Chtěla bych se zeptat, jak se to má se závislostmi. Stačí opravdu pevná vůle?
Uvažuji nad tím, že i když to člověk překoná (např. alkoholismus), už nikdy si nesmí dát skleničku, to znamená do smrti si odpírat něco. Vlastně se musí celý život přemáhat, už nikdy nebude normální konzument. Není vyléčený, pouze abstinuje.
Napadlo mě, jestli by nešlo "přehodit něco v hlavě", aby už to NEPOTŘEBOVAL. Aby ztratil tu touhu. Ale zdá se, že to není záležitost fyzická (neurologická), ale spíše duševní, nebo duchovní. Něco je v "software" špatně a potřebuje to změnit nastavení. Máte s tím někdo zkušenosti třeba svých blízkých? Pomůže více víra nebo motivace?

Damila napsal(a):

Chtěla bych se zeptat, jak se to má se závislostmi. Stačí opravdu pevná vůle?
Uvažuji nad tím, že i když to člověk překoná (např. alkoholismus), už nikdy si nesmí dát skleničku, to znamená do smrti si odpírat něco. Vlastně se musí celý život přemáhat, už nikdy nebude normální konzument. Není vyléčený, pouze abstinuje.
Napadlo mě, jestli by nešlo "přehodit něco v hlavě", aby už to NEPOTŘEBOVAL. Aby ztratil tu touhu. Ale zdá se, že to není záležitost fyzická (neurologická), ale spíše duševní, nebo duchovní. Něco je v "software" špatně a potřebuje to změnit nastavení. Máte s tím někdo zkušenosti třeba svých blízkých? Pomůže více víra nebo motivace?

Poznám len minimum prípadov, kde sa človek zbavil svojej závislosti (alkoholu, fajčenia, pc hier) len vďaka silnej vôly. Väčšina známych potrebovala odbornú pomoc. Držím ti palce. Ale s každou načatou "skleničkou" si koleduješ o malér ...

To jsme si nerozuměli.
Není to přímo můj problém, teda zatím, a snad nikdy nebude:)
jen tak teoreticky nad tím přemýšlím. Dokážu se docela dobře vžít do takové situace. Přijde mi to jako bych si měla např. celý život odpítat slanou chuť, ikdyž po ní toužím, a krmili mě jen sladkým. Prostě neumřu, ale nejsem uspokojena. Zajímalo mě, jak to vnímají ti, co to zažili u sebe nebo druhých.

Damila napsal(a):

To jsme si nerozuměli.
Není to přímo můj problém, teda zatím, a snad nikdy nebude:)
jen tak teoreticky nad tím přemýšlím. Dokážu se docela dobře vžít do takové situace. Přijde mi to jako bych si měla např. celý život odpítat slanou chuť, ikdyž po ní toužím, a krmili mě jen sladkým. Prostě neumřu, ale nejsem uspokojena. Zajímalo mě, jak to vnímají ti, co to zažili u sebe nebo druhých.

Moja kamoška prestala fajčiť zo dňa na deň, lebo plánujú babatko. A vydržala ! Prvé dni boli pre ňu ťažké a napchávala sa sladkým, ale potom keď zvládla prvý týždeň, tak už nechcela poľaviť a dnes sú to už cca. 2 mesiace, čo nefajčí. Jej manžel je tiež fajčiar a posmieval sa jej, že to nevydrží, čím ju ešte viac naštartoval, že na truc musí a všetkým dokáže, že to vie. Dokázala. Už nemá chuť na cigarety a lepšie spí. Ale je to ojedinelý prípad. Väčšina kamošov, čo prestala fajčiť, sa časom opäť k fajčeniu vrátila. Najprv vraj len rekreačne :vissla:, ale potom do toho zase spadli naplno.

Mafio, nechci ti brát iluzi, ale takových, co přestanou v těhotenství a po ukončení kojení opět začnou, jako by ani nikdy nepřestaly, znám spoustu. Takže bych ještě nedělala závěry, že je ojedinělý případ. To bude, jestli opravdu nezačne, až přestane kojit. Bylo by to fajn, ale všechny moje kamrádky a známé kuřačky znovu začaly. Dva měsíce? To ještě nic není. Můj strejda nekouří 20 let a říká, že občas i mívá chuť. Nedá si, ale chuť by měl. To je zajímavé, ne? Tak to je asi k tomu neustálému nutkání. Můj rekord je 3 měsíce, ale bohužel jsem zase podlehla a moc mě to štve.

