Ahoj všichni, už týden si čtu příspěvky na babinetu, tak jsem se rozhodla také přispět mým trápením. Zajímal by mě pohled a názor druhých.:) Jsem vdaná 8 let, máme 3.5 letou hočičku.
Po svatbě jsme odletěli do USA, kde manžel dostal nabídku na praci na jednom projektu, na tři roky. Nakonec tam zůstali 6 let. Já jsem dala výpověď z práce.  Manžel preferoval svou práci, která ho bavila, své zájmy a koníčky. Já jsem prožívala kulturní šok, byla nešťastná z neznalosti angličtiny, neuměla jsem se orientovat a neměla kamarády kolem sebe ani jiné lidi, s kterými bych se mohla stýkat. Byla jsem zvyklá být v kontaktu s lidmi a najednou jsem byla osamocená. M byl celý den v práci a já sama doma a deprese se prohlubovaly. Trochu společného času jsme spolu trávili jen o víkendech, jinak manžel trávil čas hlavně u počítače. V září jsem začala chodit do školy a začala jsem se pomalu vyrovnávat s prostředím a sama se snažila se se vším poprat, našla jsem kamarády. Tenkrát jsem měla na manžela zlost:dumbom:, že mi moc nepomohl, ale potom jsem byla šťastná, že tomu tak bylo a já jsem vše zvládla překonat převážně sama. :supr:

Potom jsem otěhotněla. Byl to velký zlom pro naše manželství. M již  v práci začal mít psychické problémy – prostředí, nemohl se soustředit na práci, neviděl smysl své práce a doma byl nevšímavý až apatický a hodně času trávil u počítače a já slyšela neustále výčitky o tom, že nemá čas na své věci, na čtení knih apd. Tenkrát jsem mu říkala, ať to zabalí a po porodu se vrátíme domů. Ale nakonec se to nějak urovnalo. Po narození holčičky došlo k velkému zvratu. Problemy začaly už v porodnici. Téměř na vše jsem byla sama, jediné štěstí byl tenkrát příjezd mé maminky, která s nami zůstala téměř dva měsíce a pomohla mi v začátcích s miminkem. M chodil do práce, byl stále víc a víc nervoznejší a podrážděný. Po odletu maminky jsem na tom byla psychicky špatně a začala ztrácet mléko ale stále jsem se snažila vše zvádat, protože jsem za všechno brala zodpovědnost. Před Vánocemi to dospělo tak daleko, že jsem M řekla, že pokud se nevzpamatuje a nezačne se chovat normálně a nespráví se jeho vztah ke mne a k holčičce (téměř si ji nevšímal), zůstanu v létě v Čechách a už se do USA  nevrátím. Tenkrát se M nad sebou zamyslel a musím říct, že se mnoho věcí zlepšilo. Po Vánocích jsem dala dítě spát do jejího pokoje, aby jsme mohli zase spolu s manželem spát v ložnici, neboť se po odletu maminky odstěhoval do jejího pokoje a já spala s miminkem v ložnici. Brala jsem to tak, aby se vyspal do práce. V květnu jsme odletěli do Čech a já s dcerou zůstala tři měsíce.

Po návratu do USA, problémy začaly znovu. M byl stále naštvaný a pernamentně nespokojený. Problémy se odrážely i v sexu, takže nebyl spokojený téměř s ničím, ale já to stále nějak zvládala a chtěla to ustát a vše zachránit. Začal požadovat nové a nové sexuální praktiky, které se mě nelíbily a samozřejmě že mi to i vyčítal že na ně nepřistupuji.  Snažili jsme se s manželem o všem stále mluvit, ale po každém hovoru se vše urovnalo tak na týden nebo dva a napětí se začalo stupňovat znovu. Tak opět proběhl rozhovor a opět se vše na několik týdnů urovnalo ale problémy vyvstaly znovu a znovu. Snažila jsem se manžela podporovat, věděla jsem že to v práci nemá jednouché. Přitom jsem se snažila co nejvíce péče dávat naší holčičce, starat se o celou domácnost, dům, vaření a na sebe jsem neměla téměř žádný čas. Cítila jsem se naprosto bez energie a vyhořená. Na výlety jsem raději jezdila sama, neboť svou naštvaností mi dokázal zničit jinak hezký den. Samozřejmě, že byly i hezké chvíle, kdy jsme si mohli povídat  o nejrůznějších věcech, ale bylo jich méně a méně.

Loni jsme se rozhodli odjet zpět do Čech. Manžel chtěl urovnat všechny závazky které jsme v USA měli a také našetřit peníze. V dubnu  jsem odletěla po domluvě  do Čech sama s dcerou a M zůstal v USA sám až do prosince, kdy přijel do Čech na tři týdny. Období do listopadu probíhalo dobře, často jsme si s manželem volali a hovořili o všem. Já jsem se začala cítit velice dobře a uvolněně a od listopadu jsem nastoupila do práce. Koncem měsíce jsme měli spolu nepříjemný rozhovor, který jsem tak nějak přešla, ale stále jsem na něj musela myslet. Vánoce nebyly zrovna moc povedené, tedy poslední týden a po odletu manžela zpět do USA (3 měsíce) jsem se položila do depresí a úzkosti. Jedinou mou záchranou byla práce a holčička.  Uvědomila jsem si a přiznala, že vlastně to mezi mnou a manželem není tak jak jsem si to myslela, teda snažila se namlouvat - jak jsem šťastná. A to uvědomění a přiznání si, že si sama sobě namlouvám jak to je hezké, byl veliký zlom...

V té době jsem hledala na inernetu informace a různé diskuze lidí, kteří by mohli být ve stejné situaci.
Tam jsem se seznamila s mužem, se kterým jsme si hodně psali o životě a obecně o názorech a postojích apd. Potom jsme se několikrát spolu sešli, jeli na pár výletuů. Vztah se vyvíjel a prohluboval a vzájemně jsme se do sebe zamilovali. Prostě jsme si padli do oka. :hjarta:

Po návratu manžela ze zahraničí, jsem mu vše řekla a tím se naše problémy vyhrotily do maximální krize. Samozřejmě manžel si myslí, že muž je příčinou naší nynější krize, jenomže bohužel to je jen důsledek našich dřívějších problémů. Tak nějak se to vše kupilo, až to prasklo. :butter:

Manžel si myslí, že jednoduše mám na vše zapomenout a jít dál. Stále mě miluje a chce jít společnou cestou. Já ho mám také stále ráda a vážím si ho, je to hodný a chytrý člověk, ale mám obavy, že by se vše zlepšilo zase jen na chvíli a potom se znovu bude vše opakovat do nekonečna.
Své chyby přiznává  ale na druhou stranu bagatelizuje (že se až tolik zase nestalo), říká že se změní, že se bude starat o dítě, nebude požadovat nějaké sex. praktiky, které se mě nelíbí apd. Ted tak žijeme vedle sebe, chováme se k sobě slušně, můžeme jíst u jednoho stolu a spát v jedné ložnici, ale to je vše. Já víc momentálně nemohu. Myslím na jiného…

Chce nyní čas, dala jsem mu ho, dokonce jsem domluvila psychologickosexualni poradnu, ale zase a opět JÁ - ja jsem našla, já jsem volala, já jsem domluvila schůzku. S mužem, se kterým jsme si padli do oka jsme v kontaktu, píšeme si a voláme a je mi neuvěřitelnou podporou a dodává mi spoustu energie, i když on sám teď bojuje s nepřízní osudu a nemá to "doma" jednoduché.

Borůvečko,
já tedy jsem ten poslední kdo by mohl radit ale z tvého příběhu jde cítit opravdový smutek.
Váš život je rozdělený do etap tak jako byl váš pobyt v USA  a jak jsi svůj příběh sama rozdělila do odstavců.

Změna prostředí ve vás vyvolala i změny životní.
Vím jak to není lehké začít žít v cizí zemi, sama jsem si tím prošla a pokud ti nestojí po boku člověk o kterého se můžeš opřít bývá situace někdy nezvládnutelná.
Říkat, že jste to tam měli zabalit při prvních náznacích nespokojenosti anebo v době tvého těhotenství, je už zbytečný.
To že si manžel na tobě začal vynucovat sexuální praktiky, které se ti nelíbily je nepřípustné. Na tohle přeci vždy musejí být dva. Že se chlapi někdy změní po narození dítěte, se stává, ovšem v tomto případě se mi zdá, že tvůj muž neskákal dva metry do vzduchu...
Deprese a náladovost jako na houpačce, tohle dobře znám a dle mého názoru to nevěstí nic jiného než rozchod.
A to se vlastně stalo, vždyť ty jsi si našla někoho jiného!

A tady je to nějaké useknuté.. co se stalo s vámi v době maželova návratu? A jak dlouhou dobu jste spolu (s tím druhým) byli? (3 měsíce?)
Byl to jen takový milenecký poměr nebo jste mluvili o něčem vážnějším?
To že to prasklo a manžel se teď snaží zachránit situaci, je poměrně normální. Logicky chce rodinu.
Chceš to také ty?
Píšeš, že žijete nadále spolu. A je to spolu nebo jenom vedle sebe?
V tomhletom s tebou soucítím ani nevíš jak.
Ten druhý je nejspíš ženatý, jak čtu dole že to "doma"? nemá jednoduché.

Doufáš, že se sitace zase změní a vy naleznete cestičku s manželem k sobě? No v tom případě, šupej do poradny a to klidně sama. (já svého muže taky nedonutila jít tam se mnou)

Doufáš, že ten druhý se za tebe postaví a bude o tebe a o malou bojovat a chceš být/žít s ním?
V tom případě to udělejte.

