua, pomooooooooc.

Vytlač si ten e-mail a uchovaj ako dôkaz.

PS: V kopii si to mala poslať na ministra. Ale to môžeš aj teraz. Držím palce, nech sa to porieši k vašmu dobru.

Diky, počkám, zda ho škola náhodou nevyloučí anebo jaká bude reakce a pak to všechno pošlu i na ministra.
To jsem ostatně ředitelce psala, obrátím se kamkoliv, abych přinutila tu matku nechat kluka vyšetřit. Jestli naše psycholožka říká, že když má tiky (to už měl v prvním ročníku), tak nějaké nervové postižení tam bude.
A pozor, děti mají ve třídě skutečně postižené dítě (Downův sydrom) a chovají se k ní hezky, a až tak, že se o nich natáčelo pro účely konference a další školy, jak se integrovala (chodí tam s pomocnicí). A že se to dítě chová, jak se chová, ale zlá není a všichni ji chápou a pomáhají jí.
Ale agresor je fakt zákeřný a zlý, zlomyslný a lže! Má to schválené z domu!

Musim: Pravda taky je, že utíkat před agresorem, to asi není to pravý ořechový. Co jsi tím dceru naučila? Že pokud se setká s bezprávím, má raději uhnout z cesty. Že nemá smysl se bránit ... Zkusila bych to probrat s psychoterapeutem, co se dá dělat. ... Za sebe stejně říkám, že bych to řešila jako MíšaII, tedy počkala bych si na toho smrada... maminka s ním pořád ve škole není ... a to i kdybych si měla vzít půlden dovolený, abych ho umravnila, tak to by za to stálo ... a co bych mu řekla, to by si taky za rámeček nedal .... Si pamatuju, jak jsem jednou potkala malýho kluka (tak 8 let), za ním tři "kamarádi", který do něj strkali, kopali....jak jsem tak šla kolem, tak toho nejhoršího sígra jsem chytla za flígr a houkla na něj Co to děláš? Co si myslíš? Ještě jednou a uvidíš, že tě přerazím! ... od tý doby jsem je viděla spořádaný...doufám, že to nebylo jen přede mnou ... možná to nebylo správný, ale někdy lze někomu domluvit pouze silou. Zvlášť je-li on sám ducha mdlého a nic jiného na něj neplatí. (Mmch mám takovýho souseda, šedesátníka, jeho pes nám pořád napadá našeho psa...chlápek místo aby se omluvil nebo aspoň držel hubu, na mě ječí, řve, mlátí kolem sebe vodítkem a několikrát to vypadalo, že mi ji flákne...než jsem začala řvát já...to se pak stáhnul....je fakt, že mě přišel podpořit brácha...Soused je taky tupec a platí na něj jedině hrubá síla.)

No, pschyloložka to nahrává na tema, že kluk nevhodně vyjadřuje svůj zájem o ni -jako holku(jakože se mu líbí)! Ona to připustí, dejme tomu to tak může být. Já vím, že to není pravda, ale nechceme, aby uhýbala. I neuroložka říká, že to třeba dítě přitahuje anebo si pak bude myslet, že se jí to furt bude dít. Já byla fakt bojovní typ, naopak, už v první třídě jsem dostala rákouskou, že jsem no, uhodila holku. Ale měla vši a dali ji sedět za trest vedle mne.  Proto už holky nebiji...jenom kluky....:)
Já ji vysvětluji ,že se stačí jenom 1x mu postavit, nakopat ho a on si už nic vůči ní nedovolí.
Mám cuky skutečně ho zmlátit, ale jestli ho matka mlátí denně, je vůči tomu imunní - chápeš? Mne by bylo jako dítě více položilo psychické pitvání a rozebírání, než bitka. Za tu jsem jenom víc nenáviděla a pamatovala si to! A just udělala zas to samé! A on dělá to samé.
JUST to udělá zas a víc. To řekl ještě ve staré škole. Jdu si shánět nějakého kulturistu???? nebo ukrajince???

