Tak co,po jaké době fungování vztahu přišla,jak dlouho trvala,jak jste se v tom období cítily.... Jak jste jí překonaly??

Na mě to teď po půl ročním vztahu "leze",je to děsný...prožívám to poprvý,najednou jako kdybych k tomu druhýmu vůbec nic necítila... Tak doufám,že je to jen nějaká přechodná fáze vztahu a ne znamení konce :(

U mňa väčšinu prvá vážnejšia až tak po dvoch rokoch, po poldruha roku... Prekonali sme to(zatiaľ len 2x, viac skúseností nemám) rozumom, vôľou a čítnaím kníh o vzťahoch, povedali sme si, že to je normálne, ja som prestala jančiť, že už ma nemá rád, on sa zdisciplinoval a zvľúdnel - a vydržali sme to ďalších 7 rokov... Potom bol šlus. Ten druhý raz- s druhým -  sme to nerozchodili.

no ja viem ze ta otazka je smerovana na zeny ale aj tak poviem, ze pol roka sa mi vidi nejako velmi rychlo.

Já teda nevím jak se taková velká vztahová krize projevuje, ale zatím spolu budem tři roky a  nic takového jako pocit že už ho nemiluju nebo že bych chtěla od něj odejít mě nepotkalo, tak snad zatím žádná krize neproběhla.

Taky koukám... možná je teď v módě každou neshodu nazývat krizí?  My jsme měli neshod a hádek samozřejmě nepočítaně, ale Krize? To nevím, jsem vdaná teprve 31 let... :lol:

asi sem můj příspěvek moc pasovat nebude, ale přesto se o něj podělím. chodila jsem s jedním klukem - jéé, to bylo úžasný, ale pak mi začal plánovat život, že se za dva roky vezmem, budu bydlet u nich, počet dětí bude stejný jako z jeho strany a i stejně věkově od sebe - prostě hrůza, strašně to na mě začalo padat - a to jsme spolu nechodili ani týden :dumbom: . s odstupem času je mi líto, že to skončilo, ale vůbec jsem nemohla v tomhle vztahu dýchat, hlídal mě téměř na každém kroku :/

leny.wood napsal(a):

asi sem můj příspěvek moc pasovat nebude, ale přesto se o něj podělím. chodila jsem s jedním klukem - jéé, to bylo úžasný, ale pak mi začal plánovat život, že se za dva roky vezmem, budu bydlet u nich, počet dětí bude stejný jako z jeho strany a i stejně věkově od sebe - prostě hrůza, strašně to na mě začalo padat - a to jsme spolu nechodili ani týden :dumbom: . s odstupem času je mi líto, že to skončilo, ale vůbec jsem nemohla v tomhle vztahu dýchat, hlídal mě téměř na každém kroku :/

Buď ráda, že to skončilo, až by opadly růžové brýle, zbylo by jen to hlídání, manipulace a chování se k tobě jako ke svému majetku! :storstark:

ale pak mi začal plánovat život, že se za dva roky vezmem, budu bydlet u nich, počet dětí bude stejný jako z jeho strany a i stejně věkově od sebe


To mi připadá jako z Básníků ......

Tou vztahovou krizí asi myslíš, že zamilovanost už vyprchala a lásky moc nezbylo ...

jen doufám, že teď už to bude lepší :pussa: , že všichni nejsou stejní

No je to takový všeljaký.Jednou jsem zamilovaná,je mi krásně,a pak...jako bych chtěla utýct.Přemejšlim,jestli to nemůže bejt třeba tim,že jsme spolu POŘÁD.7 hodin ve škole,pak většinou i do večera,tak do 8 mi....Přemejšlim,jestli to neni špatně.Jen tak-je nám 19..

no pampeliško, to asi bude tim.... být spolu každý den tolik hodin, to nedělá dobrotu

pampeliško, určitě to bude tím jak jst spolu moc. Máte si vubec večer ještě o čem povidat když jste vlastně celý den spolu?

To nemáte občas i samostatné aktivity? Sport, kamarádi... ?

Petunka-tak to jsem ráda,že jsi mi to potvrdila,už jsem začínala mít strach... :)
PetrHl-my si rozumíme,ale je jasný,že pořád nepovídáme... :|
Ladie-máme i samostatný aktivity...Ale většinu času fakt trávíme spolu..asi to budu muset nějak zarazit :/ ...

