Sigi — 4. 5. 2007 9:44

Ahojky,
včera jsme byly s malou na sono kyčlí a pan doktor mi řekl, že kloubky jsou v pořádku, ale chybí nám jádra. Byla jsem z toho tak vedle, že jsem se ani nezeptala co to je. Volala jsem pak dětské dr. a ta mi řekla, že je to normální a ŽE TO MÁ KAŽDÉ DRUHÉ MIMČO, ŽE MÁM BÝT V KLIDU.:dumbom: Ale stejně mi neřekla co to je. Tak se chci zeptat máte s tím někdo zkušenosti, když je to tak běžné????:kapitulation: A co že nám to vlastně chybí?? Díky za odpovědi :hjarta:

makca — 4. 5. 2007 9:58

taky jsme nemeli vyvinuta jadra a to az do sesteho mesice, je to normalni, zadne strachy

Hejča — 4. 5. 2007 10:11

Take jsme je nemeli vyvinute a take cca kolem pul roku to bylo dobre. Myslim, ze je to opravdu bezne.

Žanet — 4. 5. 2007 10:18

Taky to u nás tak bylo, ale to jsme taky nosili až do půl roku široké balení. No a v půl roce už byla obě jadýrka vyvinutá..... Takže to je opravdu běžné!
Jinak já to pochopila tak, že jadýrko musí správně zapadnout do kyčelních kloubů a pak je to v pořádku. No a když ještě není správně vyvinuté, tak nemůže ještě zapadnout. Proto se chodí na UTZ a kontroluje se to!

Sigi — 4. 5. 2007 10:24

Holky díky docela jste mě uklidnili :supr:

Ambra — 4. 5. 2007 17:01

Áda taky neměla vyvinuté jedno jadérko. Po 3 měsících ( nebo kdy se chodí na tu další kontrolu po šestinedělí) už ani neměla široký balení ani žádný jiný opatření, jen jsme měli přijít na kontrolu v 6ti měsících. To už měla jadérka ok.

l.lucililinka — 4. 5. 2007 17:06

Davča, měl podle zprávy z ortopedie postavení kyčlí v pořádku, ale nezachycená jádra, takže jsme dávali  široké balení. Na kontrolu jsme šli v 16-ti týdnech, to ještě v pořádku nebylo, tak jsme pokračovali s širokým balením až do 6-tého měsíce.To už bylo v pořádku, takže už široké balení nemáme, ani na kontroly nemusíme :supr:

Miss — 4. 5. 2007 17:09

Ja som tiež z toho na nervy som myslela, že už nebudeme potrebovat siroke balenie a do konca juna este musime a potom este kontrola :grater:

PavlaH — 4. 5. 2007 18:22

Já mám zprávy, že na nedovyvinutá jídra je široké balení naprosto zbytečné. Jádra se vyvíjí kolem půl roku věku miminka.

puzzle.girl — 4. 5. 2007 19:08

My taky široké balení naštěstí už nemáme - měli jsme ho kvůli zkrácené šlaše a vzhledem k tomu, že jsme cvičili tak už je to dobré. Na kontrolu máme přijít ještě v půl roce, jak na tom budou ty jádra. Tak se asi opravdu vyvíjí později...

Sigi — 4. 5. 2007 19:31

PavlaH napsal(a):

Já mám zprávy, že na nedovyvinutá jídra je široké balení naprosto zbytečné. Jádra se vyvíjí kolem půl roku věku miminka.

No je fakt, že nám žádné široké balení nikdo  ani nedoporučil.
Neřekli nám vůbec nic

puzzle.girl — 4. 5. 2007 19:39

Sigi, tak to jste měli docela štěstí - shodly jsme se v zimních maminách, že to záleží na kraji. Třeba v Pardubickém to doporučují preventivně. Myslím si, že kvůli tomu měl Míšánek tu zkrácenou šlachu, prostě nemohl mrskat pořádně nožičkama a projevilo se to (jen) takhle - naštěstí!!!

l.lucililinka — 4. 5. 2007 20:25

Taky jsem to tu četla. Unás v Plzni mi to kvůlli jádrům doporučili, tak jsem si našla další net ortopedickou poradnu a pan doktor mi odpověděl ;) tak vám to sem zkopíruju ;)







Dobrý   den, 
nález   IA   je    v pořádku,   asi    je nezachyceno    jádro -  počátek    kostnatění    hlavice  -   zde    je    výdodné   široké    balení -    jádra  rychleji  dorostou
Nemusíte tedy   mít  obavy
Zdravím  Dr.Ostrý