Jo, chápu. Jestli ho máma denně mlátí, tak mu to je už dávno jedno. Tak co mu možná domluvit po dobrým - třeba jako Ahoj, Radime, jak se máš? Víš, všimla jsem si, že Moniku nenecháš chvíli na pokoji? Proč to? Já myslím, že takovej kluk jako ty to nemá zapotřebí ... a tak ... ale třeba je to taky kravina ... (já, jak dokážu bejt vzteklá, když mi někdo sahá na dítě, tak bych měla chuť ho seřezat, ale asi by to nemělo smysl, to přiznávám).

A čo zareagovať úplne inak ? Urobiť si z neho kamaráta ? Ja som mala nepriateľsky vzťah so susedom (alkoholik, buran, agresívny). Pri jednej hádke mi skoro vyťal (teda sa vyhrážal že mi jednu strelí), ale ja som mu povedala, že nech to skusí a uvidí tie dôsledky ! Som drobček a on má skoro 2 metre. To s ním cuklo (i keď ja som mala tiež srdce v krku, ale zase som si vravela, že modrina je dôkaz, navyše nás videli susedia, lebo sme narobili riadny krik pred vchodom do domu) a zrazu sa začal chovať slušne. Vulgarizmy sa stratili, ospravedlnil sa a nakoniec sme si potykali ! A dnes sa zdravíme s úsmevom. Odvtedy s ním nemám problém. :supr: Za to jeho matku nezdravím, je to krava na entú a ešte sa chystám ako jej to vytmavím, keď bude vhodná príležitosť. Už sa nečudujem, že jej synáčik pije...

Jo, a sociálka to nijak neřeší. Tenkrát ta podnikatelka napsala na mne udání na sociálku, ty mne zavolali a říkali ,že to neřeší, akorát založí do našeho spisu (jsem samoživitelka-výživné nedostáváme). Já jim tedy taky poslala veškeré dopisy ve věci šikany i s přesným popisem událostí.Pak následně dopis, že odcházíme do jiné školy, a to, že druhý agresor naschvál vybil zub prvnímu (TH)! Tak se to matkám i dětem vymstilo...jeden řekl, udělej to, nebudu brečet, druhý to udělal..první řval! A zub-ulomen...a nebyl to už dětský zub. A dobře jim tak, jak se na mne matky domluvili, lež je dohnala a potrestala...
Já jsem věděla, že našim odchodem nic nepřestane, což byl a je důkaz, že nešikanovalo mé dítě!

Výchovná poradkyňe slíbila, že na etice budou probírat otázku šikany. Mají tam kroužek etiky...
Třeba bych to mohla zkusit...domluvou, ale myslím, si, že v hlavě to má fakt trochu pošahané. Zažila jsem hyperaktivní holku a ty děti přesně ví, co smí a nesmí dělat a kdy přestřelili. Slíbí vážně cokoliv (když ví, že zato bude bitka), ale za vtěřinu to udělá stejně. To je jako házet hrách na zeĎ. Nevím, zda jsou vůbec schopni pochopit....možná mají anebo nemají to cítení, co my. Já neříkám, že kluk za sebe může, ale matka by něco s ním měla dělat, věnovat se mu, terapii...a tak.

Musim napsal(a):

Výchovná poradkyňe slíbila, že na etice budou probírat otázku šikany. Mají tam kroužek etiky...
Třeba bych to mohla zkusit...domluvou, ale myslím, si, že v hlavě to má fakt trochu pošahané. Zažila jsem hyperaktivní holku a ty děti přesně ví, co smí a nesmí dělat a kdy přestřelili. Slíbí vážně cokoliv (když ví, že zato bude bitka), ale za vtěřinu to udělá stejně. To je jako házet hrách na zeĎ. Nevím, zda jsou vůbec schopni pochopit....možná mají anebo nemají to cítení, co my. Já neříkám, že kluk za sebe může, ale matka by něco s ním měla dělat, věnovat se mu, terapii...a tak.