Teď maturujem,pak se chceme přestěhovat do Prahy-každej ale budem na jiný škole,takže se budem vídat "jen" doma.Navíc budeme na podnájmu ještě s jedním kamarádem za školy kterej taky půjde do Prahy...Takže by se to mělo zlepšit...

Docela se mi ulevilo,vážně už jsem začínala tápat.

Já takovou krizi znám holky, a už sem jí prošla třikrát, a ted ji prožívám podruhé. Ale vlastně tuhle krizi má můj partner, ted momentálně bývalý, já akorát trpím a nechápu, proč po pětiletém vztahu, říká,že už to není to,co ot bývalo, a že už mě nemiluje jak dřív. Jsem z toho strašně šptaná, nevím jak se z toho vzpamatovat, nemůžu s ním ani mluvit, abych mu řekla,že náš vztah po takové době nemusí zanmenat konec, jen nějakou nutnou změnu. Například se konečně spolu někam odstěhovat, a ne bydlet furt u rodičů. Nechce se mnou mluvit, říká,že už je rozhodlý, že už to nemá cennu, a že to nemá budoucnost. tak jestli Je tohle Vztahová krize,nebo vážně to,že už se nikdy nedáme dohromady,tak to nevím. Já to beru za vztahovou krizi, z přechození. Pět let,je Pět let. A v každém vztahu ta zamilovanost postupně opada. Ale bývalý přítel si myslí že ne. Měli jsme krásný vztah, i když sme se občas chytli, ale ta láska tam z mojí strany je. nevím co mám dělat, a jak s ním o tom promluvit,když nechce. čekám a čekám... jistě to zná spousta z vás...

pampeliška napsal(a):

Přemejšlim,jestli to nemůže bejt třeba tim,že jsme spolu POŘÁD.7 hodin ve škole,pak většinou i do večera,tak do 8 mi....Přemejšlim,jestli to neni špatně.Jen tak-je nám 19..

tak to by me vazne zabilo...jsem asi divna, nebo jsem nepotkala zatim toho pravyho, ale trikrat tydne mi prijde optimalni :) vratte se oba ke svym konickum a kamaradum (a netahejte sebou toho druheho) a myslim si, ze bude po krizi...:supr:

HB napsal(a):

pampeliška napsal(a):

Přemejšlim,jestli to nemůže bejt třeba tim,že jsme spolu POŘÁD.7 hodin ve škole,pak většinou i do večera,tak do 8 mi....Přemejšlim,jestli to neni špatně.Jen tak-je nám 19..

tak to by me vazne zabilo...jsem asi divna, nebo jsem nepotkala zatim toho pravyho, ale trikrat tydne mi prijde optimalni :) vratte se oba ke svym konickum a kamaradum (a netahejte sebou toho druheho) a myslim si, ze bude po krizi...:supr:

Tomu se rika ponorkova nemoc ;-))

Pridam se do diskuze... Jsme spolu rok a pul a musim priznat... zadny idelani vztah, spise hadky a neustale dohadovani o tom, co si pod vztahem kdo predstavuje... Ted uz to nejak nedavam a mam opravdu pocit, jako by veskere ty silne city vyprchaly a ja ho prestala milovat. Ceka nas prvni a mozna posledni spolecna dovolena, kterou ja beru jako bod nula... bud nas to spoji, nebo navzdy rozdeli.
Jen mi poradte, co delat... Jsem tak zmatena, je to ctvrty vztah, ktery mi nevychazi.... Pak by nasledovalo hledani vlastniho bytu, stehovani, budu sama a tak. Jak poznam, ze to jeste mame zkusit? Jak poznam, ze se city jeste vzkrisi nebo uz je to totalne ztraceno...
Diky

Po půl roce mi to příjde brzo, ale opravdu je to tím že jste spolu často.Toho bych se docela bála, zvlášť když je vám 19. My jsme takovou menší krizičku měli asi po 2 letech.Ale mi se vidíme každý den jen o prázdninách, jinak jen o víkendu.A vztahu to docela prospívá. Asi továžně chce najít si koníčky, být s jinými kamarády, prostě být i s jinými lidmi.Jinak přijde ponorka.