Pokud je to takhle, tak ty máš holka vlastně na výběr. Je jenom na tobě co chceš. Holčička je malá a když to podám velice neurvale, na ni ohledy ještě až tak brát nemusíš.

Takže poslouchej co ti srdíčko říká.

Borůvečko není to lehké...zkus tomu dát čas? S tím druhým jste zamilovaní, toužíte po sobě - chemie pracuje naplné obrátky, ale nebude to za pár let stejné? Zrovna dnes na Seznamu - Super - Sex a vztahy krásný článek:
http://www.super.cz/vztahy/14819-laska- … vztah.html

> Chemie je krasna vec, ale jak to bude za 10 let spolecneho ziti. Neni lepsi budovat a rozvijet vztah, kdyz se mate stale radi??  Bohuzel, ja nemohu radit... me manzelka take utekla za lepsim zivotem...

Ahoj Lil,
děkuji za Tvůj názor, no, veselo mi z toho zrovna není. Když se manžel vrátil ze zahraničí, tak se s námi, s novým mužem, nestalo nic. On stojí zamnou i o mě, podporuje mě a dodáva energii. Do ničeho mě netlačí a chápe moji situaci. Řiká, že mu stojím za čekání, až se to u nás vyřeší. Je to moc příjemný pocit když mi pípne telefon a je tam od něj nějaká povzbudivá sms. A také jsem ráda, že poví své problémy mě. Tak nějak se navzájem držíme. On se rozvádí. A také si oba uvědomujeme, že nejsme v takovém stavu, kdy bychom mohli nějak přesně a vážně plánovat budoucnost.

Ptáš se, zda žijeme spolu, NE, vedle sebe. Ale aspoň se chováme k sobě slušně.

Manžel do té poradny pujde, tak vam potom napiseme co nám tam rekli. Ja jsem sama zvědava. Ale nic od toho neočekávám, tedy nějaké převratné změny.


Papa

Borůvečko,

já si naopak myslím, že "chytrá a hodná" jsi ty. Tvého muže neznám a rozhodně ho tu nehodlám hodnotit a soudit, každopádně klobouk dolů, co jsi všechno vydržela, a to ještě v cizí zemi, kde jsi neměla rodiče, přátele, místa, která znáš od dětství. To jsou věci, bez kterých já bych nefungovala ani měsíc (a to i kdyby mi v cizině rodina fungovala).

Myslím si, že by sis měla dopřát to, co si zasloužíš. Plně zasloužíš. Co to je, na to musíš přijít sama, ale jednala bych jen ve svém vlastním zájmu a zájmu tvé dcery. Svému muži podle mého názoru nedlužíš vůbec nic, to on by ti měl "splácet i s úroky", pokud to můžu tak obrazně nazvat.

Vydržela jsi toho už dost - teď je načase, abys začala žít tak, jak to baví tebe. Bez přehnaného přizpůsobování se, chápání, ustupování, kompromisů. Tohle všechno JE ve vztahu potřeba, ale MUSÍ to mít nějakou míru. Tvůj muž tu míru několikrát překročil, dala jsi mu x šancí, ale on se "vzpamatuje" až ve chvíli, kdy urazíš jeho žárlivou ješitnost. To nesvědčí v jeho prospěch, co myslíš?

jenik napsal(a):

> Chemie je krasna vec, ale jak to bude za 10 let spolecneho ziti. Neni lepsi budovat a rozvijet vztah, kdyz se mate stale radi??  Bohuzel, ja nemohu radit... me manzelka take utekla za lepsim zivotem...

Jeníku, četla jsem tvůj  příspěvek, nevím přesně jak to u vás doma bylo a jak jste ten svůj vztah udržovali, ale u nás jsem držela převážnou část vztahu jen JÁ - přebírala jsem za vše zodpovědnost a prostě a jednoduše jsem vyhořela. Ztratila jsem sílu.

Papa a držím Ti palečky, aby si krizi přestál co nejlépe. Jednou to bude dobrý a určitě na Tebe někde čeká Štěstí.... :hjarta:

Borůvečko - to to teda holka nemáš vůbec jednoduché.... Já jsem teda až trapná zastákyně udržení rodiny - asi proto, že se mi moje rozpadla a vlastně i našich.... Ale jedno vím jistě na vztah jsou potřeba 2 a musí tam fungovat určitá hranice dávání a braní. A Ty jsi jen dávala a i kdyby jsi se rozkrájela tak ten vztah sama neutáhneš....to prostě nejde. Určitě se zamysli na tím, co to udělá s malou, ale pokud jste byli už zvyklý být pár měsíců úplně od sebe a jak sama píšeš, že se malé moc nevěnuje....tak pro ní by to asi až tak bolestné nebylo.

Rozhodně zajdi do té poradny a držím palečky, ať se to vyřeší co nejlépe, ať už Tvé rozhodnutí a cesta bude jakákoliv!!!!!!! Drž se!!!!

Zet napsal(a):

Borůvečko - to to teda holka nemáš vůbec jednoduché.... Já jsem teda až trapná zastákyně udržení rodiny - asi proto, že se mi moje rozpadla a vlastně i našich.... Ale jedno vím jistě na vztah jsou potřeba 2 a musí tam fungovat určitá hranice dávání a braní. A Ty jsi jen dávala a i kdyby jsi se rozkrájela tak ten vztah sama neutáhneš....to prostě nejde. Určitě se zamysli na tím, co to udělá s malou, ale pokud jste byli už zvyklý být pár měsíců úplně od sebe a jak sama píšeš, že se malé moc nevěnuje....tak pro ní by to asi až tak bolestné nebylo.

Rozhodně zajdi do té poradny a držím palečky, ať se to vyřeší co nejlépe, ať už Tvé rozhodnutí a cesta bude jakákoliv!!!!!!! Drž se!!!!

Zet, teď je manžel doma s dcerou, ja chodim do prace. Bude nastupovat do prace o prazdninách. Teď se ji konečně začal věnovat a starat se o ni, když jsem v práci, i když je na půl dne ve školce. Ale stejně, jakmile nastoupí do práce, opět bude vidět jen práci a práci... Ale jsem za to ráda, že teď jsou spolu a věnuje se jí, řekla bych maximálně se snaží.

Borůvečko,
dej manželovi šanci ... pro svůj dobrý pocit, že jsi pro ten vztah udělala maximum. Šanci, ne tedy tři nebo čtyři. Taky je to je táta tvojí holčičky...
Hodně štěstí :) :hjarta:

No, Natynko - já myslím, že borůvečka už dala šancí asi tak 27... :)

Já myslela Avalonko, takovou tu šanci poslední- sama pro sebe, tedy pokud se to do nějaké doby nezmění a neuvidí snahu, udělat radikální řez.  A hlavně, teď má borůvečka oporu v jinému muži, je zamilovaná jinde, a to podle mě také mění situaci. Protože kdyby tomu tak nebylo, možná by bylo vše jinak. Čili  bych ukončila mimomanž. vztah - nebo dala pauzu s tím, že dává poslední šanci svému manželství.  Pokud ji ten muž - přítel miluje, tak to pochopí a dá jí čas a prostor. No a pak bych řešila, co dál.

Natynka napsal(a):

Já myslela Avalonko, takovou tu šanci poslední- sama pro sebe, tedy pokud se to do nějaké doby nezmění a neuvidí snahu, udělat radikální řez.  A hlavně, teď má borůvečka oporu v jinému muži, je zamilovaná jinde, a to podle mě také mění situaci. Protože kdyby tomu tak nebylo, možná by bylo vše jinak. Čili  bych ukončila mimomanž. vztah - nebo dala pauzu s tím, že dává poslední šanci svému manželství.  Pokud ji ten muž - přítel miluje, tak to pochopí a dá jí čas a prostor. No a pak bych řešila, co dál.

Nezdá se mi vhodné ani zodpovědné jednání, říct novému muži: "Víš co, já to zkusím ještě s manželem a když to nepůjde, tak se k Tobě vrátím". Mě to připadá jako si to ještě zkusit se zálohou, že se když tak  mám kde vrátit. Já ten čas od nového muže mám, i ten prostor. Nerozhoduji se mezi nimi, ale řeším problém mě a manžela, i když samozřejmě musím přiznat, že z části je to ovlivněno novou láskou.
Papa :jojo::jojo::jojo::jojo::jojo:

Mluvit tady o dávání šancí to snad ani nejde si myslím. Je důležitější co borůvečka cítí sama v sobě, co vlastně sama chce. A vůbec bych tady nezvažovala, zda má či nemá někdo právo na nějakou šanci. Hlavně nesmí holka ztratit sama sebe ;) Sama v sobě si musí najít cestu na které bude šťastná... A ustupovat do nekonečna nejde, člověka nikdy nezměníte a buďto bude brát manžela jaký je a milovat ho , nebo má právo jít jinou cestou. To musí ale zvážit jen borůvečka sama v sobě, jestli ji může manžel udělat ještě někdy šťastnou.. :vissla:

Přesně tak. Nemusím to ani psát, borůvečka to chápe naprosto správně. Takové jednání by bylo vůči komukoli velmi nefér a s jeho láskou to nemá co dělat.

sharon napsal(a):

Mluvit tady o dávání šancí to snad ani nejde si myslím. Je důležitější co borůvečka cítí sama v sobě, co vlastně sama chce. A vůbec bych tady nezvažovala, zda má či nemá někdo právo na nějakou šanci. Hlavně nesmí holka ztratit sama sebe ;) Sama v sobě si musí najít cestu na které bude šťastná... A ustupovat do nekonečna nejde, člověka nikdy nezměníte a buďto bude brát manžela jaký je a milovat ho , nebo má právo jít jinou cestou. To musí ale zvážit jen borůvečka sama v sobě, jestli ji může manžel udělat ještě někdy šťastnou.. :vissla:

Sharon, dekuji, moc hezky si to napsala. Ted se ve vsem placam jak se da, jeste ze uz je pondeli a jsem v praci. Vikend byl desny. Zitra jdeme do te poradny, tak jsem zvedava... potom napisu

Papa a preji vsem hezky tyden...:):):):):):)

Je důležitější co borůvečka cítí sama v sobě, co vlastně sama chce. Hlavně nesmí holka ztratit sama sebe.. - tak s tím samozřejmě souhlasím.