Ja by som povedala, že jeho maminka je bezradná tak ako ty. :/ Stačí sledovať reláciu Pestúnka o výchove detí a koľkokrát tí spratkovia majú normálnych rodičov, ale tí na nich nestačia. Namiesto dohovoru, vysvetlenia, decko zmlátia, no a to násilie sa šíri potom ďalej. Bité decko zase bije spolužiakov, kamošov, ... alebo psa. Je to začarovaný kruh a jediný, kto to môže prelomiť, je rodič toho dieťaťa za odbornej pomoci. :par:

Ľudia nevedia, že POCHVAĽA je silnejší výchovný prostriedok ako BITKA ! A v každej rodine na to pestúnka upozorňuje, že rodičia len kričia a bijú decká, ale ak urobia niečo pozitívne tak to berú ako samozrejmosť. :co: Tak prečo by sa dieťa snažilo ?

Musim,chápu ,že jsi vytočená a zahnaná do kouta.Píšeš ,že současná škola je dobrá.Z toho bych vycházela.Učitelka i ředitelka chování žáků sledují.Případ ,který popisuješ není zas tak ojedinělý.Ony problém jistě vyřeší,je to jejich práce a na takovýchto případech se uplatní jejich pedagogické vzdělání.Ty se uklidni a uklidni i dceru.Před problémy se neutíká,problémy se řeší.Nedoporučuji konfrontaci s rodiči šikanátora - oni jsou v pohodě a ty budeš za hysterku. Řeš konflikty v klidu s třídní učitelkou,nebreč,nenechávej se unést,nevšímej si chování rodičů ale výhradně ataků jejich syna vůči tvé dceři.Dcera nechť se klukovi vyhýbá a na případné narážky nereaguje.Učitelé vidí i když nekoukají.Jestli je škola skutečně dobrá nech to na ní.

Ale ona ho riešit nechce! Lebo keby chcela a ja som jej hovorila ako, tak už je dávno u neurologa a chodi na one-brain metodu, berie lieky (trebárs homeopatika) a nemláti ho!
Už by dávno chodili na psychoterapiu, čo ja viem, na rehabilitáciu či pod. Zaćať teraz, keď už má 10 rokov?... a keď mohla začat v školke, je rozdiel! Už tam jej to doporučovali a ona odmietala čokolvek! Nie, on je génius, chlapes, ktorý len "trochu" je viac živší. Vždy ho tam jedna učitelka musela sledovať, čo robí ostatním! Jedna - len preňho.
Možno má strach, čo by testy zistili aj o nej....ísť k psychologovi je vždy "ošemetné", ešte aby ju nežalovali za fyzické týranie, nie?

Hannah, to se ti to píše. Vše vím, ale když dítě ráno má bolesti břicha, nechce pít ani jíst, má kruhy pod očima jako sůva, a to celý tento rok, tak klidná být nemohu.
A já běhám-neuroložka- kupuji homeopatika, pak psycholožka...
Bohužel jsem u výchovné poradkyně měla slzy v očích, i když jsem nechtěla!, tekly samy. Já vím, že pak jsme hysterky my-ona i já. To je ta bezmoc.
Třídní je muž, bagatelizuje to a trvá natom, že když není svěděk...nic se nestalo. NEříká to kategoricky, jen to prostě usuzuje. A že kdyby to viděl, řešil by to.
Asi mají předpis, kdy se to má řešit ...počas vyučování a po něm a mimo budovu školy. Natom tedy bazírují!

Musim.....po přečtení všech detailů se mi zdá, že jediné možné řešení je konzultovat přeřazení agresora do jiné třídy než je tvoje dcera. Protože na dobré slovo agresor jisto jistě neuslyší a výhružka v přítomnosti matky je neúčinná. Jako rodič nechce nic řešit, to je jasné z toho, co píšeš, tudy cesta nevede.

Škoda, že nezafungovalo aikido. Každopádně bych kroužky pro dceru jen tak nezavrhovala, když ne ted, tak později jich využije a může se v nich cítit bezpečně, narozdíl od prostředí školy. Třeba jí tam zvednou sebevědomí.