Položka     Hodnota   
popis_potizi     Dobrý den,
ráda bych znala Váš názor na abdukční balení u mého syna, který se narodil ve 38. týdnu těhotenství s porodní váhou 2815g. Davídek má v 16- ti týdnech tyto vysledky: Klinický nález- vlevo normální, vpravo normální ; Sonografický nález- vlevo 1 a, nezachyceno,vpravo- 1a, nezachyceno. Bylo nám doporučeno široké balení, ale bohužel vzhledem k plné čekárně a rychlému střídání miminek, není u našeho ortopeda čas na nějaké diskuse. Dočetla jsem se, že někdy preventivní široké balení může škodit. Za zodpovězení předem děkuji. Školová

Miss — 4. 5. 2007 20:30

puzzle- a Slovensko je v tom doslova expert :dumbom: tu nam kažu aj do roka :grater:

Suzanne Dzupik — 3. 1. 2018 0:05

Jadérka se dřív nebo později dotvoří určitě. Širokým balením vývoj jadérka NEURYCHLÍTE! Kyčle se kontrolují dokud nejsou jadérka dovyvinuta a to z toho důvodu, aby se doktor ujistil, zda se vyvíjejí SPRÁVNĚ (nikoli zda se vyvinou). A pokud se vyvíjí nestandardně (nezapadají do kloubní jamky atd), pak aby se včas zahájilo správné řešení, vedoucí k nápravě problému (např. široké balení, rehabilitace a tak podobně). Pokud jadérko nebude v jamce správně uloženo, hrozí v budoucnu vykloubení. Cvičením či širokým balením lze u méně závažných nálezů nasměrovat vývíjející se jadérko správným směrem (do kloubní jamky) atp.

PODROBNĚJI:

Vý­voj ky­čel­ní­ho klou­bu za­čí­ná me­zi 3. a 6. týd­nem nit­ro­dě­lož­ní­ho ži­vo­ta a po­kra­ču­je i po na­ro­ze­ní dí­tě­te. Osi­fi­kač­ní já­dro ste­hen­ní kos­ti se ob­je­vu­je od 3. do 10. mě­sí­ce vě­ku. Pro správ­ný vý­voj kos­tí jsou dů­le­ži­té nu­trič­ní vli­vy – pře­de­vším do­sta­tek váp­ní­ku, fos­fo­ru, vi­ta­mi­nů A a D.

O zdra­vém ná­le­zu ho­vo­ří­me, když je ná­lez ul­tra­zvu­ku hod­no­cen ja­ko Ia, Ib či IIa, te­dy nor­mál­ní cen­t­ra­ce hla­vi­ce, správ­ně for­mo­va­ná jam­ka a po­stup­ný vý­voj osi­fi­kač­ních ja­der hla­vic ste­hen­ních kos­tí, při sou­čas­ném nor­mál­ním kli­nic­kém ná­le­zu na no­vo­ro­zen­ci.

V prv­ních mě­sí­cích po po­ro­du do­chá­zí k po­stup­né osi­fi ka­ci pů­vod­ních chru­pavči­tých ja­dé­rek (cen­ter hla­vi­ce ste­hen­ní kos­ti) a po­stup­né úpra­vě úhlu krč­ku, kte­rá se ješ­tě upra­vu­je v prů­bě­hu ně­ko­li­ka dal­ších let. Dá­le do­chá­zí spo­lu se za­po­če­tím chůze dí­tě­te k po­stup­né fy­zi­o­lo­gic­ké ro­ta­ci krč­ku ste­hen­ní kos­ti a tím k vy­tvo­ře­ní op­ti­mál­ních pod­mí­nek pro na­lé­há­ní do jam­ky při zá­tě­ži.

Pre­ven­tiv­ně je tře­ba dbát na správ­né ba­le­ní no­vo­ro­zen­ců. Ši­ro­kým ba­le­ním, pře­de­vším v prv­ních týd­nech, za­jis­tí­me správ­né po­sta­ve­ní hla­vi­ce ste­hen­ní kos­ti a jam­ky ky­čel­ní­ho klou­bu, čímž umož­ní­me správ­ný vý­voj ky­čle. Jsou však zná­my i pří­pa­dy, kdy se ne­vhod­ným ba­le­ním no­vo­ro­zen­ce pů­vod­ně dob­rý ná­lez vý­raz­ně zhor­šil.