Jenže na druhou stranu, já mám prostě jiný názor co se týče mimomanželských vztahů (podle mě, když jsou ve vztahu problémy, mají se řešit. A pokud je situace jž neúnosná pro jednu či druhou stranu, má se vztah ukončit, dořešit. a pak začít jinde a s čistým štítem. protože, je jednodušší končit manželství, když víte, že na vás jinde čeká  otevřená náruč. a o té otevřené náruči bych v případě ženatého muže, který se kvůli mě rozvede, trošku pochybovala. lidé se poznají, až když spolu žijí, a ne když jsou spolu na jen hezké chvilky ... - samozřejmě že i já mám ty krásné chvilky ráda. ale z toho se tak nějak nedá vyvozovat, jak to bude pak v reálném životě, když budete s tím člověkem den co den... jasně, že nebudu psát, pokud je manžel alkoholik, notorický proutník, manželku mlátí nebo jiné opravdu vyhrocené situace ...., může to být všelijak jinak. ale takové problémy zde borůvečka nepopisovala a asi u nich nejsou ....
A prostě si stále myslím, že pokud by neměla oporu v jiném muži, chovala by se jinak.Protože pokud se jinde zamilujete, tak ten s kým žijete víc let se můžu v tu chvíli přetrhnout, a stejně vám nic nebude dobře.  Rozhodně jsem nemyslela, nechávat si někoho jako zálohu. Jenže pokud borůvečka zavolala do poradny, domluvila návštěvu a jde tam s manželem, znamená to, že je ještě na vážkách, že sama v sobě váhá, jestli s manželem zůstat nebo ne ... jinak by totiž nikam nešla a ukončila by to razantně a strikntně. Můj názor.

Borůvečko,
měla bys na jedné straně ještě dát šanci manželovi, je to otec tvého dítěte. Ale pokud sis na 100% jistá, že až nastoupí do práce, tak se to bude opakovat, tak už žádnou šanci nedávej. Ztratila bys novou lásku a litovala toho. S novou láskou není dobré začínat vztah s tím, že nevíš na kterou stranu jít. Mohlo by ho to ranit a poznamenalo by to vaše soužití, i když nyní říká něco jiného. Hodně štěstí a :hjarta:

Marie N napsal(a):

Borůvečko,
měla bys na jedné straně ještě dát šanci manželovi, je to otec tvého dítěte. Ale pokud sis na 100% jistá, že až nastoupí do práce, tak se to bude opakovat, tak už žádnou šanci nedávej. Ztratila bys novou lásku a litovala toho. S novou láskou není dobré začínat vztah s tím, že nevíš na kterou stranu jít. Mohlo by ho to ranit a poznamenalo by to vaše soužití, i když nyní říká něco jiného. Hodně štěstí a :hjarta:

Přesně tak, Maruško :)

Natynko,
mluví ze mě zkušenosti..... a být Borůvečkou, tak už další šanci nedávám. Já jich dala moc a stejně se nic nezměnilo :jojo:

Marie N napsal(a):

Natynko,
mluví ze mě zkušenosti..... a být Borůvečkou, tak už další šanci nedávám. Já jich dala moc a stejně se nic nezměnilo :jojo:

Ano, ne každý si tu šanci zaslouží a ne každý ji chce a hlavně využije, uchopí příležitost za pačesy...

Ja těch šancí dala manželovi hodně. Dobře si uvědomuje, co tím svým chováním a přístupem provedl. To co vniklo - nový muž (nemáme žádny mimomanž. vztah - pouze si píšeme a podporujeme se navzájem.. řešíme obyčejné problémy a vzajemným pozdravem si uděláme velikou radost) to je důsledek mého vyhoření za celé tři roky, kdy jsem vztah držela hlavně já. Manžel to bral automaticky a nevážil si mě. Teď je překfapený a v šoku, ale popravdě řečeno já tak. Protože jsem si to najednou, jak jsem výše psala, uvědomila a přiznala, že to vlastně není tak jak si já stále namlouvala - snad abych to nějak zvládala.

A nemůžu říct že utíkám do jiného vztahu, ten nový muž, je mi velikou oporou, ale jsme si oba vědomi, že jen tak odejít není správné. Nejdříve si musíme vyřešit naše problémy doma.... a já toto vše dělám s pocitem, že můžu zůstat klidne  sama... :|

Natynka napsal(a):

Je důležitější co borůvečka cítí sama v sobě, co vlastně sama chce. Hlavně nesmí holka ztratit sama sebe.. - tak s tím samozřejmě souhlasím.

Jenže na druhou stranu, já mám prostě jiný názor co se týče mimomanželských vztahů (podle mě, když jsou ve vztahu problémy, mají se řešit. A pokud je situace jž neúnosná pro jednu či druhou stranu, má se vztah ukončit, dořešit. a pak začít jinde a s čistým štítem. protože, je jednodušší končit manželství, když víte, že na vás jinde čeká  otevřená náruč. a o té otevřené náruči bych v případě ženatého muže, který se kvůli mě rozvede, trošku pochybovala. lidé se poznají, až když spolu žijí, a ne když jsou spolu na jen hezké chvilky ... - samozřejmě že i já mám ty krásné chvilky ráda. ale z toho se tak nějak nedá vyvozovat, jak to bude pak v reálném životě, když budete s tím člověkem den co den... jasně, že nebudu psát, pokud je manžel alkoholik, notorický proutník, manželku mlátí nebo jiné opravdu vyhrocené situace ...., může to být všelijak jinak. ale takové problémy zde borůvečka nepopisovala a asi u nich nejsou ....
A prostě si stále myslím, že pokud by neměla oporu v jiném muži, chovala by se jinak.Protože pokud se jinde zamilujete, tak ten s kým žijete víc let se můžu v tu chvíli přetrhnout, a stejně vám nic nebude dobře.  Rozhodně jsem nemyslela, nechávat si někoho jako zálohu. Jenže pokud borůvečka zavolala do poradny, domluvila návštěvu a jde tam s manželem, znamená to, že je ještě na vážkách, že sama v sobě váhá, jestli s manželem zůstat nebo ne ... jinak by totiž nikam nešla a ukončila by to razantně a strikntně. Můj názor.

Natynko, souhlasim s tebou, když píšeš, že jít do nového vztahu s čistým štítem.... ona sice může čekat otevřená náruč, ale ta se taky může rychle zavřít... proto říkám a naučila jsem se ve světě, SPOLÉHAT JEN NA SEBE

Vše běží paralelně... sice je tam vliv nového muže ale jsou to dvě přímky, které vím že se nesmí skřížit.... a já teď především chci řešit mě a manžela.... potom nového muže.  :par:

Marie N napsal(a):

Natynko,
mluví ze mě zkušenosti..... a být Borůvečkou, tak už další šanci nedávám. Já jich dala moc a stejně se nic nezměnilo :jojo:

Mám podobný pocit... nějakou dobu bude dobře, ale potom to vklouzne zpět do "normálu" - a to že si nevyhovujeme s sex. životě, protože manžel vyžaduje,  pro mě nepřípustné sex. praktiky, to se nezmění, to člověk v sobě může utlačovat, ale potom vzniká to co u nás vzniklo po třech letech neustállého řešení těchto nejasností. On si je toho vědom, objevilo se to po nějaké době společného bytí. Jedno je jasné, kdybychom to zjistili dříve, tak spolu nejsme. Včera jsme o tom mluvili.

boruvecka napsal(a):

Natynka napsal(a):

Je důležitější co borůvečka cítí sama v sobě, co vlastně sama chce. Hlavně nesmí holka ztratit sama sebe.. - tak s tím samozřejmě souhlasím.

Jenže na druhou stranu, já mám prostě jiný názor co se týče mimomanželských vztahů (podle mě, když jsou ve vztahu problémy, mají se řešit. A pokud je situace jž neúnosná pro jednu či druhou stranu, má se vztah ukončit, dořešit. a pak začít jinde a s čistým štítem. protože, je jednodušší končit manželství, když víte, že na vás jinde čeká  otevřená náruč. a o té otevřené náruči bych v případě ženatého muže, který se kvůli mě rozvede, trošku pochybovala. lidé se poznají, až když spolu žijí, a ne když jsou spolu na jen hezké chvilky ... - samozřejmě že i já mám ty krásné chvilky ráda. ale z toho se tak nějak nedá vyvozovat, jak to bude pak v reálném životě, když budete s tím člověkem den co den... jasně, že nebudu psát, pokud je manžel alkoholik, notorický proutník, manželku mlátí nebo jiné opravdu vyhrocené situace ...., může to být všelijak jinak. ale takové problémy zde borůvečka nepopisovala a asi u nich nejsou ....
A prostě si stále myslím, že pokud by neměla oporu v jiném muži, chovala by se jinak.Protože pokud se jinde zamilujete, tak ten s kým žijete víc let se můžu v tu chvíli přetrhnout, a stejně vám nic nebude dobře.  Rozhodně jsem nemyslela, nechávat si někoho jako zálohu. Jenže pokud borůvečka zavolala do poradny, domluvila návštěvu a jde tam s manželem, znamená to, že je ještě na vážkách, že sama v sobě váhá, jestli s manželem zůstat nebo ne ... jinak by totiž nikam nešla a ukončila by to razantně a strikntně. Můj názor.