Jinak bych opravdu volila udání na policii s potvrzením lékaře. Když ne nic jiného budou se muset tím zabývat, budou to muset prošetřit a bude to další signál že si nenecháš chování spratka vůči dceři líbit.

Ještě mě napadá konzultovat dceřinu záležitost na lince bezpečí pro děti. Tam by se dalo snad ještě něco vymyslet.

Postavení školy vůči šikaně je ošemetné. Na spoustu věcí opravdu nejsou pravomoce a metodický pokyn z ministerstva je na prd.

Nevzdávej to, držím palce.

Díky všem. On také chodil na aikido....možná proto tam dítě nechtělo chodit. Holka přestala chodit i do družiny....ale slíbila psycholožce, že zase začně, tak začala.... Kroužky mají stejně na škole...ale pravda, už nikam nechodí, jenom na etiku.
Na tu linku zavolám, to mne fakt nenapadlo.
Nevzdám to, teď už ne, podruhé fakt NE. A to první jsem nedotáhla jenom proto, že mne říkali, že jsem nato sama, a že chtělo, aby nás bylo víc. A měla jsem myšlenku ,že to tak nenechám. Byla jsem ráda, že trápení skončilo a dítě je štastné.
Ale teď už je jedno, že jsem zase sama na tu šikanu. Děj se co děj, jdu do definitivního boje.

Musim....poradím ti jednu věc. Všechno si znač, se složkou papírů chod na jednání a zkus se držet věcného tonu. Když na tebe přijde slabost, koukni se do poznámek a vydýchej se. Žádný oficiální dokument nedávej z ruky, nos při sobě i kopie. Při jednání opravdu moc třeba zatlačit tvoje emoce do pozadí....

Já se normálně ovládám a své slzy neukazuji, naopak. Brečím doma anebo tam, kde mne nikdo nevidí. Nejsem ochotna dělat nepříteli radost tím, že by viděl mé slzy!
Ale u dítěte jde to ovládání slz těžko, hodně jsme si vytrpěly, anebo jenom já kvůli ní.
Počkám teď co škola. Nemůžu na nynější ředitelku říci ani půl slova, kromě tohoto případu,tedy pokuď bych nechtěla taky lhát, a to nedělám.
Po nápadech zde se cítím trochu líp, třeba mne ještě někdě pak poradí, co by ještě šlo udělat. Na tu linku zavolám ještě dnes.

Musim napsal(a):

Výchovná poradkyňe slíbila, že na etice budou probírat otázku šikany. Mají tam kroužek etiky...
Třeba bych to mohla zkusit...domluvou, ale myslím, si, že v hlavě to má fakt trochu pošahané. Zažila jsem hyperaktivní holku a ty děti přesně ví, co smí a nesmí dělat a kdy přestřelili. Slíbí vážně cokoliv (když ví, že zato bude bitka), ale za vtěřinu to udělá stejně. To je jako házet hrách na zeĎ. Nevím, zda jsou vůbec schopni pochopit....možná mají anebo nemají to cítení, co my. Já neříkám, že kluk za sebe může, ale matka by něco s ním měla dělat, věnovat se mu, terapii...a tak.

Mjsim, to NIE JE o hyperaktivite, to je o niečom inom... :rolleyes: Hyperaktivita neznamená ani zákernosť, ani sklony klamať a vychytralosť, skôr naopak...

Selima, a o čom to je?
Tady je odpoved pani ředitelky, je to taktik, proti tomu nelze nic namítat.
"Děkuji za zmapování situace. Proberu to s panem učitelem, zda je třeba hovořit s maminkou T. Správně vedete svou dceru k tomu, aby takové věci říkaly děti panu učiteli. Snažíme se děti monitorovat i přes etiku a spolupracuji s výchovnou poradkyní. Budu ráda za Vaše názory a informace."
Takže mne z toho vyplývá,  že třídní řekně, vše mám pod kontrolou, neboŤ matka TH bych řekla jako kompenzace problémů s chováním kluka, leze třídnímu atd. ...(nechci napsat kam). Vnucovala se za pokladní, přičemž taky funkce pokladní nebyla, iniciativně nosí to, co škola potřebuje do školy (navíc jako dárek škole), chtěla by vytvořit dojem, že je nepostradatelná a bez ní by to nešlo.
Na druhé straně ji musí být jasné, že jestli odejdeme, problém zůstane...agresor zůstane, protože nenapadá jenom mou dceru. Pravda, jako jediná to rozviřuji.