Fanny5 napsal(a):

Mafio, nechci ti brát iluzi, ale takových, co přestanou v těhotenství a po ukončení kojení opět začnou, jako by ani nikdy nepřestaly, znám spoustu. Takže bych ještě nedělala závěry, že je ojedinělý případ. To bude, jestli opravdu nezačne, až přestane kojit. Bylo by to fajn, ale všechny moje kamrádky a známé kuřačky znovu začaly. Dva měsíce? To ještě nic není. Můj strejda nekouří 20 let a říká, že občas i mívá chuť. Nedá si, ale chuť by měl. To je zajímavé, ne? Tak to je asi k tomu neustálému nutkání. Můj rekord je 3 měsíce, ale bohužel jsem zase podlehla a moc mě to štve.

Pýtala som sa jej na to, ale vravela, že ked už sa rozhodla prestať, tak definitívne. Tiež jej držím palce, aby to vydržala. Ja som chcela len podotknuť to, že kamoši "prestali", ale tu 1-2 si denne/týždenne dali a potom prišli stresy a spadli do toho zase. :lol: Ona nefajší vôbec. :supr:

jé......dnes jsou to přesně na den tři měsíce co nekouřím!!!!! a chut nemám ... zapálila bych si aléééé už nemusím...prostě N E M U S Í M :P:P

Jak co. Většina závislostí je zároveň psychických i fyzických. například drogy - tedy, nechci zacházet do extrémů, myslím tím alkohol a cigarety nebo třeba čokoládu. Podle mě se a psychická závislost zvládnout dá, ale horší je, že tělo chce tu látku, na kterou je zvyklé - asi je třeba ho trochu oblbnout, aby si na ni postupně odvyklo.

Mafia napsal(a):

Moja kamoška prestala fajčiť zo dňa na deň, lebo plánujú babatko. A vydržala ! Prvé dni boli pre ňu ťažké a napchávala sa sladkým, ale potom keď zvládla prvý týždeň, tak už nechcela poľaviť a dnes sú to už cca. 2 mesiace, čo nefajčí. Jej manžel je tiež fajčiar a posmieval sa jej, že to nevydrží, čím ju ešte viac naštartoval, že na truc musí a všetkým dokáže, že to vie. Dokázala. Už nemá chuť na cigarety a lepšie spí. Ale je to ojedinelý prípad. Väčšina kamošov, čo prestala fajčiť, sa časom opäť k fajčeniu vrátila. Najprv vraj len rekreačne :vissla:, ale potom do toho zase spadli naplno.

Nekouřím 15 let a stále jsem jen abstinující kuřák. Stále mám na cigaretu chuť. Ne pořád, ale často. Po dvou měsících se nedá na nic usuzovat. Teď chuť na cigarety tvá kamarádka nemá, ale nemusí to tak být už navždy. Já si to odpírám, někdy mám cukání, že vždyť jen jednu si zapálím, ale vím, že stačí jedna a zase do toho spadnu, proto to neudělám. Ale chuť tady je. :dumbom:

Damila, kdyby někdo přišel na to, jak to přehodit v hlavě, to by bylo na Nobelovku. Nejde jen o závislosti na materiálních věcech, i závislost na partnerovi je to samé. Závislost jako závislost. Na čemkoliv a komkoliv, tě může i zničit. Vlastní zkušenost.

majkafa napsal(a):

Damila, kdyby někdo přišel na to, jak to přehodit v hlavě, to by bylo na Nobelovku. Nejde jen o závislosti na materiálních věcech, i závislost na partnerovi je to samé. Závislost jako závislost. Na čemkoliv a komkoliv, tě může i zničit. Vlastní zkušenost.