Natynko, souhlasim s tebou, když píšeš, že jít do nového vztahu s čistým štítem.... ona sice může čekat otevřená náruč, ale ta se taky může rychle zavřít... proto říkám a naučila jsem se ve světě, SPOLÉHAT JEN NA SEBE

Vše běží paralelně... sice je tam vliv nového muže ale jsou to dvě přímky, které vím že se nesmí skřížit.... a já teď především chci řešit mě a manžela.... potom nového muže.  :par:

jedna přímka poběží do ztracena a druhá se s tebou protne .... :) a vytvoříte záchytný bod .....

Borůvečko, moc ti držím palce, aby to pro tebe s tvou holčičku dopadlo šťastně :)
A dej vědět, co ta poradna?

Ahoj Boruvecko,
poslouchej ten hlas uvnitr sebe,ktery Ti naseptava spravne.Nikoliv ten ktery prichazi z vnejsku.Nebot ten neni ten spravny.
Je to totez co pises-"spolehat jen sama na sebe". To je ten hlas kteremu muzes jako jedinemu duverovat,nebot vychazi z Tebe. Uvedomujes si to a tak delas dobre, ze nema smysl lhat a nalhavat sama sobe.
Sanci musi ,mel by dostat kazdy,nebot kazdy muze udelat chybu.Jsou vsak jiste meze za ktere uz nelze vstupovat.
Tveho muze nodsuzuji,ale jedno Ti povim otevrene.Bohuzel pro nej,protoze nepochopil co si mu nabizela.Tvou lasku a obetovani. Pokud takovou lasku jakou si mu davala Ty, on nema ve svem srdci spontanne,pak s nim citim soucit. Nemuzes mu uz vice pomoct,kdyz neni schopen takove lasky k Tobe.
Neni to neco za neco,melo by to byt automaticky.
Takovy vztah,manzelstvi,pratelstvi nemuze fungovat jen jednostranne.
Jsi silna,ja to z Tebe citim.Proto ver jen sobe a nenech se ovlivnit nikym a nicim prichazejicim z okoli.
Mas svobodnou volbu,zit podle svych predstav ,nikoliv vsak podle predstav nekoho.
Nelvetsi hlouposti lidi je,svevolne prihlizet k tomu ,delat stale stejne chyby. Jedine prerusenim opakovanych chyb se dostanes na svobodu.
Moc Ti drzim palce. Ver si(tomu hlasu uvnitr) pak nebudes pochybovat.

hirondel napsal(a):

Ahoj Boruvecko,
poslouchej ten hlas uvnitr sebe,ktery Ti naseptava spravne.Nikoliv ten ktery prichazi z vnejsku.Nebot ten neni ten spravny.
Je to totez co pises-"spolehat jen sama na sebe". To je ten hlas kteremu muzes jako jedinemu duverovat,nebot vychazi z Tebe. Uvedomujes si to a tak delas dobre, ze nema smysl lhat a nalhavat sama sobe.
Sanci musi ,mel by dostat kazdy,nebot kazdy muze udelat chybu.Jsou vsak jiste meze za ktere uz nelze vstupovat.
Tveho muze nodsuzuji,ale jedno Ti povim otevrene.Bohuzel pro nej,protoze nepochopil co si mu nabizela.Tvou lasku a obetovani. Pokud takovou lasku jakou si mu davala Ty, on nema ve svem srdci spontanne,pak s nim citim soucit. Nemuzes mu uz vice pomoct,kdyz neni schopen takove lasky k Tobe.
Neni to neco za neco,melo by to byt automaticky.
Takovy vztah,manzelstvi,pratelstvi nemuze fungovat jen jednostranne.
Jsi silna,ja to z Tebe citim.Proto ver jen sobe a nenech se ovlivnit nikym a nicim prichazejicim z okoli.
Mas svobodnou volbu,zit podle svych predstav ,nikoliv vsak podle predstav nekoho.
Nelvetsi hlouposti lidi je,svevolne prihlizet k tomu ,delat stale stejne chyby. Jedine prerusenim opakovanych chyb se dostanes na svobodu.
Moc Ti drzim palce. Ver si(tomu hlasu uvnitr) pak nebudes pochybovat.

A mluvili jsme o tom nekolikrat, a stale dokola a dokola, ale ani jeden si neuvedomoval, jaky nasledek z toho muze byt... ze vlastne se ma laska k nemu zcela oplosti, vyhori... protoze ja davala a on bral... ted rika, ze bude taky davat, ale jak pises, asi by to nebylo spontanni... Ale zase mu nechci krivdit... Tech problemu tam je vic, nelze to tady tak rozepsat dopodrobna

papa :co::co::co::co::co:

hirondel :supr: zase jednou vyzrálý názor

Natynka napsal(a):

boruvecka napsal(a):

Natynka napsal(a):

Je důležitější co borůvečka cítí sama v sobě, co vlastně sama chce. Hlavně nesmí holka ztratit sama sebe.. - tak s tím samozřejmě souhlasím.

Jenže na druhou stranu, já mám prostě jiný názor co se týče mimomanželských vztahů (podle mě, když jsou ve vztahu problémy, mají se řešit. A pokud je situace jž neúnosná pro jednu či druhou stranu, má se vztah ukončit, dořešit. a pak začít jinde a s čistým štítem. protože, je jednodušší končit manželství, když víte, že na vás jinde čeká  otevřená náruč. a o té otevřené náruči bych v případě ženatého muže, který se kvůli mě rozvede, trošku pochybovala. lidé se poznají, až když spolu žijí, a ne když jsou spolu na jen hezké chvilky ... - samozřejmě že i já mám ty krásné chvilky ráda. ale z toho se tak nějak nedá vyvozovat, jak to bude pak v reálném životě, když budete s tím člověkem den co den... jasně, že nebudu psát, pokud je manžel alkoholik, notorický proutník, manželku mlátí nebo jiné opravdu vyhrocené situace ...., může to být všelijak jinak. ale takové problémy zde borůvečka nepopisovala a asi u nich nejsou ....
A prostě si stále myslím, že pokud by neměla oporu v jiném muži, chovala by se jinak.Protože pokud se jinde zamilujete, tak ten s kým žijete víc let se můžu v tu chvíli přetrhnout, a stejně vám nic nebude dobře.  Rozhodně jsem nemyslela, nechávat si někoho jako zálohu. Jenže pokud borůvečka zavolala do poradny, domluvila návštěvu a jde tam s manželem, znamená to, že je ještě na vážkách, že sama v sobě váhá, jestli s manželem zůstat nebo ne ... jinak by totiž nikam nešla a ukončila by to razantně a strikntně. Můj názor.

Natynko, souhlasim s tebou, když píšeš, že jít do nového vztahu s čistým štítem.... ona sice může čekat otevřená náruč, ale ta se taky může rychle zavřít... proto říkám a naučila jsem se ve světě, SPOLÉHAT JEN NA SEBE

Vše běží paralelně... sice je tam vliv nového muže ale jsou to dvě přímky, které vím že se nesmí skřížit.... a já teď především chci řešit mě a manžela.... potom nového muže.  :par:

jedna přímka poběží do ztracena a druhá se s tebou protne .... :) a vytvoříte záchytný bod .....

Borůvečko, moc ti držím palce, aby to pro tebe s tvou holčičku dopadlo šťastně :)
A dej vědět, co ta poradna?

Dnes jdeme do te poradny, tak vám potom napíšu. Dnes jsem ráno hovořila s tou psychosexuoložkou, po hlase je to moc příjemná paní. Tak uvdime. ;););););););););););););)

borůvečko, :par:  :hjarta:  :hjarta:

Taky jsem napnuta boruvecko.
Avalonko diky za poklonu.Chtela bych uprimne rict nejen Tobe ale vsem ostatnim a tak i boruvecce-napodobne. Vase nazory a uvazovani ma mnoho spravnych rozmeru.V podstate ma pravdu kazda z nas.

Boruvecko,chci jen dodat,ze krivdit mu, jak sama pises, by nebylo moudre.Ma stale sanci pochopit Tvuj apel.
Pokud si ze srdce bude prat aby Te neztratil,pak pochopil. Muzi se casto takove lasce musi umet(ale hlavne uprimne chtit) naucit. 
Moc bych Ti to prala.Preju ze srdce.
Pokud nepochopi co je v sazce,pak je moudre obratit se na svou intuici. Pochopila jsem ze i tohle vis.
Jsem napnuta.Mam rada stastny konce.

Ahoj, návštěvu v poradně jsme zvládli. Já jsem spokojená, manžel méně. Napíšu víc příště.