Musim...vyčkej napadení své dcery. Prozatím se odmlč, at nevypadáš jako kverulantka nebo notorická stěžovatelka. Bohužel, ted opravdu nezbývá než čekat a pak jednat. Po napadení navštívit dr okamžitě. Pak návštěva ředitelky školy. Klidně obejít třídního. Pokud se to stane mimo školu, okamžitě kontaktovat policii.

Třídního jsem stejně obešla už 1.9, protože on tam přišel nový, takže mé dítě neznal, kdežto ředitelka ano.
Mluvila jsem s bývalou třídní učitelkou, domnívá se, že třídní už jenom z titulu toho, že je muž-učitel (a těch je málo) bude mít pravdu a ředitelka ho bude hájit. Jak jsem slyšela, nejsem jediná matka, která ji volala kvůli novému třídnímu....
Ale prý se zatim nemám vzdávat...
Tak už budu mlčet a čekat. Mezitím jsem volala další matku, její holku taky nakopl, narazil nebo ji zlomil prst, ale prý to byla náhoda?????, tak to už je OK. NO, ale její manžel je policajt, tak tam si už asi nedovolí holku kopat. Nepřipojí se ke mne.
Další matka zatím nebere-budu ji volat večer, zda se ozve.
Vím, že musím řvát teď, až už bude nový školní rok a on tam zase nastoupí...bude pozdě.

Musim napsal(a):

V druhé třídě ZŠ dítě přestoupilo kvůli šikaně do jiné školy. Hodili na náš tu šikanu,že my...né ti dva, co napadali mé dítě a jiné, to dělají. Za dva roky z té třídy postupně odešlo dalších 6 dětí a většina šla do této,kam chodí dítě teď!
Prd, letos do třídy nastoupil jeden z agresorů. Hned jsem informovala ředitelku, protože matka dítětě hluboce mlčela o tom, co za kvítek je její kluk.
Samozřejmě, napadání-fyzické a jiné začalo znova, a není to jenom u mé holky. A zase jako i předtím, jsem jediná, kdo se ozval. Ostatní rodiče si myslí, že když jsme nezměnili přetím nic, tak ani teď nic, i když to je jiná škola. Tato ZŠ má snahu šikanisty vyloučit....ale rodiče nevěří, že něco se zmůžem.
Jsem v pasti, co mám dělat? Dát trestní oznámení? na dítě?matku?
Matka i dítě slibí cokoliv, že už to opakovat nebude, ale jsou to kecy. Dítě bylo zákeřné už ve školce (slova ředitelky MŠ).Dítě je hyperaktivní, má i škuby ve tváři, nezvladatelné. Ředitelka této školy věří tomu, že kluk se polepšil a seká dobrou.
Třídní-muž to bagatelizuje a staví natom, zda je anebo není svědek agrese, ale i tak to řeší pouze domluvou.
Mé dítě-opětovně na radu neuroložky chodí k psycholožce a ta navrhuje dokonce léčbu u psychiatričky+léky.
KDE TO JSME, že agresor se dál směje a kope holky (naposled včera) a my bereme prášky na uklinění? Bojí se ho i prý spolužáci - kluci a i větší vzrůstem.
Mám stavy, žebych tu matku, co lže a  vše háže na holky (že si za napadání můžou samy, její chudinka tedy určitě to nebyl!) napadla a zaškrtila anebo to dítě.
V životě by mne nenapadlo, že přijde do té samé školy, co jsme utekly. Co když odejdeme zas a přijde tam on také?
Prosím velké help, strašně mne tato situace trápí.