Nej­běž­něj­ším di­a­gnos­ti­ko­va­ným pro­blé­mem je opož­dě­ný vý­voj ja­der. Ja­dér­ka by se mě­la for­mo­vat v roz­me­zí me­zi 3. a 10. mě­sí­cem vě­ku, even­tu­ál­ně mů­že do­chá­zet k asy­me­t­rii vý­vo­je ja­der, kte­rá se ve vět­ši­ně pří­pa­dů spon­tán­ně upra­vu­je s vě­kem. Dá­le bý­vá vel­mi čas­to ome­ze­ný po­hyb v ky­čel­ních klou­bech do uno­že­ní, což bý­vá stan­dard­ně kom­pen­zo­vá­no cvi­če­ním, pří­pad­ně re­ha­bi­li­ta­cí či ši­ro­kým ba­le­ním.

Léč­ba vro­ze­né dy­spla­zie ky­čel­ní (VDK) mu­sí být za­há­je­na co nejdří­ve. Leh­čí stup­ně dy­spla­zie jsou lé­če­ny ab­dukč­ním re­ži­mem, te­dy ši­ro­kým ba­le­ním, kte­ré se do­po­ru­ču­je vět­ši­nou i pre­ven­tiv­ně. Čas­to se po­u­ží­va­jí ta­ké ab­dukč­ní po­můc­ky (Frej­ko­va pe­řin­ka, Pavlí­ko­vy tř­me­ny). Ul­tra­zvu­ko­vé kon­t­ro­ly jsou pro­vá­dě­ny po čtyřech až šes­ti týd­nech. Dů­le­ži­té je správ­né na­sta­ve­ní a pra­vi­del­né kon­t­ro­ly, po­u­ží­vá­ní po­mů­cek i ve vzta­hu k růstu dí­tě­te.

Zá­važ­něj­ší stup­ně VDK se ře­ší po­mo­cí dis­trakč­ní léč­by (dis­trak­ce = zá­věs ky­člí v ta­hu). Dis­trakč­ní re­žim tr­vá cel­kem 6 týd­nů, pro­bí­há 24 ho­din den­ně, dí­tě je sní­má­no pou­ze na kou­pá­ní. Ne­zříd­ka se stá­vá, že k re­po­zi­ci (za­klou­be­ní) do­jde až v 6. týd­nu. Po ukon­če­ní dis­trakč­ní­ho re­ži­mu ná­sle­du­je rent­ge­no­vé kon­trast­ní vy­šet­ře­ní klou­bu. Pou­ze ma­lá část pa­ci­en­tů je dnes lé­če­na chi­rur­gic­ky, vět­ši­nu z nich se da­ří vy­lé­čit kon­zer­va­tiv­ně. Ope­ra­ce by při­tom mě­ly být pro­vá­dě­ny pou­ze na pra­co­viš­tích, kte­rá ma­jí s tím­to ty­pem zá­kro­ků zku­še­nost.

Opož­dě­ný mo­to­ric­ký vý­voj je mož­né upra­vit po­mo­cí re­ha­bi­li­ta­ce, tech­ni­ky měk­kých tká­ní, mo­bi­li­za­ce, pa­siv­ní cen­t­ra­cí ky­čel­ní­ho klou­bu ne­bo ta­ké Voj­to­vou me­to­dou (lé­čeb­ná tech­ni­ka za­lo­že­ná na prin­ci­pu re­flex­ní­ho po­hy­bu vpřed po­mo­cí sti­mu­la­ce přes­ně de­fi­no­va­ných spouš­ťo­vých zón na tě­le pa­ci­en­ta; je vhod­ná pro ko­jen­ce, dě­ti i do­spě­lé a je účin­nou léč­bou i pre­ven­cí po­hy­bo­vých vad). Cí­lem re­ha­bi­li­ta­ce je sy­me­t­ric­ký a pl­no­hod­not­ný psy­cho­mo­to­ric­ký vý­voj.

Výskyt VDK pod­le růz­ných stu­dií v po­pu­la­ci ko­lísá me­zi 0,2–4 %. VDK je však nej­čas­těj­ší vro­ze­ná va­da u dě­tí. Má pře­kva­pi­vě se­zon­ní výskyt – vy­sky­tu­je se čas­tě­ji v zim­ních mě­sí­cích, vliv má ta­ké ra­sa – u čer­no­chů se VDK vy­sky­tu­je vel­mi vzác­ně. En­de­mic­kou ob­las­tí výsky­tu VDK je střed­ní Ev­ro­pa.