Papa

Tak jsem tady abych Vám napsala, jak jsme dopadli v poradně. Psych mi vytkla, že jsem své přání a to co cítím manželovi neřekla dostatečně jasně, s čímž jsem s ní moc nesouhlasila, protože většinou jsem mu vše říkala jasně a na rovinu.  Ale budiž, přijala jsem to.... Potom mluvila k M, jestli si uvědomoval, že svým chováním mě může ztratit. Snažila se mu vysvětlit, že pokud se muž k ženě nechová dostečně vstřícně a "nestará se" o ni (my holky vime co to znamena), tak prostě žena nevidí důvod k tomu, aby plnila, nebo se snažila vyhovět M v jeho sexuálních snech a přáních. Říkala, že z praxe ví, že pokud umí muž o ženu a její city pečovat, umí ji povzbudit a je ji oporou, tak žena je potom shopna přistoupit na daleko víc třeba i experimentů v sexu. A ten sex je potom o něčem jiném. :jojo:
Co se týká nového muže, tak se mě ptala, co on mi dává víc a jiného než manžel. Na to nebyl problém odpovědět.:)
Na závěr se M zeptala, jestli mu ta hodina byla nějak přínosná a zda by chtěl pokračovat dál. No, a on nebyl schopen jasně odpovědět a tak tam opisoval všemi možnými termíny jedno slovo. To ho potom upozornila, že opravdeu láska není o vědeckých úvahách, ale o jasném vyjádření svých pocitů tomu druhému. Používal slova jako implicitně apd. Nakonec, že tedy ano, že ještě příjdeme s čímž jsem souhlasila. :supr:A na její otázku kdy, ji M odpověděl, že tak třeba za 2-3 týdny, nebo za měsíc, což na něj psych koukla, že tedy je to pozdě, a když já to chci řešit dříve, proč to odkládat. NO, byl ten závěr zmatený, M nespokojený, psych mu nebyla sympatická, ale měl možnost najít někoho jiného. Vše jsem  vyřídila já. Bylo vidět, že psych má s M opravdu práci. :styrka:

Doma mi M říkal, jesti jsem si všimla, když jsem tam plakala a on povídal, že psych ukápla slza taky, to jsem mu říkala, že je to profesioná, že to pochybuji.

Potom jsem si ještě domluvila schůzku s psych sama v pondělí, to se M taky nelíbilo, tak já nevím co vlastně chce. Myslím si, že čekal, že mi psych řekne nebo doporučí přerušit kontakt (jen si píšeme a dvakrtát za týden si zavoláme, to je vše - jsme od sebe 400km) a jeho polituje jaký je chudáček a mě předepíše lektvar na lásku. :storstark:

Další společná schůzka je příští pátek, tak vám potom zase dám vědět.

hirondel, jsi skvělá.

borůvečko, je úžasný (a někdy až trochu dojemně smutný), co jsme my ženský schopný absolvovat pro lásku (či iluzi lásky), pro záchranu vztahu. Neříkám, že mužský ne, ale řekla, bych, že je to mnohem zřídkavější. Moc bych si přála, aby páni pochopili, co jim nabízíme. I když ono je možné, že to, co jim nabízíme, oni vlastně ani nechtějí. Nestojí o to. Mně se to jednou stalo - pochopila jsem, že expřítel o mé "hodně krásného" vlastně nestojí. Druhý den jsem to skončila. S pocitem zklamání, ale nikdy jsem toho nelitovala. Teď mám přítele, který bere plnými hrstmi a plnými hrstmi dává :) Držím ti palce, aby tvá snaha nebyla zbytečná.

Boruvecko kde jsi? Jak dopadlo to dalsi sezeni?

Ahojky, dlouho jsem tady nebyla a nemela poradne cas napsat me pokracovani. Mam ted v praci jeden lepsi pripad za druhym, tak ani neni prilozitost myslet na sve problemy, coz tedy vitam.

Od posledka se zmenilo to, ze jsem se sama, bez M setkala s psych a popovidala jsem si s ni o nasem sex. zivote a dalsich problemech, ktere tedy hlavne pramenily z toho. M po me vyzadoval sex. praktiky, ktere se me neibily a kdyz je nemel, tak byl nervozni a nastvany, nemluvil semnou, cimz me trestal. Ja jsem chtela mit doma klid a pohodu, tak jsem se vzdy nejak prekonala abych mu vyhovela a stejne to bylo malo, protoze on si jeste pral, abych si to prozivala, coz tedy neslo. Psych to semnou rozebrala a dlala mi par podnetu k premysleni. Tim ze jsem obcas mu vyhovvela, tak nalehal vic a vic a me se znelibil a ted je pro me tezke se k nemu intimne vratit. Nejhorsi je to, ze se tyto veci objevily az po trech letech manzelstvi. Kdyby mel partnerku které by se nestandardni sex. praktiky libili take, ak nevznikne problem.

Dala takovou recnickou otazku, zda si myslim, ze toto muze delat clovek, ktery miluje. Rikala, ze
jsem se stala jeho nastrojem. Divila se, jak jsem toto mohla tak dlouho snaset a co
me vedlo k tomu, ze jsem to neresila drive. A to bylo klicove, nasla jsem odpoved az tedy po delsi dobe hovoru, ze  vlastne jsem se za to vsechno stydela - tedy i co se tyka jeho rodicovske funkce,
a nechtela jsem s tim ven, a tak jsme vypadali navenek jako spokojeny a vzorny
par. A ja to vse dusila k sobe. Rikala mi, ze tedy mam v sobe obrovslkou silu. Ale
uz mi dochazi a tak to vse vybuchlo a ja si to uvedomila. Vytkla mi, ze tim, ze jsem pristoupila i jednou nebo dvakrat na  Petrovy "hry", tak jsem mu vlastne davala porad jakousi nadeji na rozvijeni, ale on
si jiz nevsimal toho, co to semnou dela, hlavne aby bylo dobre jemu. Rikala,
ze tak by se clovek, ktery miluje, nemel chovat. Pak jsem se bavili o druhem diteti. Na to  mi rekla, ze to tedy  vidi tak, ze si me s nim chce pojistit, mu je jasne a je si vedom, ze ma semnou  hezky zivot, vi ze mam silu odejit a psotavit se na vlastni nohy a jit dal a mysli  si, ze druhe dite by prohloubilo zavislost na nem na sasmotnem. Coz potvrdila moji domenku, kterou jsem nikde nerikala. Potom po me chtela abych ji rekla vlastnosti, ktere se mi na M libi a kvuli kterym bych s nim chtela jako manzelka zustat. Tak to jsem ji  rekla, nebyl to problem, ovsem ona mi na to reka hodne zajimavou vec: "Ano,
toto by byl skvely pracovni posudek". Ale toto muzete najit i u kamarada. A chtela abych ji
rekla takove ty veci, ktere by meli mit manzele, jako par. To jsem nenasla ted vubec nic.

Pak jsme se bavili o rodicovstvi. To ze jsem byla doma na vse sama i ovikendech, tak to jsem tak nejak nerozebirala, to jsem ji rikala, ze dlouho pracoval, tak jsem si na sebe vzala proste to ostatni. Ale ona mi to vyvratila, ze to je taky chyba, protoze on si zvykl na  to, ze ja si vzdy preberu tu zodpovednost na sebe a nejak to udelam a mu je jedno jak. Proste on vi, ze jsem toho schopna, tak se o vic nestaral.
>
Ke konci mi rekla, takovou jednu vec. Rikala,  ted mi to muzete vyvratit, ale ja mam pocit, jako ze volate, Prosim, pomozte mi se s M rozejit. Ja ji rikala, ze to ma pravdu a jsem rada, ze na to prisla sama, ze to vvyznelo z tech vsech veci spontalne a tak jak to citim ja, tak to citi ona.
Rekla jsem ji, ze ano, ze nejdradeji bych od vsecho utekla pryc a  byla s Terkou sama.

Potom jsem tam za tyden byly spolecne s manzelem, tak velice hezky s nim mluvila o tom o cem jsme mluvily spolu samy. M rikal, ze udela vse proto, abych zustala s nim, ze me potrebuje, ze necha vsech "blbosti" a budeme zase zit dal spokojene. Hodne se toho tenkrat zase rozebralo, a dosli jsme k tomu, ze proste ja mam strach z toho, ze se to bude zase opakovat a to psych rikala M, ze je to to nejhorsi, co se muze stat, kdyz se do ¨vztahu dostane strach. No, za tyden jdeme znovu na dalsi sezeni, tak jsem zvedava, jak to bude pokracovat.

Doma je to takove nijake, M proziva vlny, kdy se semnou bavi normalne, potom je zase nastvany, tvari se ukrivdene a stale rika, jak me moc chce a jak mu chybi milovani semnou. Jenomze, JA, ja jsem chladna.  Ja bohuzel nechci, tak nejak se vytratila takova ta vasen, vzplanuti, zapaleni ..... proste laska. Mam ho rada, ale to je ted malo.

A co novy muz? Je  mily, chapavy a vstricny, nikam me netlaci a povida, ze si na me pocka, ze mu stojim za to. Oba vime, ze si musime poradne  a zodpovedne vse urovnat. Pise mi krasne zpravicky a emaily, povidame si spolu pres telefon a mame v sobe velikou oporu. Tak jak rika ma kamaradka, prisel Ti do zivota proto, aby jste se navzajem podporili a dali si silu kdyz to ted oba nemate jednoduche, nebo az jednou budete sami, aby jste sami nebyli. Neuveritelne me dela radost kazdy jeho projev o me -jsou to pismenka napsany spontalne a vroucne, tomu memu JA to ted velice pomaha a dela dobre.