A co jít rovnou za ředitelem školy? Popřípadě se tím může zabývat i policie.
My to na škole řešíme pořád a kontrolujeme, jakmile nějaký učeň šikanuje jiného a to třeba jen slovně, tak to okamžitě řešíme a takové děti vylučujeme.

Jinak šikana je hrozně ošemetná věc. Začíná už ve školce, kde se děti posmívají slabším a učitelky jim mnohdy pomáhají stylem: Posledňáček...apod.

Jak není svědek? Žádný být nemusí...tvrzení proti tvrzení, ale už to, že ho někdo obviní něco nazančuje a pokud je obviněn podruhé, potřetí...tak na tom asi něco bude.
Vzpoměla jsem si... tady děti hodily osmiletého kluka do jámy, ze které sám nemohl vylézt. Maminka volala policii a ti to pak řešili...

Musim napsal(a):

Hannah, to se ti to píše. Vše vím, ale když dítě ráno má bolesti břicha, nechce pít ani jíst, má kruhy pod očima jako sůva, a to celý tento rok, tak klidná být nemohu.
A já běhám-neuroložka- kupuji homeopatika, pak psycholožka...
Bohužel jsem u výchovné poradkyně měla slzy v očích, i když jsem nechtěla!, tekly samy. Já vím, že pak jsme hysterky my-ona i já. To je ta bezmoc.
Třídní je muž, bagatelizuje to a trvá natom, že když není svěděk...nic se nestalo. NEříká to kategoricky, jen to prostě usuzuje. A že kdyby to viděl, řešil by to.
Asi mají předpis, kdy se to má řešit ...počas vyučování a po něm a mimo budovu školy. Natom tedy bazírují!

Mám zkušennosti se šikanou a to jak učitelskou tak dětskou.Věř,chce to klidnou hlavu ,sbírat informace a "zaútočit".
Dcera měla na prvním stupni dva roky učitelku , která byla zralá na psychiatra. Ač všude v okolí ve stejném ročníku 20-25 dětí zde 12 a nikdo se nedivil. Než mi to došlo! Nebudu zde popisovat její chování.Škoda času.Ve spolupráci s PPP a s podporou několika učitelů jsem se obrátila na ředitelku.Paní učitelka si už jako kantorka ani neškrtne. Nepíšu to s radostí  ale spíš se znechucením - moje dcera ztrácela svůj drahocenný dětský čas ve společnosti primitiva s pravděpodobně koupeným diplomem.Celou akci beru jako službu příštím generacím.
V devitce se dcera se spoustou dalších dětí stala terčem šikany své spolužačky a několika starších dětí. To jsme zcela nekompomisně řešily na policii.Škola je totiž zcela bezbranná.Učitelé sice děti před šikanou varují ale když dojde na věc dají ruce pryč.Jak tady bylo psáno ,těžko se dokazuje,školáci jsou beztrestní.Třídní učitelka mi doporučila policii.Ti případ sice odloží ale před tím vyšetřují :dojdou do školy , kontaktují sociálku,dětského doktora a u žáků a studentů škol i jejich ředitele. Pohovor s policií v ředitelně v našem případě zabral.I ty velké děti zmizely.
Fakt to ale chce klid a nestavět sebe ani dítě do pozice oběti.Problém je nutno řešit a vyřešit.

Hlásím, škola agresora nevyhodila, zase do třídy nastoupil. Mezitím jsem kontaktovala všechny, kdo se zaobírají šikanou. Dítě je zase na nervy....
Takže teĎ čekám, kdy bude mé dítě napadeno???!, pak jdu hned na policii a už mne nebude líto školy (když to neřešili!!!!), píšu zakladateli školy a prostě už nebudu věřit slibům a pod.
SNAD? to vyřeším? Jen nevím, zda mám na rodičovském nahlas předem upozornit, co se chystám udělat. Toto vše jsem psala ředitelce před ukončením školsk.roku, ale asi to brala jako kecy.