Bohužiaľ, závislosť často ničí nielen závislého ale aj jeho rodinu a okolie. :usch:

Nekourim 3 roky, prestala jsem ze dne na den, proste jsem se rozhodla. Rozhodla jsem se, ze nesnasim ten pocit - byt na necem zavisla. Asi je to v hlave a v pristupu - jakmile jsem zjistila, ze nekourit je vlastne osvobozeni, nikoliv omezeni, tak to k zivotu proste nepotrebuji.

ja jsem v tehu hnedka prestala, ze dne na den (byla jsem silnej kurak - 20/30 denne) a VUBEC mi to nechybela, rikala jsem si, to je super, jednou provzdy sem s tim skoncovala, pak jsem prestala kojit (ani v kojeni mi to moc nechybelo, i kdyz chut byla) a jednou jsme se s muzem pohadali a ja zacala nanovo, uprimne si myslim, ze hadka nebyl duvod, proste jsem CHTELA zacit znova...
...takze 2 mesice jsou nic, naprosto...je mi to dost lito, ze jsem zase zacala, vratila jsem se na puvodnich 20 denne, nekourime doma ani u malyho, ale stejnak chci prestat, jen ted hledam ten impuls...vim, ze by jim mel byt malej..ale...

Fanny5 napsal(a):

Můj strejda nekouří 20 let a říká, že občas i mívá chuť. Nedá si, ale chuť by měl. To je zajímavé, ne? Tak to je asi k tomu neustálému nutkání. Můj rekord je 3 měsíce, ale bohužel jsem zase podlehla a moc mě to štve.

fanny, moje mamka nekouří asi 7 let a dodneška se jí zdává ve snech že kouří - tak moc je to v jejím podvědomí.
Obdivuju ji, že dokáže s námi dětmi sedět u stolu třeba na oslavách, my hulíme a ona si nedá.
Krizi měla asi po 4 letech, ale nedala si.

Souhlasim, ze byvaly zavislak do konce zivota abstinuje, vzdycky je moznost, ze do toho zase spadne.     :dumbom:
Nekourila jsem 8 let a jeste pred rokem jsem hlasala, ze vim, ze cigaretu si uz nikdy nezapalim    :rolleyes:
A jelikoz pycha predchazi pad, tak uz zase vesele hulim, i kdyz mi to na plicich chrasti.     :grater:

Takze staci jednou uklouznout a po case v tom clovek zase lita. Cigarety jeste nejsou nejhorsi, s temi se da jakz takz zit, ale alkohol nebo drogy - to uz je pak pruser.
Hlavne si ten dotycny asi musi opravdu uvedomit, ze nesmi nikdy udelat zadnou vyjimku.  Mozna ze po par letech bez piti nebo drogy si rekne, ze si prece jednu sklenicku nebo lajnu muze vyjimecne dat, ze to ma uz pod kontrolou, ale ono ouvej, nezustane u jedne sklenicky.
Nekde jsem cetla o lidech, co treba 20 let abstinovali a pak do toho prave proto znovu spadli.

Pul roku jsem brala amfetaminy a vim, jak je ta chut na drogu silna, po letech se mi o tom jeste obcas zda. Nedavno mi kamarad nabidl kokain a me hnedka zacalo srotovat v hlave, ze bych to mohla zkusit, ze vlastne o nic nejde. Nastesti zdravy rozum zvitezil, vim, ze by to bylo jednou, pak podruhy a nez bych se nadala, tak bych se vezla.

Majka_R napsal(a):

ja jsem v tehu hnedka prestala, ze dne na den (byla jsem silnej kurak - 20/30 denne) a VUBEC mi to nechybela, rikala jsem si, to je super, jednou provzdy sem s tim skoncovala, pak jsem prestala kojit (ani v kojeni mi to moc nechybelo, i kdyz chut byla) a jednou jsme se s muzem pohadali a ja zacala nanovo, uprimne si myslim, ze hadka nebyl duvod, proste jsem CHTELA zacit znova...
...takze 2 mesice jsou nic, naprosto...je mi to dost lito, ze jsem zase zacala, vratila jsem se na puvodnich 20 denne, nekourime doma ani u malyho, ale stejnak chci prestat, jen ted hledam ten impuls...vim, ze by jim mel byt malej..ale...