Ahojky vsem a hezky vikend....:)

Ahoj holky,
zita mame dalsi sezeni s psycholozkou, jsem zvedava. M se ke mne zacal chovat "majetnicky", hlida me jak muze, kdyz nejdu spat ve stejnou dobu jako on, hned slysim vycitky, sedi u me kdyz jsem na pocitaci a stale kouka, co delam, jestli si nahodou nechatuji s novym muzem. Kamaradka me chtela vzit s sebou do Prahy na vikend na vylet, ma tam sluzebni jednani, doma jsem slysela - to v zadnem pripade, budes doma. A otlaceninu na krku z privesku prirovnal k cucfleku... Jsem uplne v retezech. Stale mi povida, ze se musim zamilovat, ze je sam, ze me potrebuje a ze takto zit dal nemuzeme.  Ted jeste mi vycita, ze s nim nechci mit sex, ze touzi po me, ze se mu libim. Zacal mi posilat milostne sms.
Citim se hrozne. Ale co, zivot jde dal a verim, ze se to brzo vyresi.

Ahoj vsem.

Nektere pribehy tady na babinetu maji jen zacatky a tomu memu chci tady dat i konec. Od kvetna me cekalo hodne prekvapeni, bohuzel neprijemnych, nekolik sezeni u psycholozky a zjisteni, ze manzel jiz drive chodil - jeste pred statbou k psychiatrovi, kde byl diagnostikovan. Neni to zadna vazna psychicka porucha, ale dost velka dysharmonie a osobnostini porucha, ktera zavinila vsechny nase problemy. Chozenim k psycholozce, jsem pochopila manzela a on v ramci svych moznosti me. Ted vim, ze bychom nikdy nemohli mit druhe dite, neni to muz o ktereho bych se mohla oprit v zivote a nas sexualni zivot by byl vzdy nespokojeny. PRoste neni vybaven do zivota nekterymi vecmi a  vse se zacalo projevovat postupne.

Ted neni ani manzel a uz ani novy muz. Je mi strasne moc smutno a teskno, bulim jako bulik. Ale i tak konci pribehy v zivote. Mam dceru, kamaradky a praci... myslim, ze to je na zacatek docela slusny vklad, ale...........TAK MOC TO BOLI.....

Preji ostatnim lepsi konce, nez ten muj.

boruvecka napsal(a):

Nektere pribehy tady na babinetu maji jen zacatky a tomu memu chci tady dat i konec. Od kvetna me cekalo hodne prekvapeni, bohuzel neprijemnych, nekolik sezeni u psycholozky a zjisteni, ze manzel jiz drive chodil - jeste pred statbou k psychiatrovi, kde byl diagnostikovan. Neni to zadna vazna psychicka porucha, ale dost velka dysharmonie a osobnostini porucha, ktera zavinila vsechny nase problemy. Chozenim k psycholozce, jsem pochopila manzela a on v ramci svych moznosti me. Ted vim, ze bychom nikdy nemohli mit druhe dite, neni to muz o ktereho bych se mohla oprit v zivote a nas sexualni zivot by byl vzdy nespokojeny. PRoste neni vybaven do zivota nekterymi vecmi a  vse se zacalo projevovat postupne.

Ted neni ani manzel a uz ani novy muz. Je mi strasne moc smutno a teskno, bulim jako bulik. Ale i tak konci pribehy v zivote. Mam dceru, kamaradky a praci... myslim, ze to je na zacatek docela slusny vklad, ale...........TAK MOC TO BOLI.....

Preji ostatnim lepsi konce, nez ten muj.

Moc smutný a moc ze života :grater:
Držím všechny 4 palečky,abyste holky byly v životě šťastný a až přijde čas aby se vás ujal konečně ten pravý "princ na bílém koni" !!! :par:

Borůvečko....jen hezky plačkej, však toho bylo dost :pussa:
A co se stalo s tím novým mužem?

Selene napsal(a):

boruvecka napsal(a):

Nektere pribehy tady na babinetu maji jen zacatky a tomu memu chci tady dat i konec. Od kvetna me cekalo hodne prekvapeni, bohuzel neprijemnych, nekolik sezeni u psycholozky a zjisteni, ze manzel jiz drive chodil - jeste pred statbou k psychiatrovi, kde byl diagnostikovan. Neni to zadna vazna psychicka porucha, ale dost velka dysharmonie a osobnostini porucha, ktera zavinila vsechny nase problemy. Chozenim k psycholozce, jsem pochopila manzela a on v ramci svych moznosti me. Ted vim, ze bychom nikdy nemohli mit druhe dite, neni to muz o ktereho bych se mohla oprit v zivote a nas sexualni zivot by byl vzdy nespokojeny. PRoste neni vybaven do zivota nekterymi vecmi a  vse se zacalo projevovat postupne.

Ted neni ani manzel a uz ani novy muz. Je mi strasne moc smutno a teskno, bulim jako bulik. Ale i tak konci pribehy v zivote. Mam dceru, kamaradky a praci... myslim, ze to je na zacatek docela slusny vklad, ale...........TAK MOC TO BOLI.....

Preji ostatnim lepsi konce, nez ten muj.

Moc smutný a moc ze života :grater:
Držím všechny 4 palečky,abyste holky byly v životě šťastný a až přijde čas aby se vás ujal konečně ten pravý "princ na bílém koni" !!! :par:

Dekuji, jenomze to se deje jen v pohadce a v Pretty Women :grater::grater::grater::grater:

Neboj...jsou lepší věci, než princové na bílých koních.......vážně! :par::pussa:

boruvecka napsal(a):

Selene napsal(a):

boruvecka napsal(a):

Nektere pribehy tady na babinetu maji jen zacatky a tomu memu chci tady dat i konec. Od kvetna me cekalo hodne prekvapeni, bohuzel neprijemnych, nekolik sezeni u psycholozky a zjisteni, ze manzel jiz drive chodil - jeste pred statbou k psychiatrovi, kde byl diagnostikovan. Neni to zadna vazna psychicka porucha, ale dost velka dysharmonie a osobnostini porucha, ktera zavinila vsechny nase problemy. Chozenim k psycholozce, jsem pochopila manzela a on v ramci svych moznosti me. Ted vim, ze bychom nikdy nemohli mit druhe dite, neni to muz o ktereho bych se mohla oprit v zivote a nas sexualni zivot by byl vzdy nespokojeny. PRoste neni vybaven do zivota nekterymi vecmi a  vse se zacalo projevovat postupne.

Ted neni ani manzel a uz ani novy muz. Je mi strasne moc smutno a teskno, bulim jako bulik. Ale i tak konci pribehy v zivote. Mam dceru, kamaradky a praci... myslim, ze to je na zacatek docela slusny vklad, ale...........TAK MOC TO BOLI.....

Preji ostatnim lepsi konce, nez ten muj.

Moc smutný a moc ze života :grater:
Držím všechny 4 palečky,abyste holky byly v životě šťastný a až přijde čas aby se vás ujal konečně ten pravý "princ na bílém koni" !!! :par:

Dekuji, jenomze to se deje jen v pohadce a v Pretty Women :grater::grater::grater::grater:

Děje se to úplně všude a hlavně když to nejmíň čekáš....ale jak už tu někdo psal, i bez prince se dá žít v pohodě a s radostí :)

Selene napsal(a):

boruvecka napsal(a):

Selene napsal(a):

Moc smutný a moc ze života :grater:
Držím všechny 4 palečky,abyste holky byly v životě šťastný a až přijde čas aby se vás ujal konečně ten pravý "princ na bílém koni" !!! :par:

Dekuji, jenomze to se deje jen v pohadce a v Pretty Women :grater::grater::grater::grater:

Děje se to úplně všude a hlavně když to nejmíň čekáš....ale jak už tu někdo psal, i bez prince se dá žít v pohodě a s radostí :)

Nikdy jsem na zadneho prince necekala, tak to v zivote neni...tak jednoduche NE... ale "uz" verim na osud... a jestli to ma byt tak jak jsem si prala a stale si preji, tak toho dotycneho mi osud "prihraje" zpet... ne hned, ale treba jednou ano

Milá Borůvečko,
právě včera jsem si říkala, když ses tu objevila, copak se s tebou asi stalo a jak to dopadlo.... jak píšeš o osudu, tak víš co jsem shodou okolností taky včera četla?
... že osud má svou vlastní logiku ....
nebuď smutná, nemusíš na žádného prince čekat, tebe si určitě najde, protože jsi taková jaká jsi a zasloužíš si ho... a pod pojmem princ si každý představí někoho jiného, já ti přeju, aby to byl přesně takový muž, jakého si do života přeješ, a nelituj, že to skončilo, skončilo to proto, že přijde něco lepšího.
jednou tady někdo napsal tohle (už je to strašně dávno)-
"Osud nejvíce zkouší ty, které má nejvíc rád, aby z nich něco bylo ..."
a osud, ten nemá rád každého stejně, stačí se tady občas začíst a budeš se divit, kolik může být v lidech nenávisti, zla, sobeckosti a dalších negativních vlastností, kterými si sami ničí svůj život a ještě to pak hážou na druhé, svádějí vinu za své chyby na druhé....
věř, že bude líp, vždycky je, jako po každé noci přijde ráno a po bouřce vysvitne znova sluníčko :hjarta::jojo:

Naty poslala jsem ti SZ :offtopic:

Feuria napsal(a):

Naty poslala jsem ti SZ :offtopic:

:jojo: díkes ....