Musim, víš, co mě napadlo? (I z jiného tvého příspěvku.) Že ty se stavíš do role oběti. Sama se do ni postavíš. Dcera to možná nevědomky kopíruje... Já tedy žiju jinak. Když se mi něco nelíbí, přemýšlím, jak to změnit. A co mě napadne, to taky udělám. Neříkám, že to je vždy to nejlepší, ale když si to člověk dobře rozmyslí a na jiný způsob nepřijde, pak je tenhle ten nejlepší. Ty zatím jen jakoby štěkáš, ale nekoušeš... rozhoupej se a něco udělej. Taky záleží asi na tom, co vlastně se tvé dceři děje. Nechci to bagatelizovat, ale pokud jde o takové to - ty jsi blbá, tak to asi šikana v pravém slova smyslu nebude, ale protože se na to tak doma díváte, tak to narostlo možná do větších rozměrů. Ráda bych se pletla. Ono taky, co jedno dítě zvládne odpálkovat ani neví jak, tak druhé dítě k tomu mlčí a trápí se tím .... je to těžký holt. Ale nic to nemění na mém pocitu, že taková ta ublíženost je tak nějak tvým životním programem.... Doufám, že se pletu a taky doufám, že to nebudeš brát nějak zle. To bych nerada, jen jsem napsala, jak tu na mě působíš. A ono když člověk bere okolí, jako že mu ubližuje, tak ono mu ubližovat bude...

Ne, já nabádám dítě, ať se nedá a brání, neboť já jako dítě jsem byla divoký typ a osobním souboji by nevyhrál, i kdyby byl ode mne ten kluk o dvě hlavy větší. Na mne by si nedovolil....
A nešikanuje jenom ji...jen ostatní rodiče se bojí něco říkat. Neuroložka říká, školu neměnit.
No, kdyby mé dítě bylo agresor, tak asi tady nepíšu...
Já jsem udělala vše, co šlo udělat...jakože oficiálně. No mohu si neoficiálně na ně počkat a vyrešit to stručně ručně, jsem tomu blízko. ... a pak za sebe neručim.

Na mého syna si jednou taky dovolovali o 2 roky starší kluci.Se školou jsem to nikdy neřešila (bylo by to stejně na dvě věci...)Na ty kluky je nejlepší si počkat a jednu jim hned na místě vrazit a případně si zjistit adresu toho agresivního kluka a pak společně navštívit s manželem jeho rodiče a vytmavit to i jim.Zatím to bylo nejúčinější a hlavně náš syn měl klid a pak se i víc naučil proti nim bránit.S takovými kluky nemá cenu zacházet v rukavičkách a pak brečet u učitelky na rameno,ale radikálně jednat.

Kamilie: Tak hlavně bacha, ať tě neudaj´, že je mydlíš ty a oni - chudáčci přitom nikomu nic nedělají ....

Náka: To se docela divím, že ti rodiče si to nechali vytmavit, znám i takový, co by ti spíš přidali pár nadávek, když ne rovnou pár facek.... ale jinak souhlasím, taky bych si na agresora jako máma počkala, ne že bych ho snad rovnou mlátila, ale bandurskou bych spustila, to zas jo.