Impulz nikdy nenajdeš jinde, než v sobě a kvůli sobě. Chvíli se ti bude zdát, že jsi přestala kvůli mužovi, malýmu, nějaký důvod si vymyslíš, ale pokud sama v sobě uvnitř nebudeš chtít skutečně přestat, začneš zase znovu. Musíš chtít JEN sama kvůli sobě. Nikdo a nic zvenku ti žádný SKUTEČNÝ impulz nedá, jenom ty sama sobě pro sebe. Ale k tomuhle poznání je velmi dlouhá a těžká cesta. Vlastní zkušenost. :D

majkafo, ja samozrejme vim, ze musim prestat kuli sobe, to jsi mi nerekla zadnou novinku :) ja bych chtela prestat, ale jeste nejsem ve stadiu, kdy by to bylo na 100%, opravdu, umet si predstavit, ze si dam kafe bez ciga, ze i to blby ranni cigo a pak alou na zachod (jestli jsi kourila, pochopis :))
takze cekam, kdy to na me prijde, to jsem myslela tim impluzem, az budu opravdu na 100% chtit, protoze to jinak nema cenu :(

Kouřila jsem 12 let - silný kuřák. Vím, o čem to je. Teď 15 let nekouřím.

Zavidim Ti, opravdu, sem blba, ze jsem po kojeni do toho znovu zahucela, protoze jsem byla v pohode...ted pri predstave, ze si nedam ke kafi cigo, si to kafe radeji nedam :-(

Jak jsi to, krom pevne vule (na ktere musim jeste zapracovat, prece jen nebyla tak pevna, kdyz jsem znova zacala) dokazala?

majkafa napsal(a):

Kouřila jsem 12 let - silný kuřák. Vím, o čem to je. Teď 15 let nekouřím.

Taky jsem byla blbá - 2x po těhotenství jsem do toho znovu spadla. Ale jednoho krásného dne jsem si prostě řekla, že končím a bylo to. :lol: Prostě jen tak.

Gratuluju! :supr:

majkafa napsal(a):

Taky jsem byla blbá - 2x po těhotenství jsem do toho znovu spadla. Ale jednoho krásného dne jsem si prostě řekla, že končím a bylo to. :lol: Prostě jen tak.

Majkafo, a myslíš že kdyby sis dala jednu cigaretu, že bys začala znovu ? Já už jednou na pár let přestala kouřit (s pomocí) , ale pak stačila jedna a bylo to jako bych nikdy nepřestala. Teď je to týden co zkoušim nekouřit podruhý, zase s pomocí. Tak uvidím jestli odolám.

Majka_R napsal(a):

ja jsem v tehu hnedka prestala, ze dne na den (byla jsem silnej kurak - 20/30 denne) a VUBEC mi to nechybela, rikala jsem si, to je super, jednou provzdy sem s tim skoncovala, pak jsem prestala kojit (ani v kojeni mi to moc nechybelo, i kdyz chut byla) a jednou jsme se s muzem pohadali a ja zacala nanovo, uprimne si myslim, ze hadka nebyl duvod, proste jsem CHTELA zacit znova...
...takze 2 mesice jsou nic, naprosto...je mi to dost lito, ze jsem zase zacala, vratila jsem se na puvodnich 20 denne, nekourime doma ani u malyho, ale stejnak chci prestat, jen ted hledam ten impuls...vim, ze by jim mel byt malej..ale...

Skúsim ti pomôcť nájsť ten impulz... Moja ma je fajčiarka, síce nie silná, ale je - a otec fajčí fajku. Všetko v byte. Ja som odmala alergická a už mám astmu v počiatočnom štádiu(žijem po rozchode 8 rokov znovu s rodičmi). Keď ich zaprisahávam, aby nefajčili v obývačke, lebo ja tam potom nemôžem byť, obaja sa úprimne čudujú - ako by fajčenie mohlo súvisieť s astmou :dumbom: ? Takže ak nechceš raz mať astmatika, skús prestať...

Selimo, my doma nekourime, to bych svymu diteti neudelala, samozrejme a muzu ti rict, ze v co se tyce koureni, jsem vazne blba, protoze i kdyz ted 3 mesice chrchlam jako tuberal (chripka + alergie - asi), s cigarama nejsem schopna prestat...no :-(

:dumbom: Kdo chce kam...

jj :dumbom: pomozme mu tam :) mas pravdu :)

Selima napsal(a):

:dumbom: Kdo chce kam...