Natynko, to jsi napsala moc hezky....:tesi:

Natynka napsal(a):

Milá Borůvečko,
právě včera jsem si říkala, když ses tu objevila, copak se s tebou asi stalo a jak to dopadlo.... jak píšeš o osudu, tak víš co jsem shodou okolností taky včera četla?
... že osud má svou vlastní logiku ....
nebuď smutná, nemusíš na žádného prince čekat, tebe si určitě najde, protože jsi taková jaká jsi a zasloužíš si ho... a pod pojmem princ si každý představí někoho jiného, já ti přeju, aby to byl přesně takový muž, jakého si do života přeješ, a nelituj, že to skončilo, skončilo to proto, že přijde něco lepšího.
jednou tady někdo napsal tohle (už je to strašně dávno)-
"Osud nejvíce zkouší ty, které má nejvíc rád, aby z nich něco bylo ..."
a osud, ten nemá rád každého stejně, stačí se tady občas začíst a budeš se divit, kolik může být v lidech nenávisti, zla, sobeckosti a dalších negativních vlastností, kterými si sami ničí svůj život a ještě to pak hážou na druhé, svádějí vinu za své chyby na druhé....
věř, že bude líp, vždycky je, jako po každé noci přijde ráno a po bouřce vysvitne znova sluníčko :hjarta::jojo:

Ale ty mraky jsou tak cerne a tezke....

borůvečko, záleží na tom jak je vidíš, před 14ti dny z letadla -  letěli jsme nad nimi a nahoře na obloze bylo krásné modrofialově jasno a právě vycházelo slunce a byla to taková krása :)

Natynka napsal(a):

borůvečko, záleží na tom jak je vidíš, před 14ti dny z letadla -  letěli jsme nad nimi a nahoře na obloze bylo krásné modrofialově jasno a právě vycházelo slunce a byla to taková krása :)

Jasne, mam to, koupim si letenku a prelstim ty mraky jedny.....:D:D:D:D:D:D

Tak vidíš borůvečko,  že to jde :))))

Niekto tu má - tuším - v podpise, že každý mrak má strieborný okraj... a je to pravda. ;) :jojo:

...........a že nejtemnější tma je těsně před svítáním.....a to je taky pravda :):):)

... a taky že pod svícnem bývá největší tma ....

....... a taky , že  kdyby nebylo tmy, nebyl by důvod  rozsítit světýlko ...  :hjarta:  :hjarta:

Děkuji všem za zpravičky. Dostala jsem teď zajímavou konferenci a služebku, i když do města, kde mě bude hodně bolet srdíčko, ale povznesu se nad vše a budu se soustředit na práci.
Ahoj a přeji všem hodně lásky, důvod k radosti a hodně moudrosti.

Borůvečko, a co se stalo s tím druhým?

Jak se daří, Borůvečko?

Dobrý den,
jste tady nová a s velkým zájmem jsem přečetla příběh Borůvky. Nějak mi připadá, že je toto téma čím dál aktuálnější. Nemám rodinu, nemám děti a jsem stále svobodna, ale přestože mi bude teprve 30cet let, osud ke mě nebyl zrovna nejmilejší. Ale to nevadí, přesně jak tady už několikrát zaznělo, že to tak musíme brát:)

Žiji 4 roky s mužem o kterém jsem si také mysela, že je láska mého života a otec budoucích dětí. Vždy jsem obdivovala jeho nadšení pro sport, cestování atd. Jenže teď zjišťuji, že on má to nadšení stále, ale já méně. On chce rodinu a děti a já si uvědomuji, že budu s nimi stále doma sama já. Na vše sama já. On bude někde na cestách, v práci, fotbale.... za 4 roky se nejelo na dovolenou dle mého gusta, nákupy do společné domácnosti jsem tahala. Pořídil si psa, toho jsem vychovala také já. Chodila na veterinu, obvolávala cvičáky, vymýšlela víkendové akce. Hlídala jej a potalačovala své aktivity,když partner měl svoje. Já která byla vždy velmi samostatná a ostatními obdivovaná pro své aktivity. Za čtyři roky nastal syndrom vyhoření. Žádný sex z mé strany, žádné city, žádné těšení domů. Začala jsem prosazovat své věci a začali třenice. A to je i tvůj problém Borůvko. Dokud jsi vše mlčky zvládala, tolerovala, měl manžel pocit, že je to tak dobře. Tak proč by něco měnil. Problém je naučit se ozvat!!! Halo já jsem tady, chci to a to. Nečekat,až on jednou bude mít náladu, našlapovat kolem něho stále po špičkách. Občas udělat doma "dusno" je dobré. Nesnáším hysterky a ženy, které diriguji stále své může,to bych si ho vážit nemohla, ale občas zvýřit vlny,není od věci.
Zjistila jsem že je čas odjejít. Bude to bolet, moc bolet,ale musí to být. Musí se to přetrpět. V manželství a partnerství jsou různá úskalí, kterým je nutné dát šanci. Ale vždy je nutné žít spolu, ne vedle sebe!!!

eď, Borůvečko, brečíš, říkáš si, co jsem to udělala. Nebylo by mi lépe s manželem? Ztratila jsem i toho druhého? Ne!! Udělala jsi tu nejlepší věc na světe! Budeš chvíli sama s dcerkou,ale sama za sebe. Teď to bude třeba rok bolet,ale pak si na mě vzpomeň, že jsem měla pravdu. Ty budeš dál, a nebudeš rozhodně už toužit něco vrátit.
Važ si sama sebe. Podívej se zpět, co všechno jsi dokázala! VYdržet v cizí zemi sama, bez zázemí, starat se o dceru, překonat jazykovou barieru, trpět od manžela nevšímavost, nechat si líbit plno věcí v posteli. Dost!! Buď jen sama sebou a věř že ten tvůj určitě teď někde lituje, že tě ztratil,ale mužská ješitnost to nedovolí projevit.
Jsi určitě ještě mladá na to,aby jsi byla zbytek života nešťastná v manželství. Já neuznávám zůstávat v manželství jen "kvůli dětem". Ty odrostou, v pubertě budou mít svou zábavu, pak odejdou a v 55-ti letech není člověk ještě tak starý,aby si neměl pak s protějškem co říci. Co těď,děti tu nejsou , co budu dělat.
Jsi silná, žena, věř tomu. dokázala jsi se vrátit do práce, jak píšeš, máš i práce dost. Což ti pomůže částečně přestat mylset na své problémy.
Mysli teď sama jen a jen na sebe. Ani na bývalého manžela ani na bývalého "přítele". Buď trochu sobecká a starej se jen o to aby Vám s dcerkou bylo dobře. to je teď nejdůležitější. Ty a ona a nikdo jiný. A čím více se budeš starat jen o sebe, tak tím dříve se nečekaně někdo objeví, kdo tě vezme za ruku a řekne: " Víš, co krásko, pojď to zkusit se mnou a já se budu snažit ti co nejvíce a nejněžněji hladit tvé životní bolístky".

Držím ti moc palečky, hodně štěstí a ráda si přečtu něco dalšího.

Klubko
díky za krásný příspěvek :)

Ahoj Klubko,

děkuji Ti za příspěvek, má opravdu váhu a moc dobře vím o čem mluvíš. Jak vidím, tak nás takových je hodně. Mám docela hodně velkou trpělivost, ale jak píšeš... ono to jednou přeteče a to se stalo. Bohužel se stalo i to, že mě přestal přitahovat jako muž... a moc dobře to ví a cítí. A to není ošklivý chlap...

Ve spolupráci s psycholožkou se manželovi povedlo najít cestu k dceři, opravdu musím uznat, že udělal veliký pokrok a teď si ji nechává na víkendy. Na obědy jezdí k babičce, ale proč ne. Začal s ní plánovat více volného času, večer jí čte pohádky a ráno vodí do školky. Je to pro něj neuvěřitelně veliký pokrok a velká změna. Jsem tomu moc ráda. Sice zase na tom pracuji já, protože k té psycholožce jezdím sama, ale myslím, že toto mi stojí za to.  Moc bych si přála, aby měla dcera hezký vztah s tatínkem, nechci ji o něj připravit. Manžel je velice chytrý člověk a má dobré srdce, chci aby na ni i on výchovně působil a naučil a ukázal ji věci, které já nejsem schopna ji dát. A nechci naše partnerské problémy tahat do jejich rodičovského vztahu. Bohužel, vím, že se manžel příliš nedokáže změnit, protože není na to vybaven, holt, příroda tam kde mu přidala, tak někde musela ubrat. Nemůže za to, ale já nejsem schopna toto zvládat celý život.

Ano, jsem silný člověk po mé mamince, musela jsem v životě překonat hodně věcí a to mě posílilo. Stále si říkám, že i když manželství nedopadlo podle mých představ a nový přítel taky není, mám stále ještě hodně. Dceru, práci která mě naplňuje a kamarády kolem sebe. :supr::supr::supr::supr::supr::supr:

Klubko, moc děkuji ještě jenou za Tvůj příspěvek, moc mě potěšil.

Boruvečka

Natynka napsal(a):

Klubko
díky za krásný příspěvek :)

Ahoj Natynko,

ano, moc hezký příspěvek - jasný, věcný a podporující.

Hezký den Nytynko a ať se daří v práci. :pussa:

lupina montana napsal(a):

Jak se daří, Borůvečko?

Ahojky Lupino,

je to lepší a lepší, i když ty těžké chvíle ještě příjdou, mají tendenci se vracet, potvůrky... :jojo::jojo::jojo:

Včera jsem byla v  Praze na školení, bylo to super, sice pršelo a nemohla jsem se jít projít po Praze, ale i tak jsem si to docela užila. Nakonec jsem byla i ráda, že jsem na tu procházku nešla.
Lektor byl samá legrácka, tak školení nebylo nudné.