No, kluk je hloupej a natolik zlej, že poškrábal včera - poškodil na ulici parkující drahá (např.Lexus) auta, načez ho odvezla policie. Dnes jeho matka ve škole něco podepisovala a kluk ve škole nebyl. Holka tajně šílí radostí, že ho snad konečně ...vyhodí???
Jinak jsem se dozvěděla, že NELZE dítě jen tak vyloučit ze ZŠ, proto tam ZASE chodí. Hm! Jsem v kontaktu s Českou školní inspekcí, která ma zato, že škola problém neřešila a že problém existuje. Taky jsem škole oznámila, že až napadne mé dítě, už volám taky policii, píšu zřizovateli školy a České školní inspekci, která od 1.9.2007 !!!!má specielní sekci, kde bude  radit rodičům ve vztahu ke škole (novinka). Dosud jsem neuvedla, o kterou školu se jedná. DOkonce mne radili, že když se bojí ostatní rodiče, máme jim napsat anonymně. Pak to padne jenom na mne a já se nebojím své jméno uvést, nakonec by to byla hloupost, když jsem jediná, které to vadí a která předem řekla, že to v nejhorším udělá.
Ale holce jako novinka se vyhodil kožní ekzém, takže navíc k alergii z nervů i toto???
Z tajného zdroje vím, že škola -ředitelka přiznává (ne rodičům), že s klukem problém je, ale prý nemá páku, právě jak se ho zbavit!
Já jsem původně tady psala jenom jako pokračování-vývoj situace, třeba to někoho zajímá a třeba to jako já tak řeší ....bez úspěchu.

Musim - je to především problém tvojí holky, kineziologie, psychologický trénink, zkoušíš? POkud se nenaučí nebýt oběť, bude mít obdobné problémy kdekoli.

Na kineziologii jsme chodili s ní když ještě chodila do školky a psychotrénink mne nenapadl. Psycholožka ji namlouvala, že se klukovi líbí a zřeujmě nevhodně blbě projevuje svoji náklonnost k ní. Nevím, jestli to je dobrý argument....

Musim napsal(a):

Na kineziologii jsme chodili s ní když ještě chodila do školky a psychotrénink mne nenapadl. Psycholožka ji namlouvala, že se klukovi líbí a zřeujmě nevhodně blbě projevuje svoji náklonnost k ní. Nevím, jestli to je dobrý argument....

***********

Ahoj.............já mám lehce postiženou dceru a vždy jí na škole šikanovali .........na prvním stupni nejdřív šikanovali dvě holky její kamarádku a nikdo to neřešil, ani třídní ani psychološka ze školy, takže ta kamarádka odešla na jinou školu a hned začaly ty samé holky šikanovat dceru..........Dokud jsem chodila za třídní,  nedělo se vůbec nic.....přesně jako s tou kamarádkou ..............tak jsem si zašla do organizace, která se stará o postižené ......ti došli do školy a od tý doby byl klid.....učitelka úplně otočila a najednou to šlo......holky ani nemukly......

Úplně to samý se opakovalo na střední škole .........jeden kluk jí šíleně šikanoval a nejen jí........třídní nic neřešil........tak tam došli odjinud a najednou ticho po pěšině, kluk ani necek, dodnes má klid .........jediný řešení je vzít nějakou instituci, která tam dojde.........škola se totiž moc bojí slova šikana, oficiálně.......pokud má dcera tak závažný problémy a strachy, tak se to řešit musí......to je totiž problém hlavně toho kluka a co je vám po tom, že má problémy :):)

Píšu trochu z druhé strany. Mám hyperaktivního syna, ve školce i ve škole neustále řešíme jeho chování. Je divoký a impulzivní. A dnes mi volala maminka jedné jeho spolužačky, že ji neustále taranyzuje a že kvůli němu má problém chodit do školy. Uhodila jsem na něj, ale  nepřiznal vyhrožování ani ubližování. Prý se holčičce všichni posmívají a on s ostatníma, protože je ubrečená. A já nevím. Mám mu věřit nebo ne? Je to moje dítě. Nemůžu mu něco takového tolerovat, ale nechci aby se zatvrdil. Znám jeho spolužáky, jsou tam i větší "kvítka". Ale řešit to budu. Kluk má přísný zákaz se té dívenky všímat. Chodíme na psychiatrii kvůli soudtředění, na příštím sezení proberu vše s paní doktorkou a  uvidíme. Jen aby jste věděli, že ani matky na druhé straně to nemají jednoduché. Obrečela jsem to.

Už je to dobré, stačilo si s ním promluvit. Prostě jen nechápal, že jí její chování může vadit. Vysvětlily jsme si to a je to už dobré. Samozřejmně jsem si to ověřila i u rodičů té dívenky.