Teď se připravuji na třídenní konferenci a ještě jednu jednodenní konferenci. A na jaře mě čeká atestace, tak se musíám pomalu začít učit...;);)

Je docela dobře, ale....

Borůvečka

boruvecka napsal(a):

Natynka napsal(a):

Klubko
díky za krásný příspěvek :)

Ahoj Natynko,

ano, moc hezký příspěvek - jasný, věcný a podporující.

Hezký den Nytynko a ať se daří v práci. :pussa:

Děkuji, i Tobě :)))
a doufám, že pracovní cesta dopadla v pohodě a klidu :hjarta:

Ježiš, Boruvko,
samá konference, atestace, vždyť ty budeš nejen hezká, ale i chytrá ženská :D Takto buď v klidu, zachvíli bude zástup chlapů za tebou. Hlavně se nepodceňovat, a zachovat si svou tvář, aby se neseskupovali kolem tebe zase nějací lůzři, kteří si potřebují trochu pěstovat na tobě své ego.

Je dobré, že se manžel snaží s dcerou vycházet. A hlavně jsi natolik inteligentní,aby jsi zase nedělěla naschvály a chceš zachovat dceři s otcem hezký vztah. To taky každý neumí, většinou se nechtěně pak necháme unést emocemi z rozchodu. Ale hlavně se nenech ukolébat představou, že to bude zase dobré. Nebude, vrátilo by se to do stejných kolejí. Pamatuj, 2x nevkročíš do stejné řeky.Už jsi dala šancí milion.

A drobná rada, až budeš večer sama, bude ti moc zle, svírat se žaludek, budeš mít pocit, že jsi sama. Vstaň, 3x se nadechni, zopakuj si polohlasem: Jsem dobrá, já to zvládnu. Jsem na té nejlepší cestě. " Pak se jdi podívat na spící dceru, chytni jí za ruku a znovu si zopakuj: " Jsem dobrá, mám tebe a ty jsi moje štěstí". Občas je dobré také vzít kus papíru a začít psát. Třeba i blbiny a klidně u toho bulet. Uvidíš, že za půl hoďky to vydýcháš a bude líp. To je jen ten šeredný podzim, kdy jde sluníčko dříve spát,tak není tolik elánu  a optimismu. A vždy, až budeš někde na služebce, tak vyběhni a kup si něco hezkého nebo dobrého. Namaluj se a řekni si" Já taková skvělá ženská, silná, nebudu brečet, za to mi to nestojí,abych si rozmazala řasenku":))))))

Klubko napsal(a):

Ježiš, Boruvko,
samá konference, atestace, vždyť ty budeš nejen hezká, ale i chytrá ženská :D Takto buď v klidu, zachvíli bude zástup chlapů za tebou. Hlavně se nepodceňovat, a zachovat si svou tvář, aby se neseskupovali kolem tebe zase nějací lůzři, kteří si potřebují trochu pěstovat na tobě své ego.

Je dobré, že se manžel snaží s dcerou vycházet. A hlavně jsi natolik inteligentní,aby jsi zase nedělěla naschvály a chceš zachovat dceři s otcem hezký vztah. To taky každý neumí, většinou se nechtěně pak necháme unést emocemi z rozchodu. Ale hlavně se nenech ukolébat představou, že to bude zase dobré. Nebude, vrátilo by se to do stejných kolejí. Pamatuj, 2x nevkročíš do stejné řeky.Už jsi dala šancí milion.

A drobná rada, až budeš večer sama, bude ti moc zle, svírat se žaludek, budeš mít pocit, že jsi sama. Vstaň, 3x se nadechni, zopakuj si polohlasem: Jsem dobrá, já to zvládnu. Jsem na té nejlepší cestě. " Pak se jdi podívat na spící dceru, chytni jí za ruku a znovu si zopakuj: " Jsem dobrá, mám tebe a ty jsi moje štěstí". Občas je dobré také vzít kus papíru a začít psát. Třeba i blbiny a klidně u toho bulet. Uvidíš, že za půl hoďky to vydýcháš a bude líp. To je jen ten šeredný podzim, kdy jde sluníčko dříve spát,tak není tolik elánu  a optimismu. A vždy, až budeš někde na služebce, tak vyběhni a kup si něco hezkého nebo dobrého. Namaluj se a řekni si" Já taková skvělá ženská, silná, nebudu brečet, za to mi to nestojí,abych si rozmazala řasenku":))))))

Klubko, opět díky...

Víš, ta práce mi umožní nemyslet na blbiny a sebelitovat se. A hlavně mě to baví, zatím :-)

Nemám důvod si s manželem dělat naschvály a bránit mu být s dcerou. I když vše dopadlo jak dopadlo, myslím, že máme k sobě stále úctu. On vůči mě cítí stále hněv, ale to časem přejde. Nemůže na mě hodit svou odpovědnost za jeho život. Když to tady tak někdy čtu, jaké si lidé dělají naschvály a své partnerské problémy tahají do rodičovských rolí - je to děs.

Na lůzry si už dám pozor :lol::lol::lol::lol::lol:
, stejně tak s tebou souhlasím s tím, že se nemůžu nechat znovu ukecat, ale teď si docela dobře stojím na svém rozhodnutí a mé představy jsou docela realné.


Jo, tak co se týká utrácení, tak to problém nemám :lol::lol::lol: Ráda si na sebe něco koupím :supr::supr:

A víš co? Podzim je mé nejoblíbenější období, mám ho ráda, takže na mě tak chmutně nepůsobí. A nejlepší jsou podzimní plýskanice, když jsem doma, zalezu si s holčičkou pod deku a koukame nebo čteme pohádku. :supr::supr::supr:

Věřím, Borůvečko, že to ještě bolí; ale ten bezedný smutek, ten už necítím a tak ti tímto gratuluju! :pussa:

lupina montana napsal(a):

Věřím, Borůvečko, že to ještě bolí; ale ten bezedný smutek, ten už necítím a tak ti tímto gratuluju! :pussa:
http://www.gify.nou.cz/kvety2_soubory/119.gif

Děkuji Lupino, je už opravdu lépe  :):):):):):):):)

A víš co? Slunečnice jsou mé nejoblíbenější květiny :supr::supr::supr::supr::supr::supr:

boruvecka napsal(a):

A víš co? Slunečnice jsou mé nejoblíbenější květiny :supr::supr::supr::supr::supr::supr:

Anoano.......vlk udělá nejlépe, jde-li po čuchu :lol::lol:
a já taky miluju hnusný počasí....tedy u krbu, samosebou :lol:

lupina montana napsal(a):

boruvecka napsal(a):

A víš co? Slunečnice jsou mé nejoblíbenější květiny :supr::supr::supr::supr::supr::supr:

Anoano.......vlk udělá nejlépe, jde-li po čuchu :lol::lol:
a já taky miluju hnusný počasí....tedy u krbu, samosebou :lol:

Mám další cíl..... postavím si krb....:lol::lol::lol::lol::lol::lol::lol::lol::lol:
a potom můžeš přijet....

Jee krb, a venku sníh a pak jen horké kakao a nějaká dobrůtka. Přikrytá nějakou houní, sedet v houpacím křesle, na klíně kočku, u nohou psí smečku a číst si.....
NO nic ,jen jsem se zanila. Jo mít takový srub někde v Jeseníkách v horách....hmmm.

Ahoj Borůvečko,

docela by mě zajímalo, jak pokračuješ, tak se někdy ozvi, písni.

Klubko napsal(a):

Ahoj Borůvečko,

docela by mě zajímalo, jak pokračuješ, tak se někdy ozvi, písni.

Ahoj Klubko,

děkuji za zeptání, jde to, ale řeknu Ti, že někdy jsou těžké chvíle. :grater::grater::grater:Ale jednou jsem se do toho dala, tak to musím dotáhnout do konce. Nemám ráda rozdělané "věci" a to ve všech ohledech v životě.

Včera jsem byla na školení a příští týden jedu na třídenní neurologickou konferenci, strašně moc se těším. Jen ty myšlenky a vzpomínky kdyby člověk mohl vymazat jednou pro vždy.... Ty mě stále trápí.

Ahojky a měj se moc hezky...

BTW a jak se daří Tobě Klubko, jsme na tom docela podobně.

Tak to se dobře poslouchá, že je ti líp:godlike:.
To je jasné, že se ty hnusné myšlenky hned nevymažou,ale to je asi taky dobře. To je proto,abychom se tak rychle neoklepaly a nenarazily zase do něčeho jiného.

Užij konferenci:))) a Klidně písní na SZ.
m.

Klubko napsal(a):

Tak to se dobře poslouchá, že je ti líp:godlike:.
To je jasné, že se ty hnusné myšlenky hned nevymažou,ale to je asi taky dobře. To je proto,abychom se tak rychle neoklepaly a nenarazily zase do něčeho jiného.

Užij konferenci:))) a Klidně písní na SZ.
m.

Myslím, že dlouho nebudu schopna narazit do něčeho (někoho) jiného... :jojo::jojo:

Jasně, konferenci si užiju, je to v areálu, kde jsou masáže, bublinkové koupele a  bazén... :lol::lol:

boruvecka napsal(a):

Mám další cíl..... postavím si krb....:lol::lol::lol::lol::lol::lol::lol::lol::lol:
a potom můžeš přijet....

Hlavně dej vědět, až budeš mít postavíno :)

Boruvečko, ožná jsem to přehlídla ??? co se stalo s tvým novým vztahem?

xxxx napsal(a):

Boruvečko, ožná jsem to přehlídla ??? co se stalo s tvým novým vztahem?

S těžkým srdcem jsem to ukončila......:|